NATAŽENÉ TŘÍSLO je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Pociťujete mravenčení, brnění a pálení v jedné nebo v obou rukou? Zhoršuje se vám citlivost prstů a cítíte bolesti v zápěstí? A ony nepříjemné pocity či bolesti vás dokonce budí ze spánku? Pak pravděpodobně trpíte syndromem karpálního tunelu. Pokud tedy hledáte řešení, jak se těchto potíží zbavit, čtěte dále.
Cviky na uvolnění karpálního tunelu
Pokud si nejste jistí, zda trpíte karpály, tak dejte ruce k sobě, jako kdybyste se modlili, pak je spusťte dolů a obraťte je hřbety k sobě. Pokud cítíte brnění v rukou, prstech nebo v zápěstí, případně necitlivost v prstech, nechte se vyšetřit neurologem, ohrožuje vás podle všeho zmíněný syndrom.
Meditační cvičení pro lokální změny: Přestaňte sledovat, co se děje okolo vás. Sedněte si třeba na postel se zkříženýma nohama (turecký sed), můžete se lehce opírat bedry o pelest nebo o zeď (vleže jen když nelze sedět). Bříška natažených palců, ukazováků a malíků se dotýkají, ostatní prsty jsou volně přeloženy střídavě přes sebe. Od malíků vzdálenější prsteník se přes bližší prsteník provlékne volně pod malíky. Palci se dotýkáte oblasti soláru a malíky směřují dolů (v rámci možností). Zavřete oči a provádějte hluboké dýchání takzvaným ještěrčím dechem (viz níže). Přitom si v duchu představujte, jak vaše myšlenková energie jako teplo jarního slunce prohřívá tělo, ve kterém jako by roztával led. V mysli cestujte stále po těle a mentálně prohřívejte všechna místa, kde máte pocit chladu. Potom se speciálně zaměřte na problémovou lokalitu, hřejte až spalujte a meditujte tak dlouho, dokud nemáte pocit, že už toho bylo dost, avšak nejméně čtvrt hodiny 1–6x denně.
Provádějte celodenní dechové cvičení ve stylu ještěrčího dechu: výdech, nádech, povolit, chvilku počkat, výdech, nádech, povolit, počkat.
Protažení prstů: Natáhněte levou paži před sebe, jako byste ruku chtěli opřít o zeď. Čtyři prsty pravé ruky položte kolmo na prsty levé ruky. Tlačte dopředu patku dlaně levé ruky, vnímejte protažení a zůstaňte v této pozici alespoň 20 vteřin. To samé udělejte s druhou rukou. Protažení můžete provádět i u pracovního stolu. Položte poslední články natažených prstů kromě palce na hranu stolu a zápěstí mějte v jedné rovině s ukazováčky. Jemně zatlačte do stolu a protáhněte prsty. Opakujte 15krát. Palec protáhnete tak, že dlaň a zápěstí položíte na stůl a pomocí druhé ruky táhnete palec pryč od ostatních prstů. V krajní pozici zůstaňte po dobu 20 vteřin.
Protažení zápěstí: Dejte ruce v pěst a palce sevřete uvnitř. Natáhněte paže před sebe a prsty přitom mějte stočené do pěstí. Střídavě protahujte pěsti ven a dovnitř. Je to možné dělat i na pracovním stole: položte předloktí a obě pěsti na stůl malíkovou hranou a protahujte pěsti ven a dovnitř. Cvik opakujte 15krát.
Protažení paží a ramen: Natáhněte paže před sebe, ruce dejte v pěst, palce jsou natažené. Kývejte zápěstími směrem dolů a zpět, vnímejte protažení v linii palce. Ramena udržujte uvolněná.
V naší poradně s názvem BÍLÉ SKVRNY NA OBLIČEJINA CELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liana Gernertova.
Byla jsem nakoznim dr.mi rekla,ze se asi jedna o Vitaligo,ze se mam pozorovat.Uzivat vitamin E. Nevim,jestli mam chodit na slunce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vitiligo - bílé skvrny na kůži. Příčina je neznámá, ale nejspíše půjde o autoimunitní příčinu. Lidé s vitiligem mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou trpět také jinými autoimunitními chorobami. U vitiliga se očekává trvalá nebo dočasná autoimunitní blokáda nebo destrukce melanocytů, čímž vznikají bílé skvrny na kůži. Příklady vážných autoimunitních onemocnění jsou Hashimotova tyreoiditida, diabetes mellitus 1. typu nebo perniciózní anémie.
Pacienti často připisují nástup vitiliga různým spouštěcím událostem, jako jsou úrazy, spálení sluncem, stres, těhotenství nebo jiná onemocnění. Neexistuje však žádná vědecká studie, která by dokázala, že některý z těchto spouštěčů může za vznik vitiliga.
