Pokud dojde k rozvoji metastáz, je hlavní léčebnou metodou chemoterapie, hormonální léčba, ve vybraných případech i biologická léčba. V určitých situacích se však dá při léčbě metastáz použít i speciální metoda ozařování, takzvaná stereotaktická radioterapie. Spočívá v extrémně přesném dodání velmi vysoké dávky záření do nádorového ložiska s cílem jeho úplného zničení. K léčbě se používá speciální ozařovací přístroj (gama nůž, CyberKnife, stereotaktický lineární urychlovač).
Indikace stereotaktické radioterapie:
jaterní, plicní, kostní či mozkové metastázy;
maximálně tři metastatická ložiska;
omezená velikost ložisek (orientačně do 3 cm);
výborný celkový stav pacientky.
Stereotaktická radioterapie je soustředěna do několika málo specializovaných center:
Nemocnice Na Homolce (gama nůž, mozkové metastázy);
Komplexní onkologické centrum Pardubického kraje (mozkové, plicní a jaterní metastázy).
Nový postup radioterapie výrazně snižuje riziko poškození srdce a tím pádem také výskyt možných zdravotních následků, například infarktu v důsledku poškození srdeční svaloviny zářením. Metoda je velmi jednoduchá. Lékaři doporučují ženám, aby zadržely dech na 15 až 20 vteřin.
K šetrnějšímu ozařování napomáhá speciální přístroj, který sleduje, zda se léčená žena již nadechla a zadržela dech. V takovém případě pak spustí ozařovací dávku. Pacientka je rovněž o zbývající době dávky informována díky brýlím s displeji. Do sluchátek, které má nasazeny, jí pak zdravotnický personál dává další případné pokyny.
Metodu běžně používají ve Velké Británii. Právě zde se s ní seznámili i čeští lékaři. Ozařování je doporučováno v případech, kdy dochází k částečnému nebo úplnému odstranění prsu nebo také v případě, že se rakovina rozšířila do lymfatických uzlin. Při ozařování je často ozářena hrudní stěna, mízní uzliny v podpaží, podél klíční a hrudní kosti.
Další možností je protonová léčba. Protonová léčba je přesná a šetrná metoda léčby rakoviny prsu s minimálními vedlejšími účinky. Umožňuje přesné zacílení protonového paprsku a vynikající pokrytí ozařované oblasti. Zároveň také umožňuje snížit ozáření okolních tkání, zejména srdce a plic. Významně tak snižuje vznik vedlejších nežádoucích účinků, jako je infarkt, srdeční problémy, rozvoj plicní fibrózy.
Ve svém příspěvku PROTONOVÁ LÉČBA A RAKOVINA PRSU - METASTÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Kváčová.
Je možné protonovou léčbou léčit i metastázy po karcinomu prsu? Objevily se mi po asi tak 5 letech od léčby radioterapií.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Galentová.
Dobrý den,
měla jsem rakovinu levé ledviny .Na stanovení původu vyoperovaného nádoru jsem čekala
od 3.3.2015 do 12.05.2015. CT plic provedeno až po několika urgencích koncem listopadu 2015. Zjištěny metastázy,a následovala chemoterapie, v pěti dávkách . Metastázy se po té nerozšiřovaly ale nezmizely. Následovala silnější chemoterapie a to jsem měla dostat tři,
ale po druhé dávce mě začalo zlobit srdce-aritmie. To byl březen 2016. Od té doby mě nikdo onkologicky neléčí ,ani krev je nezajímá. Chodím pouze k internistce a praktické lékařce.
K Ústecké onkologii jsem zcela ztratila důvěru. Byla jsem pozvána na kontrolní CT koncem ledna 2017 a na konkrolu 20.03.2017. Krev nepotřebovali, jenom mi lékařka sdělila,že metastázy přibyly. Od několika lékařů na onkologii jsem slyšela o biologické léčbě ale zřejmě pro mě není možná. Já se cítím dobře,jím, spím ,zvládám domácí práce a tak jsem znechucena tím, že mám bez léčby čekat na smrt . Prosím tímto o pomoc.
Děkuji.
Galentová
Histologicky existují dva druhy karcinomu pankreatu – duktální a mucinózní (mucin = hlen, tedy nádor s produkcí hlenu), podle toho, z jakých buněk vycházejí. Vysoce zhoubný je především adenokarcinom duktální. Incidence rakoviny slinivky břišní v posledních letech jednoznačně stoupá. V České republice jí onemocní cca 15–20 pacientů na 100 000 obyvatel. O něco častěji se vyskytuje u mužů, dvě třetiny nemocných je ve věku nad 65 let. Tento neobvykle rychle rostoucí nádor se vyznačuje především špatnou prognózou nemocných, i přesto, že se podrobí léčbě, která prodlužuje pacientovi život o několik – možná desítek – měsíců. Jako ostatní zhoubné (maligní) nádory vzniká i rakovina slinivky břišní poruchou některých regulačních genů, jež mají na starosti kontrolovat buněčný cyklus, množení buněk i jejich zánik. Jakmile dojde k poškození některého z nich, buňky se vymaní regulačním mechanismům – přehnaně se množí a nepodléhají buněčné smrti. Jsou částečně pozměněné, takže vypadají jinak a neplní dostatečně svoji funkci.
