Operace karpálního tunelu patří mezi nejčastější chirurgické zákroky ruky a pro mnoho pacientů je spojena s otázkou, jak dlouhá bude pracovní neschopnost a kdy se mohou vrátit do běžného pracovního režimu. Délka rekonvalescence se může výrazně lišit podle typu práce, průběhu hojení i zvoleného operačního postupu.
V tomto článku se podrobně zaměříme na pracovní neschopnost po operaci karpálního tunelu, vysvětlíme, jak dlouho obvykle trvá, co ji může prodloužit nebo naopak zkrátit a jaká doporučení dávají lékaři i pacienti z praxe.
Pracovní neschopnost po operaci karpálního tunelu
Jak dlouho trvá pracovní neschopnost
Pracovní neschopnost po operaci karpálního tunelu se nejčastěji pohybuje v rozmezí několika týdnů. U administrativních profesí může být kratší, u fyzicky náročné práce naopak delší. Obvyklá délka pracovní neschopnosti je přibližně 3 až 6 týdnů. U některých pacientů však může trvat i déle. Záleží na rychlosti hojení, charakteru práce a případných komplikacích. Lékař vždy posuzuje konkrétní situaci individuálně. Neschopenka slouží nejen k ochraně pacienta, ale i k zajištění správného průběhu hojení. Návrat do práce by měl být postupný.
Rozdíly podle typu zaměstnání
Délka pracovní neschopnosti se výrazně liší podle toho, zda pacient vykonává manuální nebo administrativní práci. Karpální tunel a návrat do práce je u každého jiný. U práce na počítači může být návrat rychlejší, ale i zde je nutné dbát na ergonomii. U manuálních profesí je nutná delší pauza. Předčasné zatěžování ruky může vést k bolestem a prodloužení rekonvalescence. Lékaři často doporučují postupný návrat nebo dočasné pracovní omezení. To může výrazně snížit riziko komplikací.
administrativní práce: kratší pracovní neschopnost
manuální práce: delší pracovní neschopnost
jednostranná zátěž ruky: vyšší riziko prodloužení PN
V naší poradně s názvem NARAŽENÁ ŽEBRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislava Křivánková.
Dobrý den,
cca před 14 -ti dny jsem spadla a narazila si žebra. Přes den mě skoro nic nebolí, ale večer, když si lehnu do postele, začnou mě hrozně bolet záda. Na roentgenu jsem nebyla. Co by pomohlo proti bolesti zad?
Děkuji Laďka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pomůže vyšetření u praktického lékaře. Objednejte se na prohlídku.
Vrátí-li se zaměstnanec do zaměstnání ihned po skončení rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen zařadit jej na jeho původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že tato práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí jej zaměstnavatel zařadit podle pracovní smlouvy. Nárok vrátit se na své původní místo má i zaměstnanec-otec po skončení rodičovské dovolené, kterou čerpal v rozsahu doby, v jakém mohl čerpat.
Stejně tak jako doba, po níž zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, je i doba, po níž zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou dle ustanovení § 53 odst. 1 písm. d) z. č. 262/2006, takzvanou dobou ochrannou, po kterou nesmí zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru (to se netýká výpovědí daných z takzvaných organizačních důvodů, kromě výpovědí daných z organizačních změn spočívajících v tom, že se zaměstnavatel přemísťuje v mezích míst, která byla v pracovní smlouvě uvedena jako místa výkonu práce). Byla-li zaměstnanci na rodičovské dovolené před nástupem na tuto dovolenou dána výpověď, doběhne zbytek výpovědní doby po ukončení rodičovské dovolené, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na doběhnutí výpovědní doby netrvá. Byla-li výpověď dána z důvodů, pro něž lze okamžitě ukončit pracovní poměr, uplyne výpovědní doba s koncem rodičovské dovolené. Se zaměstnancem na rodičovské dovolené nelze okamžitě zrušit pracovní poměr.
