Každý pokles denzity o 1 SD zvyšuje přibližně dvojnásobně riziko zlomeniny. Při hodnocení T- skóre jsou uplatňovány hodnoty WHO z roku 1994 (normální nález: T- skóre – 1,0 a vyšší; osteopenie: T- skóre mezi – 1,0 a – 2,5; osteoporóza: T- skóre – 2,5 a nižší). Tato kritéria platí pro postmenopauzální ženy a pro muže starší 50 let. Opakované měření v intervalech 1– 2 roky slouží k posouzení efektu léčby a mělo by být provedeno na stejném přístroji. Přesnost přístroje a přesnost měření určuje LSC (Least Significant Change), signifikantní změna na 95% hladině významnosti. Každé kvalitní pracoviště by mělo tímto číslem disponovat a správně interpretovat výsledky měření.
Stanoviska k provádění a hodnocení denzitometrického vyšetření skeletu pravidelně publikuje Mezinárodní společnost pro klinickou denzitometrii (ISCD). Moderní přístroje dále umožňují morfometricky posoudit případné kompresivní zlomeniny z bočního skenu páteře v rozsahu Th 4– L 5. Negativní nález rychle a s minimální radiací vyloučí kompresivní zlomeniny, pozitivní nález je nutno verifikovat na RTG. S každou prokázanou kompresivní zlomeninou obratlového těla kaskádovitě narůstá riziko dalších zlomenin včetně nevertebrálních a zlomenin krčku femuru. U takového nemocného je jednoznačný důvod k nasazení antiporotické léčby. Určitým limitem pro validní zhodnocení DXA skenu v oblasti páteře a proximálního femuru je nárůst degenerativních změn a kalcifikací u nemocných starších 60 let, který vede k nadhodnocení nálezu. Mezi další zobrazovací metody v osteologii patří klasické rentgenové vyšetření skeletu, CT, magnetická rezonance a scintigrafické vyšetření skeletu dle potřeb diferenciální diagnostiky a posouzení zlomenin.
Dále se provádí základní biochemické vyšetření, které musí zahrnovat kompletní mineralogram, hodnotu kreatininu, jaterní testy včetně ALP, odpady vápníku močí, elektroforézu bílkovin séra a případně moči. Dle potřeby diferenciální diagnostiky je toto vyšetření doplněno o vyšetření hladiny hormonů screeningem na celiakii, eventuálně nádorovými markery. Ve většině případů je důležitá znalost hladiny 25- (OH)- D3 vitaminu. Nezbytnou součástí laboratorního vyšetření je zhodnocení kostního metabolismu. Kostní markery se rozdělují tradičně na markery osteoresorpce a markery kostní novotvorby, jejich role je ale do určité míry spojena. Diference v hladinách nastávají až při patologických procesech v kosti. Mezinárodní společnost
Ve svém příspěvku PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Kosanova.
Dobrý den, můj manžel je po operaci karcinomu jater září 2018. Bohužel se objevily metastázy na plicích, pohrudnici a žebro. Je možné využít protonovou léčbu?
Děkuji. Košanová Dagmar
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš Kulhánek.
Vážená paní Košanová,
děkujeme vám za váš zájem o protonovou léčbu. Pro onemocnění s výskytem metastáz není bohužel tento typ radioterapie vhodný. Doporučujeme vám postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře vašeho manžela. S pozdravem a přáním hodně sil, Protonové centrum.
Kostní štěp lze vytvořit mezi dvěma kostmi pomocí kosti z jiného místa v těle osoby (autoštěp) nebo pomocí dárcovské kosti (aloštěp) z kostní banky.
Kostní autoštěp je obecně preferován chirurgy, protože kromě eliminace rizik spojených s aloštěpy obsahuje kostní autotransplantát nativní kostotvorné buňky (osteoblasty), takže samotný štěp tvoří novou kost (osteoinduktivní) a zároveň působí jako matrice nebo-li takové lešení k nové kosti vyrůstající z přemosťovaných kostí (osteokonduktivní). Hlavní nevýhodou kostního autoštěpu je omezená zásoba dostupná pro odběr.
Kostní aloštěp má výhodu v tom, že je dostupný v mnohem větším množství než autoštěp. Během procesu získávání kost po odebrání prochází procedurami, které obvykle zahrnují hluboké zmrazení a může také zahrnovat demineralizaci, ozařování a/nebo lyofilizaci, zabíjí živé buňky kosti nebo kostní dřeně. To významně snižuje imunogenicitu (riziko odmítnutí štěpu), takže nejsou potřeba žádná antirejekční léčiva, a v kombinaci s vhodnými postupy screeningu dárců mohou tyto postupy zpracování a uchovávání významně snížit riziko přenosu onemocnění. Přes veškeré toto zpracování si spongiózní aloštěpová kost zachovává své osteokonduktivní vlastnosti. Kromě toho bylo prokázáno, že určité postupy zpracování také uchovávají v kyselém prostředí stabilní osteoinduktivní proteiny v kortikálních kostních štěpech.
