Informace od zdravotní sestry

HLAVNÍ STRÁNKA

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

NÁDOR V RAMENI

Příčiny

Papiledém terče vzniká při nitrolební hypertenzi. V 70 % je příčinou nitrolební nádor. Oboustranný, nepřesně ohraničený edém terče doprovází prominence, což je relativní výška udávaná v dioptriích nutných pro zaostření oftalmoskopem (3D = 1 mm), a příznaky venostázy, což jsou stříkancovité hemoragie, vatovitá ložiska, široké vény. Zrakové funkce a zornicové reakce nejsou narušeny. Diagnosticky se musí vyloučit drúzy (shluky) terče a pseudopapilitida (fyziologický stav terče u hypermetropů). Městnání se neprojevuje na již atrofické papile a u velmi starých lidí.

Zdroj: Papiledém

Diskuze: kožní nádor pod nehtem ?

Viděl jsem v informativním článku o kožních nádorech foto nehtu, které je jako z mé nohy, z palce. Většina plochy nehtu je u mne černá. Může to být nádor ?

Zdroj: diskuze Kožní nádor pod nehtem ?
Počet odpovědí: 1

Nádor

Nádor varlete představuje asi 1 % všech nádorů mužů. Hlavním příznakem nádoru je nebolestivé, někdy i mnohonásobné zvětšení varlete. Může dojít i k silným bolestem v bedrech. Hlavním rizikem je nesestoupení varlat do šourku a jejich setrvání v břiše. Tento stav je označován jako kryptorchismus. Léčba nádoru varlete je kombinací chirurgické léčby, radioterapie neboli ozáření a podle rozšíření nádoru též chemoterapie neboli agresivní protinádorové léčby. V dnešní době je léčba zhoubných nádorů varlat na velmi vysoké úrovni a mnoho pacientů má šanci na trvalé vyléčení. Kritický je zde čas – pokud muž s návštěvou lékaře otálí, může nechat maligní proces růst a metastazovat, a tím se vystavuje zbytečnému riziku.

Testikulární nádory se projevují tak, že dochází ke vzniku tuhého zduření varlete. To je základní příznak. Při postižení pobřišnice dochází k silné bolesti v bedrech. Dále jsou to poruchy vylučování (při útisku močovodů dochází ke sníženému množství moči – oligourie) nebo poruchy střevní pasáže. Při postižení v dutině hrudní to může být kašel, dušnost a podobně. Může dojít ke vzniku gynekomastie, což je nárůst prsou u mužů, protože nádorové buňky mohou produkovat beta-podjednotky lidského choriového gonadotropinu, který růst prsou stimuluje.

Při diagnóze testikulárního (testis – varle) nádoru se u 1–2 % mužů objeví nádor na druhé straně. Toto číslo reprezentuje 500násobný vzestup incidence ve srovnání se zdravou mužskou populací.

U těchto nádorů žádná specifická prevence neexistuje.

Zdroj: Nemoci varlete

Diskuze: Re: Vápenatý výrůstek na rameni

Odvápnění je možné pomocí hořčíku. Když budete užívat dvojnásobné množství doporučené denní dávky hořčíku, tak bude docházet k mírnému ubývání vápníku v celém těle.

Zdroj: diskuze Vápenatý výrůstek na rameni
Počet odpovědí: 1

Co prozradí histologie varlete

Histologie určí, o jaký typ bujení se jedná. Varlata mohou být postižena celou řadou nádorů, které se liší od sebe původem (z jakých buněk vznikly), stupněm diferenciace, biologickým chováním a podobně. Obdobný problém nacházíme i u problematiky nádorů vaječníků. Velkou skupinu nádorů varlat tvoří nádory ze zárodečných buněk – takzvané germinální nádory. Každý rok je v České republice diagnostikováno okolo 400 případů onemocnění germinálními nádory.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dělí nádory na několik skupin: hlavní skupinou jsou už zmíněné germinální nádory, dále jsou to gonadostromální nádory, různé nádory (karcinoid), lymfomy a plazmocytom varlete.

Germinální nádory tvoří 90 % všech nádorů varlat. Většina germinálních nádorů jsou nádory maligní. Nejčastějším typem germinálního nádoru je takzvaný seminom. Seminom varlete představuje zhruba 50 % všech germinálních nádorů. Zjistilo se, že germinální nádory mají společný prekurzor (tedy buňky, ze kterých vycházejí).

Základní formou seminomu je seminom klasický. Klasický seminom může mít dvě varianty: seminom s vysokým mitotickým obratem a trofoblastový seminom. Seminom se vyskytuje téměř výhradně v dospělosti, kdy největší výskyt je u mužů ve věku okolo 40 let. Další faktem je to, že jeho výskyt neustále stoupá. Nádor se projevuje především zvětšením varlete. Varle může být až mnohonásobně větší. Nádor postihuje celé varle, dlouho roste pouze v něm, až později prorůstá do nadvarlete a šourku.

Spermatocytární seminom je samostatnou kapitolou, protože se mnoha vlastnostmi liší od klasického seminomu. Nikdy se nevyskytuje mimo varle. Dalším specifikem spermatocytárního seminomu je to, že může postihovat i druhé varle. Tento seminom postihuje až starší muže (okolo 55 let).

Neseminomová skupina germinálních nádorů je tvořena především embryonálním karcinomem, nádorem ze žloutkového váčku (yolk sac tumor), choriokarcinomem a skupinou takzvaných teratomů.

Velký význam při léčbě testikulárních nádorů s maligním chováním má chirurgická léčba. Provádí se odstranění varlete (orchiektomie), a to ingvinálním (tříselným) přístupem. Tento výkon má jak diagnostickou, tak léčebnou hodnotu. Používá se ve všech stadiích testikulárních nádorů. Vyjmuté varle se stane zdrojem preparátů pro histopatologické vyšetření, které významně zpřesní a uzavře konečnou diagnózu. Odstraňování (disekce) uzlin za břišní dutinou je jednou z variant léčby u časných neseminomových nádorů. Problémem je, že tato léčba je zatížena vznikem takových komplikací, jako jsou poruchy erekce a ejakulace. Z těchto důvodů se od této léčby opouští a je nahrazována chemoterapií či taktikou intenzivního sledování. Radioterapie (ozařování) se používá u seminomu jako pooperační ozáření pánevních uzlin a uzlin okolo aorty. Maximální dávka je 25 Gy. Pokud se najdou zvětšené uzliny za břišní dutinou (retroperitoneum), zvyšuje se celková dávka na 35 Gy. Chemoterapie, která se zavedla do léčby seminomů, znamenala velký průlom. Prognóza onemocnění se výrazně zlepšila například zavedením cisplatiny do léčebné praxe. I u forem, které se rozšířily do těla, je tak šance trvalého vyléčení až u 75 % pacientů. Šance přežít se snižuje při přítomnosti nepříznivých prognostických faktorů, kterými jsou málo diferencované nádory (horší prognózou je přítomnost embryonálnímu karcinomu).

