Pokud dítě stále kojíte, můžete mít kvasinky také na bradavkách. Ty se však neléčí, pokud se neprojeví příznaky jako pálení, svědění (oba příznaky se zhoršují po krmení), změna barvy, olupování, nebo naopak může být bradavka s dvorcem hladká a lesklá s bělavými flíčky. V tom případě se na bradavky aplikují lokální protiplísňové masti (po poradě s lékařem či lékárníkem).
Zde můžete vidět, jak vypadá moučnivka na bradavkách.
Zdroj: článek Moučnivka
V naší poradně s názvem BÍLÉ FLEKY NA PENISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Vytvorili jse mi na spicce penisu a a predkozce takove bile fleky. Neboli ro ale pri moceni ro obcas pali. Nevite co to je? Diky
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na fotografii je vidět mužská kandidóza - kvasinková infekce u mužů.
Mužská kandidóza, běžně známá jako moučnivka penisu, je způsobena kvasinkou Candida. Tato houba nejlépe prospívá ve vlhkých podmínkách a penis poskytuje dobré prostředí, zejména pod předkožkou, pro jejich přežití.
Příznaky mužské kvasinkové infekce jsou:
Svědivá vyrážka, která může být bílá což vede k tvorbě bílých skvrn na penisu. Případný otok žaludu způsobuje záněty penisu - onemocnění známé jako balanitis. Svědivé pupínky se můžou zanítit a způsobit červené boláky na penisu. Rovněž můžete cítit bolest při pohlavním styku a v pokročilém stádiu může být pozorován bolestivý pocit na špičce penisu při močení. Rovněž může být přítomen konstantní neobvyklý bílý výtok pod předkožkou.
Léčba
Ve většině případů se kvasinková infekce léčí použitím jednoduch antimykotik, která jsou předepsána lékařem potom, co schválil, že je to určitě kvasinková infekce, která způsobuje tyto bílé svědivé skvrny na vašem penisu.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Bílé fleky na penisu
Moučnivka se u kojenců projevuje bělavými povlaky v ústech, a to na jazyku, tvářích, dásních nebo na patře. Puchýřky vypadají jako sražené mléko nebo tvaroh a nejdou jednoduše setřít. Někdy bývá moučnivka u kojenců doprovázena také mokvajícími puchýřky v okolí konečníku.
Takto vypadá moučnivka u novorozence.
Moučnivka u kojenců se léčí 0,5–1% genciánovou violetí, fialovým protiplísňovým roztokem. Genciána je v lékárnách běžně dostupná. Nanáší se na postižená místa. K aplikaci můžete použít vlastní prst ovázaný kouskem obvazu. Pokud moučnivka nezmizí do 3 až 4 dnů, navštivte lékaře. Na moučnivku lze použít také výplachy dutiny ústní roztokem tea tree oleje, zeleného jílu nebo aloe vera. Před jejich použitím se však u dětí poraďte s lékařem. Zároveň je nutné všechny dudlíky, které dítě používá, vyvářet nejlépe ve vodě s trochou octa.
Zdroj: článek Moučnivka
Moučnivka je časté infekční onemocnění, které se projevuje u kojenců jako bílý povlak na sliznici uvnitř úst nebo na jazyku. Infekce není pro dítě nebezpečná. Původcem onemocnění je kvasinka Candida albicans, která se běžně vyskytuje v ústech, v trávicím a v genitálním traktu člověka. Při přemnožení kvasinek dochází k infekci. Kojenci se nakazí obvykle od matky během porodu nebo později z prsních bradavek či při nedostatečné hygieně. Onemocnění se u kojenců obvykle projeví krátce po narození, nejčastěji okolo 10. dne života. Většina onemocnění vzniká do 2 měsíců věku, ale může se objevit také později.
Moučnivka se u kojenců projevuje jako bílý povlak na sliznici v ústech, na jazyku nebo na patře. Povlak je obtížné setřít a po setření se objeví zarudlá, někdy krvácející sliznice. Kojenci mohou mít podobný bílý povlak také od mléka, v tomto případě však povlak v krátké době mizí. U většiny dětí se jedná o nebolestivé onemocnění, pro některé děti je však moučnivka bolestivá. Bolest se pak projevuje především při kojení nebo krmení z lahve.