Zaměstnankyně i zaměstnanec, kteří se vrací po rodičovské dovolené zpět do práce, nemají nárok na to, aby byli zařazeni na své původní místo. Mají však nárok na to, aby byli zařazeni na místo, které odpovídá jejich pracovní smlouvě. Záleží tedy na tom, jak široce mají v pracovní smlouvě definován druh práce, kterou mají vykonávat.
Pokud se zaměstnanci vracejí do práce po mateřské a rodičovské dovolené, mají nárok na to, aby jim byla přidělena práce v rozsahu pracovní smlouvy. Pokud má zaměstnanec uzavřenou pracovní smlouvu na 40 hodin týdně, nemůže ho zaměstnavatel nutit k tomu, aby pracoval pouze 20 hodin týdně s poukazem na to, že více práce nemá. Stejně tak zaměstnavatel nesmí osobu vracející se z mateřské či rodičovské dovolené nutit ke změně pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou na smlouvu na dobu určitou. Zaměstnavatel nemůže nikoho nutit ke změně délky trvání pracovního poměru a ke zkrácení pracovního úvazku. Jak ke změně délky trvání pracovního poměru, tak ke změně rozsahu pracovní doby je nutný souhlas obou stran, jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. Než budete souhlasit s takovou změnou, velmi pečlivě zvažte všechny důsledky, které to pro vás může mít. Je třeba poč
V naší poradně s názvem NARAŽENÁ ŽEBRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Šinkmajerová.
Dobrý den.
Žiju už sama, nemá mi kdo pomoci. Narazila jsem si žebro vzadu nad pasem. Co mi O P R A V D U pomůže od bolesti? Mám mast IBALGIN, ale zdá se mi, že vůbec nepomáhá. Od naražení žebra uplynul ZHRUBA TÝDEN. Prosím, pomozte mi, DĚKUJI.
Marcela Šinkmajerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na zmírnění silné bolesti je lepší použít léky, které se polykají, nejbezpečnější je paracetamol (Paralen 500) maximálně 2 tablety po 4 hodinách. Stěžujete si, že nemáte nikoho k ruce. Pro tyto případy je zde hojně rozšířená domácí péče, kterou hradí pojišťovna. Domluvte se se svým praktickým lékařem, aby vám ji na měsíc předepsal. V rámci návštěv vás zdravotní sestra zkontroluje a provede masáž postiženého místa. To napomůže rychlejšímu zhojení.
Podmínky nároku na invalidní důchod stanoví zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Podmínky pro získání důchodu jsou celkem dvě:
Míra poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35%.
Minimální doba odpracovaných let.
Občan má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl podmínky pro vstup do starobního důchodu a stal se:
invalidním a získal potřebnou dobu pojištění,
invalidním následkem pracovního úrazu.
Občan je považován za invalidního, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
Snížená pracovní schopnost
Pracovní schopností se rozumí schopnost občana vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u občana před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu občana doloženého výsledky funkčních vyšetření a přitom se bere v úvahu:
zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost,
zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,
zda a jak je občan na své zdravotní postižení adaptován,
schopnost rekvalifikace občana na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,
schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,
v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je občan schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.
Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí.
Za stabilizovaný zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje občanu vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.
Občan je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.
Zkušenosti pacientů z praxe po operaci karpálního tunelu
Jak pacienti popisují průběh pracovní neschopnosti
Zkušenosti pacientů ukazují, že pracovní neschopnost po operaci karpálního tunelu je velmi individuální a často se liší od původních očekávání. Mnoho lidí uvádí, že první dny po operaci jsou překvapivě snesitelné, ale skutečné omezení přichází při běžných činnostech, jako je psaní na klávesnici, uchopení předmětů nebo delší práce rukou. Pacienti často zmiňují, že bolest nebývá hlavním problémem, spíše jde o slabost ruky a nejistotu při jemné motorice. U administrativních profesí se lidé vracejí do práce dříve, ale pouze s omezeným tempem. Manuálně pracující pacienti naopak popisují obavy z předčasného návratu. Častým tématem je i strach z opětovného zhoršení obtíží. Právě proto většina pacientů hodnotí pracovní neschopnost jako důležitou součást léčby. Shodují se, že uspěchaný návrat se nevyplácí.