Bolest varlete – i když se později zjistí, že se o nic závažného nejedná – by měla pacienta vést přímo do ordinace praktického lékaře, který dotyčného pošle na urologii. I při jakékoliv změně varlete je vhodné navštívit lékaře, aby se vyloučil maligní proces.

Zdroj: Nemoci varlete

Diskuze: Vápenatý výrůstek na rameni

Dobrý den, zajímalo by mě, jak pomoci usazenému vápníku v ramením kloubu. Lékař nedoporučuje operaci. Po rehabilitaci stále trvají bolesti. Ráda bych věděla, jak si upravit jídelníček a třeba podpůrnou léčbu bylinami. Děkuji za vaši radu.

Zdroj: diskuze Vápenatý výrůstek na rameni
Počet odpovědí: 1

Natržený sval v rameni

K ruptuře těchto menších svalů dochází následkem pádu nebo náhlého zatížení. Podle toho, které svaly byly natrženy, se mohou příznaky shodovat se symptomem bolestivého ramene. Pokud dojde k natržení několika svalů najednou, úporná bolest prostupuje výběžkem ramene dolů celou paží a postižený ji vůbec nedokáže zvednout. V takovém případě lékař většinou přistoupí k chirurgickému zákroku. U starších lidí je málokdy možný, jelikož již mají uvolněné vazy a šlachy. Léčba je tedy založena na cíleném cvičení.

Zdroj: Natržený sval

Diskuze: Re: lze vyléčit malobuněčný nádor plic u ženy

Zkuste CDS, nevím jestli funguje, ale věřím. Co jiného můžeme dělat.

Zdroj: diskuze Lze vyléčit malobuněčný nádor plic u ženy
Počet odpovědí: 3

Léčba

Jak již bylo řečeno, roh je tvořen keratinem, lze jej tedy jednoduše odstranit za sterilních podmínek skalpelem. Případný zhoubný nádor, pokud je potvrzen, je třeba radikálně řešit. V takovém případě může léčba zahrnovat chirurgické odstranění, ozařování i chemoterapii.

Zdroj: Kožní roh

Diskuze: léčba ledvinového nádoru protonovou léčbou

Lze odstranit ledvinový nádor protonovou léčbou ?

Zdroj: diskuze Léčba ledvinového nádoru protonovou léčbou
Počet odpovědí: 1

Léčba a prognóza

Rizika u fibromu spočívají především v tom, že pokud se tento kožní nádor neřeší včas, může narůst do velkých rozměrů, kdy již bude jasně viditelný a navíc bude psovi komplikovat život. Co se týče léčby fibromu, existuje několik možností. Vždy je dobré vyhledat veterinárního lékaře a nechat psa vyšetřit. Na základě vyšetření pak lékař doporučí vhodnou léčbu.

Fibrom lze například odstranit pomocí laseru. Laserový paprsek dokáže odloupnout kůži ve velmi jemných vrstvách, tudíž zbaví psa fibromu velmi šetrně. Vytvoří se malý strup a ten po několika dnech odpadne. Někdy se může stát, že fibrom po čase zmizí sám bez léčby, to se ovšem stává zřídka. Laserová léčba je jednou z nejvíce používaných, neboť je šetrná a bezbolestná. Možné je také chirurgické odstranění.

Bezpříznakové fibromy se většinou neřeší. Je-li to nutné (fibromy s příznaky, nejistota stran diagnózy, obavy z toho, že se jedná o zhoubný nádor), fibrom se odstraňuje. To vede k vyléčení a navíc je k dispozici kompletní tkáň fibromu k histologickému vyšetření.

Zdroj: Fibrom u psa

Diskuze: alavis pro lidi dávkování

dobrý den měl bych zájem vyzkoušet alavis .mam začínajicí artrozu v rameni . mam 115 kilo . ale spíše me zajima jestli neni problem v tom že jsem měl před rokem lehkou mrtvici . tlak ,krev všechno v pořadku ,jen mi prostě praskla žilka. děkuji Kanta

Zdroj: diskuze Alavis pro lidi dávkování
Počet odpovědí: 7

Nádory páteře a míchy

Nádory vznikají u člověka v každém věku, až do vysokého stáří, přičemž četnost výskytu stoupá s věkem. Podle biologické povahy se nádory dělí na benigní a maligní, tudíž na nezhoubný nádor na páteři a zhoubný nádor. Benigní nádory na páteři rostou pomalu a zůstávají ohraničené, nepříznivě se projeví, když tlačí na sousední orgány a vyvolají poruchy – expanzivní růst. Většinou se dají dobře odstranit. Maligní nádory na páteři většinou rostou rychle a infiltrují do okolních tkání, které rozrušují. Nejsou ohraničené a jejich odstranění je daleko obtížnější. Proto nelze hovořit o radikalitě operace, neboť i při zdánlivě radikálním chirurgickém výkonu mohou v okolí zůstat drobná ložiska.

Šíření zhoubných nádorů probíhá dvojím způsobem:

  • per continuitatem;
  • diskontinuálně, tedy metastazováním, jímž se rozumí tvorba druhotných nádorových ložisek bez topické souvislosti s primárním nádorem (metastazování krevní a lymfatickou cestou).

Podle uložení v páteři dělíme nádory na:

  1. extradurální (například hemangiom)
  2. intradurální
  • intramedulární – vyskytující se přímo v míše (například ependynom)
  • extramedulární – vyskytující se mimo míchu (například meningiom v páteřním kanále)

Zdroj: Rakovina páteře

Diskuze: Re: bulka na rameni pohyblivou

Fibrolipom se běžně vyskytuje opakovaně. Vyčkejte na výsledky vyšetření a zbytečně se nestresujte. Udělejte si inventuru v tucích, které přijímáte stravou a zkuste je omezit. Taktéž více aktivního pohybu, při kterém se alespoň na 20 minut v kuse zapotíte, pomáhá proti usazování lipidů - původce fibrolipomu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Bulka na rameni pohyblivou
Počet odpovědí: 1

Nádor na konečníku u psa

Pro stárnoucí psy je běžný nález nádoru v okolí konečníku (perianální adenom). Na jeho vznik a růst mají vliv samčí pohlavní hormony. Perianální adenomový nádor je nejčastěji benigní a vyskytuje se v buňkách mazových žláz ocasní oblasti. Když se objeví u kastrovaného zvířete, je pravděpodobnost, že nádor může být maligní, vyšší. Léčba představuje kastraci a chirurgické odstranění nádoru.

