Miminka, batolata i větší děti mají často problémy se zažíváním. Většinou se tak děje po léčbě antibiotiky, infekcích dýchacích cest nebo po alergických reakcích. V tomto případě lze doporučit různá probiotika, aby se stolice dětí dostala zpátky do normálu. Probiotické výživové doplňky jsou k sehnání ve speciálních úpravách pro děti ve formě různých cucavých bonbónů nebo žvýkacích pastilek a kapek.
Stanovisko pracovní skupiny pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu České pediatrické společnosti na podávání probiotik kojencům ve formě potravinových doplňků je následující:
V současné době je považováno za rozumné podávat probiotika kojencům až od ukončeného 3. měsíce (pokud lékař neurčí jinak), kteří nejsou kojeni a nedostávají mateřské mléko obohacené o probiotika. Vybraná probiotika s prokázanou klinickou účinností je možné podávat na doporučení lékaře v případě léčby akutních infekčních průjmů nebo jako prevence postantibiotických průjmů. Přípravky by se neměly podávat dětem se závažnými poruchami imunity nebo léčeným imunomodulační léčbou.
Není dostatek kvalitních důkazů k doporučení podávání probiotik k prevenci infekčních průjmových onemocnění.
Jako doplněk v léčbě akutních infekčních průjmových onemocnění je možno používat probiotika s prokázaným účinkem, jako například Lactobacillus rhamnosus GG a Saccharomyces buolardii.
Některá probiotika jsou významně účinná v prevenci průjmových onemocnění při léčbě antibiotiky. Nejčastěji byly použity kmeny Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii, Bifidobacterium lactis, Streptococcus thermopilus. Nejsou známy studie o účinnosti probiotik v léčbě průjmových onemocnění při podávání antibiotik.
Preventivní podávání probiotik významně snižuje riziko nekrotizující enterokolitidy a mortality u nedonošených dětí. Nejčastěji byla použita kombinace Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium sp.
Lactobacilus reuteri může mít pozitivní vliv při kojeneckých kolikách.
I když existují některé studie, které prokázaly pozitivní vliv na výskyt ekzému, není dosud dostatek důkazů pro rutinní podávání prebiotik nebo probiotik těhotným ženám a kojencům k prevenci alergických onemocnění.
Nebyla prokázána účinnost probiotik v léčbě atopického ekzému.
Jsou potřebné další studie k důkazu dlouhodobé prospěšnosti prebiotik a definovaných probiotik v kojeneckém mléce. Zdravé, plně kojené děti nepotřebují doplňkové podávání probiotik či&nbs
V naší poradně s názvem VELKÝ ÚNIK MOČI OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Je mě 72 roků a už asi 3 roky se trápím s únikem moči,je to stále horší.Nyní už je velké množství moči,které nezvládám.Navíc mám stálé opakování zánětu močových cest,bakterie ecoli,letos už 6x antibiotika.Lékař nenavrhuje žádnou razanní akci.Cystoskopie moč.měchýře dopadla dobře.Pokleslý moč.měchýř mám.Kdo mě poradí jestli si říct o operaci,jestli by pomohla a jak je to těžká operace v mém věku:Jsem docela akční na svůj věk,nemám problémy se srdcem atd.snad bych to zvládla,věřte,že mě to hodně komplikuje život.V noci jdu i 7x na malou.Nevyspím se atd.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Víte, tělo se během života opotřebovává stejně jako vodovodní baterie. Jen si vzpomeňte, kolik jste jich za svůj život už nechala vyměnit. Podobná situace je i s vaším svěračem u močového měchýře. Patrně zde došlo k nevratným změnám, které nedovolují jeho pevné sevření a při větším naplnění měchýře propouští moč. Bohužel močový svěrač vyměnit ještě nedokážeme. Takže se budete muset snažit o nápravu trochu sama. Za prvé je třeba posílit svaly svěrače zadržováním moči při močení, takové to kegelovo cvičení. Pak také bude vhodné posílit svaly pánevního dna a břišní svaly. To vás naučí na rehabilitaci, kterou dostanete zdarma, respektive pojišťovna ji za vás zaplatí. No a okamžitá pomoc při úniku moči jsou jednoznačně pleny pro dospělé. Bez jakýchkoliv předsudků do nich běžte. Nikdo nic nepozná, vy se v klidu vyspíte a uleví se vám. Na plenách není nic špatného. Nosí je i přední sportovci, aby se nezdržovali močením. Pleny pro dospělé mají vysokou absorpční schopnost a okamžitě pohltí veškerou tekutinu a pokožka je tak stále v suchu, i po vymočení. Postupně se sžijte s novými funkcemi svého těla. Čím dříve se s tím smíříte, tak tím rychleji budete zpět svůj původní život.
