MANIODEPRESIVNÍ PSYCHÓZA

Maniodepresivní psychóza a dědičnost

Maniodepresivní psychóza patří mezi psychické poruchy, u kterých je obecně známo, že jejich výskyt v rodině může být dědičný, to znamená, že je vázaný na geny. Avšak je nutné si uvědomit, že člověk dědí pouze vlohy k určitému onemocnění, nedědí onemocnění samotné. Riziko se zvyšuje s bližším příbuzenským vztahem. Riziko také roste s vyšším počtem příbuzných, kteří trpí maniodepresivní poruchou nebo depresemi.

Zdroj: článek Maniodeprese

Poradna

V naší poradně s názvem CIPRALEX A MARIUHANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.

Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, jaké nežádoucí účinky by se mohly dostavit po kombinaci cipralexu a mariuhany.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Při společném užívání THC a antidepresiv zejména hrozí prohloubení primární deprese a vznik bipolární poruchy - manio-depresívní psychózy. Pak také společné užívání marihuany a antidepresiv může vést k rozvoji schizofrenie a různých sociálních poruch osobnosti.
V některých případech se může stát ale i pravý opak, kdy užití marihuany má pozitivní vliv na psychický stav a může od deprese ulevit. THC vám dovolí lépe souznít s přírodou nebo s vaším bezprostředním okolím (s tělem, pokojem, bytem, meditační místností a podobně) a to může vést k odreagování a rozptýlení chmurných myšlenek.
Rozhodně je třeba při takovýchto hrátkách s trávou a antidepresivy požádat někoho z vašeho okolí, kdo je nezaujatý, aby vás mohl případně upozornit na to, že se v této souvislosti psychicky měníte k horšímu. A to by mělo být pro vás jasným signálem k ukončení používání této kombinace.
Buďte opatrný.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Cipralex a mariuhana

Jak se chovat při kontaktu s maniodepresivní psychózou

Lidé s maniodepresivní psychózou velmi často trpí pocity bezvýchodnosti a jsou přesvědčeni o tom, že nic v jejich životě nemá smysl. Únik z těchto trýznivých pocitů a psychické bolesti hledají pak, jak se dá. Právě tyto pocity jsou nejčastější motivací k sebevraždě a východiskem ze zdánlivě neřešitelné aktuální životní situace. Maniodepresivní psychóza s sebou nese různá rizika. Mezi ně patří rizika sociální a společenská. Nepříjemnosti si postižený maniodepresivní psychózou může způsobit nevhodným chováním na veřejnosti, arogantním a sebevědomým vystupováním, nevhodným vtipkováním, žoviálností. Obvykle veřejnost není o nemoci člověka informována, a tak toto chování připisuje jeho charakterovým vlastnostem, což silně stěžuje jeho další společenský i osobní život. Až v polovině případů dochází ke zvýšené konzumaci alkoholu nebo léků. Ty mohou vést ke zhoršení zdravotního stavu, a navíc k dalším zdravotním komplikacím. Lehkovážné chování, které je typické pro manickou fázi, často způsobuje následné potíže a konflikty v partnerství nebo manželském vztahu, vede k finančním ztrátám, neuváženým investicím. U tohoto onemocnění výrazně pomáhá sportovní aktivita jedince, který však o ni musí projevovat zájem.

Zdroj: článek Maniodeprese

Maniodepresivní psychóza video

Zde se můžete blíže seznámit s problematikou maniodepresivní psychózy.

Zdroj: článek Maniodeprese

Maniodepresivní psychóza kniha

Deset tváří úzkosti – Hans Morschitzky a Sigrid Sator

V současné době onemocní nějakou formou úzkostné poruchy v průběhu svého života každý čtvrtý člověk z populace. U žen je toto onemocnění nejčastějším psychickým problémem, u mužů druhým nejčastějším po problémech s alkoholem. Zkušení autoři řady úspěšných knih popisují ve své knize „deset tváří“ úzkosti, tedy forem úzkostných poruch. U jednotlivých poruch vysvětlují názorně jejich vznik, dynamiku, specifické projevy a nabízejí osvědčené přístupy k jejich překonání. Ty vycházejí jak z mnohaletých odborných zkušeností autorů, tak z nejnovějších poznatků kognitivně-behaviorální terapie a mentálního tréninku. Autoři nabízejí přístup zahrnující konfrontační terapii, mentální trénink, kognitivní terapii, tělesný trénink, trénink emocí, posilování sebevědomí a trénink zvládání stresu.

