NEMOC PRUHY NA NEHTEH bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Stav našich nehtů je zrcadlem toho, co se děje uvnitř organismu. Nehtové lůžko je epitelem (výstelkou) mezi kůží a nehtem a musí být správně vyživováno. Odlomený nehet na noze je velmi bolestivá záležitost, která vyžaduje odborné chirurgické ošetření z důvodu zabránění vzniku infekce.
Onemocnění vedoucí k úrazům nehtů
Třepení, lomivost nehtů ve vrstvách („onychoschisis“) a jejich snížená kvalita jsou častý jev, který lze diagnostikovat až u 20 % populace. Častěji tento problém postihuje ženy a obtíže jsou zřetelnější od podzimu do jara. Jev souvisí s množstvím vody v rohové vrstvě pokožky a nehtové ploténce. Udává se, že pokud je v uvedené tkáni méně než 16 % vody, dochází k přesychání pokožky a lomivosti nehtů. Časté máčení rukou do mycích prostředků vede ke smývání ochranné vrstvy a k následnému rozvoji „onychoschisis“. Je také třeba myslet na nedostatek železa.
Podélné rýhování a zvýšená podélná lomivost nehtů vzniká v souvislosti s častým mytím rukou, práci ve vlhkém prostředí. Obdobný jev lze pozorovat při zvýšené funkci štítné žlázy, nedostatku vitamínu A nebo B, podvýživě, nedostatku vápníku. Při nedostatku železa se může tento problém kombinovat s „koilonychií“. Poškozením nehtového lůžka vznikají na nehtových ploténkách bělavé tečky („leukonychia punctata“), plošky nebo pruhy (“leukonychia striata“). Původcem jsou drobná traumata, způsobená například při manikúře. Příčné pruhy („leukonychia transversa“) jsou projevem krátkodobého poškození nehtového lůžka, například při infekcích (spála, spalničky) nebo při otravách arzénem, thaliem, po chemoterapii. Podlouhlé pruhy („leukonychia longitudinalis“) jsou přítomné u pacientů s onemocněním „dyskeratosis follicularis“ neboli „morbus Darier“. Snížené hladiny bílkoviny albuminu v krvi (hypoalbuminemie) vede ke vzniku „Muerckových linií“. U pacientů s cukrovkou, cirhózou jater nebo chronickým srdečním selháváním vzniká obraz „Terryho nehtů“. „Half-and-half“ nehty jsou patrné u pacientů se selhávajícími ledvinami. Úplné zbělení nehtových plotének lze vidět u pacientů s cirhózou jater.
Miskovitě prohnutý nehet může být patrný u dětí bez souvislosti s jiným onemocněním. U dospělých je průvodním znakem nedostatku železa a s ním spojené chudokrevnosti, provází stavy podvýživy. Také bývá jedním z příznaků nadměrné činnosti štítné žlázy (thyrotoxikózy). Miskovité prohnutí lze rovněž pozorovat na některých prstech u takzvaného Raynaudova fenoménu (onemocnění s poruchou prokrvení prstů ruky nebo nohou). Vrozené poruchy typu koilonychie jsou vzácností. Onemocnění může ojediněle vzniknout i jako výsledek drobného poškozování nehtového lůžka v zaměstnání, například u automechaniků a „pradlen“ (časté máčení rukou).
Nehty, zejména na dolních končetinách, se kornoutovitě deformují (jako by byly stisknuty kleštěmi) a svými okraji se zařezávají do přilehlé měkké tkáně – tento stav je patrný v souvislosti s opakovanou traumatizací nehtového lůžka z nevhodných bot. Také
Bílé pruhy na nehtu způsobuje otrava arzenikem. Mohou se objevit na jednom, nebo na několika nehtech, směřují rovnoběžně ke špičce nehtu. Důležitý je následný test vlasů a tkáně, aby mohla být otrava potvrzena.
V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janků Ivanka.
Musím hlídat vnoučata a chlapec má diagnostikovanou pátou nemoc,hrozí mi jako dospělákovi také tato nemoc?Myslím ,že jsem ji neměla v mládí.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, pátá nemoc je přenosná v každém věku. Podobně jako neštovice postihují některé dospělé lidi, tak i pátou nemoc může chytit dospělý. Obvykle ale platí, že když jste doposud pátou nemoc neprodělala, tak zřejmě máte přirozené vlastní protilátky a můžete být díky tomu imunní.
Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) je veřejnosti známé, ale přitom velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat a to je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu. Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné, jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat na chirurgických nástrojích.
Crohnova nemoc se nikdy nedá zcela vyléčit. Nejprve se vždy lékař zaměří na léčbu akutního onemocnění, pak se společně s pacientem snaží o to, aby se nemoc projevovala v životě jedince minimálně. Obvykle se při léčbě nejprve nasadí protizánětlivé léky, jejichž úkolem je zredukovat zánět (obvykle se jim ho nepodaří zcela odstranit). Takovým lékem může být mesalazin, který působí lokálně (čípky, tablety). Dříve se používal více sulfasalazin, u něj se ale často objevovaly nežádoucí účinky. Pokud se ale jedná o těžší formu nemoci, může lékař předepisovat kortikoidy, ty ale nelze brát trvale. V případě, že je již zánět vyléčen a je třeba udržet nemoc v klidovém stavu, může lékař předepsat různá probiotika.
Pokud dochází k nějakým infekčním komplikacím, může lékař nasadit i antibiotika. Pokud by ale léky nezabíraly, řešením může být třeba chirurgická operace, kdy je nemocná část odoperována (například fistule, rakovina).