Příznaky

Pokud má pes nádor paraanálních žlázek, nelze přehlédnout, že se v oblasti konečníku začínají tvořit kulovité útvary, které vypadají jako hemoroidy (laicky řečeno, uvidíte boule u zadku), které různě rychle rostou. Nezhoubné nádory zůstávají v kůži, zhoubné prorůstají do hloubky. Oba typy nádorů mohou rychle růst a dosáhnout značné velikosti. Stejně tak oba typy nádorů mohou krvácet a mokvat a může se objevit výtok z konečníku.

Léčba

Pokud se nádor vyskytne u staršího nekastrovaného psa, je více než pravděpodobné, že se bude jednat o nádor nezhoubný, a navíc závislý na testosteronu – pohlavním hormonu vytvářeném ve varlatech. Bez tohoto hormonu nádory nejenže nerostou, ale již existující nádory se mohou zmenšit. Řešením je proto okamžitá kastrace. Malé klidné nádory je pak možné nechat být (již se dál nezvětšují), velké nebo mokvající nádory je vhodné odstranit.

U nádorů paraanálních žlázek tedy vždy záleží na čase: přijde-li pacient do ordinace s malým nádorem, operační řešení, ať už kastrace nebo odstranění nádoru (popřípadě obojí), může znamenat úplné uzdravení a odstranění potíží. Operace je také méně komplikovaná. Nezapomeňte, že okolí konečníku je silně prokrvené a protkané nervy, operace rozsáhlých nádorů je tedy vždy spojená s vysokým rizikem významného krvácení a poškození funkce svěrače, což pak vede k inkontinenci.

Pokud není možné kastraci ze zdravotních důvodů provést, lze zahájit hormonální léčbu – pod kůži se zavede implantát fungující půl roku. Hormonální léčba je vhodná i pro kastrované feny, u nichž se nádor paraanálních žlázek také občas vyskytuje.

Prognóza

Zhoubné nádory, které jsou naštěstí v menšině, jsou prognosticky nepříznivé – poměrně rychle prorůstají do hloubky a metastazují. Včasně provedená operace ale i tady může dosáhnout úplného vyléčení.

Zdroj: Krvácení z konečníku u psa

Diskuze: Re: Re: lze vyléčit malobuněčný nádor plic u ženy

Dobrý den pane Cempírku, takk jiná léčba než víra v Boha pro mě neexistuje? Jsem ze všeho tolik nešťastná, neumím s tou nemocí bojovat. Lékař mi řekl, že se výsledky po chemoterapii i zařování trošičku zlepšily, ale já bych se chtěla moc vyléčit úplně. Na internetu jsem tuto léčbu nenašla, jen poznámky, že je to nejagresivnější nádor, který současná věda stále neumí nikterak léčit. Je to zhoubný nádor, který je prý agresivní.
Jsem na tuto nemoc strašlivě sama. Děkuji za možnou odppověď Zdeňka Novotná

Zdroj: diskuze Lze vyléčit malobuněčný nádor plic u ženy
Počet odpovědí: 3

Útvary na kůži a jejich rozlišení

Nádor (novotvar, zduření) je soubor nekontrolovatelně se množících buněk. Děje se tak z důvodu narušeného procesu jejich přirozeného stárnutí a umírání. Pokud je tato porucha malá, vzniká nádor nezhoubný (benigní), jehož buňky nemetastazují. Zhoubné (maligní) nádory vysílají metastázy (dceřiná ložiska) do určité vzdálenosti od původního nádoru, kde napadají další oblasti.

Kožní novotvary se vyskytují jako jednotlivé nebo mnohočetné útvary, o něco vyšší výskyt je u samičího pohlaví. U psů většina nádorů bývá benigních

(u kočiček bohužel naopak). Dělí se na tři skupiny - první skupinou jsou primární kožní novotvary (55% původu mezenchymálního, 40% epiteliálního a v 5% se jedná o melanocytární nádory), druhou skupinou sekundární novotvary metastatické a třetí skupinu představují pseudotumory, kam spadají zánětlivé procesy a různá zduření, která se klinicky mohou jevit stejně jako nádory.

K rozlišení nádorových a nenádorových lézí je nutné cytologické a/nebo histologické vyšetření, nestačí pouhé klinické vyšetření. Cytologické vyšetření se provádí nasátím buněk útvaru jehlou, následným barvením a posouzením na sklíčku. U některých typů novotvarů je k diagnostice tato metoda dostatečná, u jiných konečnou diagnózu stanoví až histologické vyšetření vzorku z chirurgicky odebrané tkáně.

Zdroj: Kožní nádory u psů

Diskuze: Re: Nádor na ledvině

Máte velmi pěkně nastavený jídelníček. Někdy nádory vznikají bez ohledu na způsob stravování. Ovlivňují je faktory, jako například genetická dispozice, vlivy vnějšího prostředí a také kosmické záření. Vy zřejmě budete více vnímavý a náchylnější ke vzniku nových nádorů. Doporučuji zůstat v péči lékařů - onkologů a absolvovat pravidelné prohlídky. Dnešní technika dokáže nádor objevit brzy a bezbolestně. Včasná léčba cílená proti nádorům pomůže k uzdravení.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Nádor na ledvině
Počet odpovědí: 1

Fibrom

Fibrom je benigní (nezhoubný) nádor vznikající z vaziva. Fibromy se vyskytují na různých částech těla, většinou v jeho horní polovině, to jest na obličeji, krku, pažích a v podpaží, na břiše, prsou a na zádech. Někdy se mohou vytvořit i v ústech. Odstranění fibromů je bezproblémové, v některých případech zmizí dokonce samy.

Zde můžete vidět, jak vypadá fibrom.

Fibromy se odstraňují poměrně často, neboť svému nositeli působí obtíže převážně kosmetického charakteru. Kožní útvary a výrůstky, jež jsou vystaveny chronickému dráždění, se pak odstraňují preventivně proto, že mohou změnit svůj charakter. Kůži lze zbavit fibromů například erbiovým laserem. Paprsek laseru dokáže po velmi jemných vrstvičkách odloupnout tenoučkou vrstvu kůže (šířka cca tisícina milimetru) a šetrně tak zbaví pokožku fibromu.

Zdroj: Bradavice na obličeji a krku

Diskuze: bulka na rameni pohyblivou

Dobry den, pred mesicem me nasli pohyblivou bulku asi 2cm vyrizli ji a poslali na rozbor a rekli ze je to fibrolipom,uplynul mesic a obevila se zase bulka o kousek vejs vetsi,v patek jdu na ultrazvuk tak nevim je take pohybliva dekuji za odpoved.

