Jaterní selhání lze považovat za smrtelně nebezpečný stav, který se ani při nejlepší možné léčbě nemusí podařit zvládnout a nemocný na něj zemře.
Jaterní encefalopatie je soubor obvykle reverzibilních neurologických a psychiatrických příznaků, které vznikají:
v souvislosti s pokročilým chronickým onemocněním jater – jaterní insuficiencí a portosystémovými zkraty, nejčastěji při jaterní cirhóze;
nebo při akutním jaterním selhání.
Jaterní encefalopatie je metabolická encefalopatie multifaktoriální etiologie s plnou reverzibilitou. Jedním z hlavních mechanismů odpovědných za klinický obraz je převaha inhibice neuronů CNS(2). Nutnými předpoklady jejího vzniku jsou buď portosystémové zkraty, nebo významná porucha funkce jaterní buňky. Většinou se jedná o kombinaci obou faktorů.
Příznaky
Akutní selhání se projeví zejména neschopností jater zbavovat tělo škodlivin a odpadních látek a jejich následným hromaděním v organismu. Mezi tyto škodliviny patří amoniak a jemu podobné dusíkaté látky. Nejcitlivějším orgánem na tyto odpadní látky je mozek. U akutního jaterního selhání tak může poměrně rychle dojít k těžkým příznakům, jako je porucha vědomí, kóma a smrt. Dalším důležitým projevem akutního selhání jater je žloutenka jako důsledek poruchy zpracování odpadní látky bilirubinu. Na rozdíl od dusíkatých zplodin nepředstavuje vysoký bilirubin zásadní ohrožení organismu, je jen dobře viditelným průvodním znakem.
U chronického selhání se projevují nejen důsledky narušené schopnosti odbourávat škodliviny, ale více se uplatňuje i porucha tvorby sloučenin nutných ke správnému chodu organismu. Jedná se o projevy jaterní cirhózy a s ní související portální hypertenze (jícnové varixy, ascites, zvýšená krvácivost a vznik klubíček rozšířených cév na kůži, takzvaných pavoučkových névů) – detaily si přečtěte v článku o cirhóze. Přítomna může být žloutenka různého stupně a objevit se může i jaterní encefalopatie, ale ta má v tomto případě pomalejší a nenápadnější průběh. Obvykle začíná spánkovou inverzí (spánek ve dne, bdělost v noci), objevuje se třes rukou označovaný v tomto případě jako flapping tremor a porucha dále postupuje přes poruchy emocí, změny osobnosti a setřelou řeč k demenci, poruchám vědomí, kómatu a ke smrti. K méně vážným příznakům se řadí i nepříjemný zápach z úst (foetor hepaticus).
Velice nebezpečnou komplikací selhání jater je takzvaný hepatorenální syndrom. Jde o to, že se při vážnějším selhání jater zhorší průtok krve ledvinami a následně se může objevit i jejich akutní selhání nebo zhoršení selhávání chronického. Výsledné selhání dvou životně důležitých orgánů je pro dotyčného velmi často osudné.
Léčba
U akutního selhání jater je nutná hospitalizace na intenzivním oddělení, léčba příčiny selhání a kontaktování transplantačního centra stran možné indikace transplantace jater. Pokud nastane akutní selhání jater u Wilsonovy choroby, je transplantace jater jedinou šancí na vyléčení.
U chronického selhávání jater je nutná komplexní péče, kvalitní strava bohatá na bílkoviny, zabránění nedostatku vitamínu K jako prevence krvácení a eventuálně preventivní podávání léků proti vzniku žaludečních vředů. Jaterní encefalopatii lze bránit podáváním antibiotik, která vybijí střevní mikroflóru. Bakterie ve střevě jsou totiž významnými producenty dusíkatých zplodin, které se ze střeva dostávají do krve a nemocná játra je pak nezvládají odbourat. Ze stejného důvodu lze podávat malé dávky slabých projímadel s cílem zabránit zácpě. Při zácpě mají totiž bakterie více času přeměňovat obsah stolice na dusíkaté zplodiny. I u chronického selhávání jater je ke zvážení jejich transplantace. To ovšem platí jen za předpokladu, že je pacient k transplantaci indikován (nesmí například pít alkohol) a zda je ve stavu tuto složitou operaci zvládnout.
Prognóza
Nejzávažnějším problémem, ve který mohou nemocijater vyústit, je jaterní selhání. To je chorobný stav, při němž dochází k významnému snížení jaterních funkcí, především pak tvorby krevních bílkovin, srážecích faktorů a odstraňování jedovatých látek z organismu. V některých případech může selhání vzniknout velice rychle, kdežto jindy je jeho rozvoj spíše pozvolný. Všechna jaterní onemocnění je tedy potřeba velice důsledně léčit již od samého počátku a snažit se tak selhání předejít. Léčba totiž ani v dnešní době nemusí být vždy úspěšná. Nejhorší prognózu má zhoubný nádor jater.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ LÉK NA METASTÁZE JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Před rokem mi diagnostikovali rakovinu prsu, metastáze na játrech. Nasazena na půl roku chemoterapie a bioléčba,která trvá. Operace žádná nebyla - prý by nic neřešila, dne 9.9. bylo děláno PET vyšetření - vše v pořádku. Za měsíc mi začaly růst markry - metastázové a to na 9 a na 24, dne 25.10. proběhlo CT jater a bohužel se na jiném místě jater opět objevily metastáze 3 cm a 2x po 1 cm. Uplně mi to vyrazilo dech, vše jsem dodržovala, byla šˇˇtastná, že vše dopadlo dobře, dokonce jsem nastoupila do zaměstnání, něco jsem zanedbala, proč se to na těch játrech znovu objevilo. Ke své lékařce jdu až 4.11. do té doby se zblázním, můžete mi prosím, prosím poradit, proč se to znovu objevilo, co by se s tím dalo dělat, zda mohu nějak pomoci sama, obávám se opětovné chemoterapie, kterou se obávám bych již nezvládla. Prosím moc a moc o radu a odpověd, děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Játra jsou životně důležitým orgánem. Jsou místem, kde dochází k vylučování nebo k chemické přeměně řady odpadních látek. Závažné poškození jater může vést až k jejich selhání a k rozvoji takzvaného jaterního kómatu a smrti. Alkohol a léky jsou hlavními látkami, které člověk přijímá ze zevního prostředí a které jsou zpracovávány v játrech. K přeměně alkoholu je zapotřebí, aby játra měla dostatek chemických sloučenin, které jsou tuto přeměnu schopny provést. Říkáme jim enzymy a v případě alkoholu jde zejména o enzym zvaný alkoholdehydrogenáza. Řada národů disponuje geneticky odlišnou schopností jater zpracovat alkohol. To ve svém důsledku způsobuje, že i pro českého občana velmi nepatrné množství alkoholu vyvolá nepříjemné pocity. A některé národy nepijí alkohol téměř vůbec. Česká republika se řadí mezi země s velmi vysokou spotřebou alkoholu, což přináší řadu zdravotních a sociálních důsledků. Pokud dojde ke vzniku závislosti na alkoholu, je tato velmi silná a zcela srovnatelná se závislostí na ostatních drogách. Alkohol pravidelně konzumuje v České republice 90 % mužů a 77 % žen. Při pravidelném nadměrném příjmu alkoholu výrazně stoupá riziko vzniku zdravotních potíží, tomuto riziku se nejčastěji vystavují osoby ve věku od 45 do 54 let. Pravidelný a nadměrný příjem alkoholu výrazně poškozuje játra. Nebezpečí je v tom, že pacient často netuší, že trpí jaterním onemocněním. Není vzácností, že se pacient o své nemoci dozvídá až ve fázi jaterního selhávání. Proto je velmi důležité vyhýbat se nadměrnému příjmu alkoholu a mít na mysli, že játra jsou orgánem, bez kterého se nedá žít.
Odbourávání alkoholu se odehrává výhradně v játrech. Nepatrné množství alkoholu odchází z těla v nezměněné formě ledvinami, plícemi a také kůží. Při nadměrném příjmu alkoholu dojde nejdříve k takzvanému zbytnění jater. Zbytnění jater bývá nejčastěji bezpříznakovým onemocněním. Někdy se mohou objevit nespecifické příznaky jako nevolnost, bolest břicha a zvětšení jater. Pokud jsou játra vážněji narušena, může se zbytnění jater projevit i žloutenkou. Zbytnění jater se při abstinenci alkoholu často samo upraví. Když však pacient i nadále konzumuje alkohol, dojde po čase k přestavbě jater – cirhóze. Cirhóza jater je již nezvratné a velice závažné onemocnění, které končí selháním a potažmo i rakovinou jater. Cirhóza jater často nemá jasné příznaky. Může se projevit jako bolest břicha, nadýmání či nechutenství. Vzhledem k tomu, že se tyto příznaky vyskytují u celé škály jiných onemocnění, je velice těžké na ni přijít. V pozdějších stadiích se cirhóza jater projeví žloutenkou, portální hypertenzí a poškozením mozku. Jedinou léčbou cirhózy je pak transplantace jater, které se nemocný bohužel často již nedožije.
V naší poradně s názvem SNÍŽENÍ ŽELEZA V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Melicharová Jana.
Dobrý den, prosím o radu jak mám snížít s-železo v krvi mám vyšší hodnotu, co můžu jíst a co ne?
Děkuji Melicharová Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nadbytek železa v krvi je stav nazývaný hemochromatóza. Následující doporučení jsou návrhy, které modifikují stravu pro jedince s hemochromatózou. Každý člověk je jedinečný, což je třeba vzít v úvahu před použitím každé z těchto navrhovaných dietních úprav. Zejména lidé s onemocněním jater, by měli být opatrní při konzumaci některých potravin nebo látek.
- Snížit spotřebu červeného masa!
Červené maso obsahuje nejvíce snadno vstřebatelné formy železa.
