NÁROK NA INVALIDNÍ NA PLOTÝNKY je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Invalidní důchod je finanční pomocí českého státu pro jeho občany, kteří mají sníženou pracovní schopnost. V závislosti na zjištěném stupni invalidity se invalidní důchod rozlišuje na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně. Rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity spočívá právě v míře poklesu pracovní schopnosti občana. Jaké jsou podmínky pro získání a jak se invalidní důchod vypočítává se dozvíte, když budete dále pokračovat ve čtení tohoto článku.
Nárokna invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech
Na invalidnídůchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu, jak je zde uvedeno. Za invaliditu třetího stupně se pro účely věty první považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které mají za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Při posuzování invalidity pro účely nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně podle věty první se neprovádí srovnání se stavem, který byl u osoby uvedené ve větě první před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Výše procentní výměry invalidního důchodu osoby uvedené výše činí měsíčně 45 % z výpočtového základu, přičemž pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Přepočítací koeficient se stanoví jako podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, přičemž průměrná měsíční mzda se zjišťuje tak, aby byl zachován srovnatelný způsob zjišťování průměrné měsíční mzdy v předchozím období. Výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, stanoví prováděcí právní předpis do 30. září kalendářního roku, ve kterém se stanoví tento všeobecný vyměřovací základ. Přepočítací koeficient činí vždy nejméně hodnotu 1, přičemž tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa.
Procentní výměra invalidního důchodu náleží pojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši stanovené podle předchozího odstavce, na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce výše a na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle výše uvedeného odstavce, je-li invalidní důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění
Ve svém příspěvku BOLEST 6 MĚSÍCŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soňa.
Hezký den, děkuji za reakci. Fyzioterapeuty jsem zkusila 4, z toho rehabilitace denně (celý srpen). Za poslední 2 týdny mě 2x odvezla záchranka, mám za sebou již 10 kapaček. Na neurologii mě neřeší, prý nohu zvednu, není ochrnutá, na jiné řešení nemám věk. Vydupala jsem si MR. Prý koncem února. Konečně mi odebrali krev, hned první věc byla zvýšené CRP a hraniční hodnoty boreliozy. Obvodní lékař mi řekl, ať to řeším na neurologii, ti s tím nic nechtěli mít a poslali mě na infekční, kde mi odebrali krev, aby se udělaly podrobné testy jestli je to borelioza a vzhledem k tomu, že bez berlí už nikam nedojdu, mi dali ATB Doxybene. Před 3dny mě odvážela záchranka, kde řekli, to co spousta známých, že by se mohlo jednat o následek autonehody 08/2016 a že to budou ploténky. Bohužel jediná kontrola po autonehodě proběhla lékařkou od stolu, řekla sundejte si triko, ohněte se, to je ok. Ze dvou metrů. Na bolest páteře si vezměte brufen. Na neurologii dokonce záznam o autonehodě vynechali. Není to tam vůbec zapsané. Minulý týden mi udělali rentgen kyčlí a beder a prý nechápou, co mě může bolet, prý je vše v pořádku. Záchranka řekla, že mě musí okamžitě hospitalizovat, aby se udělaly všechny testy, vyšetřili mě, řekli, že je to psychické, dali mi kapačku a pak mi řekli, jestli se postavím, postavila, tak prý můžu jít. Plazila jsem se před nemocnici skoro po čtyřech!!! Psychicky jsem ok, jen se obávám, jestli tento přístup bude i nadále pokračovat, tak na tom opravdu začnu být psychicky špatně. Za 2 dny končím kapačky. Beru analgetika, která mi nezabírají (Ketonal, Zaldiar). Ostatní léky mi nedělaly dobře. Beru spoustu přírodních preparátů, vitamínů, bylinkové tinktury, předpokládám, že mi to neuškodí. Chodím na akupunkturu, jsem k těmto věcem skeptická, ale už 2x jsem odtud odešla bez berlí. Bolest byla, ale snesitelná. Za 2 hodiny se bolest vrátila. Nyní mám takto fungovat (nefungovat) a na kontrolu přijít v lednu. A čekat na MR. Jiné řešení pro mě nemají. Kdo mi tedy zjistí, zda jsou plotýnky v pořádku? Když neurologie to neřeší? Nebo to se uvidí až na té MR. Jak zjistím, čeho MR mi budou dělat. Neřekli mi to, nedali mi ani žádanku, zařizují si to v HK sami přímo ve FN HK. Je tam MT Lsp. Doufám, že to nebude jako u rentgenu, kde mě bolí i za krkem od té autonehody a oni to nezrentgenovali. Že když už mě budou projíždět, tak se kouknou na celá záda i celou nohu. Nebo si to mám na neurologii ověřit? Nevím, co dál. Pracuji z domů, ale to nepůjde pořád. Nemůžu chodit, sedět, jen chůze mi pomáhá. Ale jsem tak strašně unavená, že daleko nedojdu. Jsem zoufalá. Co je tohle za zdravotnictví.... Sestřička mi u kapačky řekla, šeptem, že prostě mají nařízení, dokud se hýbu a nějak se doplazím, nejsem případ k řešení :( to je jako smutné. Až budu mít zase nějaké novinky, ozvu se. A budu se snažit dostat k nějakému dalšímu fyzioterapeutovi a zkusím nějak zjistit, co ty plotýnky. Děkuji moc za rady zatím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdena.
Dobrý den.
P. Soňo,čtu si ten váš komentář k vašim problémům a pokud je to opravdu tak jak píšete,obraťte se na lékařskou komoru,zda je postup léčby a vůbec přístup lékařů k vašemu zdrav. stavu v pořádku.
A nebo napiš te na Ministrs.zdrav. Nesmíme si nechat všechno líbit.A to stále křičí jak mají málo peněz.