Probiotika jsou definována jako živé, zdraví prospěšné mikroorganismy, jejichž orální suplementace nebo obohacení potravin v dostatečném množství ovlivní střevní mikroflóru hostitele a má potenciálně prospěšný efekt na naše zdraví. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které jsou převážnou součástí zdravé střevní mikroflóry. Jedná se o bakterie mléčného kvašení rodů Lactobacillus a Bifidobacterium a některé další druhy bakterií, jako je například Streptococcus thermophilus. Pro kojence jsou vhodná probiotika ve formě kapek, prášku, vysypávacích kapslí nebo sáčků. Střeva miminka by se měla lépe osídlit v průběhu několika dní až dvou týdnů. Podávání laktobacilů je kontraindikováno u pacientů s alergií na bílkovinu kravského mléka kvůli možné kontaminaci při výrobě probiotik. Při alergii na kvasinky je kontraindikováno probiotikum Sascharomyces boulardii.
Role probiotik:
po ukončení užívání antibiotik napomáhají k obnovení střevní mikroflóry;
napomáhají ke správné funkci zažívacího systému;
chrání sliznici trávicího traktu;
pomáhají léčit zánětlivé onemocnění trávicího systému;
tvoří vitamíny skupiny B a K;
snižují cholesterol;
působí preventivně nebo zmírňují alergickou reakci u dětí;
působí preventivně nebo zmírňují atopický ekzém u dětí;
působí preventivně před nachlazením či chřipkou;
zvyšují odolnost lidského organismu;
zmírňují zánětlivá onemocnění střev;
napomáhají při průjmu nebo zácpě;
působí preventivně před zažívacími potížemi;
zmírňují intoleranci na laktózu.
V současné době je považováno za rozumné podávat probiotika kojencům až od ukončeného 3. měsíce (pokud lékař neurčí jinak), kteří nejsou kojeni a nedostávají mateřské mléko obohacené o probiotika. Vybraná probiotika s prokázanou klinickou účinností je možné podávat na doporučení lékaře v případě léčby akutních infekčních průjmů nebo jako prevence postantibiotických průjmů. Přípravky by se neměly podávat dětem se závažnými poruchami imunity nebo léčenými imunomodulační léčbou.
Nejčastěji se probiotika v přirozené formě nacházejí v zakysaných mléčných výrobcích, jako jsou jogurty, kefír, tvrdý sýr, dále v zelenině upravené mléčným kvašením (například v kysaném zelí, pickles nebo kvašených okurkách) a fermentovaných sójových výrobcích. Probiotika lze nalézt v některých dětských výživách, oplatkách nebo v masných výrobcích. Probiotika lze zakoupit také jako doplněk výživy.
V naší poradně s názvem JAKÁ JE DENNÍ DÁVKA VITAMÍNU K PŘI VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamberská M..
Prosím jaká je možná denní dávka vitamínu K při užívání warfarinu_?
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V případě léčby Warfarinem je adekvátní příjem vitaminu K pro dospělé muže 120 mikrogramů a pro dospělé ženy 90 mcg. Po celou dobu léčby je třeba udržovat příjem vitamínu K na stejné úrovni. Konzumace malého množství potravin, které jsou bohaté na vitamín K, by neměla způsobovat problém. Vyvarujte se konzumace velkého množství těchto potravin:
Některé nápoje mohou zvýšit účinek Warfarinu, což vede k problémům s krvácením. Vyvarujte se nebo konzumujte jen malé množství těchto nápojů při užívání warfarinu:
Výhodou probiotik je hlavně to, že působí šetrně a často i preventivně. Neničí všechny bakterie v zažívacím ústrojí, tak jako antibiotika. Probiotika pouze vytlačují ty špatné bakterie a přispívají k vytvoření přirozené rovnováhy ve střevní mikroflóře, která je důležitá pro její optimální fungování a růst. Kvalitní probiotika nepomáhají obnovit střevní mikroflóru jen po antibiotikách, ale také po užívání některých dalších léků, případně po onkologické léčbě - ozařování a chemoterapii. Probiotika se osvědčila i u řady dalších chorob nebo zdravotních potíží.
Probiotika snižují riziko infekcí močových cest a pohlavního ústrojí.
Probiotika jsou užitečnou prevencí proti průjmům, včetně cestovních, pomáhají rovněž při zácpě.
