Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

MOLUSKA FOTO


Pupínky na stehnech

Pupínky na stehnech mohou signalizovat alergie, mykózy nebo atypickou formu atopické dermatitidy. To jsou asi nejčastější příčiny „pupínků‟. A co s nimi? Optimální by bylo vyhledat kožního lékaře.

Rovněž by se mohlo jednat o moluska (pozn.: v 1. pádě jednotného čísla je tvar moluskum), tedy virové bradavičky. V takovém případě nepokračujte v samoléčbě a navštivte kožního lékaře.

Moluska patří mezi vysoce nakažlivá kožní onemocnění. Tato nemoc postihuje děti i dospělé a projevuje se vznikem mnohočetných infekčních puchýřků, jež se mohou objevit kdekoli na těle. Moluska se přenášejí kontaktem s infikovanou osobou (případně s předmětem, kterého se nakažený člověk dotkl), u dospělých pak nejčastěji pohlavním stykem. Po několika dnech od nákazy se na těle objeví drobné, 2–5 mm velké puchýřky, jež mají narůžovělou barvu s matným povrchem a malý důlek na vrcholku. Tyto puchýřky se nacházejí nejčastěji na obličeji a krku, v podpaží a v okolí genitálií a řitního otvoru. Samotné puchýřky nejsou bolestivé, ale svědí. To vede pacienty k častému škrábání, čímž se infekce rozšíří po celém těle. V takovém případě pak může léčba trvat i několik měsíců (neustále totiž dochází k dalšímu rozsevu infekčních částic). Ačkoliv moluska nepatří primárně mezi závažné choroby, mohou se objevit komplikace, které zhoršují celkový zdravotní stav pacienta. Výzkumy například ukázaly, že u 10 % nakažených se v okolí puchýřků vyvine ekzém. Největší riziko však představuje proniknutí samotného viru do krve, v důsledku čehož dojde k větší imunitní reakci organismu. Přestože je tato možnost poměrně vzácná, neměla by být přehlížena či podceňována, a to zejména u dětí a imunodeficientních pacientů.

Zdroj: článek Vyrážka na stehnech

Moluska u dětí

Kožní onemocnění Molluscum contagiosum, mezi lidmi známé jako moluska nebo molusky, je způsobeno infekcí velkými viry ze skupiny poxvirů po několikatýdenní až měsíční inkubační době. Molusky se vyskytují velmi často u dětí, zvláště u dětí s projevy atopického ekzému. U těchto pacientů dochází k šíření charakteristických projevů většinou škrábáním na různé části těla. Molusky se u dětí často vyskytují ve větším počtu, prakticky kdekoliv na kožním povrchu: na obličeji, krku, horní polovině trupu a na horních končetinách, v podpaží, v okolí genitálu a konečníku. Někdy se mohou zanítit; pak svědí a škrábáním se infekce roznáší na okolní kůži. Jestliže se objeví u dítěte nebo u kteréhokoliv jiného člena domácnosti, je třeba navštívit lékaře, aby zahájil odbornou léčbu.

Zdroj: článek Moluska

Zkušenosti

Moluska je nakažlivá virová infekce kůže způsobená virem poxvirus. Může se přenášet i přes ty nejmenší ranky. Jde o polokulovité nezhoubné útvary připomínající bradavice o velikosti špendlíkové hlavičky až čočky (1–5 mm) s dolíčkem ve svém středu, na pohmat jsou tuhé, barvy narůžovělé či nažloutlé. Vyskytují se osamoceně, ale i ve skupinách, především kolem genitálií a břicha, někdy mohou i zhnisat. I když jsou nebolestivé, mohou na citlivé dětské pokožce způsobit podráždění a svědit. Virus existuje ve čtyřech typech, všechny typy jsou vyvolané lidskými papillomaviry (HPV), z nichž ten nejběžnější je velice často rozšířen zejména u dětí a mladistvých. Šíří se přímým kontaktem (slinami) nebo nahodilým kontaktem většinou v oblasti zadečku, genitálií a očních víček (bazény, sprchy, sauny, společné ručníky). Vyšší výskyt se objevuje u dětí se sníženou imunitou, dětí trpících atopickým ekzémem nebo věnujících se sportům (tělocvičny, bazény). S jiným typem tohoto viru se setkáváme u dospělých. K jeho šíření dochází pohlavním stykem a patří k sexuálně přenosným chorobám.

