MORBUS BOWEN LÉČBA je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Solární keratóza, odborně známá také jako actinic keratosis, je předrakovinné onemocnění kůže způsobené dlouhodobým vystavením slunečnímu záření. Projevuje se jako malé hrubé, šupinaté skvrny, nejčastěji na obličeji, uších, hřbetu rukou a dalších exponovaných částech těla. I když často nezpůsobuje bolest, může postupně přejít v závažnější formu rakoviny kůže. V článku se zaměříme na příznaky, prevenci a možnosti léčby solární keratózy, abyste mohli včas rozpoznat změny na kůži a předejít komplikacím.
Méně časté nádory
Do kategorie méně častých nádorů patří:
Morbusbowen – Bowenova choroba
Bowenova choroba je kožní nádor, který se podobá zhoubnému spinocelulárnímu karcinomu. Jde o prekancerózu, to znamená, že se s vysokou pravděpodobností změní na maligní nádor. Vzniká kdekoliv na těle. Nejprve vzniká malá červená mírně se ošupující skvrna. Postupně se skvrna zvětšuje, několik skvrn splývá do jedné. Pod šupinatým povrchem vzniká eroze až vřed. 20 % případů Bowenovy choroby se časem změní na maligní spinocelulární karcinom, který prorůstá do hlubších struktur kůže a metastazuje. Léčí se chirurgickým odstraněním.
Kaposiho sarkom
Kaposiho sarkom vzniká z buněk výstelky cév napadených herpesvirem Kaposiho sarkomu. Navenek se projevuje nejčastěji purpurovými až hnědými nádory hlavně na dolních končetinách nebo v oblasti obličeje. Je jednou z takzvaných AIDS definujících chorob, to znamená, že pokud se objeví u HIV pozitivního člověka, považuje se ten již za osobu trpící rozvinutou chorobou AIDS. Kaposiho sarkom se samozřejmě může rozvinout i osob, které HIV pozitivní nejsou, nejčastěji jde o starší muže středomořského původu.
Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
XXI NEMOCI ONKOLOGICKÉ
XXI/1
- Zhoubné nádory.
K 28 dnů Do 24 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby.
Možnost prodloužení.
XXII NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
XXII/1
- Vrozené vady a získané vady srdce a velkých cév po operaci. - Stavy po transplantaci srdce.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů Hemodynamické reziduální vady.
Možnost prodloužení.
XXII/2
- Systémové revmatické a jiné kolagenní onemocnění s postižením oběhového aparátu i kloubní formy.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů 1× v průběhu 24 měsíců, při recidivě v návaznosti na ukončení akutní fáze i dříve.
Možnost prodloužení.
XXII/3
- Juvenilní hypertenze.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení.
XXII/4
- Prognosticky závažné rizikové faktory (dyslipidemie nebo kombinace dalších rizikových faktorů: arteriální hypertenze, obezita, genetická zátěž).
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
XXIII NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ
XXIII/1
- Chronické onemocnění žaludku.- Funkční poruchy žaludku. - Chronická gastritis a duodenitis erosiva. - Vředová nemoc žaludku a dvanáctníku. - Stavy po operacích jícnu, žaludku a dvanáctníku.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 48 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu.
Možnost prodloužení.
XXIII/2
- Chronické onemocnění střev. - Funkční poruchy tenkého a tlustého střeva. - Chronická enterokolitis včetně Crohnovy nemoci a ostatní primární malabsorpční syndromy. - Dermatogenní malabsorpční syndromy. - Coeliakie. - Polyposis intestini. - Megacolon vrozené i získané. - Stavy po operacích na tenkém i tlustém střevě.
Ve svém příspěvku MORBUS CROHN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adriana.
J
á se přidávám. Crohna mi diagnostikovali na podzim po pár týdnech ve špitále. Teď je to vcelku stabilizovaný ale varovali mě že se nemám stresovat. Tak nevim co mám dělat. Mam zameškaný zkoušky ze zimy a teď už se mi pomalu rozbíhá letní semestr.
Kde bych se o Crohnu dověděla víc? Zatim jsou informace takový neucelený. Je někdo kdo si to vyléčil úplně do uzdravení? A jaký léky považujete za opravdu účinný?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ZiZi
.
