Doxyhexal je tetracyklinové antibiotikum s účinnou látkou doxycyklin. Inhibuje růst bakterií a předpokládá se, že má protizánětlivé účinky. Doxycyklin se používá k léčbě mnoha různých bakteriálních infekcí včetně akné. Léčí se s ním také infekce močových a dýchacích cest, oční infekce, onemocnění dásní, kapavka, chlamydie a syfilis. Může být také použit k prevenci malárie a k léčbě infekcí způsobených roztoči, klíšťaty nebo vši.
Doxycyklin byl patentován v roce 1957 a vstoupil do komerčního využití v roce 1967. Je na seznamu základních léků Světové zdravotnické organizace. Doxycyklin je dostupný jako generický lék například v přípravku Doxyhexal.
Doxyhexal 100 na co se používá
Doxyhexal obsahuje účinnou látku doxycyklin, který kromě obecných indikací pro všechny členy skupiny tetracyklinových antibiotik se často používá k léčbě lymské boreliózy, chronické prostatitidy, sinusitidy, zánětlivého onemocnění pánve, těžkého akné, rosacey a rickettsiových infekcí.
Doxycyklin je považován za léčbu první volby pro chlamydie a negonokokovou uretritidu a společně s cefiximem na nekomplikovanou kapavku.
Antibakteriální použití
Obecná antibakteriální indikace
Doxycyklin je širokospektrální antibiotikum, které se používá při léčbě řady bakteriálních infekcí. Je účinný proti bakteriím, jako je Moraxella catarrhalis, Brucella melitensis, Chlamydia pneumoniae a Mycoplasma pneumoniae. Kromě toho se doxycyklin používá při prevenci a léčbě závažných stavů, jako je antrax, leptospiróza, dýmějový mor a lymská borelióza. Některé bakterie, včetně Haemophilus spp., Mycoplasma hominis a Pseudomonas aeruginosa, však prokázaly rezistenci k doxycyklinu. Je také účinný proti Yersinia pestis (infekční agens dýmějového moru) a předepisuje se k léčbě lymské boreliózy, ehrlichiózy, a skvrnité horečce.
Konkrétně je doxycyklin indikován k léčbě následujících onemocnění:
Ve svém příspěvku CHLAMYDIE V PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Havlíková.
Dobrý den.
Již 3/4 roku se léčím s bolestmi na hrudi, v oblasti pravé lopatky, pravého žebra. Doktoři mě léčí na Cervikobrachiální syndrom. Na rehabilitacích si vyžádali udělat krevní testy na chlamydie a boreliozu. Pan doktor mi sdělil, že jsem obojí kdysi prodělala a získala jak boreliózu, tak chlamydie pneumonie, ale že tělo se s nimi, i když jsem vůbec nebyla nijak léčena,poradilo samo. Tak teď jsem prý jako očkovaná proti nim, jelikož mám vytvořené protilátky a nemusí mě nijak léčit či kontrolovat. Mám pořád problémy s bolestmi na hrudníku, teď i střevní problémy, křeče, blok na žebrech, bolesti na pravé lopatce, píchání v pravém rameni. Na rehabilitaci si s mnou nevědí rady, hned lepší, pak zas horší. Potíže se zhoršují jakoukoliv námahou. Mohly by tyto moje příznaky souviset s chlamydií pneumonie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka.
Odpovídám na Váš dotaz. Pokud Vám byly chlamydie pneumonia prokázány, snažte se dostat k nejlepším odborníkům na toto onemocnění. Nenechte se ničím a nikým odbýt, nebo dopadnete moc špatně. K tomu Vám chci sdělit. Měla jsem úplně ty samé problémy, chodila jsem od " čerta k ďáblu " , nikdo mi nedokázal sdělit opravdu objektivně o jaké onemocnění se jedná. Přestože jsem byla přeléčena AT, můj stav se zhoršoval natolik, že bylo neúnosné cokoli dělat. Zbořila se mi celá páteř, výsledky na MR moc špatné, se střevy jsem rovněž skončila v nemocnici, neúměrná únava Vás naprosto skolí, nebudete schopna již žít normálním životem. Mám zato, že je snad zákaz chlamydie řešit. Skončila jsem v invalidním důchodu, přestože jsem byla celý život workoholik, a moc jsem se těšila dál na práci. Nemohu dělat nic. Po obyčejném nákupu, kde dnes bez vozíku nefunguji vůbec, pak doma třeba tři hodiny spím, a nejsem ničeho schopná. Strašná únava, bolesti stále dokola. To samé má můj manžel. Nepodceňujte to a snažte se to nějak léčit. V léčení Vám neporadím, prostě tady se to moc neřeší. Snad až to skolí půl národa, tak to budou možná řešit. Je to fakt strašné. Přeji Vám zlepšení a mnoho zdraví.
Mycoplasma pneumoniae je akutní zánět plic infekčního původu, jehož vyvolavatelem je Mycoplasma pneumoniae, jednobuněčný mikrob, který nevytváří buněčnou stěnu. Mikrob Mycoplasma pneumoniae se přichycuje k buňkám řasinkové sliznice dýchacích cest a ničí je.
