Antibiotika patří k těm lékům, které řada lékařů zavrhuje a zároveň řada lékařů je naopak předepisuje i u onemocnění, kdy to není nutné, protože antibiotika správně nezaberou. U antibiotik je vždy dobré vědět, kdy mohou zabrat a na která onemocnění se dají antibiotika předepsat.
Upozorňujeme čtenáře na to, že všechny léčivé přípravky s obsahem antibiotik jsou v České republice k dostání pouze na lékařský předpis. Děkujeme za pochopení.
Jak fungují antibiotika
Antibiotika patří mezi léky, které se používají při léčbě, ale i při prevenci bakteriálních infekcí. Antibiotika tedy ničí některé mikroorganismy. Antibiotika, která opravdu hubí mikroorganismy, se nazývají baktercidní, existují ale i antibiotika, která „jen“ zastavují množení bakterií, ty patří do skupiny bakteriostatických antibiotik.
U antibiotik je také důležité vědět, na co účinkují (tyto znalosti musí mít vědci a lékaři, ne obyčejní uživatelé!). V současnosti existují antibiotika, která zpomalují syntézu lipidů (přírodní látky živočišné i rostlinného původu) a jiných látek pro buněčné stěny (patří sem: beta-laktamová antibiotika, karbapenemy), antibiotika, která narušují cytoplazmatickou membránu (patří sem například polyeny, ionofory), antibiotika která zpomalují syntézu neklových kyselin (patří sem například aminoglykosidy), antibiotika, která interferují s bakteriální proteinovou syntézou (patří sem tetracykliny, diterpeny), a v neposlední řadě také antibiotika která zpomalují syntézu kyseliny listové (sulfonamidy).
Antibiotika jsou velmi účinná při léčeních nemocí, na něž jsou určená, problém ale často nastává v okamžiku, kdy je lékař předepíše proti virovému onemocnění, jakým je například chřipka. V takovém případě antibiotika nezabírají, tak jak mají, navíc se může stát, že organismus pacienta si proti nim vytvoří imunitu. Problémem při léčbě antibiotiky může být také nedůslednost pacienta. Řada pacientů totiž antibiotika vysadí v okamžiku, kdy má dojem, že už je zdravá, neuvědomuje si ale, že předepsaná dávka neslouží jen ke zlepšení zdravotního stavu, ale také ke zničení škodlivých mikroorganismů. Takový pacient se pak vystavuje tomu, že se k němu onemocnění znovu vrátí, a pokud se takový proces opakuje několikrát, může také dojít k tomu, že antibiotika přestanou na pacienta zcela zabírat, protože ten si na ně jejich častým užíváním vytvořil vlastní imunitu. Další nevýhodou antibiotik je to, že některé z nich mohou mít různé závažné vedlejší účinky, jako je například diabetes. Proto je opravdu nutné, aby se pacient o užití antibiotik poradil s lékařem (rozhodně není využívat antibiotika, která byla předepsána někomu jinému s tím, že máte stejné příznaky. Shodné příznaky totiž neznamenají stejné onemocnění).
Délka braní antibiotik je závislá na zdravotním stavu pacienta a na nemoci. Některá antibiotika se berou jen tři dny, jiná se berou i čtrnáct dní. Vše je velmi individuální.
Řada lidí vnímá antibiotika jako antimikrobiální látky, což není zcela přesné. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že antibiotika jsou vždy lékem, zatímco antimikrobiální látky mohou obsahovat i různé dezinfekční prostředky.
Většina tříd (skupin) antibiotik byla objevena již před 80. lety 20. století. Vědci zna
V naší poradně s názvem ANTIBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat, jsem po rakovině prsu,dva roky,teď se lečim zánětem močových cest,užívám antibiotika Biseptol,chtěla jsem se zeptat zda vadí při užívání antibiotik,domácí úklid jako ke vytírání apd.DěkujiP
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při uźívání antibiotik Biseptol můžete vykonávat domácí práce do té míry, do které vám to umožní váš aktuální stav a bolesti, které zánět močových cest doprovázejí. Antibiotika Biseptol nejsou citlivá na vykonávání fyzické zátěže, můžete s nimi i cvičit. Jediné, co vás může omezovat je průběh onemocnění.
Na co si ale dejte pozor, je alkohol. Antibiotika Biseptol zaměstnávají játra a proto se nesmí s těmito antibiotiky pít žádný alkohol, který taktéž zaměstnává játra.
Většina běžně používaných antibiotik není ovlivnitelná alkoholem. Samozřejmě mezi nimi existují výjimky.
Určitě byste neměli pít alkohol během užívání protiinfekčních antibiotik, jako jsou metronidazol, tinidazol a sulfamethoxazol či trimethoprim. Tyto léky totiž blokují jednu z hlavních cest, která metabolizuje alkohol. Společně s alkoholem pak způsobí opravdu nepříjemné stavy – vyvolávají rudé fleky po celém těle, mdloby a zvracení i po jediné skleničce piva.
Tyto protiinfekční léky mají naštěstí poměrně specializované využití, slouží k léčbě infekcí organismy, jako je lamblie střevní (z kontaminované pitné vody) nebo střevní červi. Tudíž by bylo neobvyklé, aby vám je lékař předepsal bez předchozí dlouhé přednášky.
Co se týče ostatních typů antibiotik, není zatím žádný jasný důkaz o poškození těla po skromném požití alkoholu. Při větší konzumaci alkoholu během boje s infekcí na vás alkohol pravděpodobně bude mít větší a méně příjemný účinek.