Bohuš má úplně pravdu. U Crohna jde o klid a vyváženou stravu, stres udělá hodně velký nepořádek v organismu. Možností léčení je spousta, záleží na tom jak budeš reagovat na které léky, nejspíš budou standardně postupovat od těch mírnějších přez ty, které mají vyšší účinnost, ale zase celou řadu vedlejších nepříznivých dopadů (hlavně snížení imunity organismu). Biologická léčba je tou poslední možností, jako negativum je její cena, pozitivum minimum vedlejších příznaků a vysoká účinnost. A taky samozřejmě možnost ambulantní léčby.
Třepení, lomivost nehtů ve vrstvách („onychoschisis“) a jejich snížená kvalita jsou častý jev, který lze diagnostikovat až u 20 % populace. Častěji tento problém postihuje ženy a obtíže jsou zřetelnější od podzimu do jara. Jev souvisí s množstvím vody v rohové vrstvě pokožky a nehtové ploténce. Udává se, že pokud je v uvedené tkáni méně než 16 % vody, dochází k přesychání pokožky a lomivosti nehtů. Časté máčení rukou do mycích prostředků vede ke smývání ochranné vrstvy a k následnému rozvoji „onychoschisis“. Je také třeba myslet na nedostatek železa.
Podélné rýhování a zvýšená podélná lomivost nehtů vzniká v souvislosti s častým mytím rukou, práci ve vlhkém prostředí. Obdobný jev lze pozorovat při zvýšené funkci štítné žlázy, nedostatku vitamínu A nebo B, podvýživě, nedostatku vápníku. Při nedostatku železa se může tento problém kombinovat s „koilonychií“. Poškozením nehtového lůžka vznikají na nehtových ploténkách bělavé tečky („leukonychia punctata“), plošky nebo pruhy (“leukonychia striata“). Původcem jsou drobná traumata, způsobená například při manikúře. Příčné pruhy („leukonychia transversa“) jsou projevem krátkodobého poškození nehtového lůžka, například při infekcích (spála, spalničky) nebo při otravách arzénem, thaliem, po chemoterapii. Podlouhlé pruhy („leukonychia longitudinalis“) jsou přítomné u pacientů s onemocněním „dyskeratosis follicularis“ neboli „morbus Darier“. Snížené hladiny bílkoviny albuminu v krvi (hypoalbuminemie) vede ke vzniku „Muerckových linií“. U pacientů s cukrovkou, cirhózou jater nebo chronickým srdečním selháváním vzniká obraz „Terryho nehtů“. „Half-and-half“ nehty jsou patrné u pacientů se selhávajícími ledvinami. Úplné zbělení nehtových plotének lze vidět u pacientů s cirhózou jater.
Miskovitě prohnutý nehet může být patrný u dětí bez souvislosti s jiným onemocněním. U dospělých je průvodním znakem nedostatku železa a s ním spojené chudokrevnosti, provází stavy podvýživy. Také bývá jedním z příznaků nadměrné činnosti štítné žlázy (thyrotoxikózy). Miskovité prohnutí lze rovněž pozorovat na některých prstech u takzvaného Raynaudova fenoménu (onemocnění s poruchou prokrvení prstů ruky nebo nohou). Vrozené poruchy typu koilonychie jsou vzácností. Onemocnění může ojediněle vzniknout i jako výsledek drobného poškozování nehtového lůžka v zaměstnání, například u automechaniků a „pradlen“ (časté máčení rukou).
Nehty, zejména na dolních končetinách, se kornoutovitě deformují (jako by byly stisknuty kleštěmi) a svými okraji se zařezávají do přilehlé měkké tkáně – tento stav je patrný v souvislosti s opakovanou traumatizací nehtového lůžka z nevhodných bot. Také
Ve svém příspěvku MORBUS CROHN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Ale to tak není. Ono u obou nemocí záleží na tom v jakém jsi stadiu. Lupénka může probíhat zcela mírně, stejně tak Crohn v některých případech bývá zcela kontrolován prášky. Ovšem v případě, že se obě nemoce rozběhnou do těch vážných stádií, je to skutečně mnohem horší. Tak potom v těch vážných případech se nasazuje biologická léčba. Ale nemůžeš srovnávat velmi vážně rozvinutého Crohna (což byly zřejmě ty případy, které jsi viděla na internetu) oproti lupénce, která třeba v tvém případě tak vážná není. Já chodím na léčbu a viděl jsem psoriatiky, kterým už šlo skutečně o život (a to nemluvím o jeho kvalitě).