Zde naleznete bližší informace o knize Deset tváří úzkosti.

Zdroj: článek Maniodeprese

Příbalový leták

Coaxil se používá k léčbě deprese (stav provázený nadměrným smutkem) různé závažnosti. Přípravek je určen dospělým nad 18 let. Jde o potahovanou tabletu, která obsahuje jako léčivou látku tianeptin. Tianeptin působí na centrální nervový systém. Po podání ústy se rychle a úplně vstřebává. Vylučuje se metabolizovaný (přeměněný) převážně ledvinami. Tianeptin se používá u poruch nálady, které jsou v naší populaci velmi časté. Mezi tyto choroby patří deprese, maniodepresivní psychóza, některé fobie, panická porucha, obsedantně-kompulzivní choroba a další úzkostné poruchy. Velkou výhodou tohoto a jemu podobných léků je, že nepůsobí tlumivě (neuspávají) a nenarušují intelekt léčeného.

Zdroj: článek Tianeptin alias Coaxil

Test na bipolární poruchu

BITEPT test rozpozná nejčastější duševní poruchy: mánie, deprese, obsese, úzkostná porucha, bipolární afektivní porucha (maniodepresivní psychóza), různé fobie, panické poruchy, hypochondrická porucha, neurastenie a další. Mnoho lidí si dělá starosti se svým duševním stavem, ale nepokusí se o žádné řešení. Tento test vám pomůže zjistit, jestli se obáváte právem nebo zbytečně. Zjišťuje možnost přítomnosti základních kategorií psychických onemocnění, jako jsou bipolární porucha, schizofrenie, panická porucha, hypochondrická porucha a jiné.

Zde si můžete provést test.

Zdroj: článek Bipolární porucha

Plegomazin v porodnictví

Plegomazin účinkuje na centrální nervový systém a pomocí ovlivnění některých receptorů má vliv na rovnováhu neurotransmiterů v mozku. Tyto neurotransmitery jsou různé chemické sloučeniny, které zprostředkovávají přenosy vzruchů mezi neurony. Chlorpromazin poměrně neselektivně blokuje dopaminové, noradrenalinové, acetylcholinové a serotoninové receptory. Plegomazin má silný antipsychotický účinek a užívá se u psychiatrických stavů, jako je schizofrenie, maniodepresivní psychóza a různé poruchy chování.

Jak již bylo uvedeno, vedle klasických psychiatrických indikací je Plegomazin pro své tlumicí účinky využíván také v porodnictví. Podává se na celkové zklidnění a útlum reaktivní dělohy na konci těhotenství před porodem ve formě injekcí. Přestože lék není schválen k použití v této indikaci, je takto využíván již poměrně dlouho a bez zaznamenaných negativních důsledků. Pokud gynekolog na základě svých zkušeností uzná za vhodné Plegomazin nasadit před porodem nebo při porodu, tak je to zcela v jeho kompetenci. Lék existuje pouze ve formě injekcí určených k nitrosvalovému podání. Jedna ampule obsahuje 25 miligramů účinné látky.

Zdroj: článek Plegomazin

Kdy zabere

Citalec se používá u poruch nálady, které jsou v naší populaci velmi časté. Mezi tyto choroby patří deprese, maniodepresivní psychóza, některé fobie, panická porucha, obsedantně kompulzivní choroba a další úzkostné poruchy. Velkou výhodou tohoto a jemu podobných léků je, že nepůsobí tlumivě (neuspávají) a nenarušují intelekt léčeného. Při zahájení užívání antidepresiv je nutno mít na paměti, že začátky jejich účinků se objeví až za 2–3 týdny užívání.

Dávkování je obvykle 10–20 mg denně.

