NEMOC RŮŽE A LEDVINY

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kopalová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Nemoc růže

Ledviny

Spousta lidí si ani neuvědomuje důležitost některých orgánů, obvykle se na ně zaměří, až když s nimi onemocní. Ledviny mezi takové orgány určitě patří. Ledviny jsou párovým orgánem, který se nachází v břišní dutině přibližně v úrovni bederní páteře v místě čtrnáctého obratle. Ledviny svým tvarem připomínají fazole o velikosti 10-12 cm. Ledvina má tkáň prorostlou žlutým tukem, jehož úkolem je chránit ji před nárazy. Velmi významnou částí ledvin jsou glumeruly, neboli ledvinná klubíčka, což jsou shluky malinkých cév, které přes svou stěnu neustále filtrují tekutiny. Tato filtrovaná tekutina se nazývá primární moč a skládá se z vody, minerálů, aminokyselin, cukrů a dalších látek. Této primární moči vznikne každý den asi kolem 200 litrů. Primární moč pak prochází ledvinnými kanálky, v nichž se pak vstřebává zpět do těla. Při průchodu se moč zahušťuje, a tak vznikne definitivní moč (asi 2 litry). Z ledvinných kanálků moč steče přes sběrné kanálky, kalichy a ledvinné pánvičky, močovodem až do močového měchýře. Právě při průchodu kanálky se mohou vytvořit ledvinné kamínky, protože moč může být více zahuštěná.

Ledvina je v lidském těle důležitá proto, že filtruje z krve škodlivé látky, které jsou následně močí odváděny z těla. Tuto krev do ledviny přivádí ledvinová tepna. Přestože ledviny nejsou příliš velkým orgánem, tak se do nich přivádí celá čtvrtina krve, která proudí lidským tělem. Pro očištění krve je totiž důležité mít dostatečný krevní průtok, který zajišťuje funkce srdce. Celkově je vztah mezi ledvinami a srdcem velmi důležitý, pokud člověk trpí onemocněním cév a srdce, zvyšuje se u něj riziko onemocnění ledvin, zároveň to platí i obráceně, při onemocnění ledvin hrozí onemocnění i cév a srdce. Úlohou ledviny je také regulovat množství vody, sodíku, draslíku, vápníku, fosforu a hořčíku v těle, reguluje též krevní tlak, vylučuje z těla močovinu, kreatinin, kyselinu močovou, cizorodé a jedovaté látky (i léky), vytváří hormon erytropoetin, který se podílí na tvorbě červených krvinek, aktivuje vitamín D (získaný ze slunečního záření), odbourává hormony a jiné látky (např. inzulín). Ledvina se tak řadí do vylučovací soustavy. Mezi častá onemocnění ledvin se řadí ledvinové kameny, písek a záněty.

U ledvin je potřeba si uvědomit, že mohou způsobit i jiná onemocnění, která s nimi zdánlivě nesouvisí, patří sem například různá onemocnění kloubů a ekzémů.

Přestože spousta lidí význam ledvin podceňuje, čínská medicína považuje ledvinu za jeden z nejdůležitějších orgánů. Tento význam ji přikládají proto, že věří, že ledviny uchovávají životní sílu člověka. Tato medicína věří, že ledviny nejen ukrývají životní energii, ale že jsou i ukazateli dél

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Oslabené ledviny

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nemoc růže

Popis ledviny

Ledviny jsou významnou součástí vylučovacího systému našeho těla.

Umístění

Ledviny jsou párový orgán. Jsou uloženy ve výši dvanáctého hrudního obratle až po druhý obratel bederní, leží po stranách páteře. Jejich délka je asi 12 cm, šířka 5–6 cm, výška 4 cm.

Funkce

Ledviny mají fazolovitý tvar. Jejich povrch je hladký, barvu mají červenohnědou. Na vnitřní straně je prohlubeň, kudy do ledviny vstupuje ledvinová tepna a vystupuje ledvinová žíla a močovod. Na řezu ledvinou je kůra, která je tvořena z větší části nefrony, dále dřeň, která obsahuje vývodné kanálky a tzv. Henleho kličky nefronu. Nefron je základní stavební i funkční jednotka ledviny. Každá ledvina obsahuje asi jeden milion nefronů.

