NEMOCNICE MOTOL OPERACE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Informace o nemocnici

Počátkem 20. století se Boskovicím nedostávalo nemocničních lůžek a nemocniční péče byla často závislá na provizorním řešení. Tento neutěšený stav vedl roku 1930, při příležitosti 80. narozenin prezidenta T. G. Masaryka, zvláštní komisi zřízenou za účelem jednotných oslav k usnesení, aby „zřízen byl fond pro vybudování veřejné okresní nemocnice pro politický okres boskovický...“. Občané byli vyzýváni, aby spravedlivě posoudili a ocenili velikost úkolu, který má být proveden v zájmu a ve prospěch všech, a finančně přispěli k provedení tohoto díla. Výzva se setkala s neobyčejným pochopením. Již v následujících letech se však stavba nemocnice začala nepříjemně komplikovat. Boskovice nebyly zdaleka jediným městem, které usilovalo o vybudování zdravotnického zařízení. Do plánu výstavby nových nemocnic, který zpracoval Zemský výbor moravskoslezský, však nebyly zahrnuty. Okresní zastupitelstvo v Boskovicích se na své schůzi dne 22. dubna 1938 usneslo zřídit okresní nemocnici v Boskovicích a za tímto účelem uložilo okresnímu výboru podniknout urychleně patřičné kroky. Náklady na vybudování nemocnice měly být zařazeny do okresního rozpočtu a uhrazeny výpůjčkou a subvencemi. V návaznosti na to byla městská rada požádána o návrh vhodných lokalit, na kterých by k výstavbě mohlo dojít, což se ukázalo rovněž jako komplikace.

Třebaže v průběhu druhé světové války a zejména na jejím konci nemocniční zařízení okresního formátu Boskovicím a přilehlému okolí zoufale scházelo, výstavba se neustále odkládala. I přes různé peripetie došlo v září 1945 k zásadnímu rozhodnutí Zemského národního výboru v Brně, který se usnesl dát souhlas k vybudování nové okresní veřejné nemocnice v Boskovicích. Pro novostavbu byla plánována okresní nemocnice II. stupně o 400 lůžkách. Pro rok 1948 však stavba nebyla z rozhodnutí ministerstva techniky i ministerstva zdravotnictví zařazena do pětiletého plánu, což bylo zdrcující. To prakticky znamenalo, okamžité zastavení jakékoli dosavadní pracovní činnosti, a to jak na stavbě samé, tak i na rozpracovaných projektech. Protože navíc ministerstvo zdravotnictví neočekávaně vyhlásilo, že nemocnice má být vybudována podle směrnic Společenstva československých nemocnic v Praze jako blokový typ, nařídil zemský výbor vypracovat nové plány.

Vypjatá atmosféra vyvolala neobvyklou aktivitu obcí, které neváhaly intervenovat nejen u okresního národního výboru, ale formou rezoluce i na ministerstvu zdravotnictví, ministerstvu techniky a samozřejmě i na zemském úřadě. Cesta k vystavění nemocnice ještě zdaleka nebyla u konce. Čím více a intenzivněji krajský úřad chápal nutnost a potřebnost

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nemocnice Boskovice

Poradna

V naší poradně s názvem IDIOPATICKÁ PLICNÍ FIBRÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Míra.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Idiopatická plicní fibróza

Průběh operace štítné žlázy

Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.

Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.

Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.

Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.

Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.

Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.

U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.

Další onemocnění štítné žlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (z

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Operace štítné žlázy

Poradna

V naší poradně s názvem BABSKÉ RADY NA ŠTÍTNOU ŽLÁZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Babské rady na štítnou žlázu

Oteklý krk a štítná žláza

Na poruchy štítné žlázy velmi často upozorní člověka otok nebo bolest v krku a zhoršené polykání. Nemoci štítné žlázy jsou častější u žen. Nejčastější je její snížená činnost (hypotyreóza) a zvýšená činnost (hypertyreóza), které mají protikladné příznaky. Někdy může být otok v krku důsledkem rakoviny štítné žlázy nebo uzlin. Tyto potíže nemusí souviset se štítnou žlázou.

Kromě faktu, že štítnice skrze produkci hormonů ovlivňuje využívání živin v těle, platí i to, že kvalita stravy v určitém rozsahu zasahuje do fungování tohoto orgánu. Největší vliv mají následující faktory.

Příjem jódu: Jód je součástí struktury thyroxinu a trijodthyroninu, dostatek tohoto prvku ve stravě tak největší měrou ovlivňuje fungování celého orgánu. Uvádí se, že nedostatkem jódu trpí na celém světě přibližně ¼ populace, je proto potřeba koncepci stravy upravovat i ve smyslu zajištění jeho dostatečného množství. Doporučená denní dávka pro dospělou populaci je 150 mikrogramů, bohatými zdroji jsou mořské produkty (ryby, plody, řasy, sůl) nebo černý jeřáb.

