Hyperpigmentace je charakterizována jako porucha tvorby nebo distribuce pigmentu, při které dochází ke ztmavnutí kůže. Velikost zasažené plochy, stejně jako výsledný tvar hyperpigmentovaných skvrn, se může výrazně lišit a není určujícím rozlišovacím znakem.
Druhy pigmentací
Pigmentové skvrny a znaménka procházejí různými vývojovými stadii:
stadium junkční névus – pigmentová znaménka a skvrny jsou ploché, mají tmavě hnědé zabarvení, nacházejí se v horních vrstvách kůže
stadium intradermální – nitrokožní névus – znaménko či skvrna se uprostřed vyklenuje a névové buňky začínají pronikat do hlubších vrstev kůže
Podle toho, v jaké vrstvě se melanocyty nacházejí a jak jsou uspořádány, členíme pigmentové skvrny a znaménka do následujících skupin.
Pihy
pihy se objevují od dětství kdekoliv na těle i v obličeji
jsou jednotlivě zabarvené
vyskytují se ve větším počtu
jsou to pouze drobné pigmentové plošky
jejich pigmentace se zvyšuje vlivem UV záření
sklon ke vzniku pih ovlivňují také dědičné dispozice
podkladem pro jejich vznik je množství pigmentu v těle, nikoliv množství melanocytů
tady je několik fotografií, na kterých jsou vidět pihy: pihy foto.
Sluneční skvrny
vyskytují se většinou na místech, kde nenosíme oděv a kde vystavujeme kůži slunečnímu záření – nejvíce na obličeji a rukou
jsou ostře ohraničené
mají nepravidelnou pigmentaci
vyskytují se především u lidí vyššího věku, ale samozřejmě není ojedinělý výskyt i u mladších jedinců
ze slunečních skvrn se nevyvíjí maligní melanomy
tady je několik fotografií, na kterých jsou vidět sluneční skvrny: sluneční skvrny foto.
Seberoická keratóza
vyskytuje se na místech, která nejsou kryta před sluncem
jedná se o ostře ohraničené skvrny nebo plošky
tato znaménka mají světle až tmavě hnědou barvu s drobnými jemnými šupinkami
zabarvení skvrny nebo znaménka se nemění vlivem slunečního záření
tato pigmentová skvrna nebo znaménko se nevyvíjí jako maligní melanom
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle fotografie to vypadá na bakteriální zánět kůže zvaný celulitida. Prosím neplést s hovorově používaným názvem pro tukem zdeformovanou kůži.
Tento zánět nejčastěji způsobují bakterie streptococcus pyogenes a léčí se obvykle penicilinem několik týdnů. Někdy může vymizet i spontánně bez léčby. Vzhledem k tomu, že při tomto onemocnění hrozí nekroza tkáně (odumření kůže), tak nejvhodnější postup je navštívit kožního lékaře a co nejdříve absolvovat léčbu penicilinem.
Hladký a lesklý účes, který vyžaduje rovné vlasy, použití kondicionéru a trochu stylingového know-how, abyste dosáhli potřebného „naleštěného“ vzhledu. Tento styl se inspiruje třicátými lety, kdy byly preferovány krátké, ostré střihy. Zároveň má však moderní šmrnc, který z něj dělá trendy účes.
Začněte vysušením ručníkem a poté do vlhkých vlasů aplikujte větší množství vlasového gelu. Pro získání potřebného lesku je ideální gel pro mokrý vzhled, díky němuž můžete účes i precizně dotvarovat.
Po aplikaci gelu rozdělte vlasy pěšinkou.
Učešte nejprve kratší stranu a poté i druhou stranu účesu od pěšinky dolů. Dávejte pozor, abyste hřebenem nevytvořili „cestičky“, které by odhalily pokožku hlavy.
Pokud účes ztratí během dne tvar, stačí vlasy trochu navlhčit a znovu upravit.