Až kvůli problémům budete v inv. duchodě a s bolestima,kdo vám co dá?
Za těch pár korun co pak budete brát si toho fyzioterapeuta nebudete moci ani dovolit.
Vše je na vás,je to vaše zdraví.Ale vím o čem píšu.Tak přeji hodně sil.
Výpočet invalidního důchodu se provádí součtem základní výměry a procentní výměry.
Základní výměra
Výše základní výměry invalidního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně.
Procentní výměra
Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění:
0,5 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,
0,75 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně,
1,5 % z výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené výše, která odpovídá novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené výše, která odpovídá dosavadnímu stupni invalidity. Koeficient se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa.
Pro výši procentní výměry invalidního důchodu se jako doba pojištění započítává i tak zvaná dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku.
U žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy, které nevychovaly žádné dítě.
U mužů se bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě.
Dopočtená doba se však nezapočítává, jestliže invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu.
Dopočtená doba se započte v plné výši pokud:
je období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění;
vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu;
doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 1 rok, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku občana;
doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 2 roky, vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku občana;
doba, která není kryta dobou českého pojištění je kratší než 3 roky, vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let občana.
Dopočtená doba se započte ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny podmínky uvedené výše. V tomto případě se krát
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To je teda pěkná patálie. Budete muset na vyšetření ke kožnímu lékaři, aby zjistil jaký patogen vám způsobil takovou destrukci nehtové plotýnky a podle toho určit účinnou léčbu. Pokud z nějakého důvodu nechcete jít k lékaři, tak můžete zkusit domácí léčbu hypermanganem. Opilujte celý nehet až na zdravou část a provádějte koupele obnažené plotýnky v růžovém roztoku hypermanganu dvakrát denně. Nehet nazalepujte a nechte volně větrat, aby byl stále v suchu.
Na základě podání žádosti o důchod začíná proces posuzování invalidity. Během něj ošetřující lékař pro potřeby ÚSSZ zpracovává a vydává podklady o zdravotním stavu občana. Sám žadatel je povinen ÚSSZ předložit lékařské zprávy a nálezy, které má a považuje je za významné. Kromě toho je důležitým podkladem pro vypracování posudku vyplněný profesní dotazník obsahující informace o kvalifikaci občana a o době a druhu vykonávaných zaměstnání/výdělečných činností. Žadateli jej k vyplnění zašle ÚSSZ. Posouzení, zda je žadatel invalidní a o jaký stupeň invalidity se jedná, provádí pouze posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS). Vzhledem k tomu, že IPZS během ní vyhodnocuje veškeré vyžádané a dodané zdravotní zprávy a podklady z předchozích vyšetření žadatelů, jejich osobní účast není zpravidla nutná a posouzení může proběhnout i v jejich nepřítomnosti. O nezbytnosti posouzení zdravotního stavu v přítomnosti rozhoduje posudkový lékař na základě zhodnocení dostupné dokumentace.
Výsledkem tohoto procesu je posudek o invaliditě, který je postoupen spolu s žádostí na ústředí ČSSZ, v jehož kompetenci je rozhodnout o nároku na důchod a jeho výši. IPZS posudek zašle také posuzovanému občanovi, a to do 7 dnů od jeho vypracování. Je důležité vědět, že posudek je jedním z podkladů pro rozhodnutí o nároku na invalidní důchod a že nárokna invalidní důchod nenastane automaticky s uznanou invaliditou.
Vše o INVALIDITĚ a jejím posuzování pro účely INVALIDNÍHO DŮCHODU najdete na webu IPZS: Posuzování invalidity.
Zákonná lhůta pro vyřízení je 90 dnů. Délka vyřízení závisí na tom, zda jsou v evidenci ČSSZ všechny podklady a na součinnosti ošetřujícího lékaře a klienta během procesu posuzování zdravotního stavu.
O přiznání důchodu zasílá ČSSZ žadateli písemné rozhodnutí. V něm je uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši. Přílohou rozhodnutí je osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, které byly pro důchod započítány.
Pokud nebyly podmínky pro nárok na důchod splněny, je žadateli zasláno rozhodnutí o zamítnutí žádosti, v jehož odůvodnění jsou důvody zamítnutí specifikovány.
Nejlepší je provádět základní úklid po každém vaření u plotýnek a vrchní desky sporáku a v troubě po každém pečení. Ne každému se však chce a ne každý má po několikahodinové práci v kuchyni ještě náladu věnovat se této činnosti. Sklokeramickou desku vyčistíte škrabkou, elektrický sporák houbičkou nebo plastovou drátěnkou.
Pravidelnou očistu vyžadují zejména plotýnky elektrického sporáku. Ty velmi brzy rezavějí a nevypadají potom dobře, nehledě na to, že koroze omezuje jejich funkci.
Doporučení:
Snažte se plochy odmastit mycími prostředky a nechte je úplně uschnout.
Budete potřebovat smirkový papír. Ideální je ten se zrnitostí 60. Vezměte kotouč smirkového papíru a opatrně osmirkujte povrch od rzi. Odstraňte vzniklý prach.
Můžete plochu plotýnky natřít vypalovací stříbřenkou, která se používá na ošetřování komínových rour. Nátěr obnovte ihned, jakmile se opálí.
Výborné je pláty plotýnky pravidelně ošetřovat jedlým olejem před tím, než je zapnete. Oleje samozřejmě nemusí být mnoho, stačí plotýnky jenom lehce přetřít. Potírání olejem zajistí ochranu. Důležité je plotýnky olejem ošetřit pokaždé, když vám na ně něco vyteče, například voda či polévka. Jestliže nezapomenete na pravidelné potírání olejem, docílíte u plotýnek přirozeného vzhledu, jaký je běžný u opáleného kovu. Potom plotýnky nebudou rezavět a nebudete muset ani používat stříbřenku na jejich přetírání.