- Vyhnout se potravinám s vysokým obsahem živočišných tuků!
Tuky v kombinaci s nevázaným železem můžou generovat volné radikály, což je destruktivní pro buňky a může to způsobit poškození DNA.
- Omezte příjem vitaminu C na 200 mg za den.
Vysoké dávky vitaminu C zvyšují vstřebávání železa.
- Pokud jsou povoleny alkoholické nápoje, tak konzumovat s mírou!
Alkohol zvyšuje vstřebávání železa. Příliš mnoho alkoholu může způsobit poškození jater. Červené víno může být díky tříslovinám přínosem, pokud je konzumováno s mírou. U pacientů se zvýšenými jaterními enzymy nebo poškozením jater, jako je cirhóza by se měli vyhnout alkoholu úplně. Zároveň se pro ně nedoporučuje ani nadměrná konzumace tříslovin.
- Vyvarujte se sladkých potravin nebo nápojů!
Cukr zvyšuje vstřebávání železa.
- Konzumujte hodně ovoce a zeleniny, včetně špenátu!
Tyto potraviny obsahují vlákninu a antioxidanty, které inhibují produkce volných radikálů. Špenát obsahuje šťavelany, které narušují vstřebávání železa obsaženého v této rostlině. Ovoce a zelenina obsahují druh železa, který se těžko vstřebává.
- Jezte ořechy, obilí, rýži a fazole!
Tyto potraviny mají vysoký obsah vlákniny, která narušuje vstřebávání železa a podporují trávení.
- Vyhněte se syrovým korýšům!
Mušle mohou obsahovat bakterii zvanou Vibrio vulnificus, která může být nebezpečná pro osoby s vysokou hladinou železa v organismu. Dávejte pozor při chůzi naboso na plážích, kde se mohou vyskytovat kontaminované skořápky.
- Čaj nebo káva s jídlem můžou snížit vstřebávání železa!
Tyto nápoje obsahují taniny, které zastavují absorpci železa.
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A patří k lehčímu onemocnění, které se úplně vyléčí. Po onemocnění již zůstává celoživotní imunita. Nepříjemné však je, že se jedná o onemocnění s nařízenou izolací, takže malý pacient musí strávit nějakou dobu na nemocničním lůžku, poté je doporučován podle laboratorních nálezů po určitou dobu ještě klidový režim, takže dítě je na několik týdnů vyřazeno z běžného života. Stejně jako u všech dalších typů infekčních žloutenek dochází dítě po jistou dobu na lékařské kontroly, kdy jsou sledovány krevní testy. Má doporučený režim bez velké fyzické námahy. Dietní opatření jsou v současné době mírná, striktně má být vyloučen alkohol, což u dětí není problém, dále kořeněná jídla a přepalovaný tuk.
Léčba hepatitidy B nebo C je zcela zásadní a ovlivňuje prognózu onemocnění velmi výrazně. Základem je dodržovat jaterní dietu, zcela se zříct alkoholu a vyvarovat se fyzické námaze. Jedná se o dlouhodobou léčbu, při které se užívají léky ze skupiny virostatik. Při léčbě virostatiky dojde k potlačení množení viru v jaterních buňkách a tím ke zpomalení vývoje onemocnění na takovou míru, že je pacient v mnoha případech schopen žít další desítky let. Farmaka mohou být podávána ve formě tablet či injekcí a patří výhradně do rukou odborníka na toto onemocnění. Nejlepší výsledky v léčbě chronických hepatitid mají takzvané interferony. Jedná se o bílkoviny, které se přirozeně tvoří v buňkách imunitního systému. Interferony chrání vlastní buňky před infekcí a nádorovým bujením. V 90. letech se k léčbě chronických hepatitid využívaly pouze interferony. Jednalo se o takzvanou monoterapii. Dnes se však často interferony kombinují s protivirovými preparáty, například Ribavirinem. Tato kombinace je vysoce účinná v boji proti chronickým žloutenkám typu B i C. Budoucnost léčby chronických hepatitid spočívá ve využití takzvaného pegylovaného interferonu v kombinaci s Ribavirinem. Od konce roku 2011 se k původní dvojkombinaci přidává i třetí protivirová složka a tím dochází ke zvýšení účinnosti léčby chronických hepatitid a zároveň ke snížení nežádoucích vedlejších účinků. V rámci léčby je možné používat i některé rostlinné přípravky. Pozitivní vliv mají ostropestřec mariánský, pupava, bělas, hořec či šťovík žlutý. Užívání těchto přípravků je však nutné konzultovat s lékařem.
Dieta při zánětu jater
Zánět jater (infekční žloutenka) se bez diety prakticky nedá úspěšně zvládat. Podobně jako u vředového onemocnění je v průběhu této žloutenky dieta velice přísná a teprve s odezníváním nemoci se strava obohacuje o bílkoviny a další živiny. V prvních dnech je jídelníček postaven na čaji a pečivu, případně rýžové kaši, přibližně po 3 dnech se podávají slabší masové vývary a maso se zařazuje do stravy přibližně po týdnu. Osvědčuje se také asi v pátém dnu zařadit nízkotučný tvaroh. Kasein z tvarohu obsahuje velice vhodný poměr aminokyselin a tato mléčná bílkovina je pro jaterní tkáň přímo balzámem. Navíc se uvádí, že tvaroh omezuje ukládání tuků v játrech, což je další příznivý moment při léčbě žloutenky. Protože se jedná o infekční onemocnění, bývá pacient první dny léčen v nemocničním prostředí. I po propuštění do domácího léčení se musí dodržovat dieta a je nutné si uvědomit, že jaterní tkáň poškozená zánětem musí dostatečně zregenerovat, aby byla schopna plného zatížení. Proto dieta trvá obvykle delší dobu než půl roku. Potrava musí být energeticky velice vydatná, neboť se většinou při tomto onemocnění výrazně zhubne. Je tedy potřeba vytvořit podmínky pro co nejrychlejší obnovu tělesné kondice. Hlavní složkou potravy se tak stávají bílkoviny doplněné o energetický zdroj v podobě škrobu. Tuky se prakticky nepodávají.
Doporučená jídla po infekční žloutence:
Polévky: všechny druhy mimo masové vývary.
Masa: všechny druhy libového masa kromě uzenin a zvěřiny.
Přílohy: vařená a dušená rýže, vařené brambory, bramborová kaše a knedlíky, vařené těstoviny, tvarohové knedlíky.
Omáčky: prakticky bez většího omezení.
Moučníky: lehce stravitelné a málo tučné.
Ostatní potraviny: nejvhodnějším zdrojem bílkovin je nízkotučný tvaroh v jakékoliv kuchyňské úpravě. Vaječný žloutek obsahuje vysoký podíl tuků, a proto je vhodné jeho konzumaci konzultovat s ošetřujícím lékařem. Naopak konzumace vařeného bílku je žádoucí pro vysoký podíl kvalitní bílkoviny.
Nevhodné potraviny: jakýkoliv alkohol včetně piva. Konzumace alkoholu v tomto období může mít za následek přechod onemocnění do chronického stadia. Dále je to slanina, zvěřina, uzeniny, čokoláda, smažené pokrmy, ostré koření a kynuté pečivo, zejména čerstvé.
Ve svém příspěvku CIRHÓZA JATER A HUBNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den, babi má cirhózu jater ale nikdy alkohol nepila. Nedávno mela selhání ledvin a skočila na JIPu naštěstí se z toho dostala. Již 3 krát ji museli brát vodu z břicha nejprve po 3 měsících nyní už po 3 týdnech. Dnes je 4 den doma z nemocnice. Zatím nepřibírá ba naopak mene ji a každý den se váha snižuje cca o 0.2 kg. Jaká bývá prognóza u takovýchto případů? Jinak je silná diabetická. Ze správy z nemocnice jsem se dozvěděla že dle Child-Pugh má 8-9 bodů co to znamená? V krevních testech ji výš hodnota TU- Markeru cl 125 - 647. Ale vzhledem k cirhóza jater a špatným ledvinám ji nemohou udělat CT. Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Onemocněním jater se zabývá obor hepatologie. S jaterními chorobami přicházejí pacienti jak do ordinace infektologa, tak gastroenterologa. Podezření na jaterní onemocnění může často jako první vyslovit i praktický lékař, gynekolog, kožní lékař, internista či chirurg a podobně. Pokud je vysloveno podezření na onemocnění jater, měl by být pacient odeslán k vyšetření do ordinace hepatologa, tedy lékaře zabývajícího se onemocněním jater. Hepatologické ambulance jsou specializovanými ambulancemi při infekčních či gastroenterologických ambulancích. Závisí to především na příčině samotného onemocnění.
Játra jsou uložena v pravém podžebří. Játra dospělého muže mají hmotnost 1 400–1 800 g a dospělé ženy 1 200–1 500 g. K hepatologickému vyšetření patří nerozlučně vyšetření sleziny. Ta je uložena v levém podžebří.
Bolest jater nevychází přímo z jaterní tkáně. Bolest v oblasti jater totiž způsobuje napínání pouzdra jater nebo okolních hladkých svalů žlučových cest. Jaterní tkáň neobsahuje nervy, takže při bolesti cítíme nejbližší okolí v pravém podžebří. Mnohé jaterní choroby však mohou probíhat bezbolestně.
Příčiny bolesti v oblasti jater: žlučníková kolika, zánět žlučníku, zánět žlučových cest, překrvení jater, zánět jater, metastáze v játrech, přenesená bolest.