Probiotika zmírňují problémy, které doprovázejí dráždivý trakčník nebo nespecifické střevní záněty včetně Crohnovy choroby, případně zánětu tlustého střeva.
Podle výsledků vědeckých studií probiotika zvyšují odolnost dětí vůči infekcím dýchacích cest. Probiotika rovněž snižují riziko vypuknutí alergií včetně atopického ekzému nebo zlepšují průběh těchto onemocnění.
Ve svém příspěvku IMUNITA A PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárina.
Už loni se mi velice osvědčilo užívání probiotik Probiolact. Celé zimní období se mi vyhýbalo nachlazení a veškeré virózy i když to v práci padalo jako hrušky. Letos jsem začala zase brát Probiolact a zatím jsem v poho.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Julie Dutá.
Zdravím, osobně jsem o probiotické léčbě dlouho pouze slyšela. Nakonec mě kamarádka navnadila, ať si zkusím pročíst stránky valosun.com. Nejprve jsem na ní koukala jak když upadla, protože jsem si opravdu nemyslela, že by probiotika mohla pomoci na můj ustavičný problém se stolicí. Po přečtení i spousty diskuzí jsem jedny z probiotik vyzkoušela a mohu říci, že mě mile překvapily. Takže za mě na probioticích něco bude. Zároveň by mě však zajímalo, jestli opravdu fungují probiotika i preventivně na průjem, který bychom mohly chytit v Tunisu. Jedeme tam na jaře tak chci vědět jestli má cenu to koupit.
Z praxe víme, že antibiotika mají za úkol zabíjet bakterie, které škodí našemu tělu. Ale léčba antibiotiky si mnohdy nevybírá a ničí všechny bakterie v zažívacícm traktu, tedy i tělu prospěšnou probiotickou mikroflóru. Jenže bez antibiotické léčby se u některých infekčních onemocnění neobejdeme. Abychom zmírnili tyto neblahé účinky antibiotické léčby, tak je vhodné do léčebného programu antibiotiky zařadit i probiotika. Je třeba ale dbát na přesné načasování, aby se antibiotika a probiotika vzájemně nerušily. Probiotika je nejlepší brát ve třetí třetině antibiotikového cyklu. Konkrétně to znamená, že například u ATB s dvanáctihodinovým cyklem se probiotika berou osm hodin po podání. V šest ráno vezeme dávku ATB, pak ve 14 hodin probiotika, v 18 hodin ATB a ve dvě hodiny ráno zase probiotika. Toto časové schéma užívání probiotik obvykle zmírní dopady antibiotik na složení střevní mikrofóry, zejména pak riziko průjmů, ke kterým bývají náchylnější malé děti.
Ve svém příspěvku ANTIBIOTIKA A PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Danule.
Probiotika mi už delší dobu pomáhají, při užívání antibiotik. JEdnu dobu jsem měla při užívání antibiotik střevní potíže. V lékárně mi doporučili Probiolact. Během dvou dnů bylo vše v pořádku. Od té doby si ke každým antibiotikám kupuji i Probiotika.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Prebiotikum je v podstatě nestravitelná složka stravy, která představuje substrát pro přátelské bakterie, tedy probiotika, a vytváří vhodné podmínky pro jejich správný růst a aktivitu. Pokud tento pojem vysvětlíme laicky, prebiotika jsou stravou pro probiotika, tudíž pokud nebudeme mít dostatek prebiotik ve střevech, nebudou mít potravu probiotika. Prebiotikem se rozumí zejména vláknina, a to především na bázi oligosacharidů. Nachází se hlavně v obilovinách, ale i v ovoci a zelenině. Ze zeleniny najdeme nejvíce prebiotické vlákniny v česneku, cibuli nebo pórku.
Probiotika jsou přátelské bakterie, které soutěží se škodlivými bakteriemi o místo na střevní sliznici. Když je přátelských bakterií dostatečné množství, mohou jednodušeji obsadit střevní sliznici a bránit ji před zachycením nežádoucích mikroorganismů. Navíc probiotika produkují látky, které pomáhají ničit škodlivé bakterie (například určité mastné kyseliny, které snižují střevní pH).
