Zdravá strava je jeden ze způsobů, jak předejít tloustnutí po hysterektomii.
Během zotavování po hysterektomii je životně důležitá zdravá strava. Strava zahrnuje vše, co jíte a pijete po operaci. Během rekonvalescence po operaci tělo potřebuje dobrou výživu pro hojení, zotavení a imunitní funkce. Rekonvalescence po hysterektomii nedovoluje dostatek pohybu a vynakládá se tak mnohem méně energie než obvykle, takže některé ženy jsou náchylnější k přibírání na váze.
Zhojení vaší vnitřní rány po hysterektomii trvá až 3 měsíce. Během této doby se vše, co jíte a pijete, započítává mezi živiny, které podporují regeneraci. Rozhodně v tuto dobu tedy není čas šetřit na výživě nějakou drastickou dietou. Zdravé stravování pro udržení hmotnosti a hubnutí po operaci vyžaduje následující:
Hojení tkání vyžaduje bílkoviny, železo, zinek a vitamín C;
Nejlepší výživné pooperační jídlo je libové maso a listový salát plus jahody, plátky pomeranče a borůvky;
Vejce a ryby mají vysoký obsah bílkovin nutných pro pooperační hojení;
Nízkotučné mléčné potraviny podporují regeneraci a pomáhají udržet hmotnost;
Vyzkoušejte ovocné smoothie vyrobené z nízkotučného mléka a nízkotučného jogurtu.
Vláknina je důležitá pro udržení dobrého stavu střev.
Po operaci je třeba se vyvarovat zácpy a namáhání při vyprazdňování. Sacharidům, jako jsou koláče, sladké muffiny, sušenky a pečivo, byste se měli vyhýbat nebo je omezit na minimum. Chcete-li udržet zdravé pohyby střev, měkkou stolici a vyhnout se zácpě, jezte:
Celozrnné pečivo s proteinovou polevou;
Celozrnné cereálie s nízkotučným mlékem;
Hnědou rýži;
Těstovinové saláty;
Zeleninovou polévku, která je výživná varianta s nízkým obsahem tuku;
Ovoce a zeleninu zejména na svačiny.
Vyhýbejte se potravinám s vysokým obsahem tuků a cukrů.
Když tělo přemění tyto potraviny na tuk, dochází k plýtvání cennými vitamíny. Mezi nízkotučné potraviny patří:
Nízkotučné mléko a jogurt;
Šetrné používání oleje při vaření a v dresincích;
Žádné tučné pomazánky na chlebu.
Pijte hodně vody.
Voda pomáhá vláknině udržet zdravé pohyby střev po hysterektomii. Většina žen potřebuje denně vypít přibližně 2 litry vody. Některé ženy mohou mít z různých zdravotních důvodů omezenou spotřebu tekutin a musí se řídit radou jejich lékařů. Vyhněte se alkoholu a pokud chcete sladké pití, vyberte si pití limonád, bylinných čajů nebo nápojů s nízkým obsahem joulů.
Užitečné dietní tipy, jak se vyhnout nárůstu hmotnosti po hysterektomii:
Naplánujte si jídelníček ještě před operací, abyste měli k dispozici výživné jídlo, až budete doma po operaci;
Vyhněte se svačinám před operací;
Vyhněte se konzumaci zbytečných prázdných kalorií ve sladkých nápojích a alkoholu;
Buďte k sobě upřímní ve všem, co vložíte do úst – každý kousek se počítá;
Připravte si zmražená zdravá jídla pro případ, že se nebudete cítit dobře na vaření.
Pokud pro vás nakupuje někdo jiný, mějte předem napsaný seznam předem naplánovaných zdravých potravin, protože se po návratu domů možná nebudete cítit dobře na plánování svého jídelníčku.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Verča.
Dobrý den, jsem měsíc po totální hysterektomii,mám nárok na lázně?Děkuji Kelemenová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při odstranění dělohy hodně záleží na důvodu, který vedl k jejímu odstranění. Zkuste se o tom pobavit se svým praktickým lékařem, který rovněž může připravit žádost o lázně. Pak už to záleží na vaší zdravotní pojišťovně, jaké lázně vám přidělí a kolik vám zaplatí.
Cvičení je další ze způsobů, jak předejít tloustnutí po hysterektomii.
Pravidelné zdravé cvičení během zotavení po hysterektomii může minimalizovat ztrátu kondice a omezit další nežádoucí vedlejší účinky hysterektomie. Cvičení může také pomoci emocionální pohodě. Cvičení pro zotavení po hysterektomii není nikdy zaměřeno na úbytek hmotnosti. Vhodné cvičení je součástí holistického přístupu k péči o své tělo, který zahrnuje vyhýbání se zbytečnému nárůstu hmotnosti po hysterektomii.
Bezpečné a zdravé cvičení po hysterektomii se obvykle skládá z:
Pokračování ve cvičeních poskytovaných v nemocnici, včetně: hlubokého dýchání, tréninku krevního oběhu a cvičení mobility na lůžku.
Pravidelná rychlá chůze po dobu prvních 6-8 týdnů po operaci podle pokynů vašeho lékaře.
Když dostanete lékařský souhlas, abyste po hysterektomii znovu zahájili všeobecné fitness cvičení, pak mohou být tréninky postupně zaměřeny více na hubnutí.
Ve svém příspěvku TLOUSTNUTÍ PO HYSTEREKTOMII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlada.
