MOKVAJICI KOUTEK a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Zubní lékaři často řeší i jiné problémy s ústy kromě těch, které se týkají zubů a dásní. Jedním z nejčastějších problémů je praskání kolem koutků úst. Ačkoli to obvykle není vážné, může to být bolestivé a nepříjemné.
Lékařsky je toto onemocnění známé jako úhlová cheilitida (doslova zánět úhlů rtu) se také nazývá perleche, odvozeno z francouzského lecher, lízat. Tento název výstižně popisuje tendenci postižených nutkavě si lízat vředy, aby zmírnili pocit podráždění, což ve skutečnosti může situaci ještě zhoršit.
Příčiny praskání koutků úst
Prasklý koutek úst má řadu možných příčin, které většinou pochází z úst nebo kolem úst, i když to ve vzácných případech mohou způsobit i systémová onemocnění nebo léky. Popraskané koutky se často vyskytují u mladších lidí, kteří slintají během spánku, nebo u starších lidí s hlubokými vráskami po stranách úst, které zvyšují pravděpodobnost výtoku slin a popraskání ústních koutků. K tomuto stavu může také přispět dlouhodobá expozice ve větru nebo chladu, špatně padnoucí zubní protézy nebo nedostatek zadních zubů, které pomáhají udržet napnutou strukturu obličeje.
Prasklý koutek na rtech bývá spojený s nedostatky ve stravě, včetně nedostatku železa a vitamínů B1, B2, B6 a B12.
U pacientů s prasklým koutkem se mohou také vyvinout kvasinkové infekce z kmene zvaného candida albicans. Tato plísňová infekce se pak může šířit celými ústy, což výrazně zesiluje fyzické nepohodlí.
Ve svém příspěvku CO NA POPRASKANÉ KOUTKY ÚST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Czaganová.
Dobrý večer,
trpím na popraskané koutky několik let. Vyzkoušela jsem již téměř všechno kromě některých babských rad. Ze začátku zabíral ušní maz, i když je to nechutné zřejmě i číst, ale pomáhalo to. Chvílema to bylo dobrý, ale znova a znova se mi to vrací. Několikrát jsem užívala B-komplex - bez úspěchu, 3x (ne po sobě) riboflavín, pak fungicidin, čistý líh, tyčinky na rty. Kožní paní doktorka mi (za 30,- Kč!) doporučila koupit červenou indulonu, po té to bylo ještě horší. Obešla jsem téměř všechny lékárny, všude mi poradili něco jiného. Nic nepomohlo. Nyní, jak píši, nemůžu pořádně ani otevřít pusu, koutek je oteklý, bolestivý a mám na něm i stroupek, který zřejmě praskne, když budu jíst. Je mi 62 let a nosím horní zubní protézu, kterou si pravidelně lepím, jinak by mi nedržela.
Dodržuji hygienu, protézu udržuji v čistotě. Poradí mi někdo, kdo zkouší podobně jako já? Děkuji a omlouvám se za dlouhý text.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan ozog.
Dobrý den ,
zkuste tak jako já mast IMAZOL dva tři dny 2x denně a je to ?!
Prudké (akutní) onemocnění plísní se nejčastěji projevuje jako intenzivní svědění až bolest v místech, kde kůže přiléhá k protilehlé kůži, a to dlouhodobě nebo trvale. Laicky jsou tyto potíže označovány nejčastěji jako zapářka, zapaření či opruzení. Mezi akutní onemocnění plísní rtů patří prasklý ústní koutek nebo ret. Vyskytuje se bez rozdílu věku a pohlaví. Jako každá plíseň je prasklý koutek přenosný (nakažlivý). Rozhodně takovému onemocnění neprospívá olizování rtů či jelení lůj. (Jelení lůj je vhodný na léčení popraskaných rtů například ze zimy při lyžování.)