Ve svém příspěvku CHLAMYDIE V PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Odpovídám na Váš dotaz. Pokud Vám byly chlamydie pneumonia prokázány, snažte se dostat k nejlepším odborníkům na toto onemocnění. Nenechte se ničím a nikým odbýt, nebo dopadnete moc špatně. K tomu Vám chci sdělit. Měla jsem úplně ty samé problémy, chodila jsem od " čerta k ďáblu " , nikdo mi nedokázal sdělit opravdu objektivně o jaké onemocnění se jedná. Přestože jsem byla přeléčena AT, můj stav se zhoršoval natolik, že bylo neúnosné cokoli dělat. Zbořila se mi celá páteř, výsledky na MR moc špatné, se střevy jsem rovněž skončila v nemocnici, neúměrná únava Vás naprosto skolí, nebudete schopna již žít normálním životem. Mám zato, že je snad zákaz chlamydie řešit. Skončila jsem v invalidním důchodu, přestože jsem byla celý život workoholik, a moc jsem se těšila dál na práci. Nemohu dělat nic. Po obyčejném nákupu, kde dnes bez vozíku nefunguji vůbec, pak doma třeba tři hodiny spím, a nejsem ničeho schopná. Strašná únava, bolesti stále dokola. To samé má můj manžel. Nepodceňujte to a snažte se to nějak léčit. V léčení Vám neporadím, prostě tady se to moc neřeší. Snad až to skolí půl národa, tak to budou možná řešit. Je to fakt strašné. Přeji Vám zlepšení a mnoho zdraví.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata Allohová.
Zdravím a přidávám názor, paní která reagovala na váš dotaz má naprostou pravdu, vy máte dokonce černého Petra, jelikož jsou tam i borelie, při prodělané INFEKCI ch. pneumonie ji už ani dostat opravdu nemůžete, to mají lékaři pravdu ale už neřeknou, že jí máte doživotně, někdo má dobrý imunitní s. a nijak mu nevadí a jiný skončí v invalidním důchodu, při oslabené imunitě může docházet k reinfekci což je návrat příznaků nemoci, jelikož imunita nezabojovala například skrz jinou nemoc a vše nestíhá, a pneumonie se zase namnožila, k boreliím mohu napsat, že jsou to parazité a mohou vám prolézt kolena i ramena, prostě se dostanou do kostí, proto píšu, že máte černého Petra, taky už je nemůžete dostat, jelikož je máte a tak máte v krevních odběrech vždy obrané látky, jelikož tělo s touto nemocí bojovalo a otázkou zůstává zda dále nebojuje, pomocí je přeléčení antibiotiky a snažit se pomoci imunitnímu s. pomoci s nemocí bojovat, lze to stravou, i léčivky, hodně štěstí. Renata Allohová r.allohova@seznam.cz
Vzhledem k velkému množství vyvolavatelů pneumonie a především vzhledem k množství neovlivnitelných spolupůsobících faktorů (věk, jiná onemocnění) je prevence nemoci obtížná. Souvisí zejména se zdravým životním stylem, který by měl zahrnovat pestrou stravu, střídmost v požívání alkoholu a snahu o udržení fyzické kondice. Je důležité náležitě léčit i zdánlivě banální onemocnění dýchacích cest a nezapomínat přitom na základní léčebný prvek, kterým je odpočinek. U osob starších 60 let se doporučuje očkování proti chřipce. Je možné očkovat také proti pneumokokům, a to už od 2. měsíce věku dítěte. Stejně brzy lze očkovat i proti Haemophillu influenzae. Názory na vhodnost hemofilové a pneumokokové vakcíny se mezi odborníky liší, podrobnosti však přesahují rámec tohoto textu. Stejně jako u jiných bakteriálních onemocnění zde existuje problém vzrůstání rezistence bakteriálních kmenů na běžná antibiotika. Je-li takovým odolným kmenem pneumoniezpůsobena, pak onemocnění zprvu nereaguje na obecně doporučovaná antibiotika a doba trvání nemoci se prodlužuje. U těžké pneumonie může být toto až smrtelnou komplikací. Vzhledem k tomu, že je rezistence bakterií způsobena především nadužíváním antibiotik v populaci (jejich předepisováním na virová onemocnění, na která jsou neúčinná), je třeba, aby pacienti sami při lehkých onemocněních na antibiotické terapii netrvali. Nastávající matky se mohou poradit se svým gynekologem o provedení bakteriologického vyšetření pochvy se zaměřením na bakterie, které by během porodu mohly způsobit pneumonii novorozence (především Streptococcus agalactiae).
