NAKAŽLIVOST ŽLOUTENKY bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Slovo „žloutenka“ pochází z francouzského slova „jaune“ = „žlutá“. Žloutenka je žluté zabarvení kůže a očního bělma. Toto zbarvení je způsobeno nahromaděním látky zvané bilirubin. Tělo odstraňuje bilirubin z krevního oběhu přes játra a ledviny. Játra hrají důležitou roli při odstraňování bilirubinu z těla, ale ne vždy jsou játra schopna z různých důvodů jej odstranit. Nahromaděním bilirubinu pak způsobuje žloutenku. Existuje mnoho druhů žloutenky. Zažloutnutí je více viditelné v bílé části oka než na kůži.
Stařecká žloutenka
Stařecká žloutenka může vzniknout z mnoha příčin: onemocnění jater, alkoholismus, rakovina, ucpání žlučovodu, hemolytická anémie, hepatitida, žloutenka jakékoliv druhu. Žloutenka je obvykle známkou toho, že se játrům nedaří řádně vyčistit tělo. Pokud si všimnete zežloutnutí na kůži nebo zežloutnutí očí, měli byste navštívit svého lékaře s podezřením na žloutenku.
Existuje několik typů žloutenky: žloutenka jakéhokoliv druhu, hemolytická žloutenka, obstrukční žloutenka, hepatocelulární žloutenka.
Žloutenka
Nejčastějším onemocněním jater je žloutenka. Kůže a sliznice se zbarví do nažloutlého odstínu. Tato žlutá barva je dána důsledkem přítomnosti přebytku žlučového barviva zvaného bilirubin v krvi. Játra produkují žluč, která je nezbytná pro správné trávení a zajišťuje dobrou výživu.
Hemolytická žloutenka vzniká v důsledku nadměrné destrukce červených krvinek, což způsobuje zvýšení tvorby bilirubinu. Hemolytická žloutenka může být také příznakem geneticky podmíněných chorob, jako je srpkovitá a hemolytická anémie. Obě nemoci způsobují rozpad červených krvinek. Při srpkovité anémii se tvoří abnormální hemoglobin, který deformuje krvinky. Hemolytická anémie je způsobena nedostatečnou nebo žádnou aktivitou glukosa-6-fosfát dehydrogenázy, jednoho z enzymů pentózového cyklu, na kterém z velké části závisí metabolismus erytrocytu. Nekompatibilní, neshodná transfuze krve vede k hemolýze krve příjemce, což se také může projevit jako hemolytická žloutenka.
K obstrukční žloutence dochází, když je cesta mezi místem vzniku bilirubinu v jaterních buňkách a přesunem žluči do dvanáctníku blokována překážkou. Obvykle staří lidé mají tendenci trpět více na obstrukční žloutenku, která je nejčastějším problémem spojeným s hepatobiliárním onemocněním.
Hepatocelulární žloutenka vzniká z poškození jaterních buněk toxickými látkami. Žluté zabarvení kůže a bělma očí je výrazným příznakem tohoto onemocnění. Hepatocelulární žloutenka bývá důsledkem poškození jater, tedy toxické hyperbilirubinémie, a to látkami jako je chloroform, arzfenamín, tetrachlormethan, acetaminofen, alkohol, toxiny hub rodu Amanita (alfa-amanitín a jinými). Tento typ žloutenky představuje jeden z příznaků cirhózy jater.
V naší poradně s názvem ŽLUTÉ BĚLMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronikaa.
Nevim čím to je ,můžete mi poradit co stým.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žluté oční bělmo ukazuje na problémy s játry. Žluté bělmo je typickým příznakem silně infekční žloutenky typu A i B. Někdy může být žluté oční bělmo způsobeno vysokými dávkami vitamínu A - betakarotenu, který mnozí v létě přehnaně užívají pro lepší opálení. Pokud ovšem betakaroten vůbec neužíváte, ani jste nesnědla velké množstvé mrkve, tak je nezbytné co nějdříve s tímto problémem zajít za svým praktickým lékařem, aby se předešlo nevratnému poškození jater.