Důležitou součástí léčby lidí trpící Crohnovou nemocí je dodržování diety. Obvykle pacient sám vypozoruje, které potraviny mu onemocnění zhoršují a těmto potravinám se pak musí vyhýbat. Zpravidla je pacientům s Crohnovou nemocí doporučováno vyhýbat se potravinám obsahujícím laktózu. Naopak se u většiny pacientů doporučuje příjem nenasycených mastných kyselin (ryby). Strava by měla ale obsahat všechny nutriční složky. Pokud by nemoc vedla ke zúžení trávicí trubice, je důležité volit takovou stravu, která neobsahuje nestravitelné zbytky potraviny (zrníčka, slupky).
Kromě diety je důležité eliminovat v životě pacienta i stres. Tělesné aktivity by měly být voleny v závislosti na zdravotním stavu člověka, to znamená, že některým pacientům nebude vadit vyšší fyzická aktivita, pro jiné to ale bude problém.
Léčba této nemoci nemá žádné stoprocentní výsledky, u některých pacientů může dojít k úplnému vyléčení, jiní dokážou svou nemoc udržet v mírné formě, u jiných se ale třeba onemocnění neustále zhoršuje. Zatím neexistuje žádné stoprocentně úspěšné řešení.
Jakobova nemoc je velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat, což je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu.
Prionová bílkovina se u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci dostane do buněk mozku a v nich se zachová jako virus. Ten přinutí buňky, aby místo svých bílkovin začaly vyrábět kopie prionové bílkoviny. Tyto kopie se šíří do dalších buněk a proces se rozšiřuje. Postižené buňky jsou nakonec tak zaplněné prionovými bílkovinami, že prasknou a odumřou. Nemoc se začne projevovat rychle postupujícím rozpadem osobnosti a demencí. Proces by se dal připodobnit k rychle a velmi těžce probíhající Alzheimerově chorobě, která je navíc spojená s vážným narušením pohyblivosti (často se objevují nepravidelné nekontrolované pohyby známé jako chorea) a s třesem. Od objevení prvních příznaků člověk umírá do několika měsíců.
Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné. Jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat přítomné na chirurgických nástrojích.
Ve svém příspěvku RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Používal jsem omega forte již před dvěma roky.Nejdříve po sprchování mně svědilo celé tělo.Když jsem přestal kapsle brát tak svědění přestalo.Po nějaké době se mi na nohách objevily tmavší ohraničené pruhy (jako ponožky) které postupovali směrem vzhůru.Po čase se mi rozptýlily po celém těle.Na rukách od dlaní k loktům mám tmavé fleky které po přiložení ruky pálí.V tříslech a v pase mám tmavě hnědé pásy.Nevím tedy co je na tomto rybím tuku dobré.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milena.
Mám stejné zkušenosti jako pan Petr ze dne 5.3.2019. Proto tuku OmegaMarine Forte +nevěřím!
Vyrážka u dětí má mnoho příčin. Mezi nejčastější příčiny vzniku vyrážky v tříslech u dětí patří:
Alergie – věk: neomezeně
Alergie se projevuje drobnými pupínky, ale také rozsáhlými splývajícími fleky. Přidat se může i horečka. Pomoci mohou protialergické léky, jako je Dithiaden, Claritine, Zyrtec. K lékaři zajděte, pokud vyrážku provázejí i jiné alergické projevy, a to ihned. Navštivte ho i v případě, že vyrážka nezmizí do tří dnů, nebo se prudce zhoršuje.
Atopický ekzém – věk: od 3 měsíců
Pokožka v oblasti třísel je zarudlá, objevují se mokvající plochy pokryté žlutavými krustami. Horečka při atopickém ekzému běžná nebývá, ale připravte se na ni při komplikacích nebo bakteriální kontaminaci. K nebezpečí rozšíření na další části těla se přidávají nepříjemnosti v podobě bakteriálních či kvasinkových infekcí. Atopický ekzém je bohužel velmi vytrvalý. Některé děti se ho zbaví do dvou, jiné do šesti let, další si ho ponesou celý život. Při podezření na atopický ekzém zajděte k lékaři a domluvte se s ním na vyšetření na alergologii. Kromě léčby bude možná dítě muset dodržovat dietní režim – to v případě, že by mělo alergii na nějaké potraviny. Soustavná péče je totiž naprosto nezbytná. Mokvavé plochy zklidňují obklady z Jarischova roztoku či z heřmánku nebo také mastičky, případně vám lékař předepíše antibiotika.
Impetigo – věk: kojenci, batolata, méně předškoláci
Rozškrábalo si vaše dítě pupínek v místě třísla, kde ho štípl komár? To děti přece dělají. Možná vás ani nenapadne, že si může špinavými prstíky zavléct do ranky infekci. Při infekci se puchýřky naplní tekutinou, praskají a pokrývají se krustou medové barvy. Je-li viníkem streptokok, mohou chybět puchýřky, ale tvoří se krusty. Impetigo se může rozšířit i na jiné části těla, „označkovat“ může – není-li léčeno antibiotiky – celou rodinu. Je velmi nakažlivé, zejména při kontaktu dětí nebo špatné hygieně. Horečka běžná nebývá, zato zduří lymfatické uzliny blízko původního ložiska. Ložiska mohou splývat. Základem je čistota. Postižené místo nechte na vzduchu, neobvazujte ho ani nezalepujte. Malé plochy po dohodě s lékařem ošetřete antibiotickou mastí. Je-li impetigo hodně rozšířené, předepíše vám pediatr pravděpodobně i antibiotika. Lékaře vyhledejte při prvních příznacích. Nedovolte dítku, aby si hrálo s ostatními, neposílejte je do školky ani do školy. Vyrážka je velmi nakažlivá! Zklidňující efekt mají obklady z heřmánku, výborný je Jarischův roztok. Mastičky (například Framykoin) předepíše pediatr.
