Zajímá vás téma NELOUPANÉ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Konopná semínka jsou komplexním zdrojem kvalitních bílkovin a nenasycených mastných kyselin rostlinného původu. Obsahují všechny esenciální aminokyseliny, vitamíny, minerály, vlákninu, enzymy a antioxidanty. Vysoký obsah vlákniny, antioxidantů a chlorofylu v konopných semínkách přispívá k detoxikaci, pročištění a omlazení lidského organismu. Neloupaná semínka navíc podporují správnou funkci trávicího systému, fungují totiž díky slupce jako jemný kartáč na střeva, čímž posilují a startují naši imunitu.
Neloupané konopné semínko
Neloupané konopné semínko obsahuje navíc vysoký podíl vlákniny a chlorofylu, takže je vhodné k pročištění a detoxikaci organismu. Doporučuje se konzumovat při vysoké fyzické i psychické zátěži, neboť odbourává i metabolity kyseliny mléčné, zodpovědné za bolesti svalů.
Použití: Surová semínka se hodí jako přísada do salátů, nálevů, zasypávají se jimi omáčky, ovesné vločky a další jídla. Jejich rozemletím na mlýnku na mák či maso získáte pastu vhodnou jako přísada do pomazánek či omáček. Po namočení přes noc ve vodě směs s vodou rozmixujeme a scedíme, čímž získáme super výživné konopné mléko. Vhodné je také při pečení chleba či buchet a koláčů. Zdravé, velice chutné a zároveň jednoduché je semínka na sucho opražit na pánvi a smíchat se solí a konopným olejem. Neobsahuje lepek, a proto je vhodné i pro lidi s bezlepkovou dietou.
Směs na odkyselení – nutno požádat o namíchání v lékárně: Natrium phosphoricum 10 g, Kalium bicarbonicum 10 g, Calcium carbonicum 100 g, Natrium bicarbonicum 80 g, Magnesium carbonicum 50 g.
Alkalizační a očistný vývar – potřebujeme větší cibuli, petržel, menší celer, pór, několik mrkví, zelené listy květáku, svazek ředkviček, dvě syrové neloupané brambory, dvě zralá rajčata.
Všechny přísady důkladně omyjeme, nadrobno pokrájíme a povaříme ve větším množství vody. Vzniklý vývar scedíme. Po vychladnutí uložíme do lednice. Půl hodiny před každým jídlem vypijeme jednu sklenici tohoto vývaru. Pokud některá z přísad není k dostání, je možné ji nahradit jinou sezónní zeleninou. Základem vývaru však musí zůstat cibule a celer.
Vývar je možné ochutit vhodnými aromatickými bylinami.
Javorový sirup a jedlá soda – smícháme tři díly javorového sirupu a jeden díl jedlé sody (soda bicarbona), například 18 lžiček sirupu a 6 lžiček sody, a promícháme, poté dáme v kastrůlku na sporák a zahříváme 5 minut nepříliš silně do té doby, než směs mírně zhoustne. Užívání: Na počátku můžeme užívat častěji, například 3x denně jednu čajovou lžičku. Jinak stačí brát 1 čajovou lžičku 1x denně, a to dlouhodobě. Směs lze také rozpustit ve vodě nebo třeba namazat na chléb.
Obilná zrna musí zůstat celá a rovněž se musí konzumovat celá. Připravují se vařením v tlakovém hrnci nebo se pečou v keramickém hrnci. Hlavními konzumovanými zrny jsou zrna pšenice, ječmene, neloupané rýže, pohanky, kukuřice, jáhel, ovsa, žita.
Zelenina v makrobiotice tvoří spolu s obilninami základ stravy. Nejlepší je čerstvá, domácí. Měla by se používat zelenina sezónní, tudíž není vhodné používat zeleninu, která v našem pásmu v dané době běžně neroste. V zimě je tedy vhodné konzumovat tykev, zelí a kořenovou zeleninu. Zelenina se dále doporučuje jako příloha k rybám, protože napomáhá k trávení rybího masa. Mezi nevhodnou zeleninu řadíme špenát, rebarboru, chřest, mangold a rajčata, obsahují totiž velké množství šťavelanů, které bývají často alergeny.
