Wikipedie uvádí, že godži (goji) jsou plody dvou druhů kustovnice – kustovnice cizí (Lycium barbarum) a blízce příbuzné kustovnice čínské (L. chinense). Kustovnice jsou opadavé keře s jednoduchými střídavými listy a pravidelnými purpurovými květy, řazené do čeledi lilkovité a pocházející z Asie. Pěstují se zejména ve střední a severní Číně. Plody a mladé listy jsou v asijských zemích součástí jídelníčku, plody a kůra kořenů jsou využívány v místní medicíně. Na přelomu tisíciletí se godži objevilo i na trhu v Evropě a Severní Americe a od té doby jeho obliba stoupá. V České republice jsou sušené plody běžnou součástí sortimentu obchodů se zdravou výživou a potravinovými doplňky. V některých zemích jsou nabízeny též džusy s obsahem šťávy z godži.
Dle Wikipedie medicínské studie potvrdily, že godži má léčivé účinky u plodů, kvůli nimž jsou v asijské medicíně využívány již po celá tisíciletí. Zároveň se kolem tohoto produktu točí celá řada mýtů a omylů, a to jak v identitě rostlin, oblasti a způsobu jejich pěstování a sběru, tak i co se týče proklamovaných účinků a obsahových látek. Prodávané plody bohužel často obsahují stopy různých pesticidů. Godži se konzumuje syrová, sušená nebo jako šťáva.
Kustovnice cizí (Lycium barbarum) a kustovnice čínská (L. chinense) jsou opadavé keře s jednoduchými listy a dorůstají obvykle výšky 0,5 až 2 metry. Mají pravidelné, purpurově zbarvené květy nálevkovitého tvaru. Plodem je žlutooranžová až červená dužnatá bobule. Plody jsou vejcovité až podlouhlé a obsahují 4 a více žlutých nebo žlutohnědých plochých semen. U kustovnice cizí jsou 0,4 až 2 cm dlouhé a 0,5 až 1 cm široké a semena jsou větší (2,5 až 3 mm). Kustovnice čínská mívá ve volné přírodě plody asi 0,7 až 1,5 cm dlouhé a 5 až 8 cm široké. U pěstovaných rostlin bývají větší, až 2,2 cm dlouhé a 1 cm široké. Také var. potaninii má větší plody, až 2,5 cm. Semena jsou jen asi 2 mm dlouhá. Za zralosti se plody uvolňují z vytrvalého zeleného kalichu a opadávají. Velikost, tvar plodů a množství semen jsou u různých kultivarů kustovnice cizí odlišné. Některé kultivary pěstované v současné době v Číně jsou hybridogenního původu. Oba druhy kustovnice jsou si značně podobné. Hlavní rozlišovací znaky spočívají v poměrné velikosti květních částí, tvaru kalicha a ochlupení koruny, dále ve vzrůstnosti rostlin, tvaru listů a velikosti semen. Většina rostlin pěstovaných a nabízených jako kustovnice čínská je ve skutečnosti kustovnice cizí.
Jak se uvádí ve Wikipedii, sušené plody godži jsou oranžovočervené a mají svraštělý povrch.
V naší poradně s názvem ALOE VERA - MANGO A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Švejdová.
Prosím o sdělení, zda lze při užívání léku warfarin Orion současně pít bylinný nápoj z aloe (koncentrát) , příchuť mango. ( 2 víčka do skleničky vody 200 ml).
Děkuji za odpověď.
Jana Švejdová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za prvé neexistuje žádný věrohodný vědecký důkaz, který podporuje pití šťávy z aloe vera. Při pití šťávy z aloe vera nebyl prokázán žádný zdraví prospěšný účinek pro lidské tělo.
Co se týče interakce s Warfarinem, tak nejsou žádné zprávy o tom, že by k ní docházelo. Pro jistotu si ale nechte změřit srážlivost krve po prvních dnech používání.
Wikipedie uvádí, že tropické ovoce mango je plodem mangovníku. Patří do rodu Mangifera, který zahrnuje 69 botanických druhů a přes 1000 odrůd tohoto ovoce. Není znám jeho přesný původ, ale má se za to, že mango pochází z jižní a jihovýchodní Asie. V Indii, Barmě, na Srí Lance, v Pákistánu a Bangladéši byly nalezeny fosilie staré 25 až 30 milionů let. Název ovoce pochází z malajálamského manga, které si později portugalští obchodníci upravili na manga.
