K otoskopickému vyšetření potřebuje lékař široké ušní zrcátko, které se nazývá otoskop. Je z kovu, a zatímco jeden jeho konec má tvar trychtýře, díky čemuž si může lékař prostor ucha prohlédnout, druhý konec směřující do ucha pacienta je tvořen kovovou trubičkou. Součástí otoskopu je rovněž zdroj světla. Samotný průběh vyšetření není nijak komplikovaný. Pacient se posadí, dívá se rovně a snaží se nehýbat. Lékař nejprve prohlédne zrakem ušní boltec a ústní zevního zvukovodu a následně zatlačí na boltec směrem dozadu a vzhůru, aby se vyrovnalo esovité zakřivení zvukovodu. Díky tomu lze následně do zvukovodu zavést ušní zrcátko a se zdrojem světla (čelní lampa, baterka a podobně) daný prostor prohlédnout. Lékař zavádí nástroje k vyšetření vždy citlivě a krouživými pohyby, takže se ničeho neobávejte. Jak přesně vyšetření probíhá, se můžete podívat tady: ušní vyšetření video.
Nejčastějším důvodem vyšetření na ORL bývá zánět vnitřního ucha, ucpání zvukovodu mazovou zátkou, lokální či plošný zánět zevního ucha či protržení bubínku. Příčina obtíží bývá často neznámá. V případě ucpání zvukovodu mazovou zátkou bývá důvodem nadměrná produkce mazu, někdy také neoptimální anatomická stavba zakřivené části zvukovodu. Zátku pak lékař jednoduše odstraní. Zánět zevního zvukovodu neboli furunkl vzniká v důsledku poruchy mazových žláz v zevním zvukovodu a lékař při tomto nálezu obvykle nasazuje antibiotika. V případě plošného zánětu zevního ucha je postižen celý zvukovod a vyvolat ho mohou plísně, bakterie a další dráždidla. Léčebný postup se pak vždy zvolí v závislosti na příčině zánětu. Zánět středního ucha je častým onemocněním především u dětí, a to kvůli postupu infekce z horních cest dýchacích. Poznat ho lze podle horečky, bolesti či zalehnutí ucha, malé děti si na postižené ucho také lehají a sahají. Zánět středního ucha se léčí takzvanou paracentézou neboli propíchnutím bubínku, v některých případech bubínek sám praskne.
V naší poradně s názvem BOLEST UCHA PO POUZITI SLUCHATEK MP3, SILNÝ OTOK,NEPRUCHODNOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel René Klimeš.
Na dovolené u moře .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
S největší pravděpodobností máte zánět zevního zvukovodu. Nejrychlejší a také nejbezpečnější způsob léčby je roztok s antibiotiky. Zkuste zajít do tamní lékárny a požádejte lékárníka o pomoc. Ptejte se na směs - roztok těchto dvou účinných látek: gentamicinum 3 mg/ml a dexamethasoni natrii phosphas 1 mg/ml. Pak to užívejte 3 krát denně tři kapky do bolavého ucha. Při kapání vytáhněte ucho za lalůček, aby se roztok dostal co nejhlouběji do zvukovodu. Když se vám nepodaří sehnat antibiotika, tak si kupte APO-Ibuprofen 400 mg a užívejte jednu tabletu po 5 hodinách. To pomůže zmírnit bolest a zastaví to rozvoj zánětu. Po návratu do ČR si nechte ucho zkontrolovat na oddělení ORL.
Úplně nejlepší první pomoc při pálení v uších z důvodů zánětu zevního zvukovodu je aplikovat do zvukovodu višněvského balzám s dehtem. Tence namotanou vatičku na špejli namočíme do dehtového višněvského balzámu a pak ji zasuneme co nejhlouběji do zvukovodu a stáhneme ze špejle. Necháme ji v uchu působit několik hodin a pak to zopakujeme s čerstvým balzámem.
Na zánět zevního zvukovodu také pomáhá česnek, když se malý úzký kousek oloupaného česneku zabalí jemně do vaty nebo do papírového kapesníčku a vloží se do zvukovodu. Výpary z česneku pak usmrtí přemnožené mikroby a zabrání se tak rozvoji zánětu a jeho rychlému zhojení.
Proti bolesti ucha pomáhá také černý bez. Čaj připravený z květů černého bezu se pije v průběhu celého dne a také se formou obkladů přikládá na bolavé ucho.
Také obklad s nastrouhaným bramborem dokáže trochu pomoci od bolesti při zánětu středního ucha, či při zánětu zevního zvukovodu.
Jako podpůrná léčba funguje i žvýkání žvýkaček, ve kterých je obsažen Xylitol, který funguje jako lehké antibiotikum a zabíjí bakterie. Optimální množství je 5 žvýkaček denně, protože při větším množxtví Xylitol způsobuje průjem.
Proti bolesti a zároveň i na léčbu zánětu velmi dobře poslouží volně prodejný lék Apo-ibuprofen, který se užívá ráno a večer jedna 400 mg tableta.