Molusky se mohou objevit na jakékoliv části těla (trup, krk, břicho, oční víčka), ale nejčastěji bývají postižena místa vlhké zapářky (okolí genitálu, konečníku, třísel, vnitřní strana stehen, podpaží). Obvykle se vyskytují ve skupinách a rozškrábáním dochází k jejich dalšímu šíření a hrozí nebezpečí vzniku přidružené bakteriální infekce.

Inkubační doba je značně proměnlivá, od 2 týdnů až do 3 měsíců.

Takto vypadají molusky.

Zdroj: článek Moluska

Druhy pigmentací

Pigmentové skvrny a znaménka procházejí různými vývojovými stadii:

  • stadium junkční névus – pigmentová znaménka a skvrny jsou ploché, mají tmavě hnědé zabarvení, nacházejí se v horních vrstvách kůže
  • stadium intradermální – nitrokožní névus – znaménko či skvrna se uprostřed vyklenuje a névové buňky začínají pronikat do hlubších vrstev kůže

Podle toho, v jaké vrstvě se melanocyty nacházejí a jak jsou uspořádány, členíme pigmentové skvrny a znaménka do následujících skupin.

Pihy

  • pihy se objevují od dětství kdekoliv na těle i v obličeji
  • jsou jednotlivě zabarvené
  • vyskytují se ve větším počtu
  • jsou to pouze drobné pigmentové plošky
  • jejich pigmentace se zvyšuje vlivem UV záření
  • sklon ke vzniku pih ovlivňují také dědičné dispozice
  • podkladem pro jejich vznik je množství pigmentu v těle, nikoliv množství melanocytů
  • tady je několik fotografií, na kterých jsou vidět pihy: pihy foto.

Sluneční skvrny

  • vyskytují se většinou na místech, kde nenosíme oděv a kde vystavujeme kůži slunečnímu záření – nejvíce na obličeji a rukou
  • jsou ostře ohraničené
  • mají nepravidelnou pigmentaci
  • vyskytují se především u lidí vyššího věku, ale samozřejmě není ojedinělý výskyt i u mladších jedinců
  • ze slunečních skvrn se nevyvíjí maligní melanomy
  • tady je několik fotografií, na kterých jsou vidět sluneční skvrny: sluneční skvrny foto.

Seberoická keratóza

  • vyskytuje se na místech, která nejsou kryta před sluncem
  • jedná se o ostře ohraničené skvrny nebo plošky
  • tato znaménka mají světle až tmavě hnědou barvu s drobnými jemnými šupinkami
  • zabarvení skvrny nebo znaménka se nemění vlivem slunečního záření
  • tato pigmentová skvrna nebo znaménko se nevyvíjí jako maligní melanom
  • tady je několik fotografií, na kterých je vidět seboroická keratóza: seboroidská keratóza foto.

Modrý névus

  • pigmentové skvrny v této podobě vznikají již v dětství nebo dospívání
  • nacházejí se v hlubších vrstvách kůže
  • jsou tmavě modré až šedé
  • mají podobu pupínku, hrbolku nebo uzlíku
  • tady je několik fotografií, na kterých je vidět modrý névus: modrý névus foto.

Stařecké skvrny

  • tyto skvrny vznikají až ve stáří v důsledku slunečního záření
  • vyskytují se zejména na hřbetech rukou, předloktí, obličeji, krku a dekoltu
  • tady je několik fotografií, na kterých jsou vidět stařecké skvrny: stařecké skvrny foto.

Chloasma

  • tyto pigmentové skvrny se nejčastěji vyskytují v obličeji
  • vznikají v důsledku hormonální nerovnováhy
  • vyskytují se nejčastěji u žen s tmavší pletí
  • tady je

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Laser na pigmentové skvrny

Styly

Hladké vlasy

Hladký a lesklý účes, který vyžaduje rovné vlasy, použití kondicionéru a trochu stylingového know-how, abyste dosáhli potřebného „naleštěného“ vzhledu. Tento styl se inspiruje třicátými lety, kdy byly preferovány krátké, ostré střihy. Zároveň má však moderní šmrnc, který z něj dělá trendy účes.