Ze zdravotní praxe se zdá, že příjemci, kterým byly transplantovány krvetvorné buňky, mají zvýšené riziko rozvoje vitiliga.
Vitiligo se může objevit v jakémkoli věku a také ve zjevně geneticky nepostižených rodinách. Dědičnost se pohybuje kolem 33 %. Statisticky jsou nejčastěji postiženými oblastmi předloktí, zápěstí, ruce, prsty, lokty, chodidla a genitálie. Zpravidla jsou postiženy natažené oblasti kůže, například vnější lokty. Nepigmentované oblasti se mohou dále zvětšit nebo zůstat s konstantní velikostí, ale dochází také ke spontánní repigmentaci - návratu původní barvy.
Pacienti trpící vitiligem jsou často stigmatizováni z nevědomosti, protože si obyvatelstvo neuvědomuje, že vitiligo není nakažlivé ani není příznakem nějakého ošklivého onemocnění nebo rakoviny. Je to nemoc, která je částečně psychologická, a tudíž přístupná charismatickému léčení a ohleduplnosti okolí.
Jednoduchá léčba není možná. Přestože fyzická výkonnost a délka života nejsou přímo tímto onemocněním ovlivněny, tak zde existuje riziko zkrácení délky života a to díky tomu, že kůže postižená vitiligem je zvláště citlivá na sluneční záření kvůli chybějící pigmentové ochraně. Často dochází ke změnám kůže vyvolaným slunečním svitem až po rakovinu kůže. Jako významný krok se doporučuje ochrana před sluncem s vysokým ochranným faktorem. Je však třeba vzít v úvahu, že v důsledku toho je omezena přirozená tvorba vitaminu D a že je třeba užívat léky, které to budou kompenzovat, aby se předešlo následkům nedostatku vitaminu D.
Pokud se chcete dozvědět jaké jsou nové metody léčby vitiliga, přečtěte si tento náš článek, který se tím podrobně zabývá: https://www.ceskaordinace.c…
Pokud má naše páteř optimálně plnit svou funkci, musí být pevná a zároveň také dostatečně pružná a pohyblivá. Z tohoto důvodu je velice důležité jí věnovat zvýšenou pozornost. Následující série cviků působí velice komplexně na svalový korzet kolem páteře. Procvičuje rotační funkci hlubokých svalů zádových a uvolňuje páteř v předozadním směru. Dochází k uvolnění a protažení svalů.
Toto cvičení je doporučováno jako prevence proti výskytu vertebrogenních potíží (bolestí zad).
Rotace bederní páteře – Vzpor v kleku. Kolena jsou položena na podložce v šíři pánve, ruce v šíři ramen. S výdechem přibližujeme k sobě hlavu a kostrč (neprohýbáme páteř), s nádechem vracíme do výchozí polohy, kdy je páteř v jedné rovině. Cvik opakujeme 5x s plynulým nádechem a výdechem na každé straně.
Spinální cviky – Poloha vleže na zádech. Natažené nohy máme položené na stopu od sebe, ruce v upažení. S nádechem rotujeme plynule a pomalu hlavu na jednu stranu a špičky nohou na druhou stranu (přibližujeme co nejvíce patu ke špičce nohy). S výdechem se vracíme do výchozí polohy.
Spinální cviky – Poloha vleže na zádech. Natažené nohy máme položené na sebe (pata se opírá o 2. prst), ruce v upažení. S nádechem rotujeme plynule a pomalu hlavu na jednu stranu a špičky nohou na druhou stranu. S výdechem se vracíme do výchozí polohy.
Kočička – Vzpor v kleku. Kolena jsou položena na podložce v šíři pánve, ruce v šíři ramen. S nádechem odtahujeme od sebe temeno hlavy a kostrč do dálky (neprohýbáme páteř) a s výdechem kulatě balíme hlavu k hrudníku (snažíme se co nejvíce záda vyhrbit v oblasti beder). Cvik opakujeme 5x s plynulým nádechem a výdechem.
Uvolnění hrudní páteře – Vzpor v kleku. Kolena jsou položena na podložce v šíři pánve, ruce v šíři ramen opřené o předloktí. S nádechem odtahujeme od sebe temeno hlavy a kostrč do dálky (neprohýbáme páteř) a s výdechem kulatě balíme hlavu k hrudníku (snažíme se co nejvíce záda vyhrbit v oblasti hrudníku). Cvik opakujeme 5x s plynulým nádechem a výdechem.