Jak se projevuje bolest jater: Bolest se nejčastěji objevuje v oblasti pravého podžebří v dutině břišní, kde se nachází játra a žlučník, proto většina bolestí v této oblasti vychází právě z nich. Nesmíte zapomenout ani na přenesenou bolest z dutiny hrudní. Přenesená bolest se může objevit například při zánětu plicní tkáně. Příznaky nemoci mohou být u každého pacienta velmi nespecifické, mezi nejčastější příznaky patří bolest břicha v pravém podžebří. K tomu se přidává vysoká schvácenost nemocného, únava, teploty, zimnice, nechuť k jídlu a s tím související úbytek hmotnosti. Vyskytnout se může i žloutenka. Příznakem může být rovněž pokles svalové hmoty a nález prokreslených cév v kůži.
Ve svém příspěvku PUCHÝŘKY PO CELÉM TĚLE-SVĚDIVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radmila Lőrinczová.
Prosím o radu kamarádčina maminka má malé puchýřky skoro po celém těle a je z toho nanervy. Trvá to už dlouho a každý pohyb či dotek trička nebo i kalhotky na těle ji šíleně svědí a pořád jen brečí a brečí. Bohužel jsem to nevyděla tak to nemohu blíže popsat. Byla i na alergologii kde ji vzali vzorek kůže a nic nebylo zjištěno. Kdysi měla rakovinu a ted´jí někdo postrašil že to může být příznak že se to vrací. Prosím zkuste poradit je mi ji hrozně líto je strašně hodná. Děkuji Radmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kaja.
dobry den cca dva mesice sd mi zjevy vyrazka na cele tvari.A na tela vyrazkA s puchyri.Co to muue byt?hrozne to svedi.
Cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém postupně dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště jater. Jaterní cirhóza je chronický proces, při kterém dochází k nekróze jater a následně ke zvýšené tvorbě vaziva (fibrotizace) a k uzlovité přestavbě jaterních buněk. Toto onemocnění není v Česku vzácné a stále ho přibývá. Cirhotici umírají v průměru o deset let dříve, než je celkový věkový průměr, ženy ještě mnohem dříve. Mezi postižené patří nejčastěji sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, a naopak také dobře zajištěné ženy středního věku, u kterých se rozvíjí takzvaný syndrom opuštěného hnízda po odchodu dětí z rodiny a všude dostupný alkohol má pomoci zvládat jejich depresivní ladění. Při vzniku jaterní cirhózy se uplatňují nejrůznější vlivy. V ČR jsou nejčastějšími příčinami virové infekce jater a nadměrné užívání alkoholu. K jaterní cirhóze může vést také obstrukce žlučových cest (biliární cirhóza) a chronické srdeční městnání (kardiální cirhóza).
Příčinou úmrtí cirhotiků jsou častěji následné komplikace onemocnění než vlastní poškození jater. Jedná se především o krvácení z jícnových varixů, hepatocelulární karcinom, zánětlivé komplikace (hlavně plicní) a selhání ledvin.
Podle charakteru příznaků se rozlišuje kompenzovaná a dekompenzovaná forma jaterní cirhózy.
Kompenzovaná cirhóza svými projevy připomíná chronický zánět jater. Nemocní si stěžují na nespecifické příznaky, jako jsou pocity plnosti po jídle, změny stolice, lehké otoky v oblasti kotníků a noční močení. U žen se mohou objevit poruchy menstruačního cyklu ve smyslu vynechání menstruace, nebo úplného vymizení. Lékařské vyšetření prokáže zvětšení jater a postupně také zvětšení sleziny. Onemocnění pozvolna přechází ve fázi dekompenzace.
Dekompenzovaná cirhóza má poměrně pestré příznaky. Někdy převažují projevy poškození jaterní tkáně (ikterus, krvácivé projevy, hypoalbuminémie se zadržováním tekutin, ascitem a otoky), jindy naopak projevy poškození cévního řečiště (ascites, jícnové varixy, portosystémová encefalopatie). Nemocní si stěžují na nepřekonatelnou únavu, slabost, vyčerpanost, nechutenství, úbytek svalové hmoty, zvětšování břicha a otoky. U žen jsou časté poruchy menstruačního cyklu, muži si stěžují na pokles libida a potence. Časté jsou bolesti kloubů a páteře.
Typický cirhotik mívá velké břicho, tenké končetiny, vypadá unaveně a má zpomalené reakce. Jeho kůže je bledá až ikterická s četnými pavoučkovými névy. Rty a jazyk jsou červené („lakované“), na dlaních bývá erytém. Typické jsou projevy sklonu ke zvýšené krvácivosti (hemoragické diatézy) – petechie (drobné tečkovité krvácení do kůže či sliznic), podlitiny, krvácení z dásní, nosu a podobně. U mužů mizí ochlupení hrudníku, často se objevuje gynekomastie a může dojít až k atrofii varlat. Na břišní stěně jsou zvýrazněny cévy, jako důsledek vzniku kolaterálního oběhu. Břišní stěna je ochablá, a proto se snadno tvoří kýly. Játra jsou zvětšená, na pohmat tuhá s ostrým okrajem. Postupně se zvětšuje také slezina. Objevují se otoky dolních končetin různého rozsahu. Poslední stadium onemocnění vede k úmrtí.
Jaterní cirhóza může také probíhat zcela bezpříznakově – odhaduje se, že až ve 20 % případů. Pak bývá diagnostikována náhodně během jiného vyšetření, nebo až po úmrtí.
Příčinu onemocnění lze obvykle léčit jen stěží. V počátečních fázích je proto důležitá rozumná životospráva, dieta a umírněná konzumace alkoholu. V dalších stadiích se zmírňují projevy onemocnění a v pokročilých stadiích lze zvážit možnost transplantace jater. Transplantace jater se volí u nemocných, kteří jsou ohrožení progresí jaterní cirhózy s následným úmrtím zhruba do jednoho roku. Transplantace jater je zachraňující léčebnou metodou umožňující dlouhodobé přežití s vysokou kvalitou života. Pětileté přežití u transplantovaných pacientů je okolo 85 %. U alkoholické cirhózy je předpokladem transplantace šestiměsíční abstinence. Po transplantaci je nutné doživotní užívání léků potlačujících funkci imunitního systému. Mezi preventivní opatření patří omezení užívání alkoholu a očkování proti viru žloutenky typu A a B.
Z dietních opatření je nezbytný zvýšený příjem bílkovin v kvalitním bílém masu, vejcích, luštěninách a mléčných výrobcích. Tuky jsou omezeny, mastí se poloviční dávkou tuku a pouze čerstvým nepřepáleným máslem. Přísun ovoce a zeleniny je téměř neomezený. Nezbytnou součástí výživy je dostatečný příjem vitamínů rozpustných v tucích A, D, E a K i vitamínů ze skupiny B, vitamínu C a kyseliny listové. Z léčivých bylin se pije čaj z ostropestřce mariánského.
V naší poradně s názvem KLACID 500 MG A STATINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Thinová.
Dobrý den,
mám předepsaný Klacid 500 mg a užívám Euvascor 20mg/10mg - kombinovaný lék na krevní tlak a cholesterol. Mohu tyto léky zároveň užívat, když u toho Euvascoru je napsáno, že je to atorvastatinum? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Euvascor obsahuje Atorvastatin a Perindopril. S Perindoprilem se Klacid nijak neovlivňuje, ale u Atorvastatinu je to horší. Kombinace Euvascoru a Klacidu může významně zvýšit hladinu Atorvastatinu v krvi. To může zvýšit riziko nežádoucích účinků, jako je poškození jater a vzácný, ale závažný stav zvaný rabdomyolýza, při kterém dochází k rozpadu tkáně kosterního svalstva. V některých případech může rabdomyolýza způsobit poškození ledvin nebo dokonce smrt. Pravděpodobně budete potřebovat úpravu dávky nebo častější sledování lékařem, abyste mohla bezpečně používat oba léky, nebo vám lékař může předepsat alternativní léky, které vzájemně neinteragují. Pokud máte nevysvětlitelnou bolest svalů, citlivost nebo slabost během léčby atorvastatinem nebo podobnými léky, zejména pokud jsou tyto příznaky doprovázeny horečkou nebo tmavě zbarvenou močí, tak o tom informujte ihned svého lékaře. Pokud se u Vás objeví horečka, zimnice, bolest kloubů nebo otoky, neobvyklé krvácení nebo modřiny, kožní vyrážka, svědění, ztráta chuti k jídlu, únava, nevolnost, zvracení, tmavě zbarvená moč a / nebo zažloutnutí kůže, měla byste okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, protože to mohou být známky a příznaky poškození jater. Je důležité informovat lékaře o všech dalších lécích, které užíváte, včetně vitaminů a bylin. Nepřestávejte užívat žádné léky bez předchozího rozhovoru s lékařem.
Alergie – věk: neomezeně: Když se dítě začne ošívat – může to být miminko i osmnáctiletý „chlap“ – buďte si jisti, že něco není, jak by mělo být. Čichalo dítě k nějaké květince, vyprali jste v novém, zaručeně hypoalergenním prášku? Dostalo k obědu lívance s úžasnou marmeládou? Jestliže vašeho potomka po některé z těchto změn popadla do svých spárů alergie, může mít na těle několik droboučkých pupínků, ale také rozsáhlé splývající fleky. Přidat se může i horečka. Alergie může vašeho potomka přepadnout na pár hodin, ale také se ho jako klíště držet několik dní. Pomoci mohou protialergické léky, jako je Dithiaden, Claritine, Zyrtec. K lékaři zajděte, pokud vyrážku provázejí i jiné alergické projevy, a to ihned. Navštivte ho i v případě, že vyrážka nezmizí do tří dnů, nebo se prudce zhoršuje.
