Už od narození miminka se rodiče vždy těší na jeho první krůčky, které budou předzvěstí jeho objevování světa. Dolní končetiny jsou ale velmi složitým systémem skládajícími se z mnoha částí, a i proto jejich „ovládnutí“ některým dětem trvá déle.
Dolní končetina
a) kosti
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolníkončetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolníkončetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
V naší poradně s názvem ČERVENÉ NOHY OBE POD KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Arnold.
Zdravim a prosim o radu.Maminka 85 ma jiz 24 hodin cervene obe nohy,jako by si natahla svetle cervene podkolenky i tak pod kolenem ohranicene na obou nohach.Trpi leta plisni na nohach,mezi prsty. Pred 25 lety si z lazni dovezla exzem Ruzi,ktera ji obcas na leve noze vystoupi,dnes se me to nezda,ale tuhle nohu ma po uraze zlomeniny stale oteklou ,koleno,kotnik a modre zilky jiz 20 let.
Dala jsem ji let proti alergii,Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Může to být cévní dermatitida, která je známá také jako žilní ekzém. Je způsobena zánětlivými účinky nashromažděné krve v tkáňových prostorech dolních končetin. Stejně jako u všech typů ekzémů se postižená kůže stává svědivou, červenou, oteklou, šupinatou, praskající a teče z ní voda. Může postihovat obě končetiny současně. Tady je vidět, jak vypadá cévní dermatitida https://www.google.com/imag…
Další možná příčina je lipodermatoskleróza (LDS), což je zánět podkožního tuku a projevuje se jako fibrózní, rigidní, červená nebo hnědá kůže, obvykle postihující dolníkončetiny od kolen dolů. Nohy při této nemoci vypadají jako obrácené láhve od šampaňského. V akutním stavu se LDS projevuje jako bolestivý zánět. Může postihovat obě končetiny současně. Tady můžete vidět, jak lipodermatoskleróza vypadá https://www.google.com/imag…
Léčba lipodermatosklerózy může zahrnovat léčbu žilní nedostatečnosti, podložení nohou výše než srdce a stažení elastickými kompresními punčochami. V některých obtížných případech může být stav vylepšen použitím fibrinolytického činidla, Stanozolu. Fibrinolytická činidla využívají enzymatický účinek k rozpuštění krevních sraženin a umožnují zprůchodnit krevní rečiště. Stanozol je vpravován injekčně přímo do postižené oblasti.
Situaci by měl vidět praktický lékař, popřípadě kožní lékař a nebo gerontolog, neboť hrozí komplikace z nekontrolovaného vývoje tohoto stavu.
Ze středního mozku vycházejí první 4 nervy. Z Varolova mostu vychází pátý – trojklaný nerv. Ostatní hlavové nervy mají začátek v prodloužené míše. Jsou to nervy párové a člověk má těchto párů 12. Hlavové nervy jsou to proto, že se rozvětvují převážně v oblasti hlavy a krku. Jejich úprava je o dost složitější, než tomu je u nervů míšních. Některé hlavové nervy obsahují pouze dostředivá vlákna, jiné zase pouze odstředivá a některé jsou povahy smíšené. K nervům dostředivým řadíme čichový, zrakový a předsíňohlemýžďový nerv. Mezi odstředivé hlavové nervy patří okohybný, kladkový, odtahující, lícní, přídatný a podjazykový nerv. Nerv trojklaný, jazykohltanový a bloudivý obsahuje nervy smíšené povahy. Hlavové nervy mají většinou smíšená vlákna, kromě čichového, zrakového a sluchového, které mají pouze senzorická vlákna. Všechny začínají (motorické a autonomní) nebo končí (senzitivní) v jádrech hlavových nervů v mozkovém kmeni.
Ve svém příspěvku ZNECITLIVELE HORNI KONCETINY- OD LOKTU DOLU(PO ALKOHOLU) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, můj kamarád pil alkohol a přehnal to a ztratil vědomí, musel jsem se o něj starat, blil a byl jak mrtvý. Už 3 dny po té, co se ráno zotavil, necítí horní končetiny od loktu dolů. Myslíte, že je to vážné? Popř. Pokud ano, co je za potíž.
Děkuji, Petr.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Mozkové či hlavové nervy, latinsky nervi craniales, jsou nervy periferní nervové soustavy, které na rozdíl od spinálních nervů vycházejících z míchy, vystupují z mozkového kmene (prodloužené míchy, Varolova mostu a středního mozku). Z mozkového kmene vystupuje třetí až dvanáctý hlavový nerv, první a druhý hlavový nerv jsou vývojově výchlipkami mozku. U člověka existuje 13 párů hlavových nervů, tradičně jich je ale rozlišováno pouze 12, označovaných číslicemi od I do XII. Zbývající pár, objevený později, nervus terminalis, je ve skutečnosti první. Aby nebylo nutné měnit tradiční číslování, označuje se číslem 0. Většina nižších obratlovců má 17 párů hlavových nervů (oproti blanatým mají navíc nervy postranní čáry). Společně s míšními (spinálními) nervy tvoří mozkomíšní (cerebrospinální) nervy. Jedná se o párové struktury vystupující z mozkového kmene, výjimku tvoří I. a II. hlavový nerv.
