V případě pásového oparu je inkubační doba sedm až čtrnáct dní. Nakažlivý je jedinec ještě před výsevem puchýřků a maximálně asi pět dní po jejich objevení. Infekčnost pásového oparu vzbuzuje obvykle nepřiměřený strach, ve skutečnosti je ale minimální, na rozdíl od neštovic, jimiž jedno dítě spolehlivě nakazí celou školku. Zatímco neštovice jsou nakažlivé extrémně a v nemocnicích jsou důvodem umístění do karantény, u pásového oparu je k nakažení třeba styk kůže na kůži a ještě by potenciální nakažený musel mít nějakou oděrku, aby byla cesta k nemoci otevřená. Při dodržování běžných hygienických pravidel se tedy bát nemusíte.
Neléčený pásový opar může přejít do bakteriální superinfekce, to je druhotného nasednutí bakterií na puchýřky. Tento problém se objevuje spíše u starších lidí či pacientů s poruchou imunitního systému. Dále se mohou objevit trvalé neuralgie, což jsou silné bolesti pálivého či bodavého charakteru, které přetrvávají i po odeznění pásového oparu. Rovněž může dojít k postižení oka ve smyslu zánětu rohovky či proděravění rohovky. Obávanými komplikacemi u neléčeného pásového oparu je i meningitida, encefalitida nebo paréza lícního nervu.
V diskuzi SVĚDĚNÍ KŮŽE PO PÁSOVÉM OPARU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Poradte prosím co použít na kůži,která stále svědí po prodělaném pásovém oparu před pěti měsíci.Potírám ricinovým olejem a je mi doporučen Aneurox.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alča.
Inkubační doba u pásového oparu je 7−14 dní, u planých neštovic 13−14 dní. Období nakažlivosti u pásového oparu bývá zhruba 1−2 dny před prvními příznaky a maximálně 5 dní po objevení puchýřků.
Nakažlivost pásového oparu pro vnímavé osoby je mnohem nižší než u planých neštovic. V literatuře se uvádí možnost přenosu infekce při přímém kontaktu s obsahem puchýřků. Pásový opar tedy od nikoho nechytíte, jde o vaši vlastní dřívější infekci.
Puchýřky, které při pásovém oparu na kůži vznikají, obsahují virové částice, a proto mohou být infekční. Infekčnost lézí pásového oparu je však mnohem menší než u planých neštovic. Z tohoto důvodu se žádná protiepidemická opatření nepřijímají.
Od osoby s planými neštovicemi může jiná vnímavá osoba dostat plané neštovice. Od osoby s pásovým oparem může vzácně jiná vnímavá osoba rovněž dostat plané neštovice. Pásový opar je projevem opětovné reaktivace viru, který už máte v těle jako pozůstatek dřívějších planých neštovic. K reaktivaci dochází v důsledku různých vnějších i vnitřních vlivů (zátěž, stres, jiné onemocnění a podobně).
V naší poradně s názvem PÁSOVÝ OPAR A POUŽITÍ HŘEBÍČKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Sukup.
Jak použitelný je Hřebíček při Pásovém oparu?
Žena jej chce použít na první Pásový opar v životě starý 72 hod.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pásový opar je projevem manifestace viru Varicella zoster, který způsobuje plané neštovice. Po primární nákaze se virus uloží do nervových ganglií, kde přežívá bez jakýchkoliv projevů. Probudí se při stresových situacích. Stresovou situací může být onemocnění, reakce na vakcínu, psychické trauma a podobně. Virus se po takovém probuzení přemnoží a vypukne na povrch pokožky ve formě vyrážky. Tato vyrážka jde korigovat pouze včas podaným antivirotickým lékem. Tento lék je k dostání pouze na lékařský předpis. Nic jiného na pásový opar neúčinkuje. Lze pouze zmírnit projevy mazáním postiženého místa krémem. Opar trvá deset dní, a během prvních sedmi dnů může být doprovázen bolestí. Bolest lze tlumit volně prodejnými prostředky na bolest, jako je Paralen, Brufen, Voltaren. Po desátém dni se vše zklidní a na kůži zůstane stopa, která do měsíce zmizí.
Bolestivost oparu znepříjemňuje močení a vyprazdňování.
Při porodu hrozí infikování a následné těžké onemocnění novorozence, proto se u matky s akutním výskytem genitálního oparu volí porod císařským řezem.
Pozor na možnost přenosu do oka.