Kožní plíseň – věk: neomezeně
Projevuje se u dětí s plenami, a to ve formě kandidózy, nebo jako slizniční forma (soor), v&
Ve svém příspěvku NEMOCI PODLE NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriel.
Dobrý den mám pár let na prstě tento pruh. viz foto Chtěl jsem se zeptat jestli to není melanom? Vůbec nevím že něco takového existuje dneska mě moje manželka zarazila když narazila náhodou na tyto stránky nevěděl jsem že tyto pruhy na prsteh jsou špatné Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kristina.
Dobrý den, mám to samé, byla jsem u dvou kožních lékařů a spíše mě odbili. Také se bojím, že by to mohlo být něco takového, co píšete, kdybyste se dozvěděl více, vlastním vyšetřením u lékaře, budu ráda, za info, email krisent@centrum.cz, děkuji
Potničky – věk: kojenci, výjimečně starší děti: Obáváte se, aby nebyla dítěti zima, a tak přidáváte další vrstvy oblečení? Je pravda, že děti do 1 roku nemají dobrou termoregulaci, ale čeho je moc, toho je příliš. Na rozdíl od nás dospělých si nemohou říct, že už to v těch všech svetříčcích, dekách a fusacích nemohou vydržet. Signálem, že jsme to přehnali, jsou pak drobné růžové pupínky na trupu, krku či hlavičce. Někdy svědí. Za potničky může občas i horečka a třeba některé mastné krémy. „Zastavíte-li“ včas pocení, obtíže trvají krátce, ale protáhnout se mohou i na několik dní. Oblékejte dítě adekvátně situaci a teplotě v místnosti či venku. Přednost dávejte přírodním materiálům. K lékaři se vypravte, pokud se objeví hnis, zánět, zarudlé pruhy či horečka.
Šestá nemoc – věk: kojenci a batolata: Podle některých údajů se s ní setká většina dětí mladších než dva roky. Jako první přijde vysoká horečka. Trvá asi tři dny. Teprve když klesá, se na zádech a tělíčku začne šířit vyrážka. Je růžová, může být dokonce až fialová. Inkubační doba trvá i 2 týdny. Šestá nemoc bude dítě trápit několik dní. Dopřejte mu klid na lůžku. Nezbytná je izolace, při teplotě paralen, při vysoké horečce můžete zkusit zábaly. O tom, co dál, se domluvte s pediatrem. Pokud se vám něco nezdá, raději se tam s dítětem vypravte.
Zarděnky – věk: neomezeně, u kojenců mohou být vrozené – přenos z matky: Udělaly se dítku „boule“ za ušima? Pravděpodobně půjde o zarděnky. Kromě boulí můžete počítat s drobnými vyvýšenými flíčky. Vyrážka bývá načervenalá, nesplývající. Je světlejší než u spalniček, méně hustá, ale větší než u spály. Začíná v obličeji a za ušima a šíří se na tělíčko. Nesvědí. Dítě může, ale nemusí mít horečku. Poměrně běžné je zduření šíjových uzlin, bolest v krku a kloubů. Inkubační doba? Dva až tři týdny. Děti jsou očkovány. Pokud je zarděnky postihnou, sklátí je na několik dní. Léčba se neobejde bez klidu na lůžku. Kamarádi by se mohli nakazit. K lékaři zajděte určitě. Pozor, zarděnky jsou nebezpečné pro nastávající maminku a miminko v bříšku!
Ve svém příspěvku NEMOCI PODLE NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich.
Dobrý den.
O nemoci nehtů jsem přečetl kde co, ale většina se jen opakuje na 5 či 6 případů.
Mám problém s nehty na palcích rukou a na některých prstech nohou. Nehty se jakoby stáčejí do trubičky. Prosím poraďte jakou nemoc to signalizuje.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana Strnadová.
Dobrý večer,dělají mně starosti narudlé pruhy na nehtových lůžkách.Nikdy jsem to nepozorovala.Vždy byli jenom narůžovělé.A také na palcích mám asi tak 3 měsíce deformace nehtů.Nehty si nemaluju.Nevím je to v pořádku? Děkuji Vám za odpověď.Strnadová Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Onemocnění má krátkou inkubační dobu. Příznaky se rozvíjí tedy jen několik hodin poté, co streptokok pronikne do těla. Nemoc růže postihuje většinou kůži dolních končetin. Postižen může být ale také obličej. Příznaky vznikají náhle a mohou být provázeny mírnými či vysokými teplotami, zimnicí a třesem. Na počátku nemoc může připomínat „pouhou“ chřipku. Nemocný může trpět i zažívacími potíži, nevolností a zvracením. Kůže je při postižení zarudlá, má zvednutý okraj a může mít dolíčky jako při celulitidě. Pokožka je teplá a oteklá. Někdy se objevují i puchýřky, které mohou prasknout a způsobit erozi. Může dojít k zánětu. Dalším možným projevem je purpura. Často jsou postiženy uzliny, které jsou zvětšené a bolí. Způsob přenosu nemoci růže je buď od nakaženého člověka, nebo si ji sami přivodíte, máte-li streptokokovou infekci.
Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance, řezné rány, ty všechny jsou rizikové především pro oslabené jedince, jako jsou lidé s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší lidé. Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických zákroků. Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající choroby způsobující problémy s cévním zásobením hlavně dolních končetin, onemocnění žil, zejména bércové vředy. Dále jsou riziková onemocnění lymfatického systému. Problémem jsou také různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a další. Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou v pacientově nosohltanu – velice často se u pacienta zjistí nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové. Predispozicí je rovněž nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický syndrom či metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus, cukrovka.
Zánět má tendenci se plošně šířit. Při neléčení hrozí velmi závažné komplikace v důsledku dalšího pronikání bakterií do organismu a hrozí postižení mízních cév i ledvin.
Růže se léčí antibiotiky, převážně penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. Vhodné je dát končetinu do vyvýšené polohy a přikládat fyziologické obklady. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na snížení teploty. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Na kůži se mohou přikládat chladivé obklady a mast s ichtamolem. Hojení kůže je doprovázeno loupáním, přičemž nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může růže na noze vracet, pokud trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo pokud nemoc způsobila poškození lymfatických cév.
V naší poradně s názvem NEMOC SLONÍ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava krupičková.
Dá se léčit nemoc sloní noha?jJe mi 67 roků často jsem měla bércový vředy..jJe to už půl roku co se mi udělala boule na pravém stzehně ze kterého mi vytékala voda,proto jsem se léčila abrala jsem léky na odvodnšní"furon..Jenže mi léčitel zjistil,že je to nemoc sloní noha a já bych prosila o radu jakse tato nemoc léčí. zdá se mi,že mi ta boule na stehně roste a tvrdne,Je to pro mne bolestivé,špatně se mi chodí a dost mi to vadí.Děkuji za pomocnou radu Krupičková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nemoc sloní noha je stádium lymfedemu. Lymfedem se vytvoří tehdy, když přestane fungovat lymfatický systém. U Vás přestal fungovat v oblasti stehna a vytvořil se Vám tam otok. Bohužel současné zdravotnictví ještě nedokáže tento problém zcela vyléčit a budete se tedy muset naučit s tím žít. Můžete si pomoci režimovými opatřeními a to zejména provádění častých masáží od kolene směrem k srdci a dále zařazením nějakého sportu, třeba jízdu na kole nebo plavání. Vyvarujte se dlouhého stání nebo sezení, stále se pohybujte. Vyhýbejte se vysokým teplotám a nenoste těsné oblečení. Také s tím choďte na pravidelné prohlídky na kožní, abyste předešla rozvoji onemocnění kůže a následné amputaci končetiny. Na kožní choďte preventivně každé 3 měsíce.
U dítěte, které cystickou fibrózu má, je nejdůležitější co nejdříve nemoc odhalit, aby ji bylo možné začít léčit dříve, než zanechá na orgánech vážné následky. Optimální tedy je, když se nemoc podaří diagnostikovat během několika týdnů po narození. Proto se provádí levný preventivní test na nemoc cystické fibrózy u všech novorozenců 2 dny starých. Zkoumá se u nich zvýšená koncentrace sodíku a/nebo chlóru v jejich potu. Koncentrace chloridu v potu novorozence vyšší než 60 mmol/litr potvrzuje diagnózu onemocnění cystickou fibrózou. Pacient s cystickou fibrózou má nejlepší prognózu, tedy lepší naději na délku a kvalitu života v případě, že je tato nemoc u něho diagnostikována do dvou měsíců jeho věku. To prakticky nelze bez novorozeneckého screeningu. Novorozenecký screening (skrýnyng) se provádí u všech novorozenců, na kterých se provádí testy na 13 vybraných chorob. Cystická fibróza mezi ně patří od roku 2009.
Jednoznačná odpověď na otázku nakažlivosti a přenosu zní jednoznačně ANO. Nemoc je přenosná i nakažlivá. Streptokoky se přenášejí vzdušnou cestou, přímým i nepřímým kontaktem. V těle se pak šíří lymfatickými cestami nejčastěji z drobných poranění, prasklin vzniklých při plísňovém onemocnění prstů, z chronických ekzémů nebo z porušené kůže při chronické žilní nedostatečnosti, z dutiny nosní či zevního zvukovodu. Poměrně často bývá vstupní branou infekce otevřená rána při proleženinách, bércových vředech či diabetické noze. Když se nedodrží přísné sterilní podmínky při převazech, infekce může vniknout i operační ránou. Původcem infekce je velmi často sám pacient, někdy i druhá osoba s jinou streptokokovou infekcí. Recidivy většinou vznikají opětovnou aktivací streptokoků, kteří jsou v organismu nebo na kůži. 20 % populace jsou bezpříznakoví nosiči, jejichž kůže nebo nosohltan je osídlen streptokoky.
Rekapitulace:
Ano, růže je přenosná, jelikož je to infekční nemoc.
Ano, je možné se nakazit od druhého, ale pravděpodobnost je asi 7%, to by ten dotyčný musel postiženému nohu třeba olíznout! I takoví mezi námi jsou.
Ano, nemoc se přenáší krví a přímým stykem s postiženým místem.
Pozor: V žádném případě na postižené místo nesahejte, může dojít k přenosu infekce, je zapotřebí dodržovat důslednou hygienu!