Alkohol spolu s antibiotiky vyvolává rozšíření krevních cév v končetinách – tělo se tím snaží zvýšit horečku a zpomalit tak šíření infekce. Ledviny jsou nuceny kvůli alkoholu ztratit více tekutin, čímž se zvyšuje riziko dehydratace. Hluboká bolest svalů pramenící z virového onemocnění v kombinaci s antibiotiky může vzácně zanechat ve svalech dlouhodobé poškození.
Některá antibiotika jako isoniazid a flukloxacilin mohou špatně působit na játra a v malém procentu případů způsobit i mírné hepatitidy. Večírek v opojení tedy dráždí játra, která pracují jak s působením antibiotik, tak s odbouráváním alkoholu.
Pokud vám není dobře a zamýšlíte jít na nějaký večírek, je lepší pít alkohol střídmě, ať už antibiotika berete, nebo ne. Léčba bude rychlejší a snížíte riziko sekundárních komplikací. V případě, že užíváte některé z léků, které jsou výše uvedeny jako problémová antibiotika, je třeba se alkoholu vyhýbat obloukem.
Spousta lidí se nejvíce obává toho, že berou-li antibiotika, bude jim stačit jediná sklenka vína k tomu, aby se opili. Ano, existují některá antibiotika, která takto s alkoholem reagují, to však není ten hlavní důvod, proč byste neměli alkohol a antibiotika kombinovat. Jak známo, antibiotika zpravidla zatěžují játra a potažmo celý organismus. Stejně tak konzumace alkoholu působí na funkci jater. Spojí-li se obojí dohromady, dostanou játra pořádně zabrat.
Dalším aspektem, který kombinaci antibiotik a alkoholu provází, je možný zeslabený účinek podávaných antibiotik. Velmi snadno se tak může stát, že bude celou léčbu nutno opakovat, neboť nemoc nebude dostatečně vyléčena. Když vezmeme v potaz současnou zvýšenou rezistenci bakterií proti antibiotikům, která vychází z jejich přehnaného užívání, je opakovaná léčebná dávka dalším zbytečným oslabením budoucích účinků antibiotik. V tomto případě tedy opravdu nejde alkohol a zdraví ruku v ruce.
V naší poradně s názvem JAKÉ JSOU VÝHODY PITÍ ŠŤÁVY Z ALOE VERA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo.
Dobrý den,jak užívat šťávu z aloe vera a jak dlouho.
Děkuji za odpověď s pozdravem Ivo
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně doporučená dávka je 15 až 50 ml šťávy z aloe vera denně. Začněte s malým množstvím. Ze začátku byste měl konzumovat jen malé množství šťávy z aloe vera, aby jste posoudil, jak vaše tělo na šťávu reaguje. Je bezpečné ji pít každý den po dlouhou dobu, ale nadměrné pití může způsobit křeče nebo průjem, což může způsobit nerovnováhu elektrolytů. Pokud máte některé z těchto gastrointestinálních příznaků, měl byste šťávu z aloe vera pít jen obden nebo každý třetí den. Správně si to načasujte: Šťávu vypijte přibližně 20–30 minut před jídlem. Toto načasování může pomoci uklidnit jícen a žaludeční výstelku při případném refluxu a překyseleném žaludku. Šťávu z aloe vera můžete pít samotnou, nebo si ji můžete dát do smoothies. Šťávu z aloe vera nepijte, pokud užíváte laxativa, léky na diabetes nebo léky na krevní tlak.
Antibiotikum je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Dříve se tento termín užíval jen pro antimikrobiální přírodní léky (pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často používá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.
V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však stále vedlejší účinky a v ČR jsou vydávány na předpis.
Již 2500 let př. n. l. používali v Číně v přírodní medicíně obklady z plesnivého sójového mléka. Stopy antibiotik (tetracyklin z piva) byly nalezeny také v 1600 let starých kosterních pozůstatcích Egypťanů a Núbijců. Antibiotika byla rovněž přijímána přirozeně ve stravě (zelenina obsahující sirné sloučeniny alicin, glukosinoláty).
V západní medicíně první objev antibiotik učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou B. anthracis společně s kulturou saprofytických bakterií neonemocnělo antraxem. O deset let později německý vědec Rudolf Emmerich náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou Streptococcus erysipelatis neonemocní cholerou, a o dva roky později Charles-Joseph Bouchard prokázal, že tutéž ochranu poskytuje Pseudomonas aeruginosa. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána pyocyanáza. Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.
První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z plísně. Francouzský doktor Ernest Duchesne zaznamenal už v roce 1896, že určité plísně rodu štětičkovec (Penicillium) ničí bakterie. Duchesne, respektive jeho výzkum však zůstal zapomenut po celou další generaci. Až Alexander Fleming během svého výzkumu antibakteriálního působení lysozymu kultivoval bakterie na agarových plotnách a jedna z nich byla napadena plísní druhu Penicillium notatum. Fleming pochopil, že plíseň vylučuje něco, co růst bakterií zastavilo. I když nebyl schopen sloučeninu izolovat, svůj objev v roce 1929 popsal ve vědecké literatuře. Protože plíseň byla rodu Penicillium, nazval tuto sloučeninu penicilin. Antibiotické účinky mají i jisté kovy (stříbro, zlato, měď či slitiny, jako je bronz) a u některých jsou tyto účinky známy a využívány již od starověku. Nově se využívají i ve formě nanočástic.
V naší poradně s názvem ZINNAT A SLUNCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aneta.
Dobrý den,mohu na slunce s antibiotiky zinnat?A co citrusove plody ci mleko aj..?..dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte antibiotika Zinnat, tak normálně můžete na sluníčko. Nebyly hlášeny žádné nebezpečné reakce na slunce. Z citrusových plodů nesmíte jíst grepy. Grapefruitový džus zpomaluje dobu, za kterou je tělo schopno odbourat účinnou látku a to by mohlo způsobit, že hladina antibiotika v krvi stoupne nebezpečně vysoko. Mléko v tomto případě můžete.