Opravdu závažnými komplikacemi jsou záněty mozkových blan a mozku, které se vzácně objevují u lidí se sníženou obranyschopností (právě i u novorozenců).
Genitální opar (herpes genitalis) je jednou z nejrozšířenějších pohlavně přenosných infekcí postihujících především dospělé osoby. Původcem onemocnění je lidský virus herpes simplex, který má 2 sérotypy – typ HSV-2, který způsobuje právě již zmíněný genitální opar, a typ HSV-1, který je obvyklou příčinou oparuna rtu (herpes labialis). V určitých případech může být typ HSV-1 také příčinou vzniku oparu na genitálu a opačně.
V naší poradně s názvem DIAGNOSTIKA VNITRNIHO PASOVEHO OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Blahová.
Jak poznam,ze mam vnitrni pasovy opar.Jsem na neschopence z duvodu neurologickych.Mam pochroumanou krcni i bederni pater,tak rehabilituji a tak.Pred par dny se mi udelal pasovy opar na cele,dostala jsem antivirotika.Mam ale strach protoze me stale boli krk,v krku,hlava,brni ruce ,abych jeste nemela vnitrni opar.Proto bych chtela vedet,jak ho diagnostikovat.Dekuji Iveta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Antivirotika vyléčí i vnitřní pásový opar. Pokračujte v lékařem stanovené léčbě a při příští kontrole se zmiňte o vnitřním pásovém oparu.
V diskuzi JE TO VNITRNI PÁSOVÝ OPAR? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Sedláčková.
Děkuji moc za informaci, zkusim jeste informovat pana doktora. Dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Sedláčková.
Na kontrole u lékaře mi bylo sděleno, že výskyt pásového oparu bez puchýřků není možný a v krvi má protilátky každý. Takže budeme provádět rehabilitační cvičení a uvidíme.
Jak již bylo řečeno, k léčbě pásového oparu se nejčastěji používají virostatika s účinnou látkou aciclovir (Zovirax, Herpesin, Provirsan), jinou možností je látka valaciclovir (Valtrex). Též je k dispozici očkovací látka chránící člověka před planými neštovicemi a pravděpodobně také před pozdějším vznikem pásového oparu. Očkování (jedna dávka) se doporučuje zejména osobám starším 50 let, které prodělaly plané neštovice.
V naší poradně s názvem PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Jaké bylinky --tinktůry--obklady se dají používat na p.opar??????
Nic chemického
Předem děkuji za informace
Hezký den IKO
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Základním pomocníkem v přírodní léčbě pásového oparu je led. Ledové obklady sníží zduření a omezí bolest a mravenčení místa s oparem. Dále se pak používá na potírání gel Dermochlorophyl, který je vyroben ze zeleného barviva listů - chlorofylu. Rozvoj a množení viru herpes zoster omezuje základní aminokyselina Lysin. Jde buď koupit samostatně v prodejně pro kulturisty a nebo je možné jíst potraviny, které ji obsahují (kuřecí maso, ryby,vepřové maso, brambory, luštěniny, hovězí maso). Naopak je nutné vyloučit ze stravy mandle, rozinky, čokoládu, ořechy, pistácie a pivo, protože ty rozvoj oparu podporují. Někdy pomáhá potírání oparu zinkovou mastí a také užívání zinku jako potravního doplňku může být prospěšné.
Prevencí proti infekci je v případě genitálních oparů snížení rizikového sexuálního chování a bariérová ochrana (kondom), ovšem jen za předpokladu, že se puchýře nachází v oblasti, kterou kondom pokrývá. Na místě jsou také zvýšená hygienická opatření, tedy nepoužívat společné ručníky, žínky a podobně.
Léčba pásového oparu by měla být zahájena co nejdříve po nástupu příznaků (nejlépe do 3 dnů). Nevyskytnou-li se komplikace, trvá léčba 5−7 dní. Léčba je symptomatická (léčí se projevy nemoci, nikoli její příčina). Kombinují se obvykle protizánětlivé, analgetické (proti bolesti) a virostatické prostředky. Virostatika se podávají buď v tabletkách, nebo v infuzích (nitrožilně). Nejčastěji se používají virostatika s účinnou látkou aciclovir nebo valaciclovir. Antibiotika se při léčbě pásového oparu podávají jen starším lidem nebo lidem s oslabenou imunitou jako prevence sekundární bakteriální infekce, která by u takových pacientů mohla nepříjemně zkomplikovat léčbu. Někdy bývá doporučováno zvýšit příjem vitaminu B (ačkoliv vliv vitaminů na léčbu pásového oparu nebyl zatím s jistotou prokázán).