Problém je v tom, že pokud nejde o onkologické problémy, tak je hysterektomie s případnou adnexektomií zoufalý pokus klasické medicíny odstranit fyzicky nějaký problém. O tom, jaké vážné komplikace nejen fyzické, ale především hormonální a s tím související rizika cévních onemocnění, kloubních onemocnění a osteopozy v horizontu několika budoucích let tento zákrok způsobí, nikdo pacientkám neřekne. Hormonální léčba následků je pak další zoufalý pokus, který může napáchat víc škody jak užitku, protože většina problémů jak před tak po operaci je v hormonální nerovnováze. Přitom existuje řada alternativních metod, jak se poměrně snadno operaci vyhnout a jsou mnohonásobně účinější s menšími následky, jak postupy klasické medicíny. Řada informací na téma je na FB skupině https://www.facebook.com/gr… . Je lepší se jakkoli pokusit vyhnout problému, který medicína neumí řešit, než si nechat operací navodit řadu jiných problémů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V minulosti byla masturbace kvůli velkému vlivu některých – k tomuto fenoménu netolerantních – náboženství zakazována (tabu). I dnes se podobné odsuzující názory v některých společnostech považují za správné. Naproti tomu v některých kulturách může být součástí náboženské sféry, tak tomu bylo u mužské masturbace například ve starověkém Egyptě v návaznosti na tamní mýtus o stvoření světa bohem Atumem prostřednictvím sebeukojení. Na konci 18. století švýcarský lékař Samuel Tissot prohlásil masturbaci za příčinu nespočtu fyzických i duševních chorob a zahájil snahu o její léčení, která pokračovala až do padesátých let 20. století. Metody léčby zahrnovaly celou škálu různých postupů od prostého svazování penisu chlapcům, nasazování nejrůznějších pásů cudnosti, včetně ostnatých, které měly chlapci způsobit bolest při erekci, až po ústavní léčbu, skotské střiky, elektrošoky či kastraci. V roce 1859 zkonstruoval E. T. Cramer mechanismus nazvaný aidousoter, který si chlapci museli povinně nasazovat na noc.
Katechismus katolické církve uvádí masturbaci v paragrafu 2352. Podle některých křesťanských autorů je masturbace symptomem poruchy mezilidských vztahů. Někteří autoři tvrdí, že se masturbace vyskytuje především u dětí vystavených krutému zacházení a stresu, a při častější frekvenci masturbace hovoří o „masturbační krizi“, která musí být léčena; základní metodou pomoci je dát poznat mladému člověku jeho základní životní problémy, které se stávají „hlubšími principiálními příčinami“ autoerotického chování.
Judaismus považuje mužskou masturbaci za těžký hřích. Podle Talmudu by muži měla být ruka, jíž si „šmátrá pod pupkem“, useknuta. Vztah k ženské masturbaci tak jasně vymezen není, zcela jistě se však jedná o hřích nečistých myšlenek.
Podle hadísu Hasana ibn Arfaha Prorok Mohamed pravil: „Sedm jest lidí tak odpudivých, že Bůh nepohlédne na ně v Soudný den.“ Mezi ně patří i onanista.
Sexualita člověka je založena na masturbaci a souložení, přičemž lidská ruka je všestranným nástrojem. Z doby, kterou člověk věnuje sexu, připadá pouze desetina na souložení a devět desetin na masturbaci. Většina mužů i žen bez ohledu na stáří, rasu, náboženství a podobně praktikuje nebo praktikovala autoerotismus neboli automasturbaci, která už dávno není považována za zdraví škodlivou.
Ve svém příspěvku JAK VYROBIT DOMA VAGÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš Šustr.
Dobrý večer, je mi 19 let a mám problém si najít partnerku..
Hledám všemožné způsoby, jak si" užít po svém ". bohužel mé nápady jsou už stereotyp. Prosím o jakoukoliv radu ohledně "Podomácku" vyrobené vagíny.
Chleba,vysavač,ručník,toaleťák,rukavice,latex,Celé kuře už mám odzkoušeno(i
jablečný koláč) Jsem už zoufalý a nevím si rady. děkuji za jakýkoli nápad!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vibratory.net.
Milý Lukáši,
klobouk dolů před Tvojí vynalézavostí s možností podomácku vyrobených vagín. Masturbace je zdraví prospěšná a 10 z 10 sexuologů ji doporučuje. Nicméně v 19 letech bych neházela flintu do žita a nerezignovala na to najít si partnerku. Byť covidová situace nenahrává seznamování, zkus vyžít čas třeba na zlepšení svých komunikačních dovedností, internet je plný videí a kurzů jak oslovit dívku, chce to jen trénink a když už se Ti některá líbí, zkus ji slušně oslovit, nic horšího než, že Tě odmítne se Ti nestane. I když je to nepříjemné v životě jsou i horší věci. Radou pro po domácku vyrobené vagíny Ti asi nepřispěju (mám pocit, že jsi vyčerpal snad všechny možnosti domácí výroby), ale v našem obchodě máme široký výběr masturbátorů a vagín https://vibratory.net/umele…. Přeci jen jsou určené pro masturbaci a měli by Ti přinést lepší požitek než domácí alternativy.
Přeji Ti nalezení skvělé partnerky nejen pro objevování milostných zážitků, ale i jako parťačku do života.
Za zvýšení hmotnosti po hysterektomii obvykle může:
Omezený pohyb;
Více jídla;
Nuda;
Osamělost;
Více času tráveného doma;
Konzumace jídla proto, abyste se cítila lépe nebo zmírnila stres;
Strach z opětovného zahájení cvičení;
Zmatky ohledně možností bezpečného cvičení.
Tloustne se po hysterektomii?
Při hysterektomii nejsou odstraněny vaječníky, ale jen děloha, a proto neexistuje žádný přímý vliv na hladinu estrogenu a tím na tělesnou hmotnost ženy. Zvýšení hmotnosti po hysterektomii může být pravděpodobnější, když je hysterektomie kombinována s odstraněním vaječníků (ooforektomie), protože pak dochází ke sníženým hladinám estrogenu.