Mango výtečným zdrojem vitamínů A, C, beta karotenu, draslíku a vlákniny. Obsahuje málo tuku a sodíku. Plody jsou různé barvy, velikosti i tvaru. Největší plody mohou vážit až 2 kg. V Asii se využívá i zelených mang k různým kulinářským účelům. Nejlépe je ale nechat ovoce dozrát při pokojové teplotě, až bude měkké. Kromě přímé konzumace čerstvých, zralých plodů se hodí například jako příloha k masům a omáčkám.
V naší poradně s názvem MANGO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Hronovská.
příjemné odpoledne,
začala jsem z pecky pěstovat mango, vyrostla mi větvička s několika listy, ale nevím, jak postupovat dál, aby se mi nezlomila, protože je velmi slabá. Děkuji za radu. Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mango je subtropická rostlina, takže ke svému růstu potřebuje teplo a slunce. Dejte rostlinu ven na plné slunce a nechte svému osudu. V zimě přezimujte na svétlém místě. Mango je obrovský strom, podobně velký jako naše hruška. V podmínkách mírného pásu, kde se nachází naše krásná země, nebude moci plodit. Ale můžete radovat alespoň z listů.
Mangovník je tropický strom, ovšem i v domácích podmínkách si můžete mangovník vypěstovat. Vyberte si dobře vyzrálý plod, aby měl klíčivé semeno.
Semeno manga opatrně vyndáme z dřevnatého obalu a zasadíme do kypré, lehké půdy budoucím klíčkem dolů. Směr růstu klíčku poznáme snadno z tvaru semene. Můžeme sázet celé semeno i dřevnatým obalem, ale je dobré ho nejprve důkladně odrhnout (odstranit zbytky dřeně) a alespoň pootevřít, protože klíček proniká obalem velmi těžce. Volíme raději větší květináč. Květináč musí být hlavně vysoký, protože hlavní kořen je poměrně dlouhý. Zeminu udržujeme vlhkou. Rostlinka by nám měla vyrašit zhruba za 3 až 4 týdny.
Mango má rádo teplo a světlo. Po celý rok potřebuje dostatek světla a zejména v létě mangu prospívá plné oslunění a snáší i prudké sluneční záření. Mango je nejnáročnější na teplotu. V době vegetace by se měla pohybovat mezi 24–27 °C, v zimním období pak kolem 17–24 °C. Starší mangovníky vydrží kratší pokles teploty ke 2 °C. Květy a malé plody však může poškodit již pokles teploty pod 18 °C.
Během vegetace je nezbytná pravidelná bohatá zálivka. V zimě zaléváme úsporně a také v době kvetení a tvorby plodů zálivku omezíme. Hnojení je podobné jako u citrusů. Mangovník není náročný na půdu, ale nesnáší těžké, promáčené substráty. Vhodná je směs z listovky, rašeliny, kompostu a hrubšího písku. Mango tvoří rozsáhlý kořenový systém, čemuž musí odpovídat i velikost nádoby. Pozor, mango je citlivé na poškození kořenů.
Pokud chcete rostlinu tvarovat nebo udržovat v určité velikosti, přistupujte k řezu nejlépe koncem zimy nebo brzy z jara. Řezem také dosáhnete nového rozvětvování. V případě, že chcete omezit střídavou plodnost, odstraňte při bohatém kvetení některá květenství.
V naší poradně s názvem CO JE MSM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
MSM je organická síra a obsahují ji aminokyseliny methionine a cysteine, které jsou běžně dostupné v přírodních potravinách, jako je maso a mléčná syrovátka. Prvotním zdrojem MSM jsou některé bakterie a řasy, které vypouštějí MSM do vzduchu. To se pak prostřednictvím deště dostane do půdy a odtud přes rostliny do potravního řetězce. Čisté MSM se extrahuje z biologických zdrojů pomocí náročné chemické technologie v domácích podmínkách neproveditné.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
msm:
ch3-so2-ch3
se vyrabi prumyslove - viz wikipedie
nabizi: 4fitness.cz
dodava telu siru, zmensuje bolestivost kloubu a svalu.