V naší poradně s názvem CHLORELLA NEBEZPEČÍ! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Chlorella v sobě skrývá nebezpečí v podobě zhoustnutí krve během užívání. Chlorella, podobně jako i ostatní zelené zeleniny, obsahuje vitamin K, který oslabuje účinnost léku Warfarin. Při současném užívání Warfarinu a chlorelly by mohlo hrozit nebezpečí vytvoření trombu a vzniku mrtvice. Lidé, kteří jsou po IKTu (mozková příhoda) a berou trvale léky na ředění krve, tak by něměli chlorellu užívat bez porady se svým neurologem, protože chlorella pro ně představuje potencionální nebezpečí!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Wikipedie uvádí, že kolorektální karcinom, nebo ne zcela přesně rakovina tlustého střeva, představuje jedno z nejčastějších nádorových onemocnění. Někdy používané označení rakovina tlustého střeva je prakticky synonymem. Podle MKN-10 nemá kolorektální karcinom jeden kód, jde o diagnózy C18, C19 a C20. Nejčastěji se vyskytuje u lidí nad 50 let. Způsobuje smrt zhruba 655 000 lidí ročně. Jedním z nejpostiženějších států na světě je Česko (společně se Slovenskem a Maďarskem).
Kolorektální karcinom obvykle nevzniká náhle. Na sliznici tlustého střeva nejprve vzniká benigní polyp, ve kterém dochází k dalším změnám buněk, které nakonec vyústí v karcinom. Odstranění polypu, například při kolposkopickém vyšetření, tak představuje vyléčení.
Poměrně výrazný vliv na rozvoj kolorektálního karcinomu má životní styl. Nejsignifikantnějším faktorem (karcinogenem) je pití alkoholu, které je v Česku velmi vysoké. Existuje rovněž statisticky významný vztah mezi množstvím snědeného masa a rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva – každých 100 gramů denně zkonzumovaného červeného masa zvyšuje riziko onemocnění o 17 %. Další jsou rizikové faktory jako nedostatek zeleniny v potravě, úprava potravy grilováním a smažením, konzumace uzenin a kouření.
Kolorektální karcinom se může vyskytovat v některých rodinách častěji, důvodem může být genetika, ale i jiné faktory (například stravovací návyky). Kromě toho existuje i několik genetických poruch, v rámci nichž se může kolorektální karcinom vyskytovat. Pro to, že je nádor součástí nějakého genetického syndromu, svědčí především nízký věk nemocného (20–30 let) a mnohdy velmi častý výskyt nádorových onemocnění v nižším věku u pokrevních příbuzných.
Vlivem prostředí jsou myšleny především klimatické podmínky a znečištění životního prostředí. Zdá se ale, že tyto vlivy nejsou pro rozvoj kolorektálního karcinomu výraznými rizikovými faktory. Za určitých okolností se mohou jako rizikové jevit dusičnany v pitné vodě.
Familiární adenomatózní polypóza (FAP)
FAP je nejčastějším geneticky podmíněným syndromem spojeným se vznikem kolorektálního karcinomu. Název poměrně dobře popisuje onemocnění – již v poměrně nízkém věku se v tlustém střevě postiženého objevuje velké množství polypů, které se mohou dříve nebo později zvrhnout v maligní karcinom. Jedinou možnou terapií je sledování a průběžné odstraňování polypů kolonoskopicky. Onemocnění je způsobeno mutací jedin
V naší poradně s názvem CHLORELLA NEBEZPEČÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Podle posledních poznatků v sobě chlorella skrývá nejen užitečné účinky, ale i nebezpečí v podobě zhoustnutí krve během užívání. Chlorella, podobně jako i ostatní zelené zeleniny, obsahuje vitamin K, který oslabuje účinnost léku Warfarin. Při současném užívání Warfarinu a chlorelly by mohlo hrozit nebezpečí vytvoření trombu a vzniku mrtvice nebo infarktu myokardu. Lidé, kteří jsou po IKTu (mozková příhoda), nebo s ischemickou chorobou srdeční a berou trvale léky na ředění krve, tak by něměli chlorellu užívat bez porady se svým neurologem nebo kardiologem, protože chlorella pro ně představuje potencionální nebezpečí!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rakovinné onemocnění kostí se může rozšířit (metastazovat) do plic. Pakliže dojde k lokalizaci kostníchmetastáz, které nabývají vysokého procentuálního výskytu hlavně u prostaty, prstu a štítné žlázy, dochází ke snížení šancí na uzdravení a omezení délky života.
V naší poradně s názvem PLAVUŇ NEBEZPEČÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fr. Bocek.
Před dvaceti léty jsem si koupil brožuru p. Marie v. Treben. Asi za 5 let mi doktoři řekli, že mám vysoký cholesterol. Ptám se: Proč?Jíte tlusté, špatně žijete! Musíte držet dietu. V brožuře jsem našel, že to je špatná práce jater. Jsem silný pivař. Pět týdnů jsem pil rovnou čajavou lžičku plavůvně s kopřivou,2 x denně. Neměl jsem jíst vejce, zvěřinu(i králíka), mastné, pečené, prostě dieta. Jedl jsem cellkem normálně, i pečené maso, nepřejídám se, pivo jsem nevipil zacelou dobu. Pak mně doktor pochválil, jak jsem si jeho rady vzal k srdci. Asi za dva roky kluci od známých dostali hepatitidu(nebo něco takového). Nabídl jsem jim mou radu, ale plavůn jen půl. lžičky. Oba se z toho dostali. Jeden je dokonce jeden je ing. na spec. lékařskké stroje a přístroje. Až teď, po delší době jsem zabruslil na tyto stránky a všude se píše o nebezpečí otravy nervového systému, nebo jeho poškození. V čem přesně spočívá toto nebezpečí, jak se projevuje, jeho důsledky? Má zpověď je dlouhá, ale na odpověˇbudu netrpělivě čekat, protože si chci játra zase pročistit. Děkuji předem! Fr. Bocek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Plavuň vidlička ve svých stoncích obsahuje látky, které mohou u vnímavých lidí paralizovat nervovou soustavu. Proto je potřeba dbát pokynů výrobce sušiny a užívat jen v doporučených dávkách. K projevům intoxikace dochází až při pozření opravdu velkého množství plavuně. Když budete plavuň vidličku používat s rozumem, tak se paralizace vubec neprojeví.
Pokud dojde k rozvoji metastáz, je hlavní léčebnou metodou chemoterapie, hormonální léčba, ve vybraných případech i biologická léčba. V určitých situacích se však dá při léčbě metastáz použít i speciální metoda ozařování, takzvaná stereotaktická radioterapie. Spočívá v extrémně přesném dodání velmi vysoké dávky záření do nádorového ložiska s cílem jeho úplného zničení. K léčbě se používá speciální ozařovací přístroj (gama nůž, CyberKnife, stereotaktický lineární urychlovač).
Indikace stereotaktické radioterapie:
jaterní, plicní, kostní či mozkové metastázy;
maximálně tři metastatická ložiska;
omezená velikost ložisek (orientačně do 3 cm);
výborný celkový stav pacientky.
Stereotaktická radioterapie je soustředěna do několika málo specializovaných center:
Nemocnice Na Homolce (gama nůž, mozkové metastázy);
Komplexní onkologické centrum Pardubického kraje (mozkové, plicní a jaterní metastázy).
Nový postup radioterapie výrazně snižuje riziko poškození srdce a tím pádem také výskyt možných zdravotních následků, například infarktu v důsledku poškození srdeční svaloviny zářením. Metoda je velmi jednoduchá. Lékaři doporučují ženám, aby zadržely dech na 15 až 20 vteřin.
K šetrnějšímu ozařování napomáhá speciální přístroj, který sleduje, zda se léčená žena již nadechla a zadržela dech. V takovém případě pak spustí ozařovací dávku. Pacientka je rovněž o zbývající době dávky informována díky brýlím s displeji. Do sluchátek, které má nasazeny, jí pak zdravotnický personál dává další případné pokyny.
Metodu běžně používají ve Velké Británii. Právě zde se s ní seznámili i čeští lékaři. Ozařování je doporučováno v případech, kdy dochází k částečnému nebo úplnému odstranění prsu nebo také v případě, že se rakovina rozšířila do lymfatických uzlin. Při ozařování je často ozářena hrudní stěna, mízní uzliny v podpaží, podél klíční a hrudní kosti.
Další možností je protonová léčba. Protonová léčba je přesná a šetrná metoda léčby rakoviny prsu s minimálními vedlejšími účinky. Umožňuje přesné zacílení protonového paprsku a vynikající pokrytí ozařované oblasti. Zároveň také umožňuje snížit ozáření okolních tkání, zejména srdce a plic. Významně tak snižuje vznik vedlejších nežádoucích účinků, jako je infarkt, srdeční problémy, rozvoj plicní fibrózy.
Ve svém příspěvku JAKÉ HROZÍ NEBEZPEČÍ PŘI VNITŘNÍM POŽITÍ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Haluz.
Jaké hrozí nebezpečí ? Obrovské ! Ovšem né pro dotyčného který tuto fenomenální látku požije, nýbrž pro zisky farmaceutického průmyslu, pro to je to obrovské nebezpečí.
Jestli můžete poradit. Co je tetraboritan sodný dekahydrát, ve srovnání o tom jedu o kterém mluvíte ? Slyšel jsem že i soda bicarbona nebo kuchyňská sůl je "toxičtější" než borax.. Co vy na to ? Borax užívám vnitřně, prozatím mám velmi málo zkušeností ale ty jsou více než skvělé.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alois.
Na http://www.uspesna-lecba.cz se dovíte, proč byl farmaceutickým lobby zakázán, protože se osvědčil jako levný, daleko úspěšnější lék pro léčbu artrózy než jejich vysoce předražené preparáty. Taky jsem používal Borax, přece jen může být znečištěn je technický, koupil jsem si proto Acidum Boricum 500g, kyselinu boritou, přidávám si ji do Tepperweinovy směsi na odkyselní - na špičku nože do dávky na 2 vrchovaté lžičky směsi (dostane se koupit v pár lékárnách hotová (500g za cca 360Kč), sám si ji vyrábím ze surovin v potravinářské kvalitě, s pětinovou cenou) viz kniha Tepperwein Pryč s kyselostí. Hrozil mi umělý kolení kloub a mám léky nezvladnutelnou polyneuropatii (spaní jen s oblblbujicimi prášky) a držím se od nich uz dál chodidla v noci nepálí, a klouby nebolí bez BRUFENU A NEURONTINU!
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Ve svém příspěvku CHLORELLA NEBEZPEČÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den,
možná se budu opakovat, ale chtěla jsem se zeptat, jaké množství chlorelly denně se má užívat a také na způsob užívání: zda polykat tablety a dostatečně zapíjet, či cucat jako bonbony. Ješstě prosím o informaci, zda je nějaké nebezpečí při užívání tohoto přípravku pro lidi s nadváhou, vyšším tlakem /léčeným/, po 50. let věku.
Děkuji a zdravím.
Marie
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Číňané reishi považují za cennější než ženšen. Nejvíce účinných látek má červená reishi, která se pěstuje 12 měsíců na dlouhých dubových kmenech. V Číně a Japonsku je schválena nejen pro podpůrnou léčbu rakoviny. Pomocí reishi lze zvýšit vitalitu, posílit srdce proti vlivům stresu, povzbudit imunitní systém, zvýšit výkonnost, do krve přivést více kyslíku, a to všechno bez vedlejších účinků. Reishi má vysoký obsah léčivých látek. Všechny účinné látky nebyly ještě zcela analyzovány. U většiny z nich však už byly provedeny klinické zkoušky, které potvrdily jejich účinnost. Nejdůležitější roli vzhledem k farmakologickým vlastnostem sehrávají betaglukany a triterpény. K tomu, aby byl lék z reishi účinný, je zapotřebí splnit dva základní předpoklady. Tím prvním je správné pěstování, tím druhým pak způsob zpracování houby.
Reishi se začala pěstovat teprve od sedmdesátých let minulého století. Až do roku 1960 nebyla prakticky vůbec předmětem vědeckých studií. Hlavním problémem byl právě nedostatek standardizované houby nutné k seriózním vědeckým pokusům. Existuje totiž velké množství druhů těchto hub a každý má jiné množství účinných látek. Nejkvalitnější je asi red reishi – červená reishi. Obsah účinných látek se navíc mění podle věku houby. Krátkodobé (několikaměsíční) pěstování určitě potřebnou kvalitu nezaručí. Tu ovlivňuje i čistota prostředí a na čem se houba pěstuje. Není tedy reishi jako reishi. Pěstitelů kvalitních a na účinné látky bohatých hub tedy není mnoho.
Kvalitu reishi dokazuje například i množství polysacharidů ve výrobku. Pokud množství polysacharidů není uvedeno, není o co stát. Špičkové výrobky mají 40 % polysacharidů, převážně glukanů. Dalším důležitým krokem je zpracování, které zaručí, že budou účinné látky využitelné pro organismus. Jednoznačně je nejúčinnější dvojitá extrakce jak v alkoholu (látky rozpustné v tucích dostaneme z houby jen alkoholem), tak i ve vodě a bez přidání dalších látek.
Reishi pomáhá při revmatoidní artritidě a revmatismu, rakovině tlustého střeva, prostaty, prsu, plic, vaječníků, děložního čípku, leukémii, astmatu, cukrovce, malárii, stařecké osteoporóze, při mentálních poruchách, depresi, schizofrenii, při poruchách zažívání, gastritidy, žaludečních vředech, při chřipce, u kardiovaskulární nemoci jako angina pectoris, při vysokém tlaku, arterioskleróze, mozkové mrtvici, infarktu myokardu, u nemoci dýchacích orgánů (Raynauadova nemoc), Parkinsonově chorobě, při&
V naší poradně s názvem JAKÉ HROZÍ NEBEZPEČÍ PŘI VNITŘNÍM POŽITÍ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír .
Zajímá mne co se může stát, když se borová voda požije (pár kapek) a dostane se do organizmu. Co má postižený dělat a nedělat.
Děkuji za odpověď Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina boritá je nebezpečný jed. Otravy z této chemické látky mohou být akutní nebo chronické. K akutní otravě kyselinou boritou obvykle dochází, když někdo spolkne výrobky na zabíjení švábů, které obsahují koncentrovanou kyselinu boritou.
Chronická otrava se vyskytuje u těch, kteří jsou opakovaně vystaveni kyselině borité. Například v minulosti se kyseliny borité se používalo k dezinfekci a ošetření ran. Pacientům, kteří takové ošetření dostávali znovu a znovu se udělalo špatně, a někteří vlivem toho i zemřeli.
Kyselina boritá v borové vodě je značně rozředěná, obvykle 3 díly kyseliny na 97 dílů vody. Při tomto zředění pár kapek borové vody, které byste náhodou spolkl, by neznamenalo vážné nebezpečí.
Vrozená skolióza je způsobená abnormalitami kostí při narození.
Neuromuskulární skolióza
Je způsobená abnormalitami svalů nebo nervů, vyskytuje se často u lidí se spina bifla (rozštěp páteře), mozkovou obrnou nebo různými handicapy (ochrnutí).
Degenerativní skolióza
Degenerativní skolióza vyplývá z traumatických kostních kolapsů, operace zad nebo osteoporózy.
Idiopatická skolióza
Je asi nejčastějším typem skoliózy, je dědičná, její přesná příčina nebyla doposud zjištěna. Existuje mnoho teorií, ale žádná z nich nebyla jednoznačně potvrzena.
V naší poradně s názvem SLOŽENÍ REPAREXU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada.
Zajímala by mě koncentrace dusičnanu v přípravku a jestli byly provedeny testy na vstřebatelnost této látky kůží a její toxicitu. Je prima nemít šedivé vlasy, ale je takto častá aplikace takovéto látky opravdu zdraví neškodlivá?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Reparex obsahuje dvě látky zodpovědné za obnovu barvy vlasů, a to octan stříbrný a octan měďnatý.
Octan stříbrný je žíravina a při vyšších koncentracích způsobuje při styku s pokožkou podráždění kůže. Při zasažení očí způsobí jejich vážné poškození nebo podráždění. Při vdechnutí může způsobit podráždění dýchacích cest.