Slinivka tak po určité době přestane fungovat jako celek – zažívací trakt postrádá enzymy potřebné k trávení veškerých živin i hormony, které jsou důležité nejen pro trávicí systém, ale pro celý organismus. Poškození regulačních genů však nevznikne jen tak z ničeho nic. Dochází k němu působením některých škodlivých faktorů. Hlavním z nich je kouření, jehož zanechání je jedinou prevencí proti tomuto typu rakoviny. Sekundární prevencí je včasný záchyt nádoru (nepodcenění některých příznaků, preventivní prohlídky), který ještě nemá metastázy v jiných orgánech. Na karcinom pankreatu se bohužel přichází v drtivé většině příliš pozdě, protože příznaky nejsou v časných stadiích tolik vyjádřeny. Počínající nádor slinivky břišní je zpravidla asymptomatický (= bez příznaků), v čemž spočívá jeho zhoubnost a zrádnost. O něco později se může vyznačovat zažloutnutím sliznic a kůže (tzv. ikterem čili žloutenkou, jež nemá infekční původ), po němž se s odstupem asi tří měsíců dostavuje bolest břicha, stavy nevolnosti a další neurčité obtíže.
Tyto příznaky svědčí lokálnímu šíření nádoru do okolí, avšak nemusí být ještě založeny metastázy. Pacienti výrazně hubnou v důsledku špatného vstřebávání živin a tím poklesu energetického příjmu. Až 80 % karcinomů je diagnostikováno již v pokročilém stadiu, kdy mají pacienti metastázy v jiných orgánech, především v játre
V naší poradně s názvem METASTAZY V KOSTECH A RAKOVINA PLIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlina Stavařova.
Dobrý den, mám dotaz chci se zeptat můj taťka ma metastázy v kostech a k tomu rakovinu na plicích .K tomu od plic mu to šlo až k pánvi a do nohy nemůže ani na to postavit mam o něho strach ze může můj taťka umřít...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cesty životem jsou komplikované. Někomu je dáno prožít dlouhý život a jinému zase přijde do cesty nemoc, která vše změní. Proti tomu je veškeré lidské snažení marné a každý musí nést svůj osud až do konce. Snažte se tatínkovi vytvořit laskavé prostředí, abyste s ním mohla prožít pěkné chvíle, na které pak budete moci vzpomínat, až si odejde odpočinout. Smiřte se s tím, že život je konečný a přijměte alespoň to, co vám jeho nemoc dovolí.
Základní metodou léčby časných karcinomů je chirurgický výkon, kdy se odebere buď celý prs, nebo jeho část (v tomto případě následuje většinou ještě ozáření). Pro zbavení se nádoru je také lepší odebrat i lymfatické uzliny v podpaží, protože v mnoha případech se tam již nádor rozšířil a nemusí být ještě nijak prokazatelný.
Dnes se do popředí hormonální léčby dostávají i jiné preparáty než tamoxifen. Je to anastrazol (Arimidex), letrozol (Femara) nebo formestan. Jsou to látky blokující tvorbu estrogenů v nadledvině a ve vaječníku. Novou léčebnou možností jsou protilátky proti receptoru HER2 u HER2 pozitivních nádorů. Jedná se o biologickou léčbu, jež je cíleně zaměřená proti určité molekulární struktuře v nádoru a může tedy velice účinně zapůsobit, aniž by vyvolala mnoho jiných vedlejších efektů. Její účinek je očekáván především u nádorů, které mají sklon k většímu množení buněk a metastázování (tedy u těch, jež mají horší prognózu). Po zdařené operaci opět nastává doplňující chemoterapie nebo hormonální léčba kvůli mikrometastázám.
Léčba metastázujícího karcinomu je již svízelná. Karcinom v podstatě nelze vyléčit, ale jen zmenšit a zmírnit tím i obtíže, které již mohou být i v jiných orgánech kvůli metastázám. Pacientky podstupují chemoterapii nebo hormonální léčbu tamoxifenem. Ta je zase upřednostňována u nemocných, jež mají estrogenové receptory, a zabírá, zejména pokud jsou metastázy v kostech nebo měkkých tkáních. Za těchto okolností je dobré rovněž ozařování (na metastázy v kostech, které se projevují těžkými bolestmi zad, nebo na metastázy v mozku). Chemoterapie je vyhrazena pro pacientky s metastázemi do jater, s rychlým šířením nádoru a pro ty, jež nemají estrogenové receptory.