V naší poradně s názvem ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Dobrý den,
že můžu mít ztrátu erekce mi řekli a dá se řešit karonem. Ale nikdo mi neřekl, že budu mít penis o třetinu kradší a při erekci s karonem deformovaný. Neměl jsem ještě 50 let a je to brzy vzdát se sexu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud vám byla provedena kastrace - odstranění varlat, tak vám lékař určitě předepsal uměle dodávaný testosteron. Požádejte lékaře o zvýšení dávky testosteronu. Tím se vám zlepší chuť do života. Na řešení nedostatečné erekce můžete používat vakuovou pumpu nebo vhodnou techniku masturbace, kdy vháníte krev do špičky penisu a nebo léky na podporu erekce. Chybějící obsah po odstraněných varlatech můžete vyplnit implantáty, které jsou pak na omak k nerozeznání od těch přirozených. Blíže vám k tomuto zákroku poví lékař urolog.
Přežil jste a to je nejdůležitější. Nyní je třeba co nejdříve akceptovat nové podmínky a snažit z toho vytřískat co se dá, protože čas běží.
Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.
Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.
Důvody odstranění:
tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
poranění dělohy;
závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
chronická pánevní bolest;
vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
srůsty v dutině břišní.
Typy hysterektomie:
radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.
Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.
Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.
Abdominální hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší. Tato technika však umožňuje lékařům lepší přístup k reprodukčním orgánům a obvykle se provádí při radikální hysterektomii. Rekonvalescence po odstranění dělohy a vaječníků je přibližně 4–6 týdnů.
Vaginální hysterektomie
Vaginální hysterektomie používá přístup přes pochvu. Výhodou je naprostá absence viditelných jizev. Nevýhodou nutnost dostatečně prostorné pochvy (ideální, pokud měla pacientka děti). Operace má méně komplikací, žena po operaci stráví kratší dobu v nemocnici a rána se hojí rychleji než při abdominální hysterektomii. Operace se nejčastěji provádí při prolapsu dělohy, malé děloze nebo při změnách na děložním čípku.
Laparoskopická hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pouze malým řezem u pupku a dvěma pomocnými na podbřišku. Výsledné jizvy jsou poměrně nenápadné. Nevýhodou je náročnější a delší zákrok. Laparoskopie je vlastně pohled do dutiny břišní, kdy se dutina nafoukne oxidem uhličitým, aby se oddálila břišní stěna od břišních orgánů. Dalším krokem je zavedení laparoskopické techniky do zvětšeného prostoru.
Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie
Laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie patří k moderním operačním postupům. Tato operace je kombinací laparoskopie a vaginální operace. Operace má dvě části:
první část – uvolnění dělohy ze závěsných aparátů (provádí se laparoskopicky);
druhá část – podvázání cév dělohy a vyjmutí dělohy (provádí se přes pochvu).
Ooforektomie je chirurgické odstranění vaječníků a adnexektomie je odstranění vaječníků a vejcovodů.
Ženská operace dělohy video
Zde jsou videa s hysterektomií dělohy provedenou laparoskopicky, abdominálně a vaginálně: ženská operace dělohy video.
Ve svém příspěvku OBŘEZANÝ PENIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
O čem by se mělo diskutovat? Přece o tom, že obřízka penisu ho nenávratně zohyzdí. Pokud obřízka není nutná kvůli fimóze, tak by se vůbec neměla provádět. Odstraněním předkožky muž přijde o miliony citlivých nervových zakončení, která jsou právě v předkožce. Nehledě na ztíženou možnost přirozené masturbace. Dobrovolná obřízka penisu je FUJ TAJBL!!!!!!! Obřezaný penis je doslova hnusný.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek.
To je právě ono. Velmi často se v diskuzích nediskutuje, ale vnucuje se osobní názor. Kdyby byl alespoň trochu podložen alespoň drobnou znalostí problému a mohl do diskuze něco přinést tak fajn. Ale tohle. Kdybyste Kamilo viděla reprezentativní vzorek neobřezaných penisů například pubertálních chlapců či klientů domů pro seniory, pak byste věděla, co je FUJ TAJBL. Jinak Design je věc vkusu, to není na diskuzi, masturbace po obřízce problém není. A to nemluvím o zdravotních benefitech pro obě pohlaví, více pro ženy.
Odstraní se celá vnitřní předkožka a vnější je ponechána takové délce, že v normálním stavu překrývá přibližně půl žaludu. Zbytek předkožky cestuje po žaludu, což může vyvolávat nepříjemné pocity. Dále je dobré vědět, že jedna polovina žaludu oschne a zkrabatí, kdežto druhá polovina zůstane přirozeně vlhká. Pokud byla tato obřízka provedena z důvodu fimózy, hrozí její navrácení. Co se masturbace týče, po mechanické stránce zůstává stejná, jen pacient prožívá jiné pocity.
Vhodná pro ty, kdo obřízku podstupují neradi, ovšem pohyb předkožky může někomu vadit.
Obřízka částečná a vysoká (Loose circumcision)
Zde se odstraňuje zčásti vnitřní a zčásti vnější předkožka. Poměr zakrácení jednotlivých částí předkožky je zcela individuální. Záleží, kdo obřízku zrovna provádí a jak si to sám pacient přeje. Žalud je alespoň většinou obnažen. Také není vhodná při boji proti fimóze. Při ztopoření je zbývající předkožka napnutá, ale jde jí hýbat klidně až do půlky žaludu. Ani to nebrání tomu, aby byl sex jiný než před provedením obřízky. Co se masturbace týče, z mechanického hlediska se nic nemění.
