Z jednoho pupínku si většinou nic neděláme. Ovšem pokud se naše dítě obsype v obličeji nebo jinde na těle, měli bychom zbystřit. Dětské pupínky jsou velmi častým projevem nějaké choroby, případně alergie. Poznat přesně, o co jde, je někdy poměrně těžké i pro lékaře, natož pro nás. Vyrážka nepřichází sama od sebe, zpravidla bývá příznakem nějaké nemoci.
Šestá nemoc
Podle některých údajů se s ní setká většina dětí mladších než dva roky.
Příznaky
Jako první přijde vysoká horečka, která trvá asi tři dny. Teprve když se snižuje, se na zádech a tělíčku začne šířit vyrážka. Je růžová, může být dokonce až fialová. Inkubační doba může být i 2 týdny. Šestá nemoc bude tedy vaše dítě trápit několik dní.
Co s tím dělat
Dopřejte dítěti klid na lůžku. Nezbytná je izolace, při teplotě paralen, při vysoké horečce můžete zkusit zábaly. O tom, co dál, se domluvte s pediatrem. Nezbytná je izolace.
V naší poradně s názvem JAK DLOUHO TRVÁ LÉČBA SVRABU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Rada bych se zeptala, jakému chladu je potreba vystavit textil a boty na desinfekci. Stačí balkon pres noc, když je v noci napr. 10°C?
Dekuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Teplota +10°C svrab nezabije. Pouze teplota -10°C a nižší po dobu alespoň 8 hodin svrab spolehlivě zabije. Stejné účinky má i izolace předmětů (matrace) od lidí a všeho živého na dobu 5 dnů při libovolné teplotě. To taky svrab nepřežije.
Nespavost je třeba léčit, než způsobí v životě člověka velké škody. Léčba probíhá na několika úrovních:
Režimová opatření – správná spánková hygiena, úprava režimu během dne a usínání.
Farmakoterapie – léčba léky, mezi ně patří nejčastěji hypnotika a melatoninové přípravky.
Kognitivně behaviorální terapie – práce s pacientem, která by měla vést k pochopení problému a odstranění špatných návyků.
Další léčba – akupunktura, lázeňská léčba, sport.
Mimo klasickou léčbu je dobré vyzkoušet i různé podpůrné prostředky, například vhodné potravinové doplňky, bylinné čaje a v neposlední řadě vyzkoušet i takzvané babské rady:
Uložte se ke spánku mezi 21–22 hodinou, to bývá spánek nejzdravější.
Vyvětrejte místnost, ve které spíte, dbejte na čistotu a střední vlhkost.
Zkuste, zda nejste citliví na magnetické silové pole, hlava by měla směřovat k severu a nohy k jihu.
Ke spánku se ukládejte čistí a uvolnění. Koupel s přídavkem určitých olejů nebo bylin může být uklidňující.
Prádlo, ve kterém spíte, by mělo být pohodlné, bavlněné nebo hedvábné, určené pouze pro spánek. Je vhodné ho často prát, větrat a vystavovat slunci.
Oblečte si na noc mimo jiné i teplé froté ponožky s volným okrajem (gumičkou).
Zařaďte před ulehnutí na lůžko rituál k lepšímu navození spánku – počítání oveček, říkání abecedy, chvilkovou četbu knihy a jiné.
Dejte si před spaním hrnek teplého mléka oslazeného medem. Nebo kakao.
Ležíte-li v posteli a snažíte se usnout déle než 30 minut, vstaňte a běžte třeba žehlit nebo dělat něco, co vás jinak nebaví. Po nějakém čase se dostaví ospalost.