Hladké vlasy – foto
Na těchto fotografiích je možné vidět hladké vlasy.
Jednoduché vlasy
Pocta krátkým patkám, které byly populární v New Yorku v padesátých a šedesátých letech. Tento účes sčesaný k jedné straně se vyznačuje mužností, upraveností, leskem a uhlazeným stylingem.
Vlasy důkladně vysušte ručníkem a aplikujte vlasový gel po celé délce vlasů od kořínků ke konečkům a zepředu dozadu.
Vlasy po stranách sčešte dozadu dohladka a patku nahoru.
Vlasy nad čelem učešte ke straně a nechejte uschnout.
Účes drží tvar celý den, pokud však nějaký ten vlásek přeci jen nebude respektovat váš styling, stačí jej uhladit malým množstvím gelu.
Jednoduché vlasy – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět takzvané jednoduché vlasy.
Elegantní vlasy
Nadýchaný objem tohoto účesu působí zrale, elegantně a hodí se téměř pro každou příležitost. Vlasy jsou postupně sestříhány okolo uší a vytvářejí ostrý, plastický tvar účesu, který může být dále dotvářen vhodnými stylingovými výrobky.
Vlasový gel aplikujte do umytých, mokrých vlasů a rozčešte jej po celé hlavě hřebenem se širokými zuby.
Vlasy vyčešte hřebenem vzhůru a dozadu, případně k jedné straně.
Pokud se vám bude zdát, že účes po uschnutí působí trochu jako helma, jednoduše vlasy nahoře projeďte prsty a po stranách uhlaďte.
Zdá se vám tento účes trochu extrémní? No možná, že se příliš nehodí do kanceláře, ale garantujeme vám, že večer v klubu se po vás každý obdivně otočí. Tento účes v sobě spojuje rebelství padesátých let a nedbalý „rozcuch“ let devadesátých. Vlasy jsou velkoryse vyčesány nad čelem, jako byste právě prolétli vzdušným tunelem. Aby tento styl působil přesvědčivě, musíte kromě vl
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Nebojte se kortikoidů v masti. Když se mast používá podle návodu maximálně 10 dní, tak nehrozí žádné nebezpečí. Účinky kortikoidů na zklidnění pokožky jsou skvělé a určitě byste měla poslechnout svého lékaře a mast použít.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Doktor84.
Kortikoidy jsou uměle vyráběné steroidní hormony podobné těm, které se vytváří v kůře nadledvin. Tyto léky mají výrazné protizánětlivé a antialergické účinky a používají se například k léčbě astmatu nebo atopického ekzému. Mají ovšem také celou řadu poměrně častých nežádoucích účinků a pacienti by je měli užívat pouze po konzultaci s odborníkem.
Co jsou kortikoidy?
Kortikoidy jsou synteticky vyráběné chemické látky, jejichž struktura je podobná jako u hormonů z kůry nadledvin. Lidé by tedy měli důrazně rozlišovat mezi kortikoidy, které vznikají uměle, a kortikosteroidy, což jsou steroidní hormony přirozeně se vytvářející v kůře nadledvin. Co se týče přírodních hormonů, v lidském těle převládá především kortizol.
K čemu slouží kortikoidy?
Kortikoidy jsou známé především díky svému protizánětlivému, imunosupresivnímu a protialergickému působení. Jejich účinky jsou velmi široké, a proto mají tyto léky nezastupitelný význam při léčbě mnoha různých onemocnění. Různé formy kortikoidů neléčí vlastní příčinu nemocí, slouží však hlavně k tlumení imunitního systému a blokují silné alergické či autoimunitní reakce.
KTERÉ STAVY SE LÉČÍ POMOCÍ KORTIKOIDŮ?