Používají se šťávy z citronu, pomeranče, hroznového vína, hrušky, mrkve, červené řepy a cukrové třtiny. Šťávy by se měly podávat maximálně po dobu 5 dnů, poté se přechází na celé ovoce, a to na jablka, hrušky, hroznové víno, pomeranče, ananas. Tato strava by měla trvat maximálně 3 dny.
Za vynikající prostředek při léčbě tohoto onemocnění je považována také rajčatová šťáva. Vezměte si brzy ráno čerstvý rajčatový džus, promíchejte se špetkou soli a pepře.
Věnujte přiměřenou pozornost svému jídelníčku a životního stylu, abyste zabránili opakování problémů s onemocněním jater. Doporučuje se mírné cvičení, vystavujte se slunci, důležitý je pobyt na čerstvém vzduchu a přiměřený odpočinek. Játra mají vynikající schopnost regenerovat se. Ujistěte se, že vaše strava má vysoký obsah bílkovin, vitamínu C, vitamínů B, zejména cholin, a vitamín E. Všechny tyto živiny uspíší regeneraci vašich jater.
Šťáva z kurkumy: 1/4 lžičky kurkumy v prášku zamíchejte ve sklenici horké vody a pijte 2–3krát denně.
Vytvořte si pastu z listů papáje: smíchejte 1/2 lžičky této pasty s 1 lžičkou medu.
Uvařte 1 šálek vody a přidejte 8–10 listů citronu, zakryjte a nechte 4–5 minut louhovat. Tento odvar pijte 4–5 dní.
Limetové nebo citronové šťáva (10 až 20 kapek) ve sklenici vody vede k detoxikaci organismu a pomáhá hlavním orgánům odplavit toxiny, včetně bilirubinu, ven z těla. Konzumujte spoustu limetkové šťávy.
Pampeliškový čaj je přírodní antioxidant a diuretikum, pomáhá tělu odplavit přebytečné toxiny.
Zázvor je přírodní antioxidant – lžička zázvorové šťávy spolu se lžičkou limetkové šťávy a máty pomůže léčit žloutenku a posiluje detoxikaci.
Ředkvičky a listy vařené ve vodě necháme odkapat přes hadřík a pijeme 1 šálek této šťávy 2krát denně. Údajně jde o skvělý způsob při léčbě stařecké žloutenky.
Ráno na lačný žaludek vypijte 1 sklenici čerstvé rajčatové šťávy. Přidejte špetku soli a pepře.
Rovněž mrkvová šťáva je skvělá na prevenci a léčbu stařecké žloutenky.
Pijte hodně vody (voda s několika kapkami citronu pomáhá tělu absorbovat více tekutin). Množství vody, které je třeba pít v jednom dni, se rovná vaší tělesné hmotnosti děleno 2, výsledné číslo pak určuje množství vody, které vaše tělo potřebuje za den.
Pijte každý den čaj z citronu, zázvoru nebo pampelišky, tyto čaje pomáhají odplavovat toxiny z těla, působí jako prevence žloutenky a pomáhají při její léčbě. Pití citronového čaje po dobu jednoho týdne dvakrát denně může napomoci tomu, aby žloutenka odešla.
Pšeničné klíčky také posilují vaše játra. Svou zvýšenou enzymatic
V naší poradně s názvem ŽLOUTENKA TYPU G se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Hepatitida typu G byla objevena teprve nedávno, proto neexistuje žádný lék nebo doporučená léčba. V současné době stále probíhá výzkum tohoto viru, ale doposud se neprokázalo, zda dokáže poškodit játra. Dostatek odpočinku, jedení vyvážené stravy a vyhýbání se konzumaci alkoholu a jiných jaterních dráždidel, to je doporučení pro všechny jedince trpící hepatitidou typu G.
Další info o žloutence typu G naleznete tady: https://www.ceskaordinace.c…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka.