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Podle příčin vzniku můžeme koxartrózu rozdělit na primární, kdy není známá příčina vzniku a uvažuje se o genetických (vrozených) příčinách, a na sekundární, kdy se artrózy kyčelního kloubu rozvíjejí v důsledku jiného onemocnění. Z nemocí dětského věku (preartrotické stavy) mají na rozvoj koxartrózy vliv vývojová dysplazie kyčelního kloubu, morbus Perthes či coxa vara adolescentium, kdy může dojít ke vzniku deformity hlavice, což vede k rozvoji degenerativních změn. V dospělém věku může mít na rozvoj artrózy vliv prodělaný infekční zánět kyčelního kloubu nebo stav po zlomenině v oblasti hlavice kosti stehenní či acetabula (jamky kyčelního kloubu). Na rozvoj koxartrózy má vliv přetěžování v důsledku nadváhy.
Rozdělení koxartrózy stojí na základě radiologického vyšetření, podle něhož rozdělujeme artrózu do 4 stupňů, přičemž 1. stupeň je nejmírnější a 4. nejrozvinutější.
Stupeň 1.: zúžení kloubní štěrbiny (v důsledku ztenčování chrupavky).
Stupeň 3: progrese zúžení kloubní štěrbiny, tvorba marginálních osteofytů, osteoporóza, pseudocysty, osteoskleróza.
Stupeň 4.: vymizení kloubní štěrbiny, deformace kloubních konců kostí, splývání pseudocyst, osteonekrotické změny, patologické postavení kloubní (takzvaná těžká artróza). Právě při tomto stupni onemocnění je již indikována kloubní náhrada (endoprotéza).
Velkou předností léčebných lázní v Kynžvartu je jejich charakter – jedná se o lázně rodinného typu. To znamená, že se zde může současně léčit dětský pacient i jeho doprovod (rodič, případně prarodič) na základě schválených návrhů na lázeňskou léčbu zdravotní pojišťovnou, a to ve stejné indikaci, popřípadě různých indikací pro dětského a dospělého pacienta.
Pro Léčebné lázně Lázně Kynžvart stanoví indikační seznam tyto indikace:
Děti
Nemoci trávicího ústrojí
Onemocnění jícnu, žaludku a dvanáctníku
Onemocnění střev
Onemocnění jater
Onemocnění žlučníku a žlučových cest
Onemocnění pankreatu
Nemoci a poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí a obezita
Obezita spojená s dalšími rizikovými faktory
Thyreopatie, stavy po operacích štítné žlázy
Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí
Recidivující komplikovaná otitis po operačním řešení
Chronická nebo recidivující bronchitis
Stav po opakovaném zánětu plic v průběhu posledních 2 let
Bronchiektazie
Asthma bronchiale
Stavy po operacích cest dýchacích a malformací hrudníku
Ve svém příspěvku MORBUS CROHN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rosťa.
Akácie já to mám taky.
V kombinaci se zanícenýma píštělema je to hnus. Různě se to zlepšuje a zhoršuje podle nevím čeho…teď jsem čerstvě prošel magnetickou rezonancí, za sebou 7 operací a před sebou remicade.
Tak nevím. Snad se to tímhle vyléčí, protože jinak už nevim. Imunita v háji, partnerka to vzdala po roce, výšku jsem dodělal dálkově, ale zkus s s tímhle běhat po stavbě a někoho šéfovat. Dělat doma na zadku se taky moc nedá
:armati42:
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bechtěrevova nemoc (ankylozující spondylitida, lat. morbus Bechterevi) je chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů postihující až 1 % populace. Její přesná příčina zůstává stále nejasná. Již dlouho je však známa souvislost, která existuje mezi výskytem nemoci a přítomností antigenu HLA-B27. HLA antigeny jsou molekuly na povrchu buněk, podle nichž imunitní systém rozeznává vlastní buňky od cizích. Nejrůznějších HLA antigenů existuje velké množství a antigen HLA-B27 se vyskytuje přibližně u 7 % obyvatel České republiky. U bechtěreviků jej lze prokázat až v 90 % případů. U osob s antigenem HLA-B27 je pravděpodobnost onemocnění až 300x vyšší oproti osobám, jež tento antigen nevlastní. Přítomnost antigenu HLA-B27 však ještě neznamená, že budete Bechtěrevovou nemocí postiženi, jedná se pouze o zvýšené riziko.