Astma
Atopický ekzém
Anafylaktický šok
Lupénka
Různá zánětlivá onemocnění
Některé typy rakoviny
Revmatoidní artritida
Roztroušená skleróza
Stavy po transplantacích
Využití kortikoidů
Kortikoidy existují v mnoha různých formách. Pokud jde o lokální léčbu, využívají se látky, jako je například mast s kortikoidy, různé krémy a roztoky na kůži nebo také inhalační kortikoidy (prášky či roztoky). Co se týče systémové léčby, pacienti používají k léčbě kortikoidy injekce nebo tablety.
K lokální léčbě slouží například Budesonid, Flutikason, Betamethason nebo Mometason. Při celkové léčbě se naopak nejvíce uplatňují Dexamethason, Prednison či Hydrokortison.
Jaké mají kortikoidy nežádoucí účinky?
Podobně jako všechny léky mohou mít i kortikoidy nežádoucí účinky, kvůli často omílaným vedlejším účinkům se ovšem těchto léků spousta lidí bojí.
VEDLEJŠÍ ÚČINKY KORTIKOIDŮ JSOU NAPŘÍKLAD:
Vznik Cushingova syndromu
Snížená imunita
Migréna
Poruchy srdečního rytmu
Poruchy zubní skloviny
Zvýšená chuť k jídlu a obezita
Pankreatitida
Závrať
Ochablost svalů
Osteoporóza
Nekróza kostí
Pokles potence
Zvýšení krevního tlaku
Žaludeční krvácení
Vynechání menstruace
Podrážděnost, nespavost, deprese
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
Dobrý den, mám dotaz - jaká rizika z narkozy se vyskytují u osoby 62 leté s diagnosou ROZTROUŠENÁ SKLEROZA MOZKOMÍŠNÍ - když: diagnosa je v trvání již cca 35 let, stav je však z větší míry stabilizovaný tzn. pacient je relativně vitální, pohyblivý - cca 15 let se léčí preventivně injekcemi Avonex -interferon 1x týdně, má trochu problém se sítnicí jednoho oka - nekroza ve zcela nejperifernější části sítnice.Na kontrolní magn. rezonanci se nedávno obejvil drobný nález na míše na C 2 a C 7. Subjektivně je apcient bez potíží. Nyní čeká pacienta operace malinké pupeční kýly o velikosti cca 15mm. Prosím, jaká rizika v tomto případě hrozí...? Děkuji za informace. Leoš.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje kalkulačka na výpočet pravděpodobnosti, že vlivem narkózy dojde k srdeční zástavě nebo infarktu myokardu. Jde o tak zvané perioperační riziko. Zde je odkaz: https://www.mdcalc.com/calc…
Z hlediska vizuálního je vidět sytě červený útvar, podobný jahodě nebo malině, který se rozšiřuje buď do plochy na kůži, nebo může být pod kůží a nad ním je neporušená kůže. Roste do vnitřních struktur, které jsou vidět pod kůží. Hemangiom roste hlavně v prvních šesti týdnech, to je počáteční růst, do devíti měsíců roste velmi aktivně. Následně se do jednoho roku zastavuje jeho růst a většinou se začíná vstřebávat. Takové zkušenosti má většina rodičů. Stačí, když jejich pediatr růst hemangiomu hlídá. Léčba by v takových případech zbytečně zatížila organismus dítěte.
