MIRTAZAPIN je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Deprese je velmi závažný a život ohrožující psychický stav projevující se dlouhodobě pokleslými náladami jedince. Dotyčný pociťuje často úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, malou sebedůvěru, únavu, zhoršené soustředění, má problémy s pozorností. Reakce na tento stav mysli je však silně vázána na typ osobnosti. Dotyčný může být podrážděný, agresivní a zlomyslný, nebo naopak unavený, tichý a klidný. Většinou mizí reakce na radostné podněty a jedinec se může okolí jevit jako cynik. Deprese se léčí antidepresivy. Někteří lékaři a léčitelé označují jejich účinek za diskutabilní. Lidé postižení depresí mají také tendenci překračovat povolené denní dávky a často je zapíjejí alkoholem. Kromě alkoholu a cigaret se tito lidé uchylují také k užívání dalších psychotropních a omamných látek, nejčastěji se jedná o marihuanu a v menším měřítku také o tvrdé drogy.
Psychofarmaka
Které léky se užívají jako antidepresiva
Léky užívané jako antidepresiva dělíme do několika skupin podle chemické struktury a mechanismu účinku na různé neurotransmiterové systémy (systémy chemické komunikace nervových buněk uskutečňované vždy jednou látkou). Mezi nejdéle užívaná patří bicyklická a heterocyklická antidepresiva, která nejvíce působí na noradrenalinový a serotoninový systém mozku. Patří sem klomipramin, imipramin, amitriptylin, notriptylin, desipramin, dibenzepin, dosulepin, mianserin a trazodon. Navazují se většinou až jako druhá nebo třetí volba v léčbě depresivních příznaků bipolární poruchy. Mají vyšší riziko přesmyku do manické epizody bipolární poruchy během léčby. Další skupinou antidepresiv jsou inhibitory monoaminooxidázy, enzymu, který se podílí na odbourávání serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Patří sem fenelzin, tranylcypromin a isokarboxazid. Kombinace s jinými antidepresivy a s některými potravinami může vyvolat životu nebezpečný vzestup krevního tlaku, proto je jejich využití v terapii menší. K této skupině lze přiřadit i reverzibilní inhibitory monoaminooxidázy a jejich jediného zástupce, moclobemid. Díky reverzibilitě inhibice jsou některé možné interakce s ostatními léky a potravinami mírnější, ale mohou být také závažné. V současné době jsou nejpředepisovanější skupinou antidepresiv selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tato skupina má šest představitelů: fluoxetin, paroxetin, sertralin, citalopram, fluvoxamin a escitalopram. Antidepresiva inhibující zpětné vychytávání noradrenalinu mají pouze jediného zástupce, reboxetin. Další skupiny antidepresiv jsou vytvořeny vždy podle dvojice neurotransmiterů, na které dané antidepresivum působí. Ve skupině antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a serotonin jsou venlfaxin, milnacipram, nefazodon a mirtazapin. Do skupiny antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a dopamin patří bupropion. Jako antidepresivum se využívá i tianeptin, který oproti SSRI naopak zvyšuje zpětné vychytávání serotoninu.
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky cyklických antidepresiv
Při léčbě antidepresivy lze obecně říci, že vedlejší nežádoucí účinky bývají většinou mírné a přechodné. Při léčbě cyklickými antidepresivy se může vyskytnout suchost v ústech, zácpa, obtíže při močení, rozmazané vidění, závratě, útlum, zrychlení tepu srdce, pocení, zvyšování tělesné hmotnosti, obtíže v sexuálním životě (ztráta chuti k sexuálnímu životu a zhoršené dosažení uspokojení).
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky SSRI a novějších antidepresiv
Léčba SSRI a novějšími skupinami antidepresiv je spjata s odlišným spektrem vedlejších nežádoucích účinků, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, nervozita, poruchy spánku, pocení, agitovan
Ve svém příspěvku CIPRALEX A MILOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
No, a nebo změnit léky. Cipralex nebo sertralin prostě choutky tlumí. Naopak třeba mirtazapin ne (po tom, co se pár týdnů, než si na něj zvbyknete, pořádně vyspíte :-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku ROSUCARD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Nežádoucí sexuální učinky léku Rosucard.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Gertnerová.
Začala jsem užívat lék rosucard 10,mimo to užívám 3krát týdne Milurit 100 a vigantol 25 kapek jednou týdně.Také antidepresiva - cipralex 15mg,rivotril 0,25mg a mirtazapin 0,75mg.Chtěla bych se zeptat jestli tyto léky mají spolu nějaké vedlejší účinky.Rosucard užívám zatím 14 dní.Začínají mně více pobolívat klouby a svědí mně oční víčka.Děkuji za odpověď.Jana Gertnerová
Antidepresiva patří v rozvinutých státech mezi nejpředepisovanější léky. Existuje celá řada různých typů s různými mechanismy účinku, jedno však mají společné – různými způsoby mění rovnováhu v neurotransmiterech v centrálním nervovém systému. Neurotransmitery jsou sloučeniny, které mezi neurony pomáhají přenášet nervové vzruchy a jejich nerovnováha může způsobovat vznik celé řady psychiatrických poruch.
Antidepresiva účinkují tak, že tlumí pocity strachu a úzkosti, jsou tedy využívána v léčbě depresí, maniodepresivní psychózy a úzkostných poruch (například obsedantně-kompulzivní porucha). Vzhledem k rozsahu užívání těchto léků je vhodné si uvědomit jejich nežádoucí účinky.
Nežádoucí účinky:
1. Tricyklická antidepresiva – ovlivňují zpětné vstřebávání neurotransmiterů, jako je noradrenalin a serotonin, a tím zvyšují jejich účinek. Příkladem je sloučenina amitriptylin (lék Amitriptylin) nebo dosulepin (lék Prothiaden). Nežádoucí účinky mohou být relativně četné a jsou způsobeny nadměrným efektem neurotransmiterů: sucho v ústech, bušení srdce, zácpa, nadměrné pocení, ospalost a zvýšení tělesné hmotnosti. Tyto účinky obvykle do týdne vymizí, v případě jejich trvání je vhodné vyměnit antidepresiva za jiný typ.
2. SSRI antidepresiva – do této skupiny patří většina běžně užívaných preparátů. Jejich efekt je relativně cílený na neurotransmiter serotonin, jehož zpětné vychytávání blokují, čímž zvyšují jeho efekt. Patří sem řada účinných látek jako například:
citalopram – léky Citalec, Citalon, Citalopram, Seropram a další;
escitalopram – léky Cipralex, Elicea, Escitalopram a další;
fluoxetin – léky Deprex, Apo-Fluoxetin, Fluoxetin, Prozac a další;
sertralin –léky Zoloft, Asentra, Serlift, Sertralin a další;
paroxetin – léky Arketis, Paroxetin, Remood a další.
K nežádoucím účinkům patří například nevolnost, nechutenství, průjmy, snížení sexuálního libida, zvětšení prsů u mužů, problémy s ejakulací (vzácně byla popisována i bolestivá ejakulace), narušení spánkového rytmu, pocení a sucho v ústech. Tyto účinky se většinou po krátké době užívání léků zmírní a následně vymizí. Velmi nebezpečným nežádoucím účinkem je takzvaný serotoninový syndrom. Vznikne při příliš velkém účinku serotoninu, který vzniká kombinací SSRI antidepresiv s jinými sloučeninami zvyšujícími jeho účinek (kokain, amfetaminy, opiáty, LSD, inhibitory monoaminooxidázy, některé léky na zrychlení pohyblivosti trávicího traktu a podobně). Syndrom zahrnuje psychický neklid, bušení srdce, pocení, rozšíření zornic, svalový třes, zvýšení krevního tlaku a zvýšení tělesné teploty (takzvaná hypertermie). Obtíže vznikají relativně rychle a syndrom může pacienta i usmrtit. Pokud se u nemocného užívajícího SSRI objeví náhle ty
V naší poradně s názvem LÉKY NA SPANÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ládík.
V článku vám chybí to že již dávno existují nenávykové léky na spaní které navíc fungují daleko lépe než Benzodiazepiny. Bohužel díky naši legislativě tyto léky mohou pacientovi napsat jen odborní lékaři. Naštěstí k jednomu takovému chodím a ten nemá problém mi Mirtazapin napsat...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mirtazapin byl poprvé syntetizován v Organonu a publikován v roce 1989, poprvé byl schválen pro použití u závažné depresivní poruchy v Nizozemsku v roce 1994 a ve Spojených státech byl uveden na trh v roce 1996 pod značkou Remeron. Mirtazapin je atypické tetracyklické antidepresivum a jako takové se používá především k léčbě deprese. Jeho první účinky se mohou objevit až za čtyři týdny, ale mohou se projevit i již za jeden až dva týdny. Často se používá v případech deprese komplikované s úzkostí nebo nespavostí. Účinnost Mirtazapinu je srovnatelná s jinými běžně předepisovanými antidepresivy.
Bohužel nelze říci, že by Mitrazapin nebyl návykový. Mirtazapin, podobně jako další antidepresiva může po vysazení způsobit abstinenční příznaky. Pro minimalizaci abstinenčních příznaků se doporučuje postupné a pomalé snižování dávky. Příznaky náhlého ukončení léčby Mirtazapinem mohou zahrnovat depresi, úzkost, tinitus, záchvaty paniky, vertigo, neklid, podrážděnost, sníženou chuť k jídlu, nespavost, průjem, nevolnost, zvracení, příznaky podobné chřipce, příznaky podobné alergii, např. svědění, bolesti hlavy a někdy mánie nebo hypománie.
