Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.
Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.
V naší poradně s názvem NARKOZA ANARKOZA JEJI VLASNOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.
Dobry den muj dotaz je 29.6 jdu na zvetseni porsi zniceho nemam stach jen s narkozy vubec nevim jak to bude mam 6 deti a mam strach jsem zdrava nemoce nemam ale co kdyz se neco obeví aniž bych vedela ?Na co se pan doktor pta nez mu podepisu papír ze souhlasem?Děkuji Katerina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když už jste se k zákroku zvětšení prsou rozhodla, tak se toho nebojte. Narkóza, neboli celková anestezie, se dnes aplikuje tak, aby nepoškodila žádné funkce mozku ani jiných důležitých orgánů. Před zákrokem vám bude provedeno vyšetření krve, ze kterého lékař pozná, zdali jste zdravá a zeptá se vás na prodělané nemoci, na alergie a na to jestli užíváte nějaké léky. Operace zvětšení poprsí nepatří mezi příliš rizikové zákroky. Proto není třeba se obávat.
Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.
Pod pojmem celková anestezie se obvyklemyslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Využívají se tedy anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.
Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát jeho zdravotní stav, aby
Ve svém příspěvku NARKÓZA CELKOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den chtěla bych se zeptat.Jdu poprvé v životě miniinterupci.Strašně se bojím te narkozy.Je možné ze se nemusím vzbudit.Nevím jestli nejsem nějak nemocná mám hodně vyšetření před sebou.Ale do miniinterupce nestihnu mít ani jeden výsledek.Předem děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mária.
Pekny vecer prajem.
Chcu mi dieta 3 rocne kazde 2 tyzdne sadrovat po narkozou.
Ale pol roka .Kazde 2 tyzdne pod anestezou a pol roka ved to je hrozne vela nakozi .
Preto s abojim aby to nemalo ma mozog nasledok. Nie je lepsie radsej operovat ? Ako vyhnut s aoperacie a pol roka zae ta narkoza? Dakujem
Anestezie, lidově nazývaná narkóza, je lékařská léčba, která zabraňuje pacientům pociťovat bolest během zákroků, jako je chirurgický zákrok, některé screeningové a diagnostické testy, odebrání vzorku tkáně (např. kožní biopsie) a stomatologické výkony. Anestézie umožňuje pacientům dosáhnout na postupy, které vedou ke zdravějšímu a delšímu životu.
K navození anestezie lékaři používají léky nazývané anestetika. Vědci vyvinuli soubor anestetických léků s různými účinky. Mezi tyto léky patří celková, regionální a lokální anestetika. Celková anestetika uvedou pacienty do bezvědomí během procedury, zatímco lokální a regionální anestetika pouze znecitliví část těla a umožní pacientům zůstat při vědomí.
V závislosti na typu potřebné úlevy od bolesti lékaři dodávají anestetika injekcí, inhalací, lokálním lotionem, sprejem, očními kapkami nebo kožní náplastí.
Celková anestezie
Celková anestezie postihuje celé tělo, pacienti jsou v bezvědomí a nemohou se hýbat. Chirurgové jej používají při operacích vnitřních orgánů a při jiných invazivních nebo časově náročných zákrocích, jako je operace zad. Bez celkové anestezie by nebylo možné mnoho velkých, život zachraňujících výkonů, včetně operací na otevřeném srdci, operací mozku a transplantací orgánů.
Lékaři aplikují celková anestetika buď přímo do krevního řečiště (intravenózně), nebo jako inhalační plyn. Celková anestezie podaná intravenózně bude působit rychle a rychle zmizí z těla. To umožňuje pacientům jít domů dříve po operaci. Odeznívání inhalačních anestetik může trvat déle.
Celková anestetika jsou obvykle velmi bezpečná. Ale pro některé pacienty mohou představovat riziko, jako jsou starší lidé nebo lidé s chronickými nemocemi, jako je cukrovka. Nežádoucí účinky mohou u některých pacientů, zejména u starších osob a dětí, přetrvávat několik dní.