Nesnasi se s salicilaty (nevim jak moc)
Zralé mango je měkké, ale pružné. Pokud v obchodě koupíte ještě nezralé mango, nechte jej doma dozrát při pokojové teplotě. Mango by nemělo být otlačené ani rozměklé. Také skvrny jsou nežádoucí, protože se přes ně mohou dovnitř dostat plísně nebo hniloba. Zralé mango nemusí nutně vypadat jako z fotografie. Plody mohou dosahovat hmotnosti až 2 kg.
Mango obsahuje vitamíny A, B, C či E, betakaroten (provitamín A), vlákninu či některé minerály jako draslík, fosfor a vápník. Mnohé z těchto látek působí jako antioxidanty, což znamená, že dovedou chránit před volnými radikály, stejně jako před stárnutím a degenerací buněk, takže se podílejí na omlazení těla. S pomocí manga můžete navíc účinně pročistit celý organismus, a to i díky přítomnosti již zmíněného draslíku, který dovede regulovat vodní režim v těle. Pokud trpíte nervozitou, nespavostí, podrážděností a dalšími psychickými potížemi včetně depresí, můžete zkusit konzumovat mango. Plod mangovníku je výtečný i jako prevence různých běžných nemocí (například chřipky), neboť se podílí na zvýšené imunitě organismu. Zároveň zajišťuje zdraví kostí, ale také pokožky a vlasů. Pozitivní vliv má rovněž na zrak a funkci štítné žlázy.
Mango byste neměli konzumovat přespříliš, kvůli vysokému obsahu vitamínu A by mohlo dojít k takzvané hypervitaminóze. Navíc se jedná o výrazný alergen (zvláště slupka).
V naší poradně s názvem OBSAH PURINOV V AGARE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela Vybochova.
Dobry den, chcela by sa spytat" ne som si ista,ze by som mala dnu, ale bolia ma velmi kosti. hlavne rano/ mam zistenu osteoartrozu, tak to pripisujem tomu. Potrebujem konzumkvat vela kolagenu ci v prask. forme a le tatiez chcem schidnut a ze pri diete je dobre jest zelatinu agar-agar, len nevie ci matiez vela purinov. a tiez aky kolagen na stavbu chrupaviek je najlepsi podla vasich skusenosti. Lebo clovek uz nevie coje pravda a spravne.... dakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Agar agar patří mezi extrémně zásadité potraviny, které omezují vznik kyseliny močové. Konzumací želatiny agar agar se kompenzuje onemocnění hyperurikémie, lidově zvané dna. Společně s agarem patří mezi tyto zásadité potraviny i citrony, vodní meloun, kajenský pepř (Capsicum), sušené datle a fíky, kapusta, karengo, kořen kudzu, limety, mango, papája, petržel, hrozny bez semen (sladké), řeřicha a mořské řasy. U všech těchto potravin dochází při trávení k redukci kyseliny močové.
Co se týče ochrany chrupavky v kloubech, tak nejúčinnější jsou přípravky s obsahem síry (MSM), chodroitinu a glukosaminu. Kolagen je také prospěšný, ale hlavní jsou ty tři zmíněné.
Jazyk je svalový orgán nacházející se v dutině ústní. Jeho sliznice je kryta mnohovrstevným dlaždicovým epitelem, jehož četné výběžky (papily) dodávají jazyku zvláštní matný vzhled. Wikipedie uvádí, že u člověka velká ohebnost jazyka ve spojení s jeho přesným řízením umožňuje vytvářet širokou škálu zvuků, čehož lidé využívají při mluvení lidskou řečí. Svaly jazyka vytvářejí celou hmotu jazyka a dají se rozdělit na vlastní svaly jazyka (intraglosální) a vnější svaly jazyka (extraglosální). Často se tvrdí, že se jedná o nejsilnější sval v těle, ničím to však není podloženo. Kromě toho, že neexistují objektivní kritéria, podle nichž by se síla svalu dala měřit, není jazyk ani jen jedním svalem.
Na Wikipedii se dále dočteme, že jazyk obsahuje mnoho chuťových receptorů, kterým se říká chuťové pohárky. Člověk rozlišuje čtyři základní chutě: sladkou, slanou, kyselou a hořkou. V dnešní době je uznávána i další, pátá chuť, a to umami, a hovoří se o dalších.