Počítejte s tím, že pokud jste péči o plotýnky podcenili už v začátcích, nyní je pozdě. Hloubkovou korozi neodstraníte, museli byste použít strojní brusku. A to je náročné nejenom z celkového hlediska, ale samozřejmě také finančně.
V naší poradně s názvem KDY MÁ PACIENT PO OPERACI NÁROK NA LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Jsem od 25.6. 2016 po operaci plotýnky u levé lopatky. Mám nárok na lázně ? A od kdy a kolik mě to bude stát peněz.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Přesně na tyto otázky je třeba se dotázat u své zdravotní pojišťovny. Každá zdravotní pojišťovna má jinou politiku prevence a tím pádem i odlišný přístup k úhradám lázeňské péče.
Podmínky nároku na invalidní důchod stanoví zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Podmínky pro získání důchodu jsou celkem dvě:
Míra poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35%.
Minimální doba odpracovaných let.
Občan má nárokna invalidní důchod, jestliže nedosáhl podmínky pro vstup do starobního důchodu a stal se:
invalidním a získal potřebnou dobu pojištění,
invalidním následkem pracovního úrazu.
Občan je považován za invalidního, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
Snížená pracovní schopnost
Pracovní schopností se rozumí schopnost občana vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u občana před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu občana doloženého výsledky funkčních vyšetření a přitom se bere v úvahu:
zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost,
zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,
zda a jak je občan na své zdravotní postižení adaptován,
schopnost rekvalifikace občana na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,
schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,
v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je občan schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.
Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí.
Za stabilizovaný zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje občanu vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.
Občan je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.
V naší poradně s názvem MÁM NÁROK NA DÁVKY PŘI NEMOCI S CROHNOVOU NEMOCÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Richterová Iveta.
Dobrý den mám nárok na dávky při nemoci s crohnovou nemocí
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Obecně ne. Ale záleží na tom, jak vám nemoc komplikuje výkon pracovní činnosti. To je u každého člověka individuální a záleží na tom, jak to zváží posudkový lékař. Částečný invalidní důchod by při této diagnóze mohl být přiznán. Zeptejte se na podrobnosti svého praktického lékaře.
Kromě mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni či zaměstnanci na jejich vlastní žádost rodičovskou dovolenou, která slouží ke zdokonalení a prohloubení péče o jejich dítě. Rodičovská dovolená náleží matce (rodičce) dítěte ihned po skončení mateřské dovolené, která trvá obvykle 28 týdnů, případně 37 týdnů (u vícerčat).
Délka rodičovské je variabilní (2, 3 nebo 4 roky). Délku je možné měnit (téměř libovolně) i v průběhu čerpání. To znamená, že pokud se na začátku rozhodnete pro rychlejší čerpání, můžete si je v průběhu rodičovské dovolené změnit na pomalejší variantu.
S rodičovskou dovolenou souvisí i rodičovský příspěvek, který však neupravuje zákoník práce, ale zákon o státní sociální podpoře. V praxi dochází často k zaměňování obou pojmů. Doba, po kterou zaměstnanec nebo zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou, se nemusí plně krýt s obdobím, po které je pobírán rodičovský příspěvek. O poskytnutí rodičovské dovolené se žádá u zaměstnavatele, zatímco o rodičovský příspěvek se žádá na příslušném úřadu práce.
Aby vznikl nárok rodiči na rodičovský příspěvek, musí splnit určité podmínky, jako například po celý kalendářní měsíc musí osobně celodenně a řádně pečovat o nejmladší dítě v rodině. Dítě se může umístit i na určitou dobu do jeslí, mateřské školy či jiného předškolního zařízení, avšak pouze za určitých podmínek. Další podmínkou vzniku nároku na rodičovský příspěvek pak je, že rodič dítěte (otec i matka, ale pouze jeden z nich) zažádá o příspěvek na nejmladší dítě v rodině (pokud má rodina více dětí, dávka se čerpá jen na nejmladší dítě), maximálně však do 4 let věku tohoto dítěte.
Nárok na rodičovský příspěvek má také pouze ten žadatel, který má bydliště na území ČR. U dětí, které jsou mladší než dva roky, je pak ještě jedno omezení, a to že rodiče nesmí dávat dítě do jeslí na dobu delší než 46 hodin měsíčně.
Pokud však ani jeden z rodičů neplatil nemocenské pojištění (například jsou oba nezaměstnaní nebo oba pracují jako OSVČ a neplatí si dobrovolné zálohy na nemocenské pojištění), pak jim nevzniká nárok na mateřské dávky (peněžitá pomoc v mateřství). A následně mají automaticky nárok jen na čtyřletou variantu rodičovské dovolené. Nemohou si tedy zvolit rychlejší čerpání rodičovských dávek.
Rodičovský příspěvek navazuje na mateřskou dovolenou, pokud na ni máte nárok. V opačném případě můžete čerpat rodičovský příspěvek hned po narození dítěte. Rodičovský příspěvek činí celkem 220 tisíc korun, doba čerpání závisí do značné míry na vás. Celkovou částku rodičovského příspěvku, tedy 220 tis
Ve svém příspěvku VÝDUŤ NA MOZKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Kolenyak.
V září 2022 jsem byl operován byl proveden klipink. Velikost výdutě 4 mm.