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
Byla jsem u kamarádky na návštěvě a ta mi po měsíci sdělila, že doma měli svrab. Přinesla si ho z nemocnice, když byla na vyšetření. Teď mám obavy z toho, že jsem ho u ní mohla chytit. Tak po 14 dnech mě hrozně svědily nohy a já tomu nevěnovala pozornost, protože jsem něvěděla o tom svrabu. Pak svědění přestalo a já mám strach, že se svrab objeví i u mě. Po měsíci mě nic nesvědí, občas mám někde nějaký pupínek ale jak se popisuje úporné noční svědění nemám. Je možné, že jsem svrab dostala a ještě se u mě projeví? Děkuji Jarka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jarko, buďte v klidu, svrab evidentně nemáte. A nemocnice, jako zdroj nákazy u Vaší kamarádky, se mi zdá dosti nepravděpodobný. Pokud skutečně měla svrab, tak ho zřejmě chytla někde jinde, ale jistě ne v nemocnici. Často se v poslední době stává, že se lidé nakazí ze sedačky v hromadné dopravě, kde před nimi seděl nakažený člověk. Například u bezdomovců je toto chování nyní v zimních měsících časté. V MHD jezdí, aby se trochu ohřáli a při tom na sedačce po sobě mnohdy mimo charakteristického zápachu zanechají i zákožku svrabovou. Právě v MHD bych v zimních měsících hledal nejpravděpodobnější zdroj nákazy svrabem.
Inkubační doba u infekčních pneumonií je závislá na původci nemoci (například bakteriální pneumonie 1–3 dny, pneumoniezpůsobená respiračním syncytiálním virem 4–6 dní, pneumoniezpůsobená virem chřipky 18–72 hodin).
V naší poradně s názvem CERVENE TECKY NA KUZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
No mojej dcerke zistili meninkogog ale dostala se stoho a je na antibiotikach je ta choraba nakazlivz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Meningokok je nakažlivý, přenáší se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je od jednoho až do osmi dní od nákazy. Při léčbě antibiotiky bývá nakažlivost postupně omezována uzdravováním nositele. Výraznými příznaky nákazy meningokokem jsou rychlý nástup horečky, zvracení a výsev červených skvrn na kůži - petechie. Průběh je nebezpečný a musí se co nejdříve (do několika málo hodin) zahájit léčba.
Indikace antibiotik: Používá se na léčbu klostridiové kolitidy.
Dávkování antibiotik: Dificlir: perorálně 200 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolesti břicha, krvácení ze zažívacího traktu, nauzea, závratě, zvracení
Účinná antibiotická látka: FOSFOMYCIN
Obchodní název antibiotik: Rapidnorm, Urifos
Indikace antibiotik: Používají se na léčbu močových cest.
Dávkování antibiotik: Rapidnorm + Urifos: perorálně 3 g jednorázově pro dospělou osobu
Nežádoucí účinky: bolest břicha, bolest hlavy, bolest krku, bolest zad, nevolnost, rýma, slabost, závratě, vyrážka, zažívací potíže
Účinná antibiotická látka: LINEZOLID
Obchodní název antibiotik: Dilizolen, Gramposimide, Lineza, Linezolid, Natlinez, Zyvoxid
Indikace antibiotik: Používají se na těžké infekce, na léčbu pneumonie, onemocnění MRSA, na katétrovou sepsi, na léčbu komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání.
Dávkování antibiotik: Dilizolen + Gramposimide + Natlinez: nitrožilně 600 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Lineza + Linezolid + Zyvoxid: nitrožilně nebo perorálně 600 mg za 12 hodin pro dospělou osobu
Ve svém příspěvku DROŽDÍ JAKO LÉK: UPOZORNĚNÍ V COVIDOVÉ DOBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pete Petan.
Upozornění: Užíval jsem mimo jiné přes 5 roků dlouhodobě kostku droždí denně. Přínosem bylo pro mne zajištění dostatku vitaminů B a snížení bolestivosti zad, mám diagnostikovánu 25 let polyneuropatii dolních končetin a jsem 20 let diabetikem 2 typu, dostávám mimo léků injekce Milgamma týdně přes 10 let, nyní jsem už 3 roky na inzulinu, 77 let, diabates v mém rodě je dědičná! Před 1,5 rokem jsem dostal přes okamžitou předběžnou ochranu antibiotikem a Isoprinosinem velmi těžký průběh covidu, 15 dní pobyt na JIP (nové antibiotikum, kortikoidy, kyslík až 7,5 l/min bez masky, a dalších 15 dní doma na kyslíku 2 l/min. Po následných dvou očkováních proti covidu jsem v červenci a srpnu byl testován v Brně na protilátky, 1.test výsledek 2.7.2021 protilátky 89,4% P, IgM 0 N, IgG 0 N, manželka rovněž po covidu a dvou očkováních ve stejné době jako já s lehčím průběhem covidu měla hodnoty IgM a IgG obě větší než 20, droždí neužívala, očkována a testována byla ve stejné době jako já. Týden jsem pátral a na internetu jsem zjistil, ze droždí je ve střevech velmi agresivní, střevní mikrofloru a mikrobiom silně mění, přestal jsem droždí hned užívat a hodnoty výsledeky 2.testu 16.8.2021 byl: protilátky 81,3% P, IgM 0,2 N, IgG 20,4 N.