Množství selenu: Selen je součástí enzymu, který zajištuje přeměnu thyroxinu na trijodthyronin. Množství selenu ve stravě tudíž ovlivňuje funkci štítné žlázy a s ní i celý metabolismus. Obsah selenu v potravinách závisí na jeho množství v půdě, což je silně kolísavý faktor. Zajistit proto dostatek selenu v běžné stravě je v některých částech světa problematické, platí to především pro Evropu, kde populace trpí jeho nedostatkem. Na rozdíl od jódu, u kterého štítná žláza vykazuje schopnost dobře snášet vyšší dávky, je možné se selenem snadno předávkovat. Je proto vhodné dodržovat jeho příjem na úrovních výrazně nepřevyšujících hodnoty doporučené denní dávky (55 mikrogramů).

Množství antioxidantů: Příjem antioxidantů má nepřímý dopad na fungování štítné žlázy. Jejich hlavní funkce spočívá v potlačování oxidačního stresu, který má v přebytku vliv na acidobazickou rovnováhu a produkci stresových hormonů. Taková situace vyvolává zánětlivé reakce v těle, a to ovlivní i hormonální regulaci štítné žlázy.

Množství a kvalita bílkovin: Obsah bílkovin včetně jejich kvality ovlivňuje fungování celého metabolismu ve smyslu rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody. Týká se to i štítné žlázy, je tedy důležité zajistit v celodenním stravovacím režimu takový příjem bílkovin, který odpovídá individuálním potřebám každého člověka.

Poměry makroživin: Podíl hlavních zdrojů energie pro buňky, tedy sacharidů a tuků ve stravě, rozhoduje o tom, jak rychle se bude vytvářet energie. Tento fakt ovlivní i rychlost metabolických pochodů. Vyšší podíl tuků tedy obecně zpomaluje energetické pochody, vysoké zastoupení sacharidů

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Babské rady na oteklý krk

Poradna

V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Toroková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Uzlíky na štítné žláze

Historie nemocnice

V roce 1778 fungovala v Kolíně vojenská nemocnice, a to do roku 1814. V roce 1778 vznikla na místě obecního dvora také první městská nemocnice, jejíž původně jednopatrová budova se dočkala postupných rozšíření. Nejprve nabízela jen 8 lůžek, později už 30 a po rozšířené nástavbě druhého poschodí již 61 lůžek. Nemocnici měl pod svou správou městský fyzik. Ústav ale stále nevyhovoval soudobým požadavkům, takže se roku 1892 okresní zastupitelstvo usneslo, že bude vystavěna nová nemocnice, a to na místě, kde kolínská nemocnice stojí dnes. Činnost nemocnice byla v plném rozsahu zahájena v roce 1898. Nejprve měla 100 lůžek, později 160. Požadavkům své doby už tato nemocnice vyhovovala. Disponovala dvěma operačními sály (určenými pro čistou a hnisavou chirurgii). V zahradě nemocnice stál i oddělený pavilon určený pacientům s infekčním onemocněním. Od roku 1913 měla nemocnice rentgenový přístroj. Během první světové války byla kolínská nemocnice součástí vojenské pozorovací stanice s filiálkou v okresním chorobinci. Ten pak převzala vojenská správa a v roce 1916 mohla nemocnice znovu plnit svůj účel.

Zdroj: článek Nemocnice Kolín

Příběh

Ve svém příspěvku ŽIVOT BEZ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Nademlejnská.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Život bez štítné žlázy

Současnost nemocnice Kolín

Oblastní nemocnice Kolín (ONK) byla založena v roce 2005. V roce 2006 k ní byly přidruženy podniky nemocnic získané Středočeským krajem od státu v rámci přechodu majetku a závazků ze státu na kraje. Jednalo se o tyto podniky:

• Nemocnice a sdružení zdravotnických zařízení Nymburk
• Léčebna dlouhodobě nemocných na Vojkově
• Nemocnice s poliklinikou Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

V roce 2007 byla Nemocnice s poliklinikou Brandýs nad Labem z ONK vyčleněna a zprivatizována společností PP Hospitals s.r.o. NaSZZ Nymburk získalo město Nymburk. Od roku 2010 ONK provozuje pracoviště Nemocnice Kutná Hora.