Z lékárny výborně a vemi rychle zabírají na zánět zevního zvukovodu kapky Garasone, které jsou ale jen na lékařský předpis, protože jde o účinnou kombinaci antibiotik a kortikoidů.
Léčba zánětu středního ucha
Nejlepší variantou v této léčbě je zahájení léčby antibiotiky, k tomu je ovšem třeba navštívit lékaře. Svépomocí můžeme léčbu zánětu středního ucha zahájit pomocí zinku, zázvorového čaje, česneku, selenu, jitrocele, mateřídoušky, špetkou chilli a vitamínu C. Pokud je infekce při zánětu středního ucha hnisavá, tak se do ucha nesmí nic kapat, ani léčivé kapky z česnekové šťávy, protože hrozí prasknutí bubínku.
Domácí léčba zánětu středního ucha:
Zinek - během prvních tří dnů se zinek užívá v dávce 10 mg každé 3 hodiny. Od čtvrtého dne se dávka sníží na 50 mg denně a od sedmého dne se užívá již jen 30 mg zinku denně. Zinek se nesmí užívat společně s citrusy, protože jejich šťáva ničí účinky zinku. Nejlepším druhem zinku při těchto vysokých dávkách je pikolinát zinku nebo glukanát zinku.
Česnek - při bolestivých příznacích se
třikrát denně
užívají najemno roztrouhané dva stroužky česneku, které se zapijí sklenicí vody. Po odeznění bolestí se česnek užívá ještě dva dny. Česnek se nesmí užívat na lačný žaludek, vždy jen po jídle.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladislava.
prosím o sdělení zda se ještě vyrábí triamcinolon tinktura. Protože můj obvodní lékař ho již delší dobu nemá. Bylo mně řečeno , že se asi nevyrábí .Je to lék který mi jako jediný pomáhá . Nevím čím bych ho měla nahradit. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Triamcinolon k zevnímu použití je dlouhodobě k dostání jen jako mast nebo jako emulze. Tinktuře se nejvíce blíží kožní emulze, což je hustá bělavá emulze, příjemné vůně, mísitelná s vodou. Používá se na akutní i vysoce svědivé alergické záněty kůže neinfekčního původu, pokud nejsou ve stádiu mokvání nebo tvorby krust. Dále se používá na akutní fáze některých druhů ekzémů, dermatitidy, zánětlivé kožní projevy ve vlasaté části hlavy nebo na ochlupených místech těla. Emulze triamcinolonu taktéž pomáhá na zánět zevního zvukovodu při neporušeném ušním bubínku. Kožní emulze triamcinolon je běžně k dostání v lékárně na lékařský předpis a je bez doplatku.
Mykóza penisu patří mezi zánětlivá onemocnění. Zánětem může být postižen buďto žalud, čemuž se pak odborně říká balanitis, nebo současně žalud i předkožka (balanopostitis). Kvasinkám se dobře daří ve vlhkém a teplém prostředí, kde mají vynikající podmínky ke svému růstu. Právě k tomu jim dopomáhá i nošení těsného a neprodyšného oblečení.
K infekci dochází také při špatné hygieně, kdy se v předkožkovém vaku hromadí sekret a množí se v něm bakterie a kvasinky. K jejich přemnožení dochází rovněž při zvýšených hladinách cukru, tedy často u cukrovkářů a u nemocných se sníženou imunitou, kdy organismus proti kvasinkám neumí dostatečně bojovat.
K přenosu mykózy může dojít i použitím ručníků nebo prádla infikované osoby. Často se mykóza penisu vyskytuje u mužů, jejichž partnerka trpí opakovanými mykózami pochvy. Mykózu mohou přenášet jeden na druhého, aniž by o tom věděli. V těchto případech se u mužů nemusí objevovat příznaky mykózy penisu vůbec, nebo jsou jen velice mírné. Muž se v takovém případě stává přenašečem a poté tak opakovaně infikuje ženu. Proto je vždy vhodné přeléčit oba partnery.
Projevy mykózy penisu: Mykóza penisu se projevuje obdobnými příznaky jako u žen mykóza poševní. Prvním příznakem bývá svědění, pálení při močení a bolestivost žaludu nebo pod předkožkou. Na těchto místech se pak objevují drobné červené skvrny, někdy až bělavé puchýřky. Ty později praskají a vznikají tak svědící a pálivá ložiska s olupováním kůže v okolí. Při mykóze penisu se pod předkožkou hromadí sekret, který je typicky bělavý a má tvarohovitou konzistenci. Při kombinované kvasinkové a bakteriální infekci může být sekret až hnisavý a zapáchající.
Komplikace mykózy penisu: Při přidružené bakteriální infekci může v důsledku zánětu nastat komplikace v podobě zúžení otvoru předkožky, kvůli čemuž nejde přetáhnout zpět přes žalud. Tento stav se nazývá fimóza a řeší se drobným chirurgickým zákrokem. Dalším problémem při mykóze penisu bývají nepříjemné pocity při močení. Muži, kteří infekci získají od partnerky, mívají většinou potíže mírnějšího charakteru se zarudlými skvrnami a olupováním kůže.