Z údajů Wikipedie vyplývá, že karcinom (z řeckého karkinôma) je nádorové onemocnění vycházející z epitelu, například z vrstev kůže či sliznic, jde tedy o nádory z tkání ektodermálního či entodermálního původu. Označení rakovina se původně vztahovalo pouze na karcinomy, dnes se však v běžném jazyce rozdíl stírá. Většina karcinomů pochází z krycího epitelu nebo žlázového epitelu. Karcinomy tvoří cca 80 % maligních nádorů.
Ve svém příspěvku ZKOUŠKA Č. 1 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den, po hledání na internetu a snaze najít co nejjednodušší recept na domácí šampon jsem se rozhodla vyzkoušet tuto variantu:
- 3 lžíce nastrouhaného 100% olivového mýdla
- hrst sušených kopřiv, hrst sušené meduňky a špetka dubové kůry
po rozvaření mýdla ve 200ml vody z kohoutku jsem přidala suroviny a cca 5min dohromady povařila. Nechala odstát a louhovat do druhého dne. Po umytí byly moje vlasy ještě mastnější než před tím a byly suché a zároveň mastné, jakoby křehčí a lámavé. Možná je to typem vlasů či použitím nevhodných ingrediencí, ale tento recept na domácí šampon totálně zklamal. V hodně receptech je základní surovina povařené mýdlo - nicméně po umytí vlasů pouze mýdlem (dětským) je to velmi podobné - vlasy suché a zároveň mastné, křehké a bez lesku. Přemýšlím jak to dělávaly naše pra pra pra babičky, kdy snad ještě nebyla žádná chemie. Buď měly nějakou speciální vychytávku a nebo si nezakládaly na vzdušných a perfektně umytých vlasech bez mazu...
Zde bych se ráda zeptala, co jsem mohla udělat špatně, či co v mém pokusu chybělo za ingredience? předem děkuji, a přeji všem experimentátorům hodně zdaru!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta.
Prvni chyba při výrobě šamponu je použití mýdla a sody na výrobu je potřeba použít tenzidy SCI-sodium cocoyl isethionate nebo SCS-sodium coco sulfat můžete oba klidně dohromady A jak na výrobu uplně jednoduše-tenzidy dáte do vodní lázně klidně 100g nebo víc záleží na vás,přidáte výluh z bylin např kopřiva medunka levandule atd mnozství aby vám vznikla kašička a dál je to na vás které oleje použijete mnozství odhadem každého oleje asi asi půl čajové lžičky dávám asi šest různých olejů nebojte se vlasy nebudou mastné právě naopak vám poděkují dále můzete přidat bylinné pudry dávám kopřivu a lopuch můžete dát bambucké máslo nebo mango máslo je to taková alchymie která vás bude určitě bavit.Vše pořádně promichejte budete mít takovou hustší kašičku pokud se vám bude zdát moc řídká přidejte tenzid,ale podle mě zbytečné.Dejte do formiček třeba na muffiny,pokud nemáte kupte papírové bohatě stačí dejte tak na deset minut do mrazáku a pak nechte do druhého dne v ledničce,můzete začít používattomuto šamponu se říká šampuk,protože je silně koncetrovaný a neobsahuje vodu.Tenzidy si objednávám v shopu Nature Store beru tam i oleje a další suroviny další shop Mýdlový svět, je jich samozřejmě víc ale tyto mám nejradši.Přeji hodně radosti při výrobě
Wikipedie charakterizuje tento vitamín následovně: B-komplex je souhrnné označení pro vitamíny skupiny B. Jsou to ve vodě rozpustné vitamíny, nezbytné pro správné fungování metabolismu. Hlavním zdrojem vitamínů skupiny B jsou kvasnice, maso, sýry, celozrnné obiloviny (také jáhly), luštěniny a ořechy. Objevitelem vitamínu B byl polský biochemik Kazimierz Funk (nalezl jej v roce 1912 v otrubách rýže). B-komplex je také někdy obchodní označení vitamínového komplexu, který ale většinou všechny vitamíny s označení B neobsahuje.
