NEPRUCHODNOST EUSTACHOVY TRUBICE je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. První popis Eustachovy trubice spojující nosohltan a středoušní dutinu se objevuje již ve starověkém Řecku kolem roku 400 před naším letopočtem. Roku 1562 poprvé detailně popsal průběh tuby, její strukturu a význam Bartolomeus Eustachius, profesor anatomie v Římě, a tak právě jeho jméno použil pro pojmenování tohoto útvaru v 18. století další významný anatom – Antonio Valsalva.
Zánět
V důsledku dlouhodobé obstrukce trubice (kterýmkoli procesem) vzniká trvalý vysoký tlakový gradient s negativitou ve středouší. V závislosti na jeho stupni a délce trvání a v závislosti na poruše výměny plynů ve středouší (hypoxie a hyperkapnie) může dojít k rozvoji sterilního chronického sekretorického zánětu středouší. Jestliže je vysoký negativní tlak spojen s velkým vpáčením bubínku, mluvíme o atelektáze bubínku. Obě tyto choroby se projeví nedoslýchavostí a často si vyžádají chirurgickou léčbu k úpravě ventilačních poměrů ve středouší a rekonstrukci převodního mechanismu středního ucha. Jestliže se tlakový gradient ještě více prohlubuje, může dojít až k nasávání sekretu z nosohltanu, a tím ke vzniku epizod akutního středoušního zánětu.
Tyto choroby jsou častější u dětí, kdy je tuba kratší, širší a horizontálněji uložena. Často se také na obstrukci spolupodílí obstrukce faryngeálního ústí hypertrofickou adenoidní tkání. U dospělých pak tato choroba může být jedním z prvních projevů nazofaryngeálního karcinomu nebo po radioterapii pro tuto malignitu, kdy vznikají edémy, vazodilatace a slizniční léze v tubě vedoucí k permanentní obstrukci.
Zánět Eustachovytrubice se projevuje pocitem tlumeného poslechu okolních zvuků, pocitem praskání v uchu, zalehlého ucha, klikání nebo šumění v uchu. Dále bolestí v uších a točení hlavy.
Zánět Eustachovytrubice se léčí podle toho, co zánět vyvolalo. V případě bakteriálního zánětu se používají antibiotika. Dále lze použít manévry ke zprůchodnění Eustachovytrubice (pokud není přítomna infekce), nosní kapky ke zklidnění sliznic nebo léky proti alergii. V případě zánětu Eustachovytrubice, který se již rozšířil i do středního ucha, bývá nutné „píchnout bubínek“ a zavést do něj ventilační trubičku. Pokud se zánět Eustachovytrubice neléčí, hrozí přetrvávání potíží a šíření zánětu i do středního ucha.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Děkuji za vaší opět uklidňující a pozitivni zpravu.
Na netu jsem pročítala spoustu informací o otitidách a jeji léčbě a jedna z nich je i propíchnutí bubínku a odsátí té tekutiny za bubínkem a popř.vložení vent.trubičky pokud je nefunkční Eust.trubice což je i můj případ.
Jelikož to za 2tydny budu mít již 3měsíce a přechází to chronické fáze tak si myslím jestli by to muj problem nevyřešilo..z chronckych otitid jsou pak mozne komplikace ktere bych opravdu nechtela..
Vy jste se při vašich epizodách takè trápil s tekutinou a vpáčeným bubínkem?
Děkuji a omlouvam se za moje neustálé dotazy...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vpáčený bubínek a přebytek tekutiny ve středním uchu se objevuje při každé obstrukci Eustachovytrubice. Když je trubice jen přiškrcená, jako ve vašem případě, tak skrze ní tekutina stále odtéká, ale nevyrovnávají se tlaky, tím vzniká zastřený sluch, ale vše se vyvíjí bez bolesti. Když je trubice zcela nefunkční, tak se tekutina hromadí ve středním uchu, což způsobuje silnou bolest. A právě v takových případech se přistoupí k propíchnutí bubínku a zavedení drenu. Vás nic nebolí, jen máte utlumený sluch a proto není třeba dělat žádná taková invazivní opatření. Stačí jen vydržet až to přejde a soustředit se na jiné věci, než neustálé sledování své přechodně zhoršené kvality sluchu. Důležité je, abyste uvěřila, že to bez následků jednoho dne přejde.
Jako střevní neprůchodnost u dětí označujeme částečné nebo úplné zablokování tenkého nebo tlustého střeva. Tento stav brání průchodu potravy a stolice a může ohrozit i život dítěte. Patří sem pylorostenóza, atrézie střeva, stenóza střev, střevní srůsty, nádory či zauzlení střev neboli volvulus. Střevní neprůchodnost se projeví křečemi, bolestmi břicha, nevolností a zvracením, průjmy, nechutí k jídlu a horečkou. Příznaky střevní neprůchodnosti se liší podle místa neprůchodnosti a podle toho, zda jde o neprůchodnost částečnou nebo úplnou. Postižení tenkého střeva se projeví křečemi a bolestí břicha. Bolest může být ostrá a rozšířená, trvalá nebo přicházející a odcházející. Může být doprovázena žaludeční nevolností a zvracením. Zvratky často obsahují žluč (což je zelená tekutina vylučovaná játry). Mohou rovněž obsahovat krev nebo stolici.