Moje otázky mi nebyly nikde nikým zatím zodpovězeny:
1. Mohl být můj průběh covidu mnohem těžší díky droždí, u kterého jsem měl hodnoty IgG a IgM zřejmě v čase nákazy nulové?
2. Jaký význam pro odolnost na vznik nákazy nejen u covidu má test těchto protilátek zejména u lidí, kteří obecně nemají problémy s imunitou?
Droždí už proto nekonzumuji, považuji jeho účinek za sporný.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pete Petan.
Léčba závisí na původní příčině nemoci. Předpokládaný bakteriální zápal plic se léčí antibiotiky. Pokud má choroba závažný charakter, nemocný je obvykle převezen do nemocnice. Léčení komplikované pneumonie je obtížné a zdlouhavé. Pokud je původcem přechozeného zápalu plic Mycoplasma pneumoniae, což není typická bakterie, takže je odolná vůči mnoha druhům antibiotik (například peniciliny a cefalosporiny), používají se při léčbě makrolidy (erytromycin, azithromycin) nebo tetracykliny (doxycyklin). Antibiotika je vhodné doplnit probiotiky (na podporu střevní mikroflóry), musíme však dodržet dvouhodinový odstup. Při silném, suchém, dusivém kašli se užívají léky na jeho tlumení, a to ve formě sirupů, kapek nebo tablet. Důležitý je příjem tekutin, ideální je čistá voda a neslazený čaj, a adekvátní odpočinek. Očkování proti některým původcům zápalu plic má smysl v rizikových populacích, například očkování proti pneumokoku u rizikových dětí a starých lidí v domovech sociální péče.
V naší poradně s názvem KONDYLOMATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Můj přítel se už 5 let léčí na kondylomata, od lékaře používal různé drahé masti, ale pomohli vždy jen na měsíc a pak se mu znovu udělaly. Poté podstoupil 3x chirurgické odstranění, ale stejně se mu pořád vracejí.
Řekl mi to, ale až poté, co jsme spolu měli pohlavní styk, bylo mi to divné, ale nepřipadalo mi to, nějak podezřelé. Řekl mi, že když se to léčí, tak to přenosné nemůže být. Tak bych se Vás teď chtěla zeptat, jestli tedy ty koudylomata mohu chytit?
Mám ještě jeden dotaz, četla jsem, že když jsou kondylomata rozsáhlejší, tak je možné, že by mohly přejít v HIV (aids). On je má ve předu, ale i na řitním otvoru. Chtěla bych vědět, jestli se mám bát toho, že je nakažený HIV?
Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ad1. Kondylomata aneb genitální bradavičky dnes dokážeme léčit velmi dobře a po léčbě se do dvou až třech týdnů zcela zahojí. Způsob léčby vašeho partnera je neobvyklý. Doporučuji zajít na venerologii v Praze u Apolináře, aby posoudili zdali jde skutečně o kondylomata.
Ad2. Kondylomata jsou nakažlivé až do doby úplného zahojení. Pokud jsou na kůži patrné bradavičky tak jsou přenosné, tedy nakažlivé a vnímavý jedinec je může při dotyku dostat. Jsou-li na genitáliích kondylomata, je třeba se vždy chránit prezervativem a nebo sexuální abstinencí.
Ad3. Kondylomata se sama o sobě nikdy nevyvinou v infekci HIV. Riziko vzniku nákazy HIV při kondylomatech spočívá v tom, že se kondylomata při pohlavním dráždění snadno mohou natrhnout a skrze tyto trhlinky pak může lépe virus proniknout do těla. Pro vaši jistotu a hlavně bezpečnost doporučuji nechat u vás obou provést testy na HIV. V Domě světla dělají testy na HIV/AIDS zdarma. Tady je odkaz na Dům světla, kde jsou vidět odběrová místa v celé ČR: https://www.aids-pomoc.cz/i…
Nachlazení je snadno šiřitelná infekce horních cest dýchacích. Nejběžnější příčinou nachlazení je nákaza rhinovirem, který stojí za 30 až 80 % všech případů. Za nachlazením však mohou stát i jiné viry. Onemocnění se může rozvinout i na základě nákazy lidskými viry parainfluenzy, lidským respiračním syncytiálním virem, adenoviry, enteroviry a metapneumovirem. Infekci často způsobuje více než jeden přítomný virus. S různými typy nachlazení je spojováno více než dvě stě různých virů.
Přenos
Virus nachlazení se obvykle přenáší jedním či dvěma hlavními způsoby, a to buď vdechnutím či pozřením kapének ve vzduchu obsahujících virus, nebo kontaktem s infikovaným nosním hlenem nebo kontaminovanými předměty. Který z těchto způsobů přenosu je nejčastější, dosud nebylo určeno. Viry mohou v prostředí přežívat velmi dlouhou dobu a z rukou se mohou přenést do očí či nosu, kde dojde k infekci. Lidé sedící v bezprostřední blízkosti jsou k nákaze náchylnější. Typickými místy přenosu viru jsou centra denní péče a školy, a to v důsledku těsné blízkosti mnoha dětí se slabou imunitou a často nedostatečnou hygienou. Nákaza se pak přenáší domů na ostatní členy rodiny. Šíření recirkulujícím vzduchem během komerční letecké dopravy nebylo prokázáno. Nachlazení způsobovaná rhinovirem jsou nejnakažlivější během prvních tří dnů trvání symptomů, poté možnost nákazy rychle klesá.