Léčba: Při těchto projevech je třeba vyhledat praktického nebo kožního lékaře, který doporučí nejvhodnější léčbu – protiplísňové léky ve vhodné formě. Paradoxně u rozvinutých plísňových kožních nemocí nepomáhá zvýšená hygiena. Časté sprchování nebo koupání naopak podporuje rozvoj akutních kožních plísní. Kožní plísně se vyskytují častěji u lidí postižených cukrovkou. Zvláště neléčená nebo nepoznaná cukrovka s vysokou hladinou cukru v krvi podporuje rozvoj plísní. Vysoká hladina cukru v krvi je totiž vhodnou potravou pro plísně a kvasinky.
Ve svém příspěvku PROBLÉMY S LÍCNÍHO NERVU PO CHIRURGICKO STOMATOLOGICKÉM ZÁKROKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Před půl rokem mi trhali dva dva oční zuby při kterých jsem měla komplikace a zákrok byl na chirurgickou stomatologické pohotovosti. Nyní mám pokleslý pravý koutek úst nateklou tvář vystřelující bolest až k uchu. Občas my brní pravá tvář poté je slabě necitlivá. Je možné že by vznikl problém po tak dlouhé době po trhání zubů?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kortikosteroidy se běžně vytvářejí u zdravého člověka v kůře nadledvin. Jsou to hormony, které řídí spoustu důležitých pochodů v těle a jsou naprosto nezbytné pro přežití. Vylučované množství hormonů se přizpůsobuje aktuálnímu zdravotnímu stavu. V nemoci a ve velkých stresových situacích se produkce kortikosteroidů zvyšuje.
Kortikoidy, synteticky (uměle) připravené látky se stejnou strukturou jako kortikosteroidy, jsou preparáty vyrobené na podobné bázi, jakou mají lidské hormony. Jejich základním pozitivem je jejich silný protizánětlivý účinek. S těmito léky se setkáváme při léčbě prakticky všech závažných zdravotních stavů, kde ostatní léky nezabírají.
Lékaři používají lokálně působící kortikoidy i u atopického ekzému, který se může vyskytovat také v oblasti očí. Velice účinně léčí zanícenou pokožku. Není však vhodné používat je příliš dlouho. Mohou vyvolat ztenčení kůže a její větší křehkost. Navíc, bude-li plocha ošetřované kůže příliš velká, stoupá riziko, že se projeví i vedlejší účinky vstřebaných kortikoidů. Pacient by je proto měl užívat po dohodě s lékařem a především jen na vyřešení akutního zánětu. Když se to podaří, nahradí je krémy nebo emulzemi určenými na promazávání kůže, které pomáhají obnovit kožní bariéru.
Šetrnějším prostředkem než kortikoidy se ukázala být i lokálně působící imunosupresiva. Tyto krémy potlačují nežádoucí imunitní reakci v postiženém místě a s ní i vznik samotného zánětu. Obsahují účinnou látku tacrolimus nebo pimecrolimus. Teprve v případě, že jejich efekt není dostačující, může pacient sáhnout po kortikoidech určených na atopický ekzém. Lékaři považují za nejlepší, když tak činí s vědomím jejich předností i slabin.
Kortikoidy někdy mohou zvýšit nitrooční tlak a urychlit některé procesy v oku – může tak vzniknout tendence k zelenému nebo šedému zákalu. Při pravidelných kontrolách u očního lékaře se však riziko minimalizuje. Pokud tedy užíváte kortikoidy, měli byste preventivně chodit na oční kontroly alespoň 1x za rok.
Nejčastěji se kortikoidy používají na oči a oblast očí v podobě mastí. Kortikosteroidy se z mastí vstřebávají pomalu, ale penetrují do hlubších vrstev kůže. Doporučují se proto aplikovat na chronické dermatózy, například na chronické ekzémy a dermatitidy a chronické formy psoriázy.