Biologická léčba Crohnovy nemoci se objevila koncem 90. let minulého století. Biologická léčba se snaží potlačovat zánět v místě jeho vzniku. Jako každá léčba má své výhody i nevýhody. Tato biologická léčba může u pacienta vyvolat zvýšené riziko infekcí, protože její přípravky potlačují funkci imunitního systému. Zároveň pokud pacient trpí současně i jiným onemocněním, tak biologická léčba může způsobit zhoršení této nemoci (například tuberkulózy). Biologická léčba může ve výjimečných případech vyvolat i vznik nádorů a alergických reakcí. Biologická léčba má tedy řadu rizik, ale ve většině případů účinkuje dobře a pomáhá chránit trávicí akt před zjizvením a zúžením.
Odborníci doufají, že nadějí pro pacienty s Crohnovou nemocí může být právě biologická léčba. U některých pacientů již pomohla protilátka proti faktoru nekrotizujíc tumor. Bohužel ale nezabrala u všech pacientů. V české republice se využívají přípravky infliximab (nitrožilní infuze) a adalimumab (injekce).
Rozdíl mezi normální a biologickou léčbou je v tom, že běžné léky působí na celý imunitní systém, zatímco biologické přípravky působí na konkrétní místa zánětu. Jedná se tedy o cílenou léčbu, která je účinnější protože působí přímo na postižené buňky.
Biologická léčba se obvykle doporučuje pacientům se střední až vysokou závažností nemoci, v případě že vznikají fistule v oblasti konečníku, anebo v případě, že pacienti špatně reagují na léčbu kortikoidy. Zpočátku se biologická léčba využívala opravdu jen u pacientů, kde běžná léčba nezabírala, dnes lékaři biologickou léčbu doporučují i pacientům, u nichž došlo k včasné diagnóze a kteří mají dobrou prognózu.
Léčba probíhá tedy většinou infuzí, kdy aplikace trvá asi dvě hodiny. Léčbu je samozřejmě nutné opakovat (zhruba za dva měsíce).
Ve svém příspěvku MORBUS CROHN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Krasninsky.
našel jsem zprávu o schvalování léků od Evropské komise , dej si do Googlu o ono se ti najde. Ale to to příliš obsáhlý než abych to tady přepisoval a tak se koukni sam.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah
Jedna potahovaná tableta obsahuje rivaroxabanum 20 mg nebo 15 mg.
Indikace:
Prevence cévní mozkové příhody (CMP) a systémové embolizace u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní s jedním nebo více rizikovými faktory, jako jsou městnavé srdeční selhání, hypertenze, věk ≥ 75 let, diabetes mellitus, anamnéza CMP nebo tranzitorní ischemická ataka. Léčba hluboké žilní trombózy (HŽT) a plicní embolie (PE) a prevence recidivující hluboké žilní trombózy a plicní embolie u dospělých.
Dávkování a způsob podání:
Tablety se mají užívat s jídlem. Pacientům, kteří nejsou schopni polykat celé tablety, může být tableta přípravku Xarelto těsně před užitím rozdrcena a smíchána s vodou nebo s jablečným pyré a poté podána perorálně. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě následována jídlem. Rozdrcená tableta přípravku Xarelto může být také podána gastrickou sondou poté, co je potvrzeno správné umístění sondy v žaludku. Rozdrcená tableta by měla být podána žaludeční sondou v malém množství vody a sonda by poté měla být propláchnuta vodou. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě následována enterální výživou.
Prevence cévní mozkové příhody a systémové embolizace (SPAF):
Doporučuje se 20 mg jednou denně.
Léčba hluboké žilní trombózy a plicní embolie:
První tři týdny se podává 15 mg dvakrát denně a dále 20 mg jednou denně. Krátkodobá léčba (nejméně 3 měsíce) je indikována při přechodných rizikových faktorech a dlouhodobá léčba při trvalých rizikových faktorech nebo idiopatické HŽT nebo PE. Délka léčby je individuální po zvážení přínosu léčby a rizika krvácení. S podáváním nad 12 měsíců jsou zkušenosti omezené. Podávání přípravku Xarelto dětem do 18 let se nedoporučuje.
Vynechání dávky:
Při vynechání dávky při podávání 15 mg dvakrát denně by měl pacient užít dávku co nejdříve, aby byla zajištěna denní dávka 30 mg denně. Při vynechání dávky při podávání jednou denně by dávka neměla být tentýž den zdvojnásobena, vynechaná dávka by měla být užita co nejdříve a dále se pokračuje jednou denně.