Počasí
Tradiční teorií je, že nachlazení je způsobeno dlouhým pobytem v chladném počasí, například dešti či zimě; to také vysvětluje, jak nemoc dostala svůj název. Role prochladnutí těla jakožto rizikového faktoru při nákaze nachlazením je kontroverzní. Některé viry způsobující nachlazení jsou sezónní a vyskytují se častěji během chladného a vlhkého počasí. To je přičítáno zejména většímu množství času stráveného v blízkosti ostatních mimo venkovní prostředí, zejména po návratu dětí do školy. Může to však souviset i se změnami v dýchací soustavě a tím pádem snadnějším přenosem infekce. Nízká vlhkost může zvýšit úspěšnost přenosu nákazy v důsledku suchého vzduchu, který umožňuje šíření malých kapének rychleji a po delší dobu.
Ostatní
Kolektivní imunita, tedy imunita celé skupiny lidí vůči konkrétní infekci, se objevuje po předchozím styku s viry nachlazení. Mladší populace jsou tudíž náchylnější k respiračním infekcím než populace starší. Dalším rizikovým faktorem onemocnění je slabá imunita. K vyššímu riziku nákazy po kontaktu s rhinovirem přispívá rovněž nedostatek spánku a špatná výživa, a to v důsledku jejich účinků na fungování imunitního systému.
V naší poradně s názvem PROJEVY A KREVNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Xxx.
Dobrý den, je možné VŮBEC neprodělat horečnaté onemocnění do půl roku od event. nakažení? Vyrážkou jsou myšleny i pupínky podobné např. jako akné? Je možné míti krevní obraz a další klasické krevní testy (vyjma HIV test) v naprostém pořádku, pokud by byl člověk nakažen (po půl roce)? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Bohužel to možné je. Je mnoho případů nákazy virem HIV bez příznaků. Podle posledních poznatků bývá nákaza HIV vidět na CRP, které bývá u 50% nakažených mírně zvýšené. Nejbezpečnější způsob, jak zjistit HIV je krevní test provedený nejdříve 3 měsíce po rizikovém kontaktu. Testovací sada se dá běžně zakoupit v lékárně a test vám pak může provést praktický lékař na počkání nebo známá zdravotní sestra.
Moučnivka se projevuje výskytem bělavých povlaků v ústech, které vypadají jako sražené mléko nebo tvaroh. Objevit se může na patře, jazyku i dásních. Bělavý povlak je zpočátku možné setřít, při déletrvající nákaze pevně ulpívá na sliznici. Okolí a podloží výsevu mykózy bývá ostře červeně ohraničené. Infekce se může přenést z úst na sliznici rtů, kde obvykle napadá ústní koutky. Pokud není moučnivka včas podchycena a zaléčena, může se kvasinka rozšířit z úst do hltanu a přes trávicí soustavu může projít až ke konečníku dítěte. V těchto místech se nákaza projevuje zčervenáním sliznice, výsevem povlaku až mokvajících puchýřků. Dítě na rozšíření nákazy na konečník může reagovat zvýšeným neklidem až plačtivostí, zejména před přebalením (infikovaná místa svědí, až bolavě pálí). Nákaza se neprojevuje zvýšenou teplotou, ale může ji doprovázet nechutenství a odmítání jídla, které dítě v pusince dráždí.
Léčba nákazy: K léčbě moučnivky se používají dezinfekční a antimykotické tinktury, kterými se napadená místa 4–5x denně potírají (například 0,5–1% genciánová violeť). Alternativně lze zvolit výplachy úst roztokem z tea tree oleje nebo aloe vera. Pokud během 4–5 dní nedojde k ústupu nákazy, je vhodná konzultace s lékařem (dermatologem či pediatrem). V urputných případech, u dětí s oslabenou imunitou, dětskou cukrovkou či vážně nemocných dětí, je možné moučnivku léčit celkovou léčbou pomocí antimykotik (polykací léky na potlačení plísňových onemocnění). Aby nedošlo k opětovnému vytvoření nákazy, mělo by být součástí léčby pečlivé vyváření dudlíků a saviček, které dítě užívá, a důkladná dezinfekce hraček, které si dává do úst (kousátka, chrastítka, gumové pískací hračky a podobně). Prevencí vzniku onemocnění je používání výhradně vlastních dudlíků (nejlépe již v porodnici), aby se dítě nemohlo infikovat přes zapůjčené předměty.
Moučnivka je typickým dětským onemocněním. Přenos na dospělé je ojedinělý a dochází k němu zejména u lidí se sníženou imunitou, u diabetiků, dlouhodobě nemocných, onkologických pacientů a podobně.