Obřízka úplná a nízká (Low circumcision)
Vnitřní předkožka je zcela odstraněna a vnější je zkrácená natolik, že je napnutá neustále. Zbývající předkožka je trvale napnutá a nelze s ní významně hýbat. Po provedení této obřízky se toho hodně změní. Masturbace je vhodnější s použitím lubrikačního gelu. Sex je vnímán výrazněji a penis se zdá být tvrdší. Jen se může stát, že se bude tahat šourek k žaludu. Sex je bez potíží.
Obřízka úplná a vysoká (Tight circumcision)
Vnitřní část předkožky je odstraněna částečně a vnější do takové míry, že je předkožka napnutá neustále a nelze s ní významně hýbat. Poměr zkrácení jednotlivých listů předkožky je opět případ od případu jiný. Pro masturbaci platí to samé jako pro úplnou nízkou obřízku.
Masturbace je další možná cesta jak řešit nesoulad sexuálních potřeb partnerů. Masturbace i onanie dokážou natolik snížit a vyrovnat sexuální potřebu partnerů, že muži i ženy ve zdravém partnerském svazku nakonec ani nemají výraznou potřebu být nevěrní a hledat si milence nebo milenku. Vyrovnání sexuálních potřeb partnerů je nejsnadnější a nejvhodnější masturbací nebo onanií v přítomnosti partnera nebo partnerky. Nejenže můžete být u toho, ale také se můžete zapojit a pomoci. Vše máte pod kontrolou, a navíc se můžete lecčemu přiučit a některé techniky odkoukat.
Ve svém příspěvku OBŘEZANÝ PENIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
O čem by se mělo diskutovat? Přece o tom, že obřízka penisu ho nenávratně zohyzdí. Pokud obřízka není nutná kvůli fimóze, tak by se vůbec neměla provádět. Odstraněním předkožky muž přijde o miliony citlivých nervových zakončení, která jsou právě v předkožce. Nehledě na ztíženou možnost přirozené masturbace. Dobrovolná obřízka penisu je FUJ TAJBL!!!!!!! Obřezaný penis je doslova hnusný.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lukáš.
Dobrý den. Podstoupil jsem obrizku v 30 letech dobrovolně.A můžu říct, jsem zato rád.Nemam k tomu žádné zápory.Jen samé klady.Jednodusi hygiena, penis vypadá lépe ,manželka je velice spokojená.Masturbace je úplně v pořádku, stačí použít lubrikační gel.
Léčba většiny stadií karcinomu děložního čípku zahrnuje:
operaci (hysterektomii) a odstranění pánevních lymfatických uzlin nebo odstranění obou vaječníků a vejcovodů;
chemoterapii;
radiační terapii.
Počet chemoterapií závisí na rozsahu rakoviny. Procedury mohou být kombinovány. Jestliže podstoupíte hysterektomii, tak již nemůžete mít děti. Proto je důležité, aby byla rakovina diagnostikována včas a k hysterektomii nemuselo vůbec dojít.
Po zjištění rakoviny je běžné, že cítíte strach, smutek a zlost. Vyrovnat se s těmito pocity vám může pomoci komunikace s ženami, které již rakovinu děložního čípku prodělaly. Zeptejte se svého lékaře na podpůrné skupiny v blízkém okolí.
Důležité je, když si partneři o svých potřebách a možná i „úchylkách“ společně otevřeně promluví. To, co je pro někoho úchylka, může být pro jiného normální sexuální praktika. Někdy stačí k vyřešení problému jen málo. Někdy jen stačí používat stejné techniky, jaké partner nebo partnerka potřebují k dosažení vzrušení a vyvrcholení. A právě u perorální antikoncepce dochází k poklesu libida, což masturbace může zlepšit.
Žena má po operaci dočasně ztížený odchod moči, dočasně se rovněž zhorší průchodnost střev, operační rána může otéct, v případě větších krevních ztrát se podává infuze.
Při operaci, která byla prováděna vaginální cestou, se musí asi měsíc po operaci dodržovat zvýšená hygiena. Dva až tři měsíce po operaci by žena neměla zvedat těžká břemena. Absence pohlavního styku by měla trvat 4–6 týdnů po operaci. V případě odstranění vaječníků se doporučuje hormonální substituce.
Pokud žena podstoupila jednoduchou hysterektomii, to znamená, že jí byla chirurgicky odstraněna pouze děloha, už nikdy nebude menstruovat a nemůže otěhotnět. Její hormonální stav je beze změny – hormonální funkce vaječníků nejsou operací narušeny a budou postupně vyhasínat, tak jako v případě, že by žena operována nebyla. Pohlavní život není operací ovlivněn.
Pokud proběhla hysterektomie totální, tedy odnětí dělohy i vaječníků, žena také nemenstruuje a nemůže otěhotnět. Vyoperování vaječníků však způsobí náhlý pokles ženských pohlavních hormonů, což má za následek (zejména u mladších žen, kde byly vaječníky ještě plně funkční) nástup přechodových příznaků jako návaly horka, pocení, bušení srdce, bolesti hlavy, poruchy spánku, změny nálady a jiné. Proto se (pokud není kontraindikace) co nejdříve nasazuje takzvaná hormonální substituční léčba.
Samotné odstranění dělohy nemá vliv na pohlavní styk. Je ukončena možnost mít děti a menstruaci. Děložní hrdlo nemá žádnou funkci při pohlavním styku. Pochva je po hysterektomii dostatečně dlouhá a její směr je nezměněn. Hlavní místa, která jsou zodpovědná za vnímání pohlavního styku, jsou klitoris, poševní stěny a svaly pánevního dna. Při provedení hysterektomie nejsou tyto struktury narušeny.
Pokud jsou při operaci odstraněny i vaječníky, žena ztrácí touhu po pohlavním styku a snižují se lubrikační vlastnosti pochvy. Při léčbě pohlavními hormony se tento stav upravuje.
