Mononukleóza u dětí je onemocnění, které dokáže rodiče výrazně zneklidnit – často začíná nenápadně, ale její průběh může být zdlouhavý a vyžaduje trpělivost i důslednost. Zatímco některé děti mají jen mírné obtíže, jiné se potýkají s výraznou únavou, bolestmi v krku nebo zvětšenými uzlinami, což může ovlivnit celý chod rodiny. Rodiče proto často řeší, jak poznat první příznaky, kdy je nutné vyhledat lékaře a jak dítěti pomoci v domácím prostředí. Velkou roli hraje také správná strava, šetření organismu a podpora imunity během rekonvalescence. V tomto článku najdeš přehledné a srozumitelné informace, které ti pomohou se v tématu zorientovat a zvládnout období nemoci i zotavování s větším klidem.
Mononukleóza u dětí, odborně infekční mononukleóza u dětí, je virové onemocnění způsobené virem Epstein-Barrové. Přenáší se především slinami, proto se někdy označuje jako „nemoc z líbání“, i když u dětí k nákaze často dochází běžným kontaktem.
Mononukleóza dětí může mít různý průběh – od velmi mírného až po stav, který dítě výrazně vyčerpává a vyžaduje delší klidový režim.
Zdroj: článek Mononukleóza u dětí
V naší poradně s názvem MONONUKLEÓZA U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Dobrý den, můj syn onemocněl munonukleozou a jsme už měsíc doma. Jelikož zítra jsou Vánoce, tak jsme se smířili i stim, že tentokrát bude řízek na páře a salát Light bez majonézy a podobně. Jenže synovi najednou začal průjem, bolesti břicha a teploty mu vyskočili na 39. Paní doktorka nám oznámila že musí byt ještě přísnější dieta než do teď. Řekla mi že na štědrovečerní večeři může mít max. par brambor štouchanych a kousek prsíček udělané na páře. Můžete mi prosím poradit, nějakou jinou variantu? Předem mockrát děkuji a přeji pokud možno klidné svátky. Děkuji Čančíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jídlo pro pacienty s mononukléozou je založeno na základních potravinách bez přidaného tuku. Při této dietě je třeba opustit zvyklosti tradiční české kuchyně a přemýšlet o jídle, jako byste byla na pustém tropickém ostrově. K dispozici máte pouze ovoce, zeleninu, libové maso z ptáků a keramickou pánev, nic víc. Žádný olej, žádné máslo ani sýry. Receptů je mnoho různých, vy teď potřebujete něco rychlého, abyste stihla koupit siroviny před začátkem Vánoc. Podívejte se na toto video, kde je několik zajímavých receptů: https://youtu.be/tulco1FpG3g
Další inspiraci můžete získat v tomto videu: https://youtu.be/BrtHl1wa_Jc
Jídlo připravené podle těchto receptů je zdravé a může ho jíst celá rodina i během Vánoc.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Mleko
Mononukleóza je poměrně závažné onemocnění, které pro pacienty znamená mnoho rizik. Jejím původcem je virus Epstein-Barrové nebo cytomegalovirus, které patří do stejné skupiny herpetických virů jako vyvolavatelé oparu rtu, planých neštovic či genitálního oparu. Kvůli projevům podobným příznakům angíny a některých dalších chorob je někdy těžké ji odhalit, pro zvolení správné léčby je to však nezbytné.
Jedním z prvních projevů mononukleózy je dlouhodobá nadměrná únava, která se někdy označuje jako takzvaný únavový syndrom. Obvykle se také objeví horečka a bolesti v krku. Stejně jako při angíně mají krční mandle na svém povrchu bělavý povlak, typické jsou rovněž problémy s polykáním a oboustranné zduření předních i zadních krčních uzlin. Během probíhající mononukleózy se pacient obvykle výrazně potí, má zimnici a nezřídka se objevují také bolesti hlavy a svalů. Nemocný pociťuje dlouhodobou únavu a vyčerpání organismu, které může trvat i několik týdnů. Má zvýšenou teplotu až horečky, běžně dosahující 39 °C. Dalším typickým příznakem mononukleózy, který se však nemusí vyskytovat u všech pacientů, je zvětšení jater, projevující se pocitem tlaku v pravém podžebří. Podobně může být zvětšená také slezina, tlak je pak vnímán na levé straně trupu. Po odeznění příznaků virus přetrvává v krvi, ale vytváří se velké množství protilátek. Vzniká tak celoživotní imunita a mononukleóza již znovu nepropuká. Pouze v případě výrazného oslabení imunitního systému by mohlo dojít k opětovné aktivaci viru. Projevy nemoci pak ale mají mnohem menší intenzitu než poprvé.