V naší poradně s názvem HIV LECENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukas.
Muze clovek pri rychlem zjisteni hiv zcela uplne vylecit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když víte, že došlo ke styku s osobou pozitivní na HIV, u kterého mohlo dojít k přenosu viru, tak existuje možnost podstoupit expresní antivirotickou léčbu, ktera musí být zahájena do 48 hodin od tohoto styku. Léčba trvá jen několik dní a má velmi vysokou úspěšnost a řadu nepříjemných vedlejších účinků. Jiný způsob léčby HIV vedoucí k úplnému odstranění viru z těla zatím neexistuje. Například při zjištění nákazy virem HIV z krve, již není možné úplné vyléčení.
Zatím žádný léčebný postup není ideální. Genitální bradavice mohou být odstraněny vypálením elektrickým nožem (takzvanou elektrokauterizací), laserem, zmrazením ložisek za extrémně nízké teploty s jejich následným postupným odlučováním (kryoterapie) nebo klasickou chirurgickou technikou, tedy vyříznutím (excize). Všechny výše uvedené výkony jsou prováděny při místním nebo celkovém umrtvení. Rozšířené je místní použití podofylinu nebo kyseliny trichloroctové, tato metoda však obvykle vyžaduje mnohonásobné použití v průběhu několika týdnů až měsíců; přesto je tento způsob léčby často neúspěšný. Pro ložiska v oblasti močové trubice je účinná thiotepa. Místní aplikace 5-fluorouracilu 2 až 3krát denně samotným pacientem je vysoce účinná, ale pacient musí být sledován pro možný (byť velmi vzácný) vznik náhlého uzávěru močové trubice. Mají se vyšetřit sexuální partneři, včetně provedení testů na vyšetření protilátek příjice, aby se odlišilo toto sexuálně přenosné onemocnění. Časté je opětovné vzplanutí nákazy (takzvaný relaps). Tento stav vyžaduje znovu přeléčení. U úporných genitálních bradavic, nereagujících na uvedené léčebné metody, existují určité zkušenosti s podáváním interferonu α; tato látka je podávána buď přímo do bradavic, nebo jako injekce do svalu. Studuje se optimální způsob podávání a dlouhodobé výsledky léčení.
Další druhy léčby:
Chirurgické odstranění bradavic je jedna z možností. Provádí se elektrokoagulací, chlazením (kryodestrukce), laserem aj.
Lokální léčba viro/cytostatiky (kyselinou trichloroctovou, cantaridinem, podofilinem a podobně.
Lokální imunoterapie – imiquimod (Aldara). Je to nový způsob léčby, kdy podávaný přípravek je modulátorem místní imunitní odpovědi. Tento lék je jediným lékem, který si aplikuje pacient sám. Je skutečným hitem v léčbě genitálních bradavic, protože přináší velké procento uzdravení a snižuje významným způsobem možnost obnovení nákazy.
Ve svém příspěvku CHLAMYDIA PNEUMONIE LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana šimonová.
Na infekční ambulanci v Brně mi mladičká doktorka po škole řekla: "To nic není,chlamydie mají všichni!". Léčbu nenabídla .Přece mají - li všichni,je to "normální ".
Pěkně děkuji za takovou léčbu.
Hana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cechlova Jana.
taky mě lékař konstatoval chlamydie a také řek že je má každý.někomu,ale asi nevadí a žádne zdravotní problémy nemá_?? je to možné
U neadekvátně léčených osob existuje možnost vzniku plicních abscesů, zhoršení původních onemocnění pacienta (obstrukční choroby plicní, plicní fibróza a tak dále) nebo možnost trvalého poškození plicní tkáně se snížením plicních funkcí. Pneumonie je onemocněním závažnějšího charakteru a u nemocných ve špatném fyzickém stavu i smrtelným (až v 35 % případů). U pacientů, kteří jsou původně léčeni ambulantně, se smrtelné komplikace uvádějí spíše výjimečně, přesto nejsou nemožné. Velmi závažné jsou pneumonie u novorozenců mladších 5 dnů.
Ve svém příspěvku CHLAMYDIE - PŘÍZNAKY A PROJEVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Několik let 2-3 mám neustálé problémy s krkem, bolí mě, pálí mě,jsou tlaky, škrábání,na mandli mám výrůstek. Brali mi stěry a bakterie byly negativní. Až paní doktorka z revmatologie mi udělala krevní testy,kde se potvrdily pozitivní chlam. pneumonie IgG. Trpím bolestmi kloubů, mám artritidu, neustále mě bolí hlava a jsem vyčerpaná. Údajně můžu mít tyto problémy právě z pozitivního výsledku. V pondělí jdu na ORL, a ukážu jim výsledky laboratorních odběrů, nevím, jak budou postupovat, ale chtěla bych zkusit nějakou přírodní cestu k uzdravení. Nevím, jak dlouho jsem mohla být infekčně pozitivní, ale nejméně dva roky mi doktoři říkali, že je vše v pořádku. Poradí mi někdo, prosím ?