Ve svém příspěvku MRAVENČENÍ V KONČETINÁCH,BUŠENÍ SRDCE, ZTUHLÉ KONČETINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Šromová.
Brala jsem léky Lexaurin a Mabron léta. Po náhlém vysazení (lékařka) se u mě projevily bolesti, ztuhlé končetiny a mravenčení, zpomalená činnost, zhoršení paměti, vidění. Byla jsem na psychiatrii, kde mě byla ordinována medikace Trittico a Neurontin a Novalgin. Šla jsem na vl. žádost domů, stav je horší a horší. Vyšetření v nemocnici mě nikdo nenabídl. Už jsem nešťastná, nemůžu nic dělat a to málo jen s nejvyšším nasazením. Prosím, nechce se mě už ani žít, manžel má se mnou svatou trpělivost, ale nevím, jak to dlouho vydrží. Je mě 68 let a prý na to nevypadám, ale pozoruju, jak jsem za ty skoro 3 měsíce sešla. Jarmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra 123.
Jarmilo,úplně vám rozumím,mám to stejné.Lékaři si nevědí rady.Také je podezření,že by to mohly dělat ledviny,to ještě nemám vyšetřeno.Je mě 70 let a jsem úplně vyřízená,kdyby aspoň nebyly ty hrozné bolesti.Do nemocnice na vyšetření mě nikdo nevzal,nevím co budu dělat.
Příznaky neuropatií závisí na tom, které nervy jsou postiženy. Neuropatie můžeme rozdělit dle toho, zda postihují somatické nervy - periferní neuropatie, které mají na starost vedení citlivosti a zabezpečení pohyblivosti svalů, které můžeme ovlivňovat, nebo autonomní nervy, které se starají o vnitřní orgány - autonomní neuropatie. Postižení nervů může být dále symetrické, to znamená, že je postižení na obou končetinách stejně vyjádřené, nebo asymetrické.
Periferní neuropatie: Nejčastější diabetickou neuropatií je tzv. symetrická distální (senzitivní a motorická) neuropatie. Postihuje nervy rukou, ale zejména nohou a chodidel. Nejdříve postihuje nervy, které slouží vnímání citlivosti. Projevuje se jako snížené nebo oslabené vnímání bolesti, tepla a chladu, což může vést k úrazům nebo popálením, a to přispívá ke vzniku špatně se hojících ran. Pozoruje se také brnění, pálení, píchání, které začíná u palců a šíří se nahoru. V noci se objevuje až nesnesitelná ostrá a rýpající bolest bránící spánku. Objevuje se také zvýšená citlivost k jemnému doteku, například i jemná pokrývka v noci může vyvolávat až velice nepříjemné pocity až bolest. Později se přidávají příznaky z postižení motorických nervů. Vznikají obtíže s udržením rovnováhy a koordinace, ruce začínají být neobratné, může se zhroutit nožní klenba. Přidává se svalová slabost a problémy s chůzí, dochází k zakopávání. Kůže na končetinách se také mění. Je suchá, svraštěná, tenká, jakoby více průsvitná, nepotí se a ztrácí se ochlupení.
Mezi asymetrické periferní neuropatie patří tzv. proximální neuropatie (amyotrofie). Postihuje svalstvo pánevního pletence a stehen. Vyskytuje se většinou u starších mužů s diabetem 2. typu. Projevuje se bolestí v hýždích a stehnech. Začíná většinou na jedné straně. Dále se projevuje svalovou slabostí, nemocní mají problémy se vstáváním ze sedu a při chůzi zejména z a do schodů.
Další skupinou je fokální mononeuropatie. Postihuje většinou jeden nerv, takže je nesymetrická. Může způsobit velké bolesti, ale většinou do několika týdnů sama odezní. Dochází k postižení okohybných nervů. To se projevuje šilháním, dvojitým viděním a padáním víčka.Také dochází k postižení lícního nervu s jednostranným poklesem ústního koutku, poklesem spodního víčka. Není možné například vrásčit čelo či sešpulit rty. Někdy se fokální neuropatie objevuje, když je nerv utlačován a prochází stěsněným prostorem. Je to například u syndromu karpálního tunelu, nebo jiných úžinových syndromu. Projeví se brněním, necitlivostí, otokem a bolestí prstů hlavně v noci, kdy dochází nečinností k sníženému překrvení nervu. Pak stačí jen rukama z
V naší poradně s názvem NECITLIVOST A BRNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den, poslední zhruba 3-4 týdny mě na pravé ruce brní, mravenčí prostředníček a prsteníček, postupně se mi začíná přidávat i malíček s ukazováčkem. Zprvu jsem prