Kyselina močová, která se nedostatečně vylučuje močí z našeho těla, se hromadí v krvi a může vytvářet krystaly v kloubech a okolních tkáních, takzvané tofy. Výsledkem je nemoc zvaná dna. Ta se projevuje zvýšenou hladinou kyseliny močové. Nutné je vždy v první řadě upravit jídelníček.
Proč se říká močovina v krvi
Urea – močovina v krvi – je univerzální produkt odpadního metabolismu. Játra přijímají různé odpadní látky a vyrábějí z nich právě močovinu. Močovina je potom z jater vypuzena do krve a unášena do ledvin, kterými je odstraněna z organismu pryč. Zvýšené hodnoty močoviny tak ukazují na poškození ledvin.
Močovina (urea) je v lidském organismu nejvýrazněji spojena se dvěma orgány – játry a ledvinami. Játra jsou bohatě prokrvený mohutný orgán, zavěšený pod pravou brániční klenbou. Jaterní buňka je místem, kde probíhá mnoho různých chemických reakcí. Mezi ně patří například zpracovávání živin, výroba a inaktivace hormonů, tvorba žluči, odstraňování toxických látek z krve, tvorba látek zajišťujících srážení krve, zásobní funkce a mnoho jiných. Ledviny také produkují hormony a látky důležité pro správnou funkci těla, ale jejich hlavní funkcí je definitivní odstraňování nepotřebných a škodlivých látek močí. Mezi tyto látky patří i močovina.
Snížení hladiny močoviny v krvi není problémem. Naopak zvýšení koncentrace v krvi je varovným znamením, že něco není v pořádku. Obecně lze říci, že čím vyšší je množství močoviny v krvi, tím závažnější bude postižení ledvin. Ledviny nezvládají filtrovat krev a zbavovat organismus močoviny, která přebývá v krvi. Společně s močovinou se kontrolují i hodnoty kreatininu, který se z hlediska posouzení funkčnosti ledvin chová naprosto stejně jako močovina. Příčinou může být akutní nebo chronická choroba ledvin, jejich poškození nebo selhání. Podobné příznaky vyvolá i snížení množství krve, které ledvinami proteče. To může mít více příčin. Jedná se například o městnání krve z důvodu srdečního selhání, o šok, stres a o stavy, které jsou spojeny se ztrátou tekutin, tedy popáleniny a krvácení. Dále je to překážka v odtoku moči, například močové kameny v močovodu. Jinou možností může být zúžení ledvinné tepny, která přivádí krev. Zúžení je nejčastěji způsobeno ukládáním tuku do stěny cévy, tedy aterosklerózou. Rizikovými faktory pro rozvoj aterosklerózy jsou vysoký věk, kouření, vyšší množství cholesterolu, vysoký krevní tlak, pohlaví (muži častěji) a genetická výbava. Zvýšené množství močoviny může být také výsledkem nadměrné konzumace bílkovin.
Záleží na vás, jestli chcete použít interní nebo externí účinné antimykotické léky (antimykotika) k léčbě plísně. Možná je i kombinace obou druhů.
Tablety na plíseň
Vnitřní léčba je ve většině případů účinnější než vnější a více pacientů s její pomocí může být zbaveno plísně. Tato léčba má ale svá možná rizika, která se mohou odrazit na zdraví jater, neboť se zde antimykotika metabolizují.
Terbinafin je léčivá látka proti plísni a obsahuje ji lék Lamisil, Terbinafin actavis, Terbinafini arrow, Terfimed. Terbinafin je lék ze skupiny antimykotik, která inhibuje růst a zabíjí plísně prostřednictvím krevního oběhu. Terbinafin je dobře vstřebáván kůží a nehty a používá se ve formě tablet na efektivní léčbu plísní. Léčba Terbinafinem trvá od 6 týdnů až po dobu 3 měsíců. Terbinafin je nejúčinnější lék na plíseň nehtů s vnitřním podáním, ale není to bez rizik. Mezi nevýhody patří vedlejší nežádoucí účinky, nejčastěji hlášené jsou zažívací potíže, kožní vyrážky, bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, poruchy chuti a čichu.
Itrakonazol je alternativa k terbinafinu, který je účinný zejména na kvasinky nebo plísňové infekce. Itrakonazol obsahují léky Prokanazol, Itraconazol universal farma a Sporanox. Itrakonazol je méně účinný lék na plíseň, který se podává kontinuálně nebo pomocí pulzní terapie.
Zevní léčba plísně
Vnější ošetření plísně je méně účinné nežli vnitřní a proto vyžaduje delší dobu léčby. Také ne všichny plísně nehtů můžou být vyléčeny pomocí zevní léčby. Zevní léčba se používá spíš pro pacienty s lehkým až středně těžkým povrchovým atakem anebo také na začátku onemocnění. Významnou výhodou je velmi nízké riziko vzniku vedlejších nežádoucích účinků.
Antimykotika pro zevní péči:
Amorolfine je léčivá látka na plíseň nehtů a obsahují ji Loceryl® a Funtrol®, které jsou k dostání jako 5% léčivý lak na nehty, ale jen na lékařský předpis.
Ciklopirox je také léčivá látka proti plísni nehtů a 80 mg ji obsahuje Polinail a Mycosten, jako léčivý lak na nehty a také Batrafen, jako léčivý kožní roztok, vše na lékařský předpis.
Mikonazol je imidazolové antimykotikum a obsahuje ho tinktura Daktarin, která je k dostání jen na zahraničních internetových obchodech.
Bifonazole také léčí plíseň nehtů a obsahují ji Canespor a Mycospor v podobě roztoku, které jsou volně prodejné v lékárně.
Terbinafin je nejúčinnější při vnitřním užívání, k méně účinnému zevnímu použití je k dispozici v krému Lamisil, který je volně prodejný v lékárně.
Močovina ve formě mastí s 20 až 40% koncentrací se používá na rozrušení postižených nehtů. Při této
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY13MMOL/L se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janetschek Bedřich.
Dobrý den,
je mi 84 let a naměřili mi zvýšenoíu hodnotu 13,8mmol/l. Nevím, do jaké míry je tato hodnota špatná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Urea neboli močovina v krvi je konečný produkt odbourávání bílkovin, přesněji aminodusíku aminokyselin. Je syntetizována v játrech a vylučována močí. Koncentraci urey v séru zvyšuje:
- množství bílkovin přijímaných potravou,
- míra katabolismu exogenních i endogenních proteinů,
- ureosyntetická schopnost hepatocytů,
- stav hydratace a míra vylučování ledvinami.
Stanovení koncentrace urey se používá hlavně pro posouzení funkce ledvin a úrovně katabolismu proteinů.
Zvýšená hodnota kolem 13 mmol/l říká, že jíte hodně masa nebo, že naopak hladovíte, málo pijete a nebo se změnila funkčnost vašich ledvin.
Nejčastější důvody zvýšené urey:
- zvýšené odbourávání proteinů (exogenních nebo endogenních) - hladovění, infekce, horečka, krvácení do trávicího ústrojí, rozsáhlé pohmožděniny, transfúzní příhody, sepse, pooperační stavy, generalizované zhoubné novotvary, užívání kortikoidů; (hodnoty bývají v rozmezí 16 - 20 mmol/l);
- akutní ledvinová nedostatečnost různé etiologie (více než 10 mmol/l, většinou 20 - 50 mmol/l);
- chronická glomerulonefritida, pyelonefritida aj. chronické renální onemocnění;
- obstrukce močových cest, např. nádorem;
- snížení prokrvení ledvin pro hypovolemii například při dehydrataci a srdeční nedostatečnosti.
Měl byste zůstat v kontaktu se svým ošetřujícím lékařem a absolvovat častější odběry krve, aby lékař mohl zhodnotit vývoj koncentrace močoviny během delší doby.
Mezi nejběžnější procedury pro mírnou lupénku hlavy patří moderní léky, které se používají přímo na pokožku hlavy. Nicméně pokud trpíte těžkou lupenkou nebo máte lupénku jinde na těle, tak je nutné, abyste systémové léky brali perorálně nebo pomocí injekcí. Jestli lupénka hlavy špatně reaguje na léky po opakovaném použití, může lékař jinak kombinovat léčbu nebo může změnit typ léčby.
Jedním z prvních kroků v léčbě lupénky hlavy je její změkčení a odstranění šupin. To usnadní lékům lépe proniknout a odstranit chorobu.
Změkčení pokožky
Pomocí kyseliny salicylové v gelu, která je určena na změkčení šupin lupénky, díky změkčení se snáze odstraňují tyto šupiny. Mezi další změkčovadla patří močovina, kyselina mléčná a fenol.
Kartáčem nebo jemným hřebenem mohou být tyto šupiny uvolněny a vyčesány.
Pomocí šamponu nebo mýdla s obsahem kyseliny salicylové mohou být odstraněny šupiny z pokožky hlavy.
Použití dalších změkčovadel, jako je vazelína, krém, olej, pleťová voda nebo mastě, mohou také pomoci s odstraněním šupin z pokožky hlavy.
Rady pro změkčení pokožky
Dejte si vazelínu na malé bavlněné kuličky a vložte si je do uší, aby se do nich nedostal lék na změkčení.
Užívejte léky na změkčení pokožky střídmě, protože mohou způsobit podráždění pokožky a mohou oslabit vlasové kutikuly, což způsobuje dočasnou ztrátu vlasů.
Po aplikaci změkčovadel si pokapávejte postiženou oblast pokožky hlavy olejem nebo hydratační pleťovou mastí.
Vetřete krém nebo mast přímo na pokožku hlavy.
Pokožku hlavy si zakryjte koupací čepicí, aby byla posílena účinnost léků, ale pouze tehdy, pokud vám to sdělil lékař.
Jak proti svědění lupénky
Po umytí hlavy šamponem použijte kondicionér.
Omezte používání nástrojů pro styling, které vyvolávají teplo jako je fén.
Na svědící skvrny používejte mokré ručníky, studené zábaly nebo studenou vodu.
Používejte dehtové šampony, šampony s mentolem, střídmě kortikoidy nebo perorální antihistaminika.
Chcete-li se připravit dobře na zimní období, musíte přizpůsobit péči o svou pleť klimatickým podmínkám. Měli byste se vyhnout čisticím výrobkům s obsahem alkoholu i make-upu, spíše byste měli užívat uklidňující výrobky s Aloe vera nebo heřmánkem. Také dbejte na to, abyste neměli nikdy dlouho suchou pokožku.
Ačkoli to zní divně, voda pokožku vysušuje, napomáhá rychlejšímu odpařování a chlazení. Proto je dobré vybírat si produkty, které jsou hydratační a zadržují vodu. Výrobky s účinnými složkami jako glycerin, močovina nebo ceramidy chrání pokožku před vysycháním a udržují ji vlhkou.
V zimním období je dobré každodenní používání různých olejíčků, nejlepší je aplikace na noc, kdy kůže regeneruje a potřebuje dostatek vlhkosti. Jednou týdně je vhodné na obličej použít hydratační masku. Kdo za chladného počasí spí s otevřenými okny nebo v pokoji netopí, může ušetřit čas i peníze – jeho pleť nebude pravděpodobně potřebovat tak důkladnou péči.
Zvláštní pozornost by měla být v zimním období věnována očím a rtům. Tenká kůže kolem očí je ovlivněna suchem a chladem stejně jako jiná místa na obličeji. Doporučuje se tedy pečovat o jemnou kůži v okolí očí hodně mastnými krémy nebo olejíčky. Dobrou a zároveň relaxační metodou v péči o oči je nanést olejíček nebo krém na vatový tampon a pak jím po několik minut masírovat zavřená víčka. Tato péče může zabránit i vznikajícím malým vráskám kolem očí.
Moč je čirý vodný roztok, jehož barva se pohybuje od světle žluté po jantarovou. Základ tvoří voda (cca 95 %), zbytek připadá na rozpuštěné látky. Klíčovou složkou je močovina, která představuje konečný produkt metabolismu dusíkatých látek.
Složení moči je výsledkem tří procesů: filtrace, reabsorpce a tubulární sekrece. Díky hormonální regulaci (zejména antidiuretickým hormonem a aldosteronem) se do krve vracejí pro tělo důležité látky, zatímco odpad je vyloučen.
Zdravá moč neobsahuje glukózu ani významné množství bílkovin a má slabě kyselé pH.
Před začátkem vlastní terapie je nutné pokožku nejprve připravit. Přes silné nánosy šupin by totiž účinné látky nepronikly. Jak na to?
Pomůže kyselina acetylsalicylová, urea (močovina v některých přípravcích z lékárny) nebo fenol.
Pokud i po umytí šupiny přetrvávají, aplikujte mastné krémy, ty kůži zvlhčí a s dalším umytím půjdou šupinky lépe odstranit.
Zbylé šupiny jemně vykartáčujte z vlasů.
Lokální léčba
Pokud jsou vaše potíže jen mírné, může vám pomoci některý z lokálních prostředků proti psoriáze:
Dehtové produkty – šampony, krémy, gely a mýdla působí i proti nepříjemnému svědění. Šampon jemně vmasírujte do vlasů a před opláchnutím počkejte 5 minut. Nevýhodou dehtu je jeho odér, který ale můžete zamaskovat některým z volně prodejných kondicionérů.
Kyselina salicylová – pomáhá nejen s počátečním odstraněním šupin, ale i při boji proti zánětu.
Kortikosteroidy – u malých ložisek psoriázy je možné injekčně aplikovat menší množství steroidů do postiženého místa.
Fotoléčba
V případě závažnějších projevů vlasové psoriázy přichází na řadu UV paprsky a systémová léčba:
Metotrexát – zabraňuje tvorbě enzymu, který je zodpovědný za zrychlený růst kožních buněk.
Retinoidy – kontrolují rychlost množení buněk.
Cyclosporine – působí proti hlavním imunitním mechanismům.
Biologická léčba – zaměřuje se na specifické části imunitního systému.
Může trvat i několik měsíců, než dostanete vlasovou psoriázu pod kontrolu. Jakmile se vám to ale jednou podaří, stačí udržovací léčba speciálními šampony a nikdo se o vašem problému nedozví.
Zvláštní zápach moči u žen může být způsoben změnou složení stravy a neznamenat žádný závažný problém. Na zápachu se projeví aromatické potraviny jako česnek nebo tropické ovoce, silnější sladký zápach má moč po vitamínu B12.
U onemocnění jater nebo ledvin se v moči mohou objevit metabolity, které by normálně vůbec vylučovány nebyly. Onemocnění jater vyvolá zápach způsobený sirnými aminokyselinami. Na složení moči mají vliv i jiné metabolické poruchy jako cukrovka neboli diabetes. Při špatné kompenzaci je z moči cítit aceton.
Hnilobný zápach může mít moč při bakteriálních infekcích dolních močových cest, kdy zvláště po delším odstavení namnožené bakterie produkují zvýšené množství zapáchajících bakteriálních produktů.
Aby byl zápach z moči odstraněn, je nutné dodržovat pitný režim, protože koncentrovaná moč zapáchá intenzivněji. Amoniak a močovina jsou cítit silněji při nadměrné konzumaci masa. Ta by neměla překračovat normu, protože tyto metabolity bílkovin se mohou v těle usazovat a způsobit například dnu. Pokud je zápach moči spojen s řezáním a pálením znesnadňujícím močení, jedná se pravděpodobně o bakteriální zánět a je třeba co nejdříve zajít za obvodním lékařem, který předepíše antibiotika. I ostatní změny zápachu moči, pokud přetrvávají i po úpravě jídelníčku a pitného režimu, je vhodné konzultovat kvůli metabolickým poruchám se svým lékařem.
Při přísně veganské dietě hrozí nedostatek aminokyselin, je tedy potřeba hlídat si příjem bílkovin z různých zdrojů. Například kombinace bílkovin z pšenice (málo lysinu) a bílkovin z luštěnin (málo methioninu) zajistí příjem esenciálních aminokyselin, ale celkový příjem bílkovin musí být vyšší než při stravě, která obsahuje kvalitnější bílkoviny. Aminokyseliny se v organismu neskladují, ty aminokyseliny, které nejsou hned zabudovány do vytvářených proteinů, jsou deaminovány a dusík v nich obsažený je vyloučen jako močovina. Proto nelze konzumovat potraviny bohaté na esenciální aminokyseliny do zásoby, příjem musí být pokud možno stálý.
V krvi se nachází velké množství látek, které jsou tělu nepotřebné, nadbytečné nebo mohou svou přítomností tělo dokonce poškozovat. Vznikají během metabolických reakcí (příčina), zpracováváním složek potravy, léků a podobně. Tělo tyto látky filtruje z krve ledvinami a tvoří odpadní produkt – moč. Základním stavebním prvkem ledvin jsou nefrony. Skládají se z cévního klubíčka (glomerulu), ve kterém dochází k filtraci krve přes filtrační membránu připomínající sítko do složitého systému kanálků, které nakonec končí v ledvinné pánvičce a močovodu. Velikost štěrbin sítka určuje, jak velké molekuly se z krve do moči dostanou. Snadno prochází voda, minerály, močovina, aminokyseliny a mnoho dalších. Naopak velké molekuly nebo buňky se skrze filtr nedostanou. Proto se do moči u zdravého člověka nedostanou červené (erytrocyty) nebo bílé krvinky (leukocyty).
