Paradoxně v Africe je albínů více než kdekoli jinde na světě. Tento jev je pravděpodobně způsoben faktem, že tito lidé mají ve zdejší společnosti poněkud nejisté postavení, a proto si většinou najdou partnera mezi jinými albíny. Jejich děti tak nemají šanci získat genetickou informaci s informacemi potřebnými pro tvorbu melaninu, a tak se rodí rovněž jako albíni. Dalším problémem albínů na africkém kontinentě je také stará, stále přetrvávající víra, že části těl albínů mají kouzelné účinky nebo že znásilnění albína může vyléčit AIDS. V Tanzanii tento problém zašel tak daleko, že jsou místní albíni vyvražďováni, rozřezáni a části jejich těl jsou prodávány na černém trhu. V sousední Burundi jsou proto albíni pod policejním dohledem. V Africe je kvůli rakovině kůže věk albínů výrazně zkrácený. Často umírají už kolem dvaceti až třiceti let. Je to vedle násilné smrti pro kouzla šamanů nejčastější úmrtí takto postižených lidí v Africe. Problém je, že v odlehlejších oblastech jsou těžko dostupné ochranné prostředky. Navíc velké teplo není rovna ideální pro nošení dlouhého oblečení, aby byla kůže co nejvíce zakrytá před přímým slunečním zářením. Melanomy (forma rakoviny kůže) se projevují jako tmavé skvrny na kůži. Tyto skvrny jsou v raném stadiu dost nenápadné, ale postupem času se zvětšují. Melanomy často vznikají z mateřských znamének, ale není to pravidlem. Většinou se vytvoří na sluncem poškozené kůži. A právě proto jsou albíni náchylnější k tvorbě těchto kožních nádorů. Jejich kůže se na slunci poškodí snáze a mnohem rychleji než u člověka se zdravou pigmentací.
Výskyt maligního melanomu je 20 případů na 100 000 obyvatel. Ročně je na celém světě diagnostikováno přibližně 160 000 nových případů melanomu. Nejčastější výskyt melanomu je u mužů bělochů. Nejčastější výskyt je u bělošské populace žijící ve slunném podnebí. Podle zprávy WHO v celém světě ročně zemře v souvislosti s melanomem okolo 48 000 lidí. V jakých stádiích se může melanom objevit? Díky tomu, že se dělají preventivní akce proti melanomu, tak nejhorší případy už naši odborníci takřka objevili. Tentokrát se zaobírají menšími nádory, které mají větší šanci na vyléčení.
Melanom fotografie a videa:
Fotografie, na kterých je velmi dobře vidět projev melanomu, rakoviny kůže, jsou zde.
Névus, česky mateřské znaménko, neboli smaha je medicínský termín, který stojí za podrobné pojednání. Právě pravidelné pozorování mateřských znamének je základním předpokladem pro včasné odhalení jejich maligní přeměny v melanom a pro včasný terapeutický zásah. Mateřská znaménka jsou v klinické praxi nejčastěji zaměňována za takzvané melanocytové skvrny (ephelides, melasmata, kávové skvrny a lentiga), které jsou způsobené prostou hyperplazií a hyperfunkcí melanocytů, a jedná se o zcela benigní léze. Druhou zaměňovanou skupinou jsou maligní melanomy, jejichž neodhalením dojde k oddálení diagnózy s fatálními následky pro pacienta.
Mateřská znaménka jsou ohraničené kožní útvary vznikající na základě embryonální vývojové poruchy. Mají z praktického hlediska zásadní význam, neboť se ve 20–30 % případů během života klinicky mění a v některých případech z nich může vznikat maligní melanom. Rozdělení mateřských znamének prodělalo za posledních několik let mnoho změn, nicméně níže uvedené rozdělení považuji za nejsrozumitelnější. Vzhledem k velkému počtu typů mateřských znamének zde uvádím pouze ty nejčastěji se vyskytující. Mateřská znaménka se dělí na 3 základní skupiny: vaskulární, adnexální a pigmentová.