Pobírám ID prvního stupně, v prosinci 2022 bude přehodnocení ID. Mám každodenní bolesti hlavy, ale 3-4krát v týdnu jsou bolesti velmi silné. Pracuji v chráněné dílně pro invalidy se zkrácenou pracovní dobou, kde je podmínkou být částečně invalidní. Mám velké obavy, že mi odeberou ID. Je mi 57 let a mám spoustu jiných omezení (léčený epileptik, diabetik a jiné). Myslíte, že mám nárok pobírat důchod prvního stupně dále? Děkuji Vám za odpověď M. Kolenyak
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nárok na lázně po odstranění dělohy, vaječníků a vejcovodů
Nárok na lázně je vymezen v příloze č. 5 k zákonu č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění. V tomto Indikačním seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči je uvedeno, že nárok na lázně vzniká pouze pro pacientky po komplikovaných gynekologických operacích, a to v délce 28 dnů, který lze prodloužit. Do lázní se musí nastoupit nejdéle 3 měsíce po operaci. Tento nárok je na plně hrazenou komplexní lázeňskou péči. To znamená, že pacientky mají hrazeny procedury, ubytování i stravu. Nárok na lázně po komplikované gynekologické operaci je poskytnut pouze jednou a nejde ho nárokovat opakovaně.
Pro získání lázní po operaci dělohy musíte co nejdříve požádat lékaře o lázně. Návrh na lázně musí napsat váš praktický lékař – vesměs na základě doporučení ošetřujícího lékaře (gynekologa) a nebo přímo váš gynekolog. Již v návrhu se uvádí lázně, které preferujete, i lázně náhradní, a to, zda požadujete jednolůžkový pokoj. Návrh na lázeňskou péči schvaluje revizní lékař vaší zdravotní pojišťovny a má na to lhůtu maximálně 30 dnů od podání návrhu, pak od pojišťovny dostanete zprávu, kterým lázním byl návrh postoupen. Do lázní musíte nastoupit co nejdříve po schválení, abyste stihla zákonnou lhůtu nástupu do lázní, která činí 3 měsíce po operaci, nikoliv od podání nebo schválení návrhu, ale po operaci. Pokud to nestihnete a přijedete do lázní byť jen o den déle, nárok na lázně zaniká, i když byl předem schválen.
Po hysterektomii s odstraněním vaječníků a vejcovodů jsou pro regeneraci a rekonvalescenci vhodné lázně specializující se na gynekologické obtíže, jako jsou Františkovy Lázně, Konstantinovy Lázně nebo Mariánské Lázně. Františkovy Lázně jsou obzvláště vyhlášené pro léčbu ženských gynekologických potíží.
V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
Dobrý den, mám normálně nárok na lázně po osteotomii rok operace 2018. Děkuji za odpověď Jonášová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po ortopedické operaci máte nárok na lázně, jen když soustavná ambulantní nebo lůžková rehabilitační péče není efektivní. V takovém případě máte nárok na 28 dní komplexní lázeňské péče, kterou ale musíte zahájit neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po operaci; v případě pooperačních komplikací do 12 měsíců po operaci. To s operací v roce 2018 již nestihnete. Pak je tu možnost, aby váš lékař zvážil, zdali u vás neselhala operační léčba. V takovém případě je k dispozici příspěvková lázeňská péče na 14 nebo 21 dnů (i opakovaně), kdy zdravotní pojišťovna proplatí procedury a vy si hradíte ubytování a stravu. Pokud lékař ale neshledá selhání operační léčby, není zde již žádná jiná možnost, jako byste mohla na tuto operaci dostat lázně. Pouze si je zaplatit celé – léčebný plán, procedury, ubytování a stravu.
Pokud neproděláte operaci, tak lázně na vyhřezlou ploténku zadarmo nedostanete. Musíte si je zaplatit celé sami. Pouze stavy po úrazech pohybového ústrojí a po ortopedických operacích meziobratlových plotének a stenóz kanálu páteřního mají nárok na lázně, ale jen když soustavná ambulantní nebo lůžková rehabilitační péče není efektivní. V takovém případě máte podle zákona nárok na lázně zdarma v délce 28 dnů s možností prodloužení, ale s podmínkou, že do lázní nastoupíte neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 12 měsíců po operaci.
Jestliže váš stav je dále špatný i po lázních, máte nárok na opakování lázní zdarma na dalších 28 dní s nástupem nejpozději do 24 měsíců po operaci meziobratlových plotének, stenóz páteřního kanálu nebo úrazu při přetrvávající závažné poruše hybnosti a omezení soběstačnosti a při předpokladu zlepšení zdravotního stavu. V ostatních případech, jen při syndromu selhání operační léčby, je ze zákona nárok na 21 dní příspěvkové lázeňské péče, kdy pojišťovna hradí pouze léčebný plán a procedury a pacient si hradí stravu a ubytování. O tuto příspěvkovou léčbu lze žádat opakovaně.
V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ PO OPERACI ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Štorková.
Prosím o info:Do propouštěcí zprávy po oper.žlučníku s kamenem (3cm) mi lékař napsal "vhodná komplex.lázeň. terapie cestou PL".Operace snad nebyla nijak komplikovaná, tak jsem se dočetla, že v tom případě asi nárok na komplex.láz.péči není. Já však měla v 01/2020 také zánět žluč.cest, 12 dní na interně, vážnější stav. Jak toto bude posuzováno. Obávám se, že moje PL bude vše dost zlehčovat, nerada totiž píše návrhy na lázně.Tak chci být připravená na jednání s ní s nějakými argumenty. Asi by mi stačil i ten 14 denní příspěvk.pobyt-na ten bych snad nárok měla?----dále mám stav po osteosyntese fract.humeri I.dx.2017-mám po úrazu v pravém rameni 16 cm hřeb a 2x sešroub.humer-byla komplex.lázeň.léčba v 01/2018 - doslechla jsem se že po 2 létech bych mohla opět požádat. Velmi bych potřebovala fyzioter.cvičení na to rameno, cvičím sice,ale ne zdaleka tolik jak mi pomohli fyzioterapeuti v Lázních Vráž. Díky za odpověď.M.Štorková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O lázně můžete žádat každý rok. Žádost posoudí vaše zdravotní pojišťovna a rozhodne. Žadost pro vás připraví váš praktický lékař. Navštivte ho a požádejte ho o sepsání žádosti.
