Někteří vědci tvrdí, že přítomnost motolice slinivkové u člověka způsobuje cukrovku kvůli poškození, které vytváří ve slinivce břišní. Motoliceslinivková se zavrtává přímo do žlázy a ničí její tkáň. Tito vědci uvádí, že v jejich vlastní praxi někteří pacienti s diabetem zjistili, že se jejich hladina cukru v krvi normalizovala a byli schopni ukončit léčbu po dokončení programu vyhubení parazitů. I když je to reálná možnost, je velmi obtížné někoho pro to otestovat. Jediným způsobem, jak zjistit, zda-li je viníkem diabetu motolice, by bylo zavedení režimu hubení parazitů.
Infekce motolicí slinivkovou se stává celosvětově rozšířenější, ale jen zřídka jsou pozorovány v zemích mimo endemické oblasti, kde se obvykle vyskytují u lidí vracejících se z těchto oblastí.
Význam tohoto parazita závisí na tom, do jaké míry uzavře slinivkové kanálky, a to buď přímou fyzickou obstrukcí, nebo vyvoláním zánětu a periduktální fibrózy. Předpokládá se, že motolice získají přístup do pankreatických kanálků přímo z dvanáctníku po požití parazita. Člověk není hlavním hostitelem motolice, ale může se náhodně nakazit spolknutím mezihostitele (suchozemský plž, kobylka) nebo snědením kontaminované rostliny.
Praziquantel zůstává lékem pro všechny infekce motolicemi kromě fascioliázy, pro kterou je lékem bithionol.
U komplikací infekce motolicí, které zahrnují karcinom močového měchýře u pacientů s močovou schistosomiázou, fibrózou a zesílením střevní stěny u pacientů s intestinální schistosomiázou, vzestupnou cholangitidou u pacientů s fascioliázou a cholangiokarcinomem u pacientů s klonorchiázou, může být nutná chirurgická léčba.
Motoliceslinivková obvykle způsobuje mírné příznaky. Silné infekce však mohou být doprovázeny gastrointestinálními poruchami, včetně bolesti břicha, plynatosti, zvracení, průjmu nebo zácpy. Jsou hlášeny žloutenka, zvětšená játra a systémové příznaky.
Eosinofilie (zvýšený počet eosinofilů oproti fyziologickému normálu) je vzácná a bývá pozorována u pacientů s fasciolopsiázou, schistosomiázou, heterofiázou, metagonimiázou, časnými stádii paragonimiázy a akutní klonorchiázou (zmizí u chronické klonorchiázy).
Anémii lze pozorovat u pacientů se schistosomiázou, fascioliázou a paragonimiázou.
U pacientů s fasciolopsií může být pozorována neutropenie (pokles absolutního počtu neutrofilů).
Moč: u jedinců se schistosomiázou lze nalézt hrubou nebo mikroskopickou hematurii.
Mozkomíšní mok (CSF): u jedinců s mozkovou paragonimiázou se může objevit zvýšení tlaku v CSF a pleocytóza a eozinofilie v CSF.
Zobrazovací testy zahrnují CXR, ultrazvuk, CT, MRI a cholangiografii.
Diagnóza probíhá laboratorním vyšetřením stolice, při které se prokáže přítomnost charakteristických vajíček ve stolici.
Mezi další metody diagnostiky patří detekce antigenu pomocí enzymového imunosorbentního testu (ELISA) a testy sérologických protilátek pomocí nepřímé hemaglutinace, nepřímé imunofluorescence a ELISA.
Motolice je plochý červ mající přísavky s trny, jimiž se lépe uchycuje na tkáni hostitele. Životní cyklus těchto drobných parazitických živočichů je vázán nejprve na vodní plže, následně na vodní ptáky. Koupajícího se člověka parazit ohrožuje v takzvaném cerkariálním stadiu životního cyklu, kdy se larvy motolice (cerkárie) uvolní z plže do vody a snaží se najít vodního ptáka, aby mohly dokončit svůj vývoj. Dospělé motolice žijí v játrech a ve žlučovodech, kde se živí krví. Vajíčka dospělých jedinců se průběžně dostávají se žlučí do střev, odkud cestují s výkaly ven. Motolice dostaly svůj český název proto, že jedním z příznaků napadení je „motání“ hlavy. Vyvolávají chronické hepatitidy až cirhózy. Zvětšená játra, zažívací obtíže, průjmy, ALERGIE. Motoliceslinivková žije především ve vnitřně sekretorické části slinivky. Bezpečně ji najdete u cukrovkářů nebo u lidí, kteří trpí přehnanou chutí na sladké. Všechny motolice zhoršují metabolismus, a proto se často nachází u lidí s nadváhou. Motolice byly nejprve zaznamenány jako paraziti hovězího dobytka skotu, napadají však i člověka. Zdrojem nákazy motolicí mohou být i ryby. Zejména v oblasti jihovýchodní a východní Asie existují motolice cizopasící v zažívacím traktu člověka. Zdrojem nákazy jsou syrové ryby obsahující opouzdřené larvy (metacerkarie) parazitů.