Nefron má dvě základní části:

• glomerulus – ten obsahuje asi 30 kapilárních kliček; přes speciálně upravenou třívrstevnou stěnu kapilár (vlásečnic) dochází k filtraci krevní plazmy a vzniká takzvaná primární moč; denně vznikne asi 170–200 litrů primární moči, která pak vstupuje do systému tubulů;
• systém tubulů – v tomto systému je naprostá většina primární moči zpět vstřebána prostřednictvím specifických kanálů; objem, který nebyl zpět vstřebán, tvoří moč definitivní, která je odváděna přes vývodné kanálky do kalichů, ledvinné pánvičky a odtud ústí do močovodů; denně vznikají asi dva litry definitivní moči. Její složení je upravováno dle potřeb organismu, jde o velice složitý proces.

Ledviny jsou bohatě zásobeny krví. Dvacet procent srdečního minutového výdeje směřuje právě do ledvin. Tento objem zdaleka neodpovídá velikosti ledvin. Hlavní funkcí ledvin je očišťovat krev od zplodin metabolismu, škodlivých látek a léků. Tyto látky jsou močí odváděny z organismu. Není to ale funkce jediná. Ledviny reagují na celkový objem vody v organismu a dle potřeby vylučují více či méně definitivní moče. Dále se podílejí na regulaci krevního tlaku. Kromě plic ledviny zásadním způsobem ovlivňují acidobazickou rovnováhu. Ledviny jsou také místem tvorby hormonů. Tvoří se zde renin, také se zde produkuje erytropoetin, který podněcuje v kostní dřeni tvorbu červených krvinek. Dochází i k úpravě vitamínu D, který významně ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu, prvků důležitých pro stavbu kostí.

Zdroj: článek Ledviny

Poradna

V naší poradně s názvem OTAZKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Kotvičník nežádoucí učinky

FAQ – Často kladené otázky

Které potraviny nejvíce posilují ledviny?

Mezi nejčastěji doporučované patří luštěniny, vlašské ořechy, černý sezam, kustovnice a teplé polévky.

Je vhodná studená strava pro ledviny?

Studená a syrová strava může ledviny dlouhodobě oslabovat, proto se doporučuje spíše teplá úprava jídel.

Pomáhá pití teplé vody ledvinám?

Ano, teplá voda nebo čaj podporují prokrvení a funkci ledvin.

Jaký vliv má alkohol na ledviny?

Malé množství může krátkodobě zahřívat, nadměrná konzumace však ledviny poškozuje.

Lze ledviny posílit pouze stravou?

Strava je zásadní, ale důležitý je i dostatek odpočinku, tepla a psychické pohody.

Jsou luštěniny vhodné při onemocnění ledvin?

Při vážném onemocnění je vždy nutné konzultovat stravu s lékařem, jinak jsou luštěniny obecně prospěšné.

Jak často zařazovat potraviny podporující ledviny?

Ideální je pravidelně v menším množství, dlouhodobě a bez extrémů.

Zdroj: článek Potraviny posilující ledviny

Léčba rakoviny ledvin

Úplné vyléčení nemocných s rakovinou ledviny je obvykle možné pouze ve stadiu lokalizovaného onemocnění. Vzhledem ke značné odolnosti této rakoviny vůči ozařování (radiorezistence) i vůči chemoterapii (chemorezistence) je základním způsobem léčby provedení chirurgického odstranění nádoru. V minulosti, kdy šlo především již o pokročilé nádory, byla nejčastějším způsobem léčby radikální nefrektomie (kompletní odstranění nádorem postižené ledviny). V současnosti, kdy se nádory díky lepší dostupnosti a častějšímu používání zobrazovacích technik (ultrasonografie, CT, MRI a podobně) zjišťují v časnějších stadiích nemoci (T1a), je základním způsobem chirurgického výkonu provedení částečné (parciální) resekce té části ledviny, která je nádorem postižena. Metoda se také nazývá jako nefron sparing surgery (metoda šetří zdravou tkáň ledviny, která není nádorem postižena).

Současný vývoj nových léčebných strategií cílené molekulární systémové léčby přináší prostor pro další zkvalitnění komplexní péče o nemocné s metastazujícím karcinomem ledviny a překonává tak výsledky v minulosti zaznamenané i při režimech používajících imunoterapii či její kombinaci s chemoterapií. Tato nová léčba, která byla vyvinuta na základě nových poznatků o molekulární patofyziologii rakoviny ledviny, se nazývá biologická léčba. Jedná se o schválené a v klinické praxi nově používané léky pro léčbu metastazujícího karcinomu ledviny, mezi něž patří sunitinib, sorafenib, bevacizumab, temsirolimus, everolimus nebo pazopanib. Jedná se o preparáty, jejichž základní protinádorový efekt vychází z blokády nově objevených patofyziologických pochodů, které se uplatňují při rozvoji rakoviny ledviny.