Co pacientům návrat do práce usnadnilo
V praxi se opakují podobné zkušenosti ohledně toho, co návrat do práce urychlilo nebo naopak zpomalilo. Karpální tunel – rekonvalescence a práce spolu úzce souvisí s tím, zda pacient dodržoval doporučení lékaře. Ti, kteří poctivě rehabilitovali a šetřili ruku, popisují rychlejší zlepšení. Pozitivně je hodnocena také vstřícnost zaměstnavatele. Možnost práce z domova nebo úprava pracovní náplně hrály významnou roli. Pacienti často zmiňují, že psychická pohoda měla na hojení větší vliv, než čekali. Stres a tlak na výkon naopak rekonvalescenci prodlužovaly. Praktické zkušenosti potvrzují, že návrat do práce by měl být postupný.
Úhrada lázeňské péče z veřejného zdravotního pojištění
Rozsah úhrady lázeňské péče závisí na typu schváleného pobytu a zdravotním stavu pacienta. Zásadní roli hraje posouzení revizním lékařem zdravotní pojišťovny.
Komplexní lázeňská péče (KLP)
Komplexní lázeňská péče je určena zejména pacientům po závažných kardiovaskulárních příhodách, jako jsou stavy po infarktu myokardu nebo po cévních operacích. Zdravotní pojišťovna hradí léčebnou část, ubytování i celodenní stravu. Pobyt probíhá v době pracovní neschopnosti a standardní délka činí 28 dnů.
plná úhrada léčby, ubytování i stravy
pobyt v pracovní neschopnosti
možnost schválení průvodce
možnost prodloužení při splnění indikačních kritérií
Příspěvková lázeňská péče (PLP)
Příspěvková forma je vhodná pro stabilizované pacienty, kteří již nevyžadují nepřetržitý lékařský dohled. Zdravotní pojišťovna hradí pouze léčebné procedury, zatímco ubytování a stravování si pacient hradí sám. Pobyt probíhá v rámci dovolené.
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pibilova lenka.
Jsem v koncich, kde najdu v praze a okoli kozniho lekare ktery osetri blizkou osobu ve vecernich nebo nocnich hodinach? Nikdo nechape ze existuje prace behem ktere se proste neda odejit pres den do kozni ambulance. Stav je akutni. Existuje kozni pohotovost? Na netu jsem nic nenasla a nemocnice radi pres den do ambulance coz v nasem pripade proste nejde. Diky za jakekoliv info
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Platný Zákoník práce říká:
Pokud zaměstnanec v pracovní době absolvuje u lékaře vyšetření nebo ošetření, je zaměstnavatel povinen omluvit jeho nepřítomnost v práci, poskytnout mu pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Nezbytně nutnou dobou je nejen samotný lékařský výkon (vyšetření nebo ošetření), ale i cesta do zdravotnického zařízení a zpět a doba čekání na příjem u lékaře, případně jiné přímo související úkony.
Nekomplikujte si situaci a běžte k lékaři v denní době. Lékařů, kteří by byli ochotni ambulantně vyšetřovat mimo rámec obvyklé pracovní doby, je jen hrstka, takže těžko se v nich najde nejlepší odborník právě na váš problém. Během denní doby máte škálu nejlepších lékařů mnohem větší a dostupnější a tím i větší šanci na rychlé uzdravení.