A jak dlouho trvá operace odstranění dělohy? To záleží na typu operace, viz výše. U této diagnózy je možné využít lázeňskou léčbu. Můžete tedy po operaci dělohy požádat lékaře o lázně, a to do dvou let po ukončení léčby, přičemž by zde měl být nárok na tři týdny komplexní lázeňské péče – ubytování i lázeňské procedury by měla hradit zdravotní pojišťovna. Návrh na ni musí napsat váš praktický lékař – vesměs na základě doporučení ošetřujícího lékaře (gynekologa). Již v návrhu se uvádí lázně, které preferujete, i lázně náhradní, a to, zda požadujete jednolůžkový pokoj. Návrh na lázeňskou péči schvaluje revizní lékař, na to má pojišťovna maximálně 30 dnů od podání návrhu, pak od ní dostanete zprávu, kterým lázním byl návrh postoupen. Do lázní se nastupuje nejpozději tři měsíce od podání návrhu. Vhodné jsou Františkovy Lázně.
Kontakt s přáteli a rodinou vám může poskytnout emocionální podporu a společnost, zvláště pokud se cítíte trochu špatně. Přátelé a rodina budou pokračovat ve svém rušném životě a nemusí vždy rozumět tomu, jak se cítíte po hysterektomii. Kontakt s přáteli možná stojí za to plánovat až týden po operaci, až se budete cítit dostatečně dobře. Prospěšné může být zvednout telefon a popovídat si nebo zorganizovat krátký výlet, když se budete cítit dostatečně dobře.
Až se budete cítit dostatečně dobře, zkuste si naplánovat a zavést jednoduchý domácí režim. Mít určitou formu rutiny může pomoci vyhnout se nudě a přejídání.
Vaše rutina může být obecnou představou o pořadí vašich denních činností od sprchování, jídla, domácího cvičení a odpočinku. Buďte flexibilní ve své rutině, protože nastanou dny, kdy se budete cítit unavení a budete potřebovat více odpočinku než obvykle.
Naplánujte si denní aktivity
Naplánujte si různé vhodné aktivity pro vaše brzké uzdravení. Mít připravené některé základní odpočinkové aktivity vám může pomoci zůstat zaneprázdněná a vyhnout se nárůstu hmotnosti po hysterektomii a umožní vám odpočívat a zotavit se. Zde je výčet oblíbených odpočinkových aktivit:
Čtení (navštivte místní knihovnu před operací nebo se zásobte časopisy, které ráda čtete);
Rakovina děložního čípku je zhoubný nádor děložního hrdla. Jde o sedmé nejčastější zhoubné onemocnění a představuje 4 % všech maligních onemocnění. Výskyt je nejčastější mezi 35. až 45. a mezi 60. až 65. rokem života, s tendencí poklesu do nižších věkových skupin.
Příčiny
Příčiny rakoviny děložního čípku nejsou přesně známé. Bylo ale zjištěno, že mezi rakovinou dlaždicových buněk epitelu a určitými podtypy lidského papilomaviru (HPV) existují silné souvislosti. Vzhledem k tomu, že HPV viry jsou přenášeny pohlavním stykem, má tento typ rakoviny souvislost se sexuální aktivitou. Bylo prokázáno, že ženy, které nikdy neměly pohlavní styk, neonemocněly rakovinou dlaždicových buněk epitelu. Jsou však ohroženy rakovinou žlázového epitelu. Nakažení virem HPV, který způsobuje například genitální bradavice, je běžné, zatímco rakovina děložního čípku běžná není. HPV změny jsou často během screeningu zachyceny, ale nejsou důvodem ke znepokojení. Znepokojení je na místě v případě, že jsou diagnostikovány prekancerózní změny. Ty jsou však obvykle dobře léčitelné.
Příznaky
Rané stadium karcinomu děložního hrdla nemá žádné klinické příznaky. Ty se objevují až později, když je nádor už často značně pokročilý. K nejtypičtějším patří krvácení mimo menstruační cyklus, výtok a bolest při souloži (dyspareunie). Bolesti pánve a kříže už často svědčí o prorůstání rakoviny do okolí. Postižení lymfatických uzlin se může projevit jednostranným otokem nohy. Pokročilé formy provází často ascites, hubnutí a celkové snížení tělesné výkonnosti.
Prognóza
Nejdůležitějším prognostickým faktorem je velikost nádoru a přítomnost metastáz v lymfatických uzlinách. Gynekologické vyšetření má sklon skutečnou velikost podcenit. MRI dokáže identifikovat nádory od velikosti 1 cm a objektivně stanovit jeho velikost (objem); v případě vnějšího edému naopak skutečnou velikost spíše přeceňuje. Nepříznivými prognostickými faktory (faktory svědčícími pro horší průběh onemocnění) jsou invaze nádorových buněk do cévního systému, pokročilé stadium onemocnění, postižení lymfatických uzlin, nádor větší než 4 cm a v neposlední řadě výskyt v mladém věku. Ve stadiu IA přežívá 5 let celkem 95 % pacientek, ve stadiu IIB už jen 73 % a při vzdálených metastázích je to pouze 20 %. Rozšíření nádoru a paraaortálních lymfatických uzlin snižuje dobu přežití na polovinu. Prognóza recidivujícího karcinomu je velmi variabilní, od 10 až po 70 %, podle způsob léčby a charakteru recidivy.
Léčba
Onemocnění je možné řešit konizací nebo jednoduchou hysterektomií. U vyšších stadií onemocnění (IB a IIA) se přistupuje k radikální hysterektomii s odstraněním dělohy, parametria a horní části pochvy, včetně parakolpia. Součástí zákroku je – v případě nálezu invaze karcinomu do cév – i intrapelvická a paaortální lymfadenektomie (odstranění lymfatických uzlin). U mladých žen, které si chtějí zachovat plodnost, existuje možnost tzv. radikální trachelektomie kombinované s lymfadenektomií. Vyžaduje však velmi zkušeného operatéra. Nejradikálnější operací je tzv. exenteracie pánve. Je možné k ní přistoupit u pokročilých nádorů či recidiv s prorůstáním do okolních orgánů (močový měchýř, konečník), ale ne do pánevních stěn, s cílem jej kompletně odstranit. Při přísném výběru vhodných pacientů je pětileté přežití až 82 %; operace značně snižuje kvalitu života.