Při provedení cviků je nezbytné neprohýbat bederní část zad. Pohyb musí být pomalý – 6 až 8 vteřin, cviky opakujeme nejméně 4x na každou stranu ve zvolené pozici.
Karotida (krkavice) je jedna z tepen, které přivádějí krev do mozku. Pokud se v této tepně začne usazovat cholesterol, vzniká plát, který postupně narůstá a tepnu zužuje. Rizikové faktory pro toto zúžení jsou dvojí: ty, které se nedají ovlivnit, což je věk, pohlaví, výskyt mozkových příhod (mrtvic) v rodině, a ty, které se dají ovlivnit, a to je vysoký tlak, kouření, cukrovka, nadváha a cholesterol.
Příznaky onemocnění karotid se do určitého stadia nemusí projevit vůbec, bývají spíše jen náhodným nálezem. Prvními příznaky může být náhlé oslabení tváře, horní nebo dolní končetiny na jedné polovině těla, náhlá porucha řeči nebo rozumění řeči, porucha zraku u jednoho nebo obou očí, náhlá porucha rovnováhy, nemožnost chůze. Mezi velmi vážné příznaky patří malá mrtvice, což je jakési varování, že krkavice je zúžená a že hrozí další stadium, tedy velká mozková mrtvice, což může mít fatální následky.
Pomocí léků se postižení tepny přímo léčit nedá, spíše jde o prevenci – zabránit nebo zpomalit nárůst cholesterolového plátu v tepně. Používá se Anopyrin nebo jiné léky proti srážení krve a dále léky na snížení cholesterolu. Pokud zúžení tepny přesáhne určitou hranici, je nutno přistoupit k chirurgické léčbě. Jedná se o klasickou operaci, kdy se z řezu na krku chirurg dostane k postižené tepně, otevře ji, a odebere plát, čímž odstraní zúžení, poté tepnu znovu zašije. Operace se dá provést v narkóze, ale i v lokálním znecitlivění krku. Rizikem operace je vznik malé nebo velké mozkové mrtvice během operace a v následujících 24 hodinách. Příčinou bývá nejčastěji odlomení drobné částečky plátu, tato drobná částečka pak může ucpat některou z menších mozkových tepen. V současné době se využívá k léčbě onemocnění krkavic endovaskulární léčba. Jde o relativně novou metodu, která je stejně bezpečná i efektivní jako operace. Jde o to, že do karotidy se zavede speciální výztuž (stent). Aby se snížilo riziko vzniku mrtvice během výkonu, tak se před zavedením stentu nad zúžením roztáhne speciální filtr (košíček), který dokáže případnou malou odlomenou částečku plátu zachytit. Zákrok se provádí podobně jako angiografie, vpichem přes tříslo v místním znecitlivění, pacient tedy nemá na krku jizvu, a není nutná celková anestezie. Rovněž doba hospitalizace je kratší než při klasické operaci a pacient může být propuštěn druhý den po zákroku.
Břišní kýla, také kýla v jizvě, se nachází na břiše kdekoli mimo pupek a tříslo. Břišní kýly se vyskytují nejčastěji v oblasti jizev, kde je místo oslabené. Příznakem břišní kýly je měkké nebolestivé vyklenutí různé velikosti, závislé na velikosti defektu ve stěně břišní. Zde naleznete obrázky i fotografie (obrázek) pro představu, jak vypadá břišní kýla.
Příznaky kýly:
viditelné vyklenutí, které lze většinou tlakem opět zatlačit zpět do břicha;
pocit plnosti nebo tíhy v břiše;
při zvedání, zakašlání nebo v předklonu bolest v tříslech nebo v břiše;
někdy nucení na zvracení
Pokud se kýla včas léčí, nejedná se o nebezpečný problém. Je-li léčba kýly oddalována, může dojít k takzvanému uskřinutí. V takovém případě nelze obsah kýly vrátit zpět do dutiny břišní a pacient pociťuje výrazné bolesti. Střevo se stává neprůchodné a hromadí se v něm obsah. Hrozí nebezpečí odumření tkáně a následná infekce. Takový stav se projeví bolestí v břiše, zvracením a zástavou odchodu plynů i stolice a vyžaduje okamžitý lékařský zákrok.
Kýlu tvoří:
kýlní vak – vyklenutá pobřišnice (tenká, průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a obaluje většinu orgánů zde uložených);
kýlní branka – defekt či oslabení stěny břišní, kudy se orgány dutiny břišní tlačí ven;
kýlní obsah – nejčastěji se jedná o střevo, nicméně vyklenovat se mohou kromě slinivky všechny orgány dutin břišní.