Správná léčba by v prvé řadě měla být zaměřena na režimová opatření, jejichž součástí je nácvik spánkové hygieny, a dále na vyvolávající příčiny, které se snažíme odstranit, což znamená aktivně pátrat po jiných nemocech, které mohou být zdrojem nespavosti, aniž by si to třeba nemocný uvědomoval. Spánková hygiena zahrnuje několik jednoduchých pravidel – zamezit předčasnému ulehnutí na lůžko, tedy lehnout si až v době, kdy se cítíme skutečně unavení a kdy obvykle chodíme spát (vhodné je dopředu si stanovit hodinu ulehnutí ke spánku a tu každý den dodržovat). Měl by platit přísný zákaz spánku během dne, což bývá u řady pacientů dosti častým zvykem. Pokud se nám nedaří usnout, můžeme zkusit nějakou jednoduchou činnost a opět se vrátit na lůžko a pokusit se usnout. Lůžko bychom měli používat jen ke spánku, abychom si utvořili návyk. Z jídelníčku vyřadíme alkohol, kávu, černý či zelený čaj, příliš energetické nápoje (limonády, džusy) a potraviny, a to převážně
Jediným účinným způsobem prevence nachlazení je fyzicky zabránit šíření virů. To zahrnuje zejména mytí rukou a nošení obličejových roušek či masek. Ve zdravotnickém prostředí se nosí rovněž pláště a rukavice na jedno použití. Izolace nakažených osob není možná, jelikož nemoc je široce rozšířená a její symptomy nejsou specifické. Vakcinace byla shledána obtížnou z důvodu velkého množství virů, které mimoto mohou projít rychlou změnou. Vývoj plošně účinné vakcíny je velmi nepravděpodobný.
Pravděpodobnost přenosu virů nachlazení snižuje pravidelné mytí rukou, které je nejúčinnější u dětí. Není známo, zda používání antivirotických či antibakteriálních prostředků během mytí rukou zvyšuje jeho účinnost, či nikoliv. Nošení obličejových roušek v přítomnosti nakažených osob může být prospěšné. K vyslovení závěru, zda je udržování větší fyzické či sociální vzdálenosti prospěšné, či nikoliv, neexistují uspokojivé důkazy. Příjem zinku formou potravinového doplňku může přispět ke snížení počtu nákaz nachlazením. V běžné praxi často se vyskytující podávání vitamínu C nesnižuje riziko či závažnost nachlazení, vitamín C může jen zkrátit dobu trvání nachlazení.
Cílem léčby spalniček je úleva od příznaků. Neexistuje lék, který by působil přímo proti původci. Základem je proto podpora imunitního systému, přísný klid na lůžku, dostatek tekutin a podávání léků snižujících teplotu. Pálení zanícených očí je možné mírnit umístěním nemocného v pološeru a obklady z kousků vaty namočené ve studené vodě. Nutnou podmínkou prevence dalšího šíření choroby je izolace nemocného doma ještě alespoň 5 dnů od výsevu vyrážky.
Hlavní prevencí spalniček je plošná vakcinace obyvatelstva. V případě, že se dítě navzdory očkování nakazí, zabraňuje vakcinace plnému rozpuku choroby a zmírňuje její projevy. Vakcína je tvořena oslabenými viry spalniček. Očkování je často spojeno s protilátkami na další dětské nemoci, a to s vakcinací na příušnice a zarděnky. Očkuje se ve dvou dávkách pomocí injekce. Poprvé v 15. měsíci života dítěte. V 15. měsíci proto, že dítě přestávají ochraňovat protilátky získané od matky. Druhá dávka se pak očkuje 6 měsíců po té první. Někdy se může po očkování objevit trochu zvýšená teplota, kašel či náznaky vyrážky. Tyto symptomy se projeví v rozmezí pěti až šestnácti dnů po očkování. Vzácně se vyskytne i zánět středního ucha. Tyto nepříjemnosti po očkování však nepředstavují vážné nebezpečí. Očkování proti spalničkám je povinné, proto je velmi nepravděpodobné, že se vaše dítě později nakazí. V případě objevení nemoci je nezbytné zabránit dalšímu šíření infekce. Nemocný by proto měl být preventivně izolován doma. Izolace končí nejdříve po pěti dnech po prvním výskytu vyrážky.