Děkuji
Dana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Plicní chlamydie se dají prokázat laboratorní testem vzorků z dýchacích cest, jako je vzorek sputa, výtěr z nosu nebo krku. Testy zahrnují kultivaci, sérologii (testování protilátek) a molekulární metody, jako je PCR, k detekci bakterií. Může být proveden i rentgen hrudníku, aby se hledaly příznaky pneumonie, i když výsledky mohou být nespecifické.
Odběr vzorku
Sputum: Vzorek hlenu se odebere vykašláním z plic.
Výtěr z nosohltanu: Výtěr se provede ze zadní části nosu.
Výtěr z krku: Výtěr se provede ze zadní části krku.
Laboratorní testy
PCR (polymerázová řetězová reakce)
Technika amplifikace nukleových kyselin, která detekuje genetický materiál C. pneumoniae.
Serologie
Krevní testy, které detekují protilátky (jako IgM a IgG), které tělo produkuje v reakci na infekci C. pneumoniae.
Vypěstování bakteriální kultury
Tradiční metoda, kdy se vzorek kultivuje v laboratoři k identifikaci bakterií, i když to může trvat dlouho.
Další diagnostické kroky
Rentgen hrudníku
Toto zobrazovací vyšetření může pomoci identifikovat příznaky pneumonie, jako jsou zakalené oblasti nebo ztluštělé části plic.
Fyzikální vyšetření
Lékař posoudí příznaky, jako je přetrvávající kašel, bolest v krku, bolest hlavy a mírná horečka.
Ve svém příspěvku ZPŮSOB NAKAZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ája.
Dobrý den,
Gynekolog mi na základě kultivačního vyšetření diagnostikoval trichomoniazu. Dostala jsem čípky a prášky entizol. Dočetla jsem se, že jde o onemocnění, které je přenosné pouze pohlavně. S partnerem máme pouze chráněný pohlavní styk, jsou tedy i jiné cesty, jak se tímto prvokem nakazit?
Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pro nákazu svrabem je nezbytný přímý kontakt s parazitem - zákožkou svrabovou. Ta může zůstat například po předchozím pobytu nakažené osoby v posteli, na sedačce, v oblečení a podobně. Nejčastější příčinou nákazy svrabem je také přímý tělesný styk s nakaženým člověkem. Zákožka svrabová dokáže bez hostitele přežít maximálně až jeden týden, obvykle ale umírá po dvou dnech bez hostitele. Nejčastějšími přenašeči svrabu jsou lidé, kteří neudržují dostatečnou osobní hygienu, typicky lidé bez domova. Od nich se pak svrab dostává do populace například z polstrovaných sedaček hromadných dopravních prostředků, kde dokáže čekat na dalšího hostitele až dva dny. Pokud zákožka najde svého hostitele, tak během půl hodiny dojde k jejímu zavrtání pod kůži a nakažený člověk již nemá od nákazy svrabem úniku.
U onemocnění svrabem jsou typické nákazové vlny. Hromadná nákaza svrabem se v populaci vyskytuje přibližně v 30ti letých cyklech.
V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobry den, chtěla bych se zeptat mám jít v listopadu na operaci vybočeného palce a příčně ploché nohy ,nevím pro jakou nazkozu se spravně rozhodnout ,bylo mi řečeno že by byla vhodnæ anestezie do pateře jelikož to bude pak pomalu přichàzet k sobě ale já se hodně bojím źe ten opich pàteře bude bolet ,co mám dělat ,bylo mi rečeno ze mě mužou trochu i uspat když nic nechci slyšet ale zatím nevím jak se rozhodnout ,mužete mi nějak pomoci a poradit ?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Celková anestezie (narkóza)
Při ní se anestetika podávají do žíly a po celou dobu zákroku se nacházíte ve stavu hlubokého spánku. Dýchací cesty jsou po usnutí bezpečně zajištěny různými pomůckami a jsou sledovány všechny životně důležité funkce. Již krátce po probuzení pociťujete bolest v ráně a v prvních 24 hodinách se mohou objevit různé lehké obtíže (ospalost, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, závratě, slabost).
Svodná anestezie
Jedná se o vyřazení bolesti v určitém větším rozsahu v oblasti místa operace. U této anestezie jste při vědomí nebo pouze v lehkém spánku, ale necítí žádnou bolest. Tento způsob je vhodný především při operaci na končetinách nebo na dolní polovině těla. Umrtvení a většinou i porucha hybnosti dané oblasti přetrvávají ještě určitou dobu po zákroku (několik hodin). U tohoto typu narkózy je minimum nežádoucích účinků typu nevolnosti (vyjmenovaných výše). Ale mohou se vyskytnout jiné komplikace jako jsou bolesti hlavy, bolesti v zádech, potíže s prvním vymočením atd. Po spinální anestezii (kdy se anestetikum zavádí do páteře) se doporučuje po operaci 12 hodin vodorovná poloha jako prevence bolestí hlavy.