Kde jste našla info.ohledně žloutenky typu G?mě nakazili v nem.po transf.krve,v r.80,následně několik let poté jsem začala mít problémy-jídlem-nechut,bolesti v pr.podžebří-tlak,špatně se dýchá,nejhorší je,že veškerou zdr.dokum.mi v ztratili,vesměs u poslední lékařky na mě koukají jako co tento typ žlout.je-že to neznají.V současné době mám hodně špatné jat.testy,a nevím kdo to řekl,že prý játra nebolí-není to pravda!já za ty léta zažila dost bolesti a játra opravdu bolí.
Každopádně Vám děkuji,že jste napsala do diskuze o výše zmíněné žloutence, a pokud budete mít další info.ráda si přečtu a jsem Vám za to vděčná s pozdravem Zdeňka.
Žluté bělmo u novorozenců a s ním spojená novorozenecká žloutenka jsou považovány za normální stav. Krev dospělého jedince obsahuje okolo 5 milionů červených krvinek na mm3 krve. Krev plodu jich obsahuje až 8 milionů na mm3 krve. Ihned po porodu začne dítě dýchat a jeho tělo je zásobováno kyslíkem z plic. Krev najednou začne být více okysličená a fetální hemoglobin i nadbytek červených krvinek, které ho obsahují, se stávají zbytečnými. Proto se začnou ve velkém množství rozpadat a až do 2.–3. měsíce věku se jejich množství snižuje. V této době dokonce mohou dosáhnout až tak malého množství, že by to u dospělého člověka bylo považováno za chudokrevnost. Rozpadem erytrocytů se do krve uvolňuje hemoglobin, který je dále metabolizován na žluté krevní barvivo bilirubin. Bilirubin je dále zpracováván játry a vylučován do žluče. Ta odchází do stolice, kterou barví tmavě. Játra novorozence totiž nejsou ještě natolik zralá, aby zvládla metabolizovat bilirubin, který je v určitých mezích i v krvi zdravého člověka.
Hemolytická nemoc novorozenců (fetální erytroblastóza), což je závažnější typ novorozenecké žloutenky, vzniká v případě, že dojde k neshodě krevní skupiny matky a dítěte a hladina bilirubinu může dosáhnout velmi vysokých hodnot. Nejčastější a nejzávažnější je neshoda takzvaného Rh-faktoru, kdy matka je Rh negativní a plod Rh pozitivní. V tomto případě se v těhotenství, zvláště pak při porodu, mohou do krve dítěte dostat matčiny protilátky proti krvinkám plodu (hrozí především v případě, že v předchozím těhotenství již byla matka imunizována Rh pozitivním plodem), dojde k jejich masivnímu rozpadu a uvolnění velkého množství bilirubinu. Hrozí ukládání bilirubinu do mozkové tkáně, což může způsobit nevratné poškození mozku a ohrozit dítě i na životě. Naštěstí je takto dramatický průběh dnes již velmi vzácný a lékaři si s ním umějí poradit.
Novorozenecká žloutenka má úplně jinou příčinu než infekční žloutenky typu A, B nebo C, které jsou způsobeny virovým zánětem jater. Ačkoliv se na první pohled projevuje podobně jako infekční typy (žlutým zbarvením), neměla by se za ně zaměňovat, protože se jedná o zcela rozdílné onemocnění.
Matka by měla co nejdříve po porodu začít pravidelně a řádně kojit. Dostatečné množství přijímané potravy v podobě mateřského mléka nebo náhražek zvýší u dítěte množství vyprazdňované stolice a spolu s ní odchází i více bilirubinu, který se do ní dostává žlučí z jater. To může přispět k jeho rychlejšímu vylučování z těla a zabránit tak rozvoji žloutenky. Také prevence infekcí a předčasného porodu hraje důležitou roli
V naší poradně s názvem CERVENE TECKY NA KUZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
No mojej dcerke zistili meninkogog ale dostala se stoho a je na antibiotikach je ta choraba nakazlivz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Meningokok je nakažlivý, přenáší se kapénkovou infekcí. Inkubační doba je od jednoho až do osmi dní od nákazy. Při léčbě antibiotiky bývá nakažlivost postupně omezována uzdravováním nositele. Výraznými příznaky nákazy meningokokem jsou rychlý nástup horečky, zvracení a výsev červených skvrn na kůži - petechie. Průběh je nebezpečný a musí se co nejdříve (do několika málo hodin) zahájit léčba.