Zdroj: článek Rakovina močového ústrojí

Olej z růže

Olej z růže patří mezi nejdražší silice. Tento olej je extrahován z okvětních lístků, většinou z damaškové růže. Olej z růže se vyrábí zejména v Moldavsku, Kavkazu, Krymu, Gruzii, Ukrajině, Turecku, Bulharsku, Maroku a Indii. Voda z růže, nebo také růžová voda, je vedlejším produktem při výrobě oleje z okvětních lístků růže. Voda z růže se nazývá růžový hydrosol. Voda z růže je hlavní složkou marcipánu a používá se k ochucování dezertů. Voda z růže se používá k výrobě kosmetických přípravků, zejména pro péči o pokožku. Olej z růže má afrodiziakální a rozveselující efekt. Díky tomu revitalizuje, posiluje a přináší úlevu od bolestí hlavy, zácpy, duševní únavy a od příznaků menstruace, menopauzy a pomáhá při léčbě kožních onemocnění. Olej z růže má dobré vlastnosti pro péči o vlasy. Používá se v mnoha kosmetických výrobcích, jako jsou tělní oleje, krémy a krémy na obličej.

Zdroj: článek Léčivé oleje

Poradna

V naší poradně s názvem DOTAZ NA ONEMOCNENI ZV.RUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Kratochvilova.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nemoc růže

Léčba nemoci růže

Nemoc růže se léčí antibiotiky, především penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Penicilin je možné aplikovat 2x denně do svalu nebo do žíly ve 4–6denních dávkách. Čtrnáctidenní kúra se zakončuje aplikací depotního penicilinu do svalu, aby se zabránilo opakování infekce. Depotní penicilin má tu schopnost, že se uvolňuje postupně, takže je neustále v krvi určitá hladina penicilinu, jež brání množení streptokoků a opětovné aktivaci. Při přecitlivělosti na penicilin se podávají makrolidová nebo cefalosporinová antibiotika. U opakovaných recidiv růže se v intervalu 2–4 týdnů aplikuje depotní penicilin, třeba i doživotně. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na její snížení – antipyretika. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Pro pacienta je velice úlevné, pokud končetinu zdvihne do výše, aby ulevil otoku, zánětu i bolesti. Na zvředovatělou či nekrotickou tkáň se pokládají obklady s fyziologickým roztokem nebo vlhké krytí. Hojení kůže je doprovázeno loupáním a nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může nemoc růže na noze vracet, protože trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo růže nemoc způsobila poškození lymfatických cév.

Pokud se růže opakuje, což bohužel často bývá, dochází postupně ke změnám v podkoží a kůži v důsledku poškození mízních cév. Je nutné nosit trvale kompresivní podkolenky ke zlepšení mízního a žilního toku a pečovat i o kůži (prevence oděrek, plísně a podobně).

Zdroj: článek Kožní onemocnění růže

Příběh

Ve svém příspěvku ONEMOCNĚNÍ ZVANÉ RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Trávníček.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Onemocnění zvané růže

Onemocnění ledvin

Glomerulonefritida

Mezi časté nemoci ledvin patří glomerulonefritidy, zánětlivé onemocnění ledvin postihující především glomerulus. Glomerulus je klubíčko krevních kapilár, kterým protéká krev a pod vysokým tlakem se filtruje.

Příznaky glomerulonefritidy mohou být různé. Mohou být nespecifické, jako vysoký krevní tlak, zvracení, únava, zvýšená teplota a otoky víček. Pro mnoho lidí je však první známkou, že se něco děje, až výsledek rozboru moči a krve. Pokud jsou totiž glomeruly poškozeny, lékař může v moči najít malé množství krve nebo bílkovin, které by se do ní u zdravého člověka neměly dostat. Při větším poškození je moč zbarvena až do červena, nebo je normální barvy, ale zakalená. Další známkou glomerulonefritidy je nižší množství moči, než je obvyklé. Například pacient několik dnů vůbec nemočí. Pokud se tyto problémy vyskytnou, lékař odebere krev a moč na potvrzení zánětlivých ukazatelů. Dále provede test funkce ledvin, který ukáže, zda ledvina filtruje krev méně, než je norma. Pro definitivní potvrzení diagnózy glomerulonefritidy je však třeba provést biopsii ledviny, což je napíchnutí ledvinové tkáně tenkou jehlou a odebrání vzorku k mikroskopickému rozboru.

