NAKAŽLIVOST je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Bolestivé koutky jsou reakcí na to, že ve Vašem organismu je něco špatně. Koutky jsou způsobeny nesprávnou funkcí ledvin a jater a přetěžováním střev. Mohou být také důsledkem chudokrevnosti, anebo jedním z projevů alergie.
Afty
Afty jsou drobné bolestivé vřídky. Mohou být velké až několik centimetrů čtverečních. Mají bílou nebo lehce nažloutlou barvu a červený lem.
Popis příčiny
Přesná příčina aft zatím není známá, nejčastěji se hovoří o důsledku porušené imunity, a tudíž i ústní mikroflóry. Afty sice nepatří mezi závažná onemocnění, zato ale mohou způsobit nepříjemné bolesti, a dokonce znemožnit pití, příjem potravy nebo mluvení.
Příznaky
Afta je malý, bělavý nebo žlutavý vřídek na sliznici dutiny ústní, většinou olemovaný červeně. Bolestivá místa na ústní sliznici jsou patrná již den před objevením prvních vřídků, ty pak mají typický bělavý povrch se zarudlými okraji. Najednou se jich může objevit v ústech i několik. Větší afty mohou způsobovat velké řezavé bolesti. Je důležité pozorovat průběh onemocnění hlavně u dětí, které z důvodu bolestivých aft v ústech mohou odmítat přijímat tekutiny, a snadno se pak stanou nebezpečně dehydrovanými. Jedinci náchylní k aftám jimi mohou trpět i vícekrát do roka.
Nakažlivost
Názory na nakažlivost aft se dost různí. Jejich nakažlivost bývá zmiňována jako zásadní rozdíl oproti oparům, u nichž je virový přenos bez diskuzí. Některé prameny však uvádějí, že afty se lze nakazit, ovšem s jistotou to netvrdí nikdo.
S potížemi obvykle není třeba vyhledávat lékaře. Pokud je však bolest tak krutá, že nemůžete jíst, máte teplotu, nebo máte afty v ústech déle než dva týdny, pak s návštěvou odborníka neotálejte. Nejlépe pomůže stomatolog.
V naší poradně s názvem MONONUKLEOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Minika.
kolegine v praci to ma.Ma velke bricho ,nafoukle. Doktorka rekla ze muze do prace ,dela v potravinach. nevadi to pri prodelji neni to nakazlive dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Můžete být klidná, nakažlivost u mononukleózy je velmi malá a dochází k ní prostřednictvím slin - líbání, pití z jedné sklenice, atd. V potravinách by asi bylo vhodnější používat roušku před ústa.
Nakažlivost u této nemoci není velká, jen asi 6 % lidí se nakazí, když dojde k přenosu slin. Nakazit se tak tedy člověk může z líbání, ale i z pití ze stejné skleničky, z vypůjčeného kartáčku, z kolujícího jídla, cigarety atd. Nakazit se člověk může i v restauraci a v baru, kde špatně vymyjí nádobí. V ostatních případech člověk onemocní tak, že má vir v sobě a jeho tělo ho začne vylučovat, když je oslabeno. Toto onemocnění tedy hrozí při snížení imunity, při stresu a při totálním nervovém vyčerpání.
V naší poradně s názvem VYRÁŽKA OKOLO ÚST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Ději za odpověd. Musím za doktorkou,nemohla bych jít rovnou na kožní. Je to přenosné mám totiž ještě jednu mladší dcerku. Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nakažlivost potvrdí až lékař po vyšetření. Některé kožní problémy kolem úst mohou být přenosné dotykem. Lékaře zvolte raději dětského, protože tam znají celý vývoj vaší holčičky a to by mohlo pomoci při odhalení příčiny.
Zánět středního ucha může probíhat v akutní nebo chronické podobě. Dále se rozlišuje nehnisavý a hnisavý zánět ucha. Od tohoto se také odvíjí nakažlivost zánětu středního ucha. Samotný zánět středního ucha není nakažlivý, nakažlivá je infekce, která zánět středního ucha způsobila.
V naší poradně s názvem JAK VZNIKAJÍ VŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mary.