Jak poznat mononukleózu u dětí? I zde je to dosti komplikované, jelikož mononukleózu je možné zaměnit třeba s angínou. Nejtypičtějším projevem je totiž povlaková angína, zduření podčelistních mízních uzlin, méně často v podpažních jamkách a tříslech, horečky a únava. Takže je možné, že se nemoc opravdu potvrdí až po podání antibiotika, kdy se stav dítěte nelepší. Onemocnění však může proběhnout i skrytě, jako běžná viróza, jejímž následkem je vleklá nevysvětlitelná únava a větší potřeba spánku, zduření uzlin nemusí být nijak výrazné, nebo dokonce úplně chybí. Takže pokud si vaše dítko stěžuje na únavu, často polehává a spí víc než kdykoli předtím, určitě to nepodceňujte, a i kdyby bylo bez teplot, zajděte s ním raději k lékaři.
Inkubační doba není úplně jasná, různé epidemiologické materiály se v této informaci liší, odhaduje se na 30–50 dní. Akutní forma infekce trvá obvykle 2–3 týdny. K vylučování viru dochází již koncem inkubační doby, během manifestního onemocnění vylučuje virus 50–100 % nemocných.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Nemoci jater a jejich příznaky
Ve svém příspěvku MONONUKLEÓZA U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Dobrý den, můj syn onemocněl munonukleozou a jsme už měsíc doma. Jelikož zítra jsou Vánoce, tak jsme se smířili i stim, že tentokrát bude řízek na páře a salát Light bez majonézy a podobně. Jenže synovi najednou začal průjem, bolesti břicha a teploty mu vyskočili na 39. Paní doktorka nám oznámila že musí byt ještě přísnější dieta než do teď. Řekla mi že na štědrovečerní večeři může mít max. par brambor štouchanych a kousek prsíček udělané na páře. Můžete mi prosím poradit, nějakou jinou variantu? Předem mockrát děkuji a přeji pokud možno klidné svátky. Děkuji Čančíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
Děkuji za inspiraci :-)
Zdroj: příběh Mleko
Mononukleóza u dětí příznaky často připomínají běžnou virovou infekci, což může vést k pozdnímu rozpoznání.
Mononukleóza u malých dětí často probíhá mírněji než u dospívajících, někdy i bez výrazných příznaků, což potvrzují i zkušenosti pediatrů.
Zdroj: článek Mononukleóza u dětí
V naší poradně s názvem MONONUKLEOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Minika.
kolegine v praci to ma.Ma velke bricho ,nafoukle. Doktorka rekla ze muze do prace ,dela v potravinach. nevadi to pri prodelji neni to nakazlive dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Můžete být klidná, nakažlivost u mononukleózy je velmi malá a dochází k ní prostřednictvím slin - líbání, pití z jedné sklenice, atd. V potravinách by asi bylo vhodnější používat roušku před ústa.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Mononukleoza
Mononukleóza u dětí a dieta hraje zásadní roli, protože onemocnění často zatěžuje játra. Správně nastavená dieta při mononukleóze u dětí může urychlit rekonvalescenci a zmírnit únavu.
Dieta při mononukleóze pro děti by měla být lehká, vyvážená a pravidelná.
Mnoho rodičů si pomáhá praktickými návody, jako je kuchařka při mononukleoze, která nabízí jednoduché recepty šetrné k dětskému trávení.
Téma mononukleóza a skořice se často objevuje v diskusích rodičů. Skořice může být v malém množství součástí stravy, ale vždy jen jako doplněk – nenahrazuje léčbu ani dietní režim.
Zdroj: článek Mononukleóza u dětí
Léčba trvá přibližně 6 měsíců. Zhruba 1 měsíc musí být člověk doma, pak 2–4 měsíce ještě držet dietu, následně se musí ještě nějakou dobu fyzicky šetřit. Podle průběhu nemoci ale některá stadia mohou trvat kratší dobu, za velmi příznivých podmínek tedy může být mononukleóza vyléčena již například za 3 měsíce. 3 měsíce jsou také doba, po jejímž uplynutí se povoluje vrcholovým sportovcům návrat k plné tréninkové zátěži.