Oblastní nemocnice Kolín, akciová společnost, je obchodní společnost stoprocentně vlastněná Středočeským krajem a poskytující zdravotní péči. V současné době má tři hlavní pracoviště: Nemocnice Kolín, Nemocnice Kutná Hora a LDN na Vojkově. V prostorách Oblastní nemocnice Kolín se natáčel seriál Život na zámku.

Kolínská nemocnice pořádá odborné vzdělávací akce a konference. V roce 2014 to byly například konference s názvem Hygiena rukou – čistá péče = bezpečná péče, Základy EKG, Kardiopulmonální resuscitace a další.

Zdroj: článek Nemocnice Kolín

Poradna

V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Hodnoty jsou TSH 4.89 T4.5

Historie Thomayerovy nemocnice

Zařízení vzniklo za první republiky jako ústav sociální péče hlavního města Prahy. Stavba byla provedena v letech 1926 až 1928 na parcele o výměře 33 hektarů podle funkcionalistického návrhu architekta Bohumíra Kozáka v celkovém nákladu 123 milionů korun československých. Ve své době se jednalo o jedno z nejmodernějších zařízení tohoto typu v Evropě. Zařízení bylo slavnostně uvedeno do provozu 28. října 1928 k 10. výročí vzniku Československé republiky a bylo pojmenováno po 1. prezidentovi republiky Tomáši Garriguu Masarykovi. Zařízení mělo celkově 3 260 lůžek.

V dubnu 1941 byla zahájena postupná přeměna areálu na nacistický válečný lazaret. Vedle německých vojáků s omrzlinami z bitvy u Stalingradu zde bylo internováno také několik dětí z Lidic. Původní obyvatelé domovů byli postupně přesouváni do jiných zařízení.

Krátce po 2. světové válce zařízení dále sloužilo jako vojenský lazaret i pro raněné vojáky Rudé armády, dále pro nemocné a zubožené lidi, kteří se vrátili ve špatném zdravotním stavu z nacistických koncentračních táborů a z nucených prací v rámci totálního nasazení. Nicméně brzy po válce bylo rozhodnuto, že celé zařízení bude postupně přeměněno ve velkou nemocnici a název Masarykovy domovy se stal z politických důvodů nepřijatelným. Oficiálně se tak stalo 26. května 1954 v den 100. výročí narození významného českého lékaře profesora MUDr. Josefa Thomayera, po němž nese nemocnice dodnes své jméno.

V současné době má Thomayerova nemocnice zhruba 1 600 lůžek a přibližně stejný počet zaměstnanců, z toho asi 1 100 zdravotnických pracovníků. Součásti nemocnice je i samostatná porodnice s kojeneckým ústavem, léčebna dlouhodobě nemocných, dětský domov. V areálu Thomayerovy nemocnice se nachází i organizačně a ekonomicky zcela samostatné zdravotnické zařízení, jímž je Institut klinické a experimentální medicíny, zkráceně IKEM.

Zvláštností je zde třípatrové podzemní chráněné zdravotnické pracoviště pro 70 pacientů v železobetonovém krytu, vybudovaném v letech 1952–1961. Tato podzemní nemocnice, která do roku 1990 patřila mezi přísně utajované objekty, má tři samostatné zdroje pitné vody, podzemní vodojem a je vybavena agregátem pro výrobu elektrické energie.

V sadech založených ve 20. letech 20. století zaujímalo důležité místo 10 000 morušovníků. Pěstovaly se zde nejen jako lapače škodlivých zplodin ve vzduchu, ale i jako potrava pro bource morušového, který se též choval v areálu nemocnice. Pro potřeby nemocnice, avšak mimo její hlavní areál, byli v oné době chováni koně, vepři a hovězí skot. Ještě na počátku 21. století bylo možné v areálu nemocnice potkat volně pobíhající muflony.

Zdroj: článek Nemocnice Krč

Poradna

V naší poradně s názvem ŠTÍTNÁ ŽLÁZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Plíšková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Hodnoty jsou TSH 4.89 T4.5

Nemocnice Liberec

Krajská nemocnice Liberec je akreditovanou nemocnicí v Libereckém kraji. Od 1. ledna 2014 pod svou střechou sdružuje nemocnici v Liberci a Panochovu nemocnici v Turnově (PNT).

Krajská nemocnice Liberec je pro pacienty zárukou kvalitních medicínských i ošetřovatelských postupů dodržovaných na základě akreditace SAK. Péče je poskytována nejenom v rozsahu základních medicínských oborů, ale i klíčových center, která mají akreditaci Ministerstva zdravotnictví České republiky na poskytování specializované péče Traumatologicko-ortopedického centra, Komplexního onkologického centra, Kardiocentra, Cerebrovaskulárního centra a Iktového centra.