Při léčbě pásového oparu je vhodné urychlit zasychání puchýřků aplikací např. tekutého pudru, naopak po jejich zaschnutí a při odlučování krust je dobré zvláčňovat postižené místo změkčující mastí s antiseptiky či antibiotiky. Pro nekomplikovaný průběh léčby se doporučuje sucho a teplo. Dále existuje mnoho potravinových doplňků, které mohou při léčbě pásového oparu také více či méně pomoci. Mezi ně patří např.: L-lysin (podporuje hojení), Vironal (má protivirové účinky), Echinacea (zvyšuje obranyschopnost), pupalkový olej a vitamin E (mají příznivý vliv na hojení kůže). Rovněž může pomoci konzumování česneku, jelikož česnek má přírodní antiseptické účinky.
Léčba pásového oparu bez komplikací trvá 5 až 7 dní. Léčba je symptomatická a podávají se obvykle protizánětlivé, analgetické a virostatické preparáty. Antibiotika jsou podávána jen u starších nebo oslabených lidí, a to jako prevence sekundární bakteriální infekce. Virostatika se podávají buď v tabletkách, nebo v infuzích (nitrožilně). Nejčastěji se používají virostatika s účinnou látkou aciclovir (Zovirax, Herpesin, Provirsan), jinou možností je látka valaciclovir (Valtrex).
K dispozici je očkovací látka proti viru VZV, která chrání před infekcí planými neštovicemi a pravděpodobně také před pozdějším vznikem pásového oparu. Očkování se doporučuje jednou dávkou zejména osobám nad 50 let věku, které prodělaly onemocnění planými neštovicemi.
Typickým projevem genitálního oparu jsou tedy puchýře obsahující velmi infekční tekutinu, které se zvětšují a po určité době dojde k jejich prasknutí, spodina puchýřů pak vysychá a tvoří se strup, který posléze odpadá. Diagnóza je snadná, provádí se z typického klinického obrazu. K léčbě genitálního oparu se používají takzvaná virostatika (například acyclovir – Herpesin, Zovirax), které však mohou jenom zkrátit dobu výsevu herpetických puchýřů a zkrátit vylučování viru. Virostatika jsou volně prodejná ve formě mastí k lokální aplikaci na postižené místo, či vázaná na předpis lékaře ve formě tablet a injekcí. Toto celkové podání léků proti genitálnímu oparu je na místě především u pacientek s oslabeným imunitním systémem, u primoinfekce či u častých recidiv (opakování se) nemoci. To, jaká forma léčby bude pro vás nejvhodnější, určí dle závažnosti nemoci váš gynekolog. Důležitou součástí léčby jsou léky proti bolesti (analgetika) a samozřejmě dostatek vitamínů.
Arginin je výživou herpetického viru a podněcuje jej k růstu. Nadměrný příjem potravin bohatých na arginin může podporovat vznik oparů. Proto ti, kdo na opary trpí, by měli ze svého jídelníčku vyřadit ořechy, čokoládu a želatinu a omezit ječmen, kukuřici, oves, pšenici, těstoviny a růžičkovou kapustu, pokud ji jedí ve větší míře.
Naopak příjem lyzinu má schopnost růst viru oparu potlačit. Jedna teorie tvrdí, že lyzin buňky obaluje do ochranného pláště, který brání virům vniknout do buněk a vyčerpat je. Potraviny s vyšším množstvím lyzinu jsou: mléko, sójové boby, maso, včetně hovězího a vepřového.
Plno lidí se však snaží konzumaci masa omezit či trpí nesnášenlivostí mléka – v těchto případech je nutno vyzkoušet příjem lyzinu ve formě potravinového doplňku.
Odborníci pro léčbu oparů doporučují dietu s nízkým obsahem argininu a doplnění lyzinu na 1 000 miligramů denně.
Dalším způsobem, jak pomocí stravy potlačit opary, může být konzumace mořských řas. Když vědci přidali do zkumavek s lidskými buňkami, které byly infikovány virem oparu, výtažky z mořských řas, šíření viru pokleslo o padesát procent.
V mezidobí po vyléčení neštovic do prvních projevů pásového oparu žije vir v nervových buňkách vedle míchy a čeká na svoji aktivaci, jakmile dojde k narušení imunity lidského organismu. Pásový opar je shlukem puchýřků, které se objevují na velkém prostoru také na zádech. Vyrážka citelně bolí.