Léčba mykózy penisu: Mykóza penisu se léčí pomocí antimykotických přípravků. Jsou to lokálně fungicidní léky, což znamená, že jde o látky hubící houby a plísně. Léky jsou k dostání v lékárně ve formě mastí, tablet či dražé, tekutin a gelů. Další možností jsou fungicidní antibiotika, zejména při přidružené bakteriální infekci. Součástí antimykotik jsou látky jako nystanin či amphotericin. Při léčbě mykózy je nutné přeléčit i partnerku. Asi ve 25 % případů může probíhat mykóza penisu bez pří
Ve svém příspěvku PRASKLÝ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahomíra.
Dobrý den , přibližně od poloviny července mám zalehlé ucho a při smrkání cítím jak vzduch proudí z ucha. Může se jednat o prasklý bubínek?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivan návrat.
Bolest v ušním zvukovodu. Navštívil jsem pohotovost . Užíval jsem Infalin Duo. Pak jsem, protože se to nemírnilo, použil podle " Babských rad " cibuli, také nepomohlo, bolelo víc. Lékař z ORL ambulance mne pozval na kontrolu až na 11.4. Nevím si rady.
Pálení v uchu je často přičítáno zánětu středního ucha (otitis media) s výpotkem, při němž se Eustachova trubice středního ucha zablokuje s tekutinou z výpotku. Eustachova trubice propojuje ucho ke krku a umožňuje odtok tekutiny ze středního ucha. Pokud tato tekutina neodtéká a hromadí se, tak může nastat právě zánět středního ucha způsobený infekcí bakteriemi nebo viry, a to způsobuje velice silnou bolest a otok ucha a pocit pálení uší. Nejčastějšími původci infekce zánětu středního ucha jsou Steptococcus pneumoniae, Moraxela catarhalis, Haemophilus influenzae, Staphylococcus aureus a Staphylococcus pyogenes.
Zánět zvukovodu
Dalším zdrojem pálení je zánět zvukovodu (otitis externa), běžně známý jako ucho plavce. Tato přezdívka zánětu zvukovodu, vyplývá právě z častých zánětů z vody, která se při plavání dostane do vnějšího zvukovodu. Zánět zevního zvukovodu je obvykle doprovázen právě pálením uší, jejich otoky a také svěděním ucha. Zbytek vody v uchu vytváří teplé a vlhké prostředí, které podporuje růst bakterií Pseudomonas. Další příčiny, které mohou způsobit zánět zevního zvukovodu, jsou infekce kosti na spodině lebeční, také cizí objekty v uchu, podráždění povrchu ucha od svědění nebo podráždění od čištění ucha. Zánět zevního zvukovodu můžou dále také způsobit různé alergie na kov v náušnicích nebo různé kožní choroby, jako je ekzém kolem ucha.
Další příčiny pálení uší
Pálící zarudnutí kolem vnějšího ucha a kůže kolem ucha mohou být náznaky vážné infekce, a v této situaci by se měl tento stav konzultovat s praktickým lékařem nebo lékařem ORL. Taktéž pokud narazíte na bolestivost kosti za uchem, spolu s bolestí a otokem ucha, tak by mohlo jít o infekci výběžku bradavkového (procesus mastoideus), (infekce bradavkového kosti) nebo to může být i infekce uzliny.
Ve svém příspěvku MYKOZA A PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hany.
Mykóza mě trápila opakovaně. Vyléčila jsem se a za nějakou dobu tu byla zase. Pak mi řekla doktorka o Probiolactu. Zkusila jsem ho a mám pokoj. Mykóza se nevrací a je to už skoro půl roku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Příznaky vždy záleží na původci. Antropofilní plísně, které jsou přenosné z člověka na člověka, postihují nejčastěji meziprstí nohou a chodidla, kde se projevují svěděním, olupováním, někdy trhlinami. Nehty postižené plísní ztrácejí lesk, bývají žlutě zbarvené, ztluštělé, drolivé. Mnohem častěji jsou postiženy nehty nohou než rukou.
Zoofilní druhy, které jsou přenesené ze zvířat, vyvolávají ložiska kdekoliv na těle, častější jsou u dětí. Ložiska bývají okrouhlá nebo oválná, růžová, mají vyvýšený okraj a jemně se olupují. Postižení vlasaté části hlavy bývá také častější u dětí.
Mykóza vlasaté části hlavy se vyskytuje u dětí do puberty, u dospělých je vzácná. Po pubertě se vlasy zvýšenou činností mazových žláz přirozeně mastí a tento maz působí protektivně proti houbové infekci. U prepubertálních dětí postižených mykózou se ve vlasech objevují ložiska s částečně ulámanými vlasy a jemnými šupinami, vzácněji se tvoří hlubší zánětlivé infiltráty. Infekce bývá v Evropě nejčastěji přenesena ze zvířat, ale může se šířit i prostřednictvím hřebenů a infikovaných ručníků.