Obřízka patří mezi malé chirurgické zákroky. Je to zákrok, při kterém je amputována předkožka, což je kožní řasa, která překrývá žalud penisu. Rozlišuje se obřízka částečná a úplná. Na celém světě je obřezána asi čtvrtina všech mužů, tento podíl se však v jednotlivých zemích velmi liší. Obřízka je zcela běžná v afrických zemích a z náboženských důvodů u židovských chlapců, kde je symbolickou smlouvou člověka s Bohem. Bůh uložil Abrahámovi, aby se na znamení smlouvy obřezal. Od té doby je tak činěno židovským chlapcům. Zákrok, při kterém se provádí obřízka u chlapců, se nazývá brit mila. Také muslimští chlapci a muži jsou obřezaní.
Celosvětově je obřezáno okolo 30 % mužské populace. Z toho jsou více než dvě třetiny (cca 68 %) muslimové. Židovské obyvatelstvo netvoří v celosvětovém průzkumu ani 1 %. I Ježíš byl obřezán, avšak o relikvii svaté předkožky se vedou spory.
Téměř vůbec se obřízka neprovádí ve Středomoří, Jižní Americe, Skandinávii a nemuslimské části Asie. Samotné země EU mají spíše mizivá čísla – cca 5 % obřezané populace (vyjma Velké Británie). V anglofonních zemích však obřízka velmi rychle ztrácí na popularitě, nejvíce v Austrálii, Velké Británii, dále Kanadě a USA. Obřízka se do těchto zemí rozšířila především v období viktoriánské Anglie, kdy se vědecky dokázalo, že účinně brání masturbaci. Protože byly některé mentální problémy spojované s masturbací, byla považována za nevhodnou (například byla masturbace spojována s debilitou, deformacemi tváře nebo ochlupením dlaní). Tyto názory jsou dnes věcí minulosti a budí spíš úsměv.
Je-li je obřízka prováděna z důvodu léčení fimózy, není nutné vždy odstranit celou předkožku, někdy stačí odstranit pouze její zúženou část. Dnes se často používá léčení pomocí steroidních mastí, které problém fimózy úspěšně řeší ve 40 % případů. U ostatních je chirurgický zákrok nezbytný. Považuje se za vhodné vyřešit problém před pubertou, protože v období puberty se chlapci velmi stydí a zákrok je pro ně psychicky velmi nepříjemný a často se, ke své škodě, řešení problému vyhýbají. Nicméně na uvolnění předkožky má také vliv nárůst hormonální hladiny testosteronu v pubertě obdobně jako na růst celého penisu. Úzká předkožka může velmi negativně ovlivnit start do sexuálního života. Je však třeba odlišit v tomto směru úzkou předkožku od krátké uzdičky.
V České republice se obřízka provádí na urologii (za předpokladu, že mají k dispozici operační sál) nebo na plastické chirurgii. Naprostá většina obřízek se v rozvojových zemích i jinde ve světě dělá bez anestézie, často i bez dezinfekce a jen pomocí primitivních nástrojů. Pouze v západních zemích a ve velkých městech se obřízka provádí v klinických podmínkách. Například ve vcelku europeizovaném Turecku probíhá 85 % obřízek tradičně v domácích podmínkách, 10 % provádí zdravotnicky vyškolená osoba a jen 5 % lékař. Minimum (méně než 15 %) provedených obřízek se provádí v nemocnici. V takovém případě pacient před zákrokem absolvuje klasické předoperační vyšetření. Zákrok probíhá při anestezii, takže je takřka bezbolestný.
Celková anestezie
Výhody: Pacient prospí celý zákrok, takže necítí vůbec žádnou bolest.
Nevýhody: Časově náročnější, trvá delší dobu, než se odbourá vliv anestezie. Po probrání se z narkózy je zpravidla pociťována nevolnost. Není možné v den zákroku řídit.
Lokální anestezie
Je provedena aplikace znecitlivující látky do penisu několika injekčními vpichy.
Výhody: Menší zátěž pro organismus než celková anestezie. Je možné opustit nemocnici už 30–60 minut po zákroku. Je možné řídit po zákroku.
Nevýhody: Někomu může být nepříjemné být při vědomí během operačního zákroku.
Samotná aplikace anestetika může být trochu bolestivá (tuto malou nepříjemnost však lze řešit znecitlivující mastí před provedením vpichů). Samotný zákrok trvá běžně 15–20 minut. Kůže je při něm odstraněna buď skalpelem, nebo speciálními nůžkami. Rána je pak sešita několika stehy. Při obřízce lze přihlédnout k přání pacienta a odstranit více vnitřní nebo vnější předkožky. Úplná obřízka se oproti částečné vyznačuje rychlejším hojením a výrazně menším počtem pooperačních komplikací.