Masti nejsou vhodné k aplikaci na velké plochy kůže a v teplých ročních obdobích ani na dermatózy s akutnější zánětlivou složkou a zvýšenou produkcí mazu. Mastné krémy se chovají v podstatě jako masti, kůži promašťují, jsou vhodné pro chronické a subakutní zánětlivé dermatózy. Nemastné krémy obsahují velké množství vody, po nan
V naší poradně s názvem PLISEN VE VLASECH SAMPONY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olina.
jak se zbavit supinate a zhrubele kuze ve vlasech
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Olino, jak to přesně vypadá? Jsou to ostrůvky s načervenale zabarvenou kůží a s nažloutlými šupinkami? Místa, kde se tvoří šupinky, jsou suchá a nebo mastná či mokvající? Mění se intenzita projevu - v létě je toho méně a v zimě naopak více? Svědí to? Máte to jen ve vlasech nebo ještě někde jinde? Jak to máte dlouho? Viděl to někdy nějaký lékař? Popište to trochu více, abych Vám mohl lépe pomoci.
Léčebný účinek kortikoidů u ekzémů spočívá v jejich protizánětlivé (antiexsudativní) aktivitě, včetně složky cévní (vazokonstrikční) a imunosupresivní, a aktivitě antimitotické. Protizánětlivá aktivita kortikosteroidu je nespecifická – v místě aplikace tlumí akutní i chronické zánětlivé dermatózy. Množství kortikoidů, které muže být absorbováno přes kůži, nestačí obvykle k tomu, aby vyvolalo takové nežádoucí účinky jako jejich systémová aplikace. Případné nežádoucí účinky při krátkodobé aplikaci bývají nezávažné a přechodné, někdy vyvolané nevhodnou volbou lékové formy pro určitého pacienta.
Kortikosteroidy se z mastí vstřebávají pomalu, ale penetrují do hlubších vrstev kůže. Doporučují se proto aplikovat na chronické dermatózy, například na chronické ekzémy a dermatitidy a chronické formy psoriázy. Masti nejsou vhodné pro aplikaci na velké plochy kůže a v teplých ročních obdobích ani na dermatózy s akutnější zánětlivou složkou a zvýšenou produkcí mazu. Mastné krémy se chovají v podstatě jako masti, kůži promašťují, jsou vhodné pro chronické a subakutní zánětlivé dermatózy. Nemastné krémy obsahují velké množství vody, po nanesení na kůži nemastí a nemají okluzivní účinek. Odpařováním vody z krému působí chladivě a protizánětlivě. Proto jsou vhodné pro akutní zánětlivé i lehce mokvající dermatózy (včetně seboroické dermatitidy), lze je aplikovat i na intertriginózní lokalizace. Lotiony jsou tekuté emulze obsahující málo tukových látek. Působí chladivě, jsou dobře smývatelné, nebrání odpařování vody, nemají žádný okluzivní účinek. Vhodné jsou pro léčbu akutních zánětlivých dermatóz, i mokvajících, a pro aplikaci na přechody kůže a sliznic. Gely obsahují látky, které působením vody bobtnají a vytvářejí dobře roztíratelná vehikula pro kortikosteroidy. Při kontaktu s povrchem kůže se gely rychle rozkládají a účinná látka se vstřebává podobně jako z vodných roztoků. Odpařování vody vede k ochlazování povrchu kůže. Kortikosteroidy v gelech jsou vhodné pro akutnější zánětlivé dermatózy a pro aplikaci do vlasů. Po opakované aplikaci mohou způsobit odmaštění a přesušení kůže. Alkohol-vodné roztoky jsou určeny k aplikaci do kštice a na lokality, kde není žádoucí aplikace mastných vehikul. Mají nadměrně vysoušecí a odmašťující účinek. Alkohol může primárně kůži dráždit, a proto se nehodí k aplikaci na akutnější mokvající i nemokvající dermatózy. Roztoky s kortikosteroidy se aplikují zásadně jen na menší plochy, při jejich aplikaci do intertriginózních lokalizací je nutné zajistit odpaření alkoholové části roztoku. Pěny jsou nemastné emulze typu o/v, kortikosteroidy se z nich dobře vstřebávají, jsou vhodné pro aplikaci na ochlupená místa kožního povrchu a do intertriginózních lokalizací. Spreje jsou roztoky aplikované pomocí tlakové pumpičky, jejich účinek je povrchový, ale kortikosteroidy se z nich dobře vstřebávají. Jsou vhodné pro aplikaci na větší plochy kůže. V současné době není u nás registrován žádný kortikosteroid v aerodisperzní lékové formě pro aplikaci na kůži.
Ve svém příspěvku BOLEST VARLETE,TRISEL,HLAVA,OPAR,VYRAZKY I NA PENISU,PADANI VLASU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobry den.
Prosim Vas o radu,protoze uz proste nemuzu dal. Mel jsem pohlavni styk pred osmy mesici. Po necelem tydnu jsem dostal horecku 39,5` a velky opar. Po dalsim tydnu me zaclo bolet prave varle (bolelo 2mesice) a trisla. Po mesici a pul po styku na venci zaludu mokvajici "opary". Nasledovala vyrazka na hornich castich rukou. Pozdeji vse odeznelo ale ted me uz dva mesice boli hlava,boda v usich a silene padaji vlasy. Byl jsem na testech hiv po mesici po dvou i po trech a nic. Probehly testy i na chlamiidie a sifylis a take nic. Porad se strasne bojim. Na co to prosimvas vypada a co mam delat?(doktorka mi odmitla delat dalsi testy)
Moc dekuji za odpoved
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Podle registru žilo v republice na konci roku 2015 bezmála 541 600 pacientek a pacientů, kteří se z rakoviny vyléčili či se ještě léčili. Nemocných každý rok přibývá, úmrtnost se ale snižuje. Roste tak počet těch, kteří boj s karcinomem zvládnou. Úmrtnost je stabilizovaná, u některých diagnóz výrazně klesá. Přibývá těch, kteří mají s nádorem zkušenost. Mezi lety 2011 a 2015 nových pacientů přibylo ročně v průměru o 1,9 procenta, úmrtnost průměrně klesla o 0,7 procenta. Počet těch, kteří s nemocí úspěšně bojovali, se každý rok zvedal průměrně o 3,9 procenta.
Radioterapie je lokální léčba, takže vedlejší účinky se projevují pouze v místech, která byla ozářena. Některé začínají už během radioterapie a odeznívají pár týdnů po jejím ukončení. Některé nastupují až několik měsíců po léčbě a bývají bohužel nevratné.
Nejčastější vedlejší účinky:
Zarudnutí ozařované kůže: Zarudnutí kůže je častým a ve většině případů i jediným nežádoucím účinkem ozařování. Projeví se ve třetím týdnu ozařovací série a po zbylou dobu léčby se mírně zhoršuje. Stupeň zarudnutí je individuální, záleží na typu kůže. Nejhůře kůže reaguje v místech záhybů a kožních řas, tedy pod prsem či v podpaží. Tam pokožka často mokvá a loupe se. Máte-li po ozařování zarudlou kůži, která svědí a pálí, ošetřete ji neparfémovanou mastí s kalciem a panthenolem, měsíčkovou mastí nebo nesoleným vepřovým sádlem. Mokvající kůži ale mastnota neprospívá, potřebuje vzduch. Noste tedy volné oblečení z bavlny, neberte si podprsenku a mokvající kůži častěji sprchujte, vysušujte a dezinfikujte, například genciánovou violetí.
Podráždění srdečního svalu: K této komplikaci dochází výjimečně, a to následkem kombinovaného vlivu cytostatik a záření na srdce. Je-li nádor v levém prsu, projevuje se bolestí na hrudi, dušností a celkovou únavou. Riziko trvalého poškození srdce, případně plic, je v dnešní době minimální.
Zbarvení kůže a ztuhnutí podkožní tkáně: Jde o běžný pozdní efekt. Ozářená kůže časem ztmavne a prs je na pohmat tužší. Pro pacientku tyto změny nepředstavují žádné riziko.
Lymfedém: Může vzniknout po ozařování podpažních uzlin, zvláště po operaci.
Dobré rady:
Čerstvý gel z aloe nanesený na postižená místa pomáhá ke zhojení kůže poškozené ozařováním.
Zázvorový čaj může ulevit při nevolnosti, která bývá nežádoucím vedlejším účinkem chemoterapie i ozařování.
Nezůstávejte sama, nebojte se požádat svoje blízké o pomoc.
Říct, nebo neříct pravdu? Je moc těžké bojovat s větrnými mlýny, když u toho člověk prožívá bolest, nevolnost a oslaben
V naší poradně s názvem MOKVÁNÍ A SVĚDĚNÍ KONEČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Delší dobu mě trápí mokvání a současné svědění konečníku. Zkoušel jsem Faktu,Dobexyl, ale nic nepomáhá. Krátkodobě mi pomáhá Pimafucort. Zhruba po týdnu se problémy stále vracejí. Co s tím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíš za to můžou kvasinky. Podobně se projevují i při praskání ústních koutků. Bude potřeba odebrat vzorek z povrchu kůže, na kterém se provedou testy účinných látek a podle výsledků se určí vhodný lék. Zajděte na gastroenterologii a tam je požádejte o pomoc. Jinak hrozí zbytečné komplikace zanesením druhotné infekce do mokvající tkáně.
Popraskané ústní koutky nebo prasklý ret je v mnoha případech plíseň rtů. Plíseň rtů postihuje člověka bez rozdílu věku a pohlaví. Jako každá plíseň, tak i prasklý koutek, je přenosná - nakažlivá. Nejčastější příčinou plísně rtů je kvasinka candida. Léčbou plísně rtů rpzhodně není jelení lůj nebo olizování rtů. Jelení lůj je vhodný na léčení popraskaných rtů ze zimy, například po lyžování v mrazu. Proti kvasinkám se bojuje nejlépe s pomocí probiotik a sacharidovou dietou.
V naší poradně s názvem DOTAZ K LÉČBĚ NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hrdá.
Dobrý den,
prosím Vás o radu,děda má cukrovku II. a má otevřené rány na nohou- pata,prsty u nohou,jsou to takové zhnisané mokvající rány,okolí je zarudlé,už to bude skoro rok a stále se to nelepší,ani lékaři nepomáhají! Lékaři udělali i stěr z rány na rozbor,ale žádná bakterie se nenašla. Používal na to dezinfekci nebo peroxid,i nějaké mastičky a říká jak ho to pálí. Máme velké obavy,aby nedošlo k amputaci. Předem děkuji za odpověd´. S pozdravem Hrdá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Průvodním jevem u diabetu bývají otevřené rány na kůži. Tomuto stavu se říká diabetická noha. Přítomnost bakterií je zde až na druhém místě, kdy se infekce dostane do vzniklé rány. Účinným řešením je vhodné krytí těchto postižených míst pomocí takzvaného hydrofilního obvazu. To jsou obvazy se speciálním povrchem, který udržuje žádoucí vlhké prostředí, což umožňuje regeneraci postižené kůže a zároveň zabraňuje vniknutí bakterií. Hydrofilní krytí můžete koupit v lékárně. Tady jsou vidět nabídky a jejich cena https://www.zbozi.cz/hledan…
Popraskané koutky také velmi často provázejí různé stroupky, které bývají obtěžující a někdy dosti svědivé. Ale drápání a škrábání postiženého místa je to nejhorší, co můžeme udělat. Jednak tím zpomalujeme hojení, a protože většina koutků vzniká díky bakteriím, tak je i samozřejmě roznášíme dále. A to rozhodně není nic rozumného. Základem je hygiena, tudíž nejen nemocné místo neškrábeme, ale také na něj nesaháme, a pokud možno se snažíme během onemocnění omezit i olizování rtů. Pokud už chceme na koutek sahat, můžeme ho jemně namazat olivovým olejem, případně použít krémy, které obsahují aloe vera.
Mezi typické babské rady patří různé míchání másla nebo již zmiňovaného olivového oleje s rozdrobeným droždím a potírání koutků touto směsí (dnes tento efekt může nahradit koupený krém, ale tady máte jistotu, co léčivo obsahuje).
Naše moudré prababičky také využívaly dnes už nepříliš obvyklý rybí tuk, který míchaly s medem (lžička medu na deset kapek tuku). Tato směs se nanášela před spaním a ještě na půl hodiny zabezpečila malým kouskem sterilní gázy či látky tak, aby se léčivo mohlo dobře vstřebat.
Poslední babskou radou, kterou ale dnešní medicína částečně vyvrací, je utření lžičky droždí se lžičkou cukru. Obě ingredience by se poté měly zalít 1 dcl teplého, ale ne horkého mléka. Po důkladném rozmíchání můžeme nápoj ihned vypít. Tento lék by měl člověk užívat jeden týden jednou denně. Droždí a mléko samozřejmě nemohou uškodit, ba spíše naopak. Problém je jen v tom cukru, který je občas při problémech s koutky doporučeno vysadit (a taktéž například omezit ovoce). Ale pokud sladíme minimálně, tak nám rozhodně tento nápoj pomůže.
Prasklé koutky vznikají z nedostatku železa a vitamínu B. Proto by mělo dojít k doplnění těchto chybějících prvků. Nejlepší cesta je skrze potraviny, ale to neznamená, že nemůžete vyzkoušet i lékárenské doplňky. Většinou pomohou. Prasklý koutek může být způsoben i nedostatkem zinku.
Onemocnění cévní mozkovou příhodou je charakteristické svými příznaky, kdy dochází k motorickým a smyslovým poruchám. Může mít spoustu projevů, které jsou většinou neurologického původu, ale v 5 % se vyskytuje jako asymptomatická (bez příznaků). Vždy závisí na poškozené oblasti mozku.
Pokud jste v přítomnosti člověka, jenž právě utrpěl CMP, poznáte to většinou na první pohled. Charakteristické je, že pacient vypadá jako by byl mimo sebe, je zmatený, má povislý koutek a jazyk k jedné straně úst. Samovolně mu mohou vytékat povislým koutkem sliny z úst. Má poruchu řeči – nemůže pořádně artikulovat. Jestliže mu budete aspoň trochu rozumět, bude si stěžovat, že nevidí na jedno oko a nebude moci hýbat polovinou těla. Může být úplně nehybný a hýbat jen očima (nebo jedním okem) a vidět a slyšet, co se děje v okolí, ale nemůže se vyslovit či vám dát najevo, co mu je. Při cévní mozkové příhodě se často objevují tzv. parézy (ochrnutí, částečná ztráta hybnosti) či plegie (úplné ochrnutí, obrna, úplná ztráta hybnosti). Je charakteristické, že parézy i plegie se vyskytují vždy na jedné půlce těla (pravé či levé) a je to vždy na druhé straně než mozková hemisféra, kde došlo k poškození mozkové tkáně. Někdy se po CMP vyskytuje i porucha čití – hypestezie. Pacient má problém s koordinací pohybů, orientací v místě a času, nedokáže vyjádřit myšlenku (nenachází správná slova). Při těžké cévní mozkové příhodě dochází i ke ztrátě vědomí až úmrtí – poruchou center, která jsou důležitá pro základní životní funkce, a edémem (otokem) mozku.
Uzdravení pacienta záleží na míře poškození mozku, prodlevou v léčbě a následnou péčí a rehabilitací. V mnoha případech může i přesto dojít k vyléčení. Na druhé straně je však mrtvice stále častou příčinou úmrtí – uvádí se až 20 % během prvního měsíce od příhody. Také proto, že cévní mozkovou příhodu pacient může prodělat opakovaně jako například infarkt myokardu. Ze statistik ale vyplývá, že zcela se uzdraví až 40 % pacientů.
Obrna lícního nervu se projeví velmi rychle. Jedinec je večer naprosto zdráv a ráno se probudí s plně rozvinutými příznaky. Diagnostika není vzhledem k typickým příznakům nijak složitá a spadá do kompetence neurologa. Včasné určení diagnózy je velmi důležité pro další vývoj nemoci. Velkou pozornost je třeba věnovat postiženému oku. Jeho rohovka je náchylná k vysychání, což může vést až ke ztrátě zraku.
Podle příznaků rozlišujeme dva typy Bellovy obrny:
Centrální forma obrny lícního nervu je charakteristická neschopností dovřít pusu na jedné straně. Postižený koutek je pokleslý a z úst vytékají volně sliny. K projevům dochází na jiné straně, než na které byl postižen lícní nerv.
Periferní forma obrny je kromě pokleslého koutku typická také nemožností zavřít oko. To zpočátku silně slzí a nemocný není schopen ani mrknout. V tomto případě je postižena celkově veškerá mimika na dané půlce obličeje.
Bellova obrna postihuje zpravidla pouze jednu půlku obličeje, pokud se příznaky projeví na obou částech, je nutné uvažovat o jiném neurologickém onemocnění.
Postižený se ve většině případů u obrny nervus facialis, což je latinský název lícního nervu, ráno probudí a z koutku úst mu vytékají sliny. V zrcadle zjistí, že nemůže zavřít oko, které slzí. Nemůže ani mrknout, na postižené straně jsou vyhlazené vrásky a asymetricky pokleslý ústní koutek.
Obrnu lícního nervu může způsobit infekce herpetickými viry, které jsou původci oparů. Obrna přichází náhle. Jedná se o periferní typ obrny. Za obrnou ovšem může být i borelióza, což potvrdí sérologické vyšetření a lumbální punkce. U onemocnění boreliózou může dojít k centrální obrně lícního nervu, kdy poškození je již v mozkové kůře či na nervové dráze před samotným jádrem lícního nervu. Výsledkem je výpadek schopnosti pohybovat protilehlou polovinou úst. Koutek padá dolů. Z nedovřených úst mohou vytékat sliny a je narušena schopnost artikulovat.
Obrna lícního nervu může provázet i infekce středního ucha, kdy v souvislosti se zánětem středouší dojde k otoku, který může dočasně stlačit lícní nerv. V tomto případě se jedná o periferní obrnu. Lícní nerv je narušen v jádře či dráze za jádrem. Dochází k úplnému výpadku funkce nervu na stejné straně obličeje, čímž zcela vymizí mimika, poklesne koutek a objeví se i neschopnost dovřít oko.
Velký otok tváře je také hlavním příznakem příušnic. Při nich virus napadá tkáň příušní slinné žlázy, která se nachází ve tvářích. Ty jsou pak nateklé a v ústech na sliznici tváře u horních stoliček je viditelná boulička, která odpovídá oteklému vývodu ze slinné žlázy. Při zatlačení na žlázu může být viditelný výtok sekretu z bouličky. Díky očkování jsou dnes příušnice méně časté.
Otok tváře může být dále způsoben cizí tělesem v kůži nebo chorobným procesem, který v ní probíhá.
Mimo jiné může být způsoben rovněž rakovinou slinných žláz. Onemocnění postihuje ve většině případů příušní slinnou žlázu, která se nachází v tváři před boltcem. Žláza je zduřelá, tvář působí otekle. Jelikož se v okolí žlázy nacházejí větve lícního nervu (nervus facialis), může otok a zduření způsobit jeho útlak, což vyvolá obrnu obličejových svalů. Na straně nádoru je pak koutek povislý, vrásky jsou vyhlazené, jazyk je stočen ke straně, může být i povislé víčko.
Někdy jsou ale dříve objeveny až metastatické projevy, jakými je zvětšení krčních uzlin, než vlastní nádor, jehož projevy mohou být spíše nespecifické. Pokud má pacient otok tváře, měl by vyhledat lékaře, který určí příčinu a případnou léčbu. U nádoru se provádí chirurgické odstranění.
Jako první budete při změně svých obrysů potřebovat správný make-up. Pro optické zužování si připravte dva odstíny – jeden zhruba v barvě vaší pleti a ten druhý o něco tmavší. Světlejší odstín půjde na místa, která mají vystoupit do popředí, tmavší zase jistá místa skryje do pozadí. Bledým make-upem tedy přetřete linii nosu, bradu i čelo, čímž je zvýrazněte. Na boky nosu patří tmavší barva, také na spánky a obličejové prohlubně. Tmavší odstín naneste i po vrcholy lícních kostí a na spodek brady.
Dejte si dobrý pozor na barevné přechody mezi dvěma odstíny make-upu. Maskujte je do ztracena a snažte se jejich výraznost minimalizovat. Takto nanesený make-up zafixujte neutrálním pudrem a nezapomeňte i na nalíčený spodek brady. Ten byste měla přetřít trochu tmavším pudrem, aby ještě více ustoupil do pozadí.
Červeň na tváře umí udělat hotové zázraky. Abyste dosáhla správného efektu, naneste tvářenku přesně pod lícní kosti a štětcem přejděte směrem nahoru po jejich liniích. Barvou však nezajděte níže, než je linie vašeho nosu, a také ani dále, než je vnější koutek oka. Možná budete překvapena, ale tato pravidla umějí vytvořit skutečně viditelný efekt.
K očím patří i obočí, při líčení ho tedy zohledňujte. Výše klenuté oblouky umí opticky prodloužit obličej, ale netřeba je dělat za každou cenu. Namodelujte je stínem – světlý odstín naneste pod linii obočí a tmavší zase na záhyby oka. Při nanášení stínů myslete na to, že byste je měla táhnout směrem ven, čímž oko opticky zvětšíte. I linku klidně přetáhněte ve vnějším koutku a podobný důraz klaďte i na řasenku. Řasy u vnějšího koutku oka viditelně prodlužte, ukrojíte tím z kulatosti své tváře.
Brnění levé ruky a nohy nikdy nepodceňujte. Může se jednat o mozkovou mrtvici nebo o přechodný záchvat ischemické choroby (místního nedokrvení tkáně) spojený se zúžením krční tepny, kdy se dočasně omezí přísun krve do mozku. Mozková mrtvice vyžaduje co nejrychlejší přivolání rychlé záchranné služby (tel. 155). Čím rychlejší pomoc, tím menší následky.
Mozková mrtvice vzniká dvěma odlišnými způsoby:
Může dojít k ucpání důležité cévy v mozku a tím se přeruší zásobování mozku kyslíkem.
Dojde k prasknutí mozkové cévy, přeruší se zásobování kyslíkem a mozek je poškozován i hromadící se krví.
Příznaky: přechodné znecitlivění nebo brnění v některé části těla, zastřené vidění, zmatenost, potíže při mluvení, neschopnost pohnout pažemi či nohami, mdloby, závratě, trvalé znecitlivění nebo brnění v některé části těla.
Při mozkové mrtvici hrozí rychlé a nevratné poškození mozku a na místě a rozsahu poškození závisí charakter dočasných nebo trvalých následků!
Brnění může být pozvolné, někdy může odeznít, jindy však může dojít k velmi rychlému ochrnutí končetin. Nikdy tento stav nepodceňujte!
Nejčastěji bývají při ischemické mozkové mrtvici postiženy dvě povodí tepen, a to povodí krkavice a povodí tepny zadní části mozku. Ucpání povodí krkavice dává za vznik takovým projevům, jako je částečná nebo úplná ztráta hybnosti poloviny těla, poruchy čití na stejné polovině těla, poruchy řeči, epilepsie, poruchy zraku až jednostranná slepota, a u těžších forem i ztráta vědomí. Současně mohou být přítomny i některé psychické poruchy, jako je zmatenost. Při postižení cévy v zadní části mozku se objevují typicky závratě, zvracení, poruchy rovnováhy, dvojité vidění, porucha artikulace, mravenčení v obličeji i končetinách, případně i porucha vědomí. Někdy se objevuje i takzvaný drop-attack, který vzniká nedokrevností mozkového kmene. Jedná se o ztrátu svalového napětí, které se projeví pádem pacienta bez ztráty vědomí. Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen, nebo krvácením do mozku. Při mrtvici přeruší krevní sraženina přívod kyslíku a živin do určitých částí mozku a postupně dochází k odumírání buněk.
Léčba ischemické mozkové mrtvice musí být vždy komplexní, to znamená, že se musí terapeuticky ovlivnit všechny možné příčiny mrtvice.
Prevence ischemické mozkové mrtvice spočívá v užívání léčiv, která snižují riziko opětovného vzniku mrtvice. Indikuje se protidestičková terapie ve formě kyseliny acetylsalicylové, která je hlavní složkou aspirinu. U pacientů s vysokým rizikem opětovné embolizace se podávají protisrážlivé léky, nej