Mořské řasy jsou další důležitou součástí makrobiotické stravy. Jsou cenným zdrojem velkého množství stopových prvků a minerálů, které jsou nezbytné k optimalizaci metabolických procesů v těle. Mořské řasy používané v makrobiotice: agar-agar, arame, dulse, hijiki, irský mech, kelp, kombu, nori, wakame.
Luštěniny tvoří rovněž základní kámen stravy makrobiotika. V současné době jsou luštěniny velmi opomíjeny, což je velká chyba. Obsahují totiž vysoce kvalitní bílkoviny rostlinného původu a jsou tak zdravější než maso. Navíc obsahují širokou škálu vitamínů a minerálů.
Sója a sójové výrobky patří také k důležitým součástem makrobiotiky. Mezi její největší přednosti patří lehce stravitelné bílkoviny. Nejčastěji používané sójové výrobky jsou: tofu, tempech, miso a sójová omáčka Tamari.
Doplňkové potraviny v makrobiotice:
sůl – v makrobiotice se používá výhradně sůl mořská, která se získává odpařením mořské vody;
mezi další doplňkové potraviny a koření patří například zázvor, rýžový ocet, cibule, sójová omáčka, švestky umeboši, nori koření, sezamová sůl prášek z mořských řas a další;
sladidla – používají se pouze přírodní – ječmenný slad, amasake, jablečný sirup;
oleje – používají se jen nerafinované oleje, vyrobené pouhou extrakcí za studena. K pravidelnému používání se hodí zejména světlý a tmavý sezamový olej a kukuřičný olej za studena.
Pokud se rozhodnete stravovat se podle zásad makrobiotiky, tak postupně omezujte nasycené tuky, rafinovaný škrob a cukry. Do jídelníčku zařaďte více obilnin, luštěnin, zeleniny, mořské řasy. Každý den se snažte jíst několik druhů obilnin a zeleniny převážně v syrovém stavu, dále luštěniny a mořské řasy. Základním kuchyňským vybavením je tlakový hrnec, dřevěné náčiní, nerezové nádobí (či ze slitiny), nože uhlíkové nebo z nerez oceli, velký nerezový cedník, keramické mísy na pečení v troubě. Potraviny omývejte až před přípravou a používejte se slupkou, ve které je obsaženo nejvíce cenných látek. Luštěniny před vařením namočte na 8 hodin (nejlépe přes noc). Vodu z namočených luštěnin slijte, z obilovin můžete použít na vaření. Zeleninu připravujte vařením, ale vhodnější je příprava nad parou. Uvařenou zeleninu ochuťte malým množství sójové omáčky a osolte špetkou soli.
4 lžíce rozpuštěného kakaového másla nebo kokosového oleje
cukr dle chuti
Postup:
Slunečnicová semínka, mandle a kešu oříšky rozsekáme na hladkou mouku a smícháme s kakaem a kakaovými boby. Datle mixujeme s trochou vody tak dlouho, dokud nám nevznikne lepivá hmota. Tu přidáme k suché směsi a začneme tvořit těsto. Do něj přilijeme kakaové máslo a promícháme. Celou směs hněteme nebo šleháme do té doby, než se spojí všechny suroviny. Ochutnáme, a pokud chceme, přidáme cukr dle vlastní chuti. Kdyby těsto moc lepilo, přisypeme mouku ze semínek nebo oříšků. Jestliže je těsto naopak moc suché, přidáme trochu vody. Těsto vmáčkneme do silikonové formy na bábovku, necháme přes noc v lednici a druhý den už můžeme servírovat.