Zdroj: článek Citalec

Alternativní léčba maniodepresivní psychózy

Maniodepresivní pacient patří vždy do rukou lékaře specialisty – psychiatra. Alternativně a preventivně lze zmírnit projevy onemocnění, a to pomocí zdravého životního stylu, dostatkem fyzické aktivity, pravidelným a dostatečným spánkovým režimem, vyhýbáním se dlouhodobému stresu, stresovým a psychicky náročným situacím, vyhýbáním se konzumaci alkoholu, zamezením užívání psychoaktivních látek (marihuana, LSD, kokain, pervitin a tak dále).

Zdroj: článek Maniodeprese

Jak se užívá Lexaurin

Lexaurin se podává jako perorální tableta. Obvyklá dávka Lexaurinu je 6 až 18 mg denně podávaná v rovnoměrně rozdělených dávkách po dobu jednoho týdne. Maximální dávkování může být až 30 mg denně.

U oslabených nebo starších pacientů mohou být zapotřebí nižší dávky, jako jsou 3 mg/den v rozdělených dávkách.

Je zapotřebí pravidelného hodnocení lékařem, aby se rozhodlo, zda máte pokračovat s tímto lékem, protože delší léčba může vést k závislosti.

Při dlouhodobé léčbě nikdy svévolně nepřestávejte tento lék užívat náhle, pokud vám to neřekne váš lékař. Abyste předešli abstinenčním příznakům a návratu vašich původních příznaků, je nejlepší Lexaurin vysazovat pomalu během osmi týdnů, kdy postupně snižujete dávku o 25 % každý druhý týden. Váš lékař vám řekne, jak to přesně udělat.

Okamžitě informujte svého lékaře, pokud po změně nebo ukončení léčby zaznamenáte jakékoli příznaky z vysazení. Vaše riziko abstinenčního syndromu je vyšší, pokud Lexaurin užíváte po dlouhou dobu nebo ve vysokých dávkách.

Abstinenční příznaky mohou být mírné, vážné nebo smrtelné a mohou zahrnovat:

• pocit, že se nemůžete hýbat nebo reagovat (katonie);
• těžká zmatenost, třes, nepravidelný srdeční tep a nadměrné pocení (delirium tremens);
• pocit deprese;
• pocit odpojení od reality (disociace);
• vidět nebo slyšet věci, které ve skutečnosti nejsou (halucinace);
• hyperaktivní chování a myšlenky (mánie);
• věřit ve věci, které nejsou pravdivé (psychóza);
• křeče (záchvaty), včetně těch, které neustávají;
• sebevražedné myšlenky nebo činy.

Nejčastějšími nežádoucími účinky tohoto léku jsou: pocit ospalosti nebo únavy, zejména na začátku léčby, ztráta určité svalové koordinace a závratě.

Zdroj: článek Lexaurin, jak ho správně brát

Deprese a příznaky menopauzy

Někdy mohou depresi podnítit hormonální změny, a to zejména ve středním věku. Například vyhasínání tvorby ženských pohlavních hormonů v menopauze může být mimo jiné doprovázeno i stavy sklíčenosti, úzkostmi a depresemi. Termín laktační psychóza u matek po porodu také souvisí se změnami hormonů. Rovněž u mužů dochází ve středním a starším věku k hormonálním změnám, které mohou negativně ovlivňovat psychiku. Existují však určité faktory, které mohou snížit příznaky menopauzy či hormonálních změn. Níže uvedené tipy zahrnují rady, jak se vypořádat s výkyvy nálad, strachu nebo depresí a udržet si tak své zdraví.

• Konzumujte zdravé potraviny a pravidelně cvičte.
• Najděte si kreativního koníčka, který u vás zvýší pocit úspěchu.
• Vyzkoušejte alternativní způsoby uklidnění, jako je jóga, meditace, pomalé nebo hluboké dýchání.
• Udržujte pořádek v ložnici, abyste se vyvarovala nočnímu pocení, a tak i poruchám spánku.
• Vyhledejte emocionální podporu od přátel, rodinných příslušníku, v případě potřeby i profesionálního poradce.
• Zůstaňte v kontaktu s rodinou, komunitou a rozvíjejte své přátelství.
• Užívejte léky, vitamíny a minerály, které vám předepsal lékař.
• Noste volné oblečení, které v nepříznivých situacích omezí nepříjemné pocení.