Převod z VKA na přípravek Xarelto:
Léčba VKA má být ukončena. Xarelto má být podáno, pokud je INR ≤ 3,0 (SPAF), nebo INR ≤ 2,5 (léčba HŽT, PE a pro prevenci recidivy HŽT a PE). INR nelze použít na monitoraci léčby přípravkem Xarelto.
Převod z přípravku Xarelto na VKA:
Xarelto zvyšuje INR. Existuje možnost neadekvátní antikoagulace. Xarelto i VKA se podávají současně až do hladiny INR ≥ 2,0, odběr INR se ale musí provádě
Ve svém příspěvku MORBUS CROHN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Krasninsky.
Tvůj příspěvek je úplně mimo. To, že se nechci pouštět do přepisování něčeho, co se dá nají během pár vteřin jinde určitě neznamená nepochopení. Remicade je tedy téma natolik obsáhlé, že bych to do pár slov nezkrátil. Kromě toho cosi o iQ svědčí i fakt, že se nestydím podepsat pod svůj příspěvek!!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud je psoriáza závažná nebo jiná léčba nefungovala, může odborný kožní lékař předepsat systémovou léčbu. Systémová léčba působí na celé tělo.
Tyto léky mohou být při léčbě lupénky velmi účinné, ale všechny mají potenciálně závažné vedlejší účinky. Všechny systémové léčby lupénky mají své výhody i rizika. Před zahájením léčby se poraďte se svým lékařem o možnostech léčby a případných rizicích s nimi spojených.
Pokud plánujete dítě, otěhotníte nebo uvažujete o kojení, měla byste se také nejprve poradit se svým lékařem, než začnete užívat jakýkoli nový lék, abyste si ověřili, zda je vhodný pro použití během těhotenství nebo kojení.
Existují 2 hlavní typy systémové léčby, nazývané nebiologická (obvykle se podává ve formě tablet nebo kapslí) a biologická (obvykle se podává ve formě injekcí).
Nebiologické léky
Methotrexát
Methotrexát může pomoci kontrolovat psoriázu zpomalením produkce kožních buněk a potlačením zánětu. Obvykle se užívá jednou týdně. Může způsobit nevolnost a může ovlivnit tvorbu krvinek. Dlouhodobé užívání může způsobit poškození jater. Lidé s onemocněním jater by neměli užívat methotrexát a při jeho užívání by neměli pít alkohol.
Methotrexát může být velmi škodlivý pro vyvíjející se dítě, takže je důležité, aby ženy užívaly antikoncepci a neotěhotněly během užívání tohoto léku a po dobu nejméně 6 měsíců po jeho ukončení.
Mužům se doporučuje odložit pokus o miminko alespoň na 6 měsíců od poslední dávky methotrexátu.
Cyklosporin
Cyklosporin je lék, který potlačuje imunitní systém (imunosupresivum). Původně se používal k prevenci odmítnutí transplantátu, ale osvědčil se při léčbě všech typů lupénky. Obvykle se užívá denně.
Cyklosporin zvyšuje šance na onemocnění ledvin a vysoký krevní tlak, které bude nutné sledovat.
Acitretin
Acitretin je perorální retinoid, který snižuje produkci kožních buněk. Používá se k léčbě těžké lupénky, která nereagovala na jinou nebiologickou systémovou léčbu. Obvykle se užívá denně.
Acitretin má širokou škálu vedlejších účinků, včetně suchosti a popraskání rtů, suchosti nosních cest a ve vzácnějších případech hepatitidy.
Acitretin může být velmi škodlivý pro vyvíjející se dítě, proto je důležité, aby ženy užívaly antikoncepci a neotěhotněly během užívání tohoto léku a po dobu nejméně 3 let poté, co jej přestanou užívat. Naopak muži užívající acitretin mohou dítě bezpečně zplodit.
Apremilast a dimethyl fumarát jsou léky, které pomáhají snižovat zánět. Užívají se jako denní tablety. Tyto léky se doporučují používat pouze v případě, že máte těžkou lupénku, která nereagovala na jinou nebiologickou léčbu.
Ve svém příspěvku MORBUS CROHN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adriana.
J
á se přidávám. Crohna mi diagnostikovali na podzim po pár týdnech ve špitále. Teď je to vcelku stabilizovaný ale varovali mě že se nemám stresovat. Tak nevim co mám dělat. Mam zameškaný zkoušky ze zimy a teď už se mi pomalu rozbíhá letní semestr.