Při volbě anestezie je nutno brát v úvahu, že žádný způsob není bez rizika, a každý má své klady a zápory. Jediná bolestivost je u obou variant stejná. Bezpečnost velice záleží také na samotném anesteziologovi, který po zvážení Vašeho zdravotního stavu doporučí pro Vás nejvhodnější postup, zodpoví Vaše otázky a vyžádá si písemný souhlas. Nikdy nelze zcela vyloučit ani závažné - život ohrožující stavy jako je silná alergická reakce na cokoliv (anafylaxe), poruchy srdečního rytmu včetně zástavy srdeční, případně poškození zubů při eventuální obtížné intubaci (zajištění dýchacích cest) nebo trombozu hlubokých žil a embolii. Při Vaší dobré spolupráci a dodržení všech doporučení můžete lékařům pomoci tato rizika maximálně snížit.
Nejúčinnější prevence je sexuální abstinence. Když už se to z pochopitelných důvodů dodržet nedá, je základní prevencí zodpovědné sexuální chování. To obnáší omezení počtu sexuálních partnerů a vyhýbání se sexuálním dobrodružstvím s náhodnými osobami. Rozhodně každý, kdo nemá stálého partnera, by měl při styku použít kondom. Jeho pravidelné a správné použití snižuje riziko nákazy. Při výskytu prvních příznaků je nutné podstoupit lékařské vyšetření a zahájit léčbu, aby se zabránilo vzniku případných komplikací. Kvůli prevenci dalšího šíření nákazy je třeba se vyvarovat sexuálních styků po dobu stanovení diagnózy a léčení. Jako prevence nákazy novorozenců se plošně uplatňuje takzvaná kredeizace, kdy se každému novorozenci preventivně aplikuje do oka (do spojivkového vaku) desinfekční prostředek Ophtalmo-Septonex.
V naší poradně s názvem ONEMOCNĚNÍ DĚDIČNOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Ze je nesmysl,ze je nemoc ruze dedicna....?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Samo onemocnění erysipel dědičné není, ale cesty, které k němu vedou, mohou být dědičné. Jde o způsob života, množství zdravého pohybu, způsob stravování, atd. Tyto všechny věci opakujeme po svých předcích a díky tomu máme i podobné nemoci.
V případě nákazy lymskou boreliózou od infikovaného klíštěte se na kůži objevují červené okrouhlé skvrny. Zarudnutí na kůži, které vzniká jako znamení nákazy lymskou boreliózou, se latinsky nazývá erythema migrans a může se na kůži objevit v průběhu jednoho dne až jednoho měsíce poté, co bylo klíště přisáté. Ne každé zčervenání, které v místě přisátí pozorujeme, však musí ohlašovat tuto infekci. Nejčastěji vypadá erythema migrans jako červený kruh s vyblednutím v centru. Kruh mívá většinou pět až šest centimetrů v průměru, ale někdy je jeho průměr tak veliký, že zasahuje přes celý trup nebo končetiny a v okolí místa přisátí se nachází široká zóna centrálního výbledu. V takových případech erythema migrans snadno unikne naší pozornosti, protože se obvykle zaměřujeme pouze na bezprostřední okolí místa, kde bylo klíště přisáto. Ačkoliv je centrální výbled pro erythema migrans velmi typický, existují také z tohoto pravidla výjimky. Například ve Spojených státech, kde se při nákaze uplatňuje jiný druh boreliózy než v České republice, nemusí být centrální výbled vždy přítomen. Infekce se pak projeví jen kruhovým homogenním zčervenáním kůže. Důležité také je, že erythema migrans se nemusí objevit pokaždé, když na nás klíště přeneslo nákazu. Proto i když v místě přisátí nenajdeme žádné kožní projevy, nesmíme se nechat falešně uchlácholit. Nákaza je možná i v takovém případě.
Otázku, zda raději navštívit lékaře, nebo počkat, zda skvrna nezmizí, si v takovém případě položí hodně lidí. Flíček, který se velmi často objevuje v místě přisátí klíštěte, ve většině případů naštěstí neznamená nákazu lymskou boreliózou. Takový „neškodný“ flíček je většinou velmi drobný a může být i mírně vyvýšený nad okolní kůži. Obvykle se jedná pouze o místní zánětlivou rekci, reakci kůže na přisátí klíštěte a na látky, které v místě přisátí klíště uvolnilo do kůže. Protože typické zarudnutí – erythema migrans – je spolehlivým ukazatelem nákazy, vyplatí se místo přisátí klíštěte sledovat a kontrolovat ještě měsíc po odstranění klíštěte. Pokud se v místě objeví podezřelé zarudnutí, máte jistě důvod navštívit svého lékaře a požádat jej o provedení testu na boreliózovou infekci.
Tato onemocnění mají vždy nějakou inkubační dobu, po které se objeví primární příznaky infekční nákazy. Někdy se může tato nákaza projevit už na dovolené, ale někdy to může být až při cestě zpět, což tedy pak v letadle může být někdy i docela dost dramatické, tedy ve smyslu komfortu postiženého cestujícího. Pochopitelně se tyto projevy nákazy mohou také projevit až po návratu domů.