Zdroj: článek Deprese u žen

Typy poporodních depresí

Poporodní deprese se vyskytuje u žen po porodu. Žena se obává, zda se dokáže o dítě správně postarat. Existují tři hlavní typy:

• poporodní blues – objevuje se 2.–4. den po porodu. Mezi příznaky patří podrážděnost, úzkost, kolísání nálady, větší přecitlivělost, neschopnost cítit lásku k novorozenci s následným sebeobviňováním;
• poporodní deprese – většinou se objevuje 6.–12. týden po porodu, výjimečně až po roce. Příznaky: přílišná únava až vyčerpanost, úzkost, podrážděnost, sebevýčitky. Postižená se vyhýbá kontaktu s lidmi, ztrácí chuť k jídlu, trpí nespavostí a ztrácí potěšení z oblíbených aktivit. Může se vyskytnout obava z toho, že dítěti cíleně a smrtelně ublíží (například vyhozením z okna). To může vést k myšlenkám na odložení dítěte, protože žena sama má pocit, že je pro něj nebezpečná;
• poporodní psychóza – jedná se o vzácnou formu poporodní deprese. Vyskytuje se u 1 nebo 2 žen z 1 000. Může se objevit v prvních 2 až 3 dnech po porodu, ale také až po několika týdnech. Projevuje se neklidem, problémy se spaním a podrážděností. Dále se vyskytují bludy a halucinace, žena je přesvědčena, že dítě je špatné. V tomto případě jsou jak dítě, tak jeho matka v ohrožení života.

Zdroj: článek Poporodní deprese

Bipolární deprese

Jedná se o bipolární afektivní poruchu, která se projevuje extrémními změnami nálad, vitality, psychických funkcí a někdy i omezující celkovou neschopností „fungovat“. Pacienti s bipolární poruchou mohou trpět sebepoškozováním (sebevražda). Nemoc se projevuje buďto alespoň jednou manickou epizodou (manická psychóza), spíše však střídáním manických a depresivních epizod (bipolární afektivní porucha). Dalšími projevy poruchy může být i rychlý cyklus střídání nálad (více než 4 fáze v jednom roce) či ultrarapidní cyklování (fáze se mnohokrát střídají během dne) a fáze smíšená, kdy pacient zažívá symptomy obou protipólů (mánie i deprese).

Zdroj: článek Typy deprese

Nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Nežádoucí účinky, u nichž není známa četnost a z dostupných údajů ji nelze určit:

• onemocnění srdečního svalu, poruchy srdečního rytmu (v důsledku zvýšeného vylučování draslíku);
• zvýšený počet bílých krvinek, leukocytů v krvi;
• poruchy spánku, bolesti hlavy, euforie, neklid;
• nadměrné hromadění tuku v epidurálním prostoru (prostor mezi kostí lebky a mozkovou plenou);
• změny chování a nálad;
• zákal čočky (katarakta) a zvýšený nitrooční tlak (glaukom) s bolestí očí nebo bez ní;
• poranění vnější vrstvy oka (korneální ulcerace) u pacientů s herpetickou keratitidou (virová infekce oka způsobená virem herpes simplex);
• oddělení sítnice (onemocnění oka, při kterém se sítnice odloupne a může vést ke ztrátě zraku);
• chorioretinopatie (oční onemocnění, které způsobuje zhoršení zraku);
• moučnivka (plísňová infekce vyskytující se v ústech);
• vředy a krvácení v žaludku a ve střevech;
• zánět slinivky břišní způsobující silné bolesti břicha;
• perforace ilea (část tenkého střeva), rozšíření mízních cév, píštěle (abnormální kanálek mezi dutým orgánem a jeho povrchem uvnitř těla);
• strie, ztenčení kůže, akné (po dlouhodobém užívání vysokých dávek);
• zhoršené hojení kožních ran;
• modřiny, Kaposiho sarkom (typ rakoviny);
• ochabnutí svalů a svalová slabost, bolest svalů;
• řídnutí kostí, což může vést ke zvýšení rizika zlomenin kostí (osteoporóza), ztráta kosti (osteonekróza), zlomeniny kostí nebo přetržení šlach;
• hormonální nerovnováha může způsobit Cushingův syndrom (typické příznaky: kulatý obličej nazývaný „měsíčkovitý obličej“, přibývání na váze v horní polovině těla a vyrážka na obličeji) a snížení produkce glukokortikoidů v těle, zadržování tekutin v těle;
• snížený růst u dětí;
• vysoký krevní tlak;
• zvýšené riziko aterosklerózy a krevních sraženin;
• snížená odolnosti vůči infekcím, průběh infekce může být závažnější nebo příznaky mohou být maskovány;
• anafylaxe (celková alergická reakce), angioedém (otok, nejčastěji okolo očí, rtů, jazyka nebo hrdla);
• absence menstruace, pokles potence a libida u mužů;
• deprese nebo pocity štěstí, které nejsou odůvodněné, ztráta kontaktu s realitou (psychóza);
• poruchy rovnováhy cukrů, tuků a solí v těle, což může způsobit zvýšenou chuť k jídlu a nárůst tělesné hmotnosti;
• vysoká hladina cukru v krvi, diabetes (cukrovka);
• zvýšená hladina cholesterolu.