Atopický ekzém – věk: od 3 měsíců: Je to vskutku nepěkný pohled, když se hedvábná pokožka tříměsíčního, ale klidně i staršího potomka změní místy v zarudlé mokvající plochy pokryté žlutavými krustami, zejména na tvářičkách a ve vlasaté části hlavičky. Navíc dítě postižená místa velmi svědí. Horečka při atopickém ekzému běžná nebývá, ale připravte se na ni při komplikacích nebo bakteriální kontaminaci. K nebezpečí rozšíření na další části těla se přidávají nepříjemnosti v podobě bakteriálních či kvasinkových infekcí. Batolátkům a starším dětem se atopický ekzém většinou usadí na krku a v ohybových rýhách kloubů. Atopický ekzém je bohužel velmi vytrvalý. Některé děti se ho zbaví do dvou, jiná do šesti let, další si ho ponesou celý život. Při podezření na atopický ekzém zajděte k lékaři a domluvte se s ním na vyšetření na alergologii. Kromě léčby bude možná dítě muset dodržovat dietní režim – to v případě, že by mělo alergii na nějaké potraviny. A vy si připravte pevné nervy a hodně trpělivosti, abyste to věčné mazání a hlídání přežili ve zdraví (duševním). Soustavná péče je totiž naprosto nezbytná. Mokvavé plochy zklidňují obklady z Jarischova roztoku či z heřmánku nebo také mastičky, případně vám lékař předepíše antibiotika.
Impetigo – věk: kojenci, batolata, méně předškoláci: Dítě si často samo může špinavými prstíky zavléct do ranky infekci. Získají-li vládu stafylokoky, puchýřky se naplní tekutinou, praskají a pokrývají se krustou medové barvy. Je-li viníkem streptokok, mohou chybět puchýřky, ale tvoří se krusty. Impetigo se může rozšířit i na jiné části těla, „označkovat“ může – není-li léčeno antibiotiky – celou rodinu. Je velmi nakažlivé, zejména při kontaktu dětí nebo špatné hygieně. Horečka běžná nebývá, zato zduří lymfatické uzliny blízko původního ložiska. Ložiska mohou splývat. Impetigo začíná mnohdy v obličeji či ve vláskách a trvá několik dní. Základem je čistota. Postižené místo nechte na vzduchu, neobvazujte ho ani nezalepujte. Malé plochy po dohodě s lékařem ošetřete antibiotickou mastí. Je-li hodně „rozjeté“, předepíše vám pediatr pravděpodobně antibiotika. Lékaře vyhledejte při prvních příznacích. Nedovolte dítěti, aby si hrálo s ostatními, neposílejte je do školky, ani do školy. Vyrážka je velmi nakažlivá! Zklidňující efekt mají obklady z heřmánku, výborný je Jarischův roztok. Mastičky (například Framykoin) předepíše pediatr.
Kopřivka – věk: neomezeně: Je tak běžná, že už ji skoro nikdo nebere vážně. Pupínky časem samy zmizí. Kopřivková vyrážka je rudá, vyvýšená, s bledým středem. Většinou hodně svědí, rozeseta může být po těle nebo jen na určitých místech. Po vyrážce je kůže chvíli namodralá. Objevit se může po požití některých potravin, po lécích (penicilin), po poštípání hmyzem i jako reakce na chlad. Trvat může pár hodin i několik týdnů. Výjimkou není lehce zvýšená teplota. Svědivou vyrážku ochlazujte studeným obkladem, dítěti dejte antialergický lék, například Fenistil gel zevně. Lékaře kontaktujte (nebo volejte záchranku), objeví-li se porucha dýchání, chrapot, bolesti hlavy, u kojenců zvracení, slinění nebo dítě odmítá jídlo.
Kožní plíseň – věk: neomezeně, u dětí s plenami velmi často kožní forma kandidózy, slizniční forma (soor) nejčastěji u kojenců: Zkusili jste si někdy představit, co se vám vybaví, když někdo řekne „plíseň“? Většina z vás asi sýr pokrytý krásnou „mechovou“ vrstvou. Ale může to být také suchá a šupinatá skvrna, u starších dětí i ve vláskách, která se po jednom či dvou dnech zvětšuje. Je okrouhlá, s plochým středem a vyvýšeným zarudlým okrajem. Někdy svědí. U kojenců a batolat může dojít k plísňové kontaminaci opruzení – časté rudé plochy v tříslech a na zadečku. Kandida může postihnout i sliznice, zejména úst u kojenců (moučnivka, soor). Skvrny se často šíří, vytvářejí kruhy či ovály s plochým středem a zvýšenými zarudlými okraji. Ložiska se pak olupují, vlasy se mohou lámat či vypadávat. Obejde se bez horečky, zato trvá dny i týdny. Postihne-li vašeho potomka „plíseň“, navštivte kožního lékaře (u kojenců pediatra). Ten vám předepíše protiplísňovou mast (například Imazol, Imacort a podobně). Důležitá je hygiena postižených míst, správné přebalování a mytí kojenců.
Meningitida – věk: neomezeně, častější u předškoláků a později: Vypadá to na chřipku. Všechny příznaky tomu nasvědčují. Váš potomek má vysokou horečku, bolí ho hlava, záda i klouby. Ale – a to u chřipky nebývá – vyrazila se mu purpurová vyrážka. Nesvědí sice, ale šíří se po celém tělíčku. Později vypadá jako modřiny (když na ni zatlačíte, nezmizí), ale po pár dnech se modřiny ztratí. Pokud se k tomu přidá spavost a dráždivost, tuhá šíje, zvracení, vynucená poloha těla, nesnášenlivost hluku a světla, poruchy vědomí (až zmatenost), kóma (až šok), jde s největší pravděpodobností o meningitidu způsobenou meningokokem. I když dítě nepostihnou všechny příznaky najednou, vyhledejte rychlou lékařskou pomoc, aby se dítě včas dostalo do nemocnice. Rozhoduje každá minuta – dítě je v ohrožení života!
Neštovice – věk: neomezeně, většinou batolata a předškoláci, méně často školáci: Plané neštovice jsou charakteristické tím, že se na tělíčku dítěte projeví všechna stadia nemoci současně. Růžové flíčky se mění v bezbarvé puchýřky, ty potom „nasadí“ stroupky. Vyrážku asi nejprve zpozorujete ve vláskách, brzy se rozšíří všude. Puchýřky mohou být i na ústní sliznici. Dítě je nakažlivé až do té doby, než se vyloupne poslední stroupek, a to může trvat až deset dní. Počítejte s tím, že neštovice chytí postupně všichni sourozenci, takže budete mít o „zábavu“ několik týdnů postaráno. Aby pupínky tolik nesvědily, mažou se tekutým pudrem. V každém případě zajděte k lékaři, ten předepíše „protisvědivé“ léky. Někdy se puchýřky potírají dezinfekční vodičkou. Při horečce by mělo dítě ležet. Dohlédněte na to, aby se vaše ratolest neškrábala, mohly by jí zůstat jizvy. Když to jinak nejde, „nasaďte“ rukavice, na noc obvazy na ruce.
Opar (Herpes simplex) – věk: neomezeně: Stejně jako přichází po zimě jaro a po jaru léto, můžete se spolehnout, že když se dítěti jednou vyrazil opar, bude se zákonitě vracet a objeví se na stejném místě jako předtím. Většinou bohužel nezůstane osamělý, protože si ho vaše ratolest ručkama přenese i na jiná místa. Herpetické viry přežívají v těle a číhají na svoji příležitost. Opar nejčastěji postihuje rty, nos a genitálie. Onemocnění začíná zvýšenou teplotou, rozladěností, bolestmi hlavy. Tam, kde se objeví vyrážka, je pokožka napjatá a svědí. Na zarudlé kůži naskakují různě veliké puchýřky – nejprve čiré, postupně se zakalí a praskají. Vznikají krusty, které asi po týdnu odpadnou, a zůstane po nich zarudlé místečko. Krustičku, i když je velmi nevzhledná, neodtrhujte, dokud sama neodpadne. Někdy pomáhají léky proti bolesti a teplotě, dezinfekční a anestetické roztoky či protioparová mastička, kterou koupíte v lékárně nebo vám ji předepíše lékař. Na dohojení se hodí roztok z šalvěje.
Pátá nemoc – věk: předškoláci a mladší i starší školáci: Proč se páté nemoci říká právě pátá? Možná proto, že když se zkoumaly dětské přenosné infekce s vyrážkou, přišla na ni zrovna řada. To však nic nemění na tom, že si ji děti (i jejich rodiče) mohou pěkně „užít“. Vyrážka se nejprve objeví v obličeji a posléze se šíří na ruce i nohy. Je rudá (s centrálním vyblednutím), slévá se do velkých ploch ve tvaru prstenců či girland. Některé děti svědí, jiné ne. Trvá 10 až 12 dní, horečka je spíš vzácná. Inkubační doba je jeden týden až čtyři týdny. Raději zajděte k lékaři, ten vám doporučí něco na svědění (antihistaminika), případně další léky. Důležitý je klid na lůžku. Nemocného držte stranou od ostatních. Ani na krok by se k němu neměla přiblížit nastávající maminka (hrozí vážné poškození plodu)!
Spála – věk: nejčastěji mezi 3. a 10. rokem života, ne u kojenců: Dítě jen hoří? To nebude jen tak. A má ještě ošklivou vyrážku? Pak je na čase zamyslet se, jestli není třeba neprodleně navštívit lékaře. U spály to platí vždycky. Jen tam pro jistotu nejprve zavolejte, aby se váš potomek v čekárně o spálu nepodělil s dalšími dětmi. Vyrážka se objevuje druhý den po začátku onemocnění. Je vyvýšená, drobně skvrnitá. Pupínky jsou jako špendlíková hlavička. Když po nich přejedete rukou, budou vám připadat hrubé. Nejprve se vyrazí na hrudníku, pak se rozšíří na celé tělo kromě oblasti úst. Ke konci onemocnění se kůže olupuje. Nesvědí. Spálu způsobuje streptokok A, který se šíří kapénkami. Dítě má „nález“ v krku jako při angíně, červenou sliznici v puse a je nápadně bledé kolem úst. Charakteristický je „povleklý“ jazyk, po sloupnutí připomíná povrch maliny či jahody. Spála bude držet vaše dítě v postýlce (stejně jako angína) několik dní. A počítejte s tím, že mu budete v pravidelných intervalech muset podávat antibiotika.