Zdroj: diskuze Bulka na rameni pohyblivou
Počet odpovědí: 1

Primární nádory míchy a páteře

Mohou pocházet z různých struktur – rostou ze samotné míchy, kořenů, jejich obalů, kostí nebo měkkých tkání. Tvoří cca 10 % všech nádorů CNS (poměr variuje od 5 : 1 po 20 : 1 v závislosti na histologickém typu nádoru a věku pacienta). Relativně častější výskyt u dětí. Etiologické faktory nejsou jasné, může jít o genetické predispozice a jedná se o ependymomy, astrocytomy a hemangioblastom. Sekundární malignity se vyskytují po radioterapii a jedná se o multifokální meningeomy.

Projevy

Primární rakovina páteře často vzniká po předchozím ozařování nebo chemoterapii při léčbě jiného nádorového onemocnění, může se to však objevit až za několik let. Tyto nádory jsou velmi nebezpečné zejména z hlediska jejich diagnostikování. Poznávají se totiž příliš těžko, často nemají žádné specifické příznaky. Mohou se projevovat jako bolest páteře uprostřed.

Jak vypadá bolest v kříži při rakovině

V důsledku destrukce kostní tkáně dochází k narušení integrity kosti. Narušená kostní tkáň způsobuje bolest a často i zlomeniny. Nebezpečný je z hlediska pacienta stav, kdy se nádor rozšíří do páteřních obratlů (nádor bederní páteře). Tam totiž může svým růstem působit stlačení míchy, což se může projevit různými příznaky.

Příznaky rakoviny v křížové oblasti:

  • bolestí v zádech (která může vyzařovat do jedné nebo obou dolních končetin),
  • ztrátou citlivosti v oblasti dolních končetin a podbřišku,
  • ztrátou síly dolních končetin až úplnou ztrátou možnosti jimi pohybovat,
  • inkontinencí (mimovolný únik) moči či stolice nebo problémy s močením.

Zdroj: Rakovina páteře

Metastáze na páteři

Metastáze zhoubných nádorů často postihují páteř, nejčastěji v oblasti obratlových těl. Buď přímo prorůstají do páteřního kanálu, nebo způsobují zhroucení obratle a stlačení míchy. Vzácnější je metastáze do míšních plen nebo přímo do míchy.

Nejčastěji do páteře a kostí metastazuje mnohočetný myelom, karcinom prsu a prostaty, dále pak karcinom plic či ledvin. Bolest zad může být jejich prvním signálem. Rozšíření do kostí je častou komplikací pokročilých nádorů a zároveň se zhoršuje prognóza na úplné vyléčení.

Kostní metastáze jsou způsobeny schopností nádoru uvolňovat nádorové buňky do krevního oběhu. Když se dostanou do bohatě prokrvené kostní tkáně, zrychlí se její odbourávání. Narušení kostní tkáně často vede ke zlomeninám a velkým bolestem. Těmi trpí až osmdesát procent pacientů. Nemocnému hrozí také zlomenina obratle, která je velmi bolestivá a má za následek výrazné omezení pohyblivosti. Zlomeniny obratlů se vyskytují až u dvanácti procent pacientů s rakovinou prostaty. K dalším zlomeninám dochází v devíti procentech případů. Patologické zlomeniny, tedy ty, které vznikají působením abnormálně malé, nebo dokonce žádné síly, představují opravdu závažný problém a významně zvyšují riziko úmrtí. U pacientů se zhoubnou rakovinou prostaty je toto riziko vyšší téměř o čtvrtinu.

Metastáze v páteři nemusí každého nemocného bolet, i když se jedná o jeden z nejčastějších důvodů bolestí onkologických pacientů. Že má nemocný kostní metastáze, není jednoduché poznat, protože často nemívají specifické příznaky. K jejich diagnostice se využívá například cílený rentgen a celotělová magnetická rezonance.

Varovným signálem k návštěvě lékaře může být například dlouhotrvající tupá nebo krátkodobá vystřelující bolest, zduření kosti či mírně zvýšená teplota. V některých případech kostní nádor vypadá jako bolestivý výrůstek na povrchu kosti. Nemocní s kostními metastázemi si také často stěžují, že se cítí být celkově nemocní a ztrácejí chuť k jídlu. Nezřídka ztrácejí na váze, více se potí a potýkají se s celkovou slabostí. Pokročilejší nádor může být objeven právě až díky problémům s kostními metastázemi. Ty se však mohou vyskytnout také po absolvované léčbě nemoci. Projevy toho, že se nádor již rozšířil i do kostí, jsou bohužel nejednoznačné a mohou indikovat i jiná onemocnění.

Pokud nádor vytvoří metastáze do páteřních obratlů, může dojít ke stlačení míchy, které může v důsledku vést až k trvalému ochrnutí.

Metastáze v páteři zhoršují kvalitu života i šanci na přežití a jejich léčba je mnohdy nákladnější než u samotného primárního onemocnění. Nejlepší prevencí vzniku kostních metastází je včasná diagnóza zhoubného nádoru a okamžité zahájení léčby onemocnění. Jestliže se nám nádorové bujení podaří zachytit v raném stadiu, může jeho léčba vzniku metastází úplně předejít a nemocný má daleko větší šance na vyléčení.

Kostní metastáze je katastrofickou komplikací pro většinu pacientů s rakovinou. Nejenže působí neustupující bolest a zlomeninu po triviálním úrazu (často bez něj), míšní kompresi, hyperkalcemii, ale také znamená, že se maligní proces stal nevyléčitelným.

Zdroj: Rakovina páteře

Nádory mléčné žlázy u fen

Nádory mléčné žlázy fen (bulka u cecíku) patří k nejčastějším nádorovým onemocněním. U fen se více než polovina všech zjištěných nádorů nachází na mléčné žláze, jsou tedy nejčastější nádorovou změnou. Důležitou roli v rozvoji nádorů mléčné žlázy hrají pohlavní hormony, protože většina nádorů mléčné žlázy má receptory pro estrogeny anebo pro progesteron. Normální pohlavní cyklus feny, během něhož dochází ke zvýšení hladin těchto hormonů, stimuluje mléčnou žlázu a tvoří ji tak náchylnou ke tvorbě nádorů. Rizikovým faktorem je rovněž používání hormonálních preparátů (k zabránění říje, přerušení nežádoucí březosti) a falešná březost. U fen je 50 % nádorů zhoubných (maligních), mohou metastazovat nejčastěji do mízních uzlin, plic, jater i dalších orgánů. Nejčastěji se nádory mléčné žlázy vyskytují na posledních dvou párech mléčné žlázy.

Příznaky

Objevují se jednotlivé nebo mnohočetné tuhé útvary různé velikosti. Nádor se může projevit jako bulka u struku. Může se vyskytnout i bolestivost, zvýšená teplota, u rozsáhlých útvarů i ulcerace s výtokem hnisu a krvácením.

Léčba

Léčba je ve většině případů chirurgická. Před vlastním zákrokem by se měly zkontrolovat přilehlé mízní uzliny a mělo by být provedeno rentgenologické vyšetření plicního pole, zda nedošlo k rozsevu metastáz. Rozsah vlastního chirurgického zákroku se volí podle velikosti, počtu a lokalizace nádorů. V případě malých nádorů se odstraňuje pouze daný nádor, případně nádor s okolní mléčnou žlázou. Při výskytu mnohočetných nádorů je lepší odstranit celou mléčnou lištu i s přilehlými mízními uzlinami. Po operaci se podávají antibiotika a analgetika (léky proti bolesti), stehy se vyjímají dle rozsahu zákroku za 8 až 14 dní. V určitých případech se chirurgická léčba doplňuje chemoterapií.

Prognóza

Prognóza je závislá na rozsahu nálezu. K určení prognózy je rozhodující typ nádoru, a tedy histologické vyšetření. Z dalších faktorů je to velikost tumoru. Tumory o průměru nad 2,5 cm mají horší prognózu než tumory menší. Čím je tumor větší, tím je větší riziko šíření do lymfatických uzlin, plic a jiných částí těla. Tumory menší než 3 cm mají četnost opětovného výskytu menší ve srovnání s tumory většími. Dalším faktorem je průkaz postižení mízních uzlin. Tumory pevně uchycené k tkáním v hloubce mají horší prognózu. Tumor s otevřeným, hnisajícím povrchem má horší prognózu. Velmi rychlý růst doprovází také horší prognóza. Jestliže histologie prokáže, že byl tumor vyjmut celý, je prognóza samozřejmě lepší. Pokud je v histologickém řezu tumor obklopen buňkami zvanými lymfocyty, je prognóza lepší.

Prevencí nádorů mléčné žlázy u fen je kastrace, která však musí být provedena co nejdříve. Kastrace provedená před nebo po 1. hárání sníží riziko tvorby nádorů na necelé 1 %, po 2. hárání na 15 % a po 3. a dalších háráních na 26 %. Dále je důležité vyhnout se používání hormonálních preparátů a mléčnou žlázu pravidelně kontrolovat.

Zdroj: Zánět mléčné žlázy u psa

Příčiny

Srdeční selhání: Pokud srdce přestává plnit svou funkci srdeční pumpy, dochází v organismu k městnání krve v cévách před srdcem, což má z následek zvýšení tlaku v těchto cévách. Krevní tekutina se pak může pod tlakem filtrovat z cév do okolí, a proto vznikají otoky, plicní edém a mimo jiné i voda na plicích. Tato tekutina je chudá na bílkoviny, nejsou v ní nádorové buňky ani bakterie.

Infekční záněty: Rozsáhlejší zápaly plic a záněty pohrudnice jsou provázeny tvorbou tekutiny v pleurální dutině. Celkové příznaky zápalu plic (horečka, kašel s vykašláváním hlenů) mohou být kvůli útlaku plíce tekutinou doplněny výraznější dušností. Tekutina obsahuje více bílkovin, bílých krvinek a při mikrobiálním vyšetření lze zjistit přítomnost bakterií.

Nádory: Rakovina plic a mezoteliom (nádor pleury) mohou být také příčinou vody na plicích. Nádorové buňky, jsou-li v kontaktu s pleurální dutinou, do ní mohou začít sekretovat tekutinu. Tato tekutina bývá bohatá na bílkoviny a někdy se v ní může vyskytovat krev. Při cytologickém vyšetření lze najít v tekutině nádorové buňky. Cytologie ovšem není zcela spolehlivá, a proto negativní nález nádor nevylučuje.

Těžká podvýživa: Tato příčina není v našem státě příliš častou příčinou vody na plicích. V podstatě jde o to, že při podvýživě je v krvi málo bílkovin, které krevní tekutinu pomáhají udržovat v cévách (hraje v tom roli takzvaný onkotický tlak). Je-li bílkovin v krvi málo, začne krevní tekutina unikat mimo cévy. Vznikají tak podkožní otoky, najdeme vodu v břiše a vodu na plicích.

Nemoci ledvin: Některé nemoci ledvin s sebou nesou vysoké ztráty bílkoviny močí. Nastává pak podobný stav jako u těžké podvýživy.

Azbestóza: Tato nemoc je způsobena krystalky azbestu. Tyto extrémně ostré částice se mohou po vdechnutí přes plicní tkáň dostat až do pleurální dutiny a tam dráždit buňky pleury. Dlouhodobé dráždění azbestem má vztah ke vzniku zhoubného nádoru mezoteliomu.

Úraz hrudníku: Při úrazu hrudníku může dojít ke krvácení do pleurální dutiny nebo k úniku mízy (lymfy) z roztrženého velkého hrudního mízovodu. Při krvácení z cév bude tekutina logicky obsahovat červené krvinky (hemothorax), při poranění mízovodu bude tekutina obsahovat mízu obsahující vyšší obsah cholesterolu (chylothorax).

Zdroj: Zavodnění těla od srdce

Sarkom u psa

U psů se můžeme setkat s několika typy sarkomů: osteosarkom, fibrosarkom, chondrosarkom, hemangiosarkom, sarkom synoviálních buněk či postinjekční sarkom.

Osteosarkom – je nejčastější nádor u psů, vyskytuje se u 75 % psů s kostními nádory. Jedná se o zhoubný typ nádoru s tendencí k metastázám do měkkých tkání, především do plic. Psi jsou postiženi nejvíce od sedmi let věku. Řešením zhoubných kostních nádorů je obvykle amputace končetiny, případně chemoterapie (cisplatina, doxorubicin). Průměrná doba přežití u psů s osteosarkomem po amputaci končetiny je 4–5 měsíců, při současné chemoterapii až jeden rok.

Fibrosarkom – tvoří méně než 5 % kostních nádorů u psů. Metastazuje pomalu nebo vůbec a kompletní excize u málo invazivních nádorů může být léčebná.

Chondrosarkom – tvoří 5–10 % kostních nádorů, metastazuje pomalu a po amputaci má velmi dobrou prognózu.

Hemangiosarkom – tvoří méně než 5 % z diagnostikovaných nádorů kostí. Jedná se často o mnohočetný nádor zasahující i slezinu a srdce. Doba přežití po zjištění diagnózy není často více než 5 měsíců a vzhledem k postižení více orgánů je i po amputaci prognóza spíše špatná.

Sarkom synoviálních buněk – z kloubních nádorů je nejčastější právě tento, jedná se o pomalu rostoucí nádor prorůstající do měkkých tkání, který metastazuje do plic, mízních uzlin a kostí. Na kloubu se jeví jako tuhý nebo fluktuující útvar v kloubu. I po provedení amputace je prognóza nepříznivá.