Octan měďnatý je toxický při požití a hrozí nebezpečí akutní otravy. Při styku s pokožkou je rovněž toxický a hrozí akutní dermální toxicita. Octan měďnatý způsobuje těžké poleptání kůže a vážné poškození očí.
Z výše uvedeného se dá dovodit, že Reparex rozhodně nebude bez vedlejších nežádoucích účinků a jeho dlouhodobé používání sebou ponese nebezpečí, která jsou zde zmíněná. Jak hodně bude Reparex škodlivý záleží na koncentraci těchto dvou látek. Výrobce však údaje o koncentraci neuvádí.
Lidské tělo je předurčeno k aktivitě. Pohyb má pro náš organismus zásadní význam. Fyzická aktivita má stimulovat, obnovovat a dodávat energii celému tělu. Metabolické odpadní látky a toxiny jsou snadněji odplavovány, je podporována regenerace buněk. Sport a fyzická aktivita jsou tedy opravdovým zdrojem mládí pro celé tělo, zejména pro kosterní a svalovou soustavu, protože podporují její zachování a odolnost. S věkem dochází k nevyhnutelnému úpadku svalů a kostních denzitů, což však může být výrazně zpomaleno sportem a cvičením. Zdravé silné kosti jsou mnohem méně náchylné k osteoporóze. Dobře vyvinuté svaly podporují kostru, zejména na slabých místech, jako jsou kolena nebo páteř, takže typické problémy spojené s přibývajícím věkem nemají šanci. Součastný způsob života bohužel vypadá úplně jinak. Lidé se málo pohybují, mají sedavé zaměstnání a příliš málo sportují, čímž dochází ke zhoršení fyziologických procesů. Toxiny, volné radikály a metabolity se akumulují a mohou poškodit buňky. Krátkodobá regenerace vede k rychlejšímu stárnutí těla.
V naší poradně s názvem CHLORELLA NEBEZPEČÍ! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Chlorella v sobě skrývá nebezpečí v podobě zhoustnutí krve během užívání. Chlorella, podobně jako i ostatní zelené zeleniny, obsahuje vitamin K, který oslabuje účinnost léku Warfarin. Při současném užívání Warfarinu a chlorelly by mohlo hrozit nebezpečí vytvoření trombu a vzniku mrtvice. Lidé, kteří jsou po IKTu (mozková příhoda) a berou trvale léky na ředění krve, tak by něměli chlorellu užívat bez porady se svým neurologem, protože chlorella pro ně představuje potencionální nebezpečí!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alex.
Příčiny vzniku dekubitů se vzájemně doplňují. Tlak, který působí mezi kůží a podložkou (postel), způsobuje stlačení tkání. Tkáně tak nejsou prokrvovány a okysličovány, dochází k jejich odumírání, odborně nazývanému nekróza. K této nekróze se poté přidávají infekce. K nejvyššímu tlaku dochází na kostních výčnělcích, jako jsou kyčelní klouby, sakrální výběžky, křížová kost či kostrč. Někdy se objevují i na patách, zadní části hlavy, ramenou, lícní kosti, okolo lopatek, na kotnících, na boční straně kolen, u palce na noze nebo na ploskách chodidel. Důležitější než intenzita tlaku je pro vznik proleženin doba jeho působení. Vznikají totiž velmi rychle, asi mezi 1–6 hodinami. Z tohoto důvodu jsou nejvíce ohroženi dlouhodobě ležící pacienti, lidé v bezvědomí, pacienti s demencí, osoby nad 70 let a osoby s poškozením míchy. Pro starší osoby jsou dekubity rizikovější kvůli změně vlastností kůže – klesá elasticita vláken, zhoršuje se vnímání bolesti, zvyšuje se propustnost kůže, nedochází k dobré přeměně kůže a snižuje se množství krevních cév. Vyšší riziko mají pacienti s nedostatečnou výživou, jelikož mají sníženou přirozenou schopnost hojení ran. Proto je nutné dbát na kalorickou hodnotu stravy, dostatek vitamínů a minerálů. Také obezita je spojená se zvýšeným výskytem proleženin, protože obézní pacient působí na podložku větší tlakovou silou a dochází k většímu útlaku tkání. Dalšími rizikovými faktory jsou deprese, snížení imunity, změny průtoku krve, těžké pooperační a poúrazové stavy (jako jsou zlomeniny dolních končetin). Bohužel k nim patří i zanedbaná ošetřovatelská práce. Inkontinence způsobuje narušení povrchové kůže a tím menší odolnost vůči mechanickým vlivům. Na pokožku mohou působit střižné síly a tření, které vznikají při klouzání po podložce, při přesunech pacienta na lůžku, při pádech, při nevhodně přiložených obvazech nebo kvůli shrnutému ložnímu prádlu. Cévy se ohýbají, napínají, zužují a poškozuje se povrchová vrstva kůže. To má za následek rozšiřování existujícího dekubitu. Mezi nepříznivé vlivy dále patří anémie (chudokrevnost), dehydratace, diabetes, jaterní choroby, selhání ledvin, nádory, cévní onemocnění, poruchy mozkové činnosti, intoxikace léky, úrazy mozku a míchy. Nejvíce odolná je vrchní krycí vrstva kůže, méně svaly a nejméně odolná je tuková tkáň. Tlakové poškození postupuje vždy z hloubky na povrch a dekubit vypadá na povrchu vždy lépe, než jaké je skutečné postižení. Proto není vůbec jednoduché vznikající proleženinu rozpoznat.