Nepříjemným aspektem je pro nemocného, tedy především pro dítě, izolace od dětského kolektivu do doby zvládnutí problému, zdlouhavé procedury mechanického odstraňování (vyčesávání) vší a jejich vajíček, tzv. hnid, a pocity svědění působené pohybem a bodáním parazita. Z důvodu nedostatečné informovanosti laické veřejnosti o problému vší má toto onemocnění i psychologickou stránku zahrnující pocity viny, studu a vyloučení ze společnosti. Jak však napoví následující text, s úrovní hygieny konkrétního jedince či rodiny pedikulóza rozhodně nesouvisí. Onemocnění je rozšířené celosvětově bez vztahu k vyspělosti konkrétních zemí. Přípravky na hubení vší jsou k dostání bez lékařského předpisu, a právě sledování počtu prodaných balení těchto přípravků slouží k odhadu četnosti výskytu onemocnění. V posledních letech se v ČR ročně prodalo takových balení několik desítek tisíc. V první polovině devadesátých let minulého století to však bylo ročně i několik stovek tisíc přípravků. Tento nárůst byl způsoben genetickými mutacemi v DNA vší, které měly na svědomí nárůst odolnosti parazitů proti standardně užívaným léčivům (zde insekticidům, prostředkům k hubení hmyzu). Tento bludný kruh, který začíná vznikem rezistence na staré léčivo, pokračuje zavedením léčiva nového a končí opět šířením parazitů rezistentních na léčivo nové, se v případě vší opakuje cca po 10–15 letech. Zabránit tomuto nepříznivému jevu lze zvýšenou nabídkou různých účinných látek v léčivech a užíváním přípravků působících na jiném principu než insekticidy.
Historicky sloužilo ochlupení zvířat k regulaci tělesné teploty. Tato funkce je u člověka potlačena. I když každý, kdo si nechá ostříhat svoji hřívu nakrátko, pocítí, že je mu náhle na hlavu zima. Vlasy také chrání hlavu před účinky slunečního záření. Přesto ale je nejvýznamnější funkcí vlasů funkce estetická. Vlasy slouží lidské rase jak k přitahování druhého pohlaví, tak i k vyjádření životních názorů a společenské příslušnosti.
To, co vidíme vyrůstat z kůže, se jmenuje vlasový stvol a ten je vytvořen z látky zvané keratin. Keratin je pozoruhodný svou elasticitou, pevností a velkou odolností proti působení různých chemických látek. U člověka je vlasový stvol po celé délce stejně silný a teprve na volném konci se ztenčuje a končí zaobleně. Část, která je v kůži, je vlasový kořen, a kůže, která jej obaluje, se nazývá vlasová pochva nebo folikul. Kořen se na svém konci rozšiřuje do vlasové cibulky. Proti cibulce se vyklenuje cévnatý výběžek, vlasová papila, která zajišťuje výživu vlasu.
Ve vlasové cibulce je zvláštní a velmi důležité nahromadění buněk (zárodečná vrstva), kde dělením vznikají nové buňky, z nichž vlas vyrůstá.
Pokud bychom vlas příčně rozřízli, zjistili bychom, že se skládá ze tří vrstev. Zevní vrstva se nazývá kutikula. Chrání vnitřek vlasu a je velmi pevná. Je složena ze zploštělých, zrohovatělých buněk, které vytvářejí do sebe zapadající sedmibuněčné prstence. Šest až deset vrstev kutikuly obepíná vnitřek vlasu jako manžety. S postupující vzdáleností vlasu od kůže vrstev kutikuly ubývá a vlas se roztřepuje. Kutikula má největší vliv na vzhled vlasů.
Ve středu vlasu se nachází kanálek vyplněný nepravidelně uspořádanou hmotou. To je dřeň, medulla. Její průměr se liší podle tloušťky vlasu. Některé vlasy ji nemají, nebo ji mají jen místy. Dřeň má význam u zvířat, a to buď jako tepelná izolace, nebo pomáhá stabilitě kožešiny. U člověka svůj význam ztratila. Dřeň se však spolupodílí na lesku vlasů, protože její nepravidelné uspořádání působí lom světla.