Postinjekční sarkom – se nejčastěji vyskytuje jako reakce na vakcinaci proti vzteklině, také se může jednat o reakci na aluminiové adjuvans ve vakcíně, kortikoidové či penicilinové injekce. Tumory se mohou začít objevovat za 2–10 měsíců po vakcinaci. Postinjekční sarkomy se dělí na 3 typy, přičemž typ 1 je nejméně agresivní a typ 3 je nejvíce agresivní. Diagnostika spočívá v provedení cytologie či biopsie a histologickém potvrzení. Nejefektivnější léčbou postinjekčního sarkomu je jeho chirurgické odstranění minimálně 3 cm do hloubky a 3 cm do šířky. U nekompletně odstraněných nebo neresekovatelných útvarů je možnost využití radioterapie, chemoterapie a imunoterapie.

Všechna výše uvedená onemocnění mohou být provázena nechutenstvím, hubnutím, otokem končetiny, bolestivostí při palpaci (prohmatání), atrofií (úbytkem) svalů, kulháním a neurologickými deficity. Při postižení páteře mohou způsobit ochrnutí. Výrazným faktorem provázejícím toto onemocnění je bolest, kterou může způsobovat vlastní nádor, který svým invazivním prorůstáním do kostí způsobuje kompresi (utlačování) měkkých tkání, cév a nervů nebo i patologické fraktury. Dochází zároveň k celkovému oslabení organismu.

Možnosti léčby sarkomů u psů jsou omezené v závislosti na lokalizaci, stupni rozvoje růstu nádoru, možných metastázách a celkovém stavu a věku pacienta. V zásadě se nádory kostí řeší dvěma způsoby, chemoterapií nebo amputací postižené části těla. Před zahájením léčby musí být zhodnoceny všechny aspekty, aby léčba byla úspěšná.

Prognóza závisí na několika faktorech. Relativně dobrou prognózu mají malé novotvary, odebrané s velkým okolím (ve kterém nebyla histologicky prokázána neoplastická infiltrace). Nezapomeňme, že další souběžná terapie (chemoterapie, radioterapie) významně prodlužuje dobu remise. Špatnou prognózu mají rozsáhlé, chirurgicky kompletně neresekovatelné procesy nebo neoplazie objevující se znovu po odstranění, přítomnost metastáz a histologicky prokázaná nekompletní excise (přítomnost infiltrace v okraji chirurgicky odstraněné tkáně).

Prevence postinjekčních sarkomů u psů spočívá ve vakcinaci v místech, kde je možnost snadné resekce případného tumoru, cytologie či biopsie postvakcinačního útvaru, který perzistuje déle než 4 měsíce, jeho velikost je větší než 2 cm, výrazně se zvětšuje měsíc po vakcinaci.

Zdroj: Sarkom u zvířat

Kyretáž

Kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice pomocí kyrety, přičemž dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému.

Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se v České republice nejčastěji provádí v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).

Výkon se užívá terapeuticky k zástavě silného menstruačního krvácení, ale také diagnosticky při nejasném nálezu (podezření na polyp, myom, nebo nádor) v dutině děložní, nebo při odstranění nežádoucích zbytků po porodu/potratu v dutině děložní.

Výkon může být součástí hysteroskopie. Získaný materiál se odesílá k histologickému vyšetření.

Bezpečnější alternativou kyretáže je hysteroskopie. Při hysteroskopickém výkonu jsou totiž veškeré úkony prováděny pod kontrolou zraku. Dříve byla kyretáž známa především jako metoda chirurgické interrupce. Dnes je již Světovou zdravotnickou organizací (WHO) doporučována spíše vakuumaspirace nebo nechirurgické metody interrupce.

Tento výkon má díky pokrokům v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže řadíme ty, které souvisejí s výkonem samotným, což je proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení, operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty (Ashermanův syndrom, není-li taková komplikace řešena, může to v budoucnu zvyšovat pravděpodobnost například mimoděložního těhotenství). Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které může být nutné řešit pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být spojené s celkovou anestezií.

Zdroj: Vysoká děložní sliznice v přechodu

Příznaky

Jedná se o takzvaný mezenchymální typ nádoru. Obvykle bývá dobře ohraničený. Jeho vzhled je dost variabilní. Při pohmatu bývá od měkké až k tuhé konzistenci. Opticky se v žádném případě nedá bezpečně odlišit od jiných nádorů kůže. Mastocytom patří mezi kulatobuněčné nádory kůže a podkoží. Je to nejčastější kožní tumor u psů. Jedná se o nádor, který se objevuje většinou u starších psů. Lokalizován je v kůži a podkoží, nejčastěji v oblasti pánevních končetin, perinea a genitálií.

Jeho vzhled se může u každého jedince lišit. Jedná se buď o solitární léze velikosti od několika milimetrů až do několika centimetrů, nebo může mít difúzní podobu připomínající zánět a otok kůže. Obrázky s příznaky u psa.

Tumor bývá bez srsti, povrch je často podrážděný, až s výskytem vředů a otevřených ran. Bývá svědivý, psi mají tendenci místo výskytu drbat a tím ještě zhoršují povrchové eroze. Mastocytomy mají různou velikost, často jsou svědivé, zarudlé, oteklé, se ztrátou srsti, na povrchu mohou ulcerovat, jsou měkké až tuhé konzistence, dobře ohraničené v podkoží. 50 % mastocytomů je zhoubných. Metastazují do mízních uzlin, sleziny, jater a kostní dřeně.

Mastocyty jsou buňky podobné bazofilním granulocytům. Jejich prekurzory mají původ v kostní dřeni a cestují do periferních tkání. Shromažďují se především na rozhraní vnitřního a vnějšího prostředí, jako je kůže, sliznice dýchacího a zažívacího traktu, spojivka, dutina ústní a nosní.

Chování a progrese mastocytomů jsou velice různorodé. Vyskytují se od dobře diferencovaných, pomalu rostoucích nádorů s nízkým potenciálem metastazovat, až po nediferencované, agresivní nádory s vysokým potenciálem k tvorbě metastází.

Mezi predisponovaná plemena patří boxer, bostonský teriér, labradorský retrívr, bígl, knírač.

Zdroj: Mastocytom u psů

Slezina psů

Slezina je orgán, který se nachází v břiše psa a funguje jako filtr krve. Hraje také důležitou roli v lymfatickém a imunitním systému psa.

Je-li slezina narušena, je možné ji chirurgicky odstranit, neboť její funkci převezmou jiné orgány a pes tak může nadále žít.