Velký míč je skvělý pomocník na posilování, ale také protahování téměř všech svalových skupin. Je pravdou, že kvůli své velikosti a tvaru není příliš skladný, ale můžete jím nahradit jednu ze židlí a tím prospějete i svým zádům. Zvolte takovou velikost kulatého pomocníka, aby při sedu na jeho vrcholu svírala vaše stehna a lýtka přibližně pravý úhel.
Cvičení na míči je vhodné úplně pro všechny. Nezáleží totiž na tom, kolik vážíte, ani na tom, v jaké jste kondici, protože pracujete pouze s váhou vlastního těla a tím zátěž přizpůsobíte svým potřebám. Zvlášť v těhotenství je nutné respektovat nároky i omezení ženského organismu, a proto je míč pro cvičení v této době zvlášť vhodný. Inspirujte se některými ze cviků, jež můžete provádět i v pokročilé fázi gravidity.
Rozhýbání svalů v oblasti beder: Sedněte si na míč, nohy zapřete o podlahu přibližně na šířku vašich boků. Narovnejte záda a uvolněte ramena. Nevystrkujte bradu dopředu, hlavu nepředklánějte. Ruce opřete o boky a pomalu vysouvejte střídavě pánev do stran. Hrudník se snažte nechat celou dobu na místě. Vnímejte přitom příjemné pocity v oblasti bederní páteře. Stejný pohyb zopakujte směrem dopředu, kdy pánev jemně podsadíte, a dozadu, kdy bedra lehce prohnete. Uvolníte svaly spodní části zad a zároveň protáhnete bederní páteř, která vlivem těhotenství často trpí.
Krční páteř: Zůstaňte sedět na míči jako u předchozího cviku. Položte pravou ruku na levé ucho přes vaši hlavu a hlavu jemně táhněte k pravému rameni. Levou ruku nechte volně ležet ze strany na míči. S výdechem protáhněte šíji. Stejný pohyb zopakujte také na druhou stranu. Když natočíte v krajní poloze bradu směrem ke klíční kosti, protáhnete i svaly po stranách krku.
Posílení hýždí a stehen: Sedněte si na vrchol míče a nohy zapřete o zem. Pomalu se sesuňte na míči tak, aby byla opřená jen vaše hlava a lopatky. Párkrát s výdechem nadzvedněte hýždě pár centimetrů ke stropu, nebo jen zůstaňte ve výdrži. Až ucítíte, že zadní strany stehen a hýžďové svaly zabírají, vraťte se zpátky do sedu. Při cvičení dejte pozor, aby vám míč neujel a nezranily jste se.
Vnitřní strany stehen: Lehněte si na podložku na záda. Pokrčte kolena a míč si vložte mezi ně. S výdechem zatlačte kolena proti míči, s nádechem povolte. Vnímejte, jak s každým výdechem zaberou vnitřní strany vašich stehen. Pohyb zopakujte alespoň 8–10x.
Prsní svaly: Klekněte si za míč na kolena, na míč položte dlaně ze stran. Pomalu s výdechem zatlačte dlaně proti míči, jako byste je chtěly spojit. S nádechem opět povolte. Lokty zvedněte ke stropu tak, ab
Při pocitu nedokrvených rukou poslouží osvědčená domácí vodoléčba, ke které potřebujete pouze teplou a studenou vodu, vanu nebo velký škopek. Tento nejjednodušší léčebný systém vypracoval známý německý farář Sebastian Kneipp, který tvrdil, že všechny nemoci vznikají z porušení toku krve a vodní procedury působí na úpravu krevního oběhu.
Postup:
Ruce musí být před vodoléčbou pořádně zahřáté – masírujte je kartáčem, třete rukama o sebe a podobně.
Připravte si dva velké kbelíky, jeden se studenou vodou (12–15 °C) a druhý s teplou vodou (42–43 °C). Ruce ponořte do teplé vody na 3 minuty a hned nato do studené na půl minuty až 1 minutu. Lázeň asi 10x vystřídejte, naposled skončete ve studené vodě až 3 minuty a vydatně třete ruku o ruku. Potom ruce řádně osušte a ručníkem ještě promasírujte.
Tuto vodoléčbu provádějte 2x denně, vždy ráno po probuzení a večer před spaním. Účinky léčby se projevují přibližně po 2–3 týdnech, proto musíte být trpěliví a nespěchat.
Mokré otěry nedokrvených rukou silně prokrvují a prohřívají. Jsou určeny těm, kteří jsou připoutáni na lůžku kvůli jiné nemoci. Připravte si studenou vodu, 2 froté žínky a 1 froté ručník. Pacient leží a je teple přikrytý. Každou ruku třete zvlášť. Vytáhněte zpod přikrývky ruku a namočenými žínkami, které máte natažené na rukou, třete končetinu směrem nahoru 3x, žínky odložte a třete končetinu suchým ručníkem směrem nahoru také 3x. Vše 3x opakujte. Ruku zabalte pod přikrývku a pokračujte stejným způsobem na druhé ruce.