Jahodový chilli nákyp s kakaovými boby
Suroviny:
300 gramů neloupané rýže
100 gramů rozinek
2 lžíce drcených kakaových bobů
1/2 lžičky soli
3 lžíce kokosu
kůra z 1/2 citronu
1 polévková lžíce tmavého balsamica
1/2 čajové lžičky drceného chilli
jahody
olej na vymazání + kokos na vysypání formy
Postup:
Rýži dáme vařit do osolené vody, jak jsme zvyklí. Zhruba v polovině vaření přidáme rozinky a dovaříme. Uvařenou rýži s rozinkami necháme vychladnout a poté do ní zamícháme nastrouhanou kůru a kokos.
Jahody opláchneme a nakrájíme na menší kousky. Přidáme 1 polévkovou lžíci balsamica, 1/2 čajové lžičky drceného chilli koření, 2 polévkové lžíce drcených kakaových bobů a pořádně promícháme. Pekáček si vymažeme olejem a vysypeme kokosem. Navrstvíme rýži s rozinkami a navrch rozprostřeme jahodovou směs. Pečeme v předehřáté troubě na 180 °C zhruba 30 až 40 minut.
Snídaně: Dejte do mixéru asi 2 dl vody a dvě hrsti špenátu a nakrájeného salátu. Rozmixujte nadrobno. Potom přidejte nakrájené neloupané zelené jablko a hrušku (případně jiné ovoce podle chuti, například banán). Pijte přes brčko.
Svačina: Zelené jablko
Oběd: Dušené zelené fazolky na cibulce a olivovém oleji
Svačina: Čerstvý hrášek
Večeře: Míchaný listový salát s okurkou, zelenými olivami a slunečnicovými semínky se zálivkou z jablečného octa a olivového oleje
Chcete-li účinky detoxikace ještě posílit, zařaďte do svého jídelníčku i řasy spirullinu a chlorellu. Ty kromě chlorofylu obsahují antioxidanty, vitamíny, minerály a nenasycené mastné kyseliny posilující celkovou obranyschopnost organismu. Ideální délka kúry je alespoň 3 měsíce, přičemž se užívají 4 g mořských řas denně.
Rychlý vzestup hladiny krevního cukru způsobují: cukr, bílý a tmavý chléb, pečivo z bílé mouky, hotové výrobky z brambor, ovocné šťávy, kompoty, bílá loupaná rýže, těstoviny, běžné sladkosti, velké množství tekutin při jídle.
Pomalý vzestup hladiny krevního cukru způsobují: brambory na loupačku, výrobky z celozrnné mouky, čerstvé neloupané ovoce, zelenina, čerstvé saláty, luštěniny, rýže natural, kysané mléčné výrobky, sladkosti pro diabetiky.
Od lékaře by měl každý diabetik vědět, kolik sacharidů, tuků a bílkovin by měl za jeden den sníst. Podle daného množství je pak nutné upravit jídelníček.
Infekční žloutenka (virová hepatitida) je virová infekce jater. Nemoc postihuje především děti a mladé lidi.
Žloutenka typu A se vyskytuje na celém světě i v průmyslově vyspělých zemích, ale riziko je vyšší v zemích s nižším hygienickým standardem. Zdrojem nákazy jsou lidé v inkubační době – nemocný člověk s viditelným nebo skrytým onemocněním. Onemocnění se šíří nejvíce takzvaně fekálně-orální cestou, znečistěnýma rukama, kontaminovanou vodou, zeleninou a potravinami. Ohroženi jsou zejména cestovatelé konzumující potraviny studené kuchyně, upravované na ulici, nebo při pití nebalené vody, anebo cestovatelé žijící v úzkém styku s místním obyvatelstvem v rozvojových zemích. Rizikové potraviny představují saláty ze syrové zeleniny, neloupané ovoce, nedostatečně tepelně upravení mořští živočichové, maso (zvláště kuřecí importovaná onemocnění mohou být zdrojem nákazy dalších osob).