Léčba akutní glomerulonefritidy spočívá zejména v klidu na lůžku, konzumaci jídla se sníženým obsahem soli, dále ve vyváženém příjmu tekutin, který nadměrně nezatěžuje ledviny, a užívání léků na snížení krevního tlak. Při nedostatečném močení jsou podávána diuretika. Po několika týdnech až měsících se ledviny většinou plně zhojí a nevykazují známky poškození. Léčba chronické glomerulonefritidy trvá velmi dlouho, často i několik let. Pacient má volný pohybový režim, ale vyhýbá se nadměrné fyzické zátěži. Z léků jsou mu podávány kortikosteroidy, cyklosporin a cyklofosfamid, které snižují imunitní odpověď těla. Většinou je vyžadována dieta s nízkým obsahem bílkovin a tuků. Dieta s nízkým přísunem soli se ordinuje pouze při vysokém krevním tlaku.

Pyelonefritida

Pyelonefritida je definována jako infekční zánět ledvin, přesněji ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu.

Příznaky zánětu ledvin zahrnují široké spektrum potíží, zejména řezavé bolesti při močení, odborně dysurie, dále bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysokou horečku s třesavkou, bolesti hlavy, zvracení a poklepovou bolestivost v místě zasaženého orgánu.

Léčba zánětu ledvin se dělí podle stadia onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadující hospitalizaci se obvykle léčí ambulantně podáváním antibiotik, především amoxicilinu a ampicilinu. Nemocným vyžadujícím hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a&

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Onemocnění ledvin

Příběh

Ve svém příspěvku PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Linda.

Zdroj: příběh Přenos nemoci růže

FAQ – Často kladené otázky

Co je nemoc zvaná růže?

Růže je akutní bakteriální kožní infekce způsobená streptokoky, odborně nazývaná erysipel.

Jak dlouho trvá růže na noze?

Akutní příznaky obvykle ustupují během několika dnů, úplné zahojení kůže trvá zpravidla několik týdnů.

Je erysipel nakažlivý?

Přenos je možný, ale vzácný. Po zahájení antibiotické léčby je nakažlivost minimální.

Jak vypadá růže na kůži?

Projevuje se výrazným zarudnutím, otokem, bolestí a teplem kůže s ostře ohraničenými okraji.

Čím mazat nohu po onemocnění růže?

Po odeznění akutní fáze se doporučují hydratační a regenerační krémy, případně přípravky doporučené lékařem.

Může se nemoc růže vracet?

Ano, zejména u pacientů s chronickými žilními nebo lymfatickými obtížemi.

Zdroj: článek Růže - nemoc kůže

Příběh

Ve svém příspěvku OPKOVANÁ ŘŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Opkovaná řůže

Nemoc růže

Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes. Tyto mohou běžně způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Ve výjimečných případech mohou onemocnění růže způsobovat i stafylokoky, a to Staphylococcus aureus, který je původcem mnoha jiných onemocnění po celém těle. Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, a to především u pacientů se sníženou imunitou. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.

Onemocnění růže má velmi krátkou inkubační dobu, v podstatě pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době asi v osmdesáti procentech kůži na dolních končetinách. Onemocnění může také zasáhnout pokožku obličeje. Charakteristickým znakem onemocnění v obličeji je poměrně pravidelné rozšíření infekce ve tvaru připomínajícím motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti a jeho tělo je pak na kořeni nosu. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění.

Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě, kdy má vzhled pomerančové kůry. Kůže je výrazně teplá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí. Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, mluvíme o erysipelu abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura, purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné mízní uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatatelné.

Zde můžete vidět obrázek, jak vypadá růže na kůži.

Zdroj: článek Kožní onemocnění růže

Příběh

Ve svém příspěvku LÉČENÍ RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DOLEK JOSEF.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Léčení růže

Zánět ledvin

Zánět ledvin je nepříjemné onemocnění. V případě přítomnosti rizikového faktoru mohou bakterie vystoupat močovodem přes močový měchýř až do ledvin a způsobit tak zánět ledvin. Zánět ledvin neboli pyelonefritida je infekční onemocnění ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu (například močový měchýř) do jeho vyšších částí (ledvina).