Ve svém příspěvku BABSKÉ RADY NA ŠTÍTNOU ŽLÁZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Zdravím chtela jsem se zeptát lečim se se štitnou žlazou -ZNIŽENÁ /HYPOTHYREOZA/
Kontrolu mám 1x za rok beru na to euthyrox 50mg. A na sono mi zistili že mám uzliny asi 10 ruzných velikosti co to znamená .DEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír.
Při Hashimotově nemoci dochází k napadání buněk štítné žlázy vlastním imunitním systémem. Bez vyřešení skutečných výživových příčin této nemoci nepřináší aplikace kortikoidů ani syntetických hormonů v lécích typu Letrox trvalé výsledky. Příčinou chronického zánětu a destrukce štítné žlázy při Hashimotově nemoci jsou určité konkrétní druhy potravin v naší stravě, vyvolávající autoimunitní reakce těla, které ničí štítnou žlázu a její enzymy. Používám testy, které určí, jaké potraviny Vám tyto reakce v těle vyvolávají. Poradím, jakou úpravou své stravy se této nemoci trvale zbavíte. Kontakt 608 155 338.
Tkáň jater je červenohnědé barvy a poddajné konzistence vyznačující se relativní křehkostí. Anatomicky jsou játra členěna na čtyři laloky. Při pohledu zepředu je dělíme na pravý a levý lalok, přičemž ten pravý je citelně větší. Funkci dělicí čáry zde plní jaterní brána, jíž do jater vstupuje vrátnicová žíla a jaterní tepna. Na viscerální ploše dále rozlišujeme ocasatý lalok a čtyřhranný lalok. Vnitřní uspořádání neodpovídá tomu povrchovému, je děleno do segmentů podle větvení jaterní tepny, vrátnicové žíly a žlučovodů. Každý z těchto segmentů je tvořen nesčetným množstvím jaterních lalůčků, které jsou propleteny drobnými cévkami a navzájem odděleny žlučovým kanálkem. Uspořádání segmentů je tvořeno navzájem nezávislými větvemi, takže může dojít k jejich vyjmutí bez toho, aby byla narušena funkčnost celých jater. Játra mají své nezastupitelné místo, jsou centrem metabolické výměny, působí jako filtr i úložiště řady důležitých látek. O jejich důležitosti sice nikdo nepochybuje, ale přesto jsou podceňovaná. Játra sehrávají důležitou úlohu již během těhotenství. V této době však neprovádí filtraci, ani se nepodílí na trávení, nýbrž uvolňují krevní kmenové buňky. Tuto funkci zastávají přibližně do 32. týdne těhotenství, než se o krvetvorbu začne plnohodnotně starat kostní dřeň. O tuto schopnost po porodu nepřijdou a v případě poškození kostní dřeně jsou schopny částečně zaujmout její místo i v dospělosti. Přesto je jejich hlavním cílem zajišťování metabolismu sacharidů, lipidů a aminokyselin.
Další podstatnou roli sehrávají v detoxikaci organismu. Některé nebezpečné látky nejsou rozpustné ve vodě a nemohou být vyloučeny z těla močí. Játra je tedy vychytávají a konjugují na látky, které jsou vyloučeny do žluče nebo zpět do krevního řečiště, kde je následně odstraní ledviny. Obdobný mechanismus je uplatňován i na přebytečný cholesterol a odpadní barvivo bilirubin, jenž vzniká rozpadem červených krvinek. Játra se také podílí na tvorbě proteinů krevní plazmy, jež jsou zodpovědné za srážlivost krve a osmotický tlak v cévách. Tvorbou hormonů ovlivňují produkci krevních destiček v kostní dřeni, metabolismus vody a solí a funkci růstového hormonu. Kromě tvorby hormonů některé další, například inzulin, steroidní hormon, vychytává a neutralizuje. Játra zastávají v našem organismu více než 20 životně důležitých úkonů a zároveň ve velkém ukládají zásoby důležitých látek. Ve formě glykogenu jsou zde uloženy rezervy glukózy, jež jsou uvolňovány do krevního oběhu po vyčerpání zásob energie během zvýšeného fyzického nároku, například při posilování. Dále ukládají měď, železo, vitamíny A (rezervy na 1–2 roky), D (rezerva na 1–4 měsíce), K a B12 (rezerva na 1–3 roky). Játra se významně účastní i procesu trávení stravy, žluč se podílí na rozkladu tuků.
Význam jater pro ostatní orgány je nezastupitelný, avšak kvůli své mnohostranné funkci jsou náchylná k mnoha onemocněním. Nejčastěji se setkáváme s infekčním zánětem vyvolaným virovou hepatitidou. Dále se pak může jednat o komplikaci způsobenou cytomegaloviry či virem Ebstein-Barrové, jež primárně vyvolávají mononukleózu. Méně časté jsou bakteriální infekce, které mívají mnohdy vážný průběh s přítomností abscesu. V cizokrajných zemích navíc přichází v úvahu ještě zasažení parazity. Během zánětu dochází k zjizvování tkáně jater, s čímž si jsou však u akutních potíží schopny poradit. Játra jsou až pětkrát předimenzována a mají neuvěřitelnou regenerační schopnost. K jejich trvalému poškození dochází až ve chvíli, kdy zánět přejde do chronického stadia. Nejčastější příčinou je dlouhodobé přetěžování alkoholem, užívání některých léků či onemocnění hepatitidou C. Nejprve se dostaví jejich ztučnění, které může vést až k cirhóze jater.
V naší poradně s názvem CO ZPŮSOBUJE ŽLUTÉ FLEKY V OBLIČEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Žluté skvrny v obličeji neboli žloutenka kůže poukazuje na těžší nemoci jater, slinivky ale i nemoci žlučníku a žlučových cest. Nejmarkantněji se to projevuje u infekční žloutenky, kdy žluč nemůže volně odtékat do dvanáctníku a odchází do krevního oběhu. Obvykle jsou nažloutlá zároveň i bělma očí. Při jakémkoliv náznaku zažloutnutí pokožky bychom se měli vyhýbat masu a nadměrnému solení a spíše konzumovat zeleninu. Vhodné je také zahájit efektivní detoxikaci - odjedování těla například užíváním zelené bio řasy chlorella -> http://www.zdravi-lecba.cz/…. Také novorozeňata bývají lehce nažloutlá, mají novorozeneckou žloutenku, která se pitím mateřského mléka postupně eliminuje. Tento stav značí, že jejich matka jedla v těhotenství příliš mnoho potravin živočišného původu. Takový start do života není příliš příznivý a nastávající maminky by proto měly sestavovat opravdu pečlivě svůj jídelníček.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Citronová šťáva a olivový olej nejlépe zabírají na očistu jater a žlučníku, kde se také nejvíce shromažďují jedy, kterých se právě detoxikací chceme zbavit. Játra jsou orgánem látkové výměny. Produkují žluč a zásobují jí pak žlučník, odtud dále žluč putuje přes žlučovody do dvanáctníku a do střev. Játra nás ovšem nezbavují jen jedů a škodlivin, ale také pro nás vyrábějí nezbytné enzymy, hormony a ketolátky. Podílejí se rovněž na tvorbě krve, tvoří močovinu, skladují v sobě sacharidy a mají ještě mnoho dalších funkcí. Játra také ovlivňují kvalitu zraku. Při pravidelné očistě jater se obnoví i čistota vidění. Pročištěná játra zvyšují sílu obranného systému a zabraňují spuštění závažných onemocnění. Zdravá játra také zabrání vzniku akné a některých atopických ekzémů. Očistu jater je nutné provádět pravidelně v kombinaci s klystýrem, aby produkty z očisty jater mohly rychle odejít z těla ven. Během detoxikace jater pomocí citronu a oleje je nezbytné konzumovat jen dietní stravu. Je nutné dodržovat nejvhodnější dobu očisty, která je od 19 do 20 hodin. Tato očista jater a žlučníku je přirozeným procesem s použitím čistých přírodních látek, není tedy třeba se ničeho obávat.
V naší poradně s názvem OSTROPESTŘEC VLIV NA RAKOVINU PRSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel BOHUMILA.
Dobrý den, na jedné stránce jsem našla zcela rozdílné názory , že ostropestřec je nevhodný, vhodný při rakovině prsu. PROSÍM O KVALIFIKOVANÉ VYJÁDŘENÍ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ostropestřec je populární léčivka a díky tomu je i intenzivně zkoumána. Prozatím jsou výzkumem potvrzeny léčebné účinky těchto nemocí:
- cirhóza
- diabetes druhého typu
- onemocnění ledvin vlivem diabetes mellitus
- chronická onemocnění jater
Z rostliny je důležitý bioflavonoid silymarin a jeho hlavní složka silibinin, který má výše uvedené léčivé účinky. Vliv silibininu na karcinom prsu se teprve zkoumá. Zatím se ví, že silibinin působí na rakovinné buňky MCF-7 a omezuje jejich růst. Dále silibinin zlepšuje odezvu na současnou chemoterapii. Při společném použití ultrafialového záření typu B a silibininu má toto záření silnější účinky. Výzkum dále ukázal, že silibinin posiluje buněčnou stěnu, a že dokáže stimulovat enzymy, jenž omezují vliv toxinů na tělo, a také že blokuje volné radikály. Kromě toho, některé ze složek silibininu můžou zvýšit účinnost chemoterapie proti ovariálním nádorovým buňkám prsu.
To je vše, co je zatím známo o účincích na rakovinu prsu a vyplývá z toho, že účinky jsou spíše pozitivní. Z obecného hlediska může ostropestřec nádor prsu negativně ovlivnit svým estrogenovým účinkem, stejně jako všechny ostatní nemoci citlivé na vysoký estrogen. Proto je důležité zůstat v kontaktu s lékařem a prodiskutovat s ním vhodnost této doplňkové léčby v konkrétním případě.