Mykóza ovlasené části hlavy: Tinea capitis
Tiena capitis je kožní infekce postihující ovlasenou část hlavy, obočí a řasy. Je typická pro dětský věk a v dětském kolektivu se může snadno šířit. Jejím nejčastějším původcem je zoofilní dermatofyt, který přenášejí koťata. Při zánětlivé formě se tvoří na pokožce červené ložisko s pupínky a puchýřky a dochází k zanícení vlasových váčků, z nichž se lehce uvolňují vlasy. Následkem tohoto kožního onemocnění může být plešatost. Při nezánětlivé formě se tvoří oválná, ostře ohraničená ložiska s olupující se kůží a ulámanými vlasy.
Mykóza obličeje, trupu a končetin: Tinea facei a tinea corporis
Toto plísňové onemocnění postihuje nevousatou část obličeje, trup a končetiny. Vyznačuje se prstenčitými, kruhovitými, někdy i vícenásobnými ložisky s vyvýšeným okrajovým lemem. Ložisko může svědit, od centra k okraji postupně bledne. Nejčastějším důvodem nákazy je kontakt s domácími zvířaty.
Mykóza vousů: Tinea barbae
Tinea barbae postihuje vousatou část tváře a krku. Projevuje se zánětem a hnisáním kůže a folikul (vlasových váčků).
Mykóza nohou: Tinea pedis
Tinea pedis, nazývaná také atletická noha, je nejčastější dermatofytóza. Postihuje až 50 % populace. V mezerách mezi prsty se olupuje načervenalá kůže, která svědí, později zbělá, praská. Po čase svědění vymizí, mykóza se ale šíří mezi další prsty. K prasklinám je náchylná i kůže na ploskách nohou. Komplikací mykózy nohou může být bakteriální infekce. Tinea pedis má tendenci se vracet. Je proto důležité dbát na preventivn
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Běta.
Dobrý večer,asi před dvěma měsíci manželovi vyskákali pupínky na stehnech.Hodně ho to svědilo a poté i na různých místech těla.Vždy to vypadá jako malý pupínek a v tom malá tečka.Před 14dny se to objevilo u mě i u 10letého syna,který to má nejvíce na rukách-lokty,pak tedy sem tam po těle.Svědí to, pak i jako když vás píchne komár.Se synem jsem byla u dětské lékařky,ta ho prohlédla a říkala že je to nějaká alergie tak mu napsala dělanou mast.Už ho to tolik nesvědí jako dříve a pupínky mu seschly,ale zase se mu dělají jinde.Já to mám sem tam po těle,ale i pod ušima spíš na krku.Nevydržím to a někdy si to rozškrábu do krva.Nejdřív jsem si myslela jestli to není po pracím prášku,ale když čtu různé komentáře tak nevím.Starší syn zatím problémy nemá.Prosím o radu zda se nejedná o svrab.Hlavně si vůbec nejsem vědoma kde bychom ho mohli chytit! Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den Běto, ve Vašem případě se asi o svrab nejedná, neboť popisujete výskyt na neobvyklých místech pro svrab. Spíše bych se přikláněl k tomu, že jde o dermatitidu na základně nějakého zevního podráždění. Pro přesné určení diagnózy a pak i následné péče bude ve Vašem případě třeba navštívit dermatologa a to by měl udělat každý člen Vaší rodiny, který má tuto vyrážku na těle. Nejlépe by bylo jít každý k jinému lékaři, abyste se vyhnuli případné jednostranně špatně určené diagnóze, což se v kožním lékařství občas stává.
Základ diagnostiky výtoku z ucha představují anamnéza a klinické vyšetření. Nejdůležitějším vyšetřením pro stanovení diagnózy v oblasti zevního a středního ucha je otoskopie. Co se týče diagnózy v ostatních oblastech ucha, využívají se vyšetření horních cest dýchacích, cest polykacích a hrtanu. Pro zánět zevního zvukovodu je typický bolestivý tlak a zánětlivé změny zvukovodu, v anamnéze pacienta se pak objevuje koupání. Pakliže se jako příčina otalgie (bolest ucha) vyloučí ušní onemocnění, je třeba vyloučit rovněž onemocnění dýchacích a polykacích cest. Orientační vyšetření sluchu prostřednictvím šepotu nebo hlasité řeči může pomoci při posuzování přítomnosti středoušního zánětu, který se vyznačuje mimo jiné nedoslýchavostí.
Otoskopické vyšetření se skládá z vyšetření vlastního bubínku, zevního zvukovodu a boltce a jeho okolí, konkrétně se při něm pozoruje postavení boltce, retroaurikulární oblast a zevní zvukovod. Při vyšetření membrány bubínku se zkoumá postavení, barva, transparence a pohyblivost (k tomu slouží pneumatická otoskopie). Pro fyziologický nález je charakteristický šedý konturovaný bubínek s reflexem. Na počátku rozvoje akutního středoušního zánětu dochází k retrakci (vpáčení) bubínku, která je podmíněna negativním tlakem ve středoušní dutině. Nejprve se horizontálně posune rukojeť kladívka, poté dochází k výrazné retrakci bubínku k promontoriu. Když se vytvoří hnisavý sekret, bubínek se vyklene (nejprve v zadní polovině, později i v polovině přední). Typický nález u akutního hnisavého středoušního zánětu: zarudlý, ztluštělý, vyklenutý, netransparentní bubínek s omezenou pohyblivostí. Při vyšetření ladičkovou zkouškou podle Webera pacient lateralizuje zvuk do nemocného ucha.
V některých případech se provádí i mikroskopické vyšetření výtoku z uší.
Ve svém příspěvku VAGINÁLNÍ MYKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Chtěla bych připojit komentář se svou zkušeností. Mykóza je ženské zlo a noční můra. Alespoň pro mě byla po dobu 5let. Gynekoložka se mnou vždy řešila probíhající problém jen přechodně a vůbec se mnou nejedla o možnosti chronických mykóz. Nakonec jsem se dostala opravdové pomoci až v lékárně, kde mi byl doporučen wobenzym. Ptala jsem se na poptávku a zda jsou ostatní uživatelé spokojeni a bylo mi řečeno, že více méně ano. Tak jsem to zkusila. Brala jsem jej půl roku, přestože jsem v tu dobu byla bez problémů. Teď mám od nich pokoj.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karolajda.
Jo kvasinky, neznám ženu co ji neměla aspoň jednou. Já osobně vyzkoušela mnho přípravků a babských rad.V lékárně mě doporučili Enzymax V. Zatím pomáhá a doufám, že se vaginální mykóza nebude vracet.
Kvasinkové infekce penisu nejsou příliš časté. Výskyt souvisí buď se špatnými životními návyky, nebo se závažnou poruchou imunity. V každém případě by se mykóza měla řešit, nejlépe ve spolupráci s odborníkem.
Pacienti si často myslí, že mykóza penisu je pohlavní nemoc. Úplná pravda to není, poněvadž intimní styk představuje jen jednu z možností, jak lze mykózu získat. Proto mezi klasické sexuálně přenosné infekce nepatří. Navíc k přenosu při pohlavním styku dojít nemusí, i když partnerka kandidózou trpí. Muže, který měl sex s takto nemocnou ženou, není nutné léčit, pokud se u něho neobjeví příznaky onemocnění. Nicméně se doporučuje vyhýbat se nechráněnému sexu, dokud žena infekci nevyléčí.
Příznaky
Mykóza penisu mívá různé podoby, přesto existuje soubor příznaků, jimiž se většinou projevuje: na žaludu se objeví zarudlá kůže, otok, podráždění, zánět, bílé skvrny, žalud může svědit; předkožka se začne obtížně přetahovat a pod ní vzniká hrudkovitý zapáchající sekret. Vše může doprovázet bolest při močení a při sexu. Mykóza penisu je vzácné onemocnění, které může upozornit na dlouhodobě špatnou životosprávu nebo na počínající, mnohem závažnější onemocnění. Mezi velmi závažné jevy patří invazivní kandidóza, při níž se kvasinky šíří krevním řečištěm do celého těla. Tento stav může u mužů se sníženou imunitou vyvolat právě kandidóza penisu. Invazivní forma nemoci musí být léčena v nemocnici, a to silnými antimykotiky. Jedná se totiž o onemocnění, jež může rychle skončit smrtí. K faktorům zvyšujícím riziko přechodu kandidózy penisu v invazivní typ se řadí: virus HIV, diabetes, chemoterapie, dialýza, centrální žilní katétr, užívání léků potlačujících imunitu.
Při podezření na mykotické onemocnění penisu se nebojte obrátit na lékaře. Ten na základě příznaků může buď rovnou zahájit léčbu, nebo provést další testy. Testy zahrnují stěry z postižené tkáně, případně i vyšetření na některé pohlavně přenosné choroby. Lékař by měl brát rovněž v potaz jiná, závažnější onemocnění, se kterými může kandidóza souviset, například diabetes nebo HIV infekci.
Část lehčích mykotických postižení penisu zmizí sama od sebe. Pokud se tak nestane, existuje léčba ve formě antimykotických mastí nebo tablet. Co se prášků týče, užívá se mimo jiné: ketokonazol, flukonazol, klotrimazol, mikonazol. Podobu místně nanášeného krému má antimykotikum Nystatin (obsahující stejnojmennou léčivou látku) nebo Canesten pro muže. V přípravku Canesten se nachází léčivá látka klotrimazol, což je antimykotikum určené k aplikaci na kůži. Klotrimazol působí proti řadě choroboplodných houbovitých mikroorganismů, včetně dermatofytů, kvasinek a plísní. Ničí i některé druhy
V naší poradně s názvem ÚSTNÍ MYKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Někdy může vzniknout v ústech i mykóza způsobená kvasinkami Candida Albicans. Taková kandidóza dutiny ústní se označuje jako soor. Kandidóza bývá typická u kojenců a u lidí, kteří jsou celkově oslabení anebo také u lidí v dlouhodobé nemocniční péči, kteří užívají antibiotika. Kandidóza dutiny ústní někdy přechází v kandidózu jícnu, která je typická taktéž u jedinců oslabených a v dlouhodobé nemocniční péči s antibiotickou terapií. Tyto kandidózy se projeví buď bolestivostí při polykání nebo může být i bez příznaků a pak bývá obvykle objevena při gastroskopii, což je fibroskopické vyšetření žaludku pomocí kamery. Někdy se kandidóza dutiny ústní projevuje bílými splývavými povlaky na sliznici dutiny ústní, které se dají lehce setřít. Nejlepší obrana proti častým kandidám je sacharidová dieta. Jako akutní lék je možné použít Clotrimazol spray, který je volně prodejný v lékárnách. Z bylinek pak na ústní mykózu zabírá výplach dutiny ústní čajem ze šalvěje.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Stenóza je zúžení zvukovodu, atrézie pak úplný uzávěr zvukovodu (zvukovod je zcela neprůchodný). Atrézie může být buď vazivová, nebo kostěná. Poruchy vývoje zvukovodu se nezřídka sdružují s poruchami tvaru a postavení boltců, současně bývá postiženo středouší a lícní nerv. Při kompletní atrézii zvukovodu je přítomna převodní porucha sluchu, která dosahuje (v případě, že je vnitřní ucho v pořádku) 50–60 dB. Léčba je chirurgická. Spočívá v kanalizaci zvukovodu a případně v rekonstrukčním výkonu ve středním uchu, který může zahrnovat vytvoření umělého bubínku a obnovu nebo nahrazení převodního aparátu. Předpokladem dobrého výsledku operace je však vytvořená bubínková dutina a funkční Eustachova trubice.
Ve svém příspěvku MYKÓZA POŠEVNÍ BABSKÉ RADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Silva.
Děkuji za zajímavý článek. Já mívala mykózu každé léto. A ne jednou. Letos jsem díky probiotikám Probiolact měla klid.Brala jsem ho jako prevenci a mykóza se neobjevila.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.
Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce nemají vliv na sluch.
Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.
Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
Zevní ucho vede zvukové vlny k bubínku, přičemž má zřetelně směrový efekt.
Střední ucho (auris media) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Patří mezi ně kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, které uzavírají oválné předsíňové okénko (vestibulární) a kruhového hlemýžďové (kochleární) okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrně silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval). Svalová vřeténka uvnitř těchto svalů reagují na protažení svalu tím, že spouští takzvaný akustický reflex, který způsobuje smrštění těchto svalů. Stupeň protažení je dán intenzitou zvuku (hlasitostí). Hlasité zvuky se tlumí proto, že natažení svalů a jejich následná reflexní kontrakce zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek.
Ve svém příspěvku MYKÓZY A PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alis.
Na mykózy jsem začala trpět poslední rok. Když jsem byla u doktorky už potřetí, stěžovala jsem si kamarádce a ta mi poradila nějaký Probiolact. zkusila jsem ho a musím jí poděkovat. Zatím mám pokoj.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hanča.
Mykóze se mi poprvé objevila po letním koupání. Pak se mi několikrát vrátila. Bylo to pokaždé stejné. Gynekologie, čípky a bolesti. Jednou mi v lékárně nabídli Probiolact jako prevenci proti zánětu. Začala jsem ho brát a mykóza se znovu nevrátila. JE to skvělý.
Kapesní naslouchadla: Kapesní naslouchadla se skládají z pouzdra a ušního závěsu. Pouzdro je obvykle velikosti balíčku hracích karet, obsahuje zesilovač, baterii a ovládací prvky, zatímco na závěsu je umístěn miniaturní reproduktor. Kapesní naslouchadlo může poskytnout velké zesílení a dlouhou životnost baterie za nižší cenu.
Závěsná naslouchadla (BTE): Jsou vhodná především pro těžké sluchové ztráty anebo tehdy, je-li zavedení sluchadla do zvukovodu velmi obtížné z důvodu úzkého zvukovodu. Skládají se z pouzdra, které obsahuje elektronický obvod, ovládání, baterii, mikrofon/y a často také reproduktor. Pouzdro je umístěno za ušním boltcem s propojením vedeným dolů do ucha. Zvuk z naslouchadla je do ucha přenášen akusticky tenkou plastovou trubičkou.
S reproduktorem ve zvukovodu (RIC): Na rozdíl od sluchadel závěsných (BTE) je ve sluchadlech RIC umístěn reproduktor přímo v ušní koncovce, ve zvukovodu, namísto v pouzdře sluchadla. Model RIC se skládá z pouzdra umístěného za uchem, tenkého drátku spojujícího pouzdro s reproduktorem a vlastního reproduktoru, který je vložen přímo do zvukovodu. Reproduktor je uložen v silikonovém pouzdře, které je ve formě špuntu zafixováno do ucha pacienta.