Moučnivka obvykle vymizí i bez léčby během několika týdnů. Pro urychlení léčby nebo při rozsáhlejším výskytu může lékař předepsat mast nebo boraxglycerin. Látky se aplikují do úst dítěte. Kojící matky by si pak měly mastí natírat také bradavky před kojením, aby nedocházelo k přenosu onemocnění z dítěte na matku a zpět.
Potírá se sliznice dutiny ústní. U kojících matek je důležité léčit také bradavky antimykotickým přípravkem, i když nemají žádné příznaky. Předejde se tak opakovanému návratu moučnivky. Důležité je také vyvaření všech dudlíků, lahví a odsávačky mléka, aby se předešlo další infekci. Neléčená nebo nesprávně léčená moučnivka se může rozšířit i dál a při vážnějším stavu jsou pak nutná celková antimykotika. Proto by měla být léčba konzultována s lékařem. Léčený soor by měl správně do týdne vymizet.
Zdroj: článek Roztok borax glycerin
Moučnivka je infekční onemocnění projevující se u kojenců jako bílý povlak na sliznici uvnitř úst, na jazyku nebo na patře. Infekce není pro dítě nebezpečná. Povlak je obtížné setřít a po setření se objeví zarudlá, někdy krvácející sliznice. Kojenci mohou mít podobný bílý povlak také od mléka, v tomto případě však povlak v krátké době mizí. U většiny dětí se jedná o nebolestivé onemocnění, ovšem pro některé může být moučnivka bolestivá. Zvláště na rtech je moučnivka u dětí velmi nepříjemná. Bolest se pak projevuje především při kojení nebo krmení z lahve.
Obrázky ukazují, jak vypadá moučnivka.
Moučnivku na rtech si můžete prohlédnout na těchto fotografiích.
Zdroj: článek Moučnivka
Příčiny bílého povlaku na jazyku u kojence mohou být způsobeny přemnožením kvasinky Candida albicans v dutině ústní. Onemocnění nazýváme moučnivka, nebo také soor. Tato kvasinka se v dutině ústní normálně vyskytuje, k jejímu přemnožení dochází buď u nejmenších dětí, nebo při oslabeném imunitním systému. Moučnivka je u dětí spojena s bělavým povlakem tváří a jazyka. Povlak nejde snadno setřít. Možnou léčbou je potírání povlaku genciánovou violetí. Jedná se o protiplísňový roztok. Příznaky by měly odeznít do 3–4 dnů. Další možností je výplach dutiny ústní tee trea olejem. Jako preventivní opatření proti návratu onemocnění se doporučuje vyvaření veškerých dudlíků, případně i hraček. Je pravděpodobné, že kvasinky budou přítomné též na vašich bradavkách. Pokud se vyskytnou příznaky jako pálení a svědění bradavek, které sílí po kojení, je nutné léčit i je. K ošetření se užívají masti s protiplísňovým účinkem.
Zdroj: článek Bílé skvrny na jazyku
Moučnivka se projevuje výskytem bělavých povlaků v ústech, které vypadají jako sražené mléko nebo tvaroh. Objevit se může na patře, jazyku i dásních. Bělavý povlak je zpočátku možné setřít, při déletrvající nákaze pevně ulpívá na sliznici. Okolí a podloží výsevu mykózy bývá ostře červeně ohraničené. Infekce se může přenést z úst na sliznici rtů, kde obvykle napadá ústní koutky. Pokud není moučnivka včas podchycena a zaléčena, může se kvasinka rozšířit z úst do hltanu a přes trávicí soustavu může projít až ke konečníku dítěte. V těchto místech se nákaza projevuje zčervenáním sliznice, výsevem povlaku až mokvajících puchýřků. Dítě na rozšíření nákazy na konečník může reagovat zvýšeným neklidem až plačtivostí, zejména před přebalením (infikovaná místa svědí, až bolavě pálí). Nákaza se neprojevuje zvýšenou teplotou, ale může ji doprovázet nechutenství a odmítání jídla, které dítě v pusince dráždí.
Léčba nákazy: K léčbě moučnivky se používají dezinfekční a antimykotické tinktury, kterými se napadená místa 4–5x denně potírají (například 0,5–1% genciánová violeť). Alternativně lze zvolit výplachy úst roztokem z tea tree oleje nebo aloe vera. Pokud během 4–5 dní nedojde k ústupu nákazy, je vhodná konzultace s lékařem (dermatologem či pediatrem). V urputných případech, u dětí s oslabenou imunitou, dětskou cukrovkou či vážně nemocných dětí, je možné moučnivku léčit celkovou léčbou pomocí antimykotik (polykací léky na potlačení plísňových onemocnění). Aby nedošlo k opětovnému vytvoření nákazy, mělo by být součástí léčby pečlivé vyváření dudlíků a saviček, které dítě užívá, a důkladná dezinfekce hraček, které si dává do úst (kousátka, chrastítka, gumové pískací hračky a podobně). Prevencí vzniku onemocnění je používání výhradně vlastních dudlíků (nejlépe již v porodnici), aby se dítě nemohlo infikovat přes zapůjčené předměty.