Paracetamol patří k nejpoužívanějším lékům proti bolesti. Známý je pod komerčními názvy Paralen, Panadol, Coldrex. Předávkování Paralenem či Panadolem může mít za následek akutní selhání jater a někdy i ledvin. Je jednou z nejčastějších příčin akutního jaterního selhání v předávkování léky.
POZOR! K akutnímu selhání může postačit dávka 7,5 mg u dospělých, což je 15 tablet Paralenu (1 tableta obsahuje 500 mg paracetamolu), u disponovaných jedinců (alkoholici či lidé s cirhózou jater) postačí i nižší dávky!
Denní dávka paracetamolu by neměla překročit 4 g (to je 8 tablet Paralenu).
Určité nebezpečí mohou představovat volně prodejné léky. Často dochází k situaci, kdy pacient užije několik podobných přípravků najednou (Paralen s Panadolem), aniž by si uvědomil riziko předávkování léky a neplánovanou sebevraždu. Obzvláště hrozí nebezpečí u dětí. V odborné veřejnosti je rozšířen názor o bezpečnosti a efektivnosti podávání paracetamolu u dětí, zejména ve srovnání s kyselinou acetylsalicylovou. Uvádí se také nižší riziko vedlejších účinků při léčbě paracetamolem u dětí ve srovnání s dospělými. Jeho podávání je však natolik rozšířené, že se poměrně často popisují u dětí po jeho podání toxické reakce.
Příznaky předávkování paracetamolem u dospělých
První fáze:
nechutenství
pocení
ospalost
nauzea (nevolnost) a zvracení
Druhá fáze:
typicky dochází k přechodnému subjektivnímu zlepšení
v biochemických hodnotách vzestup aminotransferáz a prodloužení protrombinového času
tato fáze obvykle končí 24–48 hodin od požití
Třetí fáze:
pět zhoršení celkového klinického stavu
nechutenství
nauzea (nevolnost) a zvracení
bolesti břicha v pravém podžebří
někdy i bolesti v bedrech a snížení produkce moči (oligurie)
Čtvrtá fáze:
nastává 5–10 dní po požití
stupňují se projevy selhání jater, eventuálně i selhání ledvin
ikterus (žluté zabarvení kůže)
encefalopatie – kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí – zmatenost, spavost, letargie, kóma
krvácivé projevy – především krvácení do zažívacího traktu
ke smrti dochází asi 7.–10. den po předávkování
Příznaky otravy paracetamolem u dětí
První fáze:
U dětí je zvracení častější, někdy jsou bolesti břicha, pocení většinou chybí. Jen někdy je přítomna ospalost, špatný pulz, bradypnoe. U extrémních dávek, 75–100 g, může výjimečně dojít ke kómatu a metabolické acidóze již za 3 až 4 hodiny po požití léků.
Druhá fáze:
Následuje období latence klinických příznaků, které obvykle končí po 24–48 hodinách od požití. Po hepatotoxických dávkách již v době latence začíná mírný vzestup jaterních funkcí.
Třetí fáze:
Po 24–72 hodinách se opět dostavuje nevolnost a zvracení, doprovázené bolestmi v pravém podžebří, někdy se objevuje žloutenka (častěji až ve 4.–5. dni po požití). Za 36–48 hodin po požití dochází v případech s postižením ledvin k bolestem v bedrech. Akutním renálním selháním jsou postižena asi 4 % pacientů, k selhání dochází asi za 2–5 dnů po požití léků, někdy je poškození ledvin izolované. K poškození ledvin dochází daleko pravděpodobněji po požití letálních dávek než u lehčích otrav.
Čtvrtá fáze:
Za 5–7 až 10 dní po požití léků dochází k rozhodující fázi, co se týče jaterního postižení. U těžce probíhajících otrav dojde k akutnímu fulminantnímu selhání jater s výrazným vzestupem jaterních funkcí a výrazným prodloužením protrombinového času, může dojít k diseminované intravaskulární koagulaci, k hypoglykemii a k metabolické acidóze, k sepsi. V klinickém obrazu progreduje jaterní encefalopatie se zmateností, spavostí, letargií, kómatem. Ke smrti dochází 7.–10. den po expozici. U lehce probíhajících otrav začíná asi od 5. dne od požití uzdravování, většinou trvá restituce jaterního parenchymu a jaterních funkcí několik měsíců (3–6).
Léčba a první pomoc – vyvolat zvracení, podat aktivní uhlí (nejlépe do jedné hodiny po požití). Dále následuje péče nemocničního zařízení: výplach žaludku, terapie antidotem. Protijedem je v tomto případě N-acetylcystein. Terapie se zahajuje vždy, když byla požita potenciálně toxická dávka. Nejúčinnější je, pokud je podáno do 8–10 hodin po požití. Pokud se u nemocného rozvine těžké akutní selhání jater, pak se zvažuje jejich transplantace.
Předávkování paracetamolem je také poměrně často užívaný způsob sebevraždy. Smrtelná dávka může dokonce začínat již někde na 12 gramech této látky. Smrtelná dávka paracetamolu se uvádí jako vyšší než 140 mg/kg hmotnosti člověka. Konkrétně je to například požití 15–20 tablet Paralenu 500 dospělou osobou.
Toxická dávka paracetamolu
Dávka ohrožující játra je od 125–140 mg/kg nebo od 7,5 g celkově u dospělého, u dětí okolo 140–150 mg/kg nebo od 3 g celkově.
Dávka menší než 125 mg/kg není hepatotoxická.
Dávka 250 mg/kg představuje 50% riziko vážného jaterního poškození.
Dávka 350 mg/kg představuje 100% riziko těžkého jaterního poškození.
Po perorálním podání se terapeutická dávka vstřebá asi za 0,5 až 1 hodinu. Vrcholová koncentrace paracetamolu v krvi je obvykle dosažena do 1 hodiny po podání (v rozmezí 20–90 minut). Terapeutická plazmatická hladina je 5–20 mg/ml.
Po předávkování paracetamolem nebývá vrchol plazmatické hladiny dosažen před čtvrtou hodinou po požití. Vstřebávání paracetamolu může být někdy zpomaleno, nejčastěji dalšími požitými léky nebo jídlem s vysokým obsahem uhlovodanů. K pomalejšímu vstřebávání dávky dochází u novorozenců. Komplikovaná situace nastává po předávkování retardovanými preparáty. Přípravky v podobě čípků se vstřebávají pomaleji a s většími nepravidelnostmi než přípravky podávané ústy. Větší biologickou dostupnost mají u velmi mladých jedinců (novorozenců a dětí do 7 let). U starších jedinců (i u starších dětí) je absorpce per rektum nepravidelná, pomalejší.
O užívání paracetamolu bychom se měli pokaždé poradit i v případě těhotenství nebo při kojení. Paracetamol přechází přes placentární bariéru, proto je hepatotoxický pro plod. U malých dětí dokonce může vyvolat astmatický záchvat, proto se doporučuje podávat spíše ibuprofen, a to nejen v případě dětí. I když ani ten není zcela bez rizika – může například dojít ke vzniku žaludečních vředů nebo k poškození ledvin.
Při běžném požití jedné tablety s paracetamolem po šesti hodinách se nebezpečný vliv této látky neprojeví. Většinou se první příznaky předávkování projevují při šesti gramech paracetamolu, což je dvanáct tablet. U pacientů s nemocemi jater to ovšem může být i dříve. Doporučená dávka by pro jistotu nikdy neměla překročit čtyři gramy denně, tedy osm tablet. Při užívání paracetamolu se vyvarujte konzumaci alkoholických nápojů, které v reakci s touto látkou způsobují vznik toxinů v játrech. Podobně se chová i velké množství kofeinu.
U dětí mějte na paměti, že zvýšení teploty je přirozeným obranným mechanismem těla, tudíž za každou cenu nepodávejte paracetamol.
Prognóza při předávkování závisí vždy na dávce paracetamolu a rychlosti léčby.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ A LEPEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Rajniaková.
Dobrý den,
jdu asi s neobvyklým dotazem. Jsem celiak. V poslením roce mě pořád svědí tělo a když se poškrabu, naskáčou mi jizvy, stále koumám odkud jsem to vzala, ale jediný co mě napadlo, je lepek.Samozřejmě občas zhřeším. Máte s tím někdo nějakou zkušenost? Díiky Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V souvislosti s celiakií a svěděním mě napadá možnost rozvoje onemocnění zvaného Duhringova nemoc. Je to velmi vzácné autoimunitní onemocnění, které se projevuje právě v souvislosti s celiakií. Mezi hlavní příznaky Duhringovy nemoci patří puchýřovitá vyrážka, která se podobá oparu. Vyrážka se vyskytuje nejčastěji v místech, kde dochází k velkému namáhání kůže (loketní jamka, kolenní jamka, stehna), ale může se vyskytnout i na hlavě nebo na zádech. Vyrážka svědí a pálí a svádí ke škrábání. Kromě těchto příznaků na kůži se objevují i klasické příznaky celiakie (průjmy, nadýmání, nevolnost, zvracení a hubnutí, respektive nepřibývání na váze). Asi by bylo vhodné zajít za svým gastroenerologem a nechat si vyšetřit aktuální stav střev a podle toho určit další postup. Co můžete udělat hned, je vyřadit všechny zdroje lepku a proti svědění zkusit užívat lék Claritine. Celiakie se bohužel nedá vyléčit, ale dietou se dají výrazně omezit její negativní projevy.
Může se jednat o naprosto běžné kožní potíže, ale i příznak závažného onemocnění. Přesnou diagnózu konkrétního kožního onemocnění určí lékař. Může se tedy jednat například o níže uvedené potíže.