Pro svých 2 750 zaměstnanců je Krajská nemocnice Liberec stabilním zaměstnavatelem poskytujícím celou řadu benefitů a výhod. Hospodaření KNL bylo v roce 2014 v zisku 29 milionů korun poté, co nemocnice v prosinci 2014 rozdala všem zaměstnanců odměny v celkové výši 38 milionů korun. Díky vynikající ekonomické kondici mohla rovněž KNL na rok 2015 zvýšit zaměstnancům obou nemocnic z vlastních zdrojů tarify mezd o 5 procent, což představuje roční náklad ve výši 40 milionů korun včetně odvodů.

Průměrný plat libereckého lékaře byl v roce 2014 více než 71 tisíc korun a meziročně vzrostl o 5 tisíc korun. Sestřičky si vydělaly v roce 2014 v průměru o 2 tisíce korun více a jejich mzda činila více než 31 tisíc korun. Platy turnovských lékařů v roce 2014 rovněž rostly a v průměru představovaly 64 tisíc korun, turnovské sestřičky si v roce 2014 také polepšily zhruba o 1 500 korun na více než 29 tisíc korun měsíčně. Rostoucí mzdy a stabilita lákají do liberecké i turnovské nemocnice stále více absolventů oboru ošetřovatelství nebo budoucích lékařů.

Telefon: +420 485 311 111

Fax: +420 485 101 119

E-mail: nemlib@nemlib.cz

Adresa

Husova 357/10

460 63 Liberec

Ředitelství KNL a.s.

budova Q, 4. patro

Vzdušná 1360/6

460 01 Liberec 1

MUDr. Richard Lukáš, Ph.D. – generální ředitel Krajské nemocnice Liberec, předseda představenstva

Parkování

Parkování je možné na placeném parkovišti U Nemocnice. Více parkovacích míst naleznou pacienti a návštěvníci v areálu Krajské nemocnice v Liberci. Zaměstnanci parkují na okrajových parkovištích nebo v okolí nemocnice.

Zdroj: článek Kolonoskopie Liberec

Příběh

Ve svém příspěvku OPERACE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.

Zdroj: příběh Operace štítné žlázy

Příčiny strumy

Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které cirkulují v krvi a usměrňují (regulují) metabolické děje. Regulují například rychlost, kterou tělo spotřebovává tuky a sacharidy, teplotu těla, srdeční tep a tvorbu bílkovin. Kromě těchto dvou hormonů se ve štítné žláze produkuje i třetí hormon – kalcitonin, který pomáhá udržovat stálou hladinu vápníku v krvi.

Štítná žláza však nepracuje samostatně, ale je součástí složité kaskády dějů, která podléhá neustálé kontrole ze strany hypofýzy a hypotalamu, což jsou části mozku odpovědné za řízení hormonálního systému. Ty určují, jak rychle má štítná žláza hormony produkovat.

Funguje to takto...

Hypotalamus vydá signál v podobě hormonu tyreoliberinu (TRH), který nařídí hypofýze, aby produkovala zvýšené množství tyreotropního hormonu hypofýzy (TSH – tyreoidální stimulační hormon), tedy hormonu, který stimuluje tvorbu hormonů štítné žlázy. Tato produkce TSH je závislá i na množství tyroxinu a trijodtyroninu (tedy hormonů štítné žlázy) v krvi. Říká se tomu regulace zpětnou vazbou. Štítná žláza pak odpovídá na tyreotropní hormon hypofýzy tím, že vyrobí potřebné množství svých hormonů.

Struma nemusí nutně znamenat, že štítná žláza nefunguje správně. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat přiměřené množství hormonů.

Mezi nejčastější příčiny zvětšení štítné žlázy (strumy) patří:

• Nedostatek jódu a jiné dietní příčiny – jód je nezbytný pro správné fungování štítné žlázy a při jeho nedostatečném příjmu potravou může vzniknout struma. Naštěstí se kuchyňská sůl běžně obohacuje jódem, takže struma z nedostatku jódu postihuje hlavně jedince v rozvojových zemích. K nedostatku jódu může přispívat i konzumace potravin jako brokolice, květák a zelí, které snižují produkci hormonů jiným způsobem.
• Graves-Basedowova nemoc – tato nemoc vzniká na podkladě autoimunitní reakce, když protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako cizí element. Receptory štítné žlázy se pak nechají zmást protilátkami, které se je snaží zničit, a přinutí štítnou žlázu produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu. Tento stav se nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se neustále požadavku receptorů snaží vyhovět, a tak se zvětší, aby mohla produkovat ještě více hormonů.
• Hashimotova nemoc neboli Hashimotova tyroiditida – také jde o autoimunitní onemocnění, ale v tomto případě protilátky produkci hormonů štítné žlázy zcela zablokují. Při poklesu hladin hormonů v krvi nastává hypotyreóza. Na tento stav odpoví hypofýza, která vytvoří více hormonu TSH. Ten sice štítnou žlázu stimuluje, ale protože jsou buňky, které hormony tyroxin a trijodtyronin produkují, poškozené, způs