Závažné vedlejší účinky – jako je nebezpečně nízký krevní tlak – jsou dnes mnohem méně časté než kdysi. Přesto, stejně jako u každého lékařského postupu, existují určitá rizika. Aby se tato rizika minimalizovala, specializovaní lékaři zvaní anesteziologové pečlivě sledují pacienty v bezvědomí a mohou upravit množství anestetika, které dostávají.
Lokální a regionální anestezie
Lékaři používají lokální a regionální anestetika k blokování bolesti jen v určité části těla. S těmito anestetiky zůstávají pacienti při vědomí a přesto bez bolesti. Obvykle pacienti odcházejí domů brzy po operaci.
Lokální anestetika působí na malou část těla, například na jeden zub. Často se používají ve stomatologii, při očních operacích, jako je odstranění šedého zákalu, a k odstranění malých kožních výrůstků, včetně bradavic a mateřských znamének.
Regionální anestetika ovlivňují větší oblasti, jako je paže, noha nebo vše pod pasem. Tento druh anestezie se používá například při operacích rukou a kloubů, ke zmírnění porodních bolestí nebo při porodu císařským řezem.
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni
V naší poradně s názvem MENINGOKOK PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luisa.
Dobrý den,mám strach jestli jsme se nenakazili meningokokem na navsteve,prosim lze z krve zjistit nakazu,dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, meningokok jde zjistit z krve. Meningokok způsobuje život ohrožující onemocnění, při kterém jde o minuty. K nezvratnému poškození organizmu dojde už za několik hodin od prvních příznaků. Ty přitom nemusí být nijak závažné ani specifické, onemocnění může být na začátku mylně považováno za běžnou virózu s nechutenstvím, nevolností a rýmou. Základní projevy tohoto nebezpečného stavu zahrnují horečku nad 38°C, bolest hlavy, světloplachost, zvracení, ztuhlou šiji a vyrážku. Právě tato vyrážka může pomoci rozpoznat meningokoka v domácím prostředí. Vyrážka na kůži totiž nezmizí, když se na ní přitlačí průhledná sklenice. To je jasný signál, že jde o meningokokovou infekci a je třeba okamžitě zavolat rychlou záchranou pomoc. Dalším domácím testem na meningokokovou infekci se provádí tak, že se nemocný uloží na rovnou podložku, například na postel bez polštáře s vystřenými dolními končetinami. Ohnutím hlavy vpřed se mu zatlačí brada směrem k hrudníku. Pokud zareaguje bolestivě a ohne nohy v kolenou, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc.
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Janečková.
Dobry den,
stále se trápím s tím uchem a po dnešní kontrole mi byl zjištěn vpáčený bubínek..co s tím?.myslíte že se srovná sám?bojím se dělat ty profuky abych si s nima bubínek nějak nepoškodila..
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že chodíte na kontrolu se svým uchem. Už cítíte, jak vás to vysiluje. Nejdříve rýma a pak ty problémy se sluchem. Nebojte, přejde to. Vpáčený bubínek není onemocnění bubínku, je to jeho změněný stav oproti normálu. Všechno to souvisí s tou vaší infekcí doprovázenou rýmou. To, co se vám dělo při rýmě v dutinách, způsobilo ucpání eustachovy trubice hlenem, který nyní, jak píšete, taháte do krku. Díky tomu eustachova trubice, ani po 4 týdnech, neplní svou funkci a nevyrovnává tlaky ve středním uchu jako dřív. Tím vzniká ve středouší podtlak, který vyvolává každé polknutí, a tento podtlak způsobuje s ušním bubínkem něco, co se podobá, jako když chcete udělat bublinu ze žvýkačky, ale neuděláte ji ven, ale dovnitř úst. Takový stav bubínku se označuje jako vpáčený bubínek. Profukem si můžete tento podtlak snadno vyrovnat. Prsty si sevřete nos, pevně zavřete ústa a zadní částí jazyka zatlačte nahoru na měkké patro. Uslyšíte mlasknutí, což znamená vyrovnání bubínku. Aby profuky byly bezpečné, musíte to chvíli zkoušet a najít správnou intenzitu tlaku vyvolaného jazykem. Pokud to nejde jazykem, můžete zkusit zatlačit lehkým výdechem proti zacpanému nosu. Důležité je zůstat trpělivá, i když už toho máte plné zuby, tak vydržte a tešte se na chvíle, až to všechno pomine. Brzy se tak stane.