Žloutenka je onemocnění žlučníku a jater. Zároveň patří mezi hlavní příznaky onemocnění jater. Žloutenka způsobuje zbarvení kůže do žluta. Tato barva kůže je nejzřetelnějším projevem problémů s játry nebo žlučníkem. Dochází i ke žlutému zbarvení bělma očí. Žloutenka je výsledkem jaterní poruchy, která poškozuje krev a transformuje ji do žluče. Žloutenku mohou doprovázet příznaky podobné chřipce, ale je důležité posouzení lékaře, který rozliší, zda je žloutenka způsobena akutní hepatitidou nebo závažnou infekcí žlučníku. Podle tradiční orientální medicíny existují dva typy žloutenky.
Žloutenka, která způsobuje zbarvení celého těla, způsobuje mírné břišní distenze, zácpu, zvýšenou frekvenci srdeční aktivity, močové potíže, žízeň (možnost přijímat pouze doušky) a žlutý mastný povlak na jazyku. Tento typ žloutenky způsobuje nadměrnou teplotu a pocení.
Druhý typ žloutenky způsobuje žluté nebo šedé zbarvení obličeje, očí, kůže, pocit těžkého těla, slabou nebo žádnou horečku, únavu, nechuť k jídlu, nevolnost, tlak na hrudi, distenzi, časté bolesti těla, řídkou stolici, studené (chladné) končetiny, čirou moč, zvýšenou frekvenci srdeční aktivity a dušnost.
V naší poradně s názvem MONONUKLEOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Minika.
kolegine v praci to ma.Ma velke bricho ,nafoukle. Doktorka rekla ze muze do prace ,dela v potravinach. nevadi to pri prodelji neni to nakazlive dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Můžete být klidná, nakažlivost u mononukleózy je velmi malá a dochází k ní prostřednictvím slin - líbání, pití z jedné sklenice, atd. V potravinách by asi bylo vhodnější používat roušku před ústa.
Afty jsou drobné bolestivé vřídky. Mohou být velké až několik centimetrů čtverečních. Mají bílou nebo lehce nažloutlou barvu a červený lem.
Popis příčiny
Přesná příčina aft zatím není známá, nejčastěji se hovoří o důsledku porušené imunity, a tudíž i ústní mikroflóry. Afty sice nepatří mezi závažná onemocnění, zato ale mohou způsobit nepříjemné bolesti, a dokonce znemožnit pití, příjem potravy nebo mluvení.
Příznaky
Afta je malý, bělavý nebo žlutavý vřídek na sliznici dutiny ústní, většinou olemovaný červeně. Bolestivá místa na ústní sliznici jsou patrná již den před objevením prvních vřídků, ty pak mají typický bělavý povrch se zarudlými okraji. Najednou se jich může objevit v ústech i několik. Větší afty mohou způsobovat velké řezavé bolesti. Je důležité pozorovat průběh onemocnění hlavně u dětí, které z důvodu bolestivých aft v ústech mohou odmítat přijímat tekutiny, a snadno se pak stanou nebezpečně dehydrovanými. Jedinci náchylní k aftám jimi mohou trpět i vícekrát do roka.
Nakažlivost
Názory na nakažlivost aft se dost různí. Jejich nakažlivost bývá zmiňována jako zásadní rozdíl oproti oparům, u nichž je virový přenos bez diskuzí. Některé prameny však uvádějí, že afty se lze nakazit, ovšem s jistotou to netvrdí nikdo.