Mezi nejčastější poruchy sleziny patří ruptura, nádor, překrvení, infekční příčiny, rozpad červených krvinek, leukémie.

Ruptura

Ruptura sleziny může nastat u psů v důsledku nemoci nebo úrazu. Ruptura sleziny může způsobit vnitřní krvácení a může být život ohrožující. Psi, kteří mají prasklou slezinu, musí podstoupit řadu testů, aby veterinář stanovil diagnózu a vypracoval plán léčby. V případě nutnosti může pes podstoupit splenektomii (odstranění) sleziny.

Prasklá slezina u psů se projevuje letargií, náhlým kolapsem, slabostí, nadýmáním, bledou sliznicí (dásně a podšívka ze rtů) a potížemi s dýcháním. U některých psů se mohou objevit příznaky spojené s chronickým krvácením ze sleziny, jako je ztráta hmotnosti, přerušovaná slabost, letargie a anorexie.

Pes si může prasknutí sleziny způsobit například při dopravní nehodě. Při jakémkoli podezření na rupturu je potřeba vyhledat veterináře, který provede průzkumnou operaci. Ta spočívá v podání infuzního roztoku, krevní transfúze, kyslíku, břišního zábalu, léků proti bolesti, anestezii. V některých případech je možné slezinu zašít nebo provést splenektomii.

Nádor

Nádory sleziny jsou poměrně běžné a mohou být zhoubné nebo nezhoubné. Některé nádory nevyvolávají žádné potíže. Pokud však začne tumor náhle krvácet, může pes do půlhodiny uhynout. Slabé krvácení vyvolává pouze lehkou slabost.

Příznakem je zvětšené břicho, náhlá slabost, bledost dásní.

Při včasném zjištění lze slezinu operativně odstranit. Její funkci převezmou jiné orgány a pes funguje jako před zákrokem.

Překrvení

K prostému a nevýznamnému překrvení sleziny dochází při fyzické námaze u netrénovaných psů (i některé z nás po běhu začne píchat v levém boku). Po ukončení námahy se stav rychle upraví. Mnohem závažnější jsou stavy, kdy se krev ve slezině hromadí proto, že z ní nemůže odtékat. Za normálních okolností odtéká krev ze sleziny do portální žíly a odtud do jater. U cirhózy jater a zúžení nebo uzávěru portální žíly (například nádorem nebo krevní sraženinou) dochází k hromadění krve v portálním oběhu, a tedy i ve slezině.

Infekční příčiny

Typicky zvětšená slezina se vyskytuje u infekční mononukleózy a pak také u malárie, kdy jsou červené krvinky poškozovány parazitem ze skupiny plazmodií. Jinak ovšem může její zvětšení doprovázet prakticky všechny septické stavy, při kterých dochází k šíření mikroorganismů krevním oběhem a které česky označujeme jako otrava krve. Je to dáno zvýšeným vychytáváním a likvidací těchto mikroorganismů ve slezině – uplatňuje se zde funkce sleziny jako filtračního orgánu. Někdy může stav vyústit ve vznik abscesu ve slezině.

Rozpad červených krvinek

Prakticky jakékoliv onemocnění červených krvinek, které způsobí jejich sníženou životnost a zvýšený rozpad, se projeví zvětšením sleziny, kde se červené krvinky odbourávají (hypersplenismus). Mezi tyto nemoci patří například sprkovitá anémie, talasemie. Zařadit sem můžeme i autoimunitní hemolytickou anémii, kdy se v těle objeví protilátky proti červeným krvinkám, které způsobují jejich rozpad a odbourávání.

Leukémie

Také toto nádorové onemocnění krve většinou způsobí zvětšení sleziny, což je to dáno usazováním a množením nádorových bílých krvinek ve tkáni sleziny. K napadení sleziny může dojít i u lymfomů.

Zdroj: Špatná funkce sleziny u psů

Léčba

Metody, jimiž se zjišťuje a vyšetřuje pokročilost onemocnění, zahrnují klinické vyšetření, tenkojehelnou aspirační biopsii, biopsii a histopatologické vyšetření vzorku, rentgenologické a ultrazvukové vyšetření, magnetickou rezonanci a diagnostické chirurgické otevření dutiny břišní. Klinické vyšetření spočívá v pečlivém ohledání nádoru a především v kontrole celkového zdravotního stavu pacienta, včetně základního vyšetření krve. Tenkojehelná aspirační biopsie znamená odběr buněk z nádoru pomocí jehly a stříkačky. Získané buňky se nanesou na sklíčko, obarví se a zkušený cytolog je posoudí. Některé typy nádorů lze spolehlivě identifikovat cytologickou metodou a odhadnout i stupeň zhoubnosti. Biopsie a histopatologické vyšetření odebraného vzorku nádorové tkáně patří mezi základní diagnostické metody, neboť poskytují definitivní diagnózu a umožňují částečně posoudit schopnost nádoru tvořit metastáze.

V případě chirurgického řešení je vhodné u rizikových pacientů (kritéria jako u indikace kompletního stagingu) provedení radikální chirurgie. U pacientů bez rizikových faktorů je dostatečné provedení excize s 1–2 cm volných laterálních okrajů a jedné intaktní fascie do hloubky. Každý jednotlivý nádor je vhodné odeslat na histopatologické vyšetření. V případě excize mízní uzliny se doporučuje odeslat na histopatologii i mízní uzlinu. Chirurgické řešení je terapeutickým řešením volby u všech lokalizovaných primárních tumorů a nemělo by být nahrazováno jinou terapií.

Následná chemoterapie a podávání H2-blokátorů se doporučuje u pacientů s gradingem 2–3. Případně lze využít i radioterapii.

Jako chemoterapie se nejčastěji používá monoterapie vinblastinem, lomustinem či chlorambucilem nebo kombinace vinblastinu a lomustinu. Pro vhodnou indikaci a výběr chemoterapie je nutné kontaktovat veterinárního klinického onkologa. Chemoterapie nenahrazuje primární chirurgické řešení pro eliminaci operabilního tumoru. Chemoterapie by neměla být rovněž používána jako alternativa za radioterapii pro zvýšení lokální kontroly mastocytu v případech, kdy další chirurgie není možná. Pacienty na chemoterapii je vhodné monitorovat z hlediska potenciálních nežádoucích účinků (hematologie a biochemie před každou aplikací plus hematologie 7–10 dní po první aplikaci cytostatika). Efektivita paliativní chemoterapie se posuzuje po 2. až 3. aplikaci, respektive po 6 až 8 týdnech od zahájení chemoterapie. Posuzují se morfologická kritéria (vzhled a velikost tumoru či metastází) a klinický stav pacienta (kvalita života, ústup paraneoplastického syndromu).