V naší poradně s názvem LZE UZIVAT CHLORELLU TRVALE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květoslava Mazancová.
Dobrý den chtěla bych vědět zda mohu chlorellu užívat trvale děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U lidí ve věku do 40 let se Chlorella dá užívat trvale v dávkách stanovených výrobcem. U starších lidí je zde nebezpečí, že Chlorella může v rámci očisty organizmu uvolnit zvápenatělé či zkornatělé kousky z cév. Tím vznikne tak zvaný tromb a ten pak putuje krevním řečištěm a může někde ucpat úzkou cévku a zastavit v tom místě průtok krve. To pak vede k náhlé mozkové příhodě IKT (mrtvice) a nebo k infarktu myokardu. Proto u starších lidí je vhodné Chlorellu užívat v cyklech, při kterých je nutná zvýšená opatrnost a vnímavost na příznaky infarktu nebo mrtvice.
Osteopenie se vyznačuje trvající bolestí kyčle či pánve bez předcházejícího traumatu.
Důležitou součástí léčby je i přiměřený pohyb – pacientkám se doporučuje nepřerušovat obvyklé fyzické aktivity, jako je plavání, cyklistika, lyžování, jóga, procházky. Je důležité je upozornit na ochranu proti úrazům a nedoporučuje se zvedání břemen nad 10 kg. Pohyb stimuluje přestavbu kostních trámečků do směru nejvyššího zatížení. Opakovaně se pacientkám zdůrazňuje, že jejich kosti se i v jejich věku stále staví a bourají. A tím, že se podpoří jejich stavba, přibrzdí se bourání kosti, a tak se osteoporóza může vyléčit. Dále léčba osteopenie krčku vyžaduje jak změnu diety – zvýšit příjem vitamínu D a vápníku hlavně ve formě mléčných výrobků, tak i změnu životního stylu – nekouřit, omezit příjem kofeinu, zvýšit pohyb. Navíc výsledky léčby nejsou vidět hned a léčba trvá obvykle několik let.
V naší poradně s názvem KARANTÉNA PO DOVOLENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zorka Ulehlová.
Dobrý den,
je nebezpečné pro 9mesíčního kojence přijít do blízkého kontaktu s člověkem, který strávil 3 týdny na dovolené v Asii - v Kambodži? Případně jak dlouho by měli počkat, než spolu můžou přijít bezpečně do kontaktu ? Předem moc děkuji za odpověď!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kambodža patří mezi nebezpečné destinace a cestovatelé si z ní můžou přivést různé nemoci. Většina z nich se projeví do několika dnů po nákaze. Když tento cestovatel navštíví devíti měsíčního kojence za 14 dní po návratu a nemá zjevné příznaky nějaké exotické nemoci, tak zde není prakticky žádné nebezpečí pro toto dítě. Když setkání proběhne dříve, tak je lepší když cestovatel použije roušku a před návštěvou si dobře umyje ruce, tím se výrazně sníží riziko jakékoliv nákazy kojence.
Tento lék obsahuje dvě léčivé látky – vápník a vitamín D3. Vápník je důležitá složka kostí a vitamín D3 napomáhá vstřebávání vápníku ve střevech a jeho ukládání v kostech.
Používá se tedy při úpravě nedostatku vápníku a vitamínu D u starších osob, v kombinaci s léčbou osteoporózy v případech, kdy jsou hladiny vápníku a vitamínu D příliš nízké nebo kdy existuje vysoké riziko, že budou příliš nízké.
Neužívejte Caltrate 600 mg / 400 IU D3:
jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na vápník, vitamín D nebo na kteroukoli další složku přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 (především na olej ze sójových bobů nebo na arašídy);
jestliže máte abnormálně vysokou hladinu vápníku v krvi (hyperkalcémie) anebo nadměrně ztrácíte vápník močí (hyperkalciurie);
jestliže trpíte stavem, který by mohl vést k hyperkalcémii anebo hyperkalciurii (například nadměrnou činností příštítné žlázy, onemocněním kostní dřeně (myelomem), zhoubným nádorem kostí (kostními metastázami);
pokud trpíte selháním ledvin;
pokud trpíte ledvinovými kameny (kalciová litiáza) nebo se vám ukládá vápník v ledvinách (nefrokalcinóza);
jestliže trpíte nadměrným přísunem vitamínu D (hypervitaminóza D).
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Caltrate 600 mg / 400 IU D3 je zapotřebí v případě dlouhotrvající léčby tímto přípravkem – je nutno pravidelně sledovat množství vápníku v krvi (kalcémii). Toto sledování je zvláště důležité u starších osob a v případech, kdy se léčba užívá ve stejnou dobu jako léčba kardioglykosidy (například Digoxinem) nebo diuretiky. Lékař může na základě výsledků rozhodnout o snížení, či dokonce zastavení vaší léčby.
Tablety byste měli zapíjet velkou sklenicí vody (200 ml). Pokud je vám více než 65 let nebo máte potíže s polykáním, měli byste si rozlamovací tabletu rozdělit na dvě části a zapít je velkou sklenicí vody (200 ml).