S potížemi obvykle není třeba vyhledávat lékaře. Pokud je však bolest tak krutá, že nemůžete jíst, máte teplotu, nebo máte afty v ústech déle než dva týdny, pak s návštěvou odborníka neotálejte. Nejlépe pomůže stomatolog.
V naší poradně s názvem VYRÁŽKA OKOLO ÚST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Ději za odpověd. Musím za doktorkou,nemohla bych jít rovnou na kožní. Je to přenosné mám totiž ještě jednu mladší dcerku. Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nakažlivost potvrdí až lékař po vyšetření. Některé kožní problémy kolem úst mohou být přenosné dotykem. Lékaře zvolte raději dětského, protože tam znají celý vývoj vaší holčičky a to by mohlo pomoci při odhalení příčiny.
Žluté bělmo neznamená vždy zánět jater. Bilirubin se zvyšuje také při rozpadu červených krvinek, u rozsáhlých modřin (hematomů), genetických poruch jater (Gilbertův syndrom, Criglerův-Najjarův syndrom, Rotorův syndrom, Dubinův-Johnsonův syndrom), u žluté zimnice, toxického poškození jater (alkoholem, houbami, léky a podobně), při poruchách krevního oběhu v játrech (u selhávání pravé části srdce), u jaterních nádorů nebo metastáz, po operacích, u nemocí žlučových cest (při jejich blokádě nádorem, kamenem ze žlučníku, pozánětlivým zúžením) a dalších stavech. Někdy se vyskytne žloutenka u těhotných žen, která většinou sama ustoupí.
Nejčastější příčinou zežloutlého bělma jsou infekční záněty jater – žloutenky.
Hepatitida A: Hepatitida A je označována jako nemoc špinavých rukou a jde o závažné a někdy i smrtelné infekční onemocnění. Je mnohonásobně častější než tyfus. Počáteční příznaky jsou podobné jako u chřipky – mírná teplota, bolesti hlavy, svalů, žaludku, průjem. Tyto příznaky mohou trvat týden či více, než se objeví zažloutlá kůže a oční bělma. Žloutenka poškozuje játra a imunitu. Typ A se přenáší hlavně vodou nebo potravinami.
Hepatitida B: Hepatitida B, dříve nazývaná jako sérová žloutenka, je závažné onemocnění jater. V mnoha případech nelze pozorovat žádné specifické příznaky, takže hepatitida přechází nenápadně do chronické formy. Pouze asi u třetiny dospělých pacientů se objevuje žluté zabarvení očního bělma a kůže. Nejohroženější věková skupina je od patnácti do pětadvaceti let. Hepatitida B je rozšířena hlavně u narkomanů, kteří si aplikují drogy nitrožilně, a u homosexuálů i promiskuitních heterosexuálů. Ohroženi jsou však i lidé pracující ve zdravotnictví, příslušníci policie, pracovníci ve věznicích a všichni další, kteří jsou v častém kontaktu s krví. Hepatitida B se přenáší infikovanou krví a dalšími tělními tekutinami akutně nakaženého člověka i chronického nosiče. Proti viru způsobujícímu žloutenku typu B existuje účinná očkovací látka, která je dostupná všem.
Zvláštním případem přenosu viru žloutenky B je infekce z matky na plod, ke které dochází během porodu. U dětí, které takto infekci získaly, se může vyskytnout až 90 % případů bez příznaků, a tak uniknou správné diagnóze. Po uplynutí 20 let zde hrozí reálné riziko vzniku rakoviny jater.
Žluté bělmo očí mají rovněž lidé nebo děti s některou vrozenou chorobou jater.
Nažloutlá barva kůže (hlavně patrná v obličeji) a žluté bělmo očí jsou také příznaky vrozené Gilbertovy choroby.
V naší poradně s názvem JAK VZNIKAJÍ VŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mary.