Moučnivka je typickým dětským onemocněním. Přenos na dospělé je ojedinělý a dochází k němu zejména u lidí se sníženou imunitou, u diabetiků, dlouhodobě nemocných, onkologických pacientů a podobně.
Zde můžete vidět fotografie onemocnění moučnivkou u dětí.
Zdroj: článek Plíseň na rtech
Moučnivka je kvasinková infekce, která nejčastěji postihuje novorozence a kojence. Příčinou moučnivky je kvasinka Candida albicans, která je normálně v malém množství přítomna v ústech. Pokud se však kvasinky přemnoží, způsobí infekci. Jestliže měla matka vaginální kvasinkovou infekci při porodu, mohou novorozenci dostat moučnivku krátce po porodu, během něhož jsou vystaveni infekci kvasinek v porodních cestách. Příznaky moučnivky se objeví během jednoho dne až týdne po porodu. Kojené děti mohou rovněž dostat moučnivku z matčiných prsů. Moučnivku mohou dostat také kojenci a děti léčené antibiotiky, protože antibiotika narušují přirozenou rovnováhu organismů v ústech dítěte a umožňují tak množení kvasinek. Postiženy mohou být také děti s poruchami imunitního systému souvisejícími s AIDS, rakovinou, transplantací nebo s podvýživou.
U dítěte se moučnivka projevuje výskytem bělavých povlaků v ústech, které vypadají jako sražené mléko nebo tvaroh. Objevit se může na patře, jazyku i dásních. Bělavý povlak je zpočátku možné setřít, při déletrvající nákaze pevně ulpívá na sliznici. Okolí a podloží výsevu mykózy bývá ostře červeně ohraničené. Infekce se může přenést z úst na sliznici rtů, kde obvykle napadá ústní koutky (Anguli infectiosi). Pokud není moučnivka včas podchycena a zaléčena, může se kvasinka rozšířit z úst do hltanu a přes trávicí soustavu může projít až ke konečníku dítěte. V těchto místech se nákaza projevuje zčervenáním sliznice, výsevem povlaku až mokvajících puchýřků. Dítě na rozšíření nákazy na konečník může reagovat zvýšeným neklidem až plačtivostí, zejména před přebalením (infikovaná místa totiž hodně svědí, až bolavě pálí). Nákaza se neprojevuje zvýšenou teplotou, ale může ji doprovázet nechutenství a odmítání jídla, které dítě v pusince dráždí. Takto vypadá moučnivka u kojence.
K léčbě moučnivky se používají dezinfekční a antimykotické tinktury, kterými se napadená místa 4–5x denně potírají (například 0,5–1% genciánová violeť). Alternativně lze zvolit výplachy úst roztokem z tea tree oleje nebo aloe vera. Pokud během 4 až 5 dní nedojde k ústupu nákazy, je vhodná konzultace s lékařem. V urputných případech, u dětí s oslabenou imunitou, dětskou cukrovkou či vážně nemocných dětí je možné moučnivku řešit celkovou léčbou pomocí perorálních antimykotik. Aby nedošlo k návratu onemocnění, mělo by být součástí léčby pečlivé vyvaření dudlíků a saviček, které dítě používá, a důkladná dezinfekce hraček, které si dává do úst. Prevencí vzniku onemocnění je používání výhradně vlastních dudlíků, aby se dítě nemohlo infikovat přes zapůjčené předměty.