Zhruba po půl roce diety a fyzického klidu je možné se vrátit k běžnému režimu. Vir mononukleózy v těle zůstává a pro případného příjemce krve je nežádoucí. Mononukleóza by se ale dala v jednom svém rysu označit jako dětská nemoc – imunita je doživotní, mononukleózu byste neměli dostat více než jednou v životě. EB virus sice v těle přežívá, ale už jsou proti němu vytvořeny protilátky, pouze při snížené imunitě může mononukleóza znovu propuknout (takzvaná reaktivovaná mononukleóza), a to i vícekrát, ale nikdy už v takové síle jako poprvé.
Zdroj: článek Dieta při mononukleóze
U kojenců a batolat bílé skvrny tohoto původu nebývají. Pokud se skvrny u malého dítěte objeví, můžete tento problém konzultovat s lékařem. Většinou nemusí jít o nic závažného, o žádnou nemoc. Od toho jsou preventivní prohlídky, abyste lékaře upozornili.
Zde můžete vidět, jak vypadají bílé skvrny na nehtech u batolat.
Zdroj: článek Bílé skvrny na nehtech
Nejčastěji únavou, bolestí v krku, zvětšenými uzlinami a teplotou.
Většinou má mírnější průběh, ale i tak vyžaduje klid a sledování.
Únava může přetrvávat několik týdnů až měsíců.
Lehkou stravu šetrnou k játrům, s dostatkem tekutin.
Ne, fyzická zátěž se doporučuje až po kontrole u lékaře.
Ano, zejména formou zdravé stravy, spánku a postupného návratu k aktivitám.
Zdroj: článek Mononukleóza u dětí
Mononukleóza je virové onemocnění způsobené viry Epsteina a Barrové (Epstein Barr; EBV) nebo cytomegalovirem (CMV infekce). Postihuje vnitřní žlázy, zejména slezinu a játra a uzliny, hrtanové a týlní. Nemoc zpočátku vypadá jako angína či chřipka a je tak i často diagnostikována, až poté, co neúčinkují antibiotika, je pacient testován na přítomnost virů. U dospělých jedinců není onemocnění vyloučeno, mívá však těžší průběh.
Příznaky mononukleózy jsou specifické a onemocnění se může projevovat vysokými teplotami až horečkou, úpornou bolestí v krku, objevuje se obtížné polykání, oteklé lymfatické uzliny (především v oblasti hlavy a krku), zesláblost, únava, nechutenství, bílé povlaky na krčních mandlích, huhňavý hlas, obtížné dýchání, bolest (tlak v pravém podžebří vlivem zvětšujících se jater) a jiné, méně časté příznaky, jako například bolesti hlavy a svalů, zimnice oteklá oční víčka.
Často je mononukleóza zpočátku zaměňována s angínou či chřipkou, ale při neustupujících potížích a následné návštěvě lékaře se po odebrání krve a jejím laboratorním vyšetření přijde na to, že se jedná o infekční mononukleózu – testy na specifické protilátky (Ericssonův a Paul-Bunnel test).
Testy lékař nechává udělat až po prohlídce pacienta a zpozorování výše popsaných příznaků, obvykle se totiž nedělají. Již pouhým běžným vyšetřením krve se ale dá zjistit, zda jsou zvýšené hodnoty jaterních enzymů, takzvané jaterní testy (ALT – alaninaminotransferáza, AST – aspartátaminotransferáza, GMT – gamaglutamiltransferáza a barvivo bilirubin), což může ukazovat na onemocnění mononukleózou, ale nejedná se o přímý důkaz, protože jaterní enzymy a bilirubin se mohou v krvi zvýšit i při jiných onemocněních jater.
Zdroj: článek Mononukleóza v dospělosti
Prodělaná mononukleóza neznamená okamžitý návrat k plné zátěži. Pediatři upozorňují, že organismus dítěte potřebuje čas na regeneraci, zejména jater.
Zkušenosti rodičů ukazují, že postupné zvyšování zátěže a trpělivost jsou klíčem k hladkému návratu do běžného života.
Zdroj: článek Mononukleóza u dětí
Mononukleóza se řadí k virovým onemocněním, které postihují vnitřní žlázy, hlavně tedy játra a slezinu. Mononuklóza se projevuje podobně jako angina, takže se od ní těžko rozeznává, jedinou jistotou jsou testy. Na této nemoci jsou vážné hlavně případné komplikace, které mohou mononukleózu provázet. Toto onemocnění způsobuje EB vir, který je také zvaný jako virus Epsteina a Baarové.