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Štítná žláza - babské rady

Poradna

V naší poradně s názvem ROZBÍJENÍ ŽLUČNÍKOVÝCH KAMENŮ ULTRAZVUKEM LERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zbyněk Pacovský.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Rozbíjení žlučníkových kamenů ultrazvukem LERV

Štítná žláza a těhotenství

Štítná žláza a její správná funkce má důležitou roli během těhotenství také při růstu plodu a jeho správném vývoji, hlavně jeho nervové soustavy. Nejdůležitější úlohu hraje během prvního trimestru, kdy dochází ke vzniku samotných orgánů a následně k jejich změnám.

Během těhotenství se žena může setkat s řadou nepříjemností spojených se špatnou funkcí štítné žlázy: potrat, předčasný porod, předčasné odloučení placenty, krvácení v těhotenství, větší pravděpodobnost porodu císařským řezem.

Rizikovou skupinou pro vznik onemocnění způsobeného nesprávnou funkcí štítné žlázy jsou těhotné ženy a ženy, které mají rok po porodu. Hormony spojené s funkcí štítné žlázy procházejí skrz placentu a dostávají se k plodu, kde jsou až do 18. či 20. týdne těhotenství dodávány výhradně z matčina těla. Po 20. týdnu si dítě začíná vytvářet své vlastní hormony, ale až do porodu jsou zčásti doplňovány matčinými. Aby těhotenství probíhalo v pořádku a bez komplikací, je zapotřebí, aby funkce štítné žlázy byla v pořádku a fungovala v normálu.

Hlavní příčinou je nedostatek jodu v jídelníčku nemocného nebo poškození štítné žlázy vlivem zánětu. Rizikovou skupinou jsou ženy diabetičky, těhotné ženy a kojící ženy. U těhotných diabetiček a žen s těhotenskou cukrovkou je potřeba sledovat dostatečný příjem jodu a sledovat funkci štítné žlázy. Pokud má plod vrozenou nefunkční nebo scházející štítnou žlázu a tento stav není odhalen ihned po porodu, může dojít k těžké formě růstové a mentální retardace. Dochází k poškozování mozku, (takzvaný kretenismus) nebo ke zpomalení růstu kostí. V civilizovaných zemích se tomuto předchází screeningovým vyšetřením po porodu. Pokud sníženou funkcí štítné žlázy trpí matka, může toto onemocnění způsobit zhoršení inteligence a zhoršené prospívání dítěte. Může dojít ke snížení IQ (třeba i malému) nebo může u dítěte dojít k poruchám soustředění během vyučování ve škole. Pokud žena sníženou funkci štítné žlázy v těhotenství neléčí, může dojít k špatnému psychomotorickému vývoji plodu.

V těhotenství se může objevit Graves-Basedowova choroba, která vytváří protilátky proti tkáním štítné žlázy a nutí tak štítnou žlázu ke zvýšené funkci, takzvané strumě. Zvýšená funkce postihuje také oči, které mohou až vystupovat z očních jamek. Následkem této nemoci je špatný růst plodu, v těžkých případech může dojít k potratu nebo ke komplikacím během porodu.

Dalším onemocnění štítné žlázy v těhotenství je autoimunitní tyreoditida, což je zánětlivé onemocnění štítné žlázy, která napadá pomocí buněk vlastní tkáň. Buňky při normálním stavu pacientky (mimo těhotenství a době 1 roku po porodu) vytvářejí ochranu před možnou infekcí štítné žlázy a způsobují sníženou funkci štítné žlázy. Zánět postupuje pomalu a „v utajení“ po dobu i delší než 10 let, dokud zcela nezničí funkční tkáň štítné žlázy. Toto onemocnění se objevuje zhruba u 11 % těhotných žen.

Zdroj: článek Štítná žláza

Příběh

Ve svém příspěvku OPERACE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iveta.

Zdroj: příběh Operace štítné žlázy

Zvětšená štítná žláza

Struma neboli zvětšení štítné žlázy postihuje zhruba 5 % populace. Na vzniku strumy se podílí řada faktorů, mezi nimiž převládá nedostatek jódu a porucha tvorby hormonů. Dále ke vzniku strumy přispívá kouření a příjem takzvaných strumigenů v potravě, což jsou látky zhoršující vychytávání jódu. Léčba strumy může probíhat v několik úrovních – od prostého pozorování vývoje přes léčbu radiojódem až po chirurgické odstranění.