Zdravím, nikde jsem se nedočetla jak ta veš vznikne, chápu jak se přenáší a i vše co tu bylo napsaného. Ale odkud se v těch vlasech berou? Kde a jak vznikají? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Znáte přísloví, drží se vás jak veš? Jeho podstata odpovídá na vaší otázku. Veš má vždy někde nějakého hostitele, od kterého se nakazí jiní lidé. Veš vymizí až společně s člověkem. Její extrémní nakažlivost ji zajistí přežití.
Postup: Celou rostlinu včetně kořene a kvetoucí natě nakrájejte na cca 0,5cm kousky, dejte do 3/4skleničky a doplňte 65–80% alkoholem. Na okně za občasného protřepání ji nechte 3 týdny louhovat a poté sceďte. Tinktura se užívá dvakrát až třikrát denně, a to 10 až 15 kapek s trochou vody. Při výrobě tinktury buďte opatrní. Vlaštovičník na řezu barví žlutooranžově. Tinktura léčí zánět žaludku, žaludeční a žlučníkové vředy. Pomáhá také na jaterní choroby, včetně žloutenky nejrůznějšího původu s výjimkou takzvané žloutenky obstrukční, vzniklé zaklíněním kaménků ve žlučovodu, která je indikací k okamžitému chirurgickému výkonu. Příznivě ovlivňuje cukrovku II. typu, na inzulínu nezávislou. Posiluje srdce, snižuje krevní tlak, má antisklerotické účinky.
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A&nb
Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.
Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.
Příčiny
Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.
Pokud je ucpán společný vývod pankreatu a jater (žlučové cesty), dochází k městnání žluče a trávicích šťáv ve vývodu a k jejich zpětnému toku (v pankreatickém vývodu je větší tlak než ve vývodu jater, a tak dochází k poškození jaterní tkáně pankreatickými šťávami a rozvoji žloutenky – ikteru). K rozvoji žloutenky dochází v 25 %. Je třeba myslet i na to, že je možné šíření infekce i na jiné orgány a struktury v dutině břišní. Rozeznat konkrétní onemocnění může pouze lékař.
Zánět slinivky může být zaměněn s těmito onemocněními:
perforací gastroduodenálního vředu (vřed na rozhraní žaludku a dvanáctníku);
mechanickou střevní neprůchodností;
infarktem myokardu.
Proto při rozhovoru s lékařem žádné své příznaky nezapírejte, snažte se uvést i pro vás nepodstatné detaily související s onemocněním.
Nakažlivost u této nemoci není velká, jen asi 6 % lidí se nakazí, když dojde k přenosu slin. Nakazit se tak tedy člověk může z líbání, ale i z pití ze stejné skleničky, z vypůjčeného kartáčku, z kolujícího jídla, cigarety atd. Nakazit se člověk může i v restauraci a v baru, kde špatně vymyjí nádobí. V ostatních případech člověk onemocní tak, že má vir v sobě a jeho tělo ho začne vylučovat, když je oslabeno. Toto onemocnění tedy hrozí při snížení imunity, při stresu a při totálním nervovém vyčerpání.
Zánět středního ucha může probíhat v akutní nebo chronické podobě. Dále se rozlišuje nehnisavý a hnisavý zánět ucha. Od tohoto se také odvíjí nakažlivost zánětu středního ucha. Samotný zánět středního ucha není nakažlivý, nakažlivá je infekce, která zánět středního ucha způsobila.
Cirhóza jater je chronické onemocnění, při němž dochází k nežádoucí přeměně jater ve vazivovou tkáň. Narušeno bývá i krevní řečiště, kterým jsou játra hojně zásobena.
Popis příčiny
Nejčastější příčinou cirhózy je excesivní požívání alkoholu po dobu několika let. Druhou nejčastější příčinou cirhózy jsou jaterní infekce známé pod souhrnným názvem hepatitida.
Příznaky
Hlavním příznakem je svědění kůže a infekce nastupující z důvodu snížené imunity. V nejzávažnějších případech je nezbytná transplantace jater. U 30 % případů jaterní cirhózy se příčina onemocnění nenajde.