Příznaky

Při zánětu ledvin se objevuje řezavá bolest při močení, bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysoká horečka se zimnicí, bolest hlavy, zvracení a poklepová bolestivost v místě zasaženého orgánu.

Léčba

Léčba zánětu ledvin je závislá na stadiu onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadují hospitalizaci a obvykle se léčí ambulantně podáváním antibiotik amoxicilinu a ampicilinu. Nemocným vyžadujícím hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a vysokých horeček je doporučeno podávat chinolonová antibiotika. Pacienti s komplikovaným zánětem ledvin, kteří mohou být napadeni větším množstvím patogenů nebo mají četné přidružené choroby, dostávají nitrožilně silná cefalosporinová antibiotika III. generace a jsou dále v nemocnici pozorováni, zda u nich nedochází k rozšiřování nemoci. Pokud k němu nedochází, lze z nitrožilní terapie přejít na léky podávané ústy. Obstrukční zánět ledvin způsobený překážkou v močovém traktu vyžaduje rychlé chirurgické řešení ve formě vytvoření umělého ledvinného vývodu. Při dobrém stavu nemocného lze přímo odstranit překážku bez tvorby vývodů. V průběhu terapie se každých 5–7 dní provádí kontrolní odběry moči a 4–6 týdnů po dokončení léčby se odebírá moč znovu pro zjištění, zda močový trakt zůstává bez infekce. Léčba zánětu ledvin někdy trvá až 6 týdnů.

Upozornění

Chození s plným močovým měchýřem po dlouhou dobu nebo odsouvání močení je jedním z vyhlášených důvodů poškození ledvin. Když se moč zdržuje v močovém měchýři příliš dlouhou dobu, může v něm dojít k rozmnožování bakterií. Tyto bakterie pak způsobují záněty močových cest a infekce ledvin. Kromě toho zadržování moči zvyšuje tlak na ledviny a může dokonce vést až k selhání svěrače močového měchýře a následné inkontinenci.

Pokud nedodržujete pitný režim, také si tím můžete přivolat poškození svých ledvin. Jejich hlavním úkolem je vyplavování toxických látek z těla a regulace produkce červených krvinek. Pokud tělo nemá dostatek vody, omezuje se průtok krve ledvinami, protože se stává více koncentrovaná. To následně vytváří překážky pro odstraňování toxinů z těla. Jejich vyšší koncentrace je pak předzvěstí dalších zdravotních problémů. Člověk by měl vypít denně 10 až 12 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ledviny

Příběh

Ve svém příspěvku PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rudolf Svoboda.

Zdroj: příběh Přenos nemoci růže

Léčba růže

Růže je bakteriální onemocnění, které je nezbytné začít co nejdříve léčit. Léčbu růže můžeme rozdělit na farmakologickou a doplňkovou.

Farmakologická léčba růže

Léčba růže probíhá zprvu v nemocnici, proto je nutné pacienta hospitalizovat. Prvním lékem, který se u pacientů s růží nasazuje, je antibiotikum penicilin. Na ten jsou streptokoky citlivé, což znamená, že na ně antibiotikum účinně působí a streptokoky začínají postupně hynout. Problém nastává u pacientů, kteří jsou na penicilin alergičtí. U nich je nutné zvolit některou z alternativních možností, například makrolidová antibiotika. Pokud není léčebný postup úspěšný, pravděpodobně nebude antibiotikum dostatečně účinné proti bakteriím. Pak lékaři obvykle nasazují takzvaná širokospektrá antibiotika, která fungují proti více typům a podtypům bakterií a mají na ně větší smrtící účinek. Širokospektrá antibiotika mají však tu nevýhodu, že doslova vyhubí i fyziologické bakterie ve střevech pacienta, což pak může působit další obtíže týkající se vyprazdňování.

Doplňková léčba

Kromě podávání léčivých přípravků, jejichž úkolem je zahubit škodlivé bakterie, je doporučována také doplňková léčba. Tato doplňková léčba růže urychluje hojení a ulevuje od doprovodných příznaků onemocnění, jako je svědění postiženého místa nebo vysoká horečka. Doporučuje se podávat studené obklady a protizánětlivé masti ke zklidnění kůže. Vysoké horečky lze snižovat takzvanými antipyretiky. Při léčbě růže je také velmi důležité dodržovat určitý režim, což znamená pít dostatek tekutin, dopřát si klid na lůžku a nevystavovat se zbytečně stresovým situacím.