Doporučení: Je dobré mít stále kůži mastnou, ne vysušenou, nejlepší je ji mazat obyčejným sádlem. Vhodná je celíková nebo lichořeřišnicová mast, v sádlovém základu. Doporučují se i obklady ze spařených listů podbělu nebo čerstvé mydlice. Na vyčištění organismu pijte dvousložkové čaje, a to šalvěj a majoránka (1 : 1), nebo saturejka a mateřídouška (1 : 1). Oba čaje se připravují stejně: čajovou lžičku z každé byliny přelijeme hrnkem horké vody a necháme 10 minut přikryté louhovat. Oba čaje se pijí 3x denně. Šalvěj před jídlem, saturejka mezi jídly. Čaje tělo pročistí a mast jen upraví vnější příznaky.
V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Roučková.
Vnučce je 3 půl roku, teď se jí narodila sestřička, jsou jí 4 dny,
může jít z porodnice domů, nehrozí jí pátá nemoc ? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
4 dny starému novorozenci přirozeně hrozí všechny infekční onemocnění, i pátá nemoc. Ale nestrachujte se zbytečně. Vaše vnučka bude pod dohledem pediatra a pokud se nemoc začne léčit včas, tak dítěti neublíží. Jsou-li matka i novorozeně v pořádku, tak není důvod k prodlužování hospitalizace. Těšte se na ně.
Příušnice jsou infekčním onemocněním, které se latinsky značí jako parotitis epidemica. Příušnicemi může onemocnět téměř kdokoliv. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí, nejčastěji napadá děti od 2 let. Tato nemoc napadá slinné žlázy, které se nachází mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem. Tato oblast obvykle nateče a je velmi bolestivá. Příušnice mohou zasáhnout ale i jiné orgány, například slinivku břišní, CNS a varlata.
Příznaky a průběh
Mezi časté příznaky patří horečka, zánět příušní slinné žlázy, její bolestivost a zduření. Někdy toto onemocnění provází jednostranná hluchota. Inkubační doba je 15 – 24 dní. Nemocný je infekční sedm dní před a sedm dní po otoku slinné žlázy. Mezi možné, ale velmi vzácné, komplikace příušnic patří virová meningitida a encefalitida.
Příušnice bez teploty
Pokud se jedná o mírnou formu tohoto onemocnění, může se stát, že se nemoc neprojevuje horečkou ani výrazným zánětem. Jediným projevem může být jen nepříjemný pocit v místech příušních slinných žláz.
Obrázky a fotografie příušnic
Příznaky tohoto onemocnění jsou k nahlédnutí zde: příušnice foto.
Léčba
U příušnic není vždy stejný průběh léčby, pokud se jedná o mírnou formu, tak příznaky samy odezní. V případě té nejběžnější formy, tak teplota klesne zhruba za tři dny a otoky zmizí tak za deset dní. Při tomto onemocnění dochází k hospitalizaci, jen když se objeví komplikace. Základem léčby je snižování teploty například pomocí zábalů a léků a zmírňování otoku pomocí teplých obkladů. I u tohoto onemocnění jsou určité zásady, které je dobré dodržovat, například jíst tekutou stravu, nevyhýbat se lékům proti bolesti, omezit tuky, dodržovat ústní hygienu, pít dostatek tekutin (rozhodně ne kyselé nápoje).
Příušnice u dospělých
Prvním problémem s příušnicemi u dospělých je v tom, že málokterého pacienta napadne, že v dospělosti onemocněl touto dětskou chorobou. Obvykle na to přijde, až když už nemoc podcenil. Podcenění tohoto onemocnění u dospělého muže může způsobit to, že nemoc zasáhne i jedno, nebo obě varlata, u mužů i žen může navíc dojít i k zasažení mozku. Toto onemocnění může tedy způsobit jak sterilitu, tak i hluchotu.
Příušnice v těhotenství
Pokud by se stalo, že příušnicemi onemocní žena, která čeká dítě, je třeba, aby informovala svého gynekologa, který u ní stanoví postup co dál. Celkově ale platí, že tato choroba není považována za kritickou pro dítě.
Očkování na příušnice
Očkování je povinné v České republice od roku 1987. První dávka s tímto virem se podává zhruba v patnáctém měsíci života dítěte a pak se provádí přeočkování zhruba za 6 až 10 měsíců.
Ve svém příspěvku NOVÉ LÉKY NA PARKINSONOVU NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Danková.
Dobrý den já užívám na parkinsonovu nemoc tyto léky medipexol izikom a vyregit k velice by mě zajímalo zda jsou nějaké nové léky aby se nemoc nezhoršovala děkui
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav Tanzmann.
mam jiz dva roky parkinsonovu nemoc,uzivam denne 12mg rolpryna vzdy rano a pak isicom 100mg 1/2 tablety 3x denne,zajimalo by mne zda jak dlouho vydrzi tato medikace,zatim vse zvladam az na boleni nohou a zad,dle vysetreni u neurologa jsem pomalejsi,mentalne normalni,spoluprace dobra,alternujici pohyby vlevo vaznou
Nemoc motýlích křídel je nemoc zasahující téměř celý organismus. Jedná se o komplexní postižení, které může končit smrtí pacienta ve velmi mladém věku. Nemoc motýlích křídel nepostihuje intelekt. Lidé s touto nemocí jsou často nadprůměrně inteligentní, velmi vnímaví a bystří. Onemocnění se dá léčit jen symptomaticky, má velice náročnou péči. Než namažete a ošetříte všechny puchýře, může se péče protáhnout až na 3–4 hodiny denně. U těžších forem trvá péče i 3 hodiny na jedné končetině. Největším strašákem je infekce, proto je velice důležité sterilně krýt všechny puchýře. Nezbytná je správná výživa, a to nejlépe mixovaná dobře stravitelná strava, dostatek pohybu a rehabilitace. Účinná prevence vzniku této nemoci zatím neexistuje, pokud máte podezření, že by se ve vaší rodině mohla tato nemoc vyskytnout, můžete se nechat otestovat ještě předtím, než počnete takto nemocné dítě.