Příčiny vzniku dekubitů se vzájemně doplňují. Tlak, který působí mezi kůží a podložkou (postel), způsobuje stlačení tkání. Tkáně tak nejsou prokrvovány a okysličovány, dochází k jejich odumírání, odborně nazývanému nekróza. K této nekróze se poté přidávají infekce. K nejvyššímu tlaku dochází na kostních výčnělcích, jako jsou kyčelní klouby, sakrální výběžky, křížová kost či kostrč. Někdy se objevují i na patách, zadní části hlavy, ramenou, lícní kosti, okolo lopatek, na kotnících, na boční straně kolen, u palce na noze nebo na ploskách chodidel. Důležitější než intenzita tlaku je pro vznik proleženin doba jeho působení. Vznikají totiž velmi rychle, asi mezi 1–6 hodinami. Z tohoto důvodu jsou nejvíce ohroženi dlouhodobě ležící pacienti, lidé v bezvědomí, pacienti s demencí, osoby nad 70 let a osoby s poškozením míchy. Pro starší osoby jsou dekubity rizikovější kvůli změně vlastností kůže – klesá elasticita vláken, zhoršuje se vnímání bolesti, zvyšuje se propustnost kůže, nedochází k dobré přeměně kůže a snižuje se množství krevních cév. Vyšší riziko mají pacienti s nedostatečnou výživou, jelikož mají sníženou přirozenou schopnost hojení ran. Proto je nutné dbát na kalorickou hodnotu stravy, dostatek vitamínů a minerálů. Také obezita je spojená se zvýšeným výskytem proleženin, protože obézní pacient působí na podložku větší tlakovou silou a dochází k většímu útlaku tkání. Dalšími rizikovými faktory jsou deprese, snížení imunity, změny průtoku krve, těžké pooperační a poúrazové stavy (jako jsou zlomeniny dolních končetin). Bohužel k nim patří i zanedbaná ošetřovatelská práce. Inkontinence způsobuje narušení povrchové kůže a tím menší odolnost vůči mechanickým vlivům. Na pokožku mohou působit střižné síly a tření, které vznikají při klouzání po podložce, při přesunech pacienta na lůžku, při pádech, při nevhodně přiložených obvazech nebo kvůli shrnutému ložnímu prádlu. Cévy se ohýbají, napínají, zužují a poškozuje se povrchová vrstva kůže. To má za následek rozšiřování existujícího dekubitu. Mezi nepříznivé vlivy dále patří anémie (chudokrevnost), dehydratace, diabetes, jaterní choroby, selhání ledvin, nádory, cévní onemocnění, poruchy mozkové činnosti, intoxikace léky, úrazy mozku a míchy. Nejvíce odolná je vrchní krycí vrstva kůže, méně svaly a nejméně odolná je tuková tkáň. Tlakové poškození postupuje vždy z hloubky na povrch a dekubit vypadá na povrchu vždy lépe, než jaké je skutečné postižení. Proto není vůbec jednoduché vznikající proleženinu rozpoznat.
Infarkt myokardu je projev ischemické choroby srdeční a ta je projevem aterosklerózy.
Charakteristickým příznakem je bolest na hrudi, která je u infarktu poměrně specifická: Bývá lokalizovaná za celou hrudní kostí, je svíravá až pálivá a často doprovázená pocitem tísně. Bolest nezávisí na poloze těla ani na dýchání, může se podobat bolesti u anginy pectoris, ale liší se větší intenzitou a délkou trvání. Může vyzařovat do dolní čelisti nebo do horních končetin, zejména do levé paže, projevuje se jako bolest levé ruky, někdy se objeví atypicky mezi lopatkami nebo v nadbřišku. Podezření na probíhající infarkt vyvolává přetrvávání bolesti déle než 10 minut.
Pacienti dva či tři týdny před infarktem pociťují při zátěži bolest nebo tlak na hrudníku, někdy mají pocit brnění v levé ruce, které je většinou vázané na zátěž a v klidu ustupuje.
Akutní infarkt myokardu začíná v okamžiku, kdy se věnčitá tepna krevní sraženinou úplně uzavře a příslušná část srdečního svalu přestane dostávat okysličenou krev. Nedokrvená část myokardu začne odumírat již po 20 minutách. Nekróza pak postupuje v ohrožené oblasti od vrstev pod srdeční nitroblánou na povrch srdce – k vrstvám ležícím pod osrdečníkem.