Zdroj: článek Erisypel alias růže

Příběh

Ve svém příspěvku KOŽNÍ VYRÁŽKY INFEKČNÍ IMPETIGO - RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Kožní vyrážky infekční impetigo - Růže

Je nemoc růže přenosná?

Jednoznačná odpověď na otázku nakažlivosti a přenosu zní jednoznačně ANO. Nemoc je přenosná i nakažlivá. Streptokoky se přenášejí vzdušnou cestou, přímým i nepřímým kontaktem. V těle se pak šíří lymfatickými cestami nejčastěji z drobných poranění, prasklin vzniklých při plísňovém onemocnění prstů, z chronických ekzémů nebo z porušené kůže při chronické žilní nedostatečnosti, z dutiny nosní či zevního zvukovodu. Poměrně často bývá vstupní branou infekce otevřená rána při proleženinách, bércových vředech či diabetické noze. Když se nedodrží přísné sterilní podmínky při převazech, infekce může vniknout i operační ránou. Původcem infekce je velmi často sám pacient, někdy i druhá osoba s jinou streptokokovou infekcí. Recidivy většinou vznikají opětovnou aktivací streptokoků, kteří jsou v organismu nebo na kůži. 20 % populace jsou bezpříznakoví nosiči, jejichž kůže nebo nosohltan je osídlen streptokoky.

Rekapitulace:

• Ano, růže je přenosná, jelikož je to infekční nemoc.
• Ano, je možné se nakazit od druhého, ale pravděpodobnost je asi 7%, to by ten dotyčný musel postiženému nohu třeba olíznout! I takoví mezi námi jsou.
• Ano, nemoc se přenáší krví a přímým stykem s postiženým místem.

Pozor: V žádném případě na postižené místo nesahejte, může dojít k přenosu infekce, je zapotřebí dodržovat důslednou hygienu!

Doporučení: Je dobré mít stále kůži mastnou, ne vysušenou, nejlepší je ji mazat obyčejným sádlem. Vhodná je celíková nebo lichořeřišnicová mast, v sádlovém základu. Doporučují se i obklady ze spařených listů podbělu nebo čerstvé mydlice. Na vyčištění organismu pijte dvousložkové čaje, a to šalvěj a majoránka (1 : 1), nebo saturejka a mateřídouška (1 : 1). Oba čaje se připravují stejně: čajovou lžičku z každé byliny přelijeme hrnkem horké vody a necháme 10 minut přikryté louhovat. Oba čaje se pijí 3x denně. Šalvěj před jídlem, saturejka mezi jídly. Čaje tělo pročistí a mast jen upraví vnější příznaky.

Zdroj: článek Růže je nakažlivá nemoc

Poradna

V naší poradně s názvem ERYSIPEL (EPYPEL) ALIAS RŮŽE V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Urbánková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Erysipel (Epypel) alias růže v uchu

Bylinky na ledviny

Zlatobýl: působí močopudně a protizánětlivě, rozpouští kameny a pomáhá při chronických nemocech ledvin a močových cest. Užívá se formou čaje.

Vřes obecný: pomáhá na záněty ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z květů a nati.

Vrbovka malokvětá: má vynikající účinky na močové orgány, zejména dokáže pomoct při onemocnění prostaty. Doporučuje se pití čaje.

Tužebník jilmový: bylinka účinná na ledviny, která se užívá v podobě čaje z kvetoucí nati.

Šípek: užívá se jako čaj z plodů, je skvělým prostředkem na písek v ledvinách nebo močovém měchýři.

Stračka révolistá: užívá se na záněty močového měchýře, při kterých je časté nucení na močení a pocit pálení v močové trubici, který v průběhu močení ustává.

Plavuně vidlačka: používají se polštářky z nati nahřáté v troubě jako obklad do oblasti ledvin.

Proskurník lékařský: užívá se jako čaj z kořene a listů.

Přeslička rolní: má silné močopudné účinky a pomáhá rozpouštět kameny v ledvinách a močových cestách, užívá se čaj z nati.

Petržel: působí příznivě na ledviny a močové cesty, užívá se při ledvinových a močových kamenech, kolikách a zánětech ledvin, močových cest a prostaty.