Než začnete přípravek Caltrate 600 mg / 400 IU D3 užívat, upozorněte svého lékaře nebo lékárníka:
jestliže máte ledvinové kameny;
pokud trpíte poruchou imunity (sarkoidózou) – neboť množství vápníku v krvi a moči u vás bude nutno kontrolovat;
jestliže nejste pohyblivý(á) a současně trpíte řídnutím kostní hmoty (osteoporózou) – může se nadměrně zvyšovat hladina vápníku v krvi, což může způsobovat nežádoucí účinky;
Ve svém příspěvku RAŠELINOVÁ PROCEDURA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzka.
Jsem ráda, že někdo konečně taky objektivně upozorňuje na nebezpečí kortikoidů, díky!
Lupenka je vážně boj s větrnými mlýny a člověk musí zkusit skoro vše, aby zjistil, co mu nejlíp pomůže, protože každému reaguje psorióza jinak...
Ještě bych doplnila rašlinovou proceduru, která mně pomohla dost, ale bohužel to taky nevyléčí, jenom uleví asi na půl roku. http://www.kapyderm.cz/proc…
Dehtový šampón některým lidem prý pomůže, ale mě těžce vadil ten zápach, takže jsem ho dlouhodobě nevyzkoušela.
Zuzka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Mikulka.
Dobrý den, zkuste se podívat na http://www.atypo-sro.cz/kos… . Tam popisujeme produkt, který absolutně neobsahuje kortikoidy, je lehce nažloutlý, navíc se velmi rychle vsakuje do kůže a tudíž odpadá zbytečné zabalování do obvazů či ušpinění ložního prádla. Jen je potřeba upravit hlavně životosprávu a životní styl - výrazně omezit kouření a alkoholické nápoje. Účinnost je cca 85% s dlouhodobým trváním. Je vhodné i pro malé děti.
Psychologické a psychiatrické faktory – jsou bezkonkurenčně nejčastějšími příčinami pocitu „knedlíku v krku“. Nesouvisí s příjmem potravy a polykání tekutin nebo pevné stravy by tento pocit nemělo zhoršovat. Provedená vyšetření neprokážou žádnou jasnou patologii. Základem je náhled pacienta, ne nezávažnost problému. Jako podpůrná léčba mohou být předepsány medikamenty proti úzkosti nebo antidepresiva.
Zvětšená štítná žláza – zvětšení štítné žlázy je označováno jako struma. Svým tlakem může zvětšená štítná žláza tlačit na okolní orgány a tím vytvářet nepříjemný pocit. Větší strumu lze nahmátnout. Obtíže s polykáním nemusí být přítomny, pokud zvětšená štítná žláza vyloženě neutlačuje jícen.
Obtíže s krční páteří – zřejmě se jedná o nepříjemné pocity dané nemocemi obratlů (vznik kostních výrůstků), jejich skloubením či problémy přilehlých svalů a šlach. Mezi čtvrtým a šestým obratlem se nacházejí nervy z míchy, které ovlivňují krk, jeho žlázy, nos, hlasivky a jícen, takže tam může docházet k nějakému utlačování těchto nervových drah, které se pak projevuje právě knedlíkem v krku.
Skutečné cizí těleso v jícnu – sousto, které se zasekne v jícnu (typicky kus masa ze steaku), je samozřejmě pociťováno jako „knedlík v krku“. Vzhledem k tomu, že je jícen ucpán, objeví se i porucha polykání včetně polykání slin, které vytékají z úst. Situace se řeší endoskopicky (gastroskopie), kdy je cizí těleso vytaženo, nebo protlačeno do žaludku.
Závažnější onemocnění – jak bylo řečeno výše, musíme být velmi pozorní v situaci, kdy se onen knedlík v krku objeví při polykání, a extrémně opatrní musíme být tehdy, pokud je polykání bolestivé. O jednotlivých možných příčinách si přečtěte v příslušném článku, já zde jen okrajově uvedu příčiny, jako je těžký zánět při refluxní chorobě, achalázii a další poruchy hybnosti jícnu, rakovinu jícnu a další.
Pocity tlaku v krku obvykle provázejí zánět mandlí, angínu, rozličné poruchy polykání, zduřené či jinak omezené sliznice hltanu jako následek infekce nebo alergie. U rýmy a nachlazení tento pocit rychle odezní, u alergie je nutná návštěva lékaře.
Ve svém příspěvku CHLORELLA NEBEZPEČÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Karlová.
Dobrý den, mohu užívat chlorellu když nám nemocnou šťítnou žlázu, nesmím jíst ryby....nadbytek jodu. Děkuji za odpověď. Věra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
Ahoj Věro, chlorella by ti neměla uškodit, ikdyž máš nemocnou štítnou žlázu. Já mám strumu a užívám chlorelu v cyklech 3 krát do roka. Vždy mám pak pocit více energie a upraví se mi i návaly a zažívání. Zkus to taky a pozoruj se, uvidíš sama. Chlorella je normálně bezpečná a většinou když nepomůže, tak ani neublíží, takže v klidu do toho.