Vitamíny nejsou: adenin, inositol, cholin, kyselina lipoová ani kyselina pangamová - jejich označení jako vitamín je zastaralé. Rovněž amygdalin není vitamín; jedná se o kyanogenní glykosid a rostlinný toxin obsažený v semenech některých rostlin.
Wikipedie uvádí, že jednoduchý opar neboli herpes (latinsky Herpes simplex) je skupina infekčních onemocnění kůže a sliznic. Způsobuje je Herpes simplex virus. U většiny lidí se po první infekci vytvoří dostatečná imunitní obrana. Je však stále velké množství lidí, u nichž se onemocnění opakuje, a to nejčastěji na rtech.
Dále Wikipedie uvádí, že existuje 5 postupných stadií oparu:
1. den – fáze brnění, pocit pnutí
2.–3. den – fáze vřídku, opar se dere na povrch jako shluk malých vřídků, ty mají nažloutlou barvu a obsahují hnis
4. den – vřídky prasknou, vyteče z nich tekutina, tato fáze může být velmi bolestivá
5.–8. den – vytvoří se strup, který však často praská, to může být způsobeno přílišným otevíráním úst, strup poté svědí, pálí, může z něj vytékat i krev
8.–12. den – opar se postupně ztrácí, může však po něm zůstat zarudlé místo nebo jizva
Dle Wikipedie jsou v současné době pouze dvě soupravy ELISA-VIDITEST a IF-VIDITEST anti-HSV1+2, které jsou určeny pro diagnostiku chorob vyvolaných nebo spojených s HSV1 nebo HSV2, například genitálního a labiálního herpesu, herpetické gingivostomatitidy, herpetické keratokonjunktivitidy, včetně infekcí provázených neurologickými komplikacemi (encefalitida, meningitida, zánětlivé neuropatie a polyneuropatie). Soupravu lze též využít pro diferenciální diagnostiku neuroinfekcí, očních infekcí a kožních exantémových onemocnění. Nerozlišuje typ HSV1 a HSV2.
Wikipedie uvádí, že Lázně Bělohrad (německy Bad Bielohrad) je nevelké podkrkonošské lázeňské město ležící v okrese Jičín, zhruba 16 km východně od Jičína. Jejich katastrální území má rozlohu 421,30 ha. Žije zde přibližně 3 700 obyvatel [2]. Městem protéká potok Javorka, procházejí jím silnice II/284 a II/501 a také železniční trať 040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov.
Bělohrad vznikl z osady Nová Ves, kde byla vystavena kamenná tvrz, která měla bílé zdi a poddanými byla nazývána Bílým hradem, z čehož vznikl pozdější název Bělohrad. Bělohrad byl v 90. letech 19. století přejmenován na Lázně Bělohrad.
Historie
Dle Wikipedie vlastnil na počátku 17. století některé části tohoto panství Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Roku 1626 získal bělohradské panství Albrecht z Valdštejna a roku 1643 přešlo panství na Viléma Laboye z Desseneuru v Nizozemsku. Za jeho vlády, kdy pronásledoval nekatolické obyvatelstvo, uprchlo mnoho lidí do exilu a panství bylo osídleno německými kolonisty. Roku 1669 přešlo bělohradské panství do majetku rodiny Valdštejnů a za jejich vlády byl vystavěn kostel Všech svatých, provedena přestavba kamenné tvrze na barokní zámek podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Roku 1722 (2. května) povýšil císař Karel VI. Bělohrad na městečko, které tímto získalo i svůj vlastní znak. V polovině 19. století byl významným vlastníkem některých částí Max Dormitzer, který je považován za zakladatele dnešních lázní v Bělohradě. K velkému rozmachu lázeňství došlo až za vlády hraběnky z Assenburgu, která panství koupila od Dormitzerů. Založila areál Anenských lázní a při nich na ploše 60 ha lázeňský park Bažantnice. V roce 1901 byl navrtán Annamariánský pramen arzeno-železité kyselky. Dnešní léčebný ústav byl postaven roku 1936 a slouží k léčbě nemocí pohybového ústrojí.