Zvukovodová sluchadla (ITE): Jsou umístěna ve vnějším zvukovodu. Občas mohou být spatřena, pokud člověk stojí tváří v tvář člověku s ITE. Naslouchadla ITE jsou vyrobena individuálně přímo podle ucha pacienta a navržena tak, aby pohodlně pasovala do ucha pacienta. Jsou vhodná pro lehké až těžké sluchové ztráty. Ventilace u těchto naslouchadel může způsobovat zpětnou vazbu. Ventilaci umožňuje tenká trubička, která poskytuje vyrovnání tlaku a její provedení má také vliv na zpětnou vazbu. Zpětná vazba (svištění či pískání) je způsobena prosakováním zvuku (většinou na vyšších frekvencích), který je znovu zesílen a může způsobovat problém u těžkých ztrát sluchu.
Kanálová sluchadla (CIC): Kanálová sluchadla jsou nejmenším modelem naslouchadel. Tento druh naslouchadla tvarem kopíruje ušní kanál a nenechává téměř žádnou viditelnou stopu po naslouchadle. To je způsobeno tím, že se vkládá hlouběji do ušního kanálu než ostatní naslouchadla, takže není vidět ani při přímém pohledu na ucho. Skořepina kanálových sluchadel je vyrobena přímo dle ucha pacienta, a proto její nošení není nepohodlné. Je v ní obsažena veškerá elektronika. Naslouchadla typu CIC mají odvětrávání a jejich hluboké umístění v ušním kanálu poskytuje přirozenější poslechový zážitek. Na rozdíl od ostatních typů naslouchadel toto naslouchadlo nezakrývá žádnou část ušního boltce plastovou skořepinou. To způsobuje, že zvuk je přijímán přirozeněji tvarem ušního boltce a je přenášen do&n
Ve svém příspěvku MYKÓZY A PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alis.
Na mykózy jsem začala trpět poslední rok. Když jsem byla u doktorky už potřetí, stěžovala jsem si kamarádce a ta mi poradila nějaký Probiolact. zkusila jsem ho a musím jí poděkovat. Zatím mám pokoj.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sisa.
Mykózu jsem léčila několikrát. Když jsem si jednou postěžovala v práci, kolegyně mi řekla, že měla podobné problémy a vyřešila je užíváním Probiolactu. Vyzkoušela jsem ho a mykóza se už nevrátila.
Při zánětu zevního zvukovodu je postižena pokožka této části ucha. Nejčastěji jde o následek útoku bakterií, ke kterému obvykle dochází v létě po koupání. U pacientů se objevuje svědění, bolest ucha, později výtok z ucha, někdy spojený se zhoršením sluchu. Pokud jde o léčbu, měla by se vždy řídit zejména pokyny lékaře. Pokud chcete zmírnit bolest, můžete vyzkoušet přiložení obkladu přes ucho. Při zánětu zvukovodu jsou vhodné teplé obklady, při středoušní infekci naopak vsaďte na účinky chladu, který brání rychlému postupu zánětu a tlumí bolest. Rozhodně nezkoušejte žádné čištění ucha či jeho proplachování. Samozřejmě existují i volně prodejné léky či přírodní prostředky, ale ty slouží spíše k podpoření již zahájené odborné péče.
Ve svém příspěvku MYKÓZY A PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alis.
Na mykózy jsem začala trpět poslední rok. Když jsem byla u doktorky už potřetí, stěžovala jsem si kamarádce a ta mi poradila nějaký Probiolact. zkusila jsem ho a musím jí poděkovat. Zatím mám pokoj.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aďka.
Mykózu jsem mívala několikrát za rok. Hlavně v létě, když jsme se chodili koupat. Většinou se to vyřešilo čípky. Ale jen na nějakou dobu. Doktorka mi jednou poradila Probiolact. Díky jeho preventivnímu užívání je mykóza pryč.
Ano, i z vody můžete mít zalehlé ucho. Ve většině případů se jedná o zánět zevního zvukovodu. To je typická nemoc z vody bez ohledu na její kvalitu. Ucho vám prostě zalehne. Stačí, aby byl v uchu nahromaděný maz, otvor je zúžený a voda nemá, jak vytéct ven. Dostane se ke zvukovodu a problém je na světě. Ve zdravém uchu voda normálně nezůstane a samovolně vyteče ven. Někdy stačí počkat do rána, voda vyteče díky změně polohy hlavy a tlaku na polštář. Ale pokud se to nepodaří, raději zajděte k lékaři, protože většinou za dva tři dny po nepříjemném zalehnutí začne ucho bolet. A vyklube se z toho bolestivý zánět zevního zvukovodu.
Prašivá kočka velmi pravděpodobně nebude trpět sarkoptovým svrabem. Častější je u koček svrab ušní (špinavé uši u koček), který se projevuje jako špinavé uši. Kožní změny na hlavě může způsobit také plíseň nebo hnisající poranění, případně se u koček vyskytuje takzvaný notoedrový svrab, což je druh prašiviny postihující převážně kočky. Sarkoptový svrab je u kočky opravdu vzácným nálezem, k jeho rozvoji je potřeba zhroucení imunity kočky, například při nemoci FIV. Projevuje se krustózním zánětem kůže na obličeji a na ušních boltcích a postižením tlapek, které může být doprovázené i ztrátou drápků. Na těle se objevují lupy. Kočka se z důvodu svědění nadměrně olizuje, takže si může vylízat lysiny. Inkubační doba svrabu u kočky může být dlouhá i několik měsíců.