Hlavním příznakem je viditelné zvětšení štítné žlázy. Protože zvětšení může způsobit útlak dýchacích cest a jícnu, mohou se objevit problémy při polykání nebo při dýchání. Dále se někdy objevuje chrapot způsobený útlakem nervů ovládajících hlasivky. K lékaři mohou pacienta dovést rovněž poruchy funkce štítné žlázy.

Struma se dělí dle funkce štítné žlázy na tři skupiny:

• struma s normální funkcí, zvýšenou funkcí a sníženou funkcí štítné žlázy;
• struma ložisková – je zvětšena jen jedna nebo více ložisek žlázy;
• struma difúzní – je zvětšená celkově.

Mezi hlavní příčiny zvětšení patří nedostatek jódu, působení strumigenů, autoimunitní záněty, poruchy enzymů nutných k tvorbě hormonů štítné žlázy a nádory štítné žlázy. Autoimunitní záněty způsobují reakce našich vlastních protilátek vůči štítné žláze. Jedním z nich je Graves-Basedowova nemoc, kde protilátky donutí štítnou žlázu vytvářet více hormonů. Hashimotova choroba má pak opačný problém – protilátky sníží funkci štítné žlázy. Léčbou obou chorob je podávání léků. Může docházet k poruchám enzymů nutných pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Pokud je porucha vrozená, začne mozek štítnou žlázu stimulovat ke zvýšení produkce, čímž způsobí sice zvětšení žlázy, ale nikoliv produkci hormonů. To se poté řeší podáváním léků. Za zvětšení žlázy někdy mohou i strumigeny, což jsou látky obsažené například v kapustě nebo zelí. Jejich nadměrný přísun může štítnou žlázu sice zvětšit, ale nedochází k poruchám funkce. Řešením je snížit příjem strumigenů nebo žlázu případně chirurgicky odstranit. Nádory štítné žlázy většinou nezvětší celou žlázu, ale jen její část jako uzel. Nezhoubné nádory způsobují zvýšenou funkci a dají se odstranit chirurgickým zákrokem. Zhoubné nádory většinou zachovávají normální funkci štítné žlázy. Při odstranění zhoubného nádoru se podá radiojód proti metastázím. Protože metastazované buňky si ponechávají schopnost vychytávání jódu z krve, vychytají i radiojód a ten je zničí.

Zdroj: článek Jaké příznaky má štítná žláza

Příběh

Ve svém příspěvku JANČA BYLINY NA ZANĚT ŠTITNÉ ŽLAZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vanátová Helena.

Zdroj: příběh Janča byliny na zanět štitné žlazy

ENDOKRINNÍ SYSTÉM

Štítná žláza se řadí k endokrinním žlázám.

Endokrinní žlázy jsou ty žlázy, které mají vnitřní sekreci (= vylučování). Jejich opakem jsou exokrinní žlázy, které naopak vylučují sekreci mimo lidské tělo, patří sem například slinné žlázy a potní žlázy. Tyto endokrinní žlázy do těla vylučují hormony prostřednictvím krevního oběhu, a tím ovlivňují činnost dalších orgánů. Studiem a léčbou tohoto endokrinního systému se zabývá endokrinologie. Význam tohoto systému nelze podceňovat, protože se podílí na udržování stabilního vnitřního prostředí uvnitř lidského těla, zároveň také reguluje metabolismus, pomáhá se správným vývojem a růstem, ale podílí se také na systému reprodukce. Nevýhodou tohoto systému je, že na rozdíl od nervového systému, nereaguje na různé změny okamžitě, ale naopak se projeví až za nějakou dobu. I přesto má ale tento endokrinní systém mnoho společného právě s nervovým systémem, protože společně v podstatě řídí lidský organismus.

Mezi endokrinní žlázy patří:

1. HYPOTALAMUS - Vylučuje hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin stimuluje vývoj pohlavní orgánů) + hormon uvolňující kortikotropin (kortikotropin stimuluje růst kůry nadledvin, produkci kortizolu, ale podílí se také na odbourávání tuků) + hormon uvolňující růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + hormon uvolňující tyrotropin (tyrotropin stimuluje uvolňování hormonů štítné žlázy, zvyšuje prokrvení a látkovou výměnu štítné žlázy)+ dopamin (funguje jako neuropřenašeč) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování a střevní pohyblivost).