Základní zásadou úspěšné léčby je pečlivé dodržování klidového režimu. Doporučuje se také obvázat hrudník, aby došlo k jeho částečnému znehybnění, což pomůže zmírnit bolest i urychlit hojení. Před samotným obvázáním se pořádně nadechněte a v pomalém výdechu proveďte opatrnou fixaci obvazem. Dejte pozor, abyste ho příliš neutáhli, bylo by to nepříjemné. Ideální je, pokud vydržíte alespoň 5 dní, než fixaci povolíte, sundáte a případně vyměníte. Naražená žebra jsou velmi bolestivý úraz. Obvykle se také podávají analgetika, zvláště na noc, abyste se mohli v rámci možností vyspat. Sami vyzkoušejte, jaká poloha je pro vás nejsnesitelnější, nejbolestivější bývá klasické ležení, doporučuje se polosed. Ačkoliv je vyléčení individuální záležitostí, zpravidla je nutné mít klid alespoň 5–6 týdnů a spát v polosedě. Největší bolest ustoupí zhruba po měsíci, výjimkou však nejsou ani posttraumatické bolesti, kdy naražená žebra při určitých pohybech pocítíte i po několika měsících od úrazu.
V naší poradně s názvem PO OPERACI KYRETÁŽE JAK DLOUHO JSI V NESCHOPNOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den chtěla jsem se zeptat když nastupuji v pátek na operaci kyratáže jak dlouho je člověk v neschopnosti.Děkuji za odpověd s pozdravem Hanka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doba rekonvalescence po kyretáži je u každé ženy individuální a přesně ji může určit váš gynekolog, který zná váš celkový zdravotní stav. Zavolejte mu a zeptejte se ho na to.
Průběh hojení není u všech pacientů stejný. Pracovní neschopnost po operaci karpálního tunelu se může prodloužit při výskytu komplikací, jako je infekce, otok nebo přetrvávající bolest. Někdy se objevuje i ztuhlost prstů nebo snížená hybnost zápěstí. Tyto potíže vyžadují další léčbu nebo rehabilitaci. V takovém případě lékař obvykle pracovní neschopnost prodlouží. Cílem je zabránit zhoršení stavu. Trpělivost je v této fázi klíčová. Přetěžování ruky se nevyplácí.
Nedodržení režimových opatření
Významnou roli hraje chování pacienta po operaci. Pokud nejsou dodržována doporučení, může se rekonvalescence výrazně prodloužit. Typickým problémem je předčasné zapojení ruky do práce nebo domácích činností. Karpální tunel rekonvalescence a práce spolu úzce souvisí. Každé přetížení může vést k návratu bolesti. Lékaři proto zdůrazňují klidový režim. Správná péče o ruku zkracuje dobu pracovní neschopnosti. To potvrzují i zkušenosti pacientů.
Ve svém příspěvku STERILIZACE VEJCOVODŮ JAKÁ JE DOBA NA NESCHOPNOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Haindlová.
Dobrý den chtěla jsem Vás poprosit o odpovět na mou otázku.Jak dlouho je žena v neschopnosti po přerušení vejcovodů.Jsem žena která nevydrží býti dlouho doma.Budou mi to dělat laparoskopicky .Děkuji za odpověd
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Chirurgická léčba štítné žlázy je poměrně malý a časově nenáročný zákrok, který má jen opravdu velmi nízké procento možných komplikací. Jak uvádí pacienti, například v úterý je operovali, v pátek byli doma. Bolest je zhruba srovnatelná s angínou. Nepříjemný je drén vedoucí z operační rány do nádobky, ale ten se za 2 dny vyndává. Záleží na tom, jak která nemocnice postupuje. Pobyt v nemocnici trvá asi 4–7 dnů. Při propuštění se obdrží zpráva pro praktického lékaře a odesílajícího endokrinologa nebo interního lékaře, který se o pacienta nadále bude starat. Operatér nebo ošetřující lékař oddělení objedná pacienta ke kontrole a vydá léky (recepty na léky), které byly doporučeny k užívání po operaci. Od sestry oddělení obdrží pacient při propuštění Poukaz o trvání pracovní neschopnosti („lístek na peníze“) a Potvrzení pracovní neschopnosti („neschopenka“). Pracovní neschopnost trvá po propuštění kolem 4 týdnů, po tutéž dobu by se měly vyloučit sportovní aktivity.