Zdravím, nikde jsem se nedočetla jak ta veš vznikne, chápu jak se přenáší a i vše co tu bylo napsaného. Ale odkud se v těch vlasech berou? Kde a jak vznikají? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Znáte přísloví, drží se vás jak veš? Jeho podstata odpovídá na vaší otázku. Veš má vždy někde nějakého hostitele, od kterého se nakazí jiní lidé. Veš vymizí až společně s člověkem. Její extrémní nakažlivost ji zajistí přežití.
Cirhóza jater je chronické onemocnění, při němž dochází k nežádoucí přeměně jater ve vazivovou tkáň. Narušeno bývá i krevní řečiště, kterým jsou játra hojně zásobena.
Popis příčiny
Nejčastější příčinou cirhózy je excesivní požívání alkoholu po dobu několika let. Druhou nejčastější příčinou cirhózy jsou jaterní infekce známé pod souhrnným názvem hepatitida.
Příznaky
Hlavním příznakem je svědění kůže a infekce nastupující z důvodu snížené imunity. V nejzávažnějších případech je nezbytná transplantace jater. U 30 % případů jaterní cirhózy se příčina onemocnění nenajde.
Nakažlivost
Infikované koutky jsou druhotným znakem tohoto onemocnění. Nakažlivost je různá – dle původce infekce.
Bakteriální onemocnění kůže patří k nejčastějším dermatózám, které se vyskytují bez vztahu k zeměpisným pásmům. Postihují prakticky všechny věkové kategorie, ale u některých je pravděpodobnost výskytu větší. Svůj význam má i celkový zdravotní stav nemocného, včetně prodělané terapie jiných onemocnění.
Popis příčiny
Bakteriální kožní onemocnění se vyskytují buď jako primární, samostatné choroby, anebo jako symptomy komplikující jiné kožní onemocnění. Vlastní onemocnění způsobují grampozitivní koky, grampozitivní tyče, gramnegativní tyče, spirochety, mykobaktérie, aktinomycety.
Příznaky
Mokvající bolestivé ranky.
Nakažlivost
Vždy se jedná o infekční onemocnění a nakažlivost přímým stykem.
Opar na rtu neboli herpes simplex je poměrně hodně nakažlivé virové onemocnění. Toto onemocnění se můře vyskytnout i v koutku úst. Herpes simplex se nejčastěji schovává v oblasti trojklaného nervu – v oblasti spánku na hlavě – a zaútočí tehdy, je-li Vaše imunita oslabena.
Popis příčiny
Opar je vyvolán virem HSV 1.
Příznaky
Opar se objevuje v podobě jednoho nebo více puchýřků. Jeho vzniku často předchází bolest nebo nepříjemný pocit v postižené oblasti. Puchýřek brzo praská a vypouští tekutinu obsahující viry, poté zasychá a zanechává po sobě stroupek, který se odloupne.
Nakažlivost
Virus se přenáší přímým kontaktem, a to dotykem nebo polibkem. Přežívá v organismu i po vymizení příznaků a u řady pacientů způsobuje periodicky se opakující opary, které se objevují většinou vždy na stejných místech. Důvodem aktivace viru a opětovného vzniku oparu bývá nejčastěji oslabená obranyschopnost organismu. Spouštěcím mechanismem může být např. úraz, stres, nadměrné slunění či fyzické vyčerpání.
Oparů na rtech se pacienti zbavují velice těžce. Herpes simplex nelze v podstatě nijak zastavit. Lidé se sníženou imunitou, anebo lidé, u kterých se opary objevují velice často a ve velkém rozsahu, mohou užívat preventivně antivirotika. Tyto léky můžete užívat pouze pod dohledem lékaře, jenž Vám ovšem může pomoci také biostimulačním laserem, anebo předepsat celková antibiotika a vhodná analgetika. Většina lidí však s oparem na rtech k lékaři jít nechce a volí raději samoléčbu. Samoléčba spočívá většinou ve volbě některých lokálních virostatik, která mají zabránit rozšiřování viru. Aby virostatické krémy skutečně opar na rtech zastavily, je nutné je aplikovat včas. Nevýhodou těchto krémů však bývá jejich infikace, ke které často dochází, jestliže aplikujeme krém prsty. Navíc jsou virostatika poměrně drahá a rozhodně se nedoporučuje je skladovat po prvním použití pro případná další použití.