2. PODVĚSEK MOZKOVÝ také zvaný hypofýza – Přední lalok vylučuje adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst nadledvin, vytváření kortizolu, zvyšuje produkci melaninu, stimuluje odbourávaní tuků) + folikuly stimulující hormon (u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu a u mužů vyvolá tvorbu pohlavních buněk) + luteinizační hormon (podporuje tvorbu pohlavních hormonů = u žen tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících a u mužů tvorbu testosteronu ve varlatech) + luteotropní hormon (neboli prolaktin u žen v době gravidity stimuluje rozvoj mléčné žlázy a laktaci po porodu a zároveň tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníků a menstruační cyklus, u mužů ovlivňuje růst předstojné žlázy a druhotných pohlavních orgánů) + růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + thyreotropní hormon (stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítné žlázy). Zadní lalok podvěsku mozkového vylučuje antidiuretický hormon (působí proti tvorbě moči v ledvinách) a oxytocin (u žen se uvolňuje po stimulaci prsu, dělohy a vagíny, má vliv na

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nefunkční štítná žláza

Příběh

Ve svém příspěvku PUNKCE STITNE ZLAZY A NASLEDNA LECBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana klimesova.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Punkce stitne zlazy a nasledna lecba

Nádory štítné žlázy nebo rakovina

Jeden z nejzávažnějších, ale vzácných nežádoucích účinků Ozempicu zahrnuje riziko nádorů štítné žlázy nebo rakoviny štítné žlázy, které bylo pozorováno ve studiích na zvířatech (krysách). Zatím není známo, zda Ozempic způsobí nádory štítné žlázy nebo rakovinu štítné žlázy i u lidí.

Neužívejte přípravek Ozempic, pokud jste vy nebo někdo z vaší rodiny někdy měli typ rakoviny štítné žlázy nazývaný medulární karcinom štítné žlázy nebo pokud máte stav endokrinního systému nazývaný syndrom mnohočetné endokrinní neoplazie typu 2.

Štítná žláza je malá žláza nacházející se v přední části krku. Pomáhá kontrolovat mnoho funkcí ve vašem těle tvorbou a uvolňováním určitých hormonů štítné žlázy.

Váš lékař zkontroluje vaši štítnou žlázu (nacházející se v oblasti krku), zda neobsahuje uzliny. Ke sledování onemocnění štítné žlázy lze použít krevní test na sérový kalcitonin nebo ultrazvuk štítné žlázy, ale to se běžně neprovádí, protože testy nejsou příliš průkazné. Pokud má však váš lékař podezření na onemocnění štítné žlázy, může si tyto testy objednat a provést další hodnocení.

Tipy pro zvládání nebo identifikaci onemocnění štítné žlázy nebo rakoviny

Pokud zaznamenáte některý z následujících příznaků nebo příznaků, kontaktujte ihned svého lékaře:

• bulka nebo otok v krku;
• bolest krku;
• chraplavý hlas nebo se mění hlas;
• potíže s polykáním;
• potíže s dýcháním;
• kašel, který nemizí.

Zdroj: článek Ozempic nežádoucí účinky

Příběh

Ve svém příspěvku HYPOTYREÓZA ŠTÍTNÉ ŽLÁZY POSTAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Hypotyreóza štítné žlázy postava

O nemocnici

Krčská nemocnice má oficiální název Thomayerova nemocnice a patří mezi největší zdravotnická zařízení v České republice. Thomayerova nemocnice je moderně se rozvíjející klinické centrum, které poskytuje specializovanou medicínu na velmi vysoké úrovni a současně zázemí odborníkům z mnoha lékařských oborů. Odborná pomoc se zaměřuje především na pediatrické obory, traumatologii, onkologii a pneumologii. Samozřejmě si udržuje vysoký standard i v dalších klinických oborech.

Thomayerova nemocnice ve spolupráci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) nabízí preventivní onkologickou prohlídku pro pojištěnce VZP nad 35 let. V rámci tohoto projektu je pacient podroben komplexnímu onkologickému vyšetření. Je mu proveden například odběr krve se zaměřením na hladinu nádorových ukazatelů, dále základní biochemická vyšetření anebo ultrazvuková vyšetření rizikových orgánů v návaznosti na pohlaví klienta. Celková cena vyšetření nepřesahuje 5 tisíc korun a je klientovi proplacena VZP na základě voucheru.

V prosinci 2009 nemocnice zakoupila moderní spirometrický přístroj Masterscreen – PFT Jaeger pro funkční vyšetření plic dětských pacientů Pediatrické kliniky IPVZ a FTNsP. Přístroj byl zakoupen za finanční podpory VDV – Nadace Olgy Havlové a Nadace OKD. První měsíc provozu posloužil ke stanovení stavu dýchacího ústrojí a určení typu a rozsahu onemocnění cca u 130 dětí a začal být používán k praktické výchově budoucích lékařů a sester.