Antibiotika Zinnat rovněž zvyšují riziko vzniku opruzenin, dále mohou způsobit nevolnost, zvracení a průjem, problémy s ledvinami, kvasinkové infekce a alergická reakce. Tato antibiotika snižují účinky hormonální antikoncepce a během léčby tak může dojít k otěhotnění.
Všeobecně platí, že by se antibiotika neměla kombinovat s alkoholem. Řada lidí se domnívá, že je to proto, že alkohol snižuje účinek antibiotik, nebo že alkohol může u antibiotik vyvolat vedlejší účinky. Tak to ale ve skutečnosti vždy není. U některých antibiotik opravdu může alkohol oslabit jejich účinek, ale jsou i další důvody, které hovoří proto, aby byl alkohol při braní antibiotik vynechán. Vždy platí, že je nutné číst příbalový leták léků a ujistit se, jestli je třeba se alkoholu na daný lék vyvarovat. Proč se tedy nesmí na antibiotika pít alkohol ve skutečnosti? Hlavním důvodem je, že antibiotika oslabují lidský organismus a všechny orgány tak dostávají řádně zabrat, antibiotické látky zatěžují hlavně játra a stejně tak i alkohol. V okamžiku kdy tedy pacient bere antibiotika a zároveň i pije alkoholický nápoj, tak jeho játra dostávají velmi zabrat a může u nich hrozit selhání. Následkem tohoto nezodpovědného chování pak mohou být zničená játra.
Penicilin a alkohol – Na Penicilin není vhodné požívat alkoholické nápoje.
Klacid a alkohol – U léku Klacid se neuvádí, že by alkohol patřil mezi kontraindikace tohoto antibiotika. I přesto je jistě rozumnější vyvarovat se konzumaci alkoholu ve větším množství.
Amoksiklav a alkohol - U léku Amoksiklav se neuvádí, že by alkohol patřil mezi kontraindikace tohoto antibiotika. I přesto je jistě rozumnější vyvarovat se konzumaci alkoholu ve větším množství.
Augmentin a alkohol – U Augmentinu doporučují lékaři omezit konzumaci alkoholu na minimum kvůli zvýšené zátěži jater.
Zinnat a alkohol – U Zinnatu doporučují lékaři v průběhu braní léků alkohol omezit (ideálně zcela vynechat).
Penbene a alkohol – Na lék Penbene se konzumace alkoholu nedoporučuje.
Doxybene a alkohol – Během léčby antibiotikem Doxybene se nesmí pít alkoholické nápoje
Ospen a alkohol – Lékaři nedoporučují konzumaci alkoholu na lék Ospen.
Formilid a alkohol - Na lék Formilid je možné požít velmi malé množství alkoholu.
Ve svém příspěvku JÁTRA A JEJICH NEMOCI PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Křížová.
Obracím se na ty, co mají problémy s játry. Co přesně jíst? Čemu se vyhnout? Vím, že se nesmí pít alkohol. Chtěla bych se zeptat, zda se může pít nealkoholické pivo. Pít vodu, šťávy, máte nějakou specialitu?
Děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ČAJ Z BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.Bubník.
Jaké jsou zkušenosti s užíváním čaje z listů borůvky
Kolikrát za den by se měl pít
Zda může být lupení z kanadské borůvky nebo jenom z klasické,která roste v našich podmínkách
Jaké množství se dává třeba na 1/2 l vody a jak dlouho se louhuje
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Borůvkový čaj se vyrábí macerací sušených listů a plodů borůvkového keře. Použít se může jak borůvčí české, tak i kanadské odrůdy.
Pití borůvkového čaje je moudrá volba pro každého, koho trápí příznaky šedého zákalu nebo má nízkou imunitu. Rovněž pomáhá tam kde je demence, Alzheimerova nemoc, diabetes, infekce ledvin, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, osteoporóza, špatný metabolismus, nedostatek živin a anémie. Pomáhá i lidem s vysokým rizikem různých druhů rakoviny.
Účinky na srdce: Čaj z borůvek může poskytnout podporu kardiovaskulárnímu systému mnoha způsoby. Za prvé, díky obsahu draslíku může mít vazodilatační efekt, což znamená snížení krevního tlaku a snížení rizika vzniku aterosklerózy, mrtvice a infarktu. Za druhé, bylo prokázáno, že vysoká koncentrace proanthocyanidinů (to jsou oligomerní flavonoidy) v borůvkovém čaji snižuje riziko srdečních onemocnění.
Účinky na kognitivní funkce: Antioxidanty obsažené v tomto ovocném čaji mohou výrazně ovlivnit kognitivní funkce tím, že brání oxidativnímu stresu a ukládání plaků v mozku. Toto zanášení plakem vede ke zpomalování nervových spojení a je příčinou Alzheimerovy choroby, demence a dalších neurodegenerativních onemocnění.
Účinky na trávení: Kyselina gallová je přirozeně se vyskytující antioxidant v borůvkách, který může mírnit zánět v těle, včetně žaludku. Účinkuje tak, že pomáhá vyvážit bakteriální hladiny ve střevě, může optimalizovat trávení, snižuje nepohodlí, křeče a nadýmání, a zmírňuje příznaky zácpy a průjmu.
Účinky na imunitní systém: Imunitní systém může být posílen jednak přítomností vitamínu C a antokyanem v borůvkovém čaji. Vitamín C stimuluje produkci bílých krvinek a působí jako antioxidant, zatímco antokyan bude vyhledávat volné radikály, aby je zneutralizoval ještě před tím, než mohou přimět buňky mutovat nebo podstoupit apoptózu.