Vaskulární znaménka
Mezi nejznámější vaskulární mateřská znaménka patří naevus flammeus, který je přítomen již při narození a dále se vyvíjí s růstem dítěte. Klinicky se jeví jako fialově červené, ostře ohraničené ložisko, mírně vyvýšené nad okolí, velikosti od několika milimetrů až po rozsáhlé plochy postihující velké oblasti těla. Nejčastěji se vyskytuje v obličeji. Pacienta kosmeticky velmi deprimuje, v současné době jej lze velmi dobře odstranit pomocí speciálního laseru.
Druhým nejznámějším vaskulárním mateřským znaménkem je naevus araneus (pavoučkovitý névus), který má typický vzhled s centrálně bodovitou kapilárou s paprsky větévek vybíhajících do periférie, které připomínají pavouka. Terapie spočívá buď ve sklerotizaci nebo laserové terapii.
Nejčastěji se vyskytujícím adnexálním mateřským znaménkem je naevus sebaceus. Jde o vrozený měkký žlutohnědý útvar papilomatózního povrchu o velikosti 1 až 6 cm. Vyskytuje se hlavně ve vlasech, postupně se zvětšuje. Pro nebezpečí jeho přeměny v basaliom se doporučuje jeho chirurgické odstranění či méně invazivní odstranění laserem.
Mezi pigmentová mateřská znaménka patří jednak skupina melanocytových mateřských znamének, která má další histologické podtypy, a jednak definované klini
Je právem nejobávanějším nádorem kůže a vlastně nádorem vůbec. Je totiž nejzhoubnějším nádorem kůže. Vyskytuje se více u žen než u mužů a předpokládá se, tak jako u jiných nádorů, že velký vliv na jeho vzniku má hlavně sluneční záření. Projevuje se jako pigmentová skvrna, která vypadá nejprve jako obyčejné znaménko, nicméně postupně dochází ke změnám, které signalizují jeho zvrhnutí ve zhoubný nádor. Těmito změnami je hlavně šíření se do plochy, nepravidelné okraje, změna barvy a její nejednotnost (má strakatý vzhled), reliéf znaménka se mění (většinou vyhlazuje), může rohovět, olupovat se, při sebemenším poškození i spontánně může krvácet nebo mokvat. Také může pacienta obtěžovat často až úporným svěděním.
Existuje několik klinických forem, které se liší svými příznaky i nebezpečím. Nádory se mohou šířit buď horizontálně, nebo vertikálně.
Superficiálně se šířící melanom
Superficiálně neboli povrchově se šířící melanomy tvoří většinu melanomů, vypadají jako nepřesně ohraničené, strakaté ložisko, které může být lehce vyvýšené. Po nějakém čase uvnitř dochází k depigmentaci, tedy zesvětlení a jakoby vyhojení, nicméně to je velice nepříznivý znak, který poukazuje na pokročilé stadium a tvorbu metastází ve vzdálených orgánech. Proto by si pacient nikdy neměl myslet, že se mu nález již hojí, a urychleně vyhledat lékaře! Další variantou je takzvaný akrolentiginózní melanom, který je naštěstí velice vzácný, a vyskytuje se na končetinách a hlavně pod nehty, kde si ho sice pacient všimne poměrně brzy, ale často ho nenapadne, že by se mohlo jednat právě o melanom. Prognóza je bohužel nepříznivá, proto čím dříve pacient přijde, tím větší je šance na jeho vyléčení. Dále je to lentigo maligna melanom, který je také nepříliš častý a postihuje hlavně staré lidi v místech vystavených slunečnímu záření, jako je obličej, výstřih, ruce a nohy. Tento typ melanomu se povrchově šíří poměrně dlouho, až po letech se začne šířit směrem dolů, proto je jeho prognóza značně příznivější než u předchozích typů.