Pamětihodnosti uvedené Wikipedií:
Barokní zámek – na místě původní tvrze postavil roku 1550 Jan Škopek z Bílých Otradovic renesanční zámeček. Dnešní podoba je výsledkem přestavby z přelomu 17. a 18. století s kaplí zasvěcenou Janu Evangelistovi. Na zámku byla v roce 2018 započata rekonstrukce a přestavba, a tak není přístupný široké veřejnosti. Později by zde měly vzniknout kavárna, restaurace a v ostatních prostorách bydlení pro seniory [3]. Za zámkem je park s empírovou zimní oranžérií z roku 1831, která je v současnosti využita jako památník K. V. Raise a jako galerie. Nedaleko oranžérie je umístěna sbírka vrchnostenských hraničních mezníků z 18. století a skulptura vzpřímeného lva – symbol městského znaku. Při severozápadním nároží zámku roste památný strom – Bělohradský buk.
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu Diospyros znamená "Diovo ovoce". Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Přestože se v Číně pěstuje už přes 2000 let, vědecky bylo poprvé popsáno až v roce 1780.
Plody mají jasně oranžovou barvu, tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar) a dorůstají do průměru 5-8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Kaki pochází z jihovýchodní Asie, dnes je rozšířeno v subtropech téměř celého světa, od Asie po Ameriku. Roste také například v jižní části Ukrajiny. Do České republiky se na podzim 2008 dováželo kaki z oblasti Valencie, na podporu prodeje byla v Praze poprvé spuštěna reklamní kampaň - v metru byly k vidění reklamní plakáty s motivem Zorra. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, ale také z Itálie, kde na stromy s krásně zbarvenými plody lze narazit již po přejezdu Brenneru.
Kaki je velmi chutné samo o sobě, slupka se může konzumovat, ale většinou se loupe. Další možností je například plod naříznout, jakmile je dužina měkká (dozraje i při pokojové teplotě), pokapat citronovou nebo limetkovou šťávou a vybírat malou lžičkou. Zcela zralá dužina je mazlavá, má až marmeládovou konzistenci. Kaki se přidává do ovocných salátů, dezertů, zmrzlin, omáček a sladkých rýžových jídel. Vyrábí se z něj šťávy, marmelády a želé. Oblíbené je i sušené kaki.
Plody se sklízejí ještě nezralé, aby přežily dlouhý transport. Při nákupu by neměly být otlačené. Kaki se konzumuje, když je na omak měkké. Proto se musí kupované plody nechat dozrát.
Konzumace tohoto ovoce se doporučuje lidem s nemocnými játry a ledvinami, při výzkumu na potkanech totiž bylo zjištěno, že pomáhá trávit tuky. Dužina obsahuje velké množství vitamínu C a až 20 % cukrů. Energetická hodnota 100gramového kaki je cca 293 kJ (70 kcal). Konzumuje se čerstvé, sušené i proslazované.
Nadměrná konzumace (málo zralé trpké plody) může vést ke vzniku specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku, takzvaných diospyrobezoárů, které způsobují zdravotní obtíže. Taniny obsažené v plodech spolu se žaludečními šťávami koagulují v lepkavou hmotu stmelující nestrávené zbytky v žaludku.
Vitamíny C i A je mango doslova nabité. Když denně sníte tři sta gramů této žluté dobroty, pokryjete tím svůj denní příjem těchto vitamínů. Mango rovněž obsahuje vitamíny skupiny B, které příznivě působí jak na pleť a kvalitu vlasů a nehtů, tak na nervovou soustavu. Zastoupen je i betakaroten, který je účinným antioxidantem a zabraňuje tak předčasnému buněčnému stárnutí. Dobrý vliv má také na oběhový systém a snižuje hladinu glukózy v krvi.
Ingredience na těsto: 250 g polohrubé mouky, 15 g droždí (instantního, cca 4 g), 60 g moučkového cukru, 50 g tuku, 2 vejce, muškátový oříšek, 125 ml mléka, 2 lžíce koření Medový perník, sůl, olej
Ingredience na náplň: 1 mango, 1 balíček vanilkového cukru, 30 g moučkového cukru
Postup: Droždí utřeme (smícháme) s 1 lžičkou cukru, 2 lžícemi mouky a 4 lžícemi vlažného mléka. Zahřejeme a necháme cca 10 minut odstát (posypané lehce moukou, přikryté a na teplejším místě). Do mísy nasypeme zbylou mouku, poté do ní vlijeme kvásek. Přidáme cukr, vejce, mléko, špetku soli a nakonec zalijeme rozpuštěným máslem. Propracujeme do hladka, dle potřeby můžeme přisypávat mouku, a necháme 15 minut odpočívat v teple. Poté z těsta tvoříme kuličky a vkládáme je na olejem vymazaný plech. Vytlačujeme středy a ty poté plníme směsí, kterou vytvoříme smícháním jemně nastrouhaného oloupaného manga, cukru a vanilky. Okraje potíráme žloutkem a pečeme 15–20 minut při 180 °C.