Dítě může mít i horečku.
Bolest a zvětšení břicha ukazují na neprůchodnost tlustého střeva. Dítě se nemůže vyprázdnit, ani mu neodcházejí plyny. Průjem může být příznakem částečné neprůchodnosti. Dítě bývá rozmrzelé, neklidné, nemá chuť k jídlu, je dehydratované a ubývá na váze. Je nutné okamžitě zahájit léčbu. Dokud není neprůchodnost odstraněna, dítě není schopné normálně jíst: proto musí zůstat v nemocnici a dostávat nitrožilní výživu. Nejprve zavede lékař dítěti nosem do žaludku hadičku, kterou se mechanicky odstraní plyny a obsah žaludku a střev. K odstranění neprůchodnosti je nutná operace. Po operaci lze očekávat, že se dítě úplně uzdraví. Do týdne je zpravidla z nemocnice propuštěno.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Janečková.
Dobry den,
stále se trápím s tím uchem a po dnešní kontrole mi byl zjištěn vpáčený bubínek..co s tím?.myslíte že se srovná sám?bojím se dělat ty profuky abych si s nima bubínek nějak nepoškodila..
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že chodíte na kontrolu se svým uchem. Už cítíte, jak vás to vysiluje. Nejdříve rýma a pak ty problémy se sluchem. Nebojte, přejde to. Vpáčený bubínek není onemocnění bubínku, je to jeho změněný stav oproti normálu. Všechno to souvisí s tou vaší infekcí doprovázenou rýmou. To, co se vám dělo při rýmě v dutinách, způsobilo ucpání eustachovytrubice hlenem, který nyní, jak píšete, taháte do krku. Díky tomu eustachova trubice, ani po 4 týdnech, neplní svou funkci a nevyrovnává tlaky ve středním uchu jako dřív. Tím vzniká ve středouší podtlak, který vyvolává každé polknutí, a tento podtlak způsobuje s ušním bubínkem něco, co se podobá, jako když chcete udělat bublinu ze žvýkačky, ale neuděláte ji ven, ale dovnitř úst. Takový stav bubínku se označuje jako vpáčený bubínek. Profukem si můžete tento podtlak snadno vyrovnat. Prsty si sevřete nos, pevně zavřete ústa a zadní částí jazyka zatlačte nahoru na měkké patro. Uslyšíte mlasknutí, což znamená vyrovnání bubínku. Aby profuky byly bezpečné, musíte to chvíli zkoušet a najít správnou intenzitu tlaku vyvolaného jazykem. Pokud to nejde jazykem, můžete zkusit zatlačit lehkým výdechem proti zacpanému nosu. Důležité je zůstat trpělivá, i když už toho máte plné zuby, tak vydržte a tešte se na chvíle, až to všechno pomine. Brzy se tak stane.
Z mnoha zkušeností je potvrzeno, že na podobné stavy pomáhá sauna. Klasická suchá sauna 90 °C, vydržet co nejdéle a pak statečně pod studenou sprchu, ochladit hlavně hlavu ze všech stran (samozřejmě, že i celé tělo), pak se napít, chvíli si lehnout a za půl hodiny to celé dvakrát opakovat.
Zalehnutí ucha vyvolává pocit tlaku a nepříjemného utlumení slyšitelnosti, případně šelesty. Zalehnutí v uších je způsobeno nerovnováhou mezi tlakem v ušní dutině a tlakem okolního prostředí, tedy tlakem atmosférickým. Tyto tlaky za normálních okolností reguluje Eustachova trubice, což je trubička spojující středoušní dutinu s nosohltanem a prostřednictvím nosu potom s okolním prostředím. Eustachova trubice musí být dobře průchodná a její ústí se musí správně otevírat, k čemuž dochází právě při polknutí. Polknutí proto snadno vyrovnává tlaky mezi oběma prostředími a zbavuje člověka krátkodobého zalehnutí uší, se kterým se setkáme třeba, když cestujeme letadlem nebo když se potápíme do větších hloubek. Pokud jsou uši zalehlé dlouhodoběji, svědčí to o zduření sliznice nosohltanu, které zamezuje Eustachově trubici se pravidelně otevírat (při každém polknutí).
Příčinami déletrvajícího pocitu zalehlého ucha mohou být:
Mazová zátka v uchu – ušní dutina produkuje ochranný ušní maz, který se může nadměrně nahromadit a „zašpuntovat“ tak ucho; nejlepším řešením je návštěva lékaře (viz léčba).
Zánět nosohltanu – jde o onemocnění začínající typicky bolestí v krku a přesouvající se postupně do nosu, kde se mění v rýmu; zánětem sliznice zduří a znemožňuje otvírání Eustachovytrubice.
Rýma – rýma je v podstatě také zánětem a je tudíž také provázena zduřením nosní sliznice; zalehnutí uší je při rýmě normální a většinou jej vyřeší vyléčení samotné rýmy.
Zánět středního ucha – je nebezpečný, protože hnis tvořený zánětem tlačí na ušní bubínek a může jej perforovat (protrhnout); je nutné co nejdříve navštívit lékaře na ORL.