Účinky na oči: Přítomnost vitamínu A v borůvkovém čaji znamená, že tento bylinný nápoj může pomoci ochránit a posílit i oči. Je známo, že vitamín A působí jako antioxidant , zejména v obraně proti makulární degeneraci sítnice a zpomaluje nástup šedého zákalu.
Účinky na ledviny: V tomto čaji se nalézá kyselina ellagová, což je polyfenolický antioxidant, který pomáhá detoxikovat močový měchýř, tedy jeho stěny, tím, že zvyšuje kyselost moči. Kromě toho, tato aktivní složka borůvkového čaje může snížit hladinu oxalátů v těle, což může omezit vznik ledvinových kamenů.
Účinky na diabetes: O čaji z borůvky je známo, že snižuje úrovně krevního cukru optimalizací funkce slinivky břišní. Zvyšuje sekreci inzulinu a zlepšuje inzulínovou rezistenci v těle. Pro ty, kteří trpí cukrovkou nebo mají vysoké riziko vzniku tohoto stavu, tento lahodný čaj funguje zároveň jako preventivní opatření.
Účinky na kosti: Borůvkový čaj zvyšuje hustotu kostí a snižuje riziko vzniku osteoporózy. Přestože obsah minerálů v borůvkovém listí není velký, postačuje k tomu, aby lidské tělo dosáhlo zdravého zvýšení příjmu minerálních látek.
Chřipka je virovým onemocněním, které je vysoce nakažlivé. Nejvíce lidí onemocní chřipkou na začátku roku v době od ledna do března. Nemoc se projevuje horečkami, zimnicí, bolestí hlavy, kloubů a svalů. Obvykle ji provází i kašel a rýma. Toto onemocnění trvá zhruba 2 – 7 dní. Neléčená vážná chřipka může u člověka vyvolat i zápal plic, postižení nervové tkáně a zánět středního ucha.
Chřipka také bývá často zaměňována za nachlazení. Nachlazení má ale lehčí průběh. Obvykle nachlazení provází bolest v krku, která ale brzy zmizí, rýma a kašel. U chřipky jsou projevy výraznější a vážnější. Většina lidí se snaží nachlazení i chřipku vyléčit sama, pokud se ale objeví vážnější příznaky, je třeba vyhledat lékaře. Mezi vážnější příznaky patří neklesající horečka, bolestivé polykání, neustávající kašel a neustále ucpané nosní dutiny spojené s bolestí hlavy.
Antibiotika slouží na léčbu nemocí způsobených bakteriemi, chřipka je ale způsobená viry, a proto na ní nejsou antibiotika učinná. Často se ale stává, že lékař antibiotika na chřipku předepíše, ta ale nezabírají. Lékař je ale může předepsat v okamžiku, kdy se objeví již zmiňované komplikace, například bolestivé polykání, které může způsobovat třeba streptokok, a tam by léčba antibiotiky měla pomoci.
Antibiotika na virózu tedy nepomáhají, ale mohou léčit komplikace, které viry způsobily. Antibiotika se tedy na virózu nepředepisují, pokud by se tak stalo, mohlo by dojít k tomu, že antibiotika oslabí organismus pacienta ještě více a vyvolají u něj další onemocnění, nebo způsobí jiné komplikace.
Místo antibiotik se na léčbu virových onemocnění mohou použít antivirotika. Lékaři je ale příliš nedoporučují. Ne, že by antivirotika nefungovala, ale bohužel mají řadu vedlejších účinků. Mohou u pacienta vyvolat nechutenství, nevolnost, bolesti břicha i hlavy, závratě, poruchy koncentrace ale i halucinace. Obvykle se tedy doporučuje chřipku léčit běžným způsobem (doma v klidu a teple se vyležet), antivirotika se užívají hlavně u těch lidí, které by prodělaná chřipka mohla ohrozit.
Člověk trpící chřipkou, si obvykle kupuje léky na vyléčení jednotlivých příznaků chřipky, tedy léky na horečku, na bolest v krku, na posílení imunity atd.
V naší poradně s názvem RAKOVINA ÚST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.
Dobrý den často se mi dělá takovýto povlak na jazyku. Jazyk neboli. Jen mi občas přijde že mám sucho v ústech. Před 14 dny jsem dobrala antibiotika na zánět hltanu. Po kontrole na ORL krk prý jako nový. Mám strach z rakoviny. Mám zvětšené i listové papily. Bojím se . Můžete mi prosím poradit jestli šílet a nebo být v klidu. Děkuji za odpověď jste zlati
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Antibiotika mohou přispívat jak k bílému jazyku, tak k suchu v ústech. Antibiotika mohou narušit přirozenou rovnováhu bakterií v ústech, což může vést k nadměrnému množení kvasinek (candida), které se může projevit jako bílý povlak na jazyku. Některá antibiotika mohou navíc způsobovat sucho v ústech jako vedlejší účinek. Rakovinu jazyka určitě nemáte, v tomto ohledu můžete být v klidu. Bílý povlak na jazyku můžete řešit se svým praktickým lékařem. Existují léky a postupy, které vás této nepříjemnosti rychle zbaví.
K léčbě zánětu dásní lze použít několik typů antibiotik, přičemž konkrétní volba závisí na závažnosti infekce a individuálních faktorech pacienta. Mezi nejběžnější možnosti patří tetracykliny (jako doxycyklin nebo minocyklin), amoxicilin, metronidazol a azithromycin. V některých případech se používají také lokální antibiotika, jako je chlorhexidin nebo fluorid cínatý, zejména po hloubkovém čištění.