Zdroj: článek Mononukleóza
Děti (zejména v batolecím věku) ochutnají mnoho nového. Nejen potravin a tekutin, ale i předmětů nejedlých. Riziko průjmového onemocnění hrozí také při dietní chybě, kumulaci většího množství lidí (virové průjmy), specifickým problémem jsou takzvané cestovatelské průjmy. Průjem není radno podceňovat zejména u malých dětí. Výrazný žlutý průjem patří k lékaři a průjem s krví ve stolici bezodkladně!
Základem léčby je udržení dostatečné míry správného zavodnění a doplňování solí, glukózy a pufrů k udržení správného pH (přibližně řečeno přiměřené kyselosti vnitřního prostředí). Speciální rozpustné směsi (například iontový nápoj Kulíšek) pomáhají k obnově normálních vnitřních poměrů organismu.
Malému miminku hrozí rychlé odvodnění neboli dehydratace, spojená s rychlou ztrátou minerálů. Čím je tedy dítě mladší a má nižší hmotnost, tím je pro něj každá ztráta závažnější. Největší nebezpečí tak hrozí právě novorozencům a malým kojencům. To, zda je dítě dehydratované, zjistíte i vy sami doma, pokud máte váhu. Ubývá na váze? Nemočí? Pak je zřejmě odvodněné a okamžitě byste s ním měli spěchat do ordinace dětského lékaře. Většina průjmů má dobrý průběh, pokud přijdete brzy a včas se zahájí rehydratace (zavodnění) a remineralizace solnými roztoky s glukózou nebo rýžovým odvarem.
V průběhu života postihne žlutý průjem téměř každé dítě. Závažný průběh může mít tato porucha u kojenců, kteří jsou více než starší děti ohroženi ztrátou tekutin. Příčinou akutního průjmového onemocnění v našich podmínkách jsou viry (zvláště časté jsou průjmy způsobené rotaviry) a bakterie (například Salmonella nebo Campylobacter), méně často paraziti. Vzhledem ke složení mateřského mléka trpí průjmy méně často kojené děti než děti uměle vyživované.
Léčení spočívá ve včasné náhradě ztracených tekutin a solí (rehydratace) a včasném podání tolerovaných potravin (realimentace) s cílem zabránit dalšímu poškození střevní sliznice a rozvoji chronického průjmu. Rehydratační roztoky jsou roztoky, které lze podávat ústy, lze jimi rychle nahradit ztrátu solí a vody zejména v časném stadiu onemocnění. Roztok je dětmi velmi dobře přijímán, lze jím zvládat i situace doprovázené zvracením. U nás je na trhu volně prodejný rehydratační roztok s názvem „Kulíšek“, takže i v domácích podmínkách lze počáteční stadia onemocnění zvládnout.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Žlutý průjem
Zácpa může postihnout děti v jakémkoli věku. Jakmile se dítěti ucpe tlusté střevo tuhou stolicí, která dále nepostupuje, přestává dítě vnímat pocit nutného vyprázdnění a chůze na toaletu. Toto ucpání způsobí roztažení střeva, kdy se vytvoří tuhý špunt, který po určité době začne obtékat řidší stolice. Svaly svěrače, které jsou napnuté a stažené, musí být uvolněny, aby mohl celý vyprazdňovací systém v pořádku pracovat. V určitém stadiu lze po konzultaci s lékařem zácpu řešit pomocí projímadla, například laktulózou. Dojde-li ale stav se zácpou velmi daleko, řeší ji gastroenterolog nebo dětský chirurg, a sice uvolněním dětského zadečku klystýrem anebo odstraněním stolice v celkové narkóze.
Výskyt zácpy se udává cca u 16 % dvouletých dětí se stejným poměrem chlapci–dívky. V předškolním a školním věku je zácpa 3x častější u chlapců, zatímco v adolescentním věku se vyskytuje častěji u dívek. Výskyt je vyšší v rodinách, kde i rodiče mají problémy s vyprazdňováním.
U zdravých dětí závisí vyprazdňování na věku a kvalitě stravy. Novorozenci a kojenci mohou mít velmi časté stolice (až 12 x za den), což se může náhle změnit na jednu stolici jednou za 2–4 dny. U batolat je stolice obvykle 2–5x denně. V adolescentním věku se frekvence snižuje na 1–2x denně. U velkých dětí a dospělých mohou být fyziologické i 3 stolice za týden.