Ve svém příspěvku PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA BULOVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Vospálková.
Dobrý den, můj tatínek (62) prodělal karcinom tlustého střeva,byl operován a léčen chemoterapiemi. Na posledním vyšetření CT se ukázaly drobné metastázy v měkkých tkáních dutiny břišní,jinde ne. Chemoterapii pan doktor ukončil s tím, že již tělo na léčbu nereaguje a nasadil tatínkovi pilulky. Byla by pro něj vhodná protonová léčba? Velmi děkuji za případnou odpověď. Zdenka Vospálková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Sůvová.
Dobrý den, můj syn (31) prodělal karcinom tlustého střeva,byl operován a léčen následně chemoterapiemi. Na vyšetření CT se ukázaly drobné metastázy v plicích, které mu odstranili operativně a nasadili další chemoterapií. Na poslední kontrole CT - se však ukázaly nové metastázy v plicích, lečba byla ukončena s tím, že bude zahájena biologická léčba. Prosím , byla by pro něj vhodná protonová léčba ? Syn je navíc v psychicky velmi špatném stavu, velmi silný ekzematik, reakce kůže jsou velmi silné, v průběhu lečby mu zaváděli stent - ledviny ... to vše bohužel léčbu velmi komplikuje. Hledám nějaké možnosti psychoterapie , aby měl sílu se s nemocí prát. Prosím o pomoc. Máma
Klasifikace karcinomu je velmi důležitá pro volbu nejlepší terapie. Nádory prsu totiž představují poměrně širokou skupinu onemocnění různého biologického chování.
Rozlišujeme primární onemocnění, původem a rozsahem omezené na jeden prs, případně uzliny, lokální recidiva v dříve postižené oblasti včetně uzlin. Sekundární tumor původem z jiného orgánu zasahující prs – metastázy i přímé prorůstání do prsu jsou vzácné, metastatický rozsev nádoru mimo primárně postiženou oblast, nejčastěji se jedná o metastázy do kostí, metastázy v jiných orgánech (plíce, játra, mozek), které mají zpravidla nejhorší prognózu.
Důležitá kritéria se soustřeďují na velikost tumoru, počet ložisek a napadených uzlin, vzhled tumoru, ohraničení, diferenciaci struktury, ložiska nekrózy, věk pacientky a rodinnou anamnézu – dědičné tumory mají většinou vlastní specifika.
Dalším parametrem je histologický původ (tj. jaké tkáni je nádor podobný) – lobulární, duktální, bazální, výskyt receptorů ER (estrogen), PR (progesteron), AR (androgen), HER2neu, KI67. U receptorů ER je vyšší procento ER pozitivních buněk prognosticky příznivější, naopak u KI67 značí vyšší procento pozitivních buněk agresivnější tumor.
V naší poradně s názvem LNĚNÝ OLEJ A TVAROH DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata sklenářová.
Dobrý den., léčím se chemoterapii pro opakovany karcinom vajecniku( metastazy v brise). Lékař mi řekl, že nemám šanci na uzdravení. Že budu stále na chemoterapii, pokud to telo bude zvládat, nebo si rakovinne buňky na chemo nezvyknout, takže je nebude ničit. Začala jsem užívat tvaroh se lnenym olejem a semínka. Užívám ale tvaroh tučný, zde je psán nízkotučný. Pak jsem se chtěla zeptat, zda k teto diete mohu ješte brát alveo grepa ostatni akuňácké produkty, selen zinek minerály, vitamin c, cleans atd. A ještě beru imunobran, nevím , jestli toho už není moc. Imunobran je také přirodni, jsou to vlastně ýžové otruby na nositeli houby shitake. Prosím jestli máte někdo zkušenosti poraďte prosím. Pořád hledám nějaké alternativy , nechci se vzdát bez boje. Tvaroh pravidelně užívam třetí týden, ale do teď jsem nevěděla, že musím dodržovat tak přísnou dietu, takže žádné maso, žádné jiné oleje, ani olivový? Sladkostem a cukru se vyhýbám, použivám med. Jen prosím o upřesneni, jak je to s tím tukem .diky za každou radu renata
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tvaroh je třeba používat plnotučný, protože během diety se nejí nic jiného, takže tělo tuky dobře využije. Zkuste to dva týdny vydržet a nejíst nic jiného.
Počínající nádor slinivky břišní je většinou asymptomatický (= bez příznaků), v čemž spočívá jeho zhoubnost a zrádnost. O něco později se může projevovat zažloutnutím sliznic a kůže (tzv. ikterem čili žloutenkou, která nemá infekční původ), po němž se s odstupem asi tří měsíců dostavuje bolest břicha, stavy nevolnosti a další neurčité obtíže. Tyto příznaky svědčí o lokálním šíření nádoru do okolí, ale nemusí být ještě založeny metastázy. Pacienti výrazně hubnou v důsledku špatného vstřebávání živin a tím dochází k poklesu energetického příjmu. Až 80 % karcinomů je diagnostikováno již v pokročilém stadiu, kdy mají pacienti metastázy v jiných orgánech, především v játrech, plicích, peritoneu a retroperitoneu (břišní stěna a dutina). Vzácné jsou metastázy do nadledvinek. Při prorůstání nádoru do okolí mohou vznikat další obtíže závislé na dané lokalizaci. Například pokud se karcinom v retroperitoneální dutině (prostor vzadu před páteří) progresivně zvětšuje, vede ke vzniku viscerální bolesti, jež je trvalá a velice špatně ovlivnitelná. Nebo může působit tlak na nervové pleteně v okolí páteře, což se projevuje bolestí, která ustoupí v úlevové poloze v předklonu nebo při schoulení se na břicho. Nádor zpravidla utlačuje i žlučové cesty, projevem je pak již výše zmíněná žloutenka.
Metastázy rakoviny jater se nejčastěji šíří do plic, mozku nebo slinivky břišní. Ovšem mohou se vyskytnout také jinde. Tyto metastázy výrazně snižují šanci na přežití.
Po potvrzení diagnózy bronchogenního karcinomu je nejdůležitější začít léčbu co nejdříve. Průvodním znakem tohoto onemocnění je právě i voda na plicích. Úspěšnost léčby závisí na stadiu a typu nádoru. Celkově prognóza nemoci nebývá pozitivní, a tak se léčba nejčastěji soustředí na úlevu a prodloužení života pacienta. Nejkomplikovanější situace nastává, pokud došlo k rozšíření metastáz (nádorových ložisek) do okolních orgánů.
Plicní karcinomy se dělí do dvou základních skupin, a to na malobuněčné a nemalobuněčné. Znalost těchto dvou skupin je důležitá především pro léčbu.
Malobuněčné nádory patří mezi ty nejzákeřnější. Malobuněčný nádor rychle roste a velmi brzy se šíří metastázy do celého těla. Hlavním léčebným postupem u malobuněčného karcinomu je chemoterapie. Léčba probíhá podáváním léčiv, takzvaných cytostatik. Ty přispívají k rozpadu a blokování rakovinných buněk. Cytostatika se podávají pravidelně po 2–3 týdnech, nejčastěji infuzí do žíly. Chemoterapii vždy provází mnoho nežádoucích účinků. Pacienti trpí vypadáváním vlasů a chloupků, pocity nevolnosti, zvracením, poruchami kostní dřeně i ledvin. Chemoterapie je velmi často kombinovaná s radioterapií. Ozařování spočívá ve vysílání proudu paprsků na postižené místo, aby zastavilo narůstání nádoru. Radioterapie představuje obrovskou zátěž pro lidský organismus. Člověk se cítí vyčerpaný a může mít problémy s dýcháním (pokud radioterapie poškodila plicní tkáň). Mozek se často ozařuje preventivně, protože až u 70 % nemocných se objevují metastázy i v mozku.
U nemalobuněčných nádorů se projevy liší dle typu – existuje epidermoidní karcinom a adenokarcinom. Adenokarcinom se často objevuje u nekuřáků, protože vzniká ze žlázové krycí tkáně po závažné nemoci, jako je například tuberkulóza. Epidermoidní zhoubný nádor je naopak nádor mimo kůži. U nemalobuněčných karcinomů je nejúčinnější chirurgický zákrok. Je však možný jenom u 20–40 % pacientů. Pokud by pacient nesplňoval určité plicní a cévní normy, samotná operace by pro něj představovala ohrožení života. Vzhledem k typu a stadiu nádoru jsou prováděny tři základní operace: klínovitá resekce, kdy se odstraní menší část plic; lobektomie, kdy se odstraní lalok plic; a pneumonektomie, při které se odstraní celé plíce. Operace se provádí i ve chvíli, kdy není možné odstranit celý zhoubný nádor – zmenšení nádoru na minimum je totiž důležité pro následnou chemoterapii a radioterapii.
Ve svém příspěvku PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Kosanova.
Dobrý den, můj manžel je po operaci karcinomu jater září 2018. Bohužel se objevily metastázy na plicích, pohrudnici a žebro. Je možné využít protonovou léčbu?
Děkuji. Košanová Dagmar
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš Kulhánek.
Vážená paní Košanová,
děkujeme vám za váš zájem o protonovou léčbu. Pro onemocnění s výskytem metastáz není bohužel tento typ radioterapie vhodný. Doporučujeme vám postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře vašeho manžela. S pozdravem a přáním hodně sil, Protonové centrum.