Kde bych se o Crohnu dověděla víc? Zatim jsou informace takový neucelený. Je někdo kdo si to vyléčil úplně do uzdravení? A jaký léky považujete za opravdu účinný?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Johana.
:´o( :fire: :fire: mám crohna a je to hrozné :armati42:
Léčba tuberkulózy se provádí kombinací čtyř antibiotik. Léčba aktivní tuberkulózy trvá po dobu 6 měsíců. Pokud testy prokážou aktivní tuberkulózu i po 6 měsících, pokračuje léčba po dobu dalších dvou až tří měsíců. Pro léčbu latentní tuberkulózy se užívá jen jeden lék (antibiotikum) po dobu devíti měsíců, tím se sníží riziko vzniku aktivní tuberkulózy.
Pokud jste zapomněli užít lék nebo jste léky přestali brát úplně, může léčba selhat. Kvůli vysazení bude nutná opětovná léčba. Vysazení léků způsobuje zhoršení infekce nebo vede k infekci, která je rezistentní vůči antibiotikům. Rezistentní léčba je pak mnohem náročnější.
Tuberkulóza může být vyléčena, pokud budou léky pravidelně a správně užívány. Lékař nebo zdravotní sestra kontrolují dávky léků a správný způsob dávkování. Je možné, že budete navštěvovat lékaře každý den nebo za vámi může přijít zdravotní sestra na kontrolu domů. Tento způsob se nazývá přímá pozorovací léčba. Přímá pozorovací léčba pomáhá lidem s dodržováním všech pokynů a kroků léčby, které mohou být složité a dlouhodobé.
Pokud není aktivní tuberkulóza léčena, dochází k poškození plic nebo jiných orgánů a nemoc může končit smrtí.
Jestli ti škola dělá takový nervy tak tam nechoď. :-!
Je jasny že Croh s nevama hraje hodne a než mít naročnou praci ale tělo zhuntovany, tak to radši dělat nekde v kancliku v klidu a třeba si najit nejaký koníček.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Léčba neplodnosti u žen je samozřejmě závislá na tom, co brání otěhotnění. Někdy však nemusí být příčina známa.
Problémy s ovulací – předepisuje se medikamentózní léčba.
Nevysvětlitelná plodnost – když lékař nemůže zjistit příčiny neplodnosti u vás i vašeho partnera, může léčba zahrnovat buď léky, nebo hormonální injekce, či inseminaci.
Blokované nebo poškozené vejcovody – provádí se operace vejcovodů.
Endometrióza – u mírné až střední endometriózy zahrnuje léčba laparoskopickou operaci, kdy dojde k odstranění endometriální tkáně. Tato léčba však nebývá možná, pokud trpíte závažnou endometriózou.
Léčba pro muže
Lékař vám může doporučit inseminaci. Spermie jsou shromažďovány a pak zahuštěny, aby došlo ke zvýšení počtu zdravých spermií pro inseminaci.
Nefungující počáteční léčba
Mnoho párů, které mají problémy s otěhotněním, dospěje ke společnému bodu, kdy se musí rozhodnout, zda chtějí zkusit asistovanou reprodukci.
In vitro fertilizace je nejčastějším typem asistované reprodukce, jde o umístění oplodněného vajíčka do dělohy přes děložní čípek.
Intracytoplazmatická injekce spermie – provádí se v laboratoři, kde lékař vstřikuje přímo jednu spermii do jednoho vajíčka. Pokud dojde k oplodnění, lékař vloží embryo do dělohy ženy.
Ve svém příspěvku MORBUS CROHN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřiška.
Ahoj, četla jsem někde, že ve světě se biologickou léčbou léčí nemocní hned od počátku nemoci, že se prostě těm zánětům nedovolí, aby člověka celý roky postupně likvidovali. Je to pravda? A dojde to tak i k nám?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K léčbě akutního záchvatu dny se podává nárazová dávka 1 mg (2 obalené tablety), potom každou 1 až 2 hodiny 0,5 až 1 mg (1 až 2 obalené tablety). Maximální denní dávka je 3–4 obalené tablety (1,5–2,0 mg) během 24 hodin. Poté může pokračovat léčba nízkou dávkou, tedy 1–2 obalenými tabletami za den (0,5–1,0 mg kolchicinu) do utlumení bolesti. Celková dávka během léčby záchvatu nesmí překročit 12 mg (24 obalených tablet).