Vodoléčba je jen doplňková alternativní terapie. Je nutné řídit se pokyny lékaře a užívat léky a dále bylinky na zlepšení prokrvení končetin a proti ateroskleróze.
Snažte se nosit miminko spíš na předloktí, respektive ho „posadit“, položit si dítě podél předloktí, než aby největší zátěž váhy miminka lokálně zatěžovala v tahu ruce a dlaně. Je to o zvyku, prostě si představte, že ruce od zápěstí neexistují.
Na namožené a natažené svaly a šlachy je výborný horký zábal s přípravkem karité. Můžete použít například 100% karité od fy Sallos. Nejdříve namočte plenu do vařící vody, ale opatrně, abyste se neopařili. Poté napařte bolavé místo, namažte ho karité, znovu namočte plenu do horké vody a tou několik minut masírujte postižené místo. Když je bolest mírnější, stačí každý den mazat karitéem bez horké masáže. Výborná je i bandáž s koňskou mastí. Pokud bolest po těchto aplikacích neustoupí, je dobré navštívit lékaře.
Tetanie je stav zvýšené dráždivosti (hyperiritability) nervosvalového ústrojí. Je způsobena buď nedostatkem vápníku, anebo nedostatkem hořčíku (Mg). Tato choroba se projevuje nejen sklonem ke křečím (tzv. latentní forma) a různými křečovými stavy (tzv. manifestní forma), ale i rozsáhlými křečovými záchvaty, stavy hluboké deprese, rozšířené agresivity a nervozity. Příznaky se mohou projevovat velmi dramaticky, sama o sobě ale tetanie není život ohrožující, může ovšem dojít k případům, kdy pacient díky křečím přestává dýchat či dýchá příliš. Silné křeče mohou způsobit také natržení nebo jinou deformaci svalu, což pak následně může vést k trvalému poškození. Tetanický záchvat často vypadá velmi dramaticky, ale není život ohrožující. Stimulem ke vzniku tetanie bývá například nízká hladina volného krevního vápníku (hypokalcemie), nedostatečnost příštítných tělísek (hypoparatyreóza), nedostatek vitaminu D nebo hluboké a déletrvající rychlé dýchání v klidu (tzv. hyperventilace, která vede následně k respirační alkalóze). Pro toto onemocnění je charakteristická takzvaná „porodnická ruka“. Jde o křečovité postavení ruky (někdo říká „špetkové postavení ruky“), prsty jsou křečovitě natažené, palec a malíček jsou pod prostředními třemi prsty (ruka tvoří „špetku“). Porodnická ruka se objevuje spontánně nebo ji lze vyvolat jako Trousseauův příznak.
Krční páteř (ceruicis spinam) je tvořena 7 obratli (označeny C 1 – C 7) vyznačujícími se nízkým tělem, postranními výběžky, otvory pro cévy a nervy. Specifický je trnový výběžek, který je na konci rozdvojený. Nejvýznamnější obratle krční páteře jsou atlas (nosič) a axis (čepovec). Atlas (označen C 1) nemá trnový výběžek, ale má velké kloubní plošky a v jeho těle je velký otvor. Axis (čepovec, označen C 2) má 1 výběžek navíc (čep), původně byl čep tělem atlasu; společně tyto dva obratle zajišťují pohyb hlavy. Páteř člověka je dvojnásobně esovitě prohnutá, což zajišťuje její pružnost. Zakřivení krční a bederní páteře dopředu se nazývá lordóza. Zakřivení hrudní páteře a kosti křížové dozadu je kyfóza. Páteř umožňuje člověku vzpřímenou chůzi a chrání míchu. Páteř je kostěným obalem míchy a porušení míchy či z ní vystupujících nervů může způsobit ochrnutí nebo poruchu vnímání. K poranění může dojít zejména při pádu z výše na záda nebo na natažené končetiny (vysoce riziková je dvojnásobná výška těla a více, prudký pohyb či rotace anebo náraz v rychlosti větší než 30 km/hod). Při první pomoci je důležité s raněným nehýbat, držet mu hlavu, komunikovat s ním; při ošetřování přidružených poranění volit polohu naznak na pevné podložce. Co nejdříve volat zdravotnickou záchrannou službu!
