Mateřídouška (Thymus serpyllum) versus tymián (Thymus vulgaris)
Obě rostlinky jsou blízkými příbuznými a svým vzhledem se velmi podobají. Jsou z čeledi hluchavkovitých, obsahují stejné látky a mají i podobné užití. Tymián se ale více využívá jako koření v kuchyni, zatímco z mateřídoušky se nejvíce vaří čaj při nachlazení. Další rozdíl je, že tymián kvete na přelomu května a června (o měsíc dříve než mateřídouška), má bílé nebo lehce fialové květy a tvoří 30 až 40 cm vysoké dřevnaté keříky. Mateřídouška je menšího vzrůstu, plazivá, barva květů je sytěji do růžova až fialova.
Mateřídouška je souhrnné označení pro všechny druhy, které se na našem území nacházejí. Je to z toho důvodu, že si jsou velice podobné, dochází k jejich v vzájemnému křížení, a tak bývá někdy velmi obtížné určit správný druh.
Mateřídouška se k nám dostala ze Středozemí v 11. století. Je to vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých, která ke svému růstu potřebuje dostatek světla a tepla. Její květy jsou nachové až červenofialové, z nichž se především za poledního slunce šíří aromatická vůně lákající hmyz a včely. Je pěstována nejen pro okrasu, na záhonech a skalkách vytváří krásné bohaté polštáře, ale i pro své léčivé účinky (viz odstavec níže).
Tymián je léčivka s velkou mocí, což v některých případech může představovat i jistá rizika - hlavně pro nově vyvíjející se život. Těhotné ženy by se proto měly vyvarovat užívání tymiánu a výrobků z něj.
Hlavní léčivou složkou mateřídoušky jsou silice. Ty se v rostlince vytvářejí tím více, čím více slunce ke svému růstu mateřídouška má. Kromě silic obsahuje i flavonoidy, třísloviny, hořčiny, minerální látky a organické kyseliny.
Mateřídouška má na organismus posilující, protizánětlivé a hojivé účinky. Její využití je opravdu mnohostranné, a to jak vnitřní (v podobě čaje nebo sirupu), tak vnější (inhalace, koupele, obklady, bylinné polštářky). Blahodárně působí zejména na trávicí a nervovou soustavu. Používá se proto při nespavosti, bolestech hlavy, závratích, podrážděnosti, tělesné a duševní slabosti. Je výborná při nachlazení, kašli, zánětu průdušek a mandlí, při astmatických nemocech. Dále zlepšuje trávení, odstraňuje nadýmání, katary a průjmy, pomáhá při žaludečních a střevních kolikách. Působí také proti střevním parazitům a některým infekčním onemocněním střev. Zevně ji lze použít na špatně hojitelné rány, vředy, spáleniny od slunce, ošetření míst při bodnutí hmyzem, při bolestech kloubů nebo svalů.
Mateřídouška (Thymus) je prastará léčivá rostlina známá víc než 4000 let. Nejrozšířenějším druhem je Tymián obecný (lat. Thymus vulgaris). Jednotlivé druhy (známých je asi 50 druhu tymiánu) se liší složením a obsahem účinných látek: 3,5% silice obsahující thymol, cymol, karvakrol, a-pinen, linalol, borneol, cineol, 10% tříslovin, organické kyseliny, hořčiny, saponiny, flavonoidy a další látky.
Tymián je považován za přírodní antibiotikum, má silné antiseptické vlastnosti, působí proti plísním, bakteriím a střevním parazitům. Používá se k místní léčbě zánětů, uvolňuje dýchací cesty.
Na zevní použití je vhodné aplikovat tymiánovou mast nebo tymiánový krém, obklady, koupele či inhalace. Uplatní se při kožních obtížích (nečistoty, akné), zanícené rány, vředy, léčí dýchací potíže. Tymián významně pomáhá při chřipkách a nachlazeních, akutních bronchitidách, laryngitidách, bolestech v krku či problémech s hlasivkami. Přítomné esenciální oleje zvyšují prokrvení tkání v oblasti hrudníku, a tím zvyšují sekreci hlenu a usnadňují vykašlávání. Krém snadno prostupuje přes kožní bariéru a rovněž uvolňuje křeče při plynatosti. Navozuje dobrý spánek, zmírňuje bolesti hlavy a celkově zklidňuje. Je vhodný i při zánětech kloubů a revmatismu.
Pro vnitřní použití je vhodný čaj, který podporuje zažívání, omezuje nadýmání, zmírňuje průjmy parazitárního původu, působí proti nespavosti a duševnímu neklidu, je velmi účinný při dýchacích potížích, kašli a nachlazení.