Pod pojmem svrab je myšleno infekční onemocnění, které způsobuje kožní parazit. Svrab je možné obvykle identifikovat podle jeho typických projevů: velmi vysoká svědivost a kožní projevy, kdy je možné pozorovat chodbičky, které parazit pod kůží vytvořil, chodbičky jsou obvykle doplněny o puchýře a pupínky. U svrabu je také důležitá jeho nakažlivost, je třeba se vyvarovat nejen přímého kontaktu s člověkem trpícím tímto onemocněním, ale i kontaktu se společnými textiliemi (ložní prádlo, ručníky, ale i gauč, křesla atd.).
Opar je virová infekce, odborně nazývaná Herpes simplex typu I. Začíná pocitem brnění, svědění nebo pálení na rtu. Pak se tvoří načervenalé vezikuly a krusty známé jako vřídky na rtu. Opar na rtu se obvykle samovolně zahojí do osmi až deseti dnů. Nakažlivost tohoto virového onemocnění a tedy i riziko přenosu je nejvyšší v první fázi vzniku oparu, když už ho cítíme, ale ještě není plně vidět. K přenosu dochází přímým kontaktem a po infikování zůstává virus v těle nadosmrti. Právě díky trvalé přítomnosti viru v těle se pak opary mohou u citlivých jedinců objevovat i opakovaně, aniž by muselo dojít ke kontaktu s jiným nakaženým. Obvyklým takovým spouštěčem bývá nárazový vysoký stres, podráždění sluncem, období menstruace a při vysoké horečce. Virová nákaza oparem u novorozenců může mít závažný průběh, stejně tak i u osob se sníženou imunitní funkčností, například u nemocných AIDS.
Zajímavé je, že opar na rtu není jediným místem výskytu. Stejné boláky se mohou objevit kolem očí, na prstech a kolem genitálií.
Často se také mluví o pásovém oparu. Ten je velmi podobný oparu na rtu, ale způsobuje ho odlišný virus (herpes zoster), který je pozůstatkem po prodělání neštovic.
Svrab je nakažlivý! Pokud trpíte svrabem, můžete být přenašečem roztoče na jiné lidi. Po prvním napadení roztočem svrabu se mohou objevit prvotní příznaky během několika týdnů. Tato doba je známá jako inkubační doba. Pokud však dojde k opětovnému nakažení, objeví se příznaky během několika dní.
Onemocnění se přenáší z člověka na člověka, a to buď přímým kontaktem, nebo nepřímo prádlem. Nakažlivost je však malá. Pro vznik nákazy je nutná určitá individuální vnímavost daná pravděpodobně biochemickým složením kůže. Podpůrným faktorem je například zvýšená potivost, nevzdušné oblékání a podobně. Uplatnit se může i prádlo z umělých vláken, které není možné žehlit a také nedostatečně vstřebává pot, čímž vytváří prostředí pro růst těchto kvasinek.
S aftami se někdy za život setkala až čtvrtina naší populace. Afta vypadá jako menší bolestivý vřídek uvnitř dutiny ústní, na rozdíl od oparu, který se tvoří na rtech. Afty se vyskytují hlavně u mladších lidí, častěji postihují ženy než muže. Uvádí se, že v populaci lidí do třiceti let se vyskytují až u pětiny jedinců. Po třicítce se afty objevují méně často. Přesná příčina aft zatím není známá, nejčastěji se hovoří o důsledku porušené imunity, a tudíž i ústní mikroflóry. Afty sice nepatří mezi závažná onemocnění, zato mohou způsobit nepříjemné bolesti, a dokonce znemožnit pití, příjem potravy nebo ovlivnit mluvu. O nakažlivosti aft se názory dost různí. Jejich nakažlivost je další zásadní rozdíl od oparů, kde je virový přenos bez diskuzí. Některé prameny uvádějí, že aftami se lze nakazit, ovšem s jistotou to netvrdí nikdo. Polemizuje se také o genetických predispozicích k tomuto onemocnění. Pokud se o nich dá vůbec mluvit, tak s opravdu velkým vlivem vnějšího prostředí.
Většina případů akutní bronchitidy je způsobena virovou infekcí. A díky tomu je nakažlivá. Častou příčinou bronchitidy jsou chřipkové viry, ale může být způsobena i jinými typy. Tyto viry se šíří z člověka na člověka prostřednictvím přímého nebo nepřímého kontaktu. Pokud chcete snížit riziko nákazy, tak je dobré vyhnout se blízkému kontaktu s nemocným. Velmi vhodné je časté mytí rukou. Opatrnost je důležitá, proto není vhodné ani sahání si do očí, nosu nebo úst. Nejúčinnější prevencí je očkování proti chřipce.