Toto období je charakterizováno nejdramatičtějším vývojem dítěte, a to ve všech oblastech. Kojenec se vyvíjí plynule a jednotlivé dovednosti na sebe navazují. Neznamená to však, že vývoj probíhá přímočaře – často se objevují fáze, kdy se zdá, že se vývoj zastavil, nebo dokonce vykazuje kroky zpět. Dítě se vyrovnává s přímým působením gravitace a všemi vlivy vnějšího světa. Hledáním a také pomocí již ukotvených strategií o kontrole držení těla nalézá své těžiště, svůj střed. Učí se, že má dvě stejné strany. V kojeneckém období si dítě vytváří první pohybové vazby, kojenec se naučí lézt, sedět a naučí se i základy chůze. Není vhodné zejména u chůze kojence nutit, aby začal chodit co nejdříve, protože pak dochází k nevhodnému přetěžování kloubů. V tomto období se za pomoci pohybu formují i správná prohnutí páteře. Pro podporu rozvoje pohybu jsou vhodné barevné míče, které se po dotyku kojence pohybují. Míč můžeme kojenci pomalu posílat, můžeme jej klást na krátkou vzdálenost od kojence tak, aby se musel k míči doplazit, dolézt po kolenou a tak dále. Oblíbená jsou také chrastítka, protože po dotyku vydávají jako odpověď na pohyb zvuk.
1.–3. měsíc
Během tohoto období se vývoj novorozence zaměřuje na nové prostředí. Mnohé je pro něj nové a ono se tomu musí přizpůsobit, například dýchání, gravitace, chlad a teplo, vše, co vidí, zvuky – především je pro něj nový jeho vlastní hlas. Děťátko intenzivně přijímá informace o sobě samém a začíná více vnímat i své okolí. Postupně si zvyká na vliv gravitace, začíná si hledat stabilní pozici na zádech. Psychomotorický vývoj kojence se během tohoto období projevuje tím, že lépe ovládá vlastní ruce a nohy a ke konci tohoto období je obvykle schopné dát si ručky k sobě, přitáhnout nožky k bříšku a dát si šlapky k sobě a udržet hlavičku ve středu. Začíná se vyvíjet koordinace oko – ruka – ústa. Ke konci tohoto období je dítě také schopné vleže na bříšku pást koníky, tedy zvednout hlavu nad podložku, opřít se o předloktí a volně otáčet hlavou do stran.
4.–6. měsíc
V tomto období je rozvoj kojence na první pohled aktivnější. Dítě je čilejší, usměvavější, brouká si, rozpoznává hlas maminky. Vleže na zádech si přendává hračky z ruky do ruky, pozoruje je a vkládá je do pusy. Sahá si na nožičky. Naučí se otáčet ze zad na bok a pak i na bříško. Otáčení opačným směrem se může naučit až později. Vleže na bříšku má na konci tohoto období natažené paže. V této pozici si dokáže sáhnout pro hračku, aniž by se překulilo zpět na záda.
7.–9. měsíc
V tomto období je dítko aktivnější při pohybu na z
Jedná se o boty věrně napodobující chůzi naboso, která je pro člověka nejpřirozenější. Zároveň však chrání chodidlo před mechanickým poškozením (zraněním ostrými předměty) a proti vlivům počasí. V barefoot botách můžete díky tenké a ohebné podrážce, která se přizpůsobuje chodidlu, maximálně vnímat informace o povrchu, na kterém se pohybujete. Poskytují volnost prstům a umožňují zapojit veškeré svaly, šlachy i kosti chodidel stejně jako při chůzi naboso. Chodidla v barefoot botách neustále přirozeně pracují a mohou se tak optimálně vyvíjet.
Barefoot boty mají na rozdíl od běžných bot anatomicky tvarovanou špičku, která nabízí dostatečný prostor pro pohyb prstů. Dále flexibilní, měkkou podrážku o tloušťce 3–6 mm a nulový sklon mezi špičkou a patou, to znamená žádný podpatek. V neposlední řadě pak stélku bez tvarované klenby.
Vzhledem k tomu, že se velikosti u jednotlivých výrobců liší, je důležité nohy před koupí této obuvi řádně přeměřit.
K měření budete potřebovat: papír, pravítko, tužku, izolepu.
Na podlahu těsně ke zdi přilepte izolepou list papíru. Postavte se na papír, pata se musí dotýkat zdi (pokud nemáte doma vhodné místo u zdi, můžete nohu změřit i v krabici). Musíte stát plnou vahou na noze, prsty musí být natažené. Tam kde končí nejdelší prst, udělejte čárku. Totéž opakujte s druhou nohou, protože délky se mohou lišit. Nyní změřte délku chodidla a k naměřené hodnotě přičtěte nadměrek 12 mm (pro začínající chodce stačí 10 mm). Výsledná hodnota je délka stélky, kterou potřebujete.