Plenk
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kvasinková infekce u kojence
Bílý povlak v puse může být způsobený kvasinkami. Kvasinková infekce je poměrně častá infekce vyvolaná kvasinkami rodu Candida. Za normálních okolností jsou kvasinky součástí obvyklé flóry v trávicím traktu a genitálu, ojediněle na kůži. V přítomnosti predispozičních faktorů se mohou výrazně pomnožit a vyvolat nejrůznější projevy. Kvasinková infekce způsobuje na jazyku bílé pupínky, které mohou být známkou plísňové infekce. Kvasinková infekce je rovněž známá jako afty nebo jako kandidóza, která je způsobena přímo plísní Candida albicans. Předtím než se objeví bílé pupínky na jazyku, dochází obvykle k jeho otoku a bolesti. Léčba se řídí lokalizací infekce, jejím rozsahem a přidruženými rizikovými faktory. Základem úspěšné léčby je dodržování režimových opatření a cílené odstranění kvasinek antimykotiky, která zabrání růstu a množení kvasinek. Při orální kandidóze se aplikují lokální prostředky ve formě sprejů a roztoků.
Mykóza u dětí je nepříjemné onemocnění způsobené plísní zvanou Candida. Mezi kvasinkové infekce patří moučnivka a plenková dermatitida. Moučnivka postihuje hlavně novorozence a kojence (viz výše). Moučnivka se například u dětí projeví po porodu, jestliže jejich matka měla vaginální kvasinkovou infekci, dále při kojení z matčiných prsů, při léčbě antibiotiky či u dětí s poruchami imunitního systému. Plenková dermatitida se vyskytuje v místech zakrytých plenkami. Častou příčinou je nadměrná vlhkost způsobená močí a potem pod plenkami. Moučnivka se léčí protiplísňovými léky v tekuté formě, které se vtírají dítěti do úst smotkem vaty nebo čistým prstem. Starším dětem je možné podávat lék na lžíci; dítě si jím vypláchne ústa a vyplivne ho. Plenková dermatitida se léčí protiplísňovými léky ve formě masti nebo roztoku, které se nanášejí na postižená místa. Poševní kvasinková infekce se obecně léčí protiplísňovou mastí nebo čípky, které se zavádějí do pochvy. Léčená infekce by měla po několika dnech odeznít, může se však vracet.
Zdroj: článek Červené pupínky v ústech
Moučnivka neboli soor je formou kvasinkové infekce, která postihuje ústní dutinu. Původcem tohoto onemocnění je kvasinka Candida albicans, která vyvolává i ostatní formy kandidóz, a to jak kožní, tak slizniční, případně orgánové. Soor se často objevuje u novorozenců a kojenců do jednoho roku života. Podstatnou roli ve vzniku této nemoci hraje imunitní systém, který mají právě nenarozené děti nedostatečně vyvinutý, rovněž chroničtí dospělí pacienti mívají imunitní systém oslabený.
Zde můžete vidět, jak vypadá moučnivka v ústech.
Na kvasinku Candida albicans zabírá látka vyráběná v ČR od roku 1950, a tou je nystatin. Nystatin má velkodistributor v ČR na skladě, ale v lékárnách jej nenajdete. Recept na tento přípravek vám musí předepsat lékař, s receptem jděte do lékárny a trvejte na tom, aby pro vás Nystatin objednali. Kdo jezdí do okolních zemí, může si Nystatin v lékárně koupit tam.
Zdroj: článek Moučnivka
Vědci identifikovali více než 38 000 druhů pavouků a předpokládá se, že ještě mnoho druhů čeká na své objevení.
Pavouci se vyskytují na všech kontinentech, kromě Antarktidy. Odhaduje se, že v jednom akru půdy žije až 1 milion pavouků. V tropech se toto číslo může přiblížit ke 3 milionům. Vědci předpokládají, že člověk není od pavouka nikdy vzdálen více než 3 metry.
Většina pavouků žije v průměru rok.
Většina pavouků, která se nachází v domovech, se přizpůsobila k životu v interiéru a mají jen malou šanci přežít ve venkovním prostředí.
Brazilský pavouk palovčík brazilský může u mužů způsobit dlouhou a bolestivou erekci.
Pavouci jsou životně důležití pro zdravý ekosystém. Jedí škodlivý hmyz, opylují rostliny a recyklují mrtvá zvířata a rostliny. Jsou také cenným zdrojem potravy pro mnoho malých savců, ptáků a ryb.
Pavouci jedí více hmyzu než ptáci a netopýři dohromady.
Pavouci se rozmnožují pohlavně a oplodnění probíhá vnitřně, ale nepřímo, což znamená, že samec nevnáší sperma do samičího těla svým pohlavním ústrojím. Vytvářejí malé pavučiny, do kterých ejakulují, a poté sperma přenesou do objektů podobných injekční stříkačce na konci makadel.