Uvedené dávkování platí pro dospělé a dospívající od 16 let.
Profylaxe záchvatů dny
Pro prevenci dalších záchvatů dny užívají dospělí 1 tabletu (0,5 mg) jednou nebo dvakrát denně. Maximální dávka je 2 obalené tablety (1 mg) denně. S profylaktickým dávkováním lze riziko dalších záchvatů po následující 3 měsíce snížit. Kolchicin se obvykle preferuje před nesteroidními antirevmatiky u pacientů s peptickým vředem, gastrointestinálním krvácením a dyspepsií nebo u těch, kteří užívají antikoagulancia. Profylaktická léčba je indikována především u pacientů s častými či závažnými záchvaty a u těch, kteří mají současně jiné zdravotní komplikace.
Léčba akutních záchvatů dny u pacientů s poruchou funkce ledvin
Při léčbě dnavých záchvatů u pacientů s mírnou (CrCl 50–80 ml/min) až středně těžkou (CrCl 30–50 ml/min) poruchou funkce ledvin není nutná úprava doporučené dávky, je však třeba pacienty pečlivě sledovat s ohledem na nežádoucí účinky kolchicinu. U pacientů s těžkým selháním funkce ledvin (CrCl méně než 30 ml/min) se dávkování zahajuje 1 obalenou tabletou (0,5 mg) denně. Při jakémkoli zvýšení dávky je nutné u pacienta zvláště pečlivě sledovat možné nežádoucí účinky kolchicinu. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin je však nutné průběh léčby neopakovat více než jednou za 2 týdny, přičemž úprava dávkování při léčbě dnavých záchvatů není třeba. U pacientů se záchvaty dny vyžadujícími opakovanou léčbu se musí zvážit náhradní terapie. U pacientů podstupujících dialýzu je léčba kolchicinem kontraindikovaná.
Léčba záchvatů dny u pacientů s poruchou funkce jater
Při léčbě dnavých záchvatů u pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce jater není nutná úprava doporučené dávky, pacienty je však třeba pečlivě sledovat z hlediska nežádoucích účinků kolchicinu. Snížení dávky je nutné zvážit u pacientů s těžkou poruchou funkce jater.
Léčba familiární středomořské horečky
Doporučená dávka přípravku Colchicum-Dispert pro dospělé s FMF je 2–4 obalené tablety (1,0–2,0 mg) denně. Počáteční dávka pro dospělé je obvykle 2–3 obalené tablety (1,0–1,5 mg) za den. Dávku přípravku Col
Ve svém příspěvku MORBUS CROHN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristina.
JO jenomže oni tam za svý práva bojovali a demonstrovali a tak donutili poslance donutit pojišťovny, aby to platili. Já vim, že je to ukrutně drahý, ale když už tu nemoc člověk jednou má, podle mě je lacinější (když už se orientujeme jenom podle ceny), celkově člověk, který normálně pracuje a jednou za čas jde na infusi, než někdo, kdo je na léích, operacích, invalidce....
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Většina bradavic nevyžaduje léčbu. Ale pokud máte bradavice, které jsou bolestivé nebo se šíří na další místa, lékař vám doporučí jejich odstranění. Léčba bradavic je často zdlouhavá a pacienti si pak připadají v boji bezmocní. Současná kožní medicína nabízí několik možností léčby. Důležité je být během léčby trpělivý, vše konzultovat se svým kožním lékařem a dodržet veškerá doporučení, která se léčby týkají. Léčba bradavic zahrnuje následující:
domácí léčba pomocí kyseliny salicylové nebo lepicí pásky;
předepsání silného léku na bradavice;
zmrazení bradavic (kryoterapie);
chirurgické odstranění bradavic;
lokální destrukce prostřednictvím potírání tyčinkou z kompaktní masy dusičnanu stříbrného asi po dobu 9 dní;
léčivé byliny, například šťáva vlaštovičníku;
česnek vkládaný na bradavice;
léčiva obsahující aktivní látky, jako je cytostatikum, které ničí chorobně se množící buňky. Také je vhodná kyselina mléčná a kyselina salicylová.
Léčba bradavic nemusí vždy fungovat, protože bradavice mají tendenci se vracet nebo šířit na jiné části těla. Příčinou tohoto problému bývá léčba, protože většina léčebných zákroků bradavice pouze inhibuje, ale neničí virus, který je způsobuje.