Proč právě tyto boty? Lidská noha je přirozeně široká, s prsty do široka roztaženými a oddělenými od sebe. Proč je tomu tak je, no kvůli stabilitě! Čím širší je základna, tím větší je stabilita. V dnešní době popíráme přírodní zákony, děláme si z nohou „kopýtka“ a ubíráme si tím stabilní půdu pod nohama. To s sebou nese určité následky. Abychom se vůbec udrželi na nohou, naše tělo si muselo najít způsoby, jak vyrovnat tento nedostatek opory, a tak jsme si začali vyvracet kotníky, kolena, bederní páteř. Palec je základním oporným prvkem našeho chodidla. K tomu, aby mohl správně pracovat a tím i budovat podélnou klenbu, se ale potřebuje nacházet ve své přirozené pozici.
Současná bota je úzká, palec nemá potřebný prostor, a tak se stáčí dovnitř, pod ukazovák. Jelikož palec jako oporný prvek chybí, kotník se zbortí dovnitř a tím najdeme stabilitu. Vedle lámání kotníku je však tato změna polohy doprovázená také přílišným napětím kolene (z vnitřní strany), povolením vnitřního břicha a deaktivací hýždí. Bota má tuhou podrážku a zvednutou špičkou. To nás nutí k tomu, abychom palec drželi nahoře a&nb
Pacienti s diagnostikovanou hlubokou žilní trombózou jsou v úvodu buď léčeni ambulantně (splňují-li přísná kritéria týkající se rozsahu trombózy a přidružených onemocnění), nebo při hospitalizaci, a to zejména na interním oddělení příslušného lůžkového zařízení.
Než zcela odezní příznaky trombózy, sportu a zátěži se určitě vyhýbejte. Po úplném vyléčení není důvod k zákazu sportu. Naopak pohyb podporuje žilní oběh a je významnou prevencí žilních onemocnění.
Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich (samozřejmě kromě plavání) je vhodné mít natažené kompresivní punčochy, které by měl mít pacient předepsány od svého ošetřujícího lékaře. Tyto punčochy je zároveň vhodné nosit do zaměstnání či na delší stání a sezení. Večer je nutné punčochy sejmout a nohy alespoň na chvíli natáhnout do vodorovné polohy (například na přidanou židli či stůl). Taktéž je vhodné večerní sprchování končetin. Naopak nevhodné jsou sporty s velkou statickou zátěží (posilování, vzpírání) nebo s rizikem pohmoždění měkkých tkání (kopaná, hokej, sjezdové lyžování, skoky).
Při pečlivém dodržování režimu ze strany pacienta je léčba po žilní trombóze bezpečná a pravidelným cvičením je možné výrazně snížit riziko dlouhodobých následků (masivní otoky dolních končetin, pigmentové změny či bércové vředy) na minimum.
Než zcela odezní příznaky trombózy, sportu a zátěži se určitě vyhýbejte. Po úplném vyléčení není důvod k zákazu sportu. Naopak pohyb podporuje žilní oběh a je významnou prevencí žilních onemocnění. Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich (samozřejmě kromě plavání) je vhodné mít natažené kompresivní punčochy, které by měl mít pacient předepsány od svého ošetřujícího lékaře.
Vyšetření začíná pohledem na pacienta, kdy se hodnotí stoj zezadu, výška trapézových svalů, výška horních a dolních úhlů lopatek, torakobrachiální trojúhelníky, výška hřebenů kyčelních kostí, gluteální rýhy, ploché nohy, z boku (zakřivení páteře – olovnice) a zepředu (výška a tvar klíčních kostí), chůze (při radikulární sy. S1 je omezena chůze po špičkách, při rad. sy. L5 vázne chůze po patách), eventuálně stoj na dvou vahách (při blokádách hlavových kloubů může být rozdíl v zatěžování až 10–20 kg).
Vyšetření aktivního předklonu – sleduje se plynulost, tupost (předklon je prováděn v kyčelních kloubech), zda se páteř neuchyluje do strany.
Příčiny omezení předklonu:
zkrácení zadní skupiny svalů stehna
zkrácení nebo spazmy zádových svalů
blokáda SI
blokáda LP, bederní páteře.
Příčiny bolesti
Akutní lumbago – nejčastěji vzniká náhlým nekoordinovaným pohybem, například uklouznutím nebo předklonem s rotací trupu (zavazování tkaničky) nebo nezvyklým fyzickým zatížením. Při pohybu může být slyšet i „lupnutí“ v kříži.
Blokáda bederní páteře – bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické, aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.