U nemocného člověka však mohou nastat situace, kdy se i velké molekuly dostanou do moči. To se může stát při situacích, ve kterých dochází k porušení filtrační membrány, která propouští i velké molekuly a buňky. Příčinou tohoto stavu je ve většině případů zánět ledvin (glomerulonefritida), ale také poškození buněk filtrační membrány toxiny (léky, alkohol, bakteriální toxiny, drogy). Velikost filtrace závisí i na krevním tlaku, čím vyšší je krevní tlak, tím je filtrace větší a účinnější. Tím máme na mysli, že při větším tlaku (hypertenze) jsou skrze sítko protlačeny i molekuly, které by jinak neprošly. To je pro organismus nepříznivý stav.
Leukocyty a jiné velké částice se do moči mohou dostat i v případě, kdy je filtrační membrána v pořádku. V tom případě jsou do moči uvolněny až za touto membránou. To se děje při zánětech ledvin a vývodných cest močových (pánvička, močovod, močový měchýř, močová trubice). Leukocyty jsou naší vnitřní policií, bojují proti infekci a likvidují mikroorganismy. Při zánětu se aktivně pohybují směrem k největšímu výskytu infekce. Protože místem infekce jsou právě vývodné cesty močové, část leukocytů se může odplavit močí. Tyto dva stavy – poruchu membrány a zánět – lze odlišit. Při infekcích a zánětech jsou v moči přítomny i bakterie nebo viry. Při poruchách membrány zase dochází ke ztrátám většiny druhů krevních bílkovin, červených krvinek a minerálů.
Všechny případy, při kterých se nachází leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže jsou leukocyty v moči z důvodu chronického zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin až její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin pozánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány – prostatu, dělohu, vaječníky, peritoneum.
Žena ve věku 47 let. Posledních 14 měsíců měla nadměrnou plynatost, bolesti na hrudi, zácpu a hubla. Gastroenterolog ji diagnostikoval syndrom dráždivého tračníku způsobený infekcí H. Pylori, který léčil antibiotiky. Nikdy před tím neměla stolici páchnoucí čpavkem a není známa ani žádná příčina. Kvůli vyloučení přerůstání bakterií z tenkého střeva u ní byla provedena dechová zkouška, což je typ neinvazivního testu, který měří množství vodíku nebo metanu, které vydechnete po vypití směsi glukózy a vody. Rychlý nárůst vydechovaného vodíku nebo metanu může naznačovat přemnožení bakterií v tenkém střevě. Test byl negativní.
Názor dietologa
Syndrom dráždivého tračníku by neměl vést ke stolici páchnoucí čpavkem. Naopak bolest na hrudi, nadměrná plynatost a zácpa souvisí se syndromem dráždivého tračníku.
Existuje jen málo možností vysvětlujících přítomnost amoniaku způsobujícího zápach stolice. Tento signál by se neměl ignorovat a trvá-li déle než 3 dny, může být nutné vyšetřeni lékařem.
Běžné příčiny stolice páchnoucí po čpavku:
Přemnožení bakterií ve střevech.
Chronické onemocnění ledvin.
Onemocnění související s játry.
Léky (zejména antibiotika).
Nejčastější nedietní příčinou zápachu stolice po čpavku je bakteriální infekce ve stolici.
Při zápachu stolice po čpavku je vhodné přidat do stravy více vlákniny a zvýšit příjem tekutin.
Prospěšné potraviny, které je vhodné konzumovat při zápachu stolice po čpavku:
čerstvé ovoce,
zeleninu,
saláty.
Vhodné je vyhnout se:
fazolím,
zelí,
čokoládě,
mátě peprné,
tučným jídlům,
kávě,
rychlému občerstvení,
syceným průmyslovým nápojům,
alkoholickým nápojům.
Po několika dnech je nutné zhodnotit přítomnost zápachu. Pokud dietní změny nepomohou, je namístě navštívit praktického lékaře, který provede test stolice, krevní testy a klinické vyšetření.
Vyjádření výživového poradce
Amoniak obvykle vzniká v gastrointestinálním traktu rozkladem bílkovin (aminy, aminokyseliny, puriny a močovina). Neúplné trávení potravy může vést k hnilobě ve střevě, což způsobuje stolici zapáchající čpavkem. Pokud tělo nevstřebává potřebné živiny, bude tím ohrožena imunita. Tato malabsorpce může vysvětlit ztrátu hmotnosti tohoto pacienta.
Trojitá terapie antibiotiky pro léčbu infekce H. Pylori dramaticky změní střevní flóru. To vede k přechodnému neúplnému trávení a možnému vzniku stolice se zápachem po čpavku. Užívání vysoce silného vícekmenového probiotika je zásadní pro obnovu zdravé střevní flóry a může odstranit zápach čpavku.
Vhodné je ambulantně zkontroloval celiakii a malabsorpci fruktózy/laktózy.