Tubulární katar – specifický zánět Eustachovytrubice způsobující slepení jejích stěn a následně její neprůchodnost.
Alergie – při alergii také často vzniká rýma, která je příčinou zalehnutí v uších; nutná je léčba alergie na alergologii.
Ucho může být zalehlé i z neurologické příčiny, například při poškození sluchového nervu. To je už ale složitější diagnóza, která si vyžaduje zásah neurologa.
V naší poradně s názvem PROC SVEDI USI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana.
Dobry Vecer...chci se zeptat co mam delat...trva to neskutecne dlouho...strasne me svedi usi a hlavne uplne dole vede to az k mandlim ja uz nevim co mam delat...usi si cistim kazdy den...a jak me svedi tak si do.nich delam klidne i hodiny...do te doby nez me prestanou svedit ale to uz mi pak z nich tece takova voda nebo co to je :/...sem hotova z toho..byla sem i u usniho doktora. a pani doktorka mi nato.rekla ze si vymislim ze me svedi az dole usi..a ze mam usi uplne v poradku..taak.ja uz nevim...prosim poradte mii :/ Dekuji Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takovéto svědění uší vypadá, že souvisí s chronickým zánětem Eustachovytrubice. Je potřeba okamžitě omezit drbání v uchu a jeho časté čištění. Každodenní čištění uší není správné. Každopádně by vaši situaci měl zhodnotit lékař foniatr (ORL). Pokud neuspějete u jednoho, tak běžte k jinému.
Jako nouzovou domácí léčbu vám mohu doporučit výtěr ucha višněvského balzámem 2 krát denně a k tomu klokaní 3 denně lékem Stopangin.
Příčinou zauzlení střev u dětí může být řada poruch trávicího ústrojí.
Pylorostenóza: Tato vrozená porucha způsobuje blokádu vrátníku (trubice vedoucí ze žaludku do tenkého střeva). Sval kolem vrátníku slábne a neumožňuje průchod stravy do tenkého střeva. Porucha postihuje především chlapce a projevuje se ve 2. až 8. týdnu života. Příznaky zahrnují zvracení, dehydrataci, nerovnováhu chemických látek v těle a podvýživu. Léčba spočívá v chirurgickém otevření vrátníku.
Atrézie střeva: Děti, které se narodí s atrézií, mají neprůchodná střeva, neboť jim část tenkého nebo tlustého střeva chybí nebo je nedostatečně vyvinutá.
Stenóza střev: Částečná blokáda střev, která je následkem vrozeného zúžení části tenkého nebo tlustého střeva.
Pooperační střevní srůsty: Po operaci břicha dochází někdy v břiše ke srůstům zjizvených tkání, které způsobí neprůchodnost střev.
Paralytický ileus: Střevo dítěte může být paralyzováno po infekci nebo po operaci a ztratí schopnost posunovat potravu a stolici do konečníku. Paralyzované střevo se zvětšuje, neboť se plní tekutinou, potravou a vzduchem.
Volvulus („zauzlení střev“): Střevo dítěte se otočí kolem své osy a stane se neprůchodným. Příčinou může být vrozená malformace střev, zánět Meckelova divertiklu nebo střevní srůsty.
Nádory: Střevní neprůchodnost může vyvolat rakovinný nebo nerakovinný nádor, který roste ve střevní stěně nebo na ní.
Jiné poruchy: Příčinou střevní neprůchodnosti mohou být i některé nemoci nebo poruchy, například Crohnova nemoc, Hirschsprungova nemoc, neprůchodná řiť nebo kýly (kýla brániční a kýla tříselná).
Příznaky: Příznaky střevní neprůchodnosti se liší podle místa neprůchodnosti a podle toho, zda jde o neprůchodnost částečnou, nebo úplnou. Postižení tenkého střeva se projeví křečemi a bolestí břicha. Bolest může být ostrá a rozšířená, trvalá nebo přicházející a odcházející. Může být doprovázena žaludeční nevolností a zvracením. Zvratky často obsahují žluč (zelená tekutina vylučovaná játry). Mohou rovněž obsahovat krev nebo stolici. Dítě může mít horečku. Bolest a zvětšení (otok) břicha ukazují na neprůchodnost tlustého střeva. Dítě se nemůže vyprázdnit, ani mu neodcházejí plyny. Průjem může být příznakem částečné neprůchodnosti. Dítě bývá rozmrzelé, neklidné, nemá chuť k jídlu, je dehydratované a ztrácí na váze. Má-li dítě některý z uvedených příznaků, okamžitě vyhledejte lékaře. Lékař určí diagnózu na základě informací, které mu dáte, a na základě fyzického vyšetření. K potvrzení diagnózy a k lokalizování místa neprůchodnosti je obvykle nutný rentgen břicha a krevní testy.
Léčba: Dokud není neprůchodnost odstraněna, dítě není schopné normálně jíst, proto musí zůstat
V naší poradně s názvem PRASKLÝ BUBÍNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahomíra.