Od středu vlasové pochvy šikmo do kůže probíhá u každého vlasu malý sval. Při stahu způsobí napřímení vlasu a vytlačení mazu. Jeho funkce není ovlivnitelná vůlí.
Diagnostika se provádí na základě odběru krve, jako ukazatel zánětu bývá zvýšen CRP (C-reaktivní protein). Vychází z klinického obrazu záchvatovitého kašle. Počet leukocytů v krvi je zvýšený. Laboratorní detekce bakterie – kultivace a izolace, PCR (polymerázová řetězová reakce – detekce bakteriální DNA) a sérologie, tj. nalezení specifických protilátek proti bakterii. Zda se jedná o černý kašel lze zjistit z mikrobiologického vyšetření výtěru nosohltanu.
Yersinióza, včetně moru, má různou míru nakažlivosti. Yersinióza, způsobená bakteriemi Y. enterocolitica a Y. pseudotuberculosis, se šíří primárně kontaminovanými potravinami a vodou, přičemž přenos z osoby na osobu je vzácný. Mor způsobený bakterií Y. pestis je nakažlivější, zejména jeho plicní forma, která se může šířit kapénkami z dýchacích cest.
Přenos Y. enterocolitica a Y. pseudotuberculosis
Přenos potravinami
Nejčastějším způsobem přenosu je požití kontaminovaných potravin, zejména syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného vepřového masa.
Přenos vodou
Infekci může způsobit i pití kontaminované vody nebo nepasterizovaného mléka.
Ze zvířete na člověka
Kontakt s nakaženými zvířaty nebo jejich výkaly může šířit tyto bakterie.
Z osoby na člověka
Yersinióza se sice vzácně šíří z člověka na člověka, zejména špatnou hygienou (např. nemytím rukou po použití toalety).
Infekční období
Infekční období obvykle trvá tak dlouho, dokud jsou přítomny příznaky, což může trvat několik týdnů nebo měsíců.
Nakažlivost moru (Y. pestis)
Kousnutí blechami
Mor se obvykle šíří kousnutím infikovaných blech, které se přenášejí mezi hlodavci a jinými zvířaty.
Přímý kontakt
Manipulace s infikovanými zvířaty nebo jejich tkáněmi může také vést k infekci.
Plicní mor
Tato forma je vysoce nakažlivá a šíří se kapénkami z dýchacích cest ve vzduchu.
Infekční období
Infekční období plicního moru je relativně krátké, protože vyžaduje blízký kontakt s infekčními kapénkami.
Prevence
Mytí rukou je zásadní
Důkladné mytí rukou po použití toalety, manipulaci se syrovým masem nebo péči o osobu s infekcí Yersinia může pomoci zabránit šíření bakterií.
Správná manipulace s potravinami
Důkladná tepelná úprava masa, zejména vepřového, a bezpečné zacházení s potravinami může snížit riziko yersiniózy.
Opatření proti kontaktu
U plicního moru jsou nezbytná opatření proti kontaktu (např. izolace, ochrana dýchacích cest), aby se zabránilo šíření.
Prevencí proti spalničkám je plošná vakcinace, která je povinná. Poprvé se děti očkují v 15. měsíci života, a to ve dvou dávkách. Druhá dávka se aplikuje 6 měsíců po první. Vakcína je tvořena oslabenými viry spalniček. Očkování je často spojeno s protilátkami na další dětské nemoci, a to s vakcinací na příušnice a zarděnky.
Někdy se může po očkování objevit reakce, která se projevuje zvýšenou teplotou, kašlem či vyrážkou. Tyto projevy se objevují v rozmezí pěti až šestnácti dnů po očkování. Vzácně se vyskytne i zánět středního ucha. Tyto nepříjemnosti po očkování však nepředstavují vážné nebezpečí.
Očkování proti spalničkám je povinné, proto je velmi nepravděpodobné, že se vaše dítě nakazí.
V případě objevení se choroby je nezbytné zabránit dalšímu šíření infekce. Nemocný by proto měl být preventivně izolován doma. Izolace končí nejdříve po pěti dnech po prvním výskytu vyrážky.