Děti s nemocí motýlích křídel potřebují téměř nepřetržitou péči.
Ve svém příspěvku VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanča.
S politováním musím konstatovat, že vnitřní pásový opar, který mě postihl, nepoznal nikdo na pohotovosti, kterou jsem navštívila v bolestech tři dny po sobě. Ačkoliv jsem si "stěžovala" na velké bolesti od oblasti levého bedra směrem do pupku, citlivost kůže v celé šířce s pocitem pálivé až řezavé bolesti....prostě na kůži není nic viditelného! Až potřech dnech diagnostikoval obvodní lékař pásový opar vnitřní. Na kůži se mi vytvořil po třech dnech pouze flíček velikosti koruny, červený, ale za to velmi bolestivý a z něho bolest vyzařovala po celé délce výše popsané oblasti.Lékař nasadil Herpesin tbl a hlavně léky proti urputné bolesti Novalgin, Panadol extra a Milgama injekce. Nemoc trvá téměř měsíc a stále přetrvávají bolesti / již při analgetické léčbě/ jsou únosnější. Kbyby nemoc byla objevena včasněji, možná bych tolik netrpěla.Hlavně jsem byla vyšetřena na úplně něco jiného a odlišného.
Jak asi tato zrádná nemoc s bolestmi bude trvat dlouho?Lze již nyní chodit do sauny, vířivky nebo bazénu?Nebo je nutné více odpočívat?
Hanča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hanča.
Když více s tou rukou pracuji tak večer mám větší bolesti,asi to chce klid.
Onemocnět svrabem lze velmi jednoduše z prostěradel a postelí v hostelech, hotelech a ubytovnách, kde se rychle střídá hodně lidí a kde hygiena není na nejvyšší úrovni. Mezi první příznaky patří zarudnutí kůže, pupínky a hlavně svědění, které je intenzivní především v noci. Chorobu totiž způsobuje parazit, který se během několika minut zavrtá do kůže člověka či zvířete a vytváří si v hloubce pokožky chodbičky. Tady klade vajíčka. Během dvou dnů se dokáže tak rozmnožit, že vytvoří kolonie až o několika stech jedincích.
Nemoc se nejčastěji přenáší v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu. Přenáší se kožním kontaktem i pohlavním stykem s nakaženým nebo kontaktem s kontaminovaným předmětem. Infekce se obvykle projeví za 4 až 6 týdnů. Při opakované infekci se nemoc může projevit již po 24 hodinách. Onemocnění se dá léčit mnoha způsoby.
Svrab u psa, dříve též prašivina, je druh zánětlivého onemocnění kůže způsobený drobnými parazitickými roztoči. Existují dva základní typy svrabu: sarkoptický a demodektický. Mají rozdílné příčiny a příznaky.
Sarkoptický svrab obvykle způsobuje kruté svědění. Pes se úporně škrábe nebo si hryže kůži, aby si ulevil. Kůže psa podrážděná neustálým škrábáním a kousáním se může lehce infikovat. Svědění může být někdy tak hrozné, že pes nevěnuje pozornost jídlu, pití ani odpočinku. I když to není vždy pravidlem, vážné případy sarkoptického svrabu mohou mít za následek sekundární infekce způsobené bakteriemi nebo kvasinkami a na podrážděné kůži vytvářejí bílou škraloupovitou krustu. Navíc je u psů se sekundární infekcí častý úbytek váhy, horečka nebo zvětšené lymfatické uzliny.
Lokalizovaný demodektický svrab, nejlehčí varianta demodektického svrabu, se nejčastěji objevuje v psí srsti v jednom nebo dvou lysých flecích nebo flecích, kde je srst řidší. Obvykle nejsou tato místa zanícená a podrážděná a nezpůsobují silné svědění. Jestliže lokalizovaný demodektický svrab sám od sebe nezmizí, může proniknout do celého těla, což má za následek generalizovaný demodektický svrab. Na psím těle se vytvoří početné lysé fleky nebo fleky s řídkým ochlupením. Fleky mohou měřit v průměru 2,5 cm. Kůže v těchto místech bývá zrudlá, šupinatá nebo ztvrdlá. Takto podrážděná kůže někdy svědí a neustálé škrábání často vede až k vážným infekcím. Tyto druhotné infekce se projevují podobnými příznaky jako u sarkoptického svrabu (horečka, úbytek váhy, zduřelé lymfatické uzliny a podobně). Některé zvláštní typy demodektického svrabu mohou způsobit demodektickou pododermatitidu, která postihuje meziprstí. Při této nemoci jsou paraziti hluboko usazeni v psích tlapkách. Nemoc způsobuje
Ve svém příspěvku PSORIÁZA (LUPÉNKA) A LÉČBA POMOCÍ PŘÍRODNÍCH LÁTEK. NOVÉ VĚDECKÉ ZJIŠTĚNÍ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ana.
Dobrý den, trpím touto nemocí už tři roky a žádné léky mi nezabírají. Znamená to, že je mám "vyměnit" za tyto doporučené látky? Jak dlouho je budu muset užívat? Děkuji. Anna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel DZ.