Příčiny zácpy u novorozenců a mladších kojenců: vrozené střevní malformace, získané střevní striktury, hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy), alergie na bílkovinu kravského mléka, nedostatečná výživa, medikamentózní léčba u matky (magnesium, opiáty), Hirsprungova nemoc (vrozená choroba postihující tlusté střevo), mekoniový ileus (nemožnost odchodu smolky).
Příčiny zácpy u batolat a starších dětí: strava – kravské mléko, nedostatek tekutin (horečka, přehřátí), psychické příčiny, dobrovolné zadržování stolice (dermatitida v oblasti konečníku, bolestivá defekace), neurologické onemocnění (mozková obrna, Hirsprungova nemoc), svalové onemocnění, endokrinní a metabolické onemocnění (hypotyreóza, diabetes mellitus), jiné stavy jako cystická fibróza, celiakie, otrava olovem, hepatitida, léky (opiáty, antidepresiva), preparáty obsahující železo.
Zdroj: článek Zácpa u dětí
Rodiče malých dětí často řeší otázku, kolik hodin denně by mělo jejich dítě spát. Potřeba spánku je individuální: některé děti jsou velcí spáči, jiné už od narození spí kratší dobu, než je obvyklé.
Po narození nemá miminko spánkový rytmus, rozlišovat mezi dnem a nocí se musí teprve naučit. To může u některých kojenců trvat i několik měsíců. O tom, jak naučit dítě odlišovat den od noci, si můžete přečíst v našem článku Spánek kojenců: 0 až 3 měsíce.
Dítě má v noci hlad: Novorozenci by měli být krmeni zhruba po třech hodinách ve dne i v noci. Noční přestávku v krmení lze postupně prodlužovat, ovšem až do věku 3 měsíců by neměla překročit 6 hodin. Většina miminek tento režim vyžaduje a o jídlo se sama přihlásí, některé děti je však třeba na krmení budit. Delší noční přestávku mezi krmením je možné udělat u kojených dětí, jež velmi dobře prospívají, nebo u nekojených dětí, které vypijí dostatečnou dávku mléka během dne. U šestiměsíčních a starších dětí představuje buzení na noční kojení spíše zvyk než skutečnou potřebou.
Dítě je před spánkem příliš stimulováno: Fyzická námaha a vzrušující zábava povzbuzují nervový systém dítěte k činnosti a znemožňují mu tak se před spánkem zklidnit. Odborníci proto doporučují věnovat se nejméně dvě hodiny před spánkem nějakým klidným a tichým činnostem.
Rodiče vstávají k dítěti v noci předčasně: Některé děti v noci vydávají různé zvuky (dokonce mohou plakat), i když spí nebo jsou v polospánku. Pokud se v takové chvíli začnete dítěti věnovat, je možné, že ho sami probudíte.
Rodiče dítě po nočním probuzení příliš stimulují: Někteří rodiče ve snaze dítě v noci znovu uspat vytvářejí složité rituály, které vedou spíše k bdělosti dítěte než k jeho spánku.
Přístup rodičů k uspávání není konzistentní: Problémy se spánkem kojenců a batolat mohou být pro rodiče velmi únavné, až vyčerpávající. Rodiče pak zkoušejí všechny možné uspávací postupy a techniky, které však mají často protichůdnou povahu. To může dítě zmást a problémy se spánkem se tak mohou ještě zhoršit.
Dítě je ukládáno ke spánku příliš brzy: Rodiče u svých dětí někdy přeceňují potřebu spánku a ukládají je do postýlky, ačkoliv ještě nejsou ospalé.
Dítě je ukládáno ke spánku příliš pozdě: Není-li dítě uloženo ke spánku včas, může se stát, že bude před spánkem příliš unavené. Pakliže je únava dítěte příliš velká, reaguje jeho tělo zvýšením aktivity a usnutí se stává obtížnějším.
Odpolední spánek končí příliš pozdě: Doba mezi odpoledním a nočním spánkem by měla být dostatečně dlouhá, aby se dítě mohlo znovu cítit ospale.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Čtyřměsíční dítě
Infectoscab bohužel volně prodejný není a jeho výdej je vázán na lékařský předpis. Je to proto, že Infectoscab obsahuje velmi účinný jed Permethrin, který je při nesprávném použití velmi nebezpečný.
Infectoscab 5% krém je indikován pro léčbu svrabu (vyvolaného Sarcoptes scabiei) u dospělých a dětí starších 2 měsíců.
Nepoužívejte přípravek Infectoscab 5 % krém:
Před použitím přípravku Infectoscab se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.