V akutní fázi onemocnění je zásadním faktorem čas! Proto je nutné při vzniku výše uvedených symptomů vždy co nejdříve kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na telefonu 155 (nebo 112), kde je operátorem školený zdravotník. Během 15 minut by měl k pacientovi dorazit vůz rychlé lékařské pomoci, vybavený EKG pro správné stanovení diagnózy a přístroji pro zajištění základní resuscitační péče, včetně zevní kardiostimulace. I když jde o minuty, rozhodně by postižený člověk neměl sednout do auta a jet pro pomoc sám! V akutní fázi infarktu totiž kdykoliv hrozí život ohrožující arytmie nebo jiná komplikace. Čím déle postižený člověk vyčkává, tím více se zbavuje možnosti zachránit většinu srdečního svalu a tím horší má prognózu.
Co dělat, jak si pomoci:
Při jakémkoliv podezření na akutní infarkt myokardu volejte rychlou záchrannou službu 155 (nebo 112).
Během čekání na sanitku se snažte být v klidu — fyzickém i psychickém!
Nechoďte, posaďte se nebo si lehněte a podložte si záda, aby se vám lépe dýchalo.
Vezměte si tabletu anopyrinu, případně léky (nitráty), které užíváte.
Bulka na dásni, která se objevuje a pak zase mizí, může být známkou infekce kolem hrotu kořene mrtvého zubu nebo známkou takzvaného parodontálního abscesu, kdy dojde k zánětu závěsného aparátu zubů v okolí následkem parodontitidy. Obojí je stav vyžadující zásah zubního lékaře.
Příčiny
Bulka na dásni může být vyvolána mechanickým podrážděním, hormonálními změnami, jako následek léčby nebo vážným celkovým onemocněním organismu (leukémie). Nejčastěji bulka na dásni vzniká z důvodu zánětu, kdy dochází k nahromadění hnisu mezi povrchem kosti a okosticí, příčina je vesměs odontogenní (akutní parodontitida).
Hnisavý zánět začíná v podobě zánětlivého otoku, ke kterému se přidruží silná emigrace leukocytů a dochází k nekróze. Infekce se někdy ohraničí, nekrotická tkáň propadne zkapalnění proteolytickým působením leukocytů a vznikne dutina (absces), která obsahuje hustou, žlutou, neprůhlednou tekutinu, která sestává hlavně z leukocytů (hnis). Koagulátory bakteriálního původu jsou tedy příčinou vzniku fibrinové bariéry, která tvoří ohraničení zánětu proti okolí, vlastní stěnu však absces nemá. Tato zóna nespecifické granulační tkáně vytváří někdy i několik milimetrů silnou vrstvu, která se chová jako semipermeabilní membrána (pyogenní membrána). Působením osmotických sil dochází ke zvětšování abscesů i bez další exsudace, absces pak působí také tlakem na okolní tkáně a přivodí jejich nekrózu. Nekróza může způsobit provalení abscesu k volnému povrchu a vznikne chodbička, z níž se na povrch vyprazdňuje hnis – hnisavá píštěl slizniční. Abscesová dutina poté zkolabuje, vyplní se granulační tkání, která vyplní zbývající dutinu a celý proces se zhojí jizvou. Struktura okolních tkání může však zabránit kolapsu abscesové dutiny a nevyprázdněný absces přechází do chronického stadia. Je tomu tak například při tvorbě apikálního zubního granulomu, což je v podstatě chronický absces.
Ke zvětšování abscesu dochází tak dlouho, dokud infekce v něm je virulentní (patogenní). Později zpravidla infekce zaniká a růst abscesu se postupně zastaví – autosterilizace abscesu. Při chronickém intersticiálním hnisání bez vyprázdnění navenek dochází následkem rozpadu leukocytů a působením histiocytů k vytvoření pozánětlivého pseudoxantomu, který je pozůstatkem pyogenní membrány.
Příznaky
Ke zvětšování abscesu dochází tak dlouho, dokud je v něm infekce. Později zpravidla infekce zaniká a růst abscesu se postupně zastaví (autosterilizace abscesu). Při chronickém intersticiálním hnisání bez vyprázdnění dochází následkem rozpadu leukocytů a působením histiocytů k vytvoření pozánětlivého pseudoxantomu, který je pozůstatkem pyogenní membrány.