Na mateřskou dovolenou můžete nastoupit 6 až 8 týdnů před termínem porodu. Pokud porodíte předčasně, náleží vám mateřská od dne nástupu na mateřskou do uplynutí 28 týdnů. Pokud však z mateřské vyčerpáte méně než šest týdnů z jiného důvodu, dostanete mateřskou až od porodu a bude vám vyplácena do uplynutí 22 týdnů. Případně 37 týdnů v případě narození dvou a více dětí.
Peněžitá pomoc v mateřství, lidově mateřská, slouží jako náhrada mzdy během mateřské dovolené. Délka mateřské dovolené je 28 týdnů, u dvojčat či vícerčat 37 týdnů. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství mají matky v zaměstnaneckém poměru, za které zaměstnavatel odváděl nemocenské pojištění. Matky, které podnikají, mateřskou dostanou, pokud si dostatečně dlouho platily nemocenské pojištění samy.
Pro přiznání peněžité pomoci musí být navíc splněny tyto podmínky:
účast na nemocenském pojištění musí trvat alespoň 270 dní během posledních dvou let;
v den nástupu na mateřskou se musí matka účastnit nemocenského pojištění; případně její pracovní poměr nesmí být ukončený déle než 180 dní.
Kdo výše uvedené podmínky nesplní, může začít ihned po narození dítěte čerpat rodičovský příspěvek.
Na mateřskou dovolenou může i otec dítěte, nejdřív ale v sedmém týdnu po narození potomka. Mateřská se mu pak vyplácí 22 týdnů, případně 31 týdnů, když se narodí dvojčata či vícerčata.
Peněžitou pomoc v mateřství žena dostává celkem dvacet osm týdnů, respektive třicet sedm týdnů v případě narození dvojčat či vícerčat. Dávka je ale navázaná na předchozí účast na nemocenském pojištění.
Zatímco za matky zaměstnankyně odvádí zaměstnavatel nemocenské pojištění povinně, pro podnikatelky je jeho platba dobrovolná. Kdo si nemocenské pojištění neplatí, nemůže však počítat s dávkami, které se z nemocenského pojištění čerpají – typickým příkladem je právě peněžitá pomoc v mateřství.
Peněžitou pomoc v mateřství vyplácí Správa sociálního zabezpečení. Nárok na ni máte, pokud jste v okamžiku nástupu na mateřskou dovolenou nemocensky pojištěny – jste zaměstnané nebo v ochranné lhůtě (ta trvá po 180 dnů od zániku nemocenského pojištění). Zároveň musíte být účastnicí nemocenského pojištění alespoň 270 dnů v uplynulých dvou letech před nástupem na mateřskou.
Na mateřské dovolené nesmíte pro svého zaměstnavatele pracovat na stejné pracovní pozici. Můžete však pro stejného zaměstnavatele dělat jiné pracovní činnosti na základě jiné smlouvy nebo dohody. Pokud chcete pracovat pro jiného zaměstnavatele, tak tady už žádná omezení nejsou. Můžete také začít podnikat.
Pokud jste však již podnikala před mateřskou dovolenou, n
V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DÁŠA.
Byla jsem v květnu 2023 na operaci kolena kompletní endoprotéza.Mela jsem ještě po rehabilitaci na 28 dní nárok do 3 měsíců na lázně zdarma komplexní péče, což mi bylo VZP Trutnov zamítnuto! Mám arthozu ve všech kloubech je mi 74 let,budu mít nárok a kdy na lázně zdarma s komplexní péči?Jak mám postupovat,aby byl můj požadavek úspěšný? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při artróze máte nárok jednou za dva roky na 21 dní komplexní plně hrazené lázeňské péče, ale jen pokud se jedná o bolestivou formu s častými exacerbacemi a rychlou progresí nebo jedná-li se o opakované zánětlivé iritace; vždy za předpokladu zlepšení hybnosti a udržení soběstačnosti. Když nesplňujete podmínky, tak je k dispozici příspěvková péče na 21 dní, ale zase jen v případě, když soustavná ambulantní péče není efektivní a za předpokladu snížení dlouhodobé farmakoterapie. Tuto příspěvkovou lázeňskou péči můžete dostat vícekrát v roce. Jak s tímto požádat o lázně? Pohlídejte si, abyste měla ve zprávě od ortopéda doporučení na lázně včetně toho, že se jedná o bolestivou formu artrózy s častými exacerbacemi a rychlou progresí, nebo že máte opakované zánětlivé iritace a že lékař očekává zlepšení hybnosti a udržení soběstačnosti vlivem lázeňské léčby. Samozřejmě k tomu musí odpovídat i váš zdravotní stav, takže před návrhem na lázně musíte často chodit k ortopédovi se stále se zhoršující bolestí a tím snižující soběstačností, kterou nezapomeňte vžy při každé návštěvě lékaři vylíčit.
Vrátí-li se zaměstnanec do zaměstnání ihned po skončení rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen zařadit jej na jeho původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že tato práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí jej zaměstnavatel zařadit podle pracovní smlouvy. Nárok vrátit se na své původní místo má i zaměstnanec-otec po skončení rodičovské dovolené, kterou čerpal v rozsahu doby, v jakém mohl čerpat.