Rizika: Při provádění obřízky může dojít k poškození žaludu penisu s následným znetvořením nebo ke srůstům, toto riziko je největší u novorozenců. U novorozenců je problematické také provedení anestezie, až donedávna byl proto zákrok u kojenců prováděn bez anestezie. Z těchto důvodů se častěji provádí částečná obřízka, která ve většině případů k řešení dostačuje, pokud je obřízka indikována z lékařských důvodů. Vlastní zákrok provedený pod anestetiky není bolestivý, ale bolest se objevuje následně a přetrvává po dobu několika dní, obvykle do opadnutí otoku. Někdy přetrvává při erekci i déle. Zákrok by měl provádět chirurg s dostatečnou erudicí a na přiměřeném pracovišti. Nekorektně vedený zákrok může vést k vážným komplikacím, počínaje velkou ztrátou krve, přes zánětlivé procesy, které můžou vest k deformacím penisu, konče gangrenosními stavy, které vedou v lepším případě k amputaci penisu, v horším ohrožují život. Úplná cirkumcize snižuje u mužů citlivost žaludu, což bývá u mladších mužů vnímáno pozitivně jak muži samotnými, tak i jejich partnerkami. Později se ale může tato situace zvrátit, protože může být dosažení orgasmu v přiměřené době obtížné, což obtěžuje partnerku a frustruje muže.
Při sexuálním vzrušení dochází k napětí svalů pánevního dna. To znamená, že při masturbaci, podobně jako při sexu, se tyto svaly prokrvují a posilují. U žen je to taková nejpříjemnější cesta, jak v pozdějším věku zabránit nepříjemné inkontinenci, nebo ji alespoň omezit.
Orgasmu můžete dosáhnout stimulací klitorisu nebo vaginálně. Vaginální orgasmy jsou u žen často výjimečnou situací a je jednodušší se zaměřit na stimulaci klitorisu. Lehněte si nahá na postel do pohodlné polohy. Vytvořte si příjemnou atmosféru, uvolněte se. Zkrátka udělejte vše proto, abyste byla správně naladěná na hrátky se svým tělem. Přichystejte si lubrikační gel, který vám celou masturbaci usnadní a nezřídka výrazně napomůže k orgasmu. Lubrikační gel použijte proto, aby byla pochva a celé její okolí dostatečně zvlhčené. Hrajte si se sebou sama, udržujte klitoris stále vlhký, aby vás jeho stimulace nebolela nebo nebyla nepříjemná. Zavřete oči a hlaďte se po celém těle. Můžete si představovat cokoliv, co vás bude vzrušovat. Přejíždějte po ňadrech, poté dolů až ke stehnům a můžete se jemně dotýkat stehen. Poté si začněte hladit klín a prsty prozkoumávat celou intimní oblast. Délka masturbace se u každé ženy různí. Některá žena je tak vzrušená, že jí bude celá doba sebeuspokojování trvat 2 minuty, u jiné může délka stimulace překročit až 30 minut, nebo i více.
Tipy:
Uchopte ukrytý klitoris mezi palec a ukazováček. Můžete začít s pomalým jemným válením mezi prsty. Postupně přidáváte na rychlosti a tlaku tak, aby pocity se vzrůstajícím vzrušením byly co nejpříjemnější.
Vezměte ukazováček a prostředníček a umístěte je přes vrchol vašeho klitorisu. Pak začnete pohybovat prsty po klitorisu přibližně v kruhové nebo oválné dráze. Můžete snadno měnit rychlost a tlak. Abyste docílily správného a příjemného účinku této masáže, doporučujeme prsty a poštěváček zvlhčit olejíčkem anebo lubrikačním gelem.
Levou rukou roztáhněte malé stydké pysky tak, aby se klitoris co nejvíce odkryl a vystoupil. Pak ukazováčkem pravé ruky začněte lehce poklepávat na poštěváček. To vyústí ve velmi lahodný pocit, který vzrůstá až do bodu, kdy nelze blížící se orgasmus zastavit.
Prsty jedné ruky stimulujte klitoris tak, jak to máte nejraději. Prsty druhé ruky nasměrujte na poševní vchod a podle potřeby zaveďte dva nebo tři do vagíny. V podstatě se dá tato kombinace doporučit pro stimulaci ve dvojici, kdy vy se věnujete masáži klitorisu, a váš partner prsty vstupuje do vagíny. Různými kombinacemi můžete dosáhnout závratných orgasmů.
Použijte své kalhotky tak, že je zatáhnete do vaší štěrbiny, jak vpředu, tak vzadu, a pak je vpředu správně umístíte přes klitorální oblast, aby to nebylo bolestivé. Můžete se procházet nebo si lehnout a posunovat s kalhotkami dopředu a zpět.
Jestliže máte doma masážní sprchu, je to ideální nástroj pro vodní masturbaci, protože většinou umožňuje přesné nastavení proudu vody, pulsování víření a tak dále. S tímto nástrojem můžete hodně experimentovat a sami uvidíte, jaké kombinace jsou pro vás nejpříjemnější. Nastavujte si různý tlak a teplotu vody. Vyzkoušejte také studenou vodu a uvidíte, že vám může přinášet jiné a zajímavé pocity vzrušení, než když používáte teplou vodu.
Při masturbaci se nemusíte soustředit jen na jedno místo. Uvolněte si ruce použitím dilda, svorek na bradavky, vaše hlavní erotogenní zóny budou „obslouženy“ a vy se budete moci soustředit na svoje nejoblíbenější.
K hlazení klitorisu používejte předměty z rozdílných materiálů: kožešinu, peříčka, oleje, kůži, latex, něco drsnějšího, pokud to máte ráda. Vnímejte reakce svého těla. Vzdychejte, kdykoliv na vás přijde vlna vzrušení.
Klitoris můžete převalovat mezi stydkými pysky. Stačí chytit hrbolek mezi palec a ukazováček a pak už ho jen pomalu převalovat ze strany na stranu. Tuto techniku je vhodné kombinovat s masírováním a hlazením pochvy celou dlaní.
Slangové výrazy
Udělat si to sama, klikat na myšku, dávat párky do pece (podle počtu prstů), zvonit na zvonek (klitoris) a (při dvou prstech) padat a vylejzat z jámy, (při jednom prstu) jen jednou nohou.