Facetární syndrom – jsou bolesti v kříži, jejichž původ je v intervertebrálních kloubech v důsledku jejich změn například vlivem artrózy. Projevují se především v klidu a pohybem bolest mizí. Mnoho pohybu a dlouhotrvající zátěž bolest vyvolávají, stejně tak i intenzivní cvičení. Poškozením kloubní chrupavky mohou vznikat velké osteofyty a může dojít až k znehybnění postiženého kloubu a tím k ústupu bolestí. Počáteční diagnóza je obtížná. Pacient si většinou stěžuje na bolesti v kříži vsedě, které může takzvaně rozejít. Změny nemusí být patrné ani na RTG. Na CT nebo NMR již ano.
Blokáda sakroiliakálního kloubu – bolest v kříži většinou jednostranná, může vyzařovat přes hýžďovou krajinu až k patě. Často si nemocní stěžují, že nemohou sedět s nohou přes nohu, protože to vyvolává bolest. Lasegův manévr může být i jednostranně pozitivní, ale i při zvedání obou dolních končetin vymizí. Vždy je přítomen fenomén omezené abdukace (Patrickovo znamení), většinou je bolestivá stupňovaná (forsírovaná) vnitřní rotace kyčelního kloubu na straně blokády.
Šikmá pánev a bolesti v kříži v důsledku blokády hlavových kloubů – zjišťuje se šikmá pánev, spazmus zádových svalů, bolest v kříži při aktivních pohybech, bederní páteř může být bez odchylek. Značně asymetrické bývá zatížení DK a to i 10–20 kg. Vždy je blokáda v hlavových kloubech.
Naše babičky při bolesti svalů používaly tyto osvědčené, běžně dostupné bylinky:
Kopretina řimbaba: Vzhledem k tomu, že má bylina protizánětlivé i protibolestivé účinky, velmi dobře dokáže brzdit zánětlivé procesy v kloubech. Berete-li tinkturu řimbaby podle návodu, ustupuje bolest a zánět se léčí bez vedlejších účinků.
Kostival lékařský: Kostival lékařský (lidově černý kořen či svalník větší) se často používá při problémech s pohybovým ústrojím. Rostlina roste převážně na vlhkých místech na březích potoků a řek. Využívá se hlavně její kořen, a to zevně ve formě mastí. Některé výzkumy dokazují toxicitu kostivalu. Výtažky z kořene kostivalu účinně působí na výrony, modřiny a namožení svalů při sportu. Tlumí otoky, zrychluje hojení, odstraňuje bolestivost kloubů, vazů a svalů. Každopádně masírování postižených míst mastí nebo olejem s obsahem kostivalu lékařského vám během chvíle uleví od nepříjemných pocitů.
Kurkuma: Velmi účinná na bolesti svalů je pasta z koření kurkumy. Připravíte ji lehce, jeden díl mleté kurkumy a dva díly vody se povaří asi deset minut. Ještě vlažnou pastou natřete bolavé místo. Zbylou můžete uložit v uzavřené nádobě do lednice na příště. Chcete-li, aby se lépe roztírala, přidáte trochu přírodního oleje. Kurkuma snižuje citlivost na bolest, ale má i řadu dalších pozitivních účinků. Přidáváním tohoto žlutého koření do jídel svému organismu zcela jistě prospějete.
Měsíček lékařský: Jedna z našich nejznámějších léčivek. Roste v přírodě, ale i na zahrádkách, má žlutooranžové květy. Účinné jsou listy, květy, stonky. Používá se ve formě masti, kterou si jednoduše připravíte smícháním jednoho dílu byliny se čtyřmi díly sádla. Pozor neškvařit, jen zahřívat! Hojivá mast je samozřejmě běžně k dostání i v lékárnách.
Pelargonie růžová: Je to klasická balkonová rostlina, která dobře přezimuje v domácích podmínkách. Její listy voní po citrusech. Vně se používá na bolesti kloubů a svalů. V případě, že ji pěstujeme v bytě, můžeme nasekané (rozmixované) listy přiložit jako obklad na postižené místo. Nejlépe před spaním, protože i její vonné silice zklidňují a navozují hluboký spánek. Listy se dají také vmíchat do oleje nebo lékařské vazelíny a používat k mazání nebo masážím právě na zmírnění bolesti natažených svalů. Připravený produkt musíte uchovávat v chladnu. Mast velmi dobře účinkuje i na přesušená místa na kloubech.
Recept: Bylinný masážní prostředek připravíte macerováním čerstvé nebo sušené byliny v oleji v poměru 1 : 3, nebo zapuštěním do lékařské vazelíny. Ale použít se dá i vepřové sádlo, kokosový olej, případně jiná tuková složka, nejlépe na&nbs