Pavouci, kteří vytvářejí pavučiny, mají dva nebo tři drápky na špičce každé nohy, které používají k přehoupnutí z jednoho vlákna na druhé, aby neuvízli v lepkavých částech své sítě. Kromě toho tělo pavouka obsahuje speciální olejovitou látku, která rovněž brání uvíznutí ve vlastní síti.
Když pavouk chodí, tak se v daný okamžik čtyři z jeho noh vždy dotýkají země, zatímco zbylé čtyři jsou ve vzduchu.
Baghíra Kiplingův je jediný druh pavouka na světě, který je vegetarián.
Ve vzácných případech mohou kousnutí některých pavouků způsobit krevní poruchy. Například jed koutníka jedovatého může způsobit prasknutí červených krvinek. To může vyvolat další symptomy, jako například akutní poškození ledvin nebo žloutenku.
Pavouci mají modrou krev. U lidí je kyslík vázán na hemoglobin, molekulu, která obsahuje železo a dává krvi její červenou barvu. U pavouků je ale kyslík vázán na hemocyanin, molekulu, která obsahuje spíše měď než železo.
Svaly pavouka dokážou stáhnout jeho nohy do klubíčka, ale neumí je opět roztáhnout. Namísto toho musí pavouk do nohou načerpat vodnatou tekutinu, která je vytlačí ven. Nohy mrtvého pavouka se vždy stáhnou do klubíčka, protože pavouk už nemá žádnou tekutinu, která by nohy opět roztáhla.
Jed pavouka zvaného černá vdova útočí na nervy tím, že blokuje jejich signály do svalů, což způsobuje jejich bolestivé a opakované smrštění. Kousnutí černé vdovy může způsobit také probl
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pavoučí kousnutí
Vitiligo se u dětí projevuje malými nebo velkými mléčně bílými skvrnami na kůži, které se zvětšují a vytvářejí plochy. Příčinou vitiliga je ztráta pigmentu, který dodává kůži její barvu. Děti s těžkou formou vitiliga ztrácejí pigmentaci na celém těle. K léčbě vitiliga dětský lékař obvykle předepíše kortikosteroidní mast nebo roztok, ale jiné metody se obecně pro léčbu dětí nedoporučují.
Děti s vitiligem mají mléčně bílé skvrny na kůži, které jsou buď symetrické (vyskytují se na stejných místech po obou stranách těla), nebo nesymetrické. Skvrny se zvětšují a vytvářejí velké, nepravidelně tvarované plochy. Ochlupení na postižených místech se někdy rovněž zbarví bíle. Nejčastěji se vitiligo vyskytuje kolem úst, nosu a očí; na hřbetech rukou a prstů; na loktech, na zápěstí, na kolenou, v podpaží, na tříslech, na genitáliích, na dolních končetinách a na prsních bradavkách. Vitiligo se někdy objeví na kůži pokrývající zranění nebo popáleninu. Nejpatrnější je u dětí s tmavou barvou pleti, avšak i u dětí se světlou barvou pleti je viditelné, a to zejména v létě, kdy je kůže opálená. Děti s těžkou formou vitiliga ztrácejí pigmentaci na celém těle.
Má-li dítě světlou pleť, při pobytu na slunci mu skvrny zakrývejte oděvem, mohlo by dojít ke spálení kůže. Na postižená místa, která by mohla být vystavena slunečnímu záření, vždy aplikujte opalovací krém, dokonce i v zimě. Jestliže se dítě za svůj vzhled stydí, zakryjte mu skvrny make-upem nebo samoopalovacím krémem.
Existuje řada agresivnějších způsobu léčby vitiliga, které se však obecně nedoporučují pro léčbu dětí. Dětský lékař obvykle předepíše kortikosteroidní mast nebo roztok, průběh léčby je však třeba pečlivě sledovat. Lékař také odebere dítěti krev na testy, které pomohou určit, zda příčinou vitiliga není nějaká nemoc, například porucha štítné žlázy.
Zdroj: článek Vitiligo
Ve druhé fázi infekce dochází až k postižení CNS (centrální nervové soustavy) a zde se už hovoří o neuroborelióze. Člověk má ale pocit jako při viróze, má teplotu, bolesti zad, zátylku, bolest svalů a kloubů a podobně. Rozdíl je v tom, že nepřijde žádná rýma ani kašel.