Orální antibiotika
Tetracykliny
Doxycyklin a minocyklin se často používají pro své antibakteriální vlastnosti a schopnost mírnit zánět. Doxycyklin je také známý tím, že inhibuje syntézu bílkovin a růst bakterií.
Amoxicilin
Toto antibiotikum se používá k boji proti bakteriálním infekcím a k prevenci tvorby buněčných stěn bakterií.
Metronidazol
Často se předepisuje při těžké parodontitidě, zejména v kombinaci s amoxicilinem nebo tetracyklinem.
Azithromycin
Toto antibiotikum se používá ke snížení růstu bakterií spojených s parodontitidou a může být užitečné pro silné kuřáky.
Klindamycin
Účinný proti určitým typům bakterií v ústní dutině a někdy se používá při závažných infekcích dásní nebo abscesech zubů.
Lokální antibiotika
Chlorhexidin
Běžná antiseptická ústní voda, která může pomoci kontrolovat bakterie a snižovat zánět.
Fluorid cínatý
Další lokální látka používaná v ústních vodách a zubních pastách, která pomáhá léčit zánět dásní.
Důležité informace
Závažnost infekce
Výběr antibiotika a to, zda jsou antibiotika vůbec potřeba, závisí na závažnosti zánětu dásní.
Alergie a anamnéza pacienta
Zubaři před předepsáním antibiotik zváží jakékoli lékové alergie nebo jiné zdravotní stavy.
Nežádoucí účinky
Antibiotika mohou způsobovat nežádoucí účinky, jako je žaludeční nevolnost, průjem nebo kvasinkové infekce.
Antibiotika by měla být vždy užívána podle pokynů zubního lékaře a přírodní léky by neměly nahrazovat profesionální léčbu závažných nebo přetrvávajících infekcí dásní.
V naší poradně s názvem VEDLEJŠÍ ÚČINKY ANTIBIOTIKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den,srdečně vás zdravím a prosím o radu.Měla jsem zánět průdušek a brala jsem antibiotikum Ciplox 500 co 12 hod. Protože při užívání mívám vedlejší účinky a to hlavně bolesti kříže a kloubů,přikoupila jsem si k Ciploxu i Probiotika Premium a po celý čas,co jsem brala antibiotika,jsem byla v pohodě,bez vedlejších účinků.Po dobrní Ciploxu jsem už nebrala ani Probiotika a během 3 dnů se mi objevili bolesti zad,v oblasti kříže a taky bolesti kloubů.Neumím si o vysvětlit,bolí mne už druhý den,i když už méně a proto prosím o odpověď,zda to může být ještě vedlejší účinek antibiotika a jak dlouho to může působit.Zda je nutné dál brát probiotika? Děkuji moc za odpověď.Marta.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Probiotika je třeba vnímat stejně vážně, jako antibiotika a věnovat jejich užívání patřičnou pozornost. Za prvé je třeba probiotika užívat hned jak se započne léčba antibiotiky a to tak, že nejdříve se užije antibiotikum a za 3 až 4 hodiny se užije probiotikum, až do doby dobrání antibiotik. Za druhé je potřeba probiotika užívat dále i po skončení léčby antibiotiky a to alespoň dva týdny. Proč? Antibiotika jsou stále více agresivnější a ničí střevní flóru. Když nepřichází do těla nové kulrury ve formě probiotik, tak ve střevech začne množení nevhodné flóry, která přežila nebo se tam dostala potravou a ta pak způsobuje průjmy, změny středního metabolismu, bolesti, únavu, ale také poničení střevní stěny, které může vést k zánětu a k rakovině.
Antibiotika (ATB) jsou léky pro akutní použití, jejich biologický poločas odpovídá přesně tomu, po kolika hodinách se používají, poté se již v těle přemění a vyloučí a je nutno podat další dávku. To znamená, že pokud jsou podávány po 8 hodinách, v těle jsou 8 hodin, pokud po 12 hodinách, tak jsou v těle 12 hodin.
Beta-laktamová antibiotika (peniciliny, cefalosporiny, monobaktamy, karbapenemy) jsou dle své farmakokinetiky řazena mezi time-dependent ATB. Klíčové u nich je, jakou dobu převyšuje koncentrace léku takzvanou minimální inhibiční koncentraci (MIC). Při perorálním podávání proto nevychází 12hodinový interval jako ideální, vhodnější je 8hodinový, nejvhodnější pak 6hodinový, tam ale prudce klesá ochota pacienta spolupracovat – nechce vstávat v noci, aby užil 1 dávku léku. A proto 8hodinová dávkovací strategie vychází nejlépe. Obdobnou kinetiku mají například i glykopeptidy, mezi které patří vankomycin a teikoplanin, které by bylo ideální podávat kontinuální injekcí (účinek záleží na AUC = area under the curve, tedy na eliminační křivce a MIC).
Pro přesné určení, jak dlouho zůstanou po dobrání antibiotika v krvi, není dostatek údajů. Po monitorování TDM (therapeutic drug monitoring) by se dala určit aktuální koncentrace léčiva, byť již při vysazení 1 dávky nám po notnou dobu účinnost antibiotika vypadne (aminopeniciliny nemají post-ATB efekt jako cefalosporiny, karbapenemy nebo aminoglykosidy). Konkrétně dle specifikace antibiotika lze najít poločas eliminace. To je doba, za kterou koncentrace antibiotika v krvi klesne na polovinu.
Ano, šípkový čaj lze při léčbě Warfarinem obvykle pít, pokud je konzumace střídmá a stabilní.
V praxi platí, že 1–2 šálky denně připravené běžným způsobem většinou nevedou ke klinicky významným změnám INR. Riziko nevzniká z jednorázového pití, ale při náhlém zvýšení množství, změně koncentrace nebo kombinaci s dalšími bylinami. Pro pacienta je zásadní, aby pití šípkového čaje bylo dlouhodobě stejné a bez výkyvů, protože právě změna návyku může ovlivnit účinek Warfarinu.