V naší poradně s názvem VEDLEJŠÍ ÚČINKY ANTIBIOTIKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den,srdečně vás zdravím a prosím o radu.Měla jsem zánět průdušek a brala jsem antibiotikum Ciplox 500 co 12 hod. Protože při užívání mívám vedlejší účinky a to hlavně bolesti kříže a kloubů,přikoupila jsem si k Ciploxu i Probiotika Premium a po celý čas,co jsem brala antibiotika,jsem byla v pohodě,bez vedlejších účinků.Po dobrní Ciploxu jsem už nebrala ani Probiotika a během 3 dnů se mi objevili bolesti zad,v oblasti kříže a taky bolesti kloubů.Neumím si o vysvětlit,bolí mne už druhý den,i když už méně a proto prosím o odpověď,zda to může být ještě vedlejší účinek antibiotika a jak dlouho to může působit.Zda je nutné dál brát probiotika? Děkuji moc za odpověď.Marta.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Probiotika je třeba vnímat stejně vážně, jako antibiotika a věnovat jejich užívání patřičnou pozornost. Za prvé je třeba probiotika užívat hned jak se započne léčba antibiotiky a to tak, že nejdříve se užije antibiotikum a za 3 až 4 hodiny se užije probiotikum, až do doby dobrání antibiotik. Za druhé je potřeba probiotika užívat dále i po skončení léčby antibiotiky a to alespoň dva týdny. Proč? Antibiotika jsou stále více agresivnější a ničí střevní flóru. Když nepřichází do těla nové kulrury ve formě probiotik, tak ve střevech začne množení nevhodné flóry, která přežila nebo se tam dostala potravou a ta pak způsobuje průjmy, změny středního metabolismu, bolesti, únavu, ale také poničení střevní stěny, které může vést k zánětu a k rakovině.
V současné době se doporučuje podávat probiotika kojencům až od ukončeného 3. měsíce (pokud lékař neurčí jinak), když nejsou kojeni a nedostávají mateřské mléko obohacené o probiotika. Vybraná probiotika s prokázanou klinickou účinností je možné podávat na doporučení lékaře v případě léčby akutních infekčních průjmů nebo jako prevence postantibiotických průjmů. Přípravky by se neměly podávat dětem se závažnými poruchami imunity nebo léčenými imunomodulační léčbou. Pro nekojená miminka jsou vhodná probiotika ve formě kapek, prášku, vysypávacích tobolek či sáčků nebo podávat umělé mléko, které je obsahuje. Kojeným dětem jsou probiotické bakterie i prebiotika předávána od matky, v případě problémů by tedy probiotika měla užívat ona. Střeva miminka by se měla lépe osídlit během několika dnů až dvou týdnů, základem ale zůstává strava podporující zdraví střev, v případě kojení braní probiotik maminkou a její vhodná strava – dostatek tekutin, dostatek vlákniny, nepříliš sacharidů, smažených jídel a průmyslově upravených potravin (jako jsou ztužené tuky, modifikované škroby, nefermentovaná sójová bílkovina, konzervované potraviny), málo lepku a bílkoviny kravského mléka. Preventivní podávání probiotik významně snižuje riziko nekrotizující enterokolitidy a mortality u nedonošených dětí anebo dětí po císařském řezu. Nejčastěji byla použita kombinace Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium sp.
Poškození střevních bakterií, například po užívání antibiotik, je spojeno se zvýšeným rizikem několika chorob, včetně diabetu.
Probiotické doplňky, které obsahují prospěšné bakterie nebo jiné mikroby, nabízejí řadu zdravotních výhod a mohou zlepšit manipulaci se sacharidy v těle.
V sedmi studiích provedených u lidí s diabetem 2. typu zaznamenali ti, kteří užívali probiotika po dobu nejméně dvou měsíců, pokles krevního cukru nalačno o 16 mg/dl a pokles HbA1C o 0,53 % ve srovnání s lidmi užívajícími placebo. U jedinců užívajících probiotika obsahující více než jeden druh bakterií došlo k ještě většímu snížení hladiny cukru v krvi nalačno (o 35 mg/dl).
Jak to funguje: Studie na zvířatech naznačují, že probiotika mohou snižovat hladinu cukru v krvi snížením zánětu a zabránit destrukci pankreatických buněk, které vytvářejí inzulin. Může být zapojeno i několik dalších mechanismů.
Užívání: Vyzkoušejte probiotika s více než jedním prospěšným druhem, jako je kombinace L. acidophilus, B. bifidum a L. rhamnosus. Není ale známo, zda existuje ideální směs mikrobů pro cukrovku.
Opatření: Je nepravděpodobné, že by probiotika způsobila újmu, avšak za určitých ojedinělých okolností by mohla vést k závažným infekcím u lidí s významně narušeným imunitním systémem.
Závěr: Probiotické doplňky, především ty, které obsahují více než jeden druh prospěšných bakterií, mohou pomoci snížit hladinu cukru v krvi nalačno a HbA1C.
Ve svém příspěvku MYKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Trápili mě docela dlouho..vyzkoušela jsem vždycky všechno co mi doktorka napsala..někdy to zabralo a někdy ne..pak jsem se rozhodla zvýšit si imunitu celkově..koupila jsem si Laktobacily Imunit, mají velké množství účinných mikroorganismů a mykozy odezněly..celkově jsem na tom líp po zdravotní stránce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tamara.
Taky jsem s mykózama měla dlouhodobější problémy a taky mi pomohly probiotika, i když od jiné značky :)
Zkombinovala jsem probiotika a probiotické vaginální kapsle.Je fakt, že jsem kvůli tomu upravila i stravování, takže už nejím tolik sladké, takže to tomu mohlo taky pomoct. A taky se to projevilo na postavě, což je velké plus :)
Jinak nevím jestli je to tu psané,ale mykózy může způsobovat i partner, takže pak se můžete léčit dokola a ono nic zabírat nebudu, to pak při sexu doporučuju kondom. Většina mužů si na něho sice stěžuje,ale proč se zbytečně trápit :)
K poškození nebo oslabení střevní mikroflóry dochází především při užívání antibiotik, při průjmových onemocněních nebo naopak zácpách, při nadýmání a jiných zažívacích obtížích. Jak již bylo řečeno, největším a zároveň nejčastějším zabijákem střevní flóry jsou antibiotika. Ničí totiž zároveň se škodlivými patogeny také prospěšné bakterie. Po užívání antibiotik je vhodné ihned následně nasadit probiotika, která novým osídlením střev užitečnými bakteriemi významně pomohou. Probiotika se doporučují užívat v poslední třetině antibiotikového cyklu. Což je u antibiotik s dvanáctihodinovým cyklem osm hodin po podání. V šest ráno je podána dávka antibiotik, poté ve 14 hodin probiotika, v 18 hodin antibiotika a ve dvě hodiny ráno probiotika. Toto časové schéma užívání probiotik zmírní negativní dopady antibiotik na složení střevní mikroflóry. Také se sníží riziko průjmů, ke kterým bývají malé děti náchylnější.
Ve svém příspěvku PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ema.
Já se snažím přijímat co nejvíce probiotik v takové té přírodní formě, tzn. hodně jogurty, kefíry a podobně, díky čemuž si myslím, že jsem s trávením a zažíváním neměla nikdy problémy. Probiotika ve formě kapslí si ale kupuju pokaždé, když jsem nucena užívat antibiotika, protože tehdy mi už kefíry nestačí. Moje tělo celkově na antibiotika reaguje hodně špatně, takže se snažím, abych předešla tomu stavu, kdy už škody musím spravovat a většinou s první tabletou antibiotik beru i první tabletu biopron probiotik.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Biopron Laktobacílky jsou cucavé pastilky obsahující probiotika s višňovou příchutí pro děti od 3 let a dospělé. Biopron Laktobacílky představují chutnou alternativu probiotických výrobků. Hlavní podíl obsažených probiotik tvoří bifidobakterie, které jsou důležité zejména pro dětský organismus. Probiotika jsou živé mikroorganismy. Kombinace 3 probiotických kmenů s vysokým podílem bifidobakterií je vhodná zejména pro děti. Obsažené probiotické kmeny mají vysokou odolnost vůči působení žaludečních a žlučových kyselin, vysokou schopnost adheze k buňkám střevního epitelu a dlouhou dobu životaschopnosti.
Počet živých probiotických mikroorganismů v 1 pastilce je minimálně 1x 109 CFU.
Mikroflóra nenarozeného dítěte je sterilní a potřebné bakterie se do ní teprve dostávají se stravou. Přítomnost probiotik je přitom velmi důležitá, bez nich by nebylo možné zajistit ve střevě odpovídající rovnováhu střevní mikroflóry – probiotika špatné bakterie doslova vytlačují z organismu ven. Probiotika také ovlivňují vyzrávání slizničního imunitního systému, stimulují funkci střevní bariéry a produkují peptidy s bakteriostatickými a baktericidními účinky. Přirozený obsah bifidobakterií ve střevní mikroflóře je u dětí značně vysoký (až 90 % u zdravého kojence), z čehož vyplývá jejich obrovský význam pro zdravý vývoj dětí:
významně ovlivňují strukturu a funkci střevní sliznice;
eliminují uchycení patogenních mikroorganismů a alergenů;
ovlivňují schopnost vstřebávání složek potravy a vody, a naopak eliminaci škodlivých látek;
modifikují střevní imunitní systém a jeho prostřednictvím i imunitní systém celého těla, tedy celkový zdravotní stav organismu.
Růst a aktivita bifidobakterií závisí na přísunu prebiotické vlákniny. Děti s nižším podílem bifidobakterií ve střevní mikroflóře mají problémy s trávením, mají oslabený imunitní systém a sklon ke vzniku alergických onemocnění.
Dávkování: Dospělí a děti od 3 let 1 pastilku denně. Nepřekračujte doporučené denní dávkování.
Ve svém příspěvku IMUNITA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ema.
Já musím říct, že na imunitu i detoxikaci si beru probiotika, ono se to může zdát zvláštní, koneckonců dneska už je známo, že probiotika pomáhají na kde co, ale jde v podstatě o to, že to všechno se sebou souvisí. Na imunitu beru vždycky na podzim, který pro mě býval dost krizovým obdobím, biopron forte a detoxikaci, kterou většinou provádím naopak na jaře a pomáhá mi též ke zvýšení imunity, zase podporuju probiotiky s trávicími enzymy navíc.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Biopron 9 Premium obsahuje až 20 miliard probiotik doplněných o prebiotika, která jsou vlastně živnou půdou pro probiotika a zajišťují jejich správný růst. Biopron 9 Premium je schopen dodat probiotika až do střev, kde je jejich správné místo a kde přirozenou cestou zajišťují posílení imunity a tím prevenci všech zmíněných zdravotních problémů. Přípravek má jedinečnou a vyváženou kombinaci probiotických kultur a prebiotik fruktooligosacharidů (FOS). Obsahuje 9 kmenů vitálních mikroorganismů ve vysoké denní dávce 20 miliard.
Doporučené dávkování: 1 tobolka 1 až 2x denně během jídla. Probiotické kmeny preparátu Biopron 9 Premium jsou přirozenou součástí zdravé střevní mikroflóry, proto je bezpečný i při dlouhodobém podávání. Nepřekračujte doporučené denní dávkování.
Seznam složek: fruktooligosacharidy, probiotický komplex, želatina, vitamín C (antioxidant), stearan hořečnatý (protispékavá látka), oxid titaničitý (barvivo).
Výrobek je vhodný pro kojící a těhotné ženy. Není určeno pro děti do 3 let. Jedná se o doplněk stravy, a tudíž nenahrazuje pestrou stravu.
Výrobek je vyráběn v přísných hygienických a kvalitativních podmínkách akreditovaných systémů GMP.
Ve svém příspěvku PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamara.
Na zánět močového měchýře je určitě dobré hodně doplňků, které můžete v lékárně zakoupit, aniž byste musely užívat antibiotika. Především doplňky, které obsahují extrakt z brusinek a pak také ideálně brusinkový čaj, denně třeba tři litry aby se tělo co nejdříve pročistilo. Taky bych se zkusila zamyslet nad tím, proč vůbec zánět nebo záněty mám. V případě, že se jedná o oslabenou imunitu, tak jsou skvělá probiotika, která jsou čistě přírodní a třeba já osobně je mám vyzkoušené, že při pravidelném užívání je imunita mnohem lepší.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vynikající přírodní probiotikum je kefír. Nápoj z kefíru zamezuje shromažďování a hnití potravy ve střevech, odkyseluje organismus (i když je chuťově kyselý, vyvolává zásaditou reakci organismu), produkuje enzymy, které pomáhají uvolnit ve vodě nerozpustné látky, rozkládá těžce stravitelné látky. Mléčná kefírová houba přeměňuje mléčnou laktózu v jiné sloučeniny, a proto je kefír vhodný i pro lidi trpící intolerancí laktózy. V trávicím traktu se dokáže vypořádat s různými nežádoucími přemnoženými kvasinkami, bakteriemi a viry a účinně stimuluje imunitní systém. Je obecně známo, že imunitní systém je v takové kondici, v jaké je vaše zažívání, a hlavně vaše střevní mikroflóra. Schopností kefíru jakožto přírodního probiotika je tedy udržovat vaši střevní mikroflóru v perfektní kondici. Kromě kefíru se probiotika vyskytují v zakysaných mléčných výrobcích, jako jsou jogurty, sýry. Tento druh potravin bychom měli konzumovat nejlépe každodenně, jelikož mléčné výrobky nám kromě zdravých probiotik dodávají i nezbytný vápník, jehož hlavní funkce v našem těle je jistě každému dobře známá.