Dobry den, klasickou lecbu nevynechavejte, pouze ji doplnte o uvedene pripravky. Pokud se stav zlepsi, muzete medicinske pripravky vynechat uplne. Je mozne, ze prirodni latky budete muset uzivat nekolik let, nebo do konce zivota - aby se Vam nemoc podarilo drzet pod kontrolou. Nekdy se vsak povede nemoc potlacit uplne. Hodne stesti. Poradna DZ
MUDr. Jan Šula promoval v roce 1985 v Praze na LF UK. Klinickou praxi začal v České republice, následně studoval ve Švýcarsku, Itálii a Německu. Po atestaci z ortopedie v roce 1991 odešel do Kanady a pak do USA, kde se na Floridě věnoval studiu významu membránových receptorů při rozvoji autoimunitních onemocnění pod vedením prof. Felixe Kaufmanna.
Po návratu do Evropy v roce 1993 nadále spolupracoval na vývoji přírodních preparátů pro léčbu kloubních onemocnění s pracovišti v Anglii a ve Švýcarsku. Za své práce byl jako první český lékař v roce 1999 přijat do Královské lékařské společnosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Další výzkum biomodulačních léčiv spojil s univerzitami ve Skotsku a Oxfordu. Od roku 2007 je členem Italského řádu lékařů v Neapoli a vedoucím imunologem italské společnosti Ischia Salus. Mezinárodně působí jako konzultant ve 12 zemích a je členem Oxford Research Institute of Immunology a italské psychoneuroimunologické společnosti. Žije střídavě v Itálii a Anglii.
Byl formován otcem, který pocházel z Moravy, vystudoval medicínu a časem se vypracoval na řádného profesora mikrobiologie tuberkulózy a šéfa tuberkulózního výzkumu na ústavu v Ženevě, který zastřešoval veškeré světové úsilí na tomto poli. Měl privilegium naprosto volného pohybu i v hluboké totalitě, brázdil celý svět od New Yorku po Moskvu. V budoucím lékaři tak utvářel globální a zároveň maximálně vědecký pohled na medicínu a pochopil, že celý systém musí být vždy podložený řemeslem. Otec Jana Šuly zkoumal vliv Měsíce na růst mykobakterií, tam však skončil. Jakmile se dostal k oblasti ducha, to už pro něj nebylo vědecké. Přitom sám byl nesmírně duchovní člověk s velkým kulturním rozhledem. Naučil mladého Šulu pacienty nesoudit a netrpět vůči nim předsudky. Také to, že poměrně dlouho pobývali v Ženevě, kde jeden den potkali lékaře z Argentiny, druhý den z Indie, třetí z Číny nebo z Ruska, mu umožnilo nasávat nejrůznější medicínské přístupy. Nic jiného než globální medicína pro něj proto neexistuje. A z toho plyne, že neexistuje neléčitelná nemoc, je jen neléčitelný pacient, jak říká Jan Šula, světoběžník, který střídavě žije v Říme a v Andoře a v Česku konzultuje s lékaři ve skupině okolo sdružení Endala.
Endala je zastánce moderního medicínského přístupu založeného na přesvědčení, že na počátku sebesložitějšího problému se vždy skrývá triviální příčina a že na každou nemoc existuje lék. Odborníci vnímají každého člověka jako unikátní celistvou bytost. Vždy proto s léčbou aktuálních symptomů sledují i jedinečný
V naší poradně s názvem WWW LUPENKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martaaura.
Dobry den manžel dostal v zaři lupenku,a průběh byl docela normalni,nyni se stav z tydne na tyden tak zhoršil,že musi byt hospital.do nemocnice,Chci se zeptat zda ma na tuto nemoc vliv leku?Manžel ma 10 let parkinsonovou nemoc , ma 52 let.
Děkuji moc p.Vesela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Marto, lupénka je vlastně takový kožní projev nadměrné tvorby kožních buněk, které se vlivem dorůstání neustále nových odlupují a tvoří tak ložiska čerstvé růžové kůže. Její průběh bývá v cyklech, kdy na jaře a na podzim má nejtěžší průběh. Možná, že je to i hlavní důvod aktuálního zhoršení stavu Vašeho manžela. Pokud je hospitalizován s těžkým průběhem lupénky, tak v první řadě konzultujte jeho stav s tamním ošetřujícím lékařem a důvěřujte mu. Až se manželův stav zlepší, tak si naplánujte prodloužený víkend na sever Itálie, kde vzužijte blahodárné účinky mořské vody a sluníčka. Do těchto míst se pohdlně dostanete autem a za osm hodin jízdy jste u moře. Určitě to prospěje jemu i Vám.
Mononukleóza postihuje vnitřní žlázy, zejména slezinu a játra, a uzliny – hrtanové a týlní. Nemoc zpočátku vypadá jako angína či chřipka a je tak i často diagnostikována, až poté, co neúčinkují antibiotika, je pacient testován na přítomnost virů. Infekční mononukleóze se říká nemoc z líbání nebo dětská nemoc, protože jí nejčastěji onemocní malé děti, u kterých je průběh většinou bez příznaků, a dospívající. Nemoc se přenáší prostřednictvím slin – nejčastěji buď přímo líbáním, nebo nepřímo rukama a předměty čerstvě potřísněnými slinami (hračky, sklenky, ručníky). To jsou ty nejčastější možné spouštěcí mechanismy. U dospělých jedinců není onemocnění vyloučeno, mívá však těžší průběh.