Kritici Warfarinu uvádějí, že lék je špatný už proto, že byl vyvinut a používán jako jed na hlodavce. Dále jim vadí, že působí proti vitamínu K, který je důležitý pro mnoho životních funkcí. Současně, že předepsaná dieta, která je založena na odmítání různých druhů zeleniny a jiných zdraví prospěšných látek, dále poškozuje naše tělo a brání přirozenému uzdravení. Pacienti užívající Warfarin údajně mohou trpět rozsáhlým vnitřním krvácením, které vede až ke smrti. Při používání tohoto léku se navíc mohou objevovat různé obtíže lokálního charakteru, jako je nekróza kůže.
Příznivci Warfarinu pak argumentují mnoha zachráněnými životy a tím, že pro určité typy použití neexistuje pro lékaře odpovídající náhrada. Jiných léků na ředění krve je sice celá řada, mají dokonce naprosto odlišná složení, ale nehodí se na některé diagnózy. Mnozí pacienti podle nich nepociťují žádné vedlejší účinky a spokojeně užívají dlouhá léta Warfarin. Lékaři také nebývají v poslední době tak příkří ohledně diety, takže léčba Warfarinem je spojena s menšími nepříjemnostmi, než tomu bylo dříve.
Skutečnost je taková, že mnoho léků bylo objeveno náhodně, mnoho léků sloužilo původně jako něco jiného a samozřejmě mnoho léků jsou jedy. Proto bychom měli s léky zacházet opatrně a měli bychom se zajímat o své zdraví a o to, co nám lékaři předepisují. Je také něco jiného, když pacient bere jeden či dva léky, které jsou podstatné pro jeho přežití.
Existuje celá řada přírodních produktů, které ovlivňují srážlivost krve v tom smyslu, že ji snižují. Z nejběžnějších jde o obyčejnou vodu, vitamín C, zelený i černý čaj, kajenský pepř, česnek, cibuli, kurkumu, kopr, hrozinky, brusinky, sušené švestky a třešně, ginkgo bilobu a vitamín B6. Konzumací těchto produktů rozhodně chybu neuděláte, naopak snížíte riziko mrtvice a infarktu za předpokladu, že jste zdraví.
V současnosti jsou na trhu k dostání i nové léky, které by mohly nahradit Warfarin, například Pradaxa, Xarelto, Eliquis.
Podobně jako všechny léky může mít i přípravek Zibor nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Přestaňte používat přípravek Zibor a informujte neprodleně lékaře nebo zdravotní sestru (nebo vyhledejte okamžitě nejbližší pohotovost nebo příjmovou ambulanci nemocnice), pokud se u vás vyskytne některý z níže uvedených nežádoucích účinků.
Časté (mohou postihnout až 1 z 10 pacientů):
Neobvyklé nebo neočekávané krvácení, například krev v moči a/nebo ve stolici.
Vzácné (mohou postihnout až 1 z 1 000 pacientů):
Závažné snížení počtu krevních destiček (trombocytopenie II. typu), které může vést k tvorbě modřin, krvácení v ústech, krvácení z dásní a nosu, kožní vyrážce.
Tmavě zbarvené, bolestivé postižení kůže v místě vpichu (kožní nekróza).
Intraspinální hematomy po spinální nebo epidurální anestezii (bolest zad, snížená citlivost a slabost dolních končetin, dysfunkce střev nebo močového měchýře). Tyto hematomy mohou způsobit neurologická poškození různého stupně, včetně dlouhotrvající nebo trvalé paralýzy.
Závažné alergické reakce (zvýšená teplota, zimnice, dušnost, otok hlasivek, malátnost, pocení, kopřivka, svědění kůže, nízký krevní tlak, návaly horka, zarudnutí obličeje, ztráta vědomí, zúžení průdušek, otok hrtanu).