Projevy: nehnisavý zánět mozkových blan, zánět nervových kořenů, obrna lícního nervu, zánět optického nervu, který se v tomto mylně připisuje roztroušené skleróze, poruchy srdečního rytmu projevující se bušením srdce, problémy se střevy nebo s močovým měchýřem, bolest zad, bolest mezi lopatkami, pocity mravenčení v končetinách, změna kožní citlivosti, pálení a záškuby svalů, zarudlé zduření na šourku, bradavkách anebo ušních lalůčcích, bolesti a otoky kloubů, zvýšená teplota a horečka, velká únava, závratě a bolesti hlavy.
Léčba a komplikace v druhém stadiu: Je-li infekce pomocí krevních testů diagnostikována v této fázi hned v jejím počátku, kdy není ještě napadena CNS, je stále možné zahájit léčbu antibiotiky, protože infekce nenapadla imunitní systém lidského těla. Když se borelióza rozšíří do těla v takové míře, že si s ní imunitní systém a ani případná předchozí léčba neporadily, je léčba zdlouhavější a musí být správná, aby se nemoc dostala pod kontrolu. V případě neléčení, zanedbání a nepozorování příznaků druhého stadia nemoci dojde k nezvratnému poškození mozku, kloubů, nervů a imunitního systému.
Zdroj: článek Borelióza
Puchýřky na jazyku dětí mohou znamenat onemocnění zvané moučnivka. Toto onemocnění patří mezi časté infekce dětí, nejčastěji se objevuje v dutině ústní u novorozenců a kojenců do 2. měsíce věku. Není výjimkou ani u malých dětí nebo u dospělých osob, které mají slabý imunitní systém anebo mají chronické onemocnění jater. U dětí se moučnivka objevuje také během užívání antibiotik. Antibiotika se dostanou do mateřského mléka a zabíjí tak užitečné bakterie a udržují kvasinky při životě, čímž může dojít k jejich přemnožení. Moučnivka tak může vzniknout u dětí, které se narodily císařským řezem, ale matka byla nucena ihned po porodu začít brát antibiotika. Možný přenos moučnivky je také přes hračky, se kterými si dítě hraje a strká si je neustále do pusy (hlavně během období růstu zubů). Rodiče by proto měli dbát na časté umývání gumových hraček, popřípadě prát hračky látkové.
Léčba moučnivky spočívá ve vytírání pusinky miminka vatovou tyčinkou namočenou v 0,5% roztoku genciánové violeti (její karcinogenita již byla vyvrácena), nebo ve výtažku z grepových jader (Citrovitalu), nebo lze použít citronovo-glycerinové tyčinky Med-Comfort nebo Pagavit, zkusit můžete také Nystatin. Vhodný je jídelníček bohatý na brukvovitou a jinou zelenou zeleninu, česnek, cibuli nebo křen.
Zdroj: článek Puchýřky na jazyku
Moučnivka se u dospělých osob vyskytuje v případě, že mají oslabený imunitní systém nebo trpí chronickým onemocněním jater. Na sliznici jedince se objeví bílý až nažloutlý povlak. Tento potah vypadá jako tvaroh anebo sražené mléko, které nejde jednoduše setřít, přičemž je dané místo náchylné k lehkému krvácení. Napadena bývají ústa, dásně, měkké patro a jazyk.
Rizikové faktory vzniku moučnivky:
Léčba moučnivky spočívá v posílení imunity a podpoře funkce jater. Postup léčby je dán úpravou stravy a doplněním probiotik. Další možností je výplach úst roztokem tea tree oleje, zeleného jílu anebo aloe vera.
Zdroj: článek Moučnivka
Moučnivka na zadečku dítěte může být zaměněna s plenkovou dermatitidou. Proto je vhodná návštěva dětského lékaře, který zhodnotí situaci a předepíše dítěti vhodnou léčbu. Kvasinky žijí na vlhkých částech těla, jako je vstup úst, konečník nebo vagina.
Zdroj: článek Moučnivka
Moučnivka neboli orální kandidóza se může vyskytovat ve formě akutní jako takzvaný soor (moučnivka) – bělavé povláčky na sliznici, jazyku a patře s možností dalšího šíření na hltan a jícen – anebo chronické. Často se objevuje i u lidí se zubní náhradou, přičemž může docházet současně k postižení koutků. Moučnivka se objevuje i u novorozených dětí (asi tak desátý den po porodu). Přenáší se z těla matky, která byla postižena před porodem nevyléčenou vaginální mykózou. Riziko onemocnění moučnivkou se zvyšuje u předčasně narozených dětí, které mají nedostatečně rozvinutý imunitní systém.
Zdroj: článek Candida albicans