  • Začněte vysušením ručníkem a poté do vlhkých vlasů aplikujte větší množství vlasového gelu. Pro získání potřebného lesku je ideální gel pro mokrý vzhled, díky němuž můžete účes i precizně dotvarovat.
  • Po aplikaci gelu rozdělte vlasy pěšinkou.
  • Učešte nejprve kratší stranu a poté i druhou stranu účesu od pěšinky dolů. Dávejte pozor, abyste hřebenem nevytvořili „cestičky“, které by odhalily pokožku hlavy.
  • Pokud účes ztratí během dne tvar, stačí vlasy trochu navlhčit a znovu upravit.

Hladké vlasy – foto

Na těchto fotografiích je možné vidět hladké vlasy.

Jednoduché vlasy

Pocta krátkým patkám, které byly populární v New Yorku v padesátých a šedesátých letech. Tento účes sčesaný k jedné straně se vyznačuje mužností, upraveností, leskem a uhlazeným stylingem.

  • Vlasy důkladně vysušte ručníkem a aplikujte vlasový gel po celé délce vlasů od kořínků ke konečkům a zepředu dozadu.
  • Vlasy po stranách sčešte dozadu dohladka a patku nahoru.
  • Vlasy nad čelem učešte ke straně a nechejte uschnout.
  • Účes drží tvar celý den, pokud však nějaký ten vlásek přeci jen nebude respektovat váš styling, stačí jej uhladit malým množstvím gelu.

Jednoduché vlasy – foto

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět takzvané jednoduché vlasy.

Elegantní vlasy

Nadýchaný objem tohoto účesu působí zrale, elegantně a hodí se téměř pro každou příležitost. Vlasy jsou postupně sestříhány okolo uší a vytvářejí ostrý, plastický tvar účesu, který může být dále dotvářen vhodnými stylingovými výrobky.

  • Vlasový gel aplikujte do umytých, mokrých vlasů a rozčešte jej po celé hlavě hřebenem se širokými zuby.
  • Vlasy vyčešte hřebenem vzhůru a dozadu, případně k jedné straně.
  • Pokud se vám bude zdát, že účes po uschnutí působí trochu jako helma, jednoduše vlasy nahoře projeďte prsty a po stranách uhlaďte.

Elegantní vlasy – foto

Tady je možné vidět několik fotografií s elegantními vlasy.

Rebelské vlasy

Zdá se vám tento účes trochu extrémní? No možná, že se příliš nehodí do kanceláře, ale garantujeme vám, že večer v klubu se po vás každý obdivně otočí. Tento účes v sobě spojuje rebelství padesátých let a nedbalý „rozcuch“ let devadesátých. Vlasy jsou velkoryse vyčesány nad čelem, jako byste právě prolétli vzdušným tunelem. Aby tento styl působil přesvědčivě, musíte kromě vl

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jak nagelovat vlasy

Druhy stolice

Krev ve stolici

Pokud je ve stolici obsažena krev, lze podle její barvy poznat, ve kterém místě zažívacího traktu je problém. Krev z horní části zažívacího traktu (například ze žaludku) má ve stolici velmi tmavou barvu. Krev, která je středně nebo tmavě červená, pochází z tlustého střeva nebo konečníku. Důvodem výskytu krve ve stolici mohou být například hemoroidy, anální fisury, divertikulitida, rakovina tlustého střeva nebo ulcerózní kolitida. Pozor: Konzumace červené řepy může způsobit dočasně červené zbarvení stolice a moči. Krev ve stolici nemívá jasně červenou barvu. Často se stává, že je krev ve stolici přítomna, ale není vidět, pak jde o takzvanou okultní krev. V tomto případě je nutné podstoupit testy na okultní krvácení, které jsou schopny detekovat skrytou krev ve stolici. Poraďte se se svým lékařem o jakékoli změně nebo problému, který se týká fungování střev. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět stolice s krví: krev ve stolici foto.