Zdroj: Mastocytom u psů

Nádor na hlavě

Vznik převážné většiny nádorů hlavy souvisí s kouřením. Nejčastěji se tyto nádory totiž vyskytují u kuřáků a alkoholiků s nedostatečnou hygienou dutiny ústní a s celou řadou přidružených chorob. Všechny zmíněné faktory přispívají ke špatné prognóze onemocnění. Přestože je většina těchto nádorů poměrně dobře klinicky vyšetřitelná, velká část nemocných přichází k lékaři až v pokročilých stadiích onemocnění. Při hledání optimálního standardního způsobu léčby je nutná úzká spolupráce otolaryngologa-chirurga s odborníkem na záření a chemoterapii.

Pojem nádory hlavy se používá zejména pro nádory kožní, nádory v oblasti ucha a očnice. Vzhledem ke značné rozdílnosti místa vzniku jsou typy lokálního nádorového růstu, vzdálené šíření a tím i příznaky značně odlišné. Pro optimální hodnocení, diagnózu i léčbu je tedy velmi důležité zjistit místo vzniku nádoru.

Vznik karcinomů v oblasti hlavy může být vyprovokován nejrůznějšími příčinami, nejvíce zde působí vlivy zevního prostředí. Převážná většina se vyskytuje u kuřáků cigaret (v tabákovém kouři je uváděno více než 40 karcinogenů). Časnější výskyt je prokázán při současném nadužívání tabáku a alkoholu. Alkoholu se zde přisuzuje role kokarcinogenu, to jest látky, která sama o sobě nemá schopnost vyvolat nádorový růst, avšak v přítomnosti látky, která je schopna nádorový růst vyvolat, tedy v přítomnosti karcinogenu, dokonce i velmi slabého, vyvolává a podporuje vznik zhoubného novotvaru. Konzumace alkoholických nápojů navíc snižuje obranyschopnost organismu před karcinogenními látkami. Relativní riziko pro vznik karcinomu je u těžkých alkoholiků 2–6x vyšší, při abusu tabáku je vyšší 5–25x. Karcinogenní účinek byl prokázán také u marihuany.

Při vzniku nádorů hlavy hrají roli i některé typy virů, zvláště HPV (lidský papilomavirus) ve vztahu k nádorům orofaryngu, který je v poslední době v centru pozornosti, dále genetická predispozice, karcinogenní látky v zaměstnání (nikl, chrom, olovo, azbest, fluor, arzén, uhlovodíky v sazích, dehtu a průmyslových olejích) a vystavení se radiačnímu záření. Dále zde může sehrát roli i nízká hygiena dutiny ústní a špatná výživa. Výskyt se zvyšuje se stoupajícím věkem, nádory v této oblasti jsou typické pro osoby starší 50 let.

Klinické příznaky onemocnění jsou různé. Klinické rozdíly mezi jednotlivými nádory nelze vysvětlit pouze jejich anatomickou lokalizací, ale i biologickými rozdíly. Na nádorové onemocnění dále nespecificky ukazují i některé celkové příznaky, jako je například úbytek tělesné váhy anebo zvýšená teplota.

Základem stanovení diagnózy je historie onemocnění zaměřená na místní a celkové příznaky a rizikové faktory. Poté následuje klinické vyšetření. Řada nádorů je dobře přístupná vyšetření zrakem a pohmatem. Ze všech zjištěných novotvarů je doporučeno vzít vzorek na histologické vyšetření. Jakmile byla diagnóza ověřena histologicky a určen rozsah nádoru, výběr správné léčby pro daný nádor závisí na mnoha dalších faktorech, včetně umístění nádoru, tělesného stavu nemocného, jeho současných zdravotních problémů, zvážení možných vedlejších projevů plánované léčby a konečně i na přání nemocného.

Chirurgické odstranění nádoru má u většiny nádorů v oblasti hlavy prvořadý význam. Asi u 40 % nemocných postačí samotná operace nebo radioterapie s léčebným záměrem. U zbylých 60 % nemocných je třeba použít léčbu kombinovanou, přičemž se vzájemně kombinují chirurgie, radioterapie a chemoterapie, v některých případech i takzvaná biologické terapie. Podání pomocné léčby (radioterapie, chemoterapie nebo chemoradioterapie) může být ve vztahu k hlavní léčebné modalitě neoadjuvantní (tedy předcházející), konkomitantní (současné) či adjuvantní (následné). Oblast hlavy je většinou dobře přístupná pro radioterapii, která se může pro zvýšení účinku kombinovat s chemoterapií.

Zdroj: Boule na hlavě

Tvrdá boule na hlavě bez úrazu

Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.

Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.

Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.

Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.

Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.

Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po dráždění daného místa. Jedná se o nezhoubný nádor, u nějž je přechod do zhoubného stadia extrémně vzácný. Lipom se vytvoří během několika měsíců, často si ho pacienti nahmatá, až když je větší. Po vytvoření se již nezvětšuje, nebolí, je měkký, pružný až tuhý. Kůže v okolí je normální. Lipom má velikost do dvou až tří centimetrů. Lipomů člověk může mít na těle i více. Pokud je lipom větší, obtěžující nebo působí jiné problémy, je možné ho odstranit vyříznutím. U některých osob se ale lipomy tvoří dále.

Fibrom vzniká v souvislosti s nedostatkem organicky vázaného selenu a zinku. Podle této teorie je rovněž důležitá kombinace provitaminu A, vitaminu C a E. Zastánci celostní medicíny uvádějí, že fibrom je odrazem nerovnováhy v lidském organismu. Kožní lékaři někdy poukazují na rodové dispozice k jejich tvorbě. Fibrom svému nositeli působí obtíže převážně kosmetického charakteru. Některé kožní útvary vystavené chronickému dráždění mohou změnit svůj charakter, a proto je preventivní odstranění jediným správným řešením. Podle typu nádoru a jeho velikosti připadá v úvahu vyříznutí (excize) většinou s nutností sešití rány. U plošných a povrchních typů lze provést takzvanou excochleaci, což je vlastně seškrábnutí výrůstku ostrou chirurgickou lžičkou. Dále připadá v úvahu laser, který je pacienty často vyžadován, ale v žádném případě není vhodný k odstranění všech nezhoubných kožných útvarů. Použití elektrokauteru (elektrické kličky nebo jehličky) je vyhrazeno pro zcela specifické případy. Kryoterapie, což je odstranění nádoru vystavením nízké teplotě (nejčastěji kapalný dusík), se nejčastěji užívá při léčbě virových bradavic, vzhledem k tomu, že se zákrok nejčastěji provádí ambulantně v místním znecitlivění a jeho délka nepřesahuje 20 minut.

Zdroj: Boule na hlavě

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová

MVDr. Michaela Hrachová Čupová


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU