NEMOCNICE HRADEC PROTONOVÁ je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Centrum pro poruchy spánku a biorytmů (CPSB) je součástí organizační struktury Fakultní nemocnice Hradec Králové. Bylo zřízeno za účelem zajištění vysoce specializované péče o nemocné s poruchami spánku a biorytmů. Ustavení specializovaného mezioborového centra pro poruchy spánku a biorytmů vychází z požadavků daných Ministerstvem zdravotnictví České republiky, z požadavků České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu a je v souladu s Národním programem zdraví České republiky.
Umístění centra
Centrum je akreditováno Českou společností pro výzkum spánku a spánkovou medicínu.
Kontakty
VEDOUCÍ CPSB:
prim. MUDr. Vratislav Sedlák, Ph.D.
Tel.: 495 834 771
E-mail: vratislav.sedlak@fnhk.cz
Neurologická klinika
Ordinační doby a kontakt k objednání:
Poradna pro poruchy spánku:
pátek: 8:30–13:30 hod.
Objednání:
denně 8:00–12:00 hod.
Tel.: 495 835 260
Adresa
Neurologická klinika FN a LF UK
Fakultní nemocniceHradec Králové
Sokolská 581
500 05 HRADEC KRÁLOVÉ
Psychiatrická klinika
Ordinační doby a kontakt k objednání
Poradna pro poruchy spánku a biorytmů:
středa: 7:00–15:30 hod.
čtvrtek: 8:00–16:30 hod.
Objednání vyřizuje zdravotní sestra Soňa Kutílková od 8:00 do 14:00 hod.
Tel.: 495 834 932
Adresa
Psychiatrická klinika FN a LF UK
Fakultní nemocniceHradec Králové
Sokolská 581
500 05 HRADEC KRÁLOVÉ
Plicní klinika
Ordinační doby a kontakt k objednání
Poradna pro poruchy dýchání ve spánku:
pondělí–čtvrtek: 8:00–14:00 hod.
Objednání vyřizuje zdravotní sestra Kateřina Žohová.
Tel.: 495 834 775
Adresa
Plicní klinika FN a LF UK (Plicní pavilon budova č. 14)
Fakultní nemocniceHradec Králové
Sokolská 581
500 05 HRADEC KRÁLOVÉ
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku
Ordinační doby a kontakt k objednání
Poradna pro poruchy dýchání ve spánku:
úterý: 12:30–14:00 hod. – konzultace
středa: 09:00–14:00 hod. – vyšetřování nových pacientů
V naší poradně s názvem ROZBÍJENÍ ŽLUČNÍKOVÝCH KAMENŮ ULTRAZVUKEM LERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zbyněk Pacovský.
Dobrý den, ve svém článku se zmiňujete o možnosti rozbíjení žlučníkových kamenů ultrazvukem (LERV).
Nedaří se mi ani po rozsáhlém hledání nalézt pracoviště, které se tímto způsobem léčby zaobírá.
Můžete mě někam nasměrovat pro radu?
S pozdravem Pacovský
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Metoda LERV je vhodná pouze pro 20% případů žlučníkových kamenů. Ostatní pacienty je třeba léčit jinými metodami, nejefektivněji pomocí laparoskopie. Zeptejte se svého lékaře, zda-li je pro vás metoda LERV vhodná vzhledem k typu a umístění vašeho kamínku. Teprve pak se zaměřte na vyhledání vhodného pracoviště, kde zákrok LERV provádějí. Je to například oblastní nemocnice Kolín, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, FN Ostrava, Nemocnice Havlíčkův Brod, Krajská nemocnice Zlín, Krajská nemocnice Liberec a mnoho dalších.
Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy spánku Neurologické kliniky CPSB FNHK
1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:
Praktický lékař nebo specialista před odesláním do specializované poradny Neurologické kliniky vybaví pacienta dokumentací obsahující:
souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikálního vyšetření pacienta;
zprávu o vyšetření u spádového neurologa nebo psychiatra.
2. Informace pro objednávající lékaře:
Pacienty lze objednat pouze do Poradny pro poruchy spánku, nikoli přímo do spánkové laboratoře!
Pokud z výše uvedených vyšetření a výsledků vyplývá, že má pacient závažné kardiální nebo respirační onemocnění, obezitu s BMI nad 30, podezření na apnoické pauzy a současně potíže s denní spavostí, je prvotní objednání vhodnější v Poradně pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky.
Ordinační doby a kontakt k objednání
Poradna pro poruchy spánku:
pátek: 8:30–13:30 hod.
Objednání:
denně: 8:00–12:00 hod.
Tel.: 495 835 260
Adresa
Neurologická klinika FN a LF UK
Fakultní nemocniceHradec Králové
Sokolská 581
500 05 HRADEC KRÁLOVÉ
Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy spánku Psychiatrické kliniky FNHK
1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:
Praktický lékař nebo specialista před odesláním do specializované poradny Psychiatrické kliniky vybaví pacienta dokumentací obsahující:
souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikálního vyšetření pacienta;
zprávu o vyšetření u spádového psychiatra.
2. Informace pro objednávající lékaře:
Pokud z výše uvedených vyšetření a výsledků vyplývá, že má pacient závažné kardiální nebo respirační onemocnění, obezitu s BMI nad 30, podezření na apnoické pauzy a současně potíže s denní spavostí, je prvotní objednání vhodnější v Poradně pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky.
Ordinační doby a kontakt k objednání
Poradna pro poruchy spánku a biorytmů:
středa: 7:00–15:30 hod.
čtvrtek: 8:00–16:30 hod.
Objednání vyřizuje zdravotní sestra Soňa Kutílková od 8:00 do 14:00 hod.
Tel.: 495 834 932
Adresa
Psychiatrická klinika FN a LF UK
Fakultní nemocniceHradec Králové
Sokolská 581
500 05 HRADEC KRÁLOVÉ
Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky FNHK
1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:
Praktický lékař nebo specialista před odesláním pacienta s podezřením na poruchu dýchání ve spánku do specializované poradny Plicní kliniky vyb
V naší poradně s názvem PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.
Dobrý den mám na vás dotaz:jde něco dělat ohledně rakoviny krve a kolik to stojí a není-li to jen pro bohaté?Kde se může chudý člověk objednat?Je na to nějaký lék jedná se o leukémii.Děkuji a budu rád za každou odpověď.Bohumil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vyzkoušejte konzultaci v Protonovém centru. Vstupní vyšetření je zcela zdarma. Jedná se o formu konzultace, rozhovor s lékařem, v průběhu kterého lékař pečlivě prostuduje veškerou vaši zdravotnickou dokumentaci, zhodnotí váš aktuální zdravotní stav a posoudí, zda je protonová léčba vhodná pro vaši diagnózu. Na závěr vám doporučí nejvhodnější postup při léčbě rakoviny.
Jak se na vstupní vyšetření připravit?
Na vstupní konzultační vyšetření není potřeba žádná příprava. Připravte si pouze dotazy, na které byste chtěli znát odpověď. S vašimi dotazy ovšem nemusíte čekat až na vstupní vyšetření, obrátit se můžete na koordinátorky léčby, které vám kdykoliv ochotně odpoví.
Jak dlouho vstupní vyšetření trvá?
Délka samotné konzultace je přibližně 20 minut. V průběhu této doby vám lékař vysvětlí základní fakta a podrobnosti o protonové léčbě. V případě, že budete mít po vstupní konzultaci ještě další otázky, můžete se obrátit na svoji koordinátorku léčby.
Co musíte mít k dispozici?
Lékaři Protonového centra musí mít dostatek podkladů pro to, aby mohli rozhodnout, zda je pro vás protonová léčba vhodná. Proto je velice důležité, abyste s sebou na vstupní vyšetření přinesli veškerou zdravotnickou dokumentaci, která se týká vašeho současného onemocnění, zejména biopsie nebo histologie. V případě, že jste v minulosti prodělal nějaké jiné onkologické onemocnění, přineste, prosím, také tyto lékařské zprávy.
Proč musím přinést lékařské zprávy?
Lékaři musí mít k dispozici dostatek podstatných údajů o vaší nemoci, aby mohli posoudit, zda je pro vás léčba vhodná. Čím dříve a čím více zdravotnické dokumentace budou mít lékaři centra k dispozici, tím rychleji stanoví postup léčby a urychlí se tím i váš následný vstup do léčby.
Nemáte všechny výsledky vyšetření k dispozici?
V případě, že nemáte všechna potřebná vyšetření k dispozici, kontaktujte koordinátorky léčby, které vám poradí, jak dále postupovat. Některá diagnostická vyšetření jsou schopni zajistit přímo v Protonovém centru nebo domluvit ve spolupracujících zdravotnických zařízeních.
Jak se mám objednat?
Prvním krokem je domluvit si termín vstupního konzultačního vyšetření. Máte několik možností, jak se do Protonového centra objednat. Můžete se obrátit na koordinátorky léčby a rovnou si u nich rezervovat vhodný termín konzultace na telefonním čísle: +420 222 998 989.
Jaké kroky budou následovat?
Po vstupním vyšetření a diagnostice bude následovat pečlivé plánování léčby. Tým odborníků vám připraví individuální ozařovací plán uzpůsobený přesně vašim potřebám. Poté již bude probíhat samotná léčba, která je ambulantní a bez nutnosti hospitalizace. Na ozařování budete do Protonového centra docházet v přesně stanovených pracovních dnech a čase, který si můžete vybrat. Minimálně jednou týdně absolvujete konzultaci s lékařem.
V případě, že budete mít další dotazy týkající se protonové léčby, kontaktujte koordinátorky léčby na telefonním čísle. +420 222 998 989.
Počátkem 20. století se Boskovicím nedostávalo nemocničních lůžek a nemocniční péče byla často závislá na provizorním řešení. Tento neutěšený stav vedl roku 1930, při příležitosti 80. narozenin prezidenta T. G. Masaryka, zvláštní komisi zřízenou za účelem jednotných oslav k usnesení, aby „zřízen byl fond pro vybudování veřejné okresní nemocnice pro politický okres boskovický...“. Občané byli vyzýváni, aby spravedlivě posoudili a ocenili velikost úkolu, který má být proveden v zájmu a ve prospěch všech, a finančně přispěli k provedení tohoto díla. Výzva se setkala s neobyčejným pochopením. Již v následujících letech se však stavba nemocnice začala nepříjemně komplikovat. Boskovice nebyly zdaleka jediným městem, které usilovalo o vybudování zdravotnického zařízení. Do plánu výstavby nových nemocnic, který zpracoval Zemský výbor moravskoslezský, však nebyly zahrnuty. Okresní zastupitelstvo v Boskovicích se na své schůzi dne 22. dubna 1938 usneslo zřídit okresní nemocnici v Boskovicích a za tímto účelem uložilo okresnímu výboru podniknout urychleně patřičné kroky. Náklady na vybudování nemocnice měly být zařazeny do okresního rozpočtu a uhrazeny výpůjčkou a subvencemi. V návaznosti na to byla městská rada požádána o návrh vhodných lokalit, na kterých by k výstavbě mohlo dojít, což se ukázalo rovněž jako komplikace.
Třebaže v průběhu druhé světové války a zejména na jejím konci nemocniční zařízení okresního formátu Boskovicím a přilehlému okolí zoufale scházelo, výstavba se neustále odkládala. I přes různé peripetie došlo v září 1945 k zásadnímu rozhodnutí Zemského národního výboru v Brně, který se usnesl dát souhlas k vybudování nové okresní veřejné nemocnice v Boskovicích. Pro novostavbu byla plánována okresní nemocnice II. stupně o 400 lůžkách. Pro rok 1948 však stavba nebyla z rozhodnutí ministerstva techniky i ministerstva zdravotnictví zařazena do pětiletého plánu, což bylo zdrcující. To prakticky znamenalo, okamžité zastavení jakékoli dosavadní pracovní činnosti, a to jak na stavbě samé, tak i na rozpracovaných projektech. Protože navíc ministerstvo zdravotnictví neočekávaně vyhlásilo, že nemocnice má být vybudována podle směrnic Společenstva československých nemocnic v Praze jako blokový typ, nařídil zemský výbor vypracovat nové plány.
Vypjatá atmosféra vyvolala neobvyklou aktivitu obcí, které neváhaly intervenovat nejen u okresního národního výboru, ale formou rezoluce i na ministerstvu zdravotnictví, ministerstvu techniky a samozřejmě i na zemském úřadě. Cesta k vystavění nemocnice ještě zdaleka nebyla u konce. Čím více a intenzivněji krajský úřad chápal nutnost a potřebnost
Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.
Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.
U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a nádor je nahrazen jizvením ve formě vaziva.
Léčba protony obvykle trvá 20 minut při jedné návštěvě. Ozařování má ve většině případů několik cyklů, pacienti proto musí do zařízení docházet opakovaně. Až na děti, u kterých to vyžaduje jejich zdravotní stav,
Ve svém příspěvku CELLULITIS - ZÁVAŽNÉ ONEMOCNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacla kozel.
Při dovolené na Srí Lance jsem byl posižen cellutits . V den onemocnění bylo velké horko, byl jsem na slunci a málo jsem pil.
Začalo to velkou zimnicí, která trvala téměř dvě hodiny. Následně jsem měl horečky mezi 39-40 C.V počátečním stádiu jsem vůbec nevnímal a ztrácel jsem vědomí.
Byl jsem sanitnou na lůžku převezen do nemocnice, kde mi dávali nepřetržitě 6 dní infuse.Ošetřovali vzniklé hnisané rány, prováděli odběry krve, rentgeny atd. První čtyři dny jsem nejedl. Po 6 dnech v nemocnici, jsem byl sanitnou dopraven na letiště a odletěl jsem do ĆR.
Po celou dobu léčení jsem musel mít postiženou nohu nahoře, zvýšenou (podloženou) Můj názor je, že bez převozu do nemnocnice bych již nežil.
Dnes jsem v Čechách a 4. den v nemocnici. Onemocnění ustupuje.
Léčba v "banánové zemi" byla perfektní. Vybavení pokoju a lůžka (samostatná koupelná, lednička, mikrovlná trouba, kávovar, televize, skříň na ošacení atd.) je zcela nesrovnatelné s tím, na kterém ležím v ČR.
Rovněž vstupní prostory nemocnice, počet ošetřujícího personálu, jejich ošacení, nepřetržitá přítomnost u pacienta, ochota a stálý úsměv - nejde srovnávat s naším "vyspělým" zdravotnictvím. Abychom se na úroveň nemocnice a léčby ve Sri Lance, dostali bude trvat jistě ještě velmi dlouho (až se "nasytí" u nás všichni "potřební")
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
taky mám právě za sebou tuhletu strašnou zkušenost...přišlo to náhle zničeho nic..ruka zohavena
Díky protonové léčbě se může s rakovinou prostaty bojovat bez operace, bez bolesti, bez následků a bez čekání. Protonová terapie se opírá o moderní technologii, která minimalizuje nežádoucí účinky spojené s jinými metodami, a naopak maximalizuje léčebný efekt. Proton lze zacílit přímo na nádor a chránit tak před zásahem okolní tkáně. Protonová léčba je nejbezpečnější a nejefektivnější a je trendem 21. století.
Úspěšnost
Ve srovnání s tradičními postupy má protonová léčba řadu přesvědčivých argumentů:
97% účinnost, aniž by se nemoc vrátila; u pokročilých a rizikovějších stadií činí úspěšnost bez známek recidivy nádoru až 85 %;
vysoká úspěšnost oproti běžné léčbě;
cílený zásah;
dokonale přesný paprsek je šetrný ke zdravé tkáni;
normální život, kdy během terapie i po ní můžete pracovat, bavit se a sportovat;
možnost sexuálního života a významně zvýšená šance na zachování potence ve srovnání s běžnou léčbou;
doba léčby u časného stadia pouze 5 dnů.
Radioterapie neboli ozařování je jednou ze základních možností léčby karcinomu prostaty. Klasické ozařování je ale spojeno se značnou mírou pozdních komplikací, protože se při jeho aplikaci nelze vyhnout poměrně silné dávce záření, která je předána okolním (zdravým a s onemocněním nesouvisejícím) orgánům. Mezi tyto komplikace se řadí například bolest, pálení a krvácení při močení, zeslabení proudu moči, bolesti břicha a průjmy nebo erektilní dysfunkce (impotenci). Jejich výskyt se u konvenční terapie vyjadřuje v desítkách procent, tedy rozhodně se nejedná o žádnou okrajovou záležitost. U protonové léčby se tyto komplikace vyskytují s četností v jednotlivých procentech, údajně až 95 % pacientů léčených protonovou terapií pro karcinom prostaty těmito příznaky vůbec netrpí.
Cena a postoj pojišťoven
Od 1. 9. 2016 je zákonem dáno, že protonová léčba je léčbou hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Od 1. 1. 2016 je navíc protonová léčba uvedena ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví s přesně stanovenými cenami. Protonové centrum má uzavřeny smlouvy se všemi pojišťovnami. Pojišťovny protonovou léčbu hradí, pokud je součástí indikace z PTC i doporučení z Komplexního onkologického centra. Léčbu si bez tohoto doporučení může klient uhradit sám. Samozřejmě se každý občan může obrátit na PTC přímo, a to buď telefonicky, nebo vyplní kontaktní formulář.
Cena za protonovou léčbu časného stadia karcinomu prostaty hrazená zaměstnaneckými pojišťovnami je téměř totožná s klasickým ozařováním. Včetně diagnostiky a plánování činí 340 000 Kč. Oproti ozařování však studie potvrzují 97% úspěšnost protonové léčby. Běžná léčba ozařováním trvá až 41 dní. Protonová léčba trvá pouhých 5 dní v ambulantním režimu, a je tak pro plátce zdravotní péče ekonomičtější, šetří finance systému sociální péče a v neposlední řadě je příjemnější pro pacienta.
Ve svém příspěvku JAK SE PROJEVUJE UCPÁVÁNÍ CÉV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Bartík.
Pacientka po úspěšné operaci srdce (trojitý bypass) si stěžovala na bolest pravé nohy.Nikdo na to cca 7 dnů nereagoval.Poté byla převezena z fakultní nemocnice do nemocnice krajské (noha byla od lýtka směrem dolu silně tmavě modrá)kde byl okamžitě zahájen pokus o průchodnost cév a žil,který byl bohužel bezúspěšný (noha byla již v tak velmi zanedbaném stavu z předchozí nemocnice) a následovala amputace končetiny ve stehně.Vzhledem k tomu,že pacientka v bezprostředně krátké době absolvovala několik velmi náročných operativních zákroků, bohužel po několika dnech zemřela,její organizmu byl natolik vyčerpán,že již nedokázal dále bojovat.Podle mého laického názoru byla po operaci bypassu totálně zanedbána pooperační léčba.Chci ještě podotknout,že v krajské nemocnici byly bleskově zahájeny všechny potřebné zákroky na vysoké profesionální úrovni což je třeba zdůrazni a za což všem týmům, které v této nemocnici byly účastny vyslovuji neobyčejné díky.Prosím o případné odborné posouzení jak by měl celý případ,od operace až po následnou léčbu,probíhat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kryglova.
Lékařka řekla že je nevhodný pribinacek dítě má 20 měsíců je to pravda
V roce 1778 fungovala v Kolíně vojenská nemocnice, a to do roku 1814. V roce 1778 vznikla na místě obecního dvora také první městská nemocnice, jejíž původně jednopatrová budova se dočkala postupných rozšíření. Nejprve nabízela jen 8 lůžek, později už 30 a po rozšířené nástavbě druhého poschodí již 61 lůžek. Nemocnici měl pod svou správou městský fyzik. Ústav ale stále nevyhovoval soudobým požadavkům, takže se roku 1892 okresní zastupitelstvo usneslo, že bude vystavěna nová nemocnice, a to na místě, kde kolínská nemocnice stojí dnes. Činnost nemocnice byla v plném rozsahu zahájena v roce 1898. Nejprve měla 100 lůžek, později 160. Požadavkům své doby už tato nemocnice vyhovovala. Disponovala dvěma operačními sály (určenými pro čistou a hnisavou chirurgii). V zahradě nemocnice stál i oddělený pavilon určený pacientům s infekčním onemocněním. Od roku 1913 měla nemocnice rentgenový přístroj. Během první světové války byla kolínská nemocnice součástí vojenské pozorovací stanice s filiálkou v okresním chorobinci. Ten pak převzala vojenská správa a v roce 1916 mohla nemocnice znovu plnit svůj účel.
Oblastní nemocnice Kolín (ONK) byla založena v roce 2005. V roce 2006 k ní byly přidruženy podniky nemocnic získané Středočeským krajem od státu v rámci přechodu majetku a závazků ze státu na kraje. Jednalo se o tyto podniky:
Nemocnice a sdružení zdravotnických zařízení Nymburk
Léčebna dlouhodobě nemocných na Vojkově
Nemocnice s poliklinikou Brandýs nad Labem – Stará Boleslav
V roce 2007 byla Nemocnice s poliklinikou Brandýs nad Labem z ONK vyčleněna a zprivatizována společností PP Hospitals s.r.o. NaSZZ Nymburk získalo město Nymburk. Od roku 2010 ONK provozuje pracoviště Nemocnice Kutná Hora.
Oblastní nemocnice Kolín, akciová společnost, je obchodní společnost stoprocentně vlastněná Středočeským krajem a poskytující zdravotní péči. V současné době má tři hlavní pracoviště: Nemocnice Kolín, Nemocnice Kutná Hora a LDN na Vojkově. V prostorách Oblastní nemocnice Kolín se natáčel seriál Život na zámku.
Kolínská nemocnice pořádá odborné vzdělávací akce a konference. V roce 2014 to byly například konference s názvem Hygiena rukou – čistá péče = bezpečná péče, Základy EKG, Kardiopulmonální resuscitace a další.
Zařízení vzniklo za první republiky jako ústav sociální péče hlavního města Prahy. Stavba byla provedena v letech 1926 až 1928 na parcele o výměře 33 hektarů podle funkcionalistického návrhu architekta Bohumíra Kozáka v celkovém nákladu 123 milionů korun československých. Ve své době se jednalo o jedno z nejmodernějších zařízení tohoto typu v Evropě. Zařízení bylo slavnostně uvedeno do provozu 28. října 1928 k 10. výročí vzniku Československé republiky a bylo pojmenováno po 1. prezidentovi republiky Tomáši Garriguu Masarykovi. Zařízení mělo celkově 3 260 lůžek.
V dubnu 1941 byla zahájena postupná přeměna areálu na nacistický válečný lazaret. Vedle německých vojáků s omrzlinami z bitvy u Stalingradu zde bylo internováno také několik dětí z Lidic. Původní obyvatelé domovů byli postupně přesouváni do jiných zařízení.
Krátce po 2. světové válce zařízení dále sloužilo jako vojenský lazaret i pro raněné vojáky Rudé armády, dále pro nemocné a zubožené lidi, kteří se vrátili ve špatném zdravotním stavu z nacistických koncentračních táborů a z nucených prací v rámci totálního nasazení. Nicméně brzy po válce bylo rozhodnuto, že celé zařízení bude postupně přeměněno ve velkou nemocnici a název Masarykovy domovy se stal z politických důvodů nepřijatelným. Oficiálně se tak stalo 26. května 1954 v den 100. výročí narození významného českého lékaře profesora MUDr. Josefa Thomayera, po němž nese nemocnice dodnes své jméno.
V současné době má Thomayerova nemocnice zhruba 1 600 lůžek a přibližně stejný počet zaměstnanců, z toho asi 1 100 zdravotnických pracovníků. Součásti nemocnice je i samostatná porodnice s kojeneckým ústavem, léčebna dlouhodobě nemocných, dětský domov. V areálu Thomayerovy nemocnice se nachází i organizačně a ekonomicky zcela samostatné zdravotnické zařízení, jímž je Institut klinické a experimentální medicíny, zkráceně IKEM.
Zvláštností je zde třípatrové podzemní chráněné zdravotnické pracoviště pro 70 pacientů v železobetonovém krytu, vybudovaném v letech 1952–1961. Tato podzemní nemocnice, která do roku 1990 patřila mezi přísně utajované objekty, má tři samostatné zdroje pitné vody, podzemní vodojem a je vybavena agregátem pro výrobu elektrické energie.
V sadech založených ve 20. letech 20. století zaujímalo důležité místo 10 000 morušovníků. Pěstovaly se zde nejen jako lapače škodlivých zplodin ve vzduchu, ale i jako potrava pro bource morušového, který se též choval v areálu nemocnice. Pro potřeby nemocnice, avšak mimo její hlavní areál, byli v oné době chováni koně, vepři a hovězí skot. Ještě na počátku 21. století bylo možné v areálu nemocnice potkat volně pobíhající muflony.
Ve svém příspěvku BOLEST BŘICHA POD ŽEBRY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Macháčková.
Dobrý den,
je normální, že dcera absolvovala 4x návštěvu první pomoci s akutní bolestí břicha pod žebry, a po vyšetření nic neshledáno, další vyšetření za 14 dní. Je to vůbec možné ve FN Hradec Králové ? Je, leží v bolestech a já nevím co mám dělat, infuze již nezabírá, jsem zoufalá matka
Macháčková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Krajská nemocnice Liberec je akreditovanou nemocnicí v Libereckém kraji. Od 1. ledna 2014 pod svou střechou sdružuje nemocnici v Liberci a Panochovu nemocnici v Turnově (PNT).
Krajská nemocnice Liberec je pro pacienty zárukou kvalitních medicínských i ošetřovatelských postupů dodržovaných na základě akreditace SAK. Péče je poskytována nejenom v rozsahu základních medicínských oborů, ale i klíčových center, která mají akreditaci Ministerstva zdravotnictví České republiky na poskytování specializované péče Traumatologicko-ortopedického centra, Komplexního onkologického centra, Kardiocentra, Cerebrovaskulárního centra a Iktového centra.
Pro svých 2 750 zaměstnanců je Krajská nemocnice Liberec stabilním zaměstnavatelem poskytujícím celou řadu benefitů a výhod. Hospodaření KNL bylo v roce 2014 v zisku 29 milionů korun poté, co nemocnice v prosinci 2014 rozdala všem zaměstnanců odměny v celkové výši 38 milionů korun. Díky vynikající ekonomické kondici mohla rovněž KNL na rok 2015 zvýšit zaměstnancům obou nemocnic z vlastních zdrojů tarify mezd o 5 procent, což představuje roční náklad ve výši 40 milionů korun včetně odvodů.
Průměrný plat libereckého lékaře byl v roce 2014 více než 71 tisíc korun a meziročně vzrostl o 5 tisíc korun. Sestřičky si vydělaly v roce 2014 v průměru o 2 tisíce korun více a jejich mzda činila více než 31 tisíc korun. Platy turnovských lékařů v roce 2014 rovněž rostly a v průměru představovaly 64 tisíc korun, turnovské sestřičky si v roce 2014 také polepšily zhruba o 1 500 korun na více než 29 tisíc korun měsíčně. Rostoucí mzdy a stabilita lákají do liberecké i turnovské nemocnice stále více absolventů oboru ošetřovatelství nebo budoucích lékařů.
Telefon: +420 485 311 111
Fax: +420 485 101 119
E-mail: nemlib@nemlib.cz
Adresa
Husova 357/10
460 63 Liberec
Ředitelství KNL a.s.
budova Q, 4. patro
Vzdušná 1360/6
460 01 Liberec 1
MUDr. Richard Lukáš, Ph.D. – generální ředitel Krajské nemocnice Liberec, předseda představenstva
Parkování
Parkování je možné na placeném parkovišti U Nemocnice. Více parkovacích míst naleznou pacienti a návštěvníci v areálu Krajské nemocnice v Liberci. Zaměstnanci parkují na okrajových parkovištích nebo v okolí nemocnice.
V naší poradně s názvem NOVÁ METODA OPERACE HALLUXŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislava Mázlová.
Dobrý den,
mohu se zeptat kde se provádí - v kterém zdravotnickém zařízení tato operace? Děkuji za odpověď jsem z Liberce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tato moderní inovativní metoda založená na klasické Chevron osteotomii se provádí ve Fakultní nemocnici Hradec Králové na tamní ortopedické klinice. K vyšetření do ambulance je nutné se předem objednat a to každý všední den mezi 8:00 - 11:00 hodinou na telefonním čísle 495 833 576. Rovněž bude vyžadováno doporučení k vyšetření od praktického lékaře.
Pokud vám byla diagnostikována rakovina prostaty, máte na rozdíl od zahraničních pacientů výhodu – můžete si při výběru léčebné metody zvolit protonovou terapii. V ČR je protonová léčba k dispozici v moderním a světově respektovaném Protonovém centru.
Celková šance na vyléčení rakoviny prostaty závisí především na tom, v jakém stadiu bylo onemocnění zjištěno. Jestliže se rakovinu prostaty podaří odhalit brzy, tedy již v časném stadiu, umožňuje protonová terapie vyléčit až 99 % pacientů. Protonová léčba je ambulantní, není potřeba hospitalizace jako v případě operace, a navíc jsou minimalizována rizika vzniku nežádoucích účinků léčby.
Protonová léčba trvá pouhých 5 dní u časného stadia (na ozařování se dochází obden) nebo 21 pracovních dní u pokročilého stadia.
Ve svém příspěvku PROTONOVÁ LÉČBA A RAKOVINA PRSU - METASTÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Kváčová.
Je možné protonovou léčbou léčit i metastázy po karcinomu prsu? Objevily se mi po asi tak 5 letech od léčby radioterapií.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Galentová.
Dobrý den,
měla jsem rakovinu levé ledviny .Na stanovení původu vyoperovaného nádoru jsem čekala
od 3.3.2015 do 12.05.2015. CT plic provedeno až po několika urgencích koncem listopadu 2015. Zjištěny metastázy,a následovala chemoterapie, v pěti dávkách . Metastázy se po té nerozšiřovaly ale nezmizely. Následovala silnější chemoterapie a to jsem měla dostat tři,
ale po druhé dávce mě začalo zlobit srdce-aritmie. To byl březen 2016. Od té doby mě nikdo onkologicky neléčí ,ani krev je nezajímá. Chodím pouze k internistce a praktické lékařce.
K Ústecké onkologii jsem zcela ztratila důvěru. Byla jsem pozvána na kontrolní CT koncem ledna 2017 a na konkrolu 20.03.2017. Krev nepotřebovali, jenom mi lékařka sdělila,že metastázy přibyly. Od několika lékařů na onkologii jsem slyšela o biologické léčbě ale zřejmě pro mě není možná. Já se cítím dobře,jím, spím ,zvládám domácí práce a tak jsem znechucena tím, že mám bez léčby čekat na smrt . Prosím tímto o pomoc.
Děkuji.
Galentová
U rakoviny prostaty je v případě nádoru bez metastází pětileté přežití téměř 100%, karcinom prostaty je tak velmi dobře léčitelný a vyléčitelný. V případě metastází je přežití v pěti letech bohužel pouze přibližně 30%, ale zde již o radikální prostatektomii nelze uvažovat. Problémem je fakt, že operaci často podstupují pacienti ve věku padesát nebo šedesát let, tedy jejich očekávaná délka života je více než dvacet let. Případná recidiva onemocnění tak může ještě dlouho pracovat a vyžadovat další léčebné zásahy, například ozařování nebo hormonální léčbu. Obecně ale platí, že operace rakoviny prostaty prodlužuje pacientům život, zvláště pokud ji podstoupí v relativně mladém věku. Je ale také nutné vzít na vědomí možné komplikace radikální léčby. Nejdůležitější je dodržovat stanovené kontroly po operaci, které by měly proběhnout každé tři měsíce v prvním roce, po šesti měsících ve druhém a třetím roce a poté celoživotně jednou za rok. Na každé kontrole je odebrána krev na PSA a obvykle i provedeno vyšetření přes konečník. Na kontrolách je rovněž možné řešit všechny pooperační komplikace.
Protonová terapie je nejmodernější a nejšetrnější léčba rakoviny s minimem vedlejších účinků. Prokazatelná úspěšnost protonové léčby je 97%. Oproti běžné léčbě pacienty netrápí problémy s impotencí a inkontinencí. Takových výsledků nedosahuje žádná jiná léčba. Pojišťovny protonovou léčbu hradí, pokud je součástí indikace z PTC nebo doporučení z Komplexního onkologického centra (KOC).
Ve srovnání s běžným fotonovým ozařováním je protonová léčba bezpečnější a účinnější. Cílem ozařování je zničení nádoru za současné ochrany zdravých tkání, což protonová léčba na rozdíl od běžně používaného ozařování dokáže. Běžné ozařování vždy zasáhne i část zdravé tkáně v okolí nádoru, kde není ozáření žádoucí. Proton ovšem dokáže ozářit nádor tak, že do příslušného kritického orgánu není dodána dávka ozáření, čímž je i eliminováno riziko vzniku nežádoucího účinku. Protonový paprsek se díky svým fyzikálním vlastnostem může zastavit přímo v nádoru, tudíž významně snižuje nežádoucí ozáření zdravých tkání a orgánů. Pro bezpečnost ozáření byly stanoveny takzvané limitní dávky na okolní (kritické orgány). I dodržení limitních dávek ale může být spojeno s rizikem vzniku nežádoucích účinků. Příslušné riziko roste s časem, tedy čím déle pacient po ozáření žije, tím je vyšší i pravděpodobnost vzniku nežádoucích účinků. Limitní dávka v těchto případech již bezpečnou být nemusí.
Protonová léčba je ambulantní, bezbolestná a bez nutnosti hospitalizace na rozdíl od operace. U pacientů s časným stadiem rakoviny prostaty trvá pouhých 5 dní. Léčba ostatních pacientů zabere maximálně 21 dní. Protonová léčba má minimum vedlejších účinků a není bolestivá. Samotné ozařování trvá několik málo minut, zpravidla dvě až tři. Během dne můžete dělat vše, jak jste zvyklí - nejste ničím omezeni, můžete pracovat, chodit na procházky, za kulturou, věnovat se dětem nebo vnoučatům. Občas se můžete cítit trochu unavení, jako třeba po lehkém cvičení, nebo pocítíte větší potřebu močení.
V naší poradně s názvem PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA BULOVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Vospálková.
Dobrý den, můj tatínek (62) prodělal karcinom tlustého střeva,byl operován a léčen chemoterapiemi. Na posledním vyšetření CT se ukázaly drobné metastázy v měkkých tkáních dutiny břišní,jinde ne. Chemoterapii pan doktor ukončil s tím, že již tělo na léčbu nereaguje a nasadil tatínkovi pilulky. Byla by pro něj vhodná protonová léčba? Velmi děkuji za případnou odpověď. Zdenka Vospálková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Protonová léčba by mohla pomoci. Zkuste se obrátit přímo na Protonové centrum v Praze na Bulovce a zjistěte si podmínky této léčby. Ne vždy je zdravotní pojišťovna ochotna uhradit náklady na tuto léčbu. Co ale pomáhá určitě a nic to nestojí je chuť do života. Pozitivní myšlení, zábava a radost změní chemické reakce v těle nemocného a pomohou lépe bojovat proti vznikajícím metástazím.
Krčská nemocnice má oficiální název Thomayerova nemocnice a patří mezi největší zdravotnická zařízení v České republice. Thomayerova nemocnice je moderně se rozvíjející klinické centrum, které poskytuje specializovanou medicínu na velmi vysoké úrovni a současně zázemí odborníkům z mnoha lékařských oborů. Odborná pomoc se zaměřuje především na pediatrické obory, traumatologii, onkologii a pneumologii. Samozřejmě si udržuje vysoký standard i v dalších klinických oborech.
Thomayerova nemocnice ve spolupráci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) nabízí preventivní onkologickou prohlídku pro pojištěnce VZP nad 35 let. V rámci tohoto projektu je pacient podroben komplexnímu onkologickému vyšetření. Je mu proveden například odběr krve se zaměřením na hladinu nádorových ukazatelů, dále základní biochemická vyšetření anebo ultrazvuková vyšetření rizikových orgánů v návaznosti na pohlaví klienta. Celková cena vyšetření nepřesahuje 5 tisíc korun a je klientovi proplacena VZP na základě voucheru.
V prosinci 2009 nemocnice zakoupila moderní spirometrický přístroj Masterscreen – PFT Jaeger pro funkční vyšetření plic dětských pacientů Pediatrické kliniky IPVZ a FTNsP. Přístroj byl zakoupen za finanční podpory VDV – Nadace Olgy Havlové a Nadace OKD. První měsíc provozu posloužil ke stanovení stavu dýchacího ústrojí a určení typu a rozsahu onemocnění cca u 130 dětí a začal být používán k praktické výchově budoucích lékařů a sester.
Thomayerova nemocnice je také nositelem mezinárodního certifikátu Baby Friendly Hospital (Nemocnice přátelská dětem), udělovaného WHO a UNICEF.
V Thomayerově nemocnici realizují svoji výuku lékařské fakulty Univerzity Karlovy:
Protonová léčba je vhodná pro nemalobuněčný karcinom plic, který představuje asi 75–80 % plicních nádorů. Nejdůležitější je přijít včas.
Úspěšnost
Při léčbě nemalobuněčného karcinomu plic umožňuje protonová terapie dodat do nádoru dávku záření účinnou k jeho zničení, zvýšit tak šanci na celkové vyléčení a zároveň šetřit zdravé tkáně a orgány v okolí nádoru. Protonová léčba je nejšetrnějším způsobem ozařování.
Cena a postoj pojišťoven
Pojišťovny protonovou léčbu hradí, pokud je součástí indikace z Protonového centra i doporučení z Komplexního onkologického centra (KOC).
Cena se stanovuje u každého pacienta na základě jeho ozařovacího plánu. Protonové centrum je špičkové zařízení, a to nejen pokud jde o technologie, ale hlavně o přístup k pacientovi. Ten je totiž v první řadě vnímán jako člověk, jehož zdravotní problém chtějí všichni společně vyřešit. Atmosféra v recepci, kde pacienti čekají na léčbu i s takovou diagnózou, jakou je nádorové onemocnění, vnímáte, jako nadějnou a optimistickou.
V ČR ročně nově onemocní rakovinou prsu zhruba sedm tisíc žen, z toho 10 procent pacientek je mladších 45 let a 20 procent je ve věku pod 50 let. Přibližně tisíc žen ročně na toto onemocnění zemře. Protonová terapie chrání ženy před vedlejšími účinky klasického ozařování a dává jim šanci užívat si kvalitní život i po léčbě bez zvýšeného rizika pozdních nežádoucích účinků, jako je infarkt, srdeční problémy, rozvoj plicní fibrózy nebo sekundární nádory z ozáření.
Právě z důvodu šance na dlouhý život po léčbě je klíčovým faktorem při volbě léčebné metody toxicita léčby. U žen s karcinomem prsu jsou zásadními nežádoucími účinky kardiotoxicita, pneumotoxicita a zvýšení rizika sekundárních nádorů. Tato rizika jsou prakticky vždy spojena s klasickou radioterapií. Nežádoucí účinky, které přicházejí časně, takzvané akutní nežádoucí účinky radioterapie, lze do jisté míry předvídat a léčit, kritické jsou však pozdní nežádoucí účinky, které vznikající v horizontu desítek let. Protonová terapie znamená možnost, jak se těmto rizikům vyhnout. Protonový svazek díky svým fyzikálním vlastnostem umožňuje redukci dávek na oba kritické orgány (srdce a plíce) a zároveň spolu s významnou redukcí integrální dávky snižuje riziko vzniku sekundárních nádorů.
Léčba je ambulantní, bezbolestná a bez nutnosti hospitalizace. Zásadní pro úspěch léčby je její přesné plánování. Proto každé pacientce na míru připraví tým lékařů spolu s klinickými fyziky ozařovací plán. Na ozařování se dochází v přesně stanovených dnech a čase, který je rezervován pouze pro daného pacienta. Celkový čas, který pacientka v centru jednou návštěvou stráví, by neměl překročit hodinu.
Léčba karcinomu prsu vyžaduje multidisciplinární přístup, tedy úzkou spolupráci s Komplexními onkologickými centry a zavedenými mamologickými centry. Ne každá metoda je vhodná pro každého pacienta a stejně tak moderní, bezpečná a technicky vyspělá protonová léčba má určitá omezení z hlediska indikace – tedy určení pacienta k léčbě.
Protonové terapie je vhodná:
pro mladší ženu s menší velikostí prsu;
pro pacientku v dobrém mentálním a psychickém stavu, která je schopná používat přístroj Dyn´R pro kontrolu dechu, tedy zadržet dech v nádechu zhruba na 20 sekund – ozařovaný prs se pohybuje v závislosti na dýchání. V Protonovém centru jsou dýchací pohyby sledovány pomocí přístroje Dyn’R, a to během skenování na CT i během ozařování. Při zadržení dechu ve fázi hlubokého nádechu se zvyšuje přesnost ozáření díky redukci pohybů cílového objemu. Protonový svazek je spouštěn pouze ve fázi hlubokého nádechu. Jediné, co musí zvládnout pacientka, je zadržení dechu v&n
Ve svém příspěvku PROTONOVÉ OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Ivo Kvasnička.
Dobrý den,
postihl mne tumor plicní - malobuněčný plicní karcinom, i když se cítím zcela zdráv a plný chuti do života. Jsem pojištěncem Vojenské zdravotní pojišťovny, ročník 1933 a žiji v Táboře.
Prosím - jakou mám naději . Děkuji . Kvasnička.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Svoboda.
manžel prodělal ozařování prostata 2011 a ted má PSA 25 A PAN DOKTOR nas upozornil, že bude nutná další chemoterapie. Prosím o sdělení zda by nebyla vhodná protonová léčba, DÍKY ZA ODPOVĚD SVOBODOVÁ
Pracoviště provádějí diagnostiku různých typů poruch dýchání ve spánku, jako je:
prostá a habituální ronchopatie (chrápání);
hypopnoe a apnoe obstrukčního, smíšeného a centrálního původu;
porucha dýchání nemocných s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN);
porucha dýchání nemocných s bronchiálním astmatem;
porucha dýchání nemocných s plicní fibrózou;
porucha dýchání nemocných s kyfoskoliózou;
Pickwickův syndrom.
Vyšetřovací metody:
plicní vyšetření;
somnografie (spánková polygrafie);
polysomnografie.
Terapie a expertní činnost:
nastavení ventilační léčby (CPAP, BIPAP);
oxygenoterapie (koncentrátorem kyslíku nebo tekutým kyslíkem);
farmakoterapie přidružených plicních chorob;
expertní poradenství při posouzení indikací operačních řešení poruch dýchání metodami otorinolaryngologie nebo stomatologické chirurgie.
Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky FNHK
1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:
Praktický lékař nebo specialista zajistí před odesláním pacienta s podezřením na poruchu dýchání ve spánku do specializované poradny Plicní kliniky:
souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikální vyšetření pacienta;
popis vyšetření EKG a RTG srdce a plic (provedené v posledním roce);
vyšetření u spádového plicního lékaře nebo alergologa včetně spirometrie.
2. Informace pro objednávající lékaře:
Pacienty lze objednat pouze do Poradny pro poruchy dýchání ve spánku, nikoli přímo do spánkové laboratoře!
Předcházejí-li poruchám spánku cévní mozkové příhody, poruchy kvality spánku, usínání, psychické a/nebo neurologické poruchy, je prvotní objednání vhodnější v poradnách pro poruchy spánku Psychiatrické nebo Neurologické kliniky FNHK.
Ordinační doby a kontakt k objednání
Poradna pro poruchy dýchání ve spánku:
• pondělí–čtvrtek: 8:00–14:00 hod.
Objednání vyřizuje zdravotní sestra Kateřina Žohová.
Tel.: 495 834 775
Adresa
Plicní klinika FN a LF UK (Plicní pavilon budova č. 14)
poruchy spánku spojené s neurologickým onemocněním.
Vyšetřovací metody:
neurologické vyšetření standardní a speciální;
polysomnografické vyšetření;
video-EEG;
test mnohočetné spánkové latence (MSLT).
Terapie a expertní činnost:
terapie a expertní činnost u poruch spánku;
terapie poruch spánku u neurologických onemocnění.
Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy spánku Neurologické kliniky CPSB FNHK
1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:
Praktický lékař nebo specialista před odesláním do specializované poradny Neurologické kliniky vybaví pacienta dokumentací obsahující:
souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikálního vyšetření pacienta;
zprávu o vyšetření u spádového neurologa nebo psychiatra.
2. Informace pro objednávající lékaře:
Pacienty lze objednat pouze do Poradny pro poruchy spánku, nikoli přímo do spánkové laboratoře!
Pokud z výše uvedených vyšetření a výsledků vyplývá, že pacient má závažné kardiální nebo respirační onemocnění, obezitu s BMI nad 30, podezření na apnoické pauzy a současně potíže s denní spavostí, je prvotní objednání vhodnější v Poradně pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky.