Některým lidem může příjem mléčných výrobků způsobovat jisté zažívací potíže, mnoho z nás je totiž alergických na mléčnou bílkovinu nebo nedokážeme zpracovat mléčný cukr – laktózu. V takovém případě je nezbytné přijímat probiotika z jiných zdrojů. Kromě doplňků stravy zakoupených v lékárně, kde máte tyto „hodné bakterie“ již v koncentrovanější formě, můžete do jídelníčku zařadit zeleninu, která prošla procesem mléčného kvašení. Patří sem například zelí, okurky, nebo takzvané pickles, což je zkvašená zelenina bohatá na probiotické bakterie. Většinou jsou zakysané mléčné výrobky v určitém množství dobře tolerovány i u lidí trpících laktózovou intolerancí, v těchto produktech je totiž mléčný cukr již částečně naštěpen. Někdy můžeme probiotika nalézt i ve fermentovaných sójových produktech, což ocení zejména vegetariáni, vegani nebo lidé vyznávající jiný alternativní směr stravování.
Ve svém příspěvku DOPLŇKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Peťula.
Probiotika jsem si v poslední době dost oblíbila. Poprvé jsem je měla na doporučení lékařky, když mi předepsala antibiotika a je dobře, že jsem na její doporučení dala, protože mi nedělají antibiotika dobře na zažívání a trpím na průjmy, což se mi díky biopronu 9 nestalo. Sice jím hodně jogurty, ale přece jenom je v doplňcích mnohem víc probiotických kultur, takže je to pohodlnější a jednodušší. Díky tomu, že beru probiotika pravidelně, tak tolik netrpím na záněty močových cest a taky mě tolik netrápí problémy s trávením. Takže každému je můžu jenom doporučit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejčastěji se probiotika v přirozené formě nacházejí v zakysaných mléčných výrobcích, jako jsou jogurty, kefír, tvrdý sýr, dále v zelenině upravené mléčným kvašením (například v kysaném zelí, pickles nebo kvašených okurkách) a fermentovaných sójových výrobcích. Probiotika lze nalézt v některých dětských výživách, oplatkách nebo v masných výrobcích. Probiotika lze zakoupit také jako doplněk výživy.
Ve svém příspěvku ANTIBIOTIKA A PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kuba.
Po hodně dlouhé době jsem dostal antibiotika. Po pár dnech užívání jsem začal mít střevní potíže a neměl jsem chuť k jídlu. Volal jsem doktorovi a ten mi doporučil probiotika. Přítelkyně mi vzala v lékárně Probiolact. Moc mi pomohl. Střeva se uklidnili a už se zase cpu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zbyňďa.
Není to tak dlouho, co jsem bral antibiotika a mezi svátkama jsem měl znovu. Nějak mi po nic ale nebylo dobře. Volal jsem doktorce, jestli by nebylo možné léky zaměnit za jiné a doktorka mi poradila, ať si koupím probiotika. Pokud to nepomůže, pak bysme léky vyměnili. Koupil jsem Probiolact a vše se zklidnilo.
Při antibiotické léčbě je vhodné užívat probiotika. Probiotika podporují samotnou léčbu, ale také chrání trávicí trakt. Probiotika (laktobacily a bifidobakterie) se obvykle užívají minimálně s dvouhodinovým odstupem od užití antibiotik. Tedy dvě hodiny před tím nebo po tom, co pacient snědl antibiotika.
Ve svém příspěvku ANTIBIOTIKA A PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koloušek.
Už nějakou dobu mi při užívání antibiotik nebývá dobře. Doktorka mi doporučila nějaká probiotika. Od té doby k antibiotikám beru vždy Probiolact a léčení probíhá v pořádku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Simča.
Při užívání antibiotik mám občas střevní potíže. V lékárně mi jednou doporučili Probiolact. Moc mi pomohl. Od té doby ho při antibiotikách beru pokaždé a vše je v pořádku.
Probiotika jsou živé bakteriální kmeny, které jsou při požití schopné osídlit trávicí trakt hostitele a mít na jeho zdravotní stav kladné účinky, neboť podporují trávicí pochody a podporují vstřebávání i tvorbu některých vitamínů a minerálů. Probiotika hrají hlavní roli při vytváření ochranné bariéry vůči nežádoucím patogenům ve střevech. Mezi tyto nežádoucí vetřelce patří: viry, bakterie a kvasinky. Bez probiotických bakterií nelze zajistit optimální symbiózu střevní mikroflóry, narušením její křehké rovnováhy nastává „chaos“ a vzniká střevní dysbióza, která negativně ovlivňuje zdraví celého organismu (dyspepsie, chronický zánět žaludku či střev, kandidózy, průjem nebo zácpa, alergie, poruchy imunity a podobně). Z těchto důvodů musí být léčba antibiotiky kompenzována dodávkami probiotik. Probiotika se dají koupit jak v lékárně, tak je lze doplňkově konzumovat v mnoha potravinách (jogurty, jogurtové nápoje, kefír, sýry, kysané zelí, rychlokvašené okurky, fermentované salámy a tak dále). Probiotické potravinové doplňky se užívají po ukončení léčby (někteří odborníci doporučují začít již v průběhu), úspěch však zaručí pouze dlouhodobé podávání v dostatečných dávkách. Odolnost vůči žaludečním kyselinám zajišťuje speciální farmaceutické zpracování. Probiotika jsou významným potravinovým doplňkem regulujícím škody antibiotik. Konzumací probiotických potravinových doplňků posilujete užitečné mikroorganismy, které na střevní sliznici neustále bojují se škodlivými organismy.
Ve svém příspěvku PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Julka.
Užívání antibiotik mi nedělá dobře. V lékárně mi radili nějaká probiotika, prý pomáhají zklidnit žaludek. Koupila jsem si Probiolact a musím uznat, že pomohl.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ráchel.
Kvalitní probiotika můžou jedině pomoci. Jsou výborná na posílení imunity, která začíná ve střevech.
Jednoduše řečeno, probiotikem se rozumí zdraví prospěšná bakterie. Mezi nejznámější probiotické bakterie patří především ty z rodu Lactobacillus, Bifidobacterium a Streptococcus. Naopak prebiotika představují nestravitelnou složku naší stravy, která slouží jako potrava pro probiotika. Prebiotika představují doslova živný substrát pro přátelské bakterie – tedy probiotika a vytváří pro ně vhodné podmínky pro jejich správný růst a aktivitu. Prebiotikem se rozumí zejména vláknina, a to především na bázi oligosacharidů. Prebiotika se nachází hlavně v obilovinách, ale i v ovoci a zelenině. Ze zeleniny najdeme nejvíce prebiotické vlákniny v česneku, cibuli nebo pórku.
Ve střevech žije téměř 500 druhů mikrobů. Až 60 procent exkrementů, které vyloučíme, obsahuje mikroby. Podle toho, o jaký jejich druh se jedná a kolik se jich v našem těle aktuálně nachází, vypadá náš celkový zdravotní stav. Pro udržení správné vnitřní rovnováhy je nutné, aby prospěšné bakterie byly zastoupeny ve vyšší míře. Prospěšnými bakteriemi jsou například Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus plantarum, Bifidobacterium bifidum a Bifidobacterium longum. Vyšší míra zastoupení těchto bakterií je žádoucí. Naše střevní mikroflóra je zpočátku našeho života tvořena probiotickými druhy získanými mateřským mlékem. To je také jeden z důvodů, proč je kojení dětí tak důležité pro jejich aktuální i budoucí zdraví. U dětí, které jsou kojené, je střevní flora tvořena až 95 % užitečných kmenů. Kvalita a celkové složení střevní flóry se v průběhu života stále mění. S věkem však bohužel počet prospěšných mikrobů ve střevech klesá.
Aby probiotické bakterie mohly ve střevním traktu člověka přežívat a optimálně se rozmnožovat, potřebují k tomu nestravitelné potravinové látky – vlákniny, které příznivě a selektivně ovlivňují jejich růst. Tyto látky se nazývají prebiotika. Musí splňovat následující kritéria:
odolnost vůči žaludečním kyselinám a vůči enzymům v trávicím traktu;
stravitelnost a rozložitelnost „přátelskými“ střevními bakteriemi;
selektivní stimulaci růstu anebo aktivitu pouze „přátelských“ střevních bakterií, které příznivě ovlivňují zdravotní stav.
Prebiotika jsou komplex sacharidů, kterými se probiotika živí. Prebiotika tak významně podporují nejen přežití, ale i rozmnožování probiotik. Celkově probiotika a prebiotika pomáhají chránit náš organismus před patogenními, nepřátelskými a hnilobnými bakteriemi. Všeobecně známým faktem je příznivý vliv střevní mikroflóry na zdravotní stav. Existuje mnoho důkazů, že složení bakterií ve střevě, a to zejména v kojeneckém věku, ovlivňuje mnoho funkcí organismu. Přítomnost probiotik v těle podporuje odolnost proti infekcím a snižuje výskyt alergických onemocnění, čímž je podporována a posilována přirozená obranyschopnost organismu.