V naší poradně s názvem ELEKTROŠOKY A VEDLEJŠÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Bude mi 50 let a již dva roky trpím dle lékařů smíšenou úskoztnou depresivní poruchou, na začátku propuknutí nemoci jsem prošel během půl roku 3 hospitalizace v Psychatrických nemocnicích s nasazením antidepresiv, bez valného efektu. 10 měsíců jsem byl v pracovní neschopnosti a poté jsem na doporučení lékařů nastoupil zpět do zaměstnání, již více jak rok dělám, ale můj psychický stav se noc nelepší i přesto, že docházím i na individulání psychoterapii, nic mě netěší, dříve příjemné prožívání aktivit jako je sport, zábava, kamarádi, mne vůbec netěží a většinou se izoluji doma. Energii mi nedodává ani plně fungující a spokojená rodina, kdy mám hodnou manželku a dva malé syny 5 a 7 let se kterými mám jet na dovolenou v létě do Turecka, na což se netěším, ale spíše se toho děsím jak to zvládnu, nedokážu se prostě na nic a na nikoho těšit a stále častěji uvažuji o tom zda by nebylo lepší kdybych tady už nebyl, snažím se ale vydržet hlavně kvůli rodině. Vzhledem k tomu, že léková terapie v kombinaci s psychoterapii moc nezabírá, proto zvažuji i elektrošoky, můžete poradit zda by to bylo pro mne vhodné a s jakým efektem, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Milý Martine, úplně cítím vaši obrovskou úzkost a neustálou depresi. Je to nelehká zkouška ve vašem životě a vzdát to odchodem ze života, to by udělal jen srab, a to vy nejste. Mnoho věcí jste v životě dokázal. Dokázal jste vybudovat skvělou rodinu a dal jste život dvou vašim krásným dětem, které se určitě těší na vaše radostné úsměvy. Nyní se musíte soustředit na to, jak se znovu vzpamatovat. Když máte strach z cesty do Turecka, tak tam nejezděte a nechte rodinu, ať si užije tuto dovolenou sama. Vy v té době budete mít čas sám na sebe. Vezměte batoh pár věcí na sebe a vyjeďte na několik dní někam do přírody a nechte se unášet vývojem situace. Seznamte se s novými lidmi a zaposlouchejte se do jejich životních příběhů. Vaše psychické problémy pramení z toho, jak vnímáte své okolí, svůj život a situace, které v něm přicházejí. Změnou prostředí, rytmu a lidí kolem sebe, byste mohl dosáhnout nových pocitů, které jste již dlouho neměl. Nebraňte se ničemu a zkuste se chovat, jako když jste byl svobodný. To by vám mohlo pomoci vrátit se zpět do šťastného a radostného života. Držím vám palce a přeji, ať znovu poznáte krásy života, který máte.
Naražená žebra jsou úrazem, ke kterému může dojít při nejrůznějších sportech, ale i zcela běžných aktivitách. Příčinou bývá zpravidla přímý úder nebo pád. Přináší s sebou spoustu bolesti, kterou bohužel zhoršuje i obyčejné dýchání. Vzhledem k tomu, že žebra chrání životně důležité orgány, není na místě tento úraz podceňovat. Úrazy spojené s pohmožděním žeber nejsou nic neobvyklého a nevyhýbají se žádné věkové skupině. Nejčastěji se však týkají sportovců, kteří se věnují kolektivním sportům, kdy dochází k častému kontaktu s protihráčem (typicky úder loktem). Své o tomto úrazu ví i cyklisté či lyžaři, které někdy potkal pád.
Když zjistíte, že máte na hrudníku jakoukoliv deformaci nebo se na něm tvoří podlitina či krevní výron, hůře se vám dýchá, máte dráždění ke kašli, nebo dokonce vykašláváte krev, neotálejte s návštěvou lékaře. Ten vás pošle na rentgenové vyšetření, aby se zjistilo, zda není nějaké žebro zlomené. V takovém případě by totiž mohlo dojít i k nežádoucímu poškození orgánů (zejména plic), které je život ohrožující.
V naší poradně s názvem BOLESTI KLOUBŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iv.