Ostatní nežádoucí účinky: Velmi časté (postihují více než 1 z 10 pacientů):
Tvorba modřin, skvrny na kůži, svědění a bolestivost v místě vpichu jehly.
Časté (mohou postihnout až 1 z 10 pacientů):
Mírné a dočasné zvýšení určitých enzymů (transamináz), které se prokáže v krevních testech.
Méně časté (mohou postihnout až 1 ze 100 pacientů):
Mírné a přechodné dočasné snížení počtu krevních destiček (trombocytopenie I. typu), které se prokáže v krevních testech.
Předávkování: Staří lidé užívající Warfarin dlouhodobě si mohou brát vyšší dávky, než jim lékař předepsal, proto u nich hrozí krvácivé projevy. Nejprve se jim vytvoří velké modřiny při jakémkoliv poranění (stačí slabý náraz), může se objevit krev v moči, krev ve stolici a častější krvácení z nosu. U těžkého předávkování může dojít k vnitřnímu krvácení a ke smrti.
Vitamín K: Warfarin působí proti vitamínu K a stejně tak vitamín K působí proti Warfarinu. Pokud pacient užívající Warfarin přijímá velké množství vitamínu K v potravě, může to vést ke snížení účinků Warfarinu. Hodně vitamínu K je v brokolici, tuřínu, zelí, špenátu a salátu.
Krvácení: Lehké krvácení bývá následkem drobného poranění – drobná ranka krvácí výrazně déle než u lidí, kteří léky na ředění krve neužívají. Středně těžké krvácení je následkem pádů, hlubokých řezných poranění, po vytržení/vyražení zubu a podobně. Těžké krvácení, které může být rozsáhlé vnitřní (projevem vnitřního krvácení je například krvácení z nosu, krev ve stolici, krev v moči, krvácení do dutiny břišní projevující se bolestí a tvrdostí břicha) nebo zevní jako následek nehody a vážného zranění, není jednoduché zastavit a pacientům hrozí vykrvácení (zlomeniny, sečné rány, vážné úrazy při sportech, autonehodách).
Snadná tvorba modřin (například při drobném štípnutí, bouchnutí se)
Zánět cév
Otoky a tmavé kožní léze na dolních končetinách až nekróza
Osteochondróza je vývojová porucha kostí a chrupavek, která postihuje zejména oblasti, kde dochází k růstu kostí. Předpona poly znamená, že se tato porucha objevuje vícekrát na více místech. Zahrnuje narušení endochondrální osifikace, procesu, při kterém se chrupavka mění v kost, což vede k potenciálním problémům, jako jsou chrupavčité laloky, uvolněné kostní fragmenty nebo cysty v kosti. Osteochondróza se často vyskytuje u dětí, dospívajících.
Narušení endochondrální osifikace
Hlavním problémem je, že je přerušen normální proces přeměny chrupavky v kost, což se může stát v různých oblastech kostry.
Fokální nekróza
V kloubu může dojít k odumření (nekróze) určité oblasti kostní tkáně.
Regenerace a opětovný růst
Tělo se může pokusit opravit poškozenou oblast, což vede k opětovnému růstu kosti.
Poškození chrupavky
Tento proces může vést k poškození nebo oddělení chrupavky, což může způsobit bolest, otok a omezený pohyb kloubu.
Projevy onemocnění
Mezi časté projevy patří Osteochondritis dissecans (OCD), což je závažná forma, kdy se kus kosti a chrupavky oddělí a může se potenciálně uvolnit v kloubu. Osteochondróza se může také projevit jako chrupavčité laloky, subchondrální kostní cysty a další problémy ovlivňující růstové ploténky kostí.
Často postihuje děti a dospívající, přičemž častým místem je právě koleno.
Možné příčiny
Neexistuje jediná příčina, ale roli mohou hrát faktory jako genetika, rychlý růst, výživa, trauma a biomechanika.