Tmavá stolice

Stolice, která je téměř černá a má hustou konzistenci, může být způsobena krvácením v horní části trávicího traktu. Mezi nejčastější onemocnění, které způsobují tmavou stolici, patří duodenální nebo žaludeční vřed, jícnové varixy, Mallory-Weissův syndrom (spojen s alkoholismem) a gastritida. Některé potraviny, potravinové doplňky nebo léky mohou rovněž dočasně způsobit černou stolici. Patří mezi ně:

  • bismut (Pepto-Bismol);
  • železo;
  • aktivní uhlí;
  • aspirin v lécích proti horečce, které mohou způsobit krvácení do žaludku;
  • tmavé potraviny, jako je černá lékořice a borůvky.

K tmavé stolici může dojít také při zácpě. Pokud se u vás objeví tento typ stolice, měli byste navštívit svého lékaře. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět tmavá stolice: tmavá stolice foto.

Žlutá stolice

Žlutá stolice může znamenat, že potraviny prochází zažívacím traktem relativně rychle. Žlutou stolici lze nalézt u lidí s refluxní chorobou. Příznaky refluxní choroby jsou pálení žáhy, bolest na hrudi, bolest v krku, chronický kašel a dušnost. Symptomy se obvykle zhorší, když ležíte nebo se ohýbáte. Mezi potraviny, které mohou zhoršit příznaky refluxní choroby, patří máta peprná, tučná jídla, alkohol, káva a čokoláda. Žlutá stolice může být zapříčiněna i nižší produkcí žluči. Žlučové soli z jater dávají stolici nahnědlou barvu. Pokud dojde ke snížení množství žluči, vypadá stolice na první pohled nažloutle. Pokud dojde ke snížení ve výstupu žluči, stolice ztrácí téměř všechny barvy a stává se bledou nebo šedou. Pokud k takovéto změně v barvě stolice dojde náhle, může být žlutá stolice příznakem bakteriální infekce ve střevech. Poraďte se tedy se svým lékař

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Druhy stolice a jejich příčiny

Druhy parazitů

Úplavice

Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.

Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.

Úplavice – foto

Zde je několik fotografií úplavice.

Měchovci

Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Střevní parazité

Jak hemangiom vypadá 

Z hlediska vizuálního je vidět sytě červený útvar, podobný jahodě nebo malině, který se rozšiřuje buď do plochy na kůži, nebo může být pod kůží a nad ním je neporušená kůže. Roste do vnitřních struktur, které jsou vidět pod kůží. Hemangiom roste hlavně v prvních šesti týdnech, to je počáteční růst, do devíti měsíců roste velmi aktivně. Následně se do jednoho roku zastavuje jeho růst a většinou se začíná vstřebávat. Takové zkušenosti má většina rodičů. Stačí, když jejich pediatr růst hemangiomu hlídá. Léčba by v takových případech zbytečně zatížila organismus dítěte.

Fotky, na kterých je vidět hemangiom:

  • foto hemangiom jater je zde.
  • foto hemangiomy pod rentgenem jsou zde.  
  • foto hemangiom v krku a v hrtanu je zde.
  • foto hemangiomy u miminka jsou zde.
  • foto hemangiomy simplex zde.

Zdroj: článek Hemangiomy - nezhoubné kožní nádory

Foto bílých skvrn

Zdroj: článek Bílé flíčky na kůži

LÉČBA MOLUSEK

Nejdříve se odstraní puchýřky, což se zpravidla provádí pomocí drobných chirurgických výkonů (mezi ně patří kryochirurgie, použití tekutého dusíku, laserové ošetření, seškrábnutí nebo vyříznutí puchýřků). Po chirurgických zákrocích se kůže zhojí a do 4 měsíců pak u většiny pacientů moluska úplně vymizejí. Problémem může být vznik jizev. Kromě chirurgických zákroků mohou pacienti využít různé krémy, masti a oleje, kterými se puchýřky potírají. Udává se, že u 90 % infikovaných je tato léčba úspěšná (u každého jedince však mohou být léčivé účinky uvedených prostředků různé). Pro své pozitivní působení se při léčbě molusek využívají tyto látky: cantharidin, tretinoin, imiquomid.