Dobrý den , přibližně od poloviny července mám zalehlé ucho a při smrkání cítím jak vzduch proudí z ucha. Může se jednat o prasklý bubínek?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tohle není prasklý bubínek. Vaše příznaky ukazují spíše na vleklý zánět eustachovytrubice, v níž se tvoří tekutina, která trubici roztahuje a potom, právě při zvětšení tlaku při smrkání, je tekutina rozpohybována, což tvoří pocit průchozího bubínku. Nejrychlejší léčbu dostanete v ambulanci ORL, kde prohlédnou ucho i krk a doporučí vhodnou léčbu. Samoléčba nabízí klokaní odvaru ze šalvěje a užívání lichořeřišnice na všechny možné způsoby, ovšem s nejistým účinkem.
Kromě pískání v uších je nejčastějším problémem uší jejich zalehnutí, které se projevuje zhoršením sluchu, někdy i šumem v uchu. Zalehnutí ucha se může týkat jednoho ucha, ale i obou, vždy záleží na situaci. Individuální je také doba trvání zalehnutí uší, to někdy může trvat pár minut, ale jsou i situace, kdy má člověk dlouhodobě zalehlé ucho. Stejně tak různé jsou i příčiny onoho zalehnutí ucha. Může to způsobit voda, která se dostane do ucha po koupeli, ale i změna tlaku, stejně tak to ale může způsobovat třeba i množství ušního mazu, nebo k němu může dojít z rýmy, při angíně, nebo zánětu středního ucha.
Velké množství ušního mazu totiž v uchu vytvoří určitou zátku, která způsobuje zhoršení sluchu, ale i určitý šum a následné zalehnutí ucha. Naštěstí se dá tomuto problému předcházet včasnou prevencí, která spočívá v čištění ucha od ušního mazu. Pokud člověk trpí rýmou, tak často má pocit zalehlého ucha, v takovém případě zalehnutí samo zmizí, když se člověk z rýmy vyléčí.
O něco jiného se jedná v případě, že zalehlé ucho je průvodním jevem zánětu středního ucha, v takovém případě je třeba vyhledat lékaře, který obvykle propíchne ušní bubínek a na léčbu předepíše antibiotika.
Zalehnutí ucha způsobuje Eustachova trubice, která má vyrovnávat tlak ve středním uchu s tlakem v okolním prostředí, pokud je ale změna tlaku náhlá, tak to Eustachova trubice nezvládá a je třeba jí pomoci. Eustachova trubice spojuje vnitřní ucho s krkem, touto trubicí se vypouští tekutina z ucha do krku. Pokud se trubice z nějakého důvodu uzavře (třeba otoky této trubice), tak tekutina ve středním uchu zůstává a může vést až k infekci ucha. Uzavření Eustachovytrubice může způsobit alergie, dráždivé látky, ale i respirační infekce, nebo pití vleže na zádech případně nárůst tlaku vzduchu. K zánětu středního ucha obvykle dochází častěji v zimě a na jaře a postihuje všechny věkové skupiny lidí, jen u novorozenců se objevuje velmi zřídka. Častěji se ale objevuje u dětí než u starších lidí, protože Eustachova trubice je u nich kratší a rovnější, takže sem vnikají bakterie snadněji, navíc jejich Eustachova trubice není tak široká, takže se dá snadněji zablokovat.
V naší poradně s názvem ROZSIRENI MOCOVE TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hric Alexandra.
Chtěla jsem se zeptat, jak dlouho trva uzdravení neboli, kdy vse bude v normálu, po operativnim rozsireni mocove trubice..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Do deseti dnů se spraví močení a bude bezbolestné, do třech týdnů až až jednoho měsíce byste měla být opět plně fit. Vše s podpůrnou léčbou antibiotiky.
Někdy může být bolest ucha způsobena zablokováním Eustachovytrubice. V tomto případě stačí zkusit zívat nebo polykat, abyste trubici odblokovali (otevřením průchodu mezi uchem a trubicemi) a zmírnili bolest. Když váš potomek trpí bolestí ucha, nechte ho vypít několik doušků vody, tímto jednoduchým způsobem mu pomůžete od případného zablokování Eustachovytrubice. Stejně může fungovat vzpřímený postoj, takže pokud vás zastihne bolest ucha během spánku, zkuste v posteli sedět zpříma po dobu několika minut. Někdy stačí zhluboka se nadechnout, udržet vzduch v ústech a pak s ucpaným nosem a zavřenými ústy vydechnout.
Na postižené ucho lze přikládat teplé zábaly (vlhký teplý hadřík nebo vyhřívaná podložka), které pomohou zmírnit bolest a zlepší krevní oběh, rovněž jsou vhodné k odstranění nahromaděného mazu.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ DESTILACE SILICE - RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
K domácí destilaci silice potřebujete dvě varné baňky o obsahu 1000 ml, dále pak chladič, baňku na jímání destilátu 200 ml, skleněné trubice na propojení, alonž, dělící nálevku, stojany, svorky, držáky, síťky, kahany a hadičky.