Dobrý den ,
můžete mi prosím poradit . Je mi 41 let a pracuji s tezkými břemeny až do 50 kg a teď jsem již delší dobu v pracovní neschopnosti z důvodu bolesti loktů (tenisový loket ) , zad , kyčelního kloubu a ještě se k tomu přidala bolest kolenou . Byla jsem na klinice nemoci z povolání kde mě odeslali na třífazovou gamagrafii skeletu která nepotvrdila ze se jedna o epikondylitidu . Bohužel jsou pro mě náročné i domací práce , odnést nákup apod.Podle všeho mi neuznají ani nemoc z povolání , můžete mi prosím poradit co ještě mohu udělat nebo na koho se ještě obrátit ? Opravdu si myslím , že tato práce mi zdraví zničila , ještě mohu uvést , že mé bmi je podle ortopeda 16,85 .
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste fyzioterapeuta. Pár týdnů zkuste docházet za fyzioterapeutem, který vám uvolní bolestivé svaly a zanalizuje možné příčiny. Po několika návštěvách budete vědět co máte v životě změnit a v uvolňování pak můžete pokračovat sama. Pokud jste z Prahy, tak přesně tyto služby naleznete ve sportovním areálu Jeremi https://www.jeremi.cz/#uvod…
Ve svém příspěvku ARTROZA,VYHŘEZLÉ PLOTÉNKY A VÝRŮSTKY V BEDERNÍ PÁTEŘI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václava Svitáková.
Jsem rok v pracovní neschopnosti a necítím žádné zlepšení po RHB ,INFUZÍCH I po OZONOVÉ TERAPII … Mám příznaky stejné jak zde popisujete . Při chůzi šlápnu jako do prázdna a upadnu . Bolest v bederní oblasti vlevo, nesnesitelná v kyčli směřující kolem stehna po lýtko až k chodidlu a palci. Jsem po několikáté přeobjednána na neurologii NA HOMOLCE, protože mi nebyla od mé stávající neuroložky předepsána magnetická rezonance-odmítla .(tuto na tomto pracovišti vyžadují).
Mám pocit, že se léčba mohla uspíšit o půl roku … Jsem zoufalá, protože se nemohu pohybovat a přibírám na váze …(bojím se)
Mnohokrát děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rakovina prostaty, respektive její léčba, může vyvolat různě závažnou únavu – od lehké únavy až po stavy tělesného vyčerpání, které mohou znemožňovat běžné denní činnosti. Pacienti se cítí unavení, objevuje se letargie, spavost a vyčerpání, které neustupuje ani po odpočinku. Ovlivněna bývá psychika pacienta, jeho motivace, schopnost se koncentrovat, potlačeno je libido (sexuální touha). Je-li únava způsobena terapií rakoviny prostaty, tak většinou po jejím ukončení ustoupí, může to ale trvat i déle. Častou příčinou této únavy může být jak hormonální terapie, tak i pokročilé stadium onemocnění či metastázy (rozšíření nádoru mimo prostatu).
Rakovina prostaty i její léčba mohou způsobovat obtíže s močením (časté nucení na močení či slabý proud moči a z toho plynoucí delší trvání močení) nebo udržením moči (močová inkontinence). Tyto obtíže mohou po léčbě ustoupit nebo v různé míře přetrvávat dlouhodobě.
Radioterapie může způsobovat zažívací obtíže, protože záření může vyvolávat zánět ve stěně střeva, který vede k průjmům a bolestem břicha či konečníku. Vzácně může vyvolat i krvácení z konečníku. Zažívací obtíže po radioterapii většinou rychle ustoupí, může to ale trvat i déle, nebo se mohou zažívací obtíže objevit až měsíce či roky po ukončení ozařování.
Nádor prostaty, který nepřekročil její okraje, většinou není bolestivý. Bolesti se ale mohou vyskytnout po terapii. Po radikální prostatektomii můžete mít bolesti v průběhu hojení po operaci, úlevu mohou přinést léky proti bolesti. Nádor, který se rozšířil mimo prostatu, však může způsobovat bolesti, a to zejména při rozšíření nádoru do kostí, což je poslední stadium neboli 4. stadium, po němž následuje smrt. V tomto období se mohou vytvářet vzdálená ložiska (metastázy) v jiných orgánech, například kostech, jak již bylo uvedeno výše. Jedná-li se o páteř, mohou tato ložiska utiskovat míchu a způsobovat neurologické obtíže. Nedochází k tomu často, ale pokud ano, je důležité časné řešení.