Thomayerova nemocnice je také nositelem mezinárodního certifikátu Baby Friendly Hospital (Nemocnice přátelská dětem), udělovaného WHO a UNICEF.

V Thomayerově nemocnici realizují svoji výuku lékařské fakulty Univerzity Karlovy:

• 1. lékařská fakulta UK Praha
• 2. lékařská fakulta UK Praha
• 3. lékařská fakulta UK Praha

Zdroj: článek Nemocnice Krč

Příběh

Ve svém příspěvku LÁZNĚ PO OPERACI ŠTÍTNÉ ŽLÁZY+ALERGICKÝ EKZÉM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena machutková.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Lázně po operaci štítné žlázy+alergický ekzém

Operace

Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.

Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.

Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slinné žlázy

Příběh

Ve svém příspěvku CO ZPŮSOBUJE ŠPATNÁ FUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Janusová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.

Zdroj: příběh Co způsobuje špatná funkce štítné žlázy

Zkušenosti s odstraněním štítné žlázy

O chirurgické léčbě štítné žlázy rozhoduje endokrinolog společně s chirurgem. K tomu, aby mohla být operace pacientovi doporučena, je nutná řada vyšetření. Je zapotřebí vyšetření hladin hormonů štítné žlázy z krve, dále je nutné stanovit strukturu, velikost a přesné umístění štítné žlázy pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Pro posouzení metabolické aktivity štítné žlázy se používá scintigrafie. Pokud je ve štítné žláze nějaké ložisko, je doporučována biopsie, kdy je tenkou jehlou odebrána část žlázy a laboratorně vyšetřena. Chirurgická léčba štítné žlázy je indikována v případě, že už selhala jakákoliv předchozí léčba, a je vhodná v případě zhoubných nádorů, při toxické strumě neboli nodulární strumě, nebo při takzvaném mechanickém syndromu, kdy se štítná žláza zvětší natolik, že utlačuje okolní struktury.

Sami pacienti přiznávají, že po operaci štítné žlázy se jejich stav opravdu zlepšil. Pokud je operace prováděna z důvodu, že štítná žláza funguje pomalu nebo vůbec, je zde naděje, že při normální stravě a pohybu se dá něco shodit. Takže při hyperfunkci po operaci s dobrotami opatrně. Teď už krmíte jen sami sebe a při hypofunkci je možné i na váze ubrat. V obou případech je nutné dodržovat léčbu, jinak nastane velký zdravotní problém. Lidé s vyoperovanou štítnou žlázou musí chybějící hormony užívat v tabletách, bez nichž by jejich život neměl dlouhého trvání.

Zdroj: článek Operace štítné žlázy

Operace vitrektomie

Makulární díru lze často opravit pomocí operace zvané vitrektomie. Úspěšnost této operace při uzavření makulární díry je u 9 z 10 lidí, kteří mají díru méně než 6 měsíců. Pokud je díra přítomna rok nebo déle, bude úspěšnost nižší.

I když operace otvor neuzavře, vaše vidění se obvykle alespoň stabilizuje a možná zjistíte, že máte menší zkreslení vidění. U malého množství pacientů se otvor i přes operaci neuzavře a centrální vidění se může nadále zhoršovat. Nicméně druhá operace může být stále úspěšná.

Průběh operace

Operace makulární díry je forma operace miniaturní dírky prováděná pod mikroskopem.

Do očního bělma se provedou malé řezy a zavedou se velmi jemné nástroje. Nejprve se odstraní sklivec a poté se z povrchu sítnice kolem otvoru opatrně sloupne velmi jemná vrstva (vnitřní omezující membrána), aby se uvolnily síly, které udržují otvor otevřený.

Oko se pak naplní dočasnou plynovou bublinou, která přitlačí otvor naplocho na zadní část oka, aby se pomohl utěsnit. Dokud je bublina v oku zablokuje vidění, ale pomalu vyprchá po dobu asi 6 až 8 týdnů, v závislosti na typu použitého plynu.

Operace makulární díry obvykle trvá asi hodinu a lze ji provést, když při vědomí (v lokální anestezii ) nebo ve spánku (v celkové anestezii). Většina pacientů volí lokální anestetikum, které zahrnuje znecitlivující injekci kolem oka, takže během operace není cítit žádná bolest.

Video s operací

Zde se můžete podívat na průběh celé operace. Video s operací trvá téměř dvě hodiny: operace makulární díry video.

Zdroj: článek Makulární díra, operace a prognóza