Aparatura pro destilaci silice s vodní parou se skládá z vyvíječe páry, reaktoru, sestupného chladiče a cílové kádinky. Vyvíječ páry je tvořen frakční baňkou naplněnou 500 ml vody a v ústí také opatřenou svislou pojistnou trubicí. Ta má zabránit nasátí destilačního zbytku do vyvíječe páry při poklesu teploty a také výbuchu destilační aparatury při přehřátí. Pojistná trubice musí být dlouhá 40 cm. Z vyvíječe se pára vede do reaktoru, což je druhá frakční baňka, ve které je rozmixovaná máta s 80 ml vody. Spojovací trubička od vyvíječe páry musí končit u dna reaktoru, tak aby procházející pára byla přivedena pod hladinu směsi vody a drtě z máty. Z reaktoru je odpar dále veden do sestupného chladiče a nakonec do cílové kádinky. Na začátku destilace je vhodné předehřát kahanem i reaktor na teplotu varu. V průběhu destilace se pak už zahřívá k varu jen vyvíječ páry. Výsledný destilát se přelije do dělicí nálevky a po několika minutách stání se oddělí pravá domácí silice, která je v horní vrstvě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tonda.
Se zalehlým uchem se často setkávají lidé například při potápění, je možné ho mít ale i z letadla, v obou případech dochází ke změně tlaku. Vždy je důležité se snažit tento problém vyřešit, aby si člověk nezpůsobil ušní barotrauma, které v případě neřešení může vést až k úplné hluchotě. Potápěči, letci i parašutisti se učí několik technik zvládání zalehlého ucha, aby se tomuto barotraumatu vyvarovali. Patří sem například Valsalvův manévr, Edmonds manévr, Toynbee malvo, Frenzelův manévr a další.
Valsalva manévr
Při tomto manévru je třeba si ucpat nos a zároveň do něj fouknout, tak vznikne přetlak, který vtlačí vzduch do Eustachovytrubice. Tento manévr ale nemusí vždy fungovat, protože při něm nejsou aktivovány svaly. Rizikem při tomto manévru je i to, že při fouknutí do nosu si člověk může nedopatřením prasknout vnitřní kanálky, pokud je fouknutí příliš velké, anebo trvá dlouho (déle než pět vteřin). Prasknutí totiž způsobuje to, že se zvedl nejen tlak vzduchu v uchu, ale i tlak tekutiny ve středním uchu. Tento manévr je dobré dělat nejlépe preventivně předtím, než dojde ke zvýšení tlaku. V případě že už k tomu došlo, je lepší zvolit metodu, která tlak v uchu nemění tak náhle, ale spíše plynule a přirozeně hladinu tlaku v uchu vyrovnává.
Edmonds manévr
Část tohoto manévru je stejná jako u Valsavova. Jde o to, že člověk má zatlačit čelist dolů a dopředu, protože toto stažení čelisti otevře Eustachovu trubici a následné fouknutí do nosu upraví tlak ve středním uchu.
Tubal opening
Při tomto manévru si člověk musí zívnout, protože zatlačení čelisti dopředu a dolů způsobí napjetí svalů krku, které pak vytáhnout polštářky z Eustachovytrubice. Tuto metodu je ale nutné si pořádně natrénovat.
Toynbee manévr
Při tomto manévru jde o to, aby si člověk ucpal nos a zároveň polykal, protože polykání Eustachovu trubici otevře a jazyk při polykání natlačí vzduch proti ucpanému nosu do této trubice.
Frenzelův manévr
I u tohoto manévru je důležité si ucpat nos, místo polykání ale člověk vyslovuje hlásku „K“, což působí stejně jako polykání.
Otovent manévr
V dnešní době jsou na trhu k dispozici i speciální Otovent balónky, které slouží k vyrovnání tlaku ve středním uchu a snížení právě zalehnutí ucha. Speciální trubice u tohoto balonku se zavede do nosu a člověk sám balónek profoukává, a tak snižuje tlak ve středním uchu.
V naší poradně s názvem AKUTNÍ CYSTITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír mikeš.
Sdělte mě prosím zda toto onemonění souvisí s možným pohlavním stykem s náhodným mužem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Akutní cystitida, neboli zánět močových cest může souviset i se zmíněným pohlavním stykem. Častým původcem je právě bakterie, která se dostane do močové trubice při nechráněném orálním nebo análním sexu. Přitom člověk, se kterým byl pohlavní styk uskutečněn, nemusí být vůbec nijak nemocný. V krku i ve střevě zdravého člověka se nachází mnoho různých bakterií, které při vniknutí do močové trubice mohou způsobit zánět močových cest. Nyní je třeba, abyste se po dobu léčby zdržel nechráněného pohlavního styku a než doberete antibiotika, které vám předepsal váš lékař, tak se vyhněte fyzické námaze.
Zánět nosohltanu je onemocnění, které začíná typicky bolestí v krku, ta se dále přesouvá do nosu, kde se mění v rýmu – sliznice zánětem zduří a znemožňuje otvírání Eustachovytrubice. Další možností je zánět středního ucha, který je nebezpečný, protože hnis tvořený zánětem tlačí na ušní bubínek a může jej protrhnout, v tomto případě je nutné co nejdříve navštívit lékaře na ORL. Tubulární katar představuje specifický zánět Eustachovytrubice způsobující slepení jejích stěn a následně její neprůchodnost a pocit zalehlého ucha.
V naší poradně s názvem BÍLÝ VÝTOK Z MOČOVÉ TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Igy.