Příprava manga není nijak složitá, přesto byste předtím měli vědět několik informací. Zralé mango poznáte tak, že je měkké na dotek. Zároveň ze zralého rozkrojeného manga přímo vytéká jeho šťáva. Doporučuje se připravovat ho rovnou po vyndání z ledničky. Pokud jej necháte déle v pokojové teplotě, jeho chuť se typicky změní. Tato chuť připomíná pryskyřici a nebývá u nás moc oblíbená, v Asii je ale přímo žádoucí. Pro přípravu stačí pouze oloupat plod a vyjmout pecku. Hodí se skvěle do ovocných salátů. Mango je nejvíce rozšířené v asijské kuchyni, kde se přidává do vařených i smažených jídel. Výjimkou není ani grilování. Často se také stává součástí zmrzlin, koktejlů nebo čatní. Vhodné je například i na zavařování. Na následujících řádcích naleznete recepty s mangem.
Ingredience: 1 větší mango, 60 g moučkového cukru, citronová šťáva nebo limetky
Postup: Mango nakrájejte na kostky a poté rozmixujte na pyré. Přidejte cukr a šťávu z citronu či limetky (z půlky stačí, ale můžete dát víc). Tuto hustší směs nalijte do formiček na led a dejte do mrazáku. Po pár hodinách vyklepněte (to může být složitější, zkuste použít třeba nůž na máslo) a už si můžete pochutnávat.
Wikipedia uvádí, že jojoba kalifornská (Simmondsia chinensis) je jediný druh čeledi jojobovité z řádu hvozdíkotvaré (Caryophyllales). Jsou to drobnolisté keře rostoucí ve vyprahlých oblastech Sonorské pouště v Kalifornii. Jojobový olej má mnohostranné využití.
Jak dále zmiňuje Wikipedie, jojoba kalifornská je tuhý stálezelený dvoudomý keř s drobnými kožovitými vstřícnými listy bez palistů, dorůstající výšky okolo 3 metrů. Listy jsou jednoduché, v protistojných párech spojené bází, krátce řapíkaté, s celokrajnou eliptickou až podlouhlou čepelí a zpeřenou žilnatinou. Květy jsou jednopohlavné, nenápadné, pravidelné. Kalich je složen nejčastěji z 5 (řidčeji 4 nebo 6) lístků, koruna chybí. Samčí květy jsou v hlávkách. Tyčinek je stejný počet jako kališních lístků, jsou volné, oddáleně vyrůstající z plochého květního lůžka. Samičí květy jsou jednotlivé nebo rostou v hroznech, semeník je svrchní, srostlý ze 3 plodolistů, se stejným počtem komůrek a s volnými čnělkami. V každém plodolistu je jediné vajíčko. Plodem je jednosemenná pouzdrosečná tobolka. Semena jsou asi 10 až 15 mm dlouhá a připomínají žalud. Jojoba kalifornská roste na jihozápadě Severní Ameriky, ve vyprahlých oblastech Sonorské pouště a na přilehlých územích USA a Mexika.
Dle Wikipedie semena jojoby obsahují 47 až 62 % kapalného vosku, který taje již při 7 °C. Je to světle žlutá nežluknoucí kapalina bez vůně, prodávaná jako „olej jojoba“. Používá se v kosmetice, farmacii i jako mazadlo vysokoobrátkových motorů, neboť odolává vysokým tlakům. Vosk z jojoby používali indiáni jako jedlý olej. Je nestravitelný a může být proto součástí redukční diety. V dnešní době je jojoba pěstována na různých místech světa, například ve Španělsku. Jojobový olej slouží také jako náhrada vorvaního tuku, čímž tato rostlina napomáhá ochraně velryb.