Mateřídouška je trvalka, která vám na jednom stanovišti vydrží až 5 let. Poté dřevnatí a je třeba ji obnovovat. Pěstovat ji můžete nejen na zahradě a skalce, ale i v truhlících na balkoně anebo v květináči doma v bytě. Její pěstování není nikterak složité, základem je ale kvalitní osivo. Nejlépe se jí daří na místech s písčitou dobře propustnou půdou, která je mírně alkalická. Miluje slunce, sucho a teplo. Místo by také mělo být chráněné před větrem. Semena mateřídoušky můžete vyset přímo na povrch půdy (nemusíte předpěstovat) a lehce je zatlačte. Vysévejte ji v březnu až dubnu. Hodí se také do skalek a na vyplnění míst mezi kameny, kdy následně vytváří barevné voňavé polštáře.
Mateřídoušku si ale můžete namnožit i přímo z přírody. Nastříhejte lodyhy (pokud mají květy, tak je ostříhejte) a pod úhlem cca 30 až 40 cm je zapíchněte přímo do půdy a zahrňte. Horní třetinu nechte vyčnívat. Hojně zalévejte, aby řízky mohly zakořenit a nevyschly. Za rok vám již mateřídouška obrazí a bude vytvářet okrasné trsy. Pokud ji budete 2x ročně sestříhávat – v létě při sběru a na podzim po odkvětu – prodloužíte její životnost.
Mateřídouška kvete v období od května do září. Její nať sbíráme za plného květu, nejlépe za slunečných dní, mezi polednem a druhou hodinou. Seřezáváme ji cca 5 cm nad zemí. Sušíme ji buď v malých svazcích, nebo rozloženou na sítu. Důležitý je stín a dobře větraná místnost. Na uchování sušené mateřídoušky použijte dobře uzavíratelné, nejlépe skleněné, nádoby.
Při potížích s průduškami musíme shánět bylinky, které usnadňují odkašlávání, zklidňují podrážděnou sliznici dýchacích cest a posilují imunitní systém. Využití léčivé síly bylin představuje možnost, jak se vyhnout používání léků, které občas mívají i vedlejší účinky. Je nutné mít na paměti, že léčba bylinami je sice mírná, nenásilná, ale také dlouhodobá. Mezi bylinky, které pomáhají při onemocnění průdušek, patří mateřídouška, truskavec, fenykl, máta, jitrocel, divizna, prvosenka nebo lékořice.
U nás se jedná o velmi vzácný druh, který je zařazen na Červený seznam ohrožených rostlin. Roste pouze v teplých oblastech jižní Moravy a středních Čech (v povodí Labe a části Vltavy). Jinak ji můžeme najít ve Francii, Německu, na jihu Itálie a Polska.
Je to vytrvalý druh s plazivými lodyhami dorůstající do výšky až 10 cm, vytvářející husté barevné koberce. Začíná kvést již v květnu, tj. o měsíc dříve než ostatní druhy. Podle toho ji také můžeme poznat. Drobné květy mají světle fialovou barvu.
Tymián pochází ze Středomoří a je to zimě odolná bylina. Obsahuje léčivou složku Thymol, díky kterému je mateřídouška jedna z nejsilnějších rostlinných antiseptických drog. Thymol byl objeven už v roce 1719 chemikem Casparem Neumannem. Je účinný proti bakteriím, plísním, střevním prvokům a parazitům. Ulehčuje vykašlávání a rozpouštění hlenu. Proto byl a stále je tymián velice oblíben při různých onemocněních dýchacích cest, dále při kašli, horečce, průjmech různého původu. S úspěchem se také používá při plísňových kožních onemocněních nebo mykotických onemocněních nehtu.
Krém získal Ocenění Evropská pečeť nejvyšší kvality přírodní kosmetiky ICEA N° což svědčí o jeho výborném složení. Obsahuje esence z tymiánu, máty, eukalyptu a borovice. Jeho domovem jsou Tyrolské alpy.
Jde pravděpodobně o nejznámější krém u nás, ale složení lze ledacos vytknout. Obsahuje éterické oleje z tymiánu, eukalyptu, borovice, rozmarýnu, citronu, heřmánku a kafr. Kromě přírodních ingrediencí však obsahuje i minerální olej (neumožňuje pokožce dýchat), propylparaben a další látky, které nejenže s přírodním složením nemají mnoho společného, ale jsou známými alergeny.
Lékárny a obchody se zdravou výživou nabízejí mnoho produktů s obsahem tymiánu. Velmi oblíbený je tymiánový krém. V čisté formě ho dostanete výjimečně, mnohem častěji bývá kombinovaný s jinými léčivkami (eukalyptus, máta, heřmánek, borovice). Má široké možnosti využití, ale s jeho aplikací bychom měli být opatrní, zvláště pak u našich nejmenších. Na podzim a v zimě se bude hodit při nachlazení a rýmě pro uvolnění dýchání (mažte pod nosem, na hruď nebo na záda), dále se doporučuje při revmatizmu (bolavé místo potřete tenkou vrstvou krému), bolestech břicha a plynatostí (aplikujte krouživými pohyby na místa v oblasti jater), při nespavosti a potížích s tlakem mažte tymiánový krém na spánky.