Příznaky
Bolest: Bolest kloubů je častým příznakem, který může být přerušovaný nebo přetrvávající.
Otok: Zánět a otok v postižené oblasti kloubu.
Omezený rozsah pohybu: Obtíže s plynulým pohybem kloubu.
Kulhání: U zvířat se často pozoruje kulhání.
Léčba
Záleží na závažnosti: Léčebné přístupy se liší v závislosti na závažnosti onemocnění a postižené oblasti.
Modifikace odpočinku a aktivity: Může být doporučena ke snížení zátěže kloubu.
Fyzioterapie: Může pomoci posílit svaly a zlepšit stabilitu kloubu.
Chirurgický zákrok: V některých případech může být nutný chirurgický zákrok k odstranění uvolněných fragmentů, opravě chrupavky nebo řešení jiných problémů.
Kašel: Vytrvalý kašel může být předzvěstí infarktu, protože se v důsledku nedostatečné srdeční činnosti může v plicích hromadit tekutina. Mohou se objevit i krvavé hleny. Symptomy infarktu si nepleťme s již existujícím onemocněním, jako je například bronchitida nebo zápal plic.
Vyčerpanost: Náhle se objevující bezdůvodná slabost trvající několik dnů nebo i týdnů je časným příznakem blížícího se srdečního infarktu. V těchto případech je třeba si pro jistotu nechat udělat vyšetření EKG.
Nevolnost: Může být také symptomem blížícího se infarktu, ale může se objevit i během samotného záchvatu. Jako znak blížícího infarktu je důležité zmínit také potíže odlišné od běžných trávicích problémů, jako je nadýmání v podbřišku nebo náhlé nechutenství.
Rychlý nebo nepravidelný srdeční rytmus: Opakovaně se objevující zrychlené bušení srdce, především pokud je doprovázeno náhlou malátností, může být také symptomem infarktu. Nechte se včas vyšetřit, protože jenom tak se můžete vyhnout nejenom infarktu, ale i jiným onemocněním srdce.
Trávicí potíže: Před infarktem si mnoho pacientů stěžuje na zažívací potíže. Vysvětlení se nachází v krevním oběhu – organismus není schopen ujmout se svých běžných úkolů.
Poruchy spánku: Následkem nedostatečné činnosti srdce se mění i zásobování krve kyslíkem, které vede k neklidu a nedostatku spánku, nezávisle na stresu.
U žen mohou být projevy infarktu odlišné, v jejich případě se častěji objevují:
křeče v podbřišku;
bolesti čelistí nebo zad;
nevolnost;
dušnost;
rozmazané vidění;
zesilující pocení hlavy.
Slabý infarkt, tedy menší ischemie, může mít příznaky zastřené a není výjimkou přechození tohoto stavu.
Akutní infarkt myokardu začíná v okamžiku, kdy se věnčitá tepna krevní sraženinou úplně uzavře a příslušná část srdečního svalu přestane dostávat okysličenou krev. Nedokrvená část myokardu začne odumírat již po 20 minutách. Nekróza pak postupuje v ohrožené oblasti od vrstev pod srdeční nitroblánou na povrch srdce až k vrstvám ležícím pod osrdečníkem.
Moderní léčba vedla k dramatickému snížení nemocniční úmrtnosti na infarkt myokardu na hodnoty okolo 5–7 %, přesto jde o závažné onemocnění, k řadě úmrtí totiž dojde ještě předtím, než se pacient dostane do nemocnice. Relativně často tak může být náhlá smrt prvním projevem onemocnění. V akutní fázi onemocnění je zásadním faktorem čas! Proto je nutné při vzniku výše uvedených symptomů vždy co nejdříve kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na telefonu 155 (nebo 112), kde je operátorem školený zdravotník.
Během 15 minut by měl k pacientovi dorazit vůz rychlé lékařské pomoci, vybavený EKG pro správné