Zdrojem nákazy žloutenkou B je nemocný člověk nebo zdravý bacilonosič. K přenosu infekce stačí minimální množství infikované krve, například na injekční jehle. Žloutenka typu B je vysoce odolný virus, který primárně napadá játra. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než AIDS. Onemocnění bývá těžší a rekonvalescence delší než v případě žloutenky typu A, také k úmrtí dochází častěji. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život. Virus se vyskytuje téměř ve všech tělních tekutinách, pro přenos infekce má největší význam krev, sperma a poševní výměšek (sekret). Ke krevnímu přenosu může dojít ve zdravotnických zařízeních, při manikúře, pedikúře, akupunktuře, tetování nebo piercingu. Významný je také přenos nechráněným pohlavním stykem.
Žloutenka C (VHC) je známa teprve od konce 80. let 20. století. V elektronovém mikroskopu byl virus spatřen až v roce 1994. Onemocnění se vyskytuje celosvětově cca u 3 % populace. Vyšší výskyt je v Jižní Americe a jihovýchodní Asii, kde dosahuje 10 až 20 %. V České republice má protilátky proti VHC přibližně 0,2 % populace. K přenosu VHC dochází především krví. Před zavedením testování dárců krve v 90. letech 20. století se většina nemocných nakazila krví a krevními deriváty (imunoglobulin podávaný Rh negativním matkám). Další možností je nákaza u hemodialyzovaných pacientů a při transplantaci orgánů. V současné době dominuje přenos kontaminovanými pomůckami u injekčních uživatelů drog. K přenosu může dojít i společným užíváním pomůcek osobní hygieny (zubní kartáček, holicí strojek). Sexuální přenos je méně častý. Riziko nákazy u monogamních párů s dlouhodobým nechráněným stykem je cca 2–3 %. Toto procento se zvyšuje u prostitutů a homosexuálních mužů
Omyté neloupané brambory vaříme do měkka. Oloupeme a nastrouháme. Okurky a oloupaná jablka také nastrouháme. Nasekáme cibuli a petržel. Promícháme jablka, okurky, cibuli, brambory a zelenou petrželku. Na zálivku rozmícháme jogurt, zakysanou smetanu, ocet, hořčici, sůl a špetku pepře. Přelijeme zálivkou, přidáme rozmačkané kapary a promícháme. Přikryté necháme 15 minut při pokojové teplotě rozležet.
„Organismus každého z nás je vybaven ochranným aparátem, kterému říkáme celková antioxidační kapacita“, vysvětluje RNDr. Miloš Votruba, CSc a pokračuje: „Skládá se především z enzymů, některých bílkovin, minerálů (jako např. selen), ale také z vitaminů. Všem látkám bojujícím proti volným radikálům říkáme antioxidanty. Likvidují volné radikály tím, že jim dodávají jejich chybějící elektron“.
Nejlepším zdrojem antioxidantů je strava bohatá na vitamin C a další známé antioxidanty jako např. vitamin E a vitamín A. Nacházejí se ve všech „barevných“ typech zeleniny a ovoce, které kromě uvedených vitaminů obsahují i další „super“ antioxidanty nazývané flavonoidy. V sojových bobech, neloupané rýži, luštěninách a obilných slupkách se vyskytuje dnes obzvláště diskutovaná látka Inositol a Inositol šest fosfát. Společně s dalšími látkami působí jako velmi silný antioxidant a navíc úspěšně bojují proti rakovinným buňkám. Tato směs získala název Inocell a je také k dostání jako doplněk stravy. Rovněž v přípravku Neofruit jsou obsaženy antioxidanty (polyfenoly, flavonoidy, anthocyanidiny) v zcela přírodní formě, protože pocházejí z čistých extraktů zeleniny a ovoce. Z jedné dávky získáte antioxidanty jako z jedné porce zeleniny a ovoce.