Pokud léčíte kojence, viz bod „Děti ve věku do 23 měsíců“.
Pokud máte alergii na chryzantémy nebo jinou složku přípravku – tento přípravek máte používat pouze po konzultaci se svým lékařem.
Dbejte, aby se krém nedostal do očí nebo do kontaktu se sliznicemi (nosní sliznice, krční sliznice, oblast genitálu – pohlavní ústrojí) nebo do otevřených ran.
Infectoscab je škodlivý pro všechny druhy hmyzu a také pro vodní živočichy, například ryby. Zajistěte, aby se Infectoscab 5% krém nedostal do akvárií a terárií.
Infectoscab obsahuje parafíny. Tyto pomocné látky v krému mohou snížit funkčnost, a tím i spolehlivost výrobků z latexu (například kondomy, pesary) používaných ve stejné době jako léčba krémem.
Infectoscab může zhoršit příznaky astmatu nebo ekzému.
Nepodávejte přípravek novorozencům a kojencům mladším 2 měsíců, pokud vám to nenařídil ošetřující lékař. U kojenců a batolat nejsou s použitím přípravku dostatečné zkušenosti. Léčba dětí ve věku do 23 měsíců se smí provádět pouze pod pečlivým lékařským dohledem.
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které budete používat.
Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým lékařem dříve, než začnete tento přípravek používat. Údaje získané ze středně velkého souboru těhotných žen používajících permethrin nenaznačují žádné škodlivé účinky. Nicméně z preventivních důvodů nemáte během těhotenství přípravek Infectoscab používat, pokud vám to lékař nedoporučí.
Permethrin, léčivá látka přípravku Infectoscab, se může vylučovat do lidského mateřského mléka. Z bezpečnostních důvodů nemají kojící ženy kojit pět dní po použití přípravku Infectoscab.
Infectoscab obsahuje cetylstearylalkohol a kyselinu sorbovou, které mohou způsobit lokální místní podráždění kůže (například kontaktní dermatitidu).
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Volně prodejné léky na svrab
Pleny umožňují lepší hygienu jak u kojenců a batolat, tak i u dospělých dlouhodobě ležících pacientů, u nichž jednorázové hygienické pomůcky výrazně zjednodušují nemocniční i domácí péči. I přes pokrok při vývoji nových materiálů pro výrobu plen, zůstává plenková dermatitida jedním z nejčastějších kožních problémů kojeneckého a batolecího věku. Nejméně 50 % kojenců a batolat nosících pleny mívá během tohoto období alespoň jedenkrát projevy plenkové dermatitidy, s nejčastějším výskytem mezi 9.–12. měsícem. Velmi častou diagnózou je ale i u imobilních pacientů. Další skupinou ohroženou plenkovou dermatitidou jsou inkontinentní osoby. 15 až 30 procent všech osob starších 60 let trpí močovou inkontinencí. U starších osob užívajících pleny jsou nejčastějšími kožními komplikacemi plenkové dermatitidy a intertriginózní mykózy.
Většina z těchto případů jsou lehké nebo středně závažné „opruzeniny“, které se omezují jen na plenkovou lokalizaci a během několika týdnů odeznívají při adekvátní léčbě a režimových opatřeních. V kojeneckém věku se však v této lokalizaci objevují i první projevy závažných, sice vzácných, ale někdy i život ohrožujících dermatóz kojeneckého věku. Proto je nutné děti s nehojící se nebo opakovanou dermatitidou v oblasti plen sledovat a všímat si jejich vývoje i po pediatrické stránce.
Zdroj: článek Plenková dermatitida
U nejmenších dětí je kyselý pot velmi často spojen s dozráváním potních žláz a přizpůsobováním organismu okolnímu prostředí. Kojenci a batolata se potí jinak než starší děti.
Nejčastěji si rodiče všímají kyselého potu na hlavě a krku, což je v tomto věku běžné. Pot v těchto oblastech má zpravidla menší význam než pot v tříslech nebo podpaží.
V mnoha situacích je kyselý pot u kojenců a batolat považován za normální součást vývoje.
Tyto projevy obvykle nevyžadují žádný zásah a s postupem času samy ustupují.
Existují však situace, kdy je vhodné věnovat kyselému potu větší pozornost.
Pokud se kyselý pot kombinuje s těmito příznaky, je na místě konzultace s pediatrem.
Zdroj: článek Kyselý pot u dětí: kdy je normální a kdy zpozornět