Onemocnění ovlivňuje praktický život. Může změnit pracovní schopnost a finanční situaci. Léčba nádorového onemocnění může zabrat delší dobu a v jejím průběhu obvykle budete v pracovní neschopnosti. Časté návštěvy lékaře mohou také znamenat absenci v práci. A po radikální prostatektomii budete nejspíš potřebovat několik týdnů, než se budete moci vrátit k větší fyzické aktivitě.
Vedlejší účinky léčby, jako je například únik moči, mohou práci dále znesnadňovat. Radioterapie bývá méně fyzicky zatěžující, ale někdy si vyžádá častý odpočinek či pracovní neschopnost.
Návrat do práce po ukončení terapie závisí na jejím výsledku, délce nutné rekonvalescence a následcích léčby. Někdy je vhodné zaměstnání změnit či zkrátit úvazek.
Ve svém příspěvku LÁZNĚ PODĚBRADY HRAZENÉ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Jícha.
Dobrý den,
jsem v pracovní neschopnosti, lékař mi doporučil komplexní lázeňskou péči, ale mám si sám zajistit pobyt a potom mi napíše poukaz. Prosím, jak postupovat a jaký je nejbližší termín.
Děkuji za každou informaci
S pozdravem
Jícha Václav
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejvíce naražená žebra bolí, když rychle dýcháme, kašleme, kýcháme nebo se něčemu smějeme. Bolest může trvat i několik týdnů. Doporučuje se 4–6 týdnů absolutního klidu a spaní v polosedě.
V naší poradně s názvem ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY - ODSTRANĚNÍ BEZ OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sixtová.
Dobrý den, hledám středisko na odstranění žlučových kamenů rázovou vlnou, jsme z Prahy. Na internetu se mi zatím žádné pracoviště nepodařilo dohledat. Umíte poradit kde provádějí? děkuji s pozdravem Sixtová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Odstranění kamenů rázovou vlnou se odborně nazývá litotrypse extrakorporální rázovou vlnou. Rázová vlna není příliš vhodná k odstraňování žlučníkových kamenů. Mnohem širší uplatnění má v odstraňování kamenů v močových cestách. Žlučníkové kameny se nejčastěji odstraňují endoskopicky nebo otevřeným chirurgickým výkonem. Při šetrnějším endoskopickém výkonu se zavádí endoskopický nástroj přes kožní řez nebo přirozenou cestou přes vstup ústy. Cílem výkonu může být drcení kamene, jeho vynětí v celku a nebo odstranění celého žlučníku i s kamenem.
V Praze se léčbou pomocí rázové vlny zabývá Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde na tamní urologické klinice umožňují klientům neoperační léčbu a postup bez užití anestézie. Jde o jedno z nejlepších pracovišť tohoto typu. Primární zaměření tohoto pracoviště je na odstraňování kamenů z močových cest.
Jak již bylo zmíněno, tak na žlučové kameny se používá endoskop. Odborný název výkonu je ERCP - Endoskopická Retrográdní Cholangio-Pankreatografie. Nejlepším pracovištěm tohoto typu v Praze je Institut klinické a experimentální medicíny IKEM a tamní Klinika hepatogastroenterologie. Pracovní doba je dána rozpisem jednotlivých lékařů na ambulancích. Obvyklá pracovní doba je od 8.00 do 18.00 hod. Noví pacienti jsou přijímáni na ambulanci po předchozím objednání a na základě doporučení praktického nebo jiného odborného lékaře. Klinika je umístěna v areálu IKEM v bloku C, ve 3. patře a telefon pro objednání je 236 052 617.