Medvědice léčivá: působí na močové ústrojí dezinfekčně, má i silný antibakteriální účinek.

Lišejník islandský: působí výrazně antibioticky a užívá se jako čaj ze stélky.

Lomikámen zrnatý: na ledviny a na ledvinové a močové kameny se užívá čaj z kvetoucí nati.

Lopuch: užívá se jako čaj z kořene, který je proti zánětům ledvin.

Klikva: má antibiotický efekt a zabraňuje bakteriím přichytit se sliznice močového ústrojí.

Kopřiva dvoudomá: je močopudná, čaj z ní pomáhá při onemocněních ledvin.

Jalovec obecný: je detoxikačním prostředkem ledvin. Má diuretické vlastnosti a pomáhá odvádět přebytečné tekutiny.

Jahodník obecný: při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích se užívá ve formě čaje z listů.

Lichořeřišnice větší: používá se na záněty močových cest a ledvin jako čaj z květů a listů nebo lihový extrakt.

Celík zlatobýl: podporuje funkci ledvin a močového měchýře. Užívá se čaj z nati nebo lihový extrakt.

Bříza bradavičnatá: při potížích se užívá čaj z listů, který působí močopudně.

Brusinky: zabraňují bakteriím, aby se zachycovaly na stěnách močového měchýře a trubice a způsobily tak zánět; užívají se také preventivně ve formě čaje.

Zdroj: článek Ledviny

Kde jsou ledviny a jaká je jejich poloha v těle

Ledviny jsou párový orgán uložený v zadní části břišní dutiny, přibližně v úrovni dolních žeber. Pokud se ptáte, kde jsou ledviny v lidském těle, nacházejí se po obou stranách páteře, lehce asymetricky – pravá ledvina je obvykle o něco níže než levá.

Správné pochopení toho, kde se nachází ledviny, je klíčové pro rozlišení, zda jde o bolest ledvin, nebo spíše o svalový problém zad.

Umístění ledvin v těle člověka

• zadní část břicha pod dolními žebry
• po obou stranách páteře
• pravá ledvina níže kvůli játrům

Pro lepší představu doporučujeme názorné zobrazení: kde jsou umístěny ledviny – obrázek (Google Images).

Zdroj: článek Bolest ledvin

Biologická léčba rakoviny ledvin

Ledvinu postihuje několik druhů zhoubného bujení. Nejčastějším nádorem je adenokarcinom ledviny u dospělých. Tvoří 86 % všech zhoubných nádorů ledvinného parenchymu. Nádor postihuje přibližně stejně obě dvě strany, vzácněji se nachází současně na obou stranách. Adenokarcinom ledviny může mít různou velikost, od velikosti třešně až po obrovské nepravidelné masy vážící několik kilogramů. Tumor nejčastěji vyrůstá z malého uzlu v některém z ledvinných segmentů. Dlouho roste expanzivně a zapouzdřeně, přičemž deformuje tvar ledviny a postupně svým růstem zvětšuje i ledvinu. V dalších fázích vývoje začíná nádor prorůstat svým pouzdrem do tkáně ledviny, do jejího cévního zásobení, zvláště pak do žil, kudy se potom šíří do organismu (metastazování). Nejčastěji probíhá metastazování cestou krevní – do všech míst organismu. Nejčastěji jsou postižené kosti, plíce a centrální nervový systém. Dále se nádor šíří cestou lymfatickou přes uzliny. Biologické chování metastáz je špatně předvídatelné. Mohou se objevit od vyjmutí primárního nádoru i po 10–15 letech.

Četnost nádorů ledvin kolísá v rozsahu 1,5–2 % všech nádorů a úmrtnost na toto onemocnění je asi 1,5 % ze všech nádorů za rok. V dětském období se vyskytuje především Wilmsův nádor. Naproti tomu zhoubné onemocnění ledvin má vrchol výskytu kolem 60 let věku. Nádory ledvin jsou také dvakrát častější u mužů než u žen. V České republice je v poslední době zaznamenaný významný vzestup četnosti nádorů ledvin, čímž se přibližuje nádorovým onemocněním prostaty.

Samotná biologická léčba se užívá při karcinomu ledvin a může nemoc na určitou dobu zastavit. Některé pojišťovny vyžadují vyjádření několika odborníků k léčbě a prognóze onemocnění.

Zdroj: článek Bio léčba rakoviny