Mezi typické příznaky patří počáteční celková únava trvající až několik týdnů, zvýšená teplota až horečky (běžně kolem 39 °C), zánět nosohltanu a zvětšení a bolest uzlin (podčelistních a krčních). Dalšími příznaky mohou být zvětšená slezina a játra (a jejich zánět), otoky víček a obličeje, nechutenství. Inkubační doba je 4–6 týdnů. Pacient získává po onemocnění doživotní imunitu vůči této nemoci (to znamená, že onemocnět může člověk jen jednou za život určitým typem mononukleózy). Avšak někdy je možné dostat ji znovu, pokud bude imunita značně oslabena.
Mononukleóza u malých dětí proběhne často bez příznaků nebo jen s lehkým průběhem, takže pacient dochází pouze na infekční oddělení. U vážnějšího průběhu (neklesající horečka, větší zánět jater a podobně) dochází k hospitalizaci. Specifický lék na infekční mononukleózu neexistuje. Jelikož jde o virovou infekci, nemají na ni vliv ani antibiotika, která se podávají pouze ke zmírnění vedlejších průběhů nemoci (například při zánětu krku). Ke snižování horečky se používají různá antipyretika. Nejdůležitější pro zdárné uzdravení je klid a dieta. Léčba trvá přibližně 6 měsíců, první měsíc musí být pacient doma, poté držet jaterní dietu několik měsíců (minimálně 2 až 3) a po vyléčení se ještě nějaký čas fyzicky šetřit. Prognóza záleží na výsledcích testů a celkovém zdravotním stavu pacienta, takže některá období se mohou zkrátit nebo prodloužit.
Změny krevního obrazu a jaterní testy se normalizují do 2 až 3 měsíců. Trvalé poškození jater se u léčených pacientů nevyskytuje. Několik týdnů přetrvává potlačení obranyschopnosti organismu proti infekcím. Důsledkem je zvýšená vnímavost vůči nejrůznějším nákazám. Rekonvalescent by se měl vyhnout možnosti nakazit se nebo prochladnout, dále by se neměl fyzicky zatěžovat. Fyzická zátěž by se měla zvyšovat postupně. Vrcholovým sportovcům se povolují plné tréninky až 3 měsíce po normalizaci laboratorních testů. Jaterní dietu je nutno dodržovat 3 až 6 měsíců (dle hodnot jaterních testů). Nutné jsou pravidelné kontroly na infekčním oddělení. Nedodržením doporučeného režimu se pacient vystavuje riziku opětovného propuknutí onemocnění s mnohem vážnějším průběhem.
Syfilis je pohlavně přenosná infekce způsobená bakterií Treponema pallidum. Syfilis se přenáší hlavně sexuálním kontaktem, a to bez ohledu na to, zda se jedná pouze o líbání nebo přímo o pohlavní styk. Onemocnění se však může přenášet také krevními produkty nebo z nemocné matky na plod. Vysoký počet infikovaných se v dnešní době přisuzuje především prostituci, zvýšené promiskuitě, rizikovým sexuálním praktikám a poklesu používání bariérových metod ochrany. Inkubační doba nemoci je 9 až 90 dnů. Syfilis není přenosný třeba prostřednictvím toaletních prkének, při sdílení nádobí, příborů a oblečení nebo v horké koupeli.
Příznaky
Syfilis se projevuje pestrou škálou příznaků. Má schopnosti napodobit celou řadu dalších onemocnění. Pokud pacient včas nezahájí léčbu, v pozdním stadiu může nemoc způsobit smrt nebo invaliditu pacienta. Příznaky syfilidy se liší v závislosti na tom, v jakém vývojovém stadiu se infekce zrovna nachází.
Primární fáze: Syfilis se nejprve projeví vznikem šankru, což je tvrdý červený vřed, který nebolí ani nesvědí. Postižená osoba ho obvykle objeví v oblasti genitálií a konečníku, v ojedinělých případech se ale může vyskytovat také na rtech, v krku nebo na mandlích.
Sekundární fáze: Zhruba po týdnu od prvních projevů dochází ke zduření mízních uzlin. Vřed postupně mizí a nemoc po 4‒10 týdnech přechází do druhé fáze, kdy se infekce šíří do celého těla. Sekundární stadium je typické rozptýlenou červenou vyrážkou, která postihuje trup, dlaně, chodidla i ústa. Pokud se vyrážka objeví ve vlasech, mohou vám začít i vypadávat.
Časté doprovodné projevy:
malátnost;
zvýšená teplota;
bolest v krku;
bolest kloubů;
úbytek váhy.
Latentní fáze: V případě, že se syfilis v prvních dvou stadiích neléčí, do dvou let zmizí viditelné příznaky a nemoc postoupí do latentní fáze. Ta je charakteristická pouze mírnými projevy, případně je zcela bez symptomů. Nakažlivost nemocného je pro okolí mnohem nižší než v ostatních stadiích onemocnění, syfilis však poškozuje jeho organismus. Latentní období končí zhruba po 10‒20 letech.
Terciární fáze: Pokud nemoc postoupí až do terciárního stadia, dochází opět k aktivním projevům. Ty zahrnují zvláště neurologické a kardiovaskulární symptomy. Typicky se objevují také gummata (červenofialová ložiska na postižených místech), způsobená zvláštním typem chronického zánětu. Mohou vředovatět, vylučovat hnis a jejich výskyt ve spojení s poškozením nervových tkání a orgánů často vyústí v psychologické problémy (poruchy řeči nebo demence).