Osteosarkom se jako nejčastější maligní nádor kostí vyskytuje hlavně u mladých lidí do 20 let věku, u starších lidí vzniká obvykle na podkladě jiných kostních onemocnění. Častější bývá u chlapců. Může postihnout kteroukoliv kost, nejčastěji se ale vyskytuje ve stehenní, holenní nebo ramenní kosti a velmi brzy po svém vzniku metastazuje (zakládá nádorová ložiska v jiných orgánech – hlavně v plicích, mozku a jiných kostech). Projevuje se dlouhotrvající tupou nebo krátkodobou vystřelující bolestí hlavně v noci, dále zduřením kosti a rovněž mírně zvýšenou tělesnou teplotou. Někdy taky vypadá jako bolestivý výrůstek na povrchu kosti. Pacient se cítí být celkově nemocen, ztrácí chuť k jídlu, hubne, neprospívá.
Při objevení se podezření na rakovinu kostí je nezbytné co nejdříve navštívit lékaře – čím časnější je diagnostika, tím větší jsou vyhlídky na vyléčení nádoru. Kostní nádory se nejčastěji diagnostikují zhotovením rentgenového snímku postižené kosti, kde zkušený lékař-radiolog dovede poznat jeho přítomnost. Dále se odeberou vzorky krve, ve které se sledují hladiny takzvaných nádorových markerů (což jsou specifické látky, jejichž hladiny bývají zvýšené při některých nádorech).
Nejjistějším postupem při získání diagnózy je odebrání vzorku kosti (biopsie) a jeho následné odeslání na oddělení patologie, kde si ho lékař-patolog speciálně obarví a vloží pod mikroskop. Podle stupně a charakteru odlišnosti buněk nacházejících se ve vzorku od normálních kostních buněk může pak zjistit, o jaký typ nádoru se jedná. Na dalším postupu pak spolupracuje celý tým lékařů, specialistů v různých oborech medicíny (onkologie, ortopedie, chirurgie), kteří podle výsledků z patologie zhodnotí, jaký typ terapie bude v daném případě nejvhodnější. Ve většině případů se musí nádor operovat, přičemž je důležité během operace vybrat ven celý nádor. Vzniklý defekt kosti se pak nahrazuje titanovou vnitřní protézou nebo kostním štěpem. Někdy je ale bohužel nutné (hlavně z důvodu rozsáhlosti nádoru) postiženou část končetiny amputovat.
Nejčastěji však léčba rakoviny kostí spočívá v kombinaci více léčebných postupů, tedy operace, ozařování a chemoterapie. Protože vysoké dávky záření i chemoterapie mají mnoho nežádoucích účinků (nejčastěji jde o únavu, nevolnost, zvracení, zánět kůže a sliznic), je možné při užití kombinace těchto způsobů použít nižší dávky každé z nich, a tak snížit výskyt vedlejších příznaků léčby na minimum. V některých případech jako terapie postačí pouze ozařování. Bývá tak většinou u Ewingova sarkomu, který je na tento způsob léčby velmi citlivý a většinou zareaguje velmi příznivě (může dojít až k jeho vyhojení). Po vyléčení nádoru je nutné pravidelně docházet na kontroly k onkologovi, kde se zhotovuje rentgenový snímek operované kosti i plic (možné objevení se metastázy, kterou při léčbě nebylo ještě poznat). Při objevení se jakýchkoliv dalších potíží (bolesti, hubnutí, slabost, problémy s dýcháním, dlouhotrvající kašel, zápal plic nereagující na léčbu) je nutné kontaktovat lékaře okamžitě.
Tento druh rakoviny je velmi nebezpečný, protože se velmi často neprojevuje žádnými příznaky až do pozdních fází onemocnění. V pozdních stadiích se objevuje bolest kostí a zlomeniny, které vznikají už při malém tlaku na kost. V konečné fázi nastupují klasické příznaky nádorového onemocnění, to je v době, kdy se metastáze rozšiřují po celém těle. Objevují se příznaky celkového onemocnění jako zvýšená horečka, pocení, hubnutí, slabost.
Příčina vzniku této rakoviny není dodnes známá. Má se za to, že silný vliv mají genetické predispozice. Velmi často tyto nádory napadají mladé lidi, u starších jsou spíše vzácností. Nádor vzniká mutací v genetické informaci buněk.
Nádorové bujení v kostech může být benigní, tedy nezhoubné, které svým růstem pouze utlačuje zdravou část kosti, nebo může být nádorové bujení maligní, tedy zhoubné, které agresivně poškozuje své okolí a může se i šířit krví a zakládat nová nádorová ložiska kdekoliv v těle.
Primární nádory jsou takové, které vznikly z buněk přirozeně se vyskytujících v dané tkáni, tedy v tomto případě buněk kostních a buněk chrupavky. Tyto nádory nazýváme kostní sarkomy: osteosarkom (z buněk kostí), chondrosarkom (z buněk chrupavky kostní) a vzácný Ewingův sarkom, což je nádor kostní dřeně. Sarkomy jsou velmi vzácné, tvoří přibližně 1 % všech nádorů u dospělých lidí, relativně častější jsou bohužel u malých dětí, kde tvoří až 15 % všech zhoubných nádorů. Primární kostní rakovina se vyskytuje hlavně ve dlouhých kostech končetin a v pánvi.
Sekundární rakovina kostí (metastáza) je nádor, který se vytvořil původně v jiném orgánu a přímým přestupem, krevní nebo lymfatickou cestou, se dostal do kosti. Metastázy tvoří výraznou většinu všech nádorů nacházejících se v kostech a buňky, které se tvoří, jsou podobné buňkám orgánů, ze kterých vycházejí. Nejčastěji do kostí metastazují nádory prostaty, prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, žaludku, ledvin, ženských pohlavních orgánů a další.