Urtikárie (kopřivka): Obecně se nazývá „vyrážka“. Jde o alergickou reakci, která vypadá jako odřeniny či šrámy. Obvykle svědí, někdy se objevuje i píchání a pálení. Velikostně se liší, jednotlivé vyrážky se mohou postupně spojovat do rozsáhlejších ploch. Projevy se mohou vyskytnout kdekoli a trvat od několika minut do několika dní. Urtikárie bývá způsobena léky, potravinami a jejich přísadami, teplotními výkyvy a infekčním onemocněním (i třeba bolestí v krku). Účinnou pomocí, pokud je vyrážka nepříjemná a přetrvává, jsou antihistaminika.
Lupénka: Lupénka je neinfekční vyrážka projevující se většími červenými skvrnami s odlupujícími se částečkami kůže. Většinou postihuje pokožku hlavy, lokty, kolena a dolní části zad. Může se vracet celý život. Příčina lupénky není známa, ale imunitní systém při jejím propuknutí vytváří nové kožní buňky příliš rychle. Léčba zahrnuje medicínské přípravky aplikované na kůži, světelné terapie, léky standardně užívané ústy, injekce nebo infuze.
Ekzém: Ekzém není nakažlivý, kůže je jen zanícená, zčervenalá, suchá a svědí. Tvorbu ekzému může podpořit nevhodné mýdlo, které podráždí vaši pleť, různé alergeny, klima, a dokonce i stres. Přesná příčina vzniku ale není známa. Ekzém se často vyskytuje na rukou, zejména v místech, kde se ohýbají. Záleží na ošetřujícím lékaři, co vám na to předepíše.
Růžovka: Často se nesprávně zaměňuje za akné, avšak vyskytuje se až v dospělosti. Zčervená nos, brada, tváře, čelo a také oči. Postupem času může zarudnutí sílit až na brunátný vzhled s jasně viditelnými cévkami. V některých případech se může objevit ztluštělá kůže a v ní hnisavé pupínky. Léky nemusí stačit, pak následuje například laserová terapie.
Vyrážka z rostlin: Kontakt s břečťanem či dubem způsobuje vyrážku u mnoha lidí. Začíná zarudnutím a otokem, po pár hodinách či dnech se stupňuje svědění. Vyrážka trvá obvykle dva týdny, ulevit mohou studené obklady, v horším případě jsou zapotřebí antibiotika. Zvlášť po takovéto zkušenosti se snažte vyhnout „výměnám názorů“ s takovými pro vás jedovatými rostlinami.
Akné: Akné vytvářejí zanícené ucpané póry potu a odumřelé kůže. Většinou jsou vidět na obličeji, hrudníku a zádech. Způsobují to jednak hormony, jednak bakterie. Tyto mastné plochy kůže, na kterých se vám akné často zjevuje, byste měli podrobovat pravidelné hygieně, tedy uchovávat čisté. Oblíbené vymačkávání se nedoporučuje, protože po něm může zůstat jizva, navíc hrozí infekce.
Zárodky nádorů na kůži: Obvykle jde o hnědý nebo černý útvar, který se může vyskytnout kdekoli na těle, samostatně nebo ve skupinách. Některé útvary se pomalu vyvíjejí a mění v průběhu let. Většina pochopitelně není rakovinotvorná, avšak část z nich zvyšuje hrozbu nádorových onemocnění. Záleží na jejich vývoji, zda svědí, krvácejí.
Pityriasis rosea: Je to neškodná vyrážka, jedna tečka se postupně rozšíří na končetiny, záda, břicho, případně krk. Příčina není známá, vyrážka však není nakažlivá, pouze může svědit. Nezřídka zmizí bez léčby během 6 až 8 týdnů. Pityriasis rosea se nejčastěji objevuje u osob ve věku mezi 10 a 35 lety.
Bradavice: Ač se to nezdá, jejich nejoblíbenějším místem není brada, ale ruce a jejich prsty. Způsobují je viry, mohou se šířit z člověka na člověka, případně prostřednictvím kontaktu s něčím, co používá daná osoba. Jejích šíření preventivně znemožníte tím, že se jich nebudete dotýkat, rovněž je lze skrýt náplastí a udržovat v suchu. Většinou jsou zcela neškodné, bezbolestné a samy zmizí. Jestliže ne, existují na to léky. Pokud nezaberou, přichází na řadu vypalování chemikáliemi, laserové či chirurgické zákroky.
Seborhoická keratóza: Jedná se většinou o nezhoubný nádor kůže. Rakovinové výrůstky se mohou vyvinout s postupujícím věkem. Bývají tmavé i barevné, se zrnitým povrchem, ale neplatí to vždy. Léčba nebývá nutná, nicméně pokud by šlo o zhoubnou rakovinu kůže, je třeba vyhledat lékaře. Už jen kvůli určení správné diagnózy, jelikož kožní choroby si jsou na pohled většinou tak podobné, že pro laika není snadné je správně identifikovat.
Prognóza onemocnění je závislá na velikosti nádoru a dalších faktorech. Příznivými faktory jsou možnost odstranění nádoru, nepřítomnost cirhózy a ženské pohlaví.
Léčba zahrnuje především chirurgický výkon. Jen tato metoda je schopna dosáhnout dlouhodobého léčebného výsledku. Avšak pouze malou část nádorů je možno chirurgicky odstranit.
U některých nemocných lze zvažovat možnost transplantace jater. U nádorů, které nelze vyjmout, je možné aplikovat ozařování (radioterapie). Ozařování jater se provádí tak, aby maximální dávka byla 30 Gy, jinak hrozí riziko zánětu jater z ozáření.
Jako paliativní zákroky (paliativní péče zahrnuje prodloužení nebo zkvalitnění života pacienta, který umírá v důsledku nevyléčitelné nemoci) se používá ucpání (embolizace) jaterních cév, což může způsobit částečné odumření nádoru. K ještě lepšímu efektu dochází kombinací embolizace cév a chemoterapie.
Další léčba spočívá v aplikaci 95% etanolu přímo do nádoru. Tato léčba se používá pouze tehdy, je-li přítomno menší množství ložisek nádoru a jsou-li menší než 5 cm.
Pokud pacientovi nelze nabídnout chirurgické odstranění nádoru jater, je v současné době dle klinických studií doporučována biologická léčba. Z testovaných látek se jako nejúčinnější osvědčil sorafenib. Jedná se o takzvanou malou molekulu s antiangiogenními účinky. Vlivem sorafenibu se tlumí růst krevních kapilár, což vede k omezení přísunu živin k rychle rostoucím tkáním – nádorovým buňkám. Tyto pak zpomalují svůj růst a zanikají. Podobně jako chemoterapie ani cílená biologická léčba nevede k vyléčení nádoru jater. Může však zpomalit průběh nádorového onemocnění a tím prodloužit přežití.
Mnoho lidí se obrací k alternativní medicíně poté, co u nich selhala konvenční medicína. Začínají vyhledávat léčivé byliny, akupunkturu nebo chiropraktickou léčbu. Bývá to potom, co už vyzkoušeli všechno, co jim mohla nabídnout konvenční medicína: léky, operaci, ozařování a chemoterapii. Pokud se jejich zdraví nijak nezlepšilo a potřebují vyzkoušet něco jiného, tak je u nich na dalším místě právě alternativní léčba.
nedostatek vitamínu B3 (citlivost na světlo, bolestivá, podrážděná kůže, bolestivost jazyka a úst, únava, trávicí potíže, bolest břicha, průjem, ztráta hmotnosti, poškození nervů);
nedostatek vápníku (záškuby, bolest svalů, kloubů, poruchy nervů, vyrážka, svědění kůže, lámání nehtů, špatné hojení ran, bušení srdce, deprese, podrážděnost, nespavost, řídnutí kostí, osteoporóza);
rakovina žlučníku a žlučových cest (únava, noční pocení, teplota, nechutenství, popřípadě hubnutí, žloutenka, svědění kůže, potíže s trávením, pocit plnosti, zvracení);
selhání ledvin (únava, málo moči, otoky, nevolnost až zvracení, bolest hlavy, u akutní: až ztráta vědomí; u chronické: bledost, svědění kůže, bolest hrudi, kostí);
nadbytek vitamínu A (může poškodit plod, bolest hlavy, kostí, břicha, nevolnost, zvracení, průjem, svědění kůže, padání vlasů, nepravidelná menstruace, poruchy zraku);
dna, pakostnice (nesnesitelná bolest a otok kloubů, může se objevit bolest hlavy, svalů, trávicí potíže, nadýmání, průjem, pálení konečníku, vyrážka);
nedostatek biotinu (únava, popraskaná kůže, vyrážky, zvracení, padání vlasů, snížená imunita, deprese, záněty jazyka a úst, anémie, nízký cukr v krvi, vysoký cholesterol, bolesti svalů);
nedostatek mědi (únava, průjem, snížená imunita, řídnutí kostí, blednutí a padání vlasů, vyrážka, neplodnost, anémie, zvýšený cholesterol);
ojedinělý je nadbytek jódu z doplňků stravy (rýma, kašel, zvýšená teplota, kožní vyrážky a záněty);
lupus erythematodes (únava, bolest kloubů, na hrudi, červená vyrážka, pupínky, padání vlasů, světloplachost, zvýšená krvácivost, nedostatek dechu, krev v moči).
Rakovina jater má známé rizikové faktory. Mezi ně patří například ztvrdnutí jater. Dalším z významných rizikových faktorů je nákaza virem žloutenky typu B a C. Dlouhodobé zvýšení aflatoxinu rovněž zvyšuje riziko vzniku rakoviny jater. Aflatoxiny jsou látky produkované plísní. Tyto látky jsou silně toxické, metabolizují v játrech na silné karcinogeny. Aflatoxiny často najdeme v obilninách, ořeších, olejninách a v koření. Taktéž mnoho dalších chemických výrobků, jako jsou pesticidy, insekticidy, nitráty, zvyšují rizika vzniku rakoviny. Hepatocelulární karcinom je primárním karcinomem jater. Vzniká přímo v játrech.