Praziquantel je uváděn jako lék první volby na motolice.
Cesol obsahuje 150 mg praziquantelu v jedné tabletě, jedno balení obsahuje 6 tablet. Při léčbě jsou většinou zapotřebí tři až čtyři balení (čtvrté balení se užívá až za měsíc po předchozích třech baleních). Cesol je lék na bázi praziquantelu a hubí tasemnice, škulovce, tasemničku dětskou, schistosomy a motolice. Současně tlumí, i když tyto informace leták neobsahuje, prvoky a oblé červy. Vstřebává se do krve, takže pokud má někdo zárodky tasemnic až v CNS, je to jediný lék, na který se lze spolehnout, že vyčistí parazity i tam.
Motolice představují skupinu medicínsky a veterinárně významných původců chorob zvířat i člověka. Velikost motolic se pohybuje od několika desetin milimetru do několika centimetrů. Vývojové cykly zahrnují 1 až 3 mezihostitele. Fasciolóza je onemocnění způsobené motolicemi rodu Fasciola. Mezi známé lidské motolice patří motolice jaterní (Fasciola hepatica), která je rozšířená po celém světě. Konečným hostitelem motolice jaterní jsou především přežvýkavci, ale i ostatní savci včetně člověka. Vajíčka tohoto parazita se dostávají do vnějšího prostředí společně s trusem. Ve vodním prostředí se z vajíček líhnou obrvené larvy, takzvaná miracidia. Tato stadia napadají své mezihostitele, kterými jsou plži z čeledi plovatkovitých, vyskytující se v podmáčených lokalitách. V jejich těle probíhá další vývoj motolice. Plže pak opouštějí bičíkatá pohyblivá stadia zvaná cerkarie, která ulpívají na rostlinách ponořených ve vodě. Po přichycení ztrácejí cerkarie ocásek a vytváří si kolem sebe ochranný obal. Zvířata se poté nakazí spásáním vegetace společně s opouzdřenými stadii motolice jaterní. Po pozření pronikají larvy stěnou střeva do břišní dutiny a odtud pak k játrům a žlučovodům, kde pohlavně dozrávají a začínají produkovat vajíčka, která se zpět do okolního prostředí dostávají spolu s trusem. Kromě jater a žlučovodů mohou napadat i další orgány (plíce, děloha, podkoží). Člověk se může nakazit pozřením salátu připraveného z vodních rostlin, například z oblíbené potočnice. Riziko představuje i konzumace plodů spadaných do vlhkých míst. Brzy po první infekci motolicemi trpí člověk bolestmi břicha, horečkou, nechutenstvím a průjmy. Zvětší se játra a slezina. Může se objevit i žloutenka. Poté nastává období relativního klidu, které může trvat i roky. Onemocnění se znovu projeví jako žlučníkové potíže a zánět žlučovodů. Vznikají žlučníkové kameny a objevují se žlučníkové záchvaty. Může dojít i k ucpání žlučovodů. Motolice jaterní poškozuje také jaterní tkáň. Může se vyvinout rovněž cirhóza jater. V České republice se toto onemocnění již vyskytuje spíše sporadicky a pouze u zvířat.
Praziquantel je anthelmintikum ze skupiny chinolinových derivátů působící proti tasemnicím a motolicím. Vyrábí se jako léčivo pro humánní i veterinární použití. Je znám především jako lék volby proti schistosomóze. Pro lidské použití není Praziquantel v ČR registrován. Ve veterinární oblasti se často vyrábí v kombinaci s jiným anthelmintikem, jako jsou například benzimidazoly, ivermektin či tetrahydropirimidiny, pro docílení kompletního odčervení proti všem vnitřním červům. Řada přípravků obsahujících praziquantel je dostupná na českém trhu pro psy, kočky a koně.
Vermox
Vermox je anthelmintikum, tedy přípravek působící proti střevním cizopasníkům. Je určen k léčbě napadení jedním nebo několika ze jmenovaných cizopasníků: roup dětský (Enterobius vermicularis); tenkohlavec bičíkový (Trichuris trichiura); škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides); měchovci (Ancylostoma duodenale, Necator americanus); hádě střevní (Strongyloides stercoralis); tasemnice (Taenia spp.). Tento lék je na našem trhu dostupný na lékařský předpis.