Nakažlivost
Infikované koutky jsou druhotným znakem tohoto onemocnění. Nakažlivost je různá – dle původce infekce.
Bakteriální onemocnění kůže patří k nejčastějším dermatózám, které se vyskytují bez vztahu k zeměpisným pásmům. Postihují prakticky všechny věkové kategorie, ale u některých je pravděpodobnost výskytu větší. Svůj význam má i celkový zdravotní stav nemocného, včetně prodělané terapie jiných onemocnění.
Popis příčiny
Bakteriální kožní onemocnění se vyskytují buď jako primární, samostatné choroby, anebo jako symptomy komplikující jiné kožní onemocnění. Vlastní onemocnění způsobují grampozitivní koky, grampozitivní tyče, gramnegativní tyče, spirochety, mykobaktérie, aktinomycety.
Příznaky
Mokvající bolestivé ranky.
Nakažlivost
Vždy se jedná o infekční onemocnění a nakažlivost přímým stykem.
Žluté skvrny v obličeji neboli žloutenka kůže poukazuje na těžší nemoci jater, slinivky ale i nemoci žlučníku a žlučových cest. Nejmarkantněji se to projevuje u infekční žloutenky, kdy žluč nemůže volně odtékat do dvanáctníku a přechází do krevního oběhu. Obvykle jsou nažloutlá zároveň i bělma očí. Při jakémkoliv náznaku zažloutnutí pokožky byste se měli vyhýbat masu a nadměrnému solení a spíše konzumovat zeleninu. Vhodné je také zahájit efektivní detoxikaci - odjedování těla například užíváním zelené bio řasy chlorella -> www.zdravi-lecba.cz/ch...
Hepatitida typu B je chronická infekce, u které dochází k selhání jater, rakovině jater nebo cirhóze. Jedná se o onemocnění, které způsobuje trvalé zjizvení jater. Hepatitida typu B obsahuje DNA viry a jeden z mnoha nesouvisejících virů, který způsobuje virovou hepatitidu. Virová hepatitida typu B se přenáší krví a tělesnými tekutinami při kontaktu s infikovanou osobou. Stejným způsobem se přenáší i HIV, které způsobuje AIDS. Hepatitida typu B je však 100x infekčnější než HIV. Mezi možné způsoby přenosu patří nechráněný sexuální kontakt, krevní transfúze, opakované používání kontaminovaných jehel a stříkaček a vertikální přenos z matky na dítě během porodu. Virus hepatitidy typu B primárně zasahuje do správného chodu jater, do replikace jaterních buněk, známých jako hepatocyty. Infekce hepatitidy typu B zasahuje i imunitní systém a způsobuje hepatocelulární poškození a virové odstranění.
Akutní infekce viru hepatitidy typu B je spojena s virovou hepatitidou, která se projevuje zhoršeným zdravotním stavem, ztrátou chuti k jídlu, nevolností, zvracením, bolestí těla, mírnou horečkou, tmavou močí a postupným rozvojem žloutenky. Svědění patří mezi možné příznaky všech typů hepatitidy. Nemoc trvá několik týdnů, pak se ve většině případů postupně zlepšuje.
Nejvíce ohroženi jsou uživatelé drog, kteří sdílí jehly nebo jiné pomůcky, dále ti, kdo mají nechráněný sexuální styk s infikovaným partnerem, narodili se s hepatitidou, nebo cestují do částí světa, kde je rozšířená hepatitida typu B. Ženy mající hepatitidu typu B ji mohou předat svým dětem během porodu nebo těhotenství. Většina lidí infikovaných hepatitidou typu B se plně zotavila, i když jejich příznaky byly velmi vážné. Kojenci a děti mají větší pravděpodobnost vzniku chronické infekce. Neexistuje žádný lék na hepatitidu typu B, jen prevence v podobě očkování. Pokud jste již byli nakaženi, musíte přijmout některá opatření, aby se zabránilo následnému šíření hepatitidy typu B na ostatní.