Zdroj: článek Vyrážka na stehnech

Homeopatika

Na molusky je více homeopatických léků, ze kterých je potřeba vybrat dle symptomů. I když Thuja a Dulcamara se užívají často, nemusí vždy pomoci, pokud nepokrývají konkrétní symptomy dotyčného. Můžete zkusit užívat jeden z nich 2x denně 2–3 kuličky po dobu několika dní. Pokud se příznaky nebudou zlepšovat, je možné zkusit druhý lék. V případě, že ani ten neukáže pozitivní účinek, navštivte klasického homeopata pro přesnější předpis.

Zdroj: článek Moluska

Léčba

Ve většině případů si s tímto virovým onemocněním dokáže organismus poradit sám bez lékařského zásahu. V závislosti na lokalizaci výsevu to však může trvat i několik měsíců až let a molusky tak mohou narůst do větších rozměrů, například velikosti hrášku. Snažte se tedy navštívit kožního lékaře co nejdříve, než se nákaza hojně rozšíří.

Léčba je často obtížná, především při velkém počtu molusek. Cílem léčby je předejít šíření a omezit možné zjizvení napadené kůže. Ve většině případů jsou molusky narušovány injekční jehlou či seškrabávány ostrou lžičkou, bez umrtvení. Kůže je následně ošetřena dezinfekcí – jódem. Tato metoda je však pro děti značně nepříjemná a bolestivá, ba přímo drastická. Rodič musí při zákroku dítě pevně držet, a to trpí nejen fyzicky, ale i psychicky. Po tomto odstranění se dítě molusek většinou zbaví jen na krátký čas. Někdy se k odstranění molusek používá také kryalizace, což je léčba mrazem, tedy tekutým dusíkem po předchozím znecitlivění. Mezi nejšetrnější, rychlé a zároveň i nejúčinnější metody ošetření postižené kůže bez vzniku pigmentových skvrn a jizviček patří využití pulzního barvivového laseru. Jako doprovodná péče se doporučuje udržovat partie s moluskami v kyselém prostředí (octový obklad).

Zdroj: článek Moluska

Krém na molusky

K léčbě se dají použít i pudry, masti a krémy obsahující hydroxid draselný, kyselinu trichloroctovou a další, což však nemívá valný efekt.

Molusan je preparát, který sice nevoní, ale je účinný a hlavně nebolí. Právě nevonící česnekový olej v kompozici s ostatními éterickými oleji se velice osvědčil.

Složení: bambucké máslo, lanolin, éterické oleje, například česnekový, růžový, šalvějový, ze saturejky horské, hřebíčkový, niaouliový.

Použití: Díky dobré přilnavosti Molusanu k pokožce jím překryjeme molusky samotné včetně nejbližšího okolí. Ošetřená místa přelepte náplastí, aby preparát zůstal přímo na moluskách a také aby se neznečistil oděv. Ošetření provádějte minimálně 2x denně během 3 dnů až jednoho týdne. V tomto období by se měly molusky ztrácet. Vzhledem k tomu, že jsou molusky infekční choroba, doporučuje se k Molusanu užívat i prostředky k posílení imunity, aby nedošlo k recidivě.

Zdroj: článek Moluska

Tužebník jilmový

Tužebník jilmový je vlhkomilná bylina, v minulosti oblíbená léčivka, která se vyskytuje v různé intenzitě téměř po celé Evropě, vyjma nejjižnějších částí. Na území České republiky roste od nížin až do podhůří, v nižších polohách poměrně hojně, ve vyšších vzácněji. Preferuje především vlhké, na minerály chudé, hlinité nebo jílovité, částečně uleželé půdy bohaté na humus. Ke správnému vývoji vyžaduje plné slunce.