Proč se u Warfarinu řeší šípkový čaj a vitamín C?
Důvodem je obsah vitamínu C, který je v šípcích přirozeně vysoký.
Vitamín C sice přímo neblokuje účinek Warfarinu, ale ve vyšších dávkách může nepřímo ovlivnit stabilitu antikoagulační léčby. Běžný čaj nepředstavuje problém, riziko se zvyšuje při silných odvarkách nebo při současném užívání vysokých dávek vitamínu C v tabletách. Součet více zdrojů vitamínu C je v praxi častější příčinou kolísání INR než samotný šípkový čaj.
Obsahují šípky vitamín K, který by rušil Warfarin?
Šípky obsahují pouze malé množství vitamínu K, které obvykle nemá klinický význam.
Na rozdíl od listové zeleniny nejsou šípky považovány za významný zdroj vitamínu K. To znamená, že při běžném pití šípkového čaje nedochází k přímému oslabení účinku Warfarinu. Problém by mohl nastat pouze při extrémní a nárazové konzumaci, což není běžný způsob užívání tohoto čaje.
Je lepší pít šípkový čaj ze sušených nebo čerstvých šípků?
Z hlediska Warfarinu není zásadní rozdíl mezi sušenými a čerstvými šípky.
Důležitější než forma je způsob přípravy a koncentrace. Sušené i syrové šípky mohou být bezpečné, pokud se čaj nepřevařuje a nepije ve velkém množství. Čerstvé šípky mohou obsahovat více aktivních látek, proto je vhodné držet se mírnější přípravy a delšího louhování místo vaření.
Je pečený šípkový čaj bezpečnější při Warfarinu?
Pečený šípkový čaj může být pro některé pacienty vhodnější variantou.
Pečením dochází ke snížení obsahu některých citlivých látek, což vede k jemnější chuti a nižší koncentraci účinných složek. V praxi to znamená, že pečený šípkový čaj mívá menší vliv na kolísání INR. Přesto i zde platí pravidlo střídmosti a pravidelnosti.
Kolik šípkového čaje denně je při Warfarinu bezpečné?
Za bezpečné množství se obvykle považují 1–2 šálky denně.
Toto množství bývá dobře tolerováno a u většiny pacientů nevede ke změnám srážlivosti krve. Riziko vzniká při pití silného čaje několikrát denně nebo při kombinaci více receptů. Pokud pacient plánuje dlouhodobě pít více než dva šálky denně, je vhodné to konzultovat s lékařem a sledovat INR.
V naší poradně s názvem ALERGICKÁ REAKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gábina.
Dobrý den, v pátek jsem začala užívat ostropestřec mariánský a v sobotu jsem se mi po celém obličeji udělaly červené pupínky, nejvíc na čele a okolí pusy. Užívám ještě antibiotika tak nevím jestli to není redakce i k nim. Ostropestřec jsem vysadila a zkusím ho začít užívat až po dobrání antibiotik. Budu doufat, že pupínky zmizí co nejdříve.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Společně s antibiotiky byste vůbec žádné bylinky používat neměla, protože to může způsobit předávkování nebo naopak poddávkování. Bylinky mohou způsobit zpomalení vylučování antibiotika a při další dávce to způsobí předávkování, protože to, co mělo být z předchozí dávky pryč, je stále v těle. Jiné bylinky zase naopak mohou urychlit průchod trávicím traktem a způsobit nedostatek antibiotika v těle, což vede ke vzniku rezistentních bakterií, které pak nejdou vyléčit stejným antibiotikem. Takže ještě jednou: společně s antibiotiky se nesmí užívat žádné bylinky! Pokud si chcete pomoci při léčbě antibiotiky, tak jedině doplňkovou léčbou probiotiky. Probiotika udržují střevní flóru v rovnováze, kterou právě antibiotika ničí.
V naší poradně s názvem ANTIBIOTIKA FUROLIN100MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KarlaFrancova'.
Prosím vás o informaci,zda Furolin snížuje tlak .Děkuji za odpověd.K.F.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Furolin obsahuje účinnou látku nitrofurantoin, který nesnižuje krevní tlak. Může ale způsobovat závratě nebo točení hlavy jako vedlejší účinek, a to někteří lidé mohou zaměnit za příznaky nízkého krevního tlaku. Hypotenze (nízký krevní tlak) není v hlavních databázích léčiv uvedena jako běžný nebo specifický vedlejší účinek nitrofurantoinu. Je pravda, že některá antibiotika mají vedlejší účinky vedoucí ke snížení krevního tlaku, ale nitrofurantoin (Furolin) mezi ně nepatří; nejčastěji se tyto vedlejší účinky objevují u antibiotik erythromycin a u některých fluorochinolonů. Pokud se u vás během užívání Furolinu objeví závratě, točení hlavy nebo mdloby, může to být způsobeno buď známými vedlejšími účinky Furolinu, jako je nevolnost nebo únava, nebo alergickou reakcí na nitrofurantoin, která může být i vážná a může se projevovat otokem obličeje/krku a potížemi s dýcháním. Pokud máte obavy ze změn krevního tlaku nebo se u vás objeví silné závratě, měla byste okamžitě kontaktovat svého praktického lékaře.
Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však různé vedlejší účinky a v ČR jsou vydávána na předpis. Z chemického hlediska jsou antibiotika různorodou skupinou látek, ale většinou mají molekulární hmotnost menší než 2000 Da. Antibiotika nezabírají na onemocnění virového původu.