Cítíte-li bolest v oblasti jater v těhotenství, je to nejčastěji při napínání pouzdra, což je spojeno se zduřením či zvětšením jater. Bolest to bývá většinou neurčitá, tupá, s typickou lokalizací. Když cítíte játra, jedná se o bolest vyskytující se v pravém horním kvadrantu břicha, což znamená na pravé straně těsně pod úrovní žeberního oblouku. Bolesti ve zmíněné lokalizaci mohou být ale způsobeny i jinými onemocněními. Jedná se o poruchy spojené s orgány, které se nacházejí v těsné blízkosti jater, nebo se může jednat o záměnu se spíše celkovou bolestí břicha. Proto potíže s pravým horním kvadrantem břicha mohou způsobovat i další příčiny: žlučníkové kameny, gastritida (zánět žaludku), zápal plic lokalizovaný v dolní části pravé plíce, pankreatitida (zánět slinivky břišní), střevní poruchy, ascites (označení pro volnou tekutinu v dutině břišní).
Problémy s játry mohou být spojeny s dalšími příznaky, které nemusí být vždy na první pohled rozpoznány, ale mohou napovědět při určování diagnózy. Může se jednat o: zežloutnutí kůže a očního bělma, nadměrné pocení, ztrátu chuti k jídlu, ubývání tělesné hmotnosti, nadýmání, nevolnost a zvracení, tmavou barvu moči, zvýšenou tělesnou teplotu, bolest kloubů a další.
Je zřejmé, že bolest jater není nic jasného a jednoznačného. Proto je jistě namístě dle naléhavosti příznaků vyhledat lékaře, který je schopen díky různým laboratorním a zobrazovacím vyšetřením zjistit pravou příčinu a na tu pak následně zaměřit léčbu.
Mononukleóza je poměrně závažné onemocnění, které pro pacienty znamená mnoho rizik. Jejím původcem je virus Epstein-Barrové nebo cytomegalovirus, které patří do stejné skupiny herpetických virů jako vyvolavatelé oparu rtu, planých neštovic či genitálního oparu. Kvůli projevům podobným příznakům angíny a některých dalších chorob je někdy těžké ji odhalit, pro zvolení správné léčby je to však nezbytné.
Jedním z prvních projevů mononukleózy je dlouhodobá nadměrná únava, která se někdy označuje jako takzvaný únavový syndrom. Obvykle se také objeví horečka a bolesti v krku. Stejně jako při angíně mají krční mandle na svém povrchu bělavý povlak, typické jsou rovněž problémy s polykáním a oboustranné zduření předních i zadních krčních uzlin. Během probíhající mononukleózy se pacient obvykle výrazně potí, má zimnici a nezřídka se objevují také bolesti hlavy a svalů. Nemocný pociťuje dlouhodobou únavu a vyčerpání organismu, které může trvat i několik týdnů. Má zvýšenou teplotu až horečky, běžně dosahující 39 °C. Dalším typickým příznakem mononukleózy, který se však nemusí vyskytovat u všech pacientů, je zvětšení jater, projevující se pocitem tlaku v pravém podžebří. Podobně může být zvětšená také slezina, tlak je pak vnímán na levé straně trupu. Po odeznění příznaků virus přetrvává v krvi, ale vytváří se velké množství protilátek. Vzniká tak celoživotní imunita a mononukleóza již znovu nepropuká. Pouze v případě výrazného oslabení imunitního systému by mohlo dojít k opětovné aktivaci viru. Projevy nemoci pak ale mají mnohem menší intenzitu než poprvé.
Jak poznat mononukleózu u dětí? I zde je to dosti komplikované, jelikož mononukleózu je možné zaměnit třeba s angínou. Nejtypičtějším projevem je totiž povlaková angína, zduření podčelistních mízních uzlin, méně často v podpažních jamkách a tříslech, horečky a únava. Takže je možné, že se nemoc opravdu potvrdí až po podání antibiotika, kdy se stav dítěte nelepší. Onemocnění však může proběhnout i skrytě, jako běžná viróza, jejímž následkem je vleklá nevysvětlitelná únava a větší potřeba spánku, zduření uzlin nemusí být nijak výrazné, nebo dokonce úplně chybí. Takže pokud si vaše dítko stěžuje na únavu, často polehává a spí víc než kdykoli předtím, určitě to nepodceňujte, a i kdyby bylo bez teplot, zajděte s ním raději k lékaři.
Inkubační doba není úplně jasná, různé epidemiologické materiály se v této informaci liší, odhaduje se na 30–50 dní. Akutní forma infekce trvá obvykle 2–3 týdny. K vylučování viru dochází již koncem inkubační doby, během manifestního onemocnění vylučuje virus 50–100 % nemocných.
K přenosu z jedné osoby na druhou může dojít i pomocí kapének vydechovaných se vzduchem. Vzhledem k možnému přenosu nákazy je třeba brát v úvahu, že na sliznicích úst a nosu lidí, kteří onemocnění prodělali, může vir přežívat i několik měsíců po uzdravení, a přenos infekce je tedy i v této době stále možný. Ne každý, kdo s ním přijde do styku, ovšem musí onemocnět. Míra citlivosti závisí na individuální imunitě. Skutečnost, zda se jedná o infekční mononukleózu, nebo ne, potvrdí nejpřesněji krevní vyšetření. Během nemoci se někdy objevuje silná únava, která však většinou v rámci uzdravení úspěšně odezní.
Léčba mononukleózy je především konzervativní. Probíhá obvykle v domácím prostředí, pouze v závažných případech je nutná hospitalizace pacienta v nemocnici. Jelikož nejde o bakteriální onemocnění, nejsou pacientům podávána antibiotika. Nemocný pouze dochází pravidelně na infekční oddělení a dodržuje domácí léčebný režim. Velmi důležitý je klid na lůžku s omezením fyzické aktivity a speciální dieta s omezením živočišných tuků a naopak dostatečným množstvím uhlohydrátů. Vhodné jsou lehké, dobře stravitelné pokrmy a pro obnovu funkce jater se pacientům doporučuje pít bylinné čaje. Dále je nutné tlumit doprovodné příznaky, především snižovat horečku a v případě potřeby používat doplňky stravy pro snížení únavy. Velmi důležitou součástí léčebného režimu, která platí i pro období přibližně 6 měsíců po vyléčení, je omezení kontaktních sportů a rizikových pohybových aktivit. Zvětšená játra a slezina totiž těsněji přiléhají na kostru a jsou mnohem náchylnější k prasknutí.
Mononukleóza je celkové onemocnění. Účinná léčba není známá a většinou se ne zcela přesně orientuje na léčení jednotlivých symptomů (horečku, bolest hlavy, angínu a podobně). Potíže proto mohou přetrvávat i řadu měsíců. V případě, že nemocný dodrží určitá pravidla, si však nakonec organismus vytvoří proti viru odolnost a nemoc úspěšně zvládne.
Mononukleóza téměř vždy vyvolává nepatrný zánět v játrech. Až do úplného uzdravení je proto nutno:
pít dostatečné množství tekutin a jíst jen lehká dietní jídla – jednoznačně vyloučit konzumaci všech druhů alkoholu;
u žen – zvážit užívání hormonální antikoncepce, která může přispět ke zhoršení zánětu jater, a dokonce k propuknutí žloutenky;
dodržovat jaterní dietu – s omezením přepalovaných tuků a alkoholu. Z masa jmenujme lehkou šunku, drůbež, rostlinné oleje. Zeleninu připravovat tak, aby nenadýmala. Pečivo se nedoporučuje čerstvé, teplé, právě vytažené z trouby nebo pece.
Následky mononukleózy se mohou projevit ve zvýšených jaterních testech a mohou nastat druhotné jaterní potíže nebo se může objevit žluté zabarvení kůže. Při přecházení únavy se u nemocného může naplno vyvinout takzvaný únavový syndrom, který ho může na dlouhou dobu zcela vyřadit z normálního života. Mezi velmi závažné komplikace přechozené mononukleózy patří, a to především při zduření lymfatických uzlin, problémy s dýcháním. V takovém případě je nutné pacienta co nejdříve hospitalizovat. Závažnou, byť mnohem méně častou komplikací, bývají neurologické potíže, které při svém projevu velmi blízce připomínají zánět mozkových blan.
Játra nebolí. Bolest jater nevychází přímo z jaterní tkáně. Bolest způsobuje napínání pouzdra jater nebo okolní hladké svaly žlučových cest. Jaterní tkáň totiž neobsahuje nervy, takže při bolesti cítíme nejbližší okolí v pravém podžebří. Mnohé jaterní choroby však mohou probíhat bezbolestně.
Příčiny bolesti v oblasti jater:
žlučníková kolika
zánět žlučníku
zánět žlučových cest
překrvení jater
zánět jater
metastáze v játrech
přenesená bolest
Bolest se nejčastěji objevuje v oblasti pravého podžebří v dutině břišní, kde se nachází játra a žlučník, proto většina bolestí v této oblasti vychází právě z nich. Pochopitelně nesmíte zapomenout ani na přenesenou bolest z dutiny hrudní. Přenesená bolest se může objevit například při zánětu plicní tkáně. Přestože projevy a příznaky nemoci mohou být u každého pacienta velmi nespecifické, tak mezi nejčastější příznaky patří bolest břicha v pravém podžebří. K tomu se přidává vysoká schvácenost nemocného, únava, teploty, zimnice, nechuť k jídlu a s tím související úbytek hmotnosti. Vyskytnout se může i žloutenka. Příznaky uzavírá pokles svalové hmoty a nález prokreslených cév v kůži.