Stejně tak jako doba, po níž zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, je i doba, po níž zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou dle ustanovení § 53 odst. 1 písm. d) z. č. 262/2006, takzvanou dobou ochrannou, po kterou nesmí zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru (to se netýká výpovědí daných z takzvaných organizačních důvodů, kromě výpovědí daných z organizačních změn spočívajících v tom, že se zaměstnavatel přemísťuje v mezích míst, která byla v pracovní smlouvě uvedena jako místa výkonu práce). Byla-li zaměstnanci na rodičovské dovolené před nástupem na tuto dovolenou dána výpověď, doběhne zbytek výpovědní doby po ukončení rodičovské dovolené, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na doběhnutí výpovědní doby netrvá. Byla-li výpověď dána z důvodů, pro něž lze okamžitě ukončit pracovní poměr, uplyne výpovědní doba s koncem rodičovské dovolené. Se zaměstnancem na rodičovské dovolené nelze okamžitě zrušit pracovní poměr.
Zaměstnankyně i zaměstnanec, kteří se vrací po rodičovské dovolené zpět do práce, nemají nárok na to, aby byli zařazeni na své původní místo. Mají však nárok na to, aby byli zařazeni na místo, které odpovídá jejich pracovní smlouvě. Záleží tedy na tom, jak široce mají v pracovní smlouvě definován druh práce, kterou mají vykonávat.
Pokud se zaměstnanci vracejí do práce po mateřské a rodičovské dovolené, mají nárok na to, aby jim byla přidělena práce v rozsahu pracovní smlouvy. Pokud má zaměstnanec uzavřenou pracovní smlouvu na 40 hodin týdně, nemůže ho zaměstnavatel nutit k tomu, aby pracoval pouze 20 hodin týdně s poukazem na to, že více práce nemá. Stejně tak zaměstnavatel nesmí osobu vracející se z mateřské či rodičovské dovolené nutit ke změně pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou na smlouvu na dobu určitou. Zaměstnavatel nemůže nikoho nutit ke změně délky trvání pracovního poměru a ke zkrácení pracovního úvazku. Jak ke změně délky trvání pracovního poměru, tak ke změně rozsahu pracovní doby je nutný souhlas obou stran, jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. Než budete souhlasit s takovou změnou, velmi pečlivě zvažte všechny důsledky, které to pro vás může mít. Je třeba poč
V naší poradně s názvem ARTROZA NEMOC Z POVOLANI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav holub.
Pred 2 roky mi zjistili artrozu kolene pracuji 38 let u drahy jako posunovac loni v lete jsem v praci upadl a muj stav se zhorsil ze pro bolest jsem musel jit na nemocenskou jedinne reseni je Tep. Kolena ale termin mam az v dubnu 2017. ted mi spo roku skoncila nemocenska muse jsem zazadat o inv duch.nahr.praci kterou bych zvladl nemaji chodim o fr holi mohlo by se jednat o nemoc z povolani dekuji.je mi 56 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš případ nepůjde uznat jako nemoc z povolání. Budete si musetještě na deset let najít novou práci, u které nebudete muset chodit. Hledat práci můžete buď sám prostřednictvím internetu a telefonu a nebo vám v tom může pomoci příslušný Úřad práce. Nová práce Vám zvedne znovu sebevědomí a uspokojí to přání být užitečný. Jste ještě mladý. Vyřiďte si invalidní důchod a tu novou práci dělejte pro zábavu.
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. přímo stanovuje, že pracovní volno na pohřeb s náhradou mzdy nebo platu si může vzít osoba v nejbližším příbuzenském vztahu a člověk, který žil se zemřelým ve společné domácnosti. Tato vyhláška zahrnuje ale i ty, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance. Netýká se ale vykonavatele pozůstalosti, který sice může požádat zaměstnavatele o pracovní volno, ale nemá nárok na náhradu mzdy. Tento zákon jasně stanovuje, že při úmrtí manžela, druha nebo dítěte má zaměstnanec nárok na 2 dny volna při úmrtí a další jeden den na pohřeb, pokud se jedná o úmrtí rodiče a sourozence (vlastního, manželova, sourozencova, ale i dítěte), má nárok na jeden den volna na pohřeb, pokud navíc obstarává pohřeb těchto osob, tak i ještě jeden den na vyřizování, v případě úmrtí prarodiče a vnuka je volno dané na dobu nezbytně nutnou, maximálně jeden den. Při pohřbu spoluzaměstnance je volno také jen na dobu nezbytně nutnou. Zaměstnavatel má nárok požadovat potvrzení, že se zaměstnanec pohřbu zúčastnil, toto potvrzení vystaví pohřební služba. Výjimkou je situace, kdy zaměstnanec měl neomluvenou absenci v práci v měsíci pohřbu, pak nemusí mít nárok na placené pracovní volno, záleží to na zaměstnavateli.
Ve svém příspěvku NEMOC LEDVIN A JEJÍCH PŘÍZNAKY HNĚDÉ FLEKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Teri.
Dbrý den.Asi před 2 roky jsem se léčila s ledvinami,nebot mi levá ledvina pracuje jen na 18 procent doporučil mi lékař ledvinu odebrat jiný lékař mě léčil dostávala jsem antibiotika více druhů.Zároven jsem měla zánět močových cest.Počástečném zlepšení antibiotiky se mi na těle hlavně pod prsy na břiše utvořili hnědé docela velké fleky dostala jsem na léčení mast která mi moc nepomáhá.Můžete mi poradit co s tím a nějakou léčbu.Díky za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.
Vážení
Všiml jsem si že mám velké hnědé fleky na obličeji, tváře a čelo. Nevím zda to souvisí z mými nemocemi či je to prášky na úzkost či zánětu slinivky.
Po psychické stránce nejsem v pořádku mám tiky a škuby očí, tepání a tlak v hlavě, motání a bolesti hlavy, pocení děsivé a nepříjemné sny z minulosti kde jsem byl jednak šikanován, vydírán nebo se mi spolužáci vysmívali a také strachy chodit na učiliště kvůli tomu e jsem nebyl manuálně zručný a další neshody.