Inkubační doba u infekčních pneumonií je závislá na původci nemoci (například bakteriální pneumonie 1–3 dny, pneumonie způsobená respiračním syncytiálním virem 4–6 dní, pneumonie způsobená virem chřipky 18–72 hodin).
Obecně platí, že inkubační doba při zánětu mozkových blan je 1–8 dní, u klíšťového zánětu 1–28 dní.
Nakažlivost
Hlavní příčina meningokokového zánětu mozkových blan je infekce bakterií, které se nazývají meningokok. Na mozkové obaly se nejčastěji dostane krevní cestou, například infikovanou infuzí. Může také dojít k omezení oběhu mozkomíšního moku, tzv. hydrocefalu. Neléčený hydrocefalus může mít za následek slepotu, později udušení z útlaku dýchacího centra v mozku. Zánět mozkových blan může být způsoben rovněž viry a vzácně i parazity. Další možností je zanesení bakterií z jiného zdroje, třeba ze zaníceného středního ucha či zánětu dutin. Tam bývají nejčastějšími původci Streptococus pneumonie a Haemophilus influenzae. Vlastní děti, nebo jste-li lékař nebo učitel, lze očkovat vakcínou. Chrání až tři roky před meningokokem A a C. Bohužel ještě neexistuje vakcína chránící před meningokokem skupiny B, kterým se můžete rovněž nakazit.
Pityriasis versicolor je běžné celosvětově rozšířené povrchní plísňové onemocnění kůže projevující se jako bílé pihy. Ačkoli je časté, neexistuje pro něj zatím český název. Jeho původcem je kvasinka rodu Malassezia furfur (dříve nazývaná Pityrosporum ovale), která se běžně vyskytuje na povrchu kůže v podobě spor (kulovité výtrusy kvasinky, jež na rozdíl od vláknité formy kvasinky nezpůsobují onemocnění). Postihuje zejména dospělé muže a ženy, u dětí a starých lidí je vzácnější. Kvasinky na kůži způsobují ztrátu pigmentu a vytvářejí nepravidelné světlé flíčky, které někdy mírně svědí. Většina chorob je diagnostikována v létě nebo na podzim, kdy horké počasí a zvýšená potivost usnadňují nákazu či reaktivaci přežívajících spor kvasinky na kůži. Onemocnění se přenáší z člověka na člověka, a to buď přímým kontaktem, nebo nepřímo, například prádlem nebo v sauně či bazénu. Nakažlivost je však malá. Pro vznik nákazy je nutná určitá individuální vnímavost daná pravděpodobně biochemickým složením kůže. Podpůrným faktorem je zmíněná zvýšená potivost, nevzdušné oblékání apod. Uplatnit se může i prádlo z umělých vláken, které není možné žehlit a nedostatečně vstřebává pot, čímž vytváří prostředí pro růst kvasinek.
Při malém rozsahu se nemoc léčí protiplísňovými preparáty ve formě krémů, gelů, sprejů či šamponů. Léčba trvá obvykle 10–14 dnů, pro zabránění opakování onemocnění často preventivně i déle. Při větším rozsahu může lékař předepsat tyto léky ve formě tablet. Důležitá jsou režimová opatření – tj. používání vhodných mýdel s kyselým pH či vzdušné bavlněné oblečení.
Spálová angína a spála přestane být infekční asi po třech dnech užívání antibiotik, u spály je inkubační doba (doba od nákazy do prvních projevů) běžně 1–3 dny, maximálně se udává jeden týden. Předškoláci jsou vůči virům mnohem méně odolní než jejich starší sourozenci či rodiče. Jejich imunitní systém totiž ještě není zcela zralý a má tedy i nižší schopnost bránit se neustálým atakům virů, kterým se dobře daří právě při venkovních teplotách lehce nad nulou. Pobytem v kolektivu pak naše děti nesdílí se svými kamarády jen hračky a hezké zážitky, ale také různé zákeřné původce onemocnění. Stačí jedno nemocné dítě a viry a bacily se ve školkové třídě (většinou ještě přetopené) šíří jako lavina. Tak se nezřídka stává, že mnoho dětí první pololetí střídavě do školky chodí a marodí.