Jedná-li se o nádor, který je svojí povahou nezhoubný (benigní), může dojít k jeho pozvolnému růstu. Čím bude nádor větší, tím bude jeho pozdější odstranění obtížnější. Ale ani u původně nezhoubných nádorů nelze později vyloučit zvrat ve zhoubné bujení. Tyto maligní nádory slinných žláz, které se projevují zrychlením růstu a bolestivostí, mívají špatnou prognózu. Některé nádory jsou svojí povahou zhoubné (maligní) od samého začátku. Čím déle jsou ponechány maligní nádory slinných žláz ve tkáni, tím je vyšší riziko rozšíření nádoru mimo žlázu do krčních uzlin a vzdálených orgánů a riziko vzniku krčních nebo vzdálených metastáz.
Rakovina příušní žlázy se projevuje zduřením, které je dlouho nebolestivé. Většinou se objeví jen na jedné straně, takže bývá nápadné a pacient si je často sám nahmatá. Základem léčby adenomu příušní žlázy je chirurgický výkon. Rizikem však může být poškození právě onoho lícního nervu. U zhoubných nádorů nižšího stupně lze dosáhnout pomocí léčby až v 80 % remise (u vysoce zhoubných to může být jen 30 %), avšak karcinom příušní žlázy je problematický tím, že může docházet k recidivám (návratu onemocnění) i v odstupu několika let. V současné době ale jejich výskyt poklesl a prognóza se zlepšila.
Warthinův tumor neboli papilární cystadenolymfom se vyskytuje primárně v příušních slinných žlázách (5–10 % z celkového množství tumorů) převážně v mužské části populace, s klinickými projevy v páté až osmé věkové dekádě. Jeho výskyt v jiných lokalitách (například v drobných slinných žlázkách patra) je velmi vzácný. Upozorní na sebe nebolestivým těstovitým zduřením v dolním pólu příušní žlázy, které palpačně připomíná cystu. Tumor je tvořen soustavou cystických dutinek vystlaných eozinofilními cylindrickými buňkami, lymfoidní tkání a vazivem. Předpokládá se, že vzniká nejspíše proliferací žlázových struktur uskřinutých v průběhu embryonálního vývoje uvnitř lymfatické tkáně. Warthinův tumor patří mezi vzácnější benigní tumory slinných žláz. S ohledem na riziko mnohočetného nebo oboustranného výskytu v časovém horizontu několika let je nezbytná pooperační dispenzarizace. Ve sporných případech je vhodné doplnit klinické vyšetření ultrasonografickým, případně CT vyšetřením. Léčba je chirurgická, ve většině případů je pacient bez subjektivních obtíží a klinických známek pooperační recidivy.
Myxochondroepiteliom je smíšený nádor (pleomorfní adenom) vyskytující se ve
Ve svém příspěvku RAKOVINA KOSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
U mého otce, když mu bylo 84, zjistili mnohočetné metastázy do celé kostry. Vzhledem k věku i stavu, nám řekli, že je to už neléčitelné. Pouze mu odebrali varlata, aby se to zpomalilo. Nenechal jsem to ale jen tak a pídil se po alternativách. Jako nejvhodnější se mi líbila metabolická léčba s vitaminem B17, a dalšími doplňky stravy. Musel jsem sehnat / s velkými komplikacemi/ injekční roztok, s obsahem 3g B17/ Amygdalinu/. Běžné tablety, které na trhu s označením B17 jsou, nemohou svým minimálním obsahem účinné látky nic léčit. Velmi brzo po aplikaci této kůry se mu ulevilo, rychle se zlepšoval, dostal se z toho a za 14 dnů oslaví 90 let! Je bez rakoviny, a stále ještě jezdí i autem !! Mám z toho radost. Pokud někoho zajímají podrobnosti, napište box000,,seznam.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renáta.
Můžete prosím napsat více o použití B17 injekčně a léčbě vůbec, jaké další podpůrné léky ještě užíval váš otec
Tumory sleziny jsou vzácné. Nejčastější jsou sekundární infiltrace při lymfomech a leukemiích. Velmi vzácné jsou pak primární tumory – hemangiom, hemangiosarkom, primární maligní lymfomy sleziny. Metastázy jiných tumorů (zejména epiteliálních) jsou ve slezině vzácné, slezina je zpravidla bez metastáz i při generalizovaných tumorech břišní dutiny s karcinózou peritonea a mnohočetnou infiltrací jater.
Pacient ve většině případů nemá žádné příznaky a nemá bolest. Onemocnění může způsobit slabost, hubnutí, neodůvodněné zvýšení tělesné teploty. Spolu s nádorovým onemocněním sleziny se mohou vyskytovat apatické stavy a projevy anémie.
Léčba rakoviny sleziny spočívá v chirurgickém odstranění postižené oblasti (splenektomie), což je operativní zásah, který je založený na úplném odstranění patologické tkáně orgánu. Pokud je detekováno onemocnění v raném stadiu vývoje, je zde šance zachránit postižený orgán částečným odstraněním nádorových částí s následným ozářením nebo chemoterapeutickou léčbu.
Diagnóza v pozdějších stadiích onemocnění ve většině případů nevede k obnově těla a často končí úmrtím pacienta. Důvodem jsou vytvořené metastázy. Prognóza je dobrá při včasné diagnóze nemoci a je jedním ze základních kroků vedoucích k uzdravení pacienta.
Rakovina prostaty, respektive její léčba, může vyvolat různě závažnou únavu – od lehké únavy až po stavy tělesného vyčerpání, které mohou znemožňovat běžné denní činnosti. Pacienti se cítí unavení, objevuje se letargie, spavost a vyčerpání, které neustupuje ani po odpočinku. Ovlivněna bývá psychika pacienta, jeho motivace, schopnost se koncentrovat, potlačeno je libido (sexuální touha). Je-li únava způsobena terapií rakoviny prostaty, tak většinou po jejím ukončení ustoupí, může to ale trvat i déle. Častou příčinou této únavy může být jak hormonální terapie, tak i pokročilé stadium onemocnění či metastázy (rozšíření nádoru mimo prostatu).
Rakovina prostaty i její léčba mohou způsobovat obtíže s močením (časté nucení na močení či slabý proud moči a z toho plynoucí delší trvání močení) nebo udržením moči (močová inkontinence). Tyto obtíže mohou po léčbě ustoupit nebo v různé míře přetrvávat dlouhodobě.
Radioterapie může způsobovat zažívací obtíže, protože záření může vyvolávat zánět ve stěně střeva, který vede k průjmům a bolestem břicha či konečníku. Vzácně může vyvolat i krvácení z konečníku. Zažívací obtíže po radioterapii většinou rychle ustoupí, může to ale trvat i déle, nebo se mohou zažívací obtíže objevit až měsíce či roky po ukončení ozařování.
Nádor prostaty, který nepřekročil její okraje, většinou není bolestivý. Bolesti se ale mohou vyskytnout po terapii. Po radikální prostatektomii můžete mít bolesti v průběhu hojení po operaci, úlevu mohou přinést léky proti bolesti. Nádor, který se rozšířil mimo prostatu, však může způsobovat bolesti, a to zejména při rozšíření nádoru do kostí, což je poslední stadium neboli 4. stadium, po němž následuje smrt. V tomto období se mohou vytvářet vzdálená ložiska (metastázy) v jiných orgánech, například kostech, jak již bylo uvedeno výše. Jedná-li se o páteř, mohou tato ložiska utiskovat míchu a způsobovat neurologické obtíže. Nedochází k tomu často, ale pokud ano, je důležité časné řešení.
Onemocnění ovlivňuje praktický život. Může změnit pracovní schopnost a finanční situaci. Léčba nádorového onemocnění může zabrat delší dobu a v jejím průběhu obvykle budete v pracovní neschopnosti. Časté návštěvy lékaře mohou také znamenat absenci v práci. A po radikální prostatektomii budete nejspíš potřebovat několik týdnů, než se budete moci vrátit k větší fyzické aktivitě.
Vedlejší účinky léčby, jako je například únik moči, mohou práci dále znesnadňovat. Radioterapie bývá méně fyzicky zatěžující, ale někdy si vyžádá častý odpočinek či pracovní neschopnost.
Návrat do práce po ukončení terapie závisí na jejím výsledku, délce nutné rekonvalescence a následcích léčby. Někdy je vhodné zaměstnání změnit či zkrátit úvazek.
Profesor Ian Rowland, který vedl výzkumný projekt, řekl: "Naše výsledky jsou velmi významné. Naše studie prokázala souvislost mezi vyšším příjmem brukvovité zeleniny, jako je i řeřicha, a sníženého rizika řady nádorů. Tato studie však zatím nepřináší konkrétní důkazy s kauzálními účinky. Co však dělá tuto studii unikátní je to, že zkoumá zdravotní účinky u lidí, kteří jedí řeřichu ve snadno dosažitelném množství, aby zjistila, jaký vliv u nich bude mít pravidelně konzumovaná řeřicha, na známé biologické markery vykazující riziko rozvoje rakoviny, mezi kterými je i poškození DNA v buňkách. Většina dosavadních studií spoléhala zatím jen na testy provedené ve zkumavkách nebo na pokusných zvířatech a jen s chemickými látkami, které před tím vědci získali z brukvovité zeleniny. Krevní poškození DNA, je ukazatelem na rizika rakoviny celého těla, a výsledky podporují teorii, že užívání řeřichy souvisí s celkovým snížením rizika rakoviny na různých místech těla. Studie také říká, že výsledky jsou použitelné v běžné populaci, která jí běžnou stravu."
Další studie, která byla v souvislosti s řeřichou provedena, byla s dobrovolníky ve věku mezi 19 a 55 let. Tito dobrovolníci jedli navíc jednu denní porci řeřichy kromě své běžné stravy.
Hlavní zjištění při této pravidelné konzumaci řeřichy:
Řeřicha významně snížila poškození DNA lymfocytů (bílých krvinek), až o 22,9 %.
Řeřicha snížila poškození DNA lymfocytů (bílých krvinek), kdy byl zkušební vzorek konfrontován s volnými radikály vzniklých z peroxidu vodíku, až o 9,4%.
Řeřicha snížila hladinu triglyceridů, v průměru o 10%.
Řeřicha přispěla k významnému zvýšení hladiny luteinu o 100% a beta-karotenu o 33%, které mají antioxidační aktivitu. Vyšší příjem luteinu byl rovněž spojen s nižším výskytem očních nemocí, jako jsou katarakty a věkem podmíněné makulární degenerace.
Řeřicha podpořila průměrnou vstřebatelnost vlákniny, vitamínu C, vitamínu E, kyseliny listové a beta-karotenu.
Tento dvouletý výzkumný výzkum byl financován řeřichovou aliancí, která je složená z britských producentů řeřichy. Jeden z jejich členů, Steve Rothwell k tomu dodává: „Už několik let jsme věděli o zvláštních účincích, které má hořčičný olej z řeřichy (PEITC). Hořčičný olej z řeřichy má podle nás významné protirakovinné vlastnosti, ale jeho výzkum se zatím omezoval především na zkoumání účinků na laboratorních kulturách a na zvířatech, nikoli
Rakovina není nic víc než poslední projev extrémního překyselení organismu a toxicity tělesných tekutin a tkání. Za těchto podmínek a při dysfunkci imunitního systému by tělo předčasně zemřelo. Proto na svou ochranu moudře začne shromažďovat vnitřní toxiny, obalovat je oslabenou superkyselou tkání a zapouzdří je nepropustnou ochrannou vrstvou, aby zabránilo jejich dalšímu šíření. S tímto důvtipným řešením obdrží majitel smlouvu na delší život. My ovšem tomuto procesu říkáme choroba. Tělo vytvoří tumor proto, aby potlačilo a uklidilo jedy, které nemůže jinak vyloučit, a prodloužilo si život na tak dlouho, jak je to jen možné, poskytujíc svému majiteli dostatek času na eliminaci interní toxicity. Metastázy jsou posledním pokusem těla ke své záchraně. Jestliže je tato interní toxicita úspěšně potlačena, tělo postupně bezpečně odstraní všechny nádory a navrátí se mu zdraví. Pokud tento proces není úspěšný, osud majitele těla je definitivně určen a umírá – ne na rakovinu, ale na extrémně jedovaté léčebné postupy, intenzivní emoční zhroucení, zoufalství a stres.
Rakovina penisu je v ČR relativně vzácný zhoubný nádor. V některých částech světa (Asie, Afrika) jde nicméně o velmi častou formu nádorových onemocnění. Jeho výskyt v poslední době stoupá a trocha informací o něm proto jistě neuškodí.
Příčiny
Velmi důležitou příčinou je nedostatečná hygiena. Pod předkožkou vzniká bělavá páchnoucí hmota, takzvané smegma. Pokud se toto smegma nechá pod předkožkou hromadit a neodstraňuje se, může to u některých jedinců vést ke vzniku rakoviny. Toto potvrzuje i fakt, že se rakovina penisu téměř vůbec nevyskytuje u židů a muslimů. Součástí jejich náboženských rituálů je totiž obřízka. Při obřízce se odstraní předkožka, která překrývá žalud penisu. Žalud se tak obnaží a mnohem lépe se udrží jeho hygiena. To má očividně vliv na ochranu před rakovinou penisu. U nemocných s fimózou (zúženou předkožkou) se smegma hromadí snadněji, což taktéž zvyšuje riziko vzniku rakoviny penisu. Z dalších vyvolávajících faktorů se předpokládá neblahý vliv vdechovaných rakovinotvorných látek v cigaretovém kouři a také vliv viru HPV na buňky penisu. Virus HPV (Human Papilloma Virus) je extrémně rozšířený a přenáší se mimo jiné pohlavním stykem. Některé jeho kmeny mají nepochybně vliv na vznik rakoviny děložního čípku u žen a na vznik různých forem bradavic (pravé bradavice, condylomata accuminata, molusky a podobně).
Projevy
Vzniku rakoviny penisu často předchází vznik přednádorového ložiska, jež přejde v nádorovou tkáň, která se zprvu nerozšiřuje. Této formě rakoviny „in situ“ („na místě“) se říká Queyratova erytroplazie. Vypadá jako mechovité červené ložisko na žaludu penisu. Postupně se ovšem začne šířit do okolí a vzniká klasická, šířící se forma rakoviny penisu. Prorůstá penisem, může se rozšířit do lymfatických uzlin v tříslech a může vytvořit i vzdálené metastázy v těle. Nádorové ložisko na penisu může mít vzhled uzlíku, vřídku nebo zarudlého místa. Při postižení lymfatických uzlin v třísle můžeme najít jejich nebolestivé zduření. Prostě platí, že pokud se na penisu udělá vředovitě vypadající útvar – a zvláště pokud se nehojí – je vhodné navštívit kožního lékaře nebo urologa. Rakovina to nejspíše nebude, ale je dobré, když vám to potvrdí specialista.
Diagnostika
Na rakovinu penisu může mít podezření kožní lékař nebo urolog při pohledu na penis. Každý podezřelý útvar na penisu by proto m
Rakovina rtu je jednou z nejčastějších rakovin v oblasti dutiny ústní. V 90 % je postižen dolní ret, nejvíce se vyskytuje u mužů mezi 60.–70. rokem věku. Poměr mezi postižením mužů a žen je 9 : 1. Predispozičním faktorem je zde kromě výše uvedených především chronická expozice slunečnímu záření. Vyskytuje se tedy častěji u pracovníků pobývajících převážně venku. Mezi další rizikové faktory patří kouření dýmky. Nejčastěji se objevuje nehojící se zduření dolního rtu, které může začít krvácet. Současně bývá v době diagnózy patrné i zduření krčních uzlin, neboť na nádor se přichází většinou pozdě a karcinom rtu se podobně jako ostatní karcinomy oblasti hlavy a krku šíří hlavně do lymfatických uzlin a netvoří vzdálené metastázy.
Zde jsou fotografie, na nichž je možné vidět rakovinu rtu.
Karcinom plic, obecně známý jako rakovina plic, je onemocnění, při kterém nekontrolovaně rostou buňky v plicních tkáních. Tento růst může vést k metastáze, což je invaze do přilehlé tkáně a infiltraci mimo plíce. Převážná většina rakoviny plic jsou karcinomy plic, odvozených z buněk epitelové tkáně. Rakovina plic je nejběžnější příčina rakoviny, vedoucí ke smrti u mužů. Celosvětově je zodpovědná za smrt 1,3 milionů mužů a žen ročně. Nejběžnějšími příznaky jsou dechová nedostatečnost, kašel (včetně vykašlávání krve) a ztráta váhy.
Pokud karcinom roste v dýchacích cestách, může blokovat průtok vzduchu a způsobovat dýchavičnost. Tento stav může vést k hromadění sekretů za překážkou a vyústit v zápal plic. Mnoho plicních nádorů je bohatě zásobováno krví. Povrch nádoru může být křehký a vést ke krvácení do dýchacích cest. Krev může být následně vykašlávána. V závislosti na druhu tumoru, tzv. paraneoplastickém syndromu, může tento stav na počátku přitahovat pozornost k nemoci. U karcinomu plic mohou být těmito fenomény Lambert-Eatonův myastenický syndrom (svalová slabost kvůli autoimunitnímu onemocnění), hypercalcemie nebo nepřiměřená sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Tumor v horní části plic (apex), známý jako Pancoastův syndrom, může zasáhnout lokální část sympatikového nervového systému, vedoucímu ke změnám v pocení a k problémům očního svalu (kombinace známá jako Hornův syndrom), stejně tak se může projevit svalová únava v rukou v důsledku invaze do brachial plexus. Mnoho příznaků karcinomu plic (bolest kostí, únava a ztráta váhy) je nespecifických; u starých lidí mohou být spojovány s komordibitou. U mnoha pacientů se karcinom rozšířil z místa původu jinam, než vyhledali pomoc lékaře. Běžnými místy metastázy jsou mozek, kosti, nadledviny, kontralaterální (opačná) plíce, játra, perikard a ledviny. Okolo 10 % lidí s karcinomem plic nemá symptomy diagnostikovány; tyto nádory jsou náhodně nalezeny až při rutinní prohlídce pod rentgenem.
Rakovina vzniká v jedné buňce jako mutace a nekontrolovatelně se dělí. To znamená, že rakovinu může způsobit jakákoliv skupina buněk – jak buňky relativně neškodné (např. bradavice), tak i velmi nebezpečné, které mohou vyvolat závažné zdravotní problémy. Rakovinové nádory se z hlediska základní klasifikace dělí na zhoubné (maligní) a nezhoubné (benigní). Zhoubný nádor je oproti nezhoubnému o poznání agresivnější, rychle roste a šíří se po celém těle tak, že si zakládá vzdálená ložiska, tzv. metastázy. Existuje mnoho druhů nádorových onemocnění, ale všechny druhy mají společný znak, a to nekontrolovatelné dělení. U každého nádorového onemocnění dochází k selhání imunitního systému. Univerzální lék na rakovinu neexistuje, toto onemocnění vyžaduje individuální léčbu.