Mám invalidní důchod 1 stupně, jsem bez práce a úzkostí trpím již 2 roky začalo to panickou atakou, silným pocením, děsivými sny a velkými křečovímy bolestmi až tak že jsem nebyl schopen nikam dojít. Byl jsem jednak na léčení na psychoterapii a hospitalizován na psychiatriích bez velkého úspěchu. Zkouším masáže, jogu, ale jak více pohnu hlavou tak se mi nepříjemně motá a dělá se mi od žaludku špatně a to tepání nejvíce cítím když si lehnu, je to velmi nepříjemné, musím se stále přemáhat. s pozdravem Hofman Jiří Broumov
Žádost o důchod podává sám občan. Je vhodné, když tak učiní po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, který zná jeho zdravotní stav. Žádost s občanem sepisují na ÚSSZ. Žádost o důchod se podává osobně, případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (nevyžaduje se její úřední ověření). Žádost s žadatelem sepíše zaměstnanec oddělení důchodového pojištění. Pokud nemůže občan z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žádost o důchod uplatnit sám, může ji za něj podat rodinný příslušník. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti a potvrzení lékaře, že mu závažný zdravotní stav neumožňuje žádost o dávku podat.
Podat žádost o důchod je možné v kterýkoliv úřední den. Doporučujeme se pro tento úkon předem objednat prostřednictvím objednávkového systému ČSSZ, aby měl žadatel jistotu vyřízení jeho záležitosti v předem zvolený termín a čas. Sepsání žádosti je časově náročný úkon a žadatel je povinen uvádět přesné, konkrétní a pravdivé údaje.
Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).
Potřebné doklady a tiskopisy
nezbytný je doklad totožnosti, tj. občanský průkaz (i prostřednictvím aplikace eDoklady), případně cestovní pas či povolení k pobytu,
doklady o době studia (popřípadě učení), a to i v případě, že nebylo dokončeno;
výuční list;
vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení;
výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom;
potvrzení školy o délce studia (pro nárok na důchod a jeho výši nemá přímý vliv stupeň dosaženého vzdělání, ale délka doby studia; proto je nutné předložit doklady, z nichž je tato skutečnost patrná);
u vojáků doklady o době vojenské služby, vojenská knížka, potvrzení Správního archivu Armády České republiky (sídlí na adrese: Nám. Republiky 4, Olomouc);
doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti - rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče (např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče), pokud nelze uvedené ze strany ÚSSZ ověřit v agendovém systému evidence obyvatel;
doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.), které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění nebo o nichž je žadateli známo, že je ČSSZ nemá ve své evidenci;
žadatelé, kteří pobírají/pobírali náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) předkládají potvrzení zaměstnavatele o výši vyplacených náhrad.
Ve svém příspěvku POMŮŽE KONOPÍ NA ŠLACHY STEHENNÍHO SPODNÍHO SVALU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Chlád.
Již druhý měsíc mě bolí levá noha - spodní lýtkový sval. Vůbec se nemohu pohnout. Jsem invalidní nepohyblivý člověk. Dříve jsem mohl alespoň chvilku stát než mi třebas vykoupali. Nyní to hrozně bolí a žádný ibalgin nebo léky na uvolnění svalu nepomáhají. Nemohu už ani sedět, trochu to pomůže pokud ležím v klidu. Každý pohyb je velká bolest. V noci to trochu zaspím, ale po probuzení je to tu opět. Nemohu se ani sám vymočit, každý pohyb je moc bolestivý. Rád bych něco bral na zmírnění bolestí. Co koliv.
Děkuji moc za Info.
Dotazuji se přes bratra ten má doma internet.
S pozdravem
Stanislav Chlád
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Janečková.
Zdravím Vás, pane Chlád, je mi moc líto, že máte bolesti. Zkuste kontaktovat Mudr.Petr Sikora, ordinace Ostrava, je to špičkový lékař.
Telefon 596 716 986.
Eva Janečková ️
Jak již bylo řečeno, nárok na lázně je u některých stavů podmíněn dobou nástupu do lázní. Výčet těchto zdravotních stavů je uveden v Příloze č. 5 zákona č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění. Znění tohoto zákona je často aktualizováno, proto využijte tento odkaz, abyste se podívali na aktuální podmínky pro jednotlivá onemocnění: Indikační seznam příloha číslo 5.
Například nárok na lázně po artroskopii kolene zanikne již po šesti měsících po úrazu nebo operaci. Do lázní je třeba nastoupit neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci. V případě pooperačních komplikací se lhůta prodlužuje na 12 měsíců po operaci. Pokud pojišťovna návrh schválí, tak lázeňská léčba trvá 28 dní a je komplexní (pojišťovna hradí procedury, ubytování i stravu). V případě opakované lázeňské léčby je již na rozhodnutí pojišťovny zdali umožní komplexní nebo příspěvkovou péči, kdy uhradí pouze léčebné procedury po dobu 28 dní a pacient si hradí ubytování a stravu. Lázeňskou péči je v tomto případě možné prodloužit.
Stavy s krátkou lhůtou nástupu do lázní
Stavy po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA). Příspěvková péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 3 měsíců po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA).
Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce a hrudní aorty a stavy po perkutánní transluminární angioplastice. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 4 měsíců po operaci. Pro příspěvkovou léčbu 21 dní je nástup možný v rozmezí 4 až 12 měsíců po perkutánní transluminární angioplastice.
Stavy po komplikovaném zánětu plic. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejpozději do 4 měsíců po ukončení hospitalizace.
Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v soustavné ambulantní rehabilitační péči. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem do lázní do 3 měsíců po ukončení hospitalizace nebo případy nejevící známky zlepšení po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče. Po uplynutí této lhůty je pak k dispozici pouze příspěvková péče na 21 dní s možností prodloužení.
Stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady. Komplexní léčba na 28 dnů s nástupem neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději do 3 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 6 měsíců po operaci.
Stavy po popáleninách a po rekonstrukčních výkonech,
Ve svém příspěvku CERVIKÁLNÍ DYSTONIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Člověk.
Zkurvena zapicena nemoc na kterou není ani plný invalidního,hlavně že jdou miliardy na Araby.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivca.
Já mám dystonii již několik let. Začátek postupný nenápadný. Botox zabíral a já jsem byla téměř zase znovu zdravá. Bohužel po 3 letech přestal fungovat a dystonie se mi razantne zhoršila. Cvicim, zkouším opravdu cokoli, ani nechci pomyslet co mě tato nemoc stála. Čínská medicína, masáže, bylinky, různá odblokování, akupunktura, fyzioterapeut....Invalidní důchod jsem nedostala. Ale práce a denní starosti mi alespoň částečně dávají zapomenout na tuto nemoc.
Lázeňská léčba je hrazena zdravotní pojišťovnou buď plně, nebo částečně. Plně hrazená je označována jako komplexní lázeňská péče a zdravotní pojišťovna hradí celý léčebný pobyt (někdy označováno jako křížkové lázně). Částečně hrazené péči se říká příspěvková lázeňská péče, kdy zdravotní pojišťovna hradí pouze léčebnou část pobytu a sami si hradíte ubytování a stravu. O druhu hrazené lázeňské péče rozhoduje revizní lékař vaší zdravotní pojišťovny.
Co všechno zdravotní pojišťovna hradí?
U komplexní lázeňské péče zdravotní pojišťovna hradí léčebný plán, procedury, ubytování a stravování. V případě, že chcete u plně hrazené péče využít nadstandardního ubytování, doplácí se pouze doplatek podle platného ceníku konkrétních lázní. U příspěvkové lázeňské péče pojišťovna hradí příspěvek na lázně, ve kterém je zahrnut pouze léčebný plán s procedurami, přičemž ubytování se stravováním si platíte sami.
V obou případech je možné využít lázně opakovaně, ale záleží na diagnóze. Čtěte dále, abyste se dozvěděli, které diagnózy mají nárok na lázně opakovaně.
Lhůta k nástupu do lázní
V Indikačním seznamu je uveden seznam onemocnění, která mají nárok na lázeňskou léčbu a uvádí také u kterých onemocnění je třeba do lázní nastoupit v omezené lhůtě, která může být i 3 měsíce po operaci / úrazu / onemocnění. Pokud lékař podá návrh na lázně pozdě, týden nebo dva před vypršením této lhůty, zdravotní pojišťovna návrh automaticky zamítne, protože pacient by stejně nestihl nastoupit do lázní včas. Pokud se chcete dozvědět, s kterými onemocněními musíte do lázní co nejdříve, přečtěte si náš článek Nárok na lázně, kde se tomuto tématu věnujeme dopodrobna.
Co když návrh na lázně zdravotní pojišťovna neschválí?
Když revizní lékař zdravotní pojišťovny neschválí návrh na lázeňskou péči, můžete podat do 15 dnů od vrácení návrhu odvolání příslušné zdravotní pojišťovně. Odvolání by měl podávat lékař, který lázeňský návrh vystavil. Podat písemnou žádost o přehodnocení rozhodnutí revizního lékaře samozřejmě můžete podat také sami.
Ve svém příspěvku LÁZNĚ PO OPERACI KYČELNÍHO KLOUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ROMANA TOMANOVÁ.
DOBRÝ DEN,CHCI SE ZEPTAT,MAMINKA PŮJDE NA OPERACI KYČELNÍHO KLOUBU.PROVÁDÍ SE U VÁS RHB,PO TÉTO OPERACI.POKUD ANO PROSÍM KONTAKT NA KOHO SE MOHU OBRÁTIT,A ZEPTAT SE NA DALŠÍ INFORMACE.PŘEDEM DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ S POZDRAVEM TOMANOVÁ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr STRICKO.
Jsem po reoperaci kyčle levé nohy a rád bych do lazni ale jako invalidní důchodce na to nemám finance, všude se píše že vše platí pojišťovna a pak zjistím že musím proplatit eště 3-8000kč a na to nemám existují lázně nějaké kde český člověk může být bez doplacení? V libereckém kraji eště docházím na dyalizu 3krat týdně díky
Zda máte nárok na lázeňský pobyt hrazený pojišťovnou, zjistíte z tak zvaného Indikačního seznamu. Pokud je vaše onemocnění v něm uvedeno, pak máte nárok na lázeňský pobyt hrazený pojišťovnou. Možnosti však vždy konzultujte se svým lékařem specialistou nebo praktickým lékařem.
Indikační seznam pro lázeňskou péči je přílohou zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o závazný dokument, který vymezuje přesný seznam onemocnění, která lázně mohou léčit, a také upravuje pravidla poskytování lázeňské péče hrazené zdravotními pojišťovnami.
Nárok na hrazenou lázeňskou péči mají pacienti s těmito onemocněními:
Nemoci onkologické;
Nemoci oběhového ústrojí;
Nemoci trávicího ústrojí;
Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí;
Nemoci dýchacího ústrojí;
Nemoci nervové;
Nemoci pohybového ústrojí;
Nemoci močového ústrojí;
Duševní poruchy;
Nemoci kožní;
Nemoci gynekologické.
Konkrétní výčet všech onemocnění je uveden Indikačním seznamu, který uvádíme dále v tomto článku.
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
K 21 dnů Funkční poruchy periferních cév jako nemoci z