Velkým pomocníkem při rozhodování, zda antibiotika ano, nebo ne, se může stát přístroj na zjišťování hodnot C-reaktivního proteinu neboli CRP z kapky krve, který už si někteří lékaři pořídili. Pouze zvýšené hodnoty CRP svědčí o tom, že je podávání antibiotik namístě, v případě hodnot nízkých či zanedbatelných půjde spíše o virovou infekci. U vleklých chorob nebo tam, kde nehrozí nebezpečí z prodlení, by měl lékař poslat vzorek výtěru třeba z krku na laboratorní kultivaci, která určí přímo, jaké bakterie nemocného trápí, a podle toho se vybere přesně cílené antibiotikum. Dávat totiž takzvaně na jistotu ta nejsilnější antibiotika, zvaná širokospektrální, není nejlepší volba, zvláště kvůli riziku vzniku rezistence.
V naší poradně s názvem LECBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
neexistuje nejaka nahrada za antibiotika? nesvedsi mi uz ani trochu, protoze jsem nemocna casto..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V současné době se vyvíjí stále nová antibiotika, ale jejich cesta k hromadnému používání je velmi zdlouhavá. Bakterie se rychle přizpůsobují těmto lékům a stávají se odolné, takže antibiotikum je účinné jen chvíli. Náhrada za antibiotika je problém budoucí medicíny a naše děti pravděpodobně zažijí dobu, kdy budou existovat bakterie, na které nebude účinkovat žádné antibiotikum a organismus se bude muset vypořádat s infekcí sám, často i smrtí. Z přírodní medicíny je možné používat některé byliny s antibiotickými účinky, ale i proti těm se bakterie stanou rezistentní a přestanou účinkovat. Situace s náhradou za antibiotika není vůbec růžová a jestli nepřijde někdo s novým nápadem, tak pak nás brzy čeká doba, kdy přežijí jen ti nejsilnější jedinci.
Ve svém příspěvku BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa Siváková.
Dobry den , prosim chtela jsem se zeptat jake leky jsou na bronchitide .. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
Ahoj, mam syna 14 mesicu.Pred dvouma tydny se mu velmi zvýšily horecky na 39. Šla jsem s nim k lekari a ten po prohlidce na nic neprisel a tak udělal CRP vysledek 26.Nasadil antibiotika do patku, pomohly. V sobotu se obevila rýma se suchým kašlem a v nedeli sypavy, chraptivy dech s kterym si nas v nemocnici nechali. Rentgen, vytery, krev... Je to akutni bronchitida.Minulou stredu nas pustili do domaci pece s inhalatorem na bronchitidu po 8 hodinach. Ma se pry lecba inhalatorem podle doktoru v nemocnici vyšplhat na vdech po 12 hodinach. Prakticky lekar nas v patek poslal opet na CRP vysledek 56.Dostali jsme dalsi antibiotika. Po vikendu v pondeli zdelil ,ze ma plíce ciste at mu davam antibiotika do čtvrtka coz je zitra.Dnes ve stredu syn opet maličko sype. Ma inhalovat Ventolin ktery uz jsme doma na piskot na plicích meli, protoze je po otci alergik. Mam ted ,ale strach. Pokud bude muset vice jak 4x denne inhalovat Ventolin budeme muset opet do nemocnice. Myslite, ze jen panikarim? Neudelal doktor chybu, ze lecbu inhalatorem neprodluzoval do vdechnutí po 12 hodinach?
Moderní medicína nabízí skrze zubního lékaře zákrok s cílem vyčistit dřeň zubu. Pokud je nutné léčbu podpořit antibiotiky, tak se v zubním lékařství využívají níže uvedená antibiotika.
Phenoxymethylpenicillin
Jedná se o penicilinové baktericidní antibiotikum s úzkým antibakteriálním spektrem.
Kontraindikace: přecitlivělost na penicilinová antibiotika a těžká renální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem, alergické kožní reakce a vzácně anafylaktický šok.
Interakce: zvyšuje toxicitu methotrexátu, antacida snižují jeho biologickou dostupnost.
Dávkování: 500 mg po 6 hodinách perorálně.
Amoxicilin/klavulonát
Jde o kombinaci širokospektrého penicilinového antibiotika a inhibitoru β-laktamázy kyseliny klavulánové.
Kontraindikace: přecitlivělost na penicilinová antibiotika, infekční mononukleóza, těžká renální i hepatální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem, alergické kožní reakce, anafylaktický šok, zvýšení transamináz až poléková hepatitida a pseudomembranózní kolitida.
Interakce: zvyšuje toxicitu methotrexátu, účinek perorálních antikoagulancií a současné podávání allopurinolu zvyšuje výskyt alergických kožních reakcí.
Dávkování: 625 mg po 8 hodinách perorálně.
Klindamycin
Je to linkosamidové vzácné bakteriostatické antibiotikum s úzkým antibakteriálním spektrem.
Kontraindikace: přecitlivělost na linkosamidová antibiotika, průjem neznámé etiologie, těžká renální i hepatální insuficience.
Nežádoucí účinky: nauzea, zvracení, průjem (vede k přerušení terapie!), alergické kožní reakce, vzácně pseudomembranózní kolitida a poruchy krvetvorby.
Interakce: zvyšuje účinek nedepolarizujících myorelaxancií, jeho účinek snižují až antagonizují makrolidová antibiotika.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PO OPERACI REKTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Ondráček.