Často kladenou otázkou je použití krémů či mastí jednotlivými členy rodiny. Tymián obsahuje účinnou látku thymol a díky ní má rostlina tak obrovské spektrum využití. Jenže je to právě thymol, který při nesprávném použití může uškodit (lokální podráždění, puchýře, tyreotoxikóza atd.) Zvláště pak u malých dětí a miminek představuje použití větší riziko vzniku alergické reakce. Je patrné, že se výrobci vyhnuli jakémukoli doporučení aplikace u dětí a rozhodnutí plně přenechali rodičům. Naše rada je, abyste používali výrobky s tymiánem dočasně – nanejvýš po dobu 7 dnů. Tymiánový krém se doporučuje před aplikací na pokožku ředit. Pokožku nejdříve natřete přírodním olejem nebo krémem a poté aplikujte tymiánový krém nebo mast.
Ingredience: stejný poměr rajčat, lilku (baklažánu), cuket, červené a zelené papriky, cibule, dle chuti česnek, olivový olej, tymián/mateřídouška (může být i rozmarýn, bobkový list, i čerstvá majoránka je skvělá), okořenit mořskou solí a čerstvě mletým pepřem
Postup: Rajčata spaříme, oloupeme a vyškrábneme semena. Lilky nakrájíme na plátky, posolíme je a necháme asi 20 minut vypotit. Potom uvolněnou šťávu vymačkáme. Tím se zbavíme hořčin a lilek bude chutnější. Mladé cukety neloupeme a nakrájíme je na plátky (nejlépe chutnají, pokud nepřerostou délku 15 cm). Z paprik vyjmeme jaderníky a nakrájíme je na silnější plátky. Cibuli i česnek nakrájíme rovněž na plátky. Na teflonové pánvi zahřejeme olivový olej a osmahneme cibuli, přidáme papriky a rajčata a podusíme cca 10 minut. Přidáme cukety a lilek, plátky česneku, osolíme, opepříme, přidáme bylinky a odkryté dusíme dalších cca 20 minut. Vydusíme všechnu šťávu. Podáváme jako přílohu nebo servírujeme s bílým pečivem.
Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkový šnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkový šnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.
Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie
Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.
Dělení bylinek podle umístění ve spirále:
Vrch spirály – dobromysl, majoránka, levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop
Rostliny na jižní stranu – dobromysl, kopr, koriandr, levandule majoránka, mateřídouška, rozmarýn, saturejka, tymián
Rostliny na východní a západní stranu – anýz, bazalka, česnek medvědí, estragon, heřmánek, pažitka, routa, saturejka, šalvěj, třezalka tečkovaná, yzop
Rostliny na severní stranu – cibule zimní (ošlejch), česnek medvědí, kerblík, kontryhel, máta, meduňka, petržel
Další důležité rady pro pěstování:
Libeček dorůstá do velkých rozměrů, držte jej v rozumné velikosti průběžnou sklizní.
Máta a routa vonná se rozpínají pomocí podzemních oddenků, pokud je chcete vysadit, tak pouze s nádobou, která omezí jejich rozrůstání (do spirály je tedy vložte rovnou s plastovým květináčem).
Pelyněk nepůsobí dobře na růst ostatních bylin ve spirále, raději jej sem nesázejte.
Měsíček lékařský dezinfikuje půdu a odpuzuje škůdce, zasaďte jej, i když jej nepoužíváte, což je velká škoda; dá se použít jako žluté barvivo místo kurkumy.
Nepěstujte současně kopr a fenykl, vzájemně se opylují a aroma se kazí.
Nepěstujte šalvěj poblíž bazalky, nemají se rády.
Rozmarýn se obvykle v květináči přenáší zpět do domu. Ale existují i mrazuvzdorné odrůdy.
Pro bylinkovou spirálu je vhodný klasický zahradní substrát, případně substrát pro bylinky a zelené koření. Základem substrátu je vždy směs kvalitní bílé a černé rašeliny. Poměr obou těchto hlavních částí a úprava pH se pak řídí podle účelu použití a pro různé druhy rostlin se k tomu přidávají další doplňkové komponenty – čerstvý nebo sušený jíl, křemičitý písek, potřebné minerály a podobně. Většina substrátů obsahuje přiměřenou dávku kvalitního minerálního hnojiva, které rostlinám poskytuje dostatečnou výživu na prvních 6 týdnů. Substrát pro bylinky je navíc obohacen hnojivem se základními živinami a stopovými prvky pro růst bylinek. Pro dostatečný přísun živin jsou vhodné pomalu rozpustné tablety Silvaform 80TE. Tyto kvalitní tablety dokážou dodávat živiny po dobu až dvou let.
Tvar a vzhled bylinkové spirály si můžete navrhnout sami s použitím přírodních materiálů, jako je kámen a dřevo. Existují i bylinkové spirály komerčně vyráběné.