Tužebník jilmový je vytrvalá bylina s přímou, 50, ojediněle až 200 centimetrů vysokou lodyhou, která vyrůstá z dřevnatého oddenku. Tuhá lodyha má hranatý průřez, je lysá a na vrcholu se dělí ve složitý bohatý kružel (druh vrcholičnatého květenství, které je u vyšších dvouděložných rostlin neobvyklé). Rostlina vytváří bohatě větvené trsy. Na lodyze střídavě vyrůstají 4 až 8 cm dlouhé řapíkaté listy, které mají u báze řapíků polosrdčité pilovité palisty. Přetrhovaně lichozpeřené listy jsou složené z podlouhle vejčitých, na koncích špičatých, nestejně pilovitých lístků, střídavě malých a velkých. Poslední lístek je největší a je hluboce rozeklán do 3 (méně často do 5) laloků. Na líci jsou tmavě zelené lístky lysé, na rubové straně jsou světle plstnaté. Vedle lodyžních listů mívá rostlina i několik obdobných bazálních přízemních listů. Variabilita rostliny je vysoká (odlišují se tvarem listů nebo oděním). Drobné oboupohlavné květy o průměru 2 až 5 mm, vonící po hořkých mandlích, se začínají otevírat v květnu až červenci. Květy miskovitého tvaru mají po okrajích 5 vejčitých kališních a 5 obvejčitých žlutavě bílých, jen občas narůžovělých korunních lístků. V květu je nejčastěji 20 tyčinek dvounásobně delších než koruna, jsou uspořádaných do dvou kruhů a v třetím kruhu vyrůstají pouhé nitky společně srostlé. Semeníků je 6 až 10 a mají po dvou vajíčkách. Ty dozrávají v plody hnědé jednosemenné lysé nažky zobákovitého tvaru, 2 mm dlouhé, šroubovitě se zkrucují a ve zralosti opadávají, aniž by pukaly. K opylení dochází jednak cizím pylem, který do květů přináší opylující hmyz, a dále u spodních květů i samoopylením vlastním pylem rostliny, kdy zralý pyl z prašníků horních květů padá a sprašuje blizny květů níže postavených. Na větší vzdálenosti se tužebník jilmový šíří semeny, na kratší se rozrůstá oddenky, případně jsou při rozvodnění toků a stržení břehů vodou roznášeny úlomky oddenků.

Dříve se rostlina používala v lidovém léčitelství jako přípravek pro utišení bolesti a horečky. V květech a již méně v nati jsou různé flavonoidy a hlavně silice obsahující salicylaldehyd a methylsalicylát s obdobnými účinky jako má kyselina acetylsalicylová, základ léku Aspirin a Acylpyrin. Čaj z květů působí diureticky, snižuje horečku, pomáhá při nachlazení a proti chronickým průjmům. Působí jako slabé sedativum a přináší úlevu při revmatických bolestech kloubů a zánětech. Díky příjemné výrazné vůni se rostliny používají i v kosmetice. Někteří léčitelé účinky této byliny využívají i na léčbu molusek. Lidový název pro tužebník jilmový je „chlapice“.

Zdroj: článek Moluska

Atopický ekzém

Atopický ekzém je zánětlivé neinfekční kožní onemocnění provázené svěděním, suchostí kůže, projevy však mohou být různorodé.

Příznaky

Příznaky atopického ekzému se rozdělují do tří fází. Takzvaná kojenecká forma začíná ve 3 měsíci života červenými pupínky až puchýřky se šupinami nebo mokváním na tvářích. Ekzém výrazně svědí, děti jsou neklidné a nemohou spát.

Při druhé, dětské formě se ekzém postupně stěhuje z obličeje do loketních a podkoleních jamek. Svědění způsobuje nové kožní projevy. Atopický ekzém se může sdružovat s řadou dalších onemocnění (astma, senná rýma, alergie, migréna, ichtyóza).

Co s tím dělat

Podle fáze ekzému a případného výskytu infekce si lze při péči o atopickou pokožku vystačit s mastí obsahující zinek, hydratačním pleťovým mlékem nebo nemastným krémem, mastným krémem a v nutných případech (infekce ekzému kvasinkou, zlatým stafylokokem nebo jinými mikroorganismy) ještě s genciánovou violetí. Léčbu atopického ekzému mohou komplikovat i virové infekce (moluska, bradavice, opar herpes simplex).

Obrázky

Takto vypadá atopický ekzém u dětí.

Zdroj: článek Dětské pupínky

Fotografie

Zde je k dispozici několik odkazů na fotografie skvrn na očním bělmu:

Zdroj: článek Tmavé skvrny v koutku očí

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Bc. Jakub Vinš

 Mgr. Marie Svobodová


afty na jazyku léčba
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
syfilis na jazyku foto
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo jedenáct.