Karcinom prostaty tvoří asi 4 % z celkového počtu nádorových onemocnění v ČR. Nemoc postihuje cca 60 mužů ze 100 000. To znamená, že mezi muži má každý desátý právě tento typ onemocnění. Číslo je v průměru stejné jako u zbytku mužské populace v západní Evropě. U nás se ale tento karcinom dle statistik objevuje stále častěji. Oproti devadesátým letům stoupl počet případů o 70 %! Nejvíce jsou zasaženi muži mezi 70. až 80. rokem. Přibývá ale onemocnění mladších pacientů, proto se do budoucna uvažuje o monitorování populace. Další faktor hraje rasa. U černochů je riziko karcinomu až dvakrát větší a může postihovat i mladší jedince. Velkou roli hrají samozřejmě rovněž geny.
Prvotní fáze nemoci je bezpříznaková. Další fáze je typická obtížemi při močení - muži chodí častěji v kratších intervalech, nebo naopak pociťují nutkání moč zadržovat, protože močení je pro ně obtížné a bolestivé. Krev v moči se objevuje jen vzácně. Pokročilá stadia jsou charakteristická bolestí, neboť nemoc metastazuje do kostí. Bolest se pak nejčastěji objevuje v oblasti zad, kyčlí a končetin. Někdy karcinom může proniknout k míše a způsobit problémy s hybností. Některé typy nádorů jsou méně agresivní. Rostou pomalu a jsou bez metastází. Zde je prognóza dobrá. Jsou ale i opačné případy, kdy nádor roste a šíří se rychle. Nejčastěji do kostí, plic a jater, někdy do ledvin a nadledvin, čímž se zvyšuje úmrtnost.
Léčba závisí na povaze nádoru, věku nemocného, jeho celkovém stavu a jiných přidružených vážnějších chorobách, zvláště ve vyšším věku. Nemocní, u nichž se na karcinom přišlo náhodou během jiné operace v této oblasti a jsou tedy teprve v počátečním stadiu, se pouze sledují. Lokálně pokročilá stadia (nádor už se rozšířil do uzlin a do močové trubice) jsou vhodná k operaci. Nejzávažnější komplikací může být inkontinence (nemožnost zadržení moči v močovém měchýři) spojená s pomočováním a impotence. Dnes už však existují dokonalejší operační techniky, takže k těmto komplikacím tak často nedochází.
Další léčebnou možností je ozařování (radioterapie) oblasti prostaty nebo celé malé pánve v místech případného metastatického postižení (především kostí). Na některých pracovištích se dělá i brachyradioterapie (ozařování zevnitř, kdy se pomocí speciálních instrumentů zavede zářič do blízkosti prostaty, paprsky tedy nejdou přes kůži, nemají tolik vedlejších účinků a jejich léčebný efekt je vyšší). Výsledky ozařování nádoru jsou srovnatelné s chirurgickou léčbou.
Výjimečností nádoru prostaty je, že se v jeho léčbě dá použít i hormonální terapie (podobně jako u nádoru prsu u žen). Dříve se užívaly estrogeny (ženské pohlavní hormony, které mají na karcinom prostaty tlumivý efekt, protože inhibují uvolňování jednoho hormonu hypofýzy - luteinizačního hormonu - a díky jeho nedostatku klesá tvorba testosteronu a snižuje se růst buněk prostaty), ale poté, co se ukázaly jejich vedlejší nežádoucí účinky, zejména tromboembolické a kardiovaskulární komplikace, se používat prakticky přestaly.
Jinou a v dnešní době preferovanou možností hormonálního zásahu je operace varlat, tedy jejich vyjmutí (orchiektomie). Tato operace představuje jednoduchý chirurgický výkon. Po ní se přestane tvořit testosteron (produkují ho totiž buňky pohlavních mužských žláz - varlat), který ovlivňuje růst nádoru. Analogií je podávání gonadoliberinů, respektive jejich náhražek (goserelin, leuprolid a další), které mají opačný účinek než přirozené hormony. Dochází tedy také k inhibici produkce testosteronu, v podstatě jako při podávání estrogenů, s tím rozdílem, že je to bez vedlejších účinků. Z psychologického hlediska je tato léčba lépe akceptována než chirurgická kastrace, ale je také významně dražší. Na počátku léčby může dojít k přechodnému zhoršení, což se může projevit například intenzivnějšími bolestmi kostních metastází. Prevencí proti tomuto fenoménu je současné podávání antiandrogenu (látky, která má účinek opačný než testosteron) zpravidla již týden před plánovaným zahájením léčby. K výraznému snížení hladin testosteronu (stejných, jako kdyby byla provedena operační kastrace) dojde po třech týdnech léčby.
Jindy se antiandrogeny podávají současně celou dobu s gonadoliberinovými analogy, pak se jedná o kombinovanou léčbu. Jde o to, že testosteron se zčásti tvoří i v nadledvinách, proto i po zastavení jeho tvorby ve varleti mohou jeho - sice už nižší - hladiny způsobovat nadále růst nádoru prostaty.
Pokud nezabere hormonální léčba, je možné léčit pokročilá stadia nádoru chemoterapií. Vždy je to ale až druhořadý postup poté, co byla vyzkoušena léčba hormonální. Podává se mitoxantron, docetaxel a vinorelbin. Estramustin je zvláštní druh léku, jehož efekty zatím nejsou prokazatelné.
I této nemoci je možné předejít. Existuje účinná prevence, jejímž základem je pravidelný sex a hodně pohybu. Co se týče sexu, nemusí zoufat ani muži bez partnerky. Pravidelná masturbace má podobný účinek. Z pohybu je pak nejlepší rychlé a energické cvičení. Tato preventivní opatření dokážou snížit riziko onemocnění až o polovinu.