Zentel
Zentel - Albendazol (albendazol) je účinný na celou řadu parazitů, nejčastěji se používá na tyto parazity: škrkavky, tenkohlavec lidský, roupy, měchovci, hádě střevní, motolice, ale je účinný i na tasemnice. Na našem trhu není dostupný.
Cesol
Cesol praziquantel je poměrně silný lék, který je na parazity velice účinný, zároveň je však nesmyslně drahý. Cesol je lék na bázi praziquantelu. Na našem trhu není dostupný.
Yomesan
Yomesan je lék na bázi niklosamidu. Na našem trhu není dostupný.
Pokud souvisí vaše bolesti s jídlem, je nutné shromažďovat informace o jídle, ale i charakteru a místě bolestí. Jedině tak může lékař dojít k přesnějšímu závěru a navrhnout vhodnou léčbu. Vředy lze rozpoznat podle bolesti vznikající při jídle nebo krátce po něm a vyskytující se pod dolním okrajem hrudní kosti. Vznik vředů souvisí také se stresem, alkoholismem, kouřením, častým přísunem kofeinu, nepravidelnou a nevyváženou stravou, někdy za jejich vznik může i genetika. Při kyselém, kořeněném nebo smaženém jídle se bolesti stupňují, zatímco po konzumaci mléčných a zásaditých přípravků proti žaludečnímu překyselení mohou ustupovat. Obdobným projevem lze charakterizovat i žlučníková či slinivková onemocnění. Kolika žlučníku se objevuje po konzumaci tučných pokrmů, a to až v řádu několika hodin. V zažívacím traktu se totiž při dodání tuku vyplaví hormony, které podněcují žlučník k výdeji žluči. Ta je při trávení tuků nezbytná, avšak objeví-li se v cestě překážka (například v podobě kamene), zareaguje žlučník dalšími a dalšími stahy, které způsobují pacientovi silné bolesti a záchvat. Produkty slinivky břišní se na trávení podílejí prostřednictvím enzymů, činnost slinivky pak vyvolá přítomnost potraviny v žaludku a dvanáctníku. Pokud je však pankreas zasažen nádorem či zánětem, vzniká bolest po každém jídle, objevit se může i průjem. Pacienti popisují bolest jako ránu dýkou a krátkou úlevu přináší jen poloha na všech čtyřech.
Pokud máte bolesti břicha po jídle delší dobu, vyhledejte co nejdříve svého praktického doktora. Ten vás pak pravděpodobně pošle na oddělení chirurgie či gastroenterologie. Včasná diagnóza je nutná především u slinivkových chorob, kvůli bolestem však většinou pacienti návštěvu lékaře příliš neodkládají.
Schistosomóza je onemocnění způsobené motolicemi rodu Schistosoma (krevnička). Nemoc je rozšířena v tropických a subtropických oblastech Afriky, Asie a Ameriky. Nakaženo je v současnosti 200 milionů lidí a asi 600 milionů jich žije v oblastech rizik nákazy. Většina těchto infekcí je způsobena třemi druhy: Schistosoma haematobium (krevnička močová), Schistosoma mansoni (krevnička střevní) a Schistosoma japonicum (krevnička jaterní). Vývojový cyklus schistosom začíná tím, že vajíčko s miracidiem opouští tělo svého hostitele se stolicí. Ve vodě se líhne miracidium, které proniká do plže. Plže pak opouštějí stadia zvaná cerkarie, která pronikají do kůže člověka a do krevního řečiště. Člověk se může nakazit jakýmkoliv kontaktem s vodou, například při koupání v endemických oblastech. Cerkarie po průniku do organismu ztrácí ocásek a vzniká schistozomula. Další vývoj již probíhá v cévním systému. Onemocnění se projevuje kašlem, bolestmi břicha a průjmem. Postižení orgánů závisí na druhu schistosomy. V případě S. haematobium dochází k zánětům močového měchýře, selhání ledvin a vzniku nádorů močového měchýře. S. mansoni způsobuje střevní potíže. Kromě střev jsou zasažena i játra a může dojít k jejich nadměrnému zvětšení – hepatomegalu, někdy spojenému se zvětšenou slezinou – hepatosplenomegalií. Hlavním místem výskytu dospělých jedinců motolice S. japonicum je žilní síť jater. Kromě rozsáhlého poškození jater a sleziny bývají zasaženy i plíce a střevo. Závažné komplikace nastávají, když jsou vajíčka zanesena do mozku. Tyto případy bývají většinou letální. Na našem území se lze setkat s některými druhy schistosom parazitujících na ptácích. Do kůže člověka mohou pronikat při kontaktu s kontaminovanou vodou v přírodních nádržích a způsobovat kožní alergickou reakci. Tento parazit však není v hostiteli, kterého představuje savec, schopen dokončit svůj vývoj a v kůži hyne.