Dobrý den,
s tímto výtokem a současně s pálením močové trubice při močení už nějakou dobu mám problém. Pálení asi závisí na tom, jak hodně piju a jak často chodím močit. Každopádně byl jsem na urologii, ale z moči se nenašlo nic a jediné, co mi paní doktorka doporučila bylo, že mám hodně pít a dala mi letáček na lék pro pomoc s infekcí, i když říkala, že nic takového nemám. Lék jsem si pořídil, ale problémy mám pořád stejné. Upozornil jsem i na to, že mám novou přítelkyni, ale že ta žádné problémy nemá a těsně před tím než jsme se poznali byla u své gynekoložky a byla v pořádku. Paní doktorka si mě vzala i na ultrazvuk, ale stěr už mi neudělala. Může se jednat o pohlavní nemoc, i když přítelkyni nic na gynekologii nenašli? Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Stěr z močovodu dnes již plně nahrazuje laboratorní vyšetření moči. Pro vaši jistotu, že skutečně nejde o zánět močových cest, můžete navštívit druhého lékaře, tentokrát venerologa. Venerologie je obor kožního lékařství, který se specializuje na pohlavně přenosné nemoci. Když ani tam nenajdete příčinu svých problémů, tak potom zkuste koupit čerstvé brusinky a mixujte si je s vodou. Tento lahodný nápoj vám pomůže s pročištěním močových cest. Stačí je používat několikrát denně po dobu jednoho měsíce. Brusinky kupte ve velkém množství najednou (dvě kila), zmražte je, a pak je postupně spotřebovávejte.
Nejčastěji komplikace doprovázejí pacienty, kteří mají rozštěpem zasaženo patro. Jedná se o záněty středouší. Je to důsledek špatné funkce Eustachovytrubice (Eustachova trubice spojuje nosohltan a střední ucho a slouží k vyrovnávání tlaku vzduchu za bubínkem), která má v dětství nepříznivé postavení, které se ale růstem zlepšuje. Právě u dětí s rozštěpem patra jsou svaly patra zodpovědné za otevírání Eustachovytrubice jen částečně funkční a společně se zmnoženou mandlí tak způsobují její špatnou funkci. Postupně vzniká podtlak a středouší vyplní rosolovitá až hlenovitá tekutina, která způsobuje přechodnou převodní nedoslýchavost. Bez vhodné léčby na specializovaném pracovišti by mohlo dojít k oslabení až ke ztrátě sluchu. Další komplikací při rozštěpu patra je vývoj řeči. Děti jsou vždy sledovány logopedem rozštěpového centra a v místě bydliště dochází na logopedickou terapii dle potřeby. Pokud však patro není plně funkční ani po první operaci mají děti problém s artikulací, kdy je jejich řeč nosová nebo až samohlásková, těžko srozumitelná. V těchto případech je nutné přistoupit k reoperaci patra (zpravidla okolo 3let). Touto se již problém v naprosté většině případů napraví a logopedickou terapií se dosáhne dobrých výsledků. U dětí, které mají rozštěpem zasaženu čelist, je vždy nutná ortodontická léčba. Pacienti mohou mít v místě rozštěpu zuby nadpočetné, stejně jako chybějící, různě rotované nebo deformované. Vše je však dobře léčitelné ortodontickými aparátky, implantáty nebo zubními můstky. Některé děti trpí zvýšenou kazivostí mléčného chrupu, který je nutné vždy včas ošetřit u stomatologa.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den,
Ještě se na vás obracím s dotazem jestli je možné že na uši slyším dost tlumeně?jakoby přes vatu...odezní to nebo už mi to takhle zůstane?..profuky jsou zatím bez efektu.
Děkuji za váš soucit se mnou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za pocit tlumeného sluchu může od rýmy zanesená eustachova trubice. Díky tomu z vnitřního ucha nemůže odtékat sekret a jeho hromadění tlumí přenos zvuku. Až vás opustí tahle rýmová epizoda, tak se vše vrátí do normálního stavu. Nebojte se a vydržte! Zůstaňte v kontaktu se svým lékařem a dokud to nepřestane, choďte jednou za dva týdny na kontrolu a buďte trpělivá.
D307 - Jiné močové orgány (Neoplasma benignum organorum urinariorum aliorum).
S307 - Mnohočetná povrchní poranění břicha‚ dolní části zad a pánve
T307 - Poleptání třetího stupně‚ část těla NS
V307 - Osoba vně vozidla zraněná při provozní (silniční) nehodě
Podle MKN-10 patří diagnóza 307 do skupiny D30, což označuje nezhoubný novotvar jiných močových orgánů. To znamená, že všechno, co je D30X nikdy neznamená rakovinu, ani diagnóza 307.
Do skupiny D30 patří všechny tyto diagnózy:
D300 - Ledvina;
D301 - Ledvinná pánvička – pelvis renalis;
D302 - Močovod – ureter;
D303 - Močový měchýř – vesica urinaria;
D304 - Močová trubice – urethra;
D307 - Jiné močové orgány;
D309 - Močový orgán NS (bez specifikace).
Diagnóza D307 u žen
U žen se diagnóza 307 týká nezhoubného novotvaru v periuretrálních žlázách nazývaných Skeneho žlázy (latinsky glandulae vestibulares minores). Jsou součástí zevních ženských pohlavních orgánů a jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice. Ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
Tyto žlázy byly pojmenovány po skotském gynekologovi Alexandru Skenem, který je roku 1880 jako první popsal pro západní medicínu.