Z mnoha zkušeností je potvrzeno, že na podobné stavy pomáhá sauna. Klasická suchá sauna 90 °C, vydržet co nejdéle a pak statečně pod studenou sprchu, ochladit hlavně hlavu ze všech stran (samozřejmě, že i celé tělo), pak se napít, chvíli si lehnout a za půl hodiny to celé dvakrát opakovat.
Operační zákrok, který proběhne v celkové narkóze, je možné podstoupit s menstruací. Doporučuje se používat tampon, nikoli antikoncepční pilulky. Jediná operace, při které je důležité oddálit menstruaci, je výměna kyčelního kloubu. Při narkóze a menstruaci se spíše jedná o pohodlí pacientky.
Ve svém příspěvku CO DELAT S KASLEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobry den,mame dvojcata jsou jim 4 roky a od skolky trpi casto kaslem,rymou,ted i dcera ma zanet prudusek.Jsme z toho uz nestastny,nevedel by nekdo nejake rady?Fialkovi
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mezi nejčastější nežádoucí účinky celkové anestezie patří pooperační bolesti svalů po relaxaci, zvracení u disponovaných osob, pocit škrábání v krku po intubaci. Vzácně může dojít při zajišťování dýchacích cest k uvolnění či vylomení viklavého zubu. Tyto nežádoucí účinky jsou nepříjemné, ale, nejsou nebezpečné. Nebezpečné však mohou být jiné komplikace, které jsou nejčastěji způsobeny atypickou reakcí na podané léky, například anafylaktická reakce u alergiků, geneticky podmíněná odlišná enzymatická výbava (to je důvod, proč bývá v předoperačním dotazníku otázka na komplikace při anesteziích u geneticky spřízněných osob). Výsledek takové reakce závisí na rychlosti, závažnosti a celkovém průběhu reakce. Taková komplikace může skončit i smrtelně. Tyto případy jsou naštěstí velmi vzácné, ale vyloučit je s naprostou jistotou nelze.
Každá operace představuje pro organismus stres a zátěž a je třeba, aby byl pacient v co nejlepší možné kondici. Zejména nepříznivé je nachlazení, vysoký krevní tlak, špatně léčená cukrovka. Proto je nesmírně důležité sdělit lékaři pravdivé informace o zdravotním stavu pacienta a nezatajit žádnou okolnost, která může mít význam pro průběh operace.
K plánovanému operačnímu výkonu musí být pacient bez nachlazení, rýmy nebo kašle, pokud onemocní virovým nebo jiným akutním onemocněním, je potřeba výkon odložit až do vyléčení a zotavení.
Ve svém příspěvku ZALEHNUTÍ UŠÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabina.
Dobrý den,už týden mám zalehlé pravé ucho.Na ORL jsem byla ucho mám vpořádku i vyšetření na Audio nic neprokázalo.Poradíte mi prosím.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hany.
Hledam radu pro moji 80 letou mamu.Do teto doby byla vitalni,pak ji přepadla chripka s rymou,kašlem a zehly ji uši.Coz chapu,jenze chripka odezniva( jeste tro hu ma slabou rymu),ale zcela neslysi na obe usi.Jen kdyz ji silne kricim do usi.Sama rika ze ma pocit plnych usi..Byli jsme i na orl a lekarka poze konstatovala ze to je vekem a jestli to chceme resit naslouchatkem.Jezis,jak vekem,kdyz do chripky slysela úplně normálně.Zadne leky,kapky..nic ji nepredepsala.Nevite radu??