Naražená žebra se mohou projevovat bolestí na hrudi, bolestí páteře, tlakem na hrudi a občasným ztíženým dýcháním. Tyto projevy se mohou zaměnit za příznaky infarktu.
V naší poradně s názvem SPATNÉ VYLUČOVÁNÍ ŽLUČI PŘÍZNAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
Dobrý den,prosím o radu mám problém se stolicí vždy jsem měla spíše zácpu ale ted chodím každé ráno(pak už ne)sož se dobrý ale ta barva stolice je spíše do žluta nebo taková hnědožlutá při utření na papíře je spíš žlutá barva také mám bolest v prv.podžebří a jako boku něký cítím takové jiko pálení bublíní ve střevech.na sonu břicha vše v pořádku.to býlo celé výšetření.Citím se jak kdyby mě to v pase pulilo takový divný pocit přesně kde končí žebra musím sedet jak tehotná abý mi to nepřekáželo přitom tlustá nejsem tak mě nemá co tlačit.U lékaře si připadám jak blázen.poradíte jak se toho zbavit.zkoušela jsem i probiotyka ale nic.diký
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doporučuji zahájit žlučníkovou dietu a objednat se někam na internu na pořádné vyšetření jater a žlučníku.
Ve svém příspěvku BOLESTI ZAD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivetka.
dobry den mam vlekle potize ze zadi pocinajici osteofytu lehke snizeni plotenek byla jsem odeslana k neurologovi a ten mi odblokoval zebra take mam paleni v oblasti zad neustale me boli v oblasti levehozebra vyloucili plc embol i infarkt brneni rukou a nohou prosim o radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Staňa.
Již 10 let mám úporné bolesti zad a kloubů. Až doteď. Na radu ortopeda jsem začal užívat kmenové buňky. Od 2. měsíce se cítím jako znovuzrozený a dokonce jsem začal sportovat. Kmenové buńky jsem objednal na webu https://www.zdravi-energie.cz a změnily mou kvalitu života. Doufám, že to pomůže. Staňa
Žádost o důchod podává sám občan. Je vhodné, když tak učiní po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, který zná jeho zdravotní stav. Žádost s občanem sepisují na ÚSSZ. Žádost o důchod se podává osobně, případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (nevyžaduje se její úřední ověření). Žádost s žadatelem sepíše zaměstnanec oddělení důchodového pojištění. Pokud nemůže občan z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žádost o důchod uplatnit sám, může ji za něj podat rodinný příslušník. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti a potvrzení lékaře, že mu závažný zdravotní stav neumožňuje žádost o dávku podat.
Podat žádost o důchod je možné v kterýkoliv úřední den. Doporučujeme se pro tento úkon předem objednat prostřednictvím objednávkového systému ČSSZ, aby měl žadatel jistotu vyřízení jeho záležitosti v předem zvolený termín a čas. Sepsání žádosti je časově náročný úkon a žadatel je povinen uvádět přesné, konkrétní a pravdivé údaje.
Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).
Potřebné doklady a tiskopisy
nezbytný je doklad totožnosti, tj. občanský průkaz (i prostřednictvím aplikace eDoklady), případně cestovní pas či povolení k pobytu,
doklady o době studia (popřípadě učení), a to i v případě, že nebylo dokončeno;
výuční list;
vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení;
výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom;
potvrzení školy o délce studia (pro nárok na důchod a jeho výši nemá přímý vliv stupeň dosaženého vzdělání, ale délka doby studia; proto je nutné předložit doklady, z nichž je tato skutečnost patrná);
u vojáků doklady o době vojenské služby, vojenská knížka, potvrzení Správního archivu Armády České republiky (sídlí na adrese: Nám. Republiky 4, Olomouc);
doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti - rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče (např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče), pokud nelze uvedené ze strany ÚSSZ ověřit v agendovém systému evidence obyvatel;
doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.), které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění nebo o nichž je žadateli známo, že je ČSSZ nemá ve své evidenci;
žadatelé, kteří pobírají/pobírali náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) předkládají potvrzení zaměstnavatele o výši vyplacených náhrad.