Skeneho žlázy jsou pokládány za příčinu ženské ejakulace. Emanuele Jannini z italské univerzity L’Aquila nabídl v roce 2010 pro tento jev vysvětlení [1]. Skeneho žlázy mají vysoce variabilní anatomii a u každé ženy jsou jinak velké. Právě tato rozdílná velikost by mohla být vysvětlením, proč se u některých žen ženská ejakulace vyskytuje a u jiných nikoliv. Oblast Skeneho žláz (ve vagině) je také známa jako Gräfenbergův bod nebo bod G. Nově je jako bod U označováno místo okolo močové trubice a částečně Skeneho žláz. Některé ženy popisují, že dráždění tohoto místa (podobně jako bodu G) přináší příjemné pocity až orgasmus.
Skeneho žlázy jsou homologické s předstojnou žlázou (prostatou) u mužů (tj. mají strukturu vyvinutou ze stejné zárodečné tkáně). Čirá, nebo mléčná tekutina, která se objevuje během ženské ejakulace, má údajně obdobné složení jako tekutina, která se u mužů tvoří v předstojné žláze. Někteří vědci proto opouštějí název Skeneho žlázy a hovoří o nich jako o ženské prostatě.
Diagnóza D307 u mužů
U mužů se diagnóza 307 týká nezhoubného novotvaru v uretrální nebo periuretrálních žlázách, známých také jako Littrého žlázy dle lékaře Alexise Littrého. Jsou to exokrinní žlázy, které se větví od stěny močové trubice u mužů. Jejich největší výskyt je v části močové trubice procházející penisem. Tyto žlázy produkují hlen
Neprůchodnost střev u novorozenců může nastat na základě vrozené dispozice.
Patří sem pylorostenóza, což je vrozená porucha, která způsobuje blokádu vrátníku. Vrátník je trubice vedoucí ze žaludku do tenkého střeva. Sval kolem vrátníku slábne a neumožňuje průchod stravy do tenkého střeva. Porucha postihuje především chlapce a projevuje se ve 2. až 8. týdnu života. Příznaky zahrnují zvracení, dehydrataci, nerovnováhu chemických látek v těle a podvýživu. Léčba spočívá v chirurgickém otevření vrátníku.
Dále atrézie střeva. Děti, které se narodí s atrézií, mají neprůchodná střeva, neboť jim část tenkého nebo tlustého střeva chybí, nebo je nedostatečně vyvinutá.
Stenóza střev je částečná blokáda střev, která je následkem vrozeného zúžení části tenkého nebo tlustého střeva.
Příčinou střevní neprůchodnosti mohou být některé nemoci nebo poruchy, například Crohnova nemoc, Hirschsprungova nemoc, neprůchodná řiť, anebo některé kýly, jako je kýla brániční a kýla tříselná. Možnou příčinou je i vsunutí jedné části střeva do jeho následné části.
V naší poradně s názvem CHŮZE,JÍZDA NA KOLE,PLAVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Swobodová.
Dobrý den,mám ještě jeden dotaz:na neprůchodnost cév v levé noze 3.st. a v pravé noze 1.st.užívám ráno 2 ks Detralex a nosím kompresní punčochy.Mám doporučení také na chůzi,jízdu na kole a plavání.Prozatím mohu jezdit doma na rotopedu a chodit,ale nevím,jak dlouho denně,poradíte mi?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Posílení svalů lýtkové pumpy je prospěšné a proto byste tyto aktivity měla dělat co nejčastěji, podle toho jak vám to dovolí váš zdravotní stav. Vhodné je také zařádit cviky na posílení lýtkových svalů pomocí výponů na špičkách třeba na hraně schodu. Vhodné je také několikeré vyhřátí spodní části dolních končetin horkou vodou a pak jejich schlazení (taková minisauna na nohy). Při odpočinku je dobrý krátkodobý sed v kleče a zvedání nohou vzhůru, například vleže zvednout nohy a opřít je o stěnu.
Pochva neboli vagína (latinsky: vāgīna) je část samičího pohlavního ústrojí u placentálů a vačnatců. Je to trubice vedoucí od dělohy k povrchu těla samice. Její hlavní funkce se naplňují při pohlavním styku, menstruaci a porodu. Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo do pochvy ční shora. Když žena stojí vzpřímená, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močové trubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.
Pojem vagina se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Je to podobný vztah, jako kdyby se ústa nazývala hrdlem. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou velmi měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý. Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.
V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou nebo dokonce sterilní péči je zbytečná nebo dokonce škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.
Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její funkci:
Bartholiniho žláza – je umístěna po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice; ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
V naší poradně s názvem BOLEST UCHA PO POUZITI SLUCHATEK MP3, SILNÝ OTOK,NEPRUCHODNOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel René Klimeš.