Zdroj: článek Lék Prednison

Nežádoucí účinky

Kontraindikací u masti Dexametazon je přecitlivělost na účinnou látku a další složky použité v masti, nepoužívat na bakteriální (zejména tuberkulóza), virové, mykotické a parazitární infekce kůže, periorální dermatitidu, acne vulgaris, acne rosacea, dekubity, bércové vředy. Při aplikaci lokálních kortikosteroidů zejména u dětí je nutná zvýšená opatrnost.

Přípravek se nesmí dostat do kontaktu s očima, neboť hrozí vznik glaukomu nebo katarakty, a nesmí se ani nanášet na kůži v blízkosti oka (s výjimkou očních přípravků). Nedoporučuje se dlouhodobá aplikace na kůži obličeje. Neměl by se používat ani v oblasti pohlavních orgánů a konečníku. Ošetřování větších oblastí kůže (zvláště u dětí), dlouhodobá aplikace, okluze, použití v oblastech kožních záhybů či aplikace na porušenou kůži zvyšují nebezpečí vstřebání, a tím i vyvolání systémových účinků. Při dlouhodobém používání také hrozí ireverzibilní kožní atrofie.

Pokud se vyskytne sekundární infekce, musí být co nejdříve zahájena odpovídající protiinfekční léčba. I přes notoricky známé nežádoucí účinky jsou bohužel kortikosteroidy nadužívány, a vinu na tom má i nekázeň pacientů.

Nejvýznamnější nežádoucí účinky jsou:

• katabolismus – svalový úbytek, zvýšené ukládání tuků, dyslipidemie, diabetes mellitus,
• porucha metabolismu kostí – (osteoporóza),
• hypertenze (retence tekutin),
• peptický vřed,
• krvácení do GIT, imunosuprese (sekundární infekce, aktivace možné latentní infekce),
• glaukom, katarakta, atrofie kůže, špatné hojení ran,
• akné, strie, hirsutismus, hypogonadismus,
• změny nálad a chování, psychóza.

Zdroj: článek Dexametazon mast

Co způsobuje neléčený syfilis

V současnosti lze syfilis pomocí antibiotik dobře léčit. Nutnou podmínkou úspěchu je ale včasná diagnóza a zahájení odpovídající terapie. Neléčená infekce může způsobit nevratné poškození mozku, nervů, kostí, kloubů a tělesných orgánů. V nejtěžších případech způsobuje úmrtí nemocného. K postižení nervového systému dochází pomalu. Po několika letech se objeví porucha citlivosti a nervových reflexů. Současně se mění osobnost nemocného. Je možné u něj pozorovat maniodepresivní chování s postupným rozvojem syfilitické demence. Konečným stadiem syfilitického poškození nervového systému je takzvaný tabes dorsalis. Nemocný ztrácí citlivost na bolest, má těkavé pohyby, trpí poruchou chůze a samovolným unikáním stolice a moči. Postižení kardiovaskulárního systému se projeví zánětem srdce, vznikem výdutí aorty a nedomykavostí aortální chlopně. Nemocný je tak ohrožen na životě vykrvácením při prasknutí výduti nebo rozvojem infarktu přetěžovaného srdce.

Zdroj: článek Syfilis