Kryoterapie
Obecně jde o „zmrazení“ bradavice tekutým dusíkem nebo jinou silně podchlazenou látkou. Léčí se takto obecné a ploché bradavice, léčba je přípustná i pro kondylomata. Zmrazování je krátkodobě bolestivé, není však třeba se obávat, bradavice mají tendenci po zmrazení rychle ustupovat a u menších bradavic často ani není potřeba kryoterapii opakovat. Za několik dnů se vytvoří na zmrazeném místě puchýř, s kterým bradavice sama odpadne.
Chirurgické odstranění
Odstraňují se tak bradavice a kondylomata většího rozsahu, zákrok se provádí většinou v lokální narkóze. Menší útvary jako nitkovité bradavice je možné vyoperovat ostrou lžičkou.
Konzervativní léčba
K tomuto účelu se využívá kyselina salycilová, po jejíž aplikaci zrohovatělé útvary postupně změknou a jsou odstraňovány bezbolestně skalpelem.
Imunitní systém si někdy s bradavicemi poradí sám, a proto se může stát, že léčebné zásahy nejsou zapotřebí. Navštívit kožního lékaře je ale doporučeno pokaždé. Pokud s účinnou léčbou začnete včas, předejedete rozsáhlým výsevům bradavic a svízelné a zdlouhavé léčbě několika útvarů.
Dá se říci, že normální krevní tlak je 120/80 mm Hg, nízký krevní 105/65 mm Hg. Pokud se cítíte trvale unavení a máte problémy s chůzí do schodů, máte sníženou schopnost koncentrace a málo energie, případně při ranním vstávání máte černo před očima, může být příčinou těchto problémů nízký krevní tlak v cévách. Nízký tlak není nemoc v pravém slova smyslu. Naměřená nižší hodnota krevního tlaku pro mnoho lidí neznamená žádné omezení a lidé se i při nižším tlaku cítí dobře. Rozlišujeme primární a sekundární nízký tlak.
Primární nízký krevní tlak
Primární nízký krevní tlak vzniká z neznámé příčiny. Touto formou trpí především mladé a zdravé ženy. Tyto příznaky se vysvětlují možnými odchylkami v nervovém a hormonálním ovlivnění krevního tlaku. Primární nízký krevní tlak se objevuje rovněž u sportovců, kteří jsou schopni se tréninkem přizpůsobovat zátěži. Primární nízký krevní tlak nemusí jedince nikterak obtěžovat a může být ochranným faktorem řady nebezpečných chorob, které jsou spojeny s vysokým krevním tlakem.
Možné příčiny primárního nízkého krevního tlaku: genetické předpoklady, vysoký, hubený vzrůst, častěji u žen, nedostatek sodíku (dehydratace, trávicí potíže, bolest břicha, ztráta hmotnosti, poškození nervů, bolest hlavy, nízký krevní tlak, bušení srdce, poruchy nervů, deprese), Addisonova choroba (únava, nízký krevní tlak, ztráta hmotnosti, průjem, pocit na zvracení až zvracení, ztmavnutí kůže).
Sekundární nízký krevní tlak
Sekundární nízký tlak má rovněž neznámou příčinu. Za sekundárně nízký krevní tlak se považuje stav, který se nazývá ortostatická hypotenze. Ortostatická hypotenze je stav, který může být i zcela přirozený a nedoprovází žádné nemoci. Jedná se o nízký tlak vzniklý při rychlé změně polohy ze sedu či lehu do stoje. Časté to bývá u mladší části populace. S ortostatickou hypotenzí se setkáváme ovšem i u starší populace ve věku nad 65 let a nezřídka se projevuje pády a zvýšenou nemocností. Zde může být příčinou příliš intenzivní medikamentózní léčba vysokého krevního tlaku, zhoršení reakce samotného organismu na změny tlaku díky postižení stěny samotných cév tukovými a vápenatými pláty, poškození nervové soustavy jinými onemocněními, jako je parkinsonismus nebo cukrovka a alkoholismus. U některých lidí poklesne krevní tlak po jídle a přirozeně také klesá ve spánku.
Dále nízký krevní tlak způsobují nemoci postihující srdce, cévy a také endokrinní systém, tedy systém žláz s vnitřní sekrecí, kam patří například slinivka břišní, štítná žláza, nadledviny či podvěsek mozkový. Žlázy s vnitřní sekrecí produkují hormony ovlivňující krevní tlak. Štítná žláza vytváří hormon, který působí na&nb