Na dovolené u moře .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
S největší pravděpodobností máte zánět zevního zvukovodu. Nejrychlejší a také nejbezpečnější způsob léčby je roztok s antibiotiky. Zkuste zajít do tamní lékárny a požádejte lékárníka o pomoc. Ptejte se na směs - roztok těchto dvou účinných látek: gentamicinum 3 mg/ml a dexamethasoni natrii phosphas 1 mg/ml. Pak to užívejte 3 krát denně tři kapky do bolavého ucha. Při kapání vytáhněte ucho za lalůček, aby se roztok dostal co nejhlouběji do zvukovodu. Když se vám nepodaří sehnat antibiotika, tak si kupte APO-Ibuprofen 400 mg a užívejte jednu tabletu po 5 hodinách. To pomůže zmírnit bolest a zastaví to rozvoj zánětu. Po návratu do ČR si nechte ucho zkontrolovat na oddělení ORL.
Menstruační bolesti po menstruaci mohou vznikat drážděním nervových zakončení v břiše. Dráždit mohou různé látky tělu vlastní i cizí, záněty, výrůstky, vředy až nádory.
Nejčastější příčiny jsou:
špatná strava, přejídání (kde je řešením ubrat na množství a zlepšit svou výživu);
poruchy menstruace (únava, bolest břicha, podbřišku, zad, kříže, beder, hlavy, otoky nohou, svědění pochvy, zvracení, podrážděnost, úzkost, lítostivost);
zánět slepého střeva (bolest břicha a pravého podbřišku citlivá na dotek, pocit na zvracení až zvracení, nechutenství, zvýšená teplota);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
dráždivý tračník (průjem či zácpa, silná potřeba vyprazdňování nejčastěji po jídle, bolest břicha, plynatost, pocit plnosti, deprese);
zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče (bolest břicha, bělavá, mastná stolice, průjem, tmavá moč, žloutenka, svědění kůže, teplota, potíže s trávením);
zánět žaludku nebo gastroduodenální vřed (bolest břicha, nevolnost, zvracení, nechutenství, pocit plnosti, bolest hlavy, zápach úst, krev ve stolici);
střevní neprůchodnost, ileus (záchvatovitá, urputná bolest břicha, zvracení, absence stolice).
Další možné příčiny:
zánět močových cest (časté močení, pálení, bolest při močení, tmavá, zakalená, zapáchající moč, možná příměs hnisu či krve, bolest zad);
Crohnova choroba (únava, bolest břicha, průjem, nadýmání, teplota, hubnutí, krev ve stolici, bolest kloubů, žlučové, ledvinové kameny, zánět duhovky, bolestivé uzlíky v podkoží);
ulcerózní kolitida (únava, krev ve stolici, bolesti břicha, konečníku, bolestivý vleklý průjem i několikrát denně, plynatost, nadýmání, teplota, bolest kloubů, afty);
Eustachova trubice (tuba pharyngotympanica) nebo sluchová trubice (tuba auditiva (eustachii)) je trubice dlouhá asi 3,5–4,5 cm, která spojuje nosohltan a dutinu středního ucha a umožňuje tak vyrovnávání tlaku na obou stranách bubínku. Mohou jí, hlavně v dětském věku, pronikat záněty do středního ucha.
Eustachova trubice neboli sluchová trubice je v dospělosti dlouhá tři až čtyři centimetry a má přibližně tvar dvou trychtýřů spojených k sobě úzkými konci. Její lumen má přibližně tvar trojúhelníku s průměrnou šířkou dva až tři milimetry a svírá s lebeční bazí úhel 45 stupňů. V dětském věku je tuba kratší, širší a méně skloněná vzhledem k bazi lební, růstem jedince se tyto poměry mění. Trubice se skládá z části kostěné a chrupavčité. Kostěná část tvoří laterální třetinu tuby a začíná oválným otvorem nad dnem středoušní dutiny. U zdravého jedince je vždy patentní. Chrupavčitá část tvoří asi dvě třetiny délky tuby a otvírá se do nosohltanu zhruba 10 milimetrů nad úrovní tvrdého patra. Chrupavka tvořící podklad trubice má tvar obráceného háku a vyčnívá do nosohltanu, kde tvoří torus tubarius. Bod spojení chrupavčité a kostěné části je nejužším místem celé tuby. Lumen je vystláno cylindrickým řasinkovým epitelem s nahromaděním hlenovitých žlázek v oblasti faryngeálního ústí, po dosažení středoušní dutiny přechází v epitel smíšený. Za aktivní otvírání tuby je zodpovědný jediný sval (m. tensor veli palatini).
Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní, a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo ční do pochvy shora. Když žena stojí vzpřímeně, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močové trubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.
Pojem „vagina“ se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý.
V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou, nebo dokonce sterilní péči je zbytečná až škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.
Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její správné funkci:
Bartholiniho žláza – nachází se po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice; ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
Funkce pochvy:
při pohlavním styku přijímá samčí penis (může dojít k oplodnění);
rodí se skrz ni (v případě přirozeného porodu);
poskytuje kanál pro odtok menstruační krve.
Pochva v pubertě
Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.
Pochva po porodu
Při porodu se pochvou dostává z dělohy na svět dítě. Protože je hlavička dítěte při porodu již velmi velká, představuje porod pro pochvu výjimečnou zátěž. Právě proto se používá nástřih hráze. Pochva většiny žen porod přestane bez většího poškození a vrátí se po něm téměř do původního stavu.