Celková anestezie je určena pro složitější stomatochirurgické zákroky operativního typu, které jsou také náročnější na čas. Výkon je prováděn pod dohledem specialisty – anesteziologa, který u pacienta navodí stav umělého spánku aplikováním celkového anestetika. Pacient tak necítí žádnou bolest nebo nepříjemné pocity. U celkové anestezie je před zákrokem vyžadována zdravotní prohlídka a standardní předoperační vyšetření.
Ve svém příspěvku ZADNÍ RÝMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Fialová.
Trpím na "Zadní rýmu" snad odjakživa od podzimu do jara. Pravidelně chodím na prohlídky na ORL, beru Zulbex, Desloratadine Actavis a sprej Mometason furoát Cipla.
Přečetla jsem si o "Zadní rýmě" už toho dost, ale nedočetla jsem se nikde, že by v důsledku toho bylo i to, že postižený rýmu, kterou nevysmrká, tak ji rovnou polyká. Přes den to ještě jde, ale když večer ulehnu, tak je to jeden nekonečný proud, který přeruším akorát sprejem. Sice se potom vyspím, ale ráno mám v puse všechno suché jako na Sahaře (jazyk, patro, uvnitř krku), že nemohu ani polknout. Beru ho jen v nouzi (nevyspaná - unavená). Z napolikaného hlenu mne potom bolí žaludek a někdy ráno se musím vyzvracet (sám hlen). Hlava nebo v krku mne nebolí a ani jinak se necítím nemocná. Akorát mám nutkání pořád něco jist alespoň trochu, že mne méně bolí žaludek. Vcelku dobře a rychle zabírá uvařené teplé brambory jen tak bez ničeho.
Rýma se mi sama spustí akorát když brečím, krájím cibuli nebo v zimě když se slunce odráží v čerstvě napadaném sněhu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.
Pani Aleno,
vyzkoušejte na zadní rýmu, výplach nosu konvičkou, kterou naplníte slanou vodou, vyplachovat se může každý den. Zakoupíte v lékárně a jistě Vám tam i poradí jak s konvičkou pracovat. Synovi velmi se zadní rýmou výplach nosu pomáhá.
Pokud je pacient nachlazený, vzniká zde důvod odkladu operačního výkonu nejméně o 3 týdny od konce onemocnění. Pacient musí být na zákrok v nejlepší kondici, jaké je schopen. To znamená, že všechna chronická komplikující onemocnění musejí být v nejvyšší možné míře kompenzována a stabilizována.
Ve svém příspěvku MOŘSKÁ VODA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Terezie.
Na ucpaný nos či na pročištění je skvělá mořská voda!
Používám nejraději Quixx sprej, dávkování ve spreji mi vyhovuje a opravdu mi nos uvolní. Zvlášť v sychravém počasí nosím stále v kabelce a nos čistím - jako prevenci před rýmou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Kopeček.
Hledal jsem dávkování šaratice, je to pro mne dost důležité. Po dlouhém hledání jsem našel honosný, výrazný nadpis: ŠARATICE, MINERÁLNÍ VODA - DÁVKOVÁNÍ. A ve "stati" pod nadpisem je dávkování bramboříku, něco březové vodě, a jiné, v tomto případě nesmysly. Tak chaotické informování je navzdory zázračné digitalizaci "n-té generace" informačních technologií, či jak to ještě honosněji nazvat, pro kočku. Bůh nás chraň před "digitalizací státní správy", tak propagované Pirátskou stranou. To by to asi dopadlo.
Kop.
Celková anestezie se podává dětem všech věkových a váhových kategorií včetně nedonošenců. A cílem každého dětského anesteziologa je, aby malý pacient necítil žádnou bolest před operací, samozřejmě během ní a ani po ní, když se probouzí. Proto se také před výkonem podává takzvaná premedikace, a to nikoli injekcí do svalu, jak se to dělalo dříve, ale ústy ve formě sirupu nebo kapiček. Úkolem premedikace je zklidnit pacienta před odjezdem na samotný operační sál. Podává se zhruba tři čtvrtě hodiny předem a děti jsou po ní opravdu natolik „vláčné“, že když je rodič opouští před dveřmi operačního sálu, téměř to nevnímají. Žádné srdceryvné scény se nekonají, žádnou úzkost dítě necítí.
Uvedení do celkové anestezie probíhá u 90 % malých dětí inhalačně, to znamená, že anesteziolog přiloží dítěti na nos a ústa inhalační masku a dítě po druhém třetím čtvrtém nádechu usne – ztratí vědomí. Všechny ostatní nutné přípravy na operaci, jako je zajištění žilního vstupu pro zavedení kanyly, zavedení močové cévky, žaludeční sondy, tracheální rourky a další podle druhu výkonu, se provádějí již v anestezii a dítě o nich vůbec neví.
V naší poradně s názvem ALERGIE NA ALKOHOL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ZK.
Dobrý den, mnoho let trpím alergickou rýmou a astmatem. Pokud piji alkohol (víno, whisky, koňak...atd) začnu ve velké míře kýchat a úplně mi oteče nosní sliznice. Trvá dlouho než se to upraví. Co mi v alkoholu tak vadí, že mám tuto reakci (myslím, že histamin to není - testy na něj vychází negativně. Velmi děkuji za odpověď. Kubíčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O alkoholu je známo, že zhoršuje již existující alergie. Alkohol v sobě obsahuje alergeny ze surovin, ze kterých byl vyroben, což jsou například:
ječmen
chmel
droždí
žito
pšenice
lepek
histamin (často nalezený v červeném víně)
siřičitany (často nalezené v bílých vínech).
U vás pravděpodobně některý z těchto alergenů vyvolává otoky nosní sliznice a kýchání.
Nejúčinnější léčba je vyloučit alkohol ze svého života. Na zmírnění následků alergie je pak vhodné užívat dlouhodobě antihistaminika, například volně prodejný Claritine.
Zadní rýma je v podstatě těžko vysmrkatelný zánět nosohltanu nebo zánět vedlejších dutin nosních. Nosohltan je horní část hltanu, ve které jsou přítomny krční mandle. Vede odsud Eustachova trubice ústící do středního ucha. V hltanu se potkávají zažívací a dýchací systém. Zánět nosohltanu je časté onemocnění způsobené nachlazením, viry, bakteriemi, popřípadě může nemoc začít virovým zánětem a bakterie využijí oslabené sliznice. Přenos infekce probíhá kapénkově (mikroorganismy jsou přenášeny námi vydechovanými kapénkami), infekce se může šířit především kýcháním, kašlem a rýmou.
Typickým příznakem zadní rýmy je, že pacient pociťuje v zadní části nosohltanu či v některých vedlejších dutinách rýmu. Nemůže se jí ale kvůli neschopnosti hleny vysmrknout zbavit. Dalším příznakem je bolest hlavy spojená s tím, že jsou u pacienta zacpány příslušné dutiny a kašel. Může se objevit malátnost, která ale není až tak častým průvodním jevem.
Základem léčby je naředění rýmy, aby bylo možné hlen vysmrkat. Proto je vhodné podávat dostatek tekutin, zvlhčovat vzduch, proplachovat nos, používat éterické oleje do aromalampy (například eukalypt, tymián, smrk, borovici, citrusy).
Lék na rýmu neexistuje i přes veškeré snahy medicíny.
K samoléčbě zadní rýmy (nikoliv alergické) je možné použít bylinné silice v podobě perorálních přípravků, jako je Sinupret, Nasivin Sinus sirup, Sinupo Forte. Obecně lze vyzdvihnout zvlhčení vzduchu a inhalace (Vincentka, Mucosolvan), které mohou být pomocnými metodami k uvolnění vazkého obsahu z dutin. Lokálně je možné použít antiseptický Stérimar s mědí (Cu) či lokální dekongescenční preparáty (Muconasal Plus, Olynth, Nasivin, Otrivin, Sanorin a další), ať již ve formě kapek, nebo spreje. Nástup účinku daných přípravků se začne projevovat okamžitě a zpravidla během 5–10 minut dojde ke splasknutí nosní sliznice a tím k uvolnění vedlejších dutin do prostoru nosního, čímž snáze sekreci vysmrkáte. Pokud je přítomna horečka nebo bolest supraorbitálních či paranazálních splavů, lze k uvolnění dutin nasadit též preparáty se sympatomimetikem (Paralen Grip, Modafen, Panadol Plus Grip). Jestliže se váš stav nezlepší nejpozději do 14 dnů, bude pravděpodobně nutná lékařská intervence s přispěním antibiotik makrolidového či linkosamidového typu (klaritromycin, azitromycin, klindamycin), nosního kortikoidu (Nasonex, Avamys), lokálního Pamyconu a omnipotentní Clarinase repetabs.
V naší poradně s názvem OPERACE DITETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Hudecova.
A,jeste se zeptam kdyz tu rymu dolecime do pondeli kdyz v utery ma predoperacni,tak mi ho vezmou? Nebo t musi byt nejaka inkubacni doba?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
V úterý by to už neměl být problém. Důležité je, aby malej neměl zánět v dutinách, který byl doprovázen tou rýmou. Určitě o té rýmě informujte lékaře, který povede operační zákrok, i když bude vyléčená.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Dobrý den, mám doma 2,5 měsíční miminko bohužel dostalo virozu trpí rýmou je možné nějak využít rýmovnik pro tak malé dítě? Například inhalace nebo dat kytku do pokojíčku či namočenou plenu na topení? Nebo nejak jinak? Moc děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Anestezie, lidově narkóza, představuje umělé uspání pacienta (celková anestezie) nebo znecitlivění určité části jeho těla (lokální anestezie) za účelem usnadnění nebo umožnění průběhu bolestivého lékařského zákroku a poskytnutí lepší péče.
Celková anestezie znamená vyřazení veškerého čití bolestivého i senzitivního s vyřazením vědomí. Jde de facto o řízenou otravu organismu s následným bezvědomím. Přestože jsou dnešní anestetika již bezpečnější než ta, která byla používána dříve, mohou mít trvalé následky (především u dětí a starých lidí), jako je třeba porucha chování. Někteří pacienti popisují poruchy paměti po celkové anestezii, které mohou přetrvávat několik měsíců i do konce života. Celková anestezie se tedy volí spíše tam, kde jiné, méně zatěžující druhy anestezie (lokální, spinální a podobně) nepřipadají v úvahu. Mnohdy si pacienti přejí zákrok „prospat“, a tak je přihlíženo k jejich přání. Jindy je volba typu anestezie ovlivněna i ekonomicky – nemocnice volí to, za co dostává víc zaplaceno. V České republice je v celkové anestezii provedeno 90 % všech chirurgických zákroků, v zahraničí 60–70 %.
Anestetika jsou mírně toxické látky. Anestezie tak může vést k poškození mozku, dále zvyšuje riziko poruch učení. Anestezie při operacích může způsobit infarkt myokardu či nevolnost zvanou nauzea. [1]
Před jakýmkoli chirurgickým zákrokem spojeným s narkózou se u svého lékaře poraďte ohledně léků nebo doplňků stravy, které užíváte. Doporučení v tomto článku jsou pro většinu lidí bezpečná, ale mnoho doplňků zvyšuje riziko krvácení nebo může interagovat s některými anestetiky. Chcete-li minimalizovat následky a rychlejší návrat k normálu, zkuste níže popsané tipy.
V naší poradně s názvem CO MŮŽE ZPŮSOBIT NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luky.
Dobrý den,
mám dotaz : náš 11 měs.chlapeček byl během dvou měs.pod narkozou celkem 5x, po posledních dvou narkozach,ktere byly během 6dní, nechtěl vůbec jíst ani pít. Po poslední narkóze je to už měsíc a stále má problém s pitím, odmítá flašku (máme několi druhů, pítko...), musím mu cpát pítí dávkovačem.Jídlo lžičkou už nám jde trochu lépe, ale celkově je to bída, jídlo stále odmítá, když se to podaří, je to nucením. Prosím moc o radu, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Tyto problémy nejspíš nesouvisí s anestéziemi. Nechutenství může spíše způsobovat zmatenost, strach, rozladěnost vašeho chlapečka z jeho dosavadního vývoje. Poraďte se o jeho chování s pediatrem, protože on nejlépe může zjistit příčiny odmítání a o to rychleji pak můžete reagovat a pomoci mu.
Anestezie může být více riziková pro lidi trpící astmatem, protože jejich intubace a následné vdechování směsi plynů jim může jejich onemocnění náhle zhoršit. Takovýmto lidem se doporučuje se na plánovanou operaci připravit. Rozhodně je vhodné se nejprve poradit s lékařem a společně naplánovat zákrok na dobu, kdy je astmatický záchvat nejméně pravděpodobný (například ve kterém ročním období), protože pacient má alespoň částečně svou nemoc pod kontrolou. To znamená, že to nesmí být v době, kdy se u něj projevují různé příznaky astmatu jako kašel, dušnost a nevyrovnané hodnoty vrcholové výdechové rychlosti. Důležité je také lékaři oznámit veškeré alergie, kterými pacient trpí, aby se zamezilo záchvatu při zákroku. Pokud by bylo riziko u pacienta příliš vysoké, může se lékař rozhodnout k jinému typu anestezie, pokud to tedy zákrok umožňuje. Před operací je také důležité zintenzivnit léčbu astmatu.
Zároveň pacienta s astmatem čeká zhruba 14 dní před operací vyšetření u specialisty, který mu provede bronchodilatační test, pokud by byl pozitivní, je třeba pacientovi před operací předepsat inhalační steroidy.
Jestliže je pacientu trpícímu astatem operována dutina břišní, může navíc dojít také ke zhoršené plicní funkci, což může pacientovo astma ovlivňovat i několik měsíců po zákroku. Pokud by takovýto pacient měl být z nějakého důvodu operován okamžitě bez předcházející přípravy a správného naplánování operace, tak se mu obvykle před operací podávají kortikoidy a zahájí se intenzivní inhalační léčba.
Operace mohou představovat riziko pro každého člověka, ale u malých dětí a starších lidí je riziko o něco větší. Hrozí u nich nejen obtíže během operace, ale i po operaci, také je u nich vyšší riziko morbidity a mortality. Problematické také je, že u starších lidí trvá rehabilitace a následné léčení déle a velmi často dochází také k tomu, že se nikdy zcela nezotaví. Po řadě operací se navíc ani nedostanou na tu úroveň soběstačnosti a samostatnosti, kterou měli před operací. U plánované operace starších lidí je také nezbytně nutná dobrá příprava na zákrok, samozřejmě se na komplikace nedá zcela připravit, ale je nutné, aby lékaři byli zcela informováni o všech obtížích, kterými pacient trpí. Je třeba si uvědomit, že vyšší věk má vliv na mozek, imunitu, dýchací ústrojí, oběhové ústrojí a na další orgány, které mohou být během operace nějak poškozené. Při přípravě na operaci a při samotném zákroku hraje tedy věk pacienta velkou roli. Ovlivňuje nejen anamnézu pacienta, ale i volbu anestezie, způsob dávkování anestetik. Po operaci je u starých lidí důležité, aby se byli schopni vyrovnat s pooperačním stresem i s možným nepříznivým výsledkem operace, případně dlouhodobou nutností hospitalizace a dalších možných negativních důsledků operace. Operace ve vyšším věku jsou tedy rizikové, ale vždy je důležité věřit lékařům, že vědí, co dělají.