Některé kočky jsou proti svrabu přirozeně odolné, takže i když žijí v promořeném prostředí, neonemocní. Je to ale spíše výjimka a nelze na ni spoléhat. To platí nejen pro nakažení strupovkou kočičí (Notoedres cati), ale také pro mnohem častější ušní prašivinu, kterou způsobuje strupovka ušní (Otodectes cynotis). Ta vyvolává velmi časté onemocnění zevního zvukovodu. Žije na povrchu kůže zvukovodu, a protože může být až 0,5 mm velká, lze ji občas rozeznat pouhým okem nebo lupou. Diagnóza se potvrdí mikroskopickým vyšetřením ušního výtěru, ve kterém se nacházejí živé i mrtvé zákožky. Dráždivým působením parazita vzniká zánět zvukovodu s nadměrnou tvorbou ušního mazu. Ten bývá tmavě hnědý až černý, drobivý a připomíná kávovou sedlinu. Ušní boltce jsou bolestivé, zarudlé a kočka se škrábe.
Onemocnění je velmi nakažlivé, šíří se přímým kontaktem z kočky na kočku při větší koncentraci koček, zvláště v horších hygienických podmínkách. Parazit je rozšířený celosvětově, může působit záněty zvukovodů u psů i jiných masožravců. Na člověka není přenosný.
Trauma. Propíchnutí zvukovodu jakýmkoli tvrdým nebo ostrým předmětem může způsobit poranění, které vede ke krvácení z uší. Také nehody, které způsobí trauma hlavy či frakturu lebky mohou způsobit krvácení z uší.
Zánět zvukovodu (otitis externa) – podráždění zvukovodu – může rovněž způsobit silné bolesti a často i krvácení.
Zánět středního ucha – infekce ve středním uchu, která často vede k prasknutí bubínku.
Onemocnění kosti za vnějším uchem.
Pokud jsou ve zvukovodu nebo středním uchu nádory nebo polypy, může se často vyskytovat krvácení z ucha.
Cévní malformace.
Prasknutí bubínku. Kromě ušních infekcí a traumat může být prasknutí bubínku způsobeno hlasitým hlukem a změnou tlaku nebo náhlou změnou nadmořské výšky.
Rakovina zvukovodu je další příčinou krvácení z ucha.
Ve svém příspěvku MYKÓZA V TŘÍSLECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adamko.
Nemusi to byt mykoza - bohate staci nespravne spodni pradlo, spatne padnouci stih, ktery ti tu oblast poskozuje a drazdi.. Taky moc tesne kalhoty nebo dlouhe sezeni.. Nemusi to byt hned nejaka bakterie, pouze podrazdeni.. Mrkni ale i na nas blog, kde najdes i ruzne jine priciny, tak zkus porovnat ty svoje projevy.... https://www.vimax.cz/sveden…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cvrk.
Mám velmi dobré zkušenosti s dětským zásypem od Alpa-Aviril s azulenem.
Káždé ráno se po osprchování a vysušení opudruju preventivně třísla a je po problému. Než jsme na to přišel, tak to byl někdy děs.
cvrk
Určitě už máte nové plavky, nějaké šik sandálky a šatičky. Možná jste si pořídila novou letní vůni, kterou máte v úmyslu okouzlovat za vlahých večerů. Návštěva kadeřníka a šmrncovní sestřih, k letnímu standardu patří i manikúra a pedikúra.
K létu bohužel patří i jedna nepříjemná záležitost, která Vám tohle nádherné období může pokazit – vaginální mykóza, někdy nazývaná také jako poševní mykóza. Možná Vás to hrozné svědění, pálení, bolest a výtok letos mine. Pokud vás trápí vaginální mykóza každý rok, ještě není všechno ztraceno.
Candida albicans a Trichomonas vaginalis jsou nejčastější vyvolavatelé poševních zánětů (vaginální mykóza/poševní mykóza). Kvasinkové mikroorganismy přirozeně osidlují poševní sliznici. Jejich množství je ale tak malé, že nedojde k rozvoji onemocnění. Candida albicans má na svém povrchu receptor pro estrogen, který je pro ni růstovým faktorem. Z toho vyplývá, že obdobím jejího rychlého množení jsou stavy, kdy je v ženském organismu estrogenu více, například v těhotenství nebo při užívání vysokých dávek estrogenů. Další látkou, která podporuje růst kvasinek, je cukr. Ženy diabetičky svým „houbičkám“ poskytují větší množství cukru, proto jsou u nich plísňová a kvasinková onemocnění častější. Kvasinkové infekce (poševní mykóza/vaginální mykóza) provází výrazné svědění a silný výtok, který může být tvarohovitý, ale i řídký, vodnatý. Bývá bez zápachu.