Mám problémy co jíst po operaci tlustého střeva-třeba co olejovky,čokoláda margot,sušenky ,oplatky.Děkuji za názor.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po dobu 4 až 6 týdnů od operace byste měl konzumovat jídlo s nízkým obsahem vlákniny. Tepelně neupravené ovoce a zelenina mají vysoký obsah vlákniny. Mohou být křupavé (jako mrkev) nebo vláknité (jako celer) a těžko se žvýkají na malé kousky. Mohou mít tvrdé slupky (jako jablka) nebo semena, která jsou těžko stravitelná. To vše může při hojení podráždit vaše tlusté střevo. Vyhněte se těmto potravinám na několik týdnů, až se zotavíte, a poté je pomalu zařaďte zpět do svého jídelníčku.
Po resekci střeva je běžné mít průjem. Protože vaše tlusté střevo je najednou kratší, natrávená potrava nemá tak dalekou cestu (ani tolik času, aby se zformovala do pevné stolice), než opustí vaše tělo. Některé věci mohou průjem zhoršit:
- Mastná masa
- Máslo a smetana
- Smažená jídla
- Mastné svačiny jako bramborové lupínky
Průjem obvykle po několika týdnech odezní. Pak si tato jídla můžete čas od času vychutnat znovu.
Kořeněná jídla mohou podráždit váš trávicí systém a způsobit průjem nebo nepříjemné nadýmání – zvláště když se vaše střevo hojí. Váš lékař může doporučit nekořeněnou dietu několik týdnů po operaci. A nejsou to jen pálivé věci, na které si musíte dávat pozor. Problémy mohou způsobit také bylinky a koření s drsnou texturou - jako je nasekaný rozmarýn, drcený pepř nebo kmín.
Ve fazolích je druh cukru, který není pro vaše tělo snadno stravitelný. Po jejich konzumaci můžete mít plynatost nebo se cítit nafouklí. Můžete mít také potíže s laktózou, cukrem, který se nachází v mléce a dalších mléčných výrobcích. Plynatost je normální součástí trávení, ale zatímco se léčíte po operaci střev, může to být nepříjemné nebo dokonce bolestivé.
Kofein, je stimulant. To znamená, že urychluje aktivitu ve vašem těle - včetně střev. Nápoje vyrobené s cukrem nebo umělými sladidly mohou také způsobit průjem. Bublinky v nápojích mohou způsobit plynatost a nadýmání. Proto pijte čistou vodu bez bublinek.
Alkohol může stimulovat vaše střeva a způsobit častější stolici. Vyhýbejte se tomu, dokud se vaše trávení nevrátí do normálu. Navíc většina lékařů říká, že po žádném typu operace se nemá pít alkohol. Může interferovat s vašimi léky proti bolesti a zpomalit proces hojení.
Když znovu začnete jíst pevnou stravu, můžete se zasytit rychleji než dříve. Zkuste si dát během dne několik malých jídel místo tří velkých. Snáze je strávíte a bude méně pravděpodobné, že způsobí plynatost nebo nadýmání. Jezte pomalu a každé sousto úplně rozžvýkejte – do tvaru bramborové kaše – než to spolknete.
Jakmile bude vaše trávení lepší, můžete se začít vracet k normální stravě. Přidejte jedno nové jídlo denně, jednu porci po druhé, abyste se naučil, jak vaše tělo na každou z nich reaguje. To také pomůže vašim střevům pomalu se přizpůsobit trávení více potravin s vysokým obsahem vlákniny, jako je ovoce, zelenina a celozrnné výrobky. Pijte hodně vody, abyste neměli zácpu.
Co se týče potravin, na které se ptáte, tak olejovky, čokoláda Margot, sušenky a oplatky můžete zkusit v jednom dni zař
V naší poradně s názvem NÁHLÉ POCENÍ,BEZ PŘÍČINY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra 123.
Jsem po léčbě močových cest.Léčení bylo drastické.Dvoje antibiotika jsem užívala od obvodního lékaře neúspěšně,potom mě poslal k urologovi,ten si mě nechal v nemocnici na kapačkách,zase antibiotika,zase bez úspěchu.Stále únava,prožívala jsem velké zimnice,nevolnosti,bolesti.Nyní jsem doma týden,Je to lepší,ale pocení,náhlé,jako když to na mě hodí,zimnice už menší. moje pocení je i přes den,nárazově a není to pocení,že bych se musela převlékat,jen jsem zvlhlá od hlavy po paty a potom to schládne,je to moc nepříjemné. podotýkám,že od začátku bez teplot.Nevím stále co se mnou je.laborator.výsledky moče stále špatné,kultivace pozitivní.Už nechci antibiotika.budu ráda,jestli mě někdo poradí.předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za Vaše pocení může bakteriální nákaza ve Vašich močových cestách. Jinak, než antibiotiky, se toho nezbavíte. Musíte plně důvěřovat svému lékaři a dodržovat PŘESNĚ jeho pokyny při užívání antibiotik, i když jste vnitřně přesvědčena o jejich škodlivosti. Váš lékař zná bakterii, která u Vás sídlí a může Vám nejrychleji a bezpečně pomoci. Vydržte na kontrolní rozbor moči a pak se poraďte o dalším postupu se svým lékařem.
Po skončení léčby začněte alespoň jeden měsíc užívat probiotika, která obnoví škody způsobené antibiotiky.
Do této skupiny Polypeptidových antibiotik se řadí antibiotické látky BACITRACIN (obchodní název antibiotika Framykoin), GRAMICIDIN, COLISTIN (obchodní název antibiotika Colimycine), POLYMYXIN B (obchodní název antibiotika Aerosporin, Otosporin). Polypeptidová antibiotika se využívají k léčbě infekcí způsobenými grampozitivními i gramnegativními bakteriemi. Polypeptidová antibiotika jsou silně toxická a využívají se k lokální aplikaci. Polypeptidová antibiotika mohou u člověka vyvolat nežádoucí účinky jako poškození ledviny a nervy.