Vertikálně se šířící melanom
Vertikálně neboli směrem dolů se šířící melanom je velice nebezpečný z několika důvodů. Má typickou černomodrou barvu, nicméně jeho diagnóza je často obtížná, vzhledem totiž napodobuje řadu dalších kožních útvarů, které nejsou zdaleka tak vážné (jako je stařecká bradavice, bazaliom nebo různá znaménka). Také jeho průběh je značně individuální, není žádné jasné pravidlo, podle kterého by se šířil, vyvíjel a postupoval, záleží hlavně na imunitním systému postiženého. Brzy zakládá metastáze šířící se krví i lymfou, metastáze mohou být v nejrůznějších orgánech, a proto je bohužel prognóza velice špatná. Tvoří asi čtvrtinu všech melan
V dnešní době se nedoporučuje preventivní vyřezávání mateřských znamének nebo pigmentových skvrn, ale spíše se upřednostňuje jen jejich sledování. Pokud se ale znaménko začne měnit, tak v takovém případě bývá neprodleně odstraněno excizí - vyříznutím. Jestliže se prokáže maligní melanom, tak musí být co nejdříve odstraněn. Maligní melanom musí být odstraněn celý. Jedná se o jednoduchý zákrok, ale záleží, na jaké je to části kůže. Většinou se melanomy nacházejí na místech, která jsou dobře osvětlena při slunění. Nejčastější výskyt maligních melanomů je na trupu a končetinách, ale zpravidla to jsou místa, kde se dá velice dobře odstranit. Při odstranění většího melanomu musí být odstraněna i mízní uzlina, která se nechá histologicky vyšetřit společně s primárním nádorem – melanomem. Při tomto histologickém vyšetření se zjišťuje, zda v mízní uzlině nejsou nějaké nádorové buňky. Pokud se prokáže, že mízní uzlina je nositelem nádorových buněk, tak se musí celá část (lokalita) těla vyčistit. Při tomto doplňujícím zákroku se také zjišťuje, zda nejsou poškozeny i další uzliny. Když se najde větší melanom, důležitá je hlavně jeho tloušťka, tak je nasazena takzvaná imunoterapie, což znamená, že se léčí pacientův imunitní systém.
Co by měl lékař říct pacientům, kteří používají černou mast?
Je nezákonné prodávat nebo dovážet černou mast.
Černá mast představuje řadu produktů, o kterých někteří prodejci tvrdí, že poskytují účinnou léčbu rakoviny kůže.
Formulace černé masti obsahují rostlinné extrakty, ale hlavní hmotnostní složkou je chlorid zinečnatý, syntetický korozivní materiál, a díky tomu jsou tvrzení, že jde o přírodní terapie, nepřesné. Je také mylná představa, že přírodní sloučeniny jsou bezpečnější a lepší než syntetická léčiva. Některé z nejsilnějších jedů, které lidstvo zná, jsou právě přírodní sloučeniny.
V koncentracích používaných v komerčně dostupných variantách černé masti tyto produkty ničí rakovinnou i nerakovinnou tkáň bez rozdílu, což vede ke strupu, který se nakonec odloupne a zanechá otevřenou ránu bez kůže.
Závažné následky použití černé masti jsou dokumentovány ve vědecké literatuře a zahrnují vážné jizvy, ztrátu struktur obličeje vedoucí k těžké deformaci a progresi onemocnění, která vede k metastázám do jiných orgánů a následné smrti.
Pacienti by měli být důrazně odrazováni od experimentování s černou mastí. Jako terapie není přirozená, není účinná pro vyléčení rakoviny a poškozuje normální tkáň. Pacienti po jejím použití měli metastázy, nadměrné jizvy, deformace a smrt v důsledku použití černé masti. Je důležité poskytovat tyto informace citlivým způsobem v rámci dobrého terapeutického vztahu.
Ne všichni pacienti dodržují lékařskou radu. V situacích, kdy pacienti pokračují v používání černé masti, je vhodný přístup minimalizace poškození. Vyšetření lézí před použitím černé masti může lékařům umožnit důrazně obhajovat jiné možnosti léčby, zejména u vysoce rizikových lézí (suspektní melanomy/SCC; oblasti náchylné k metastázám, jako je ucho a ret; kosmeticky citlivé oblasti) a benigní léze, kam patří lipomy. Pacientům, kteří používají černou mast, by měla být nabídnuta průběžná pravidelná kontrola míst léčby černou mastí s nízkým prahem rozlišitelnosti při histologickém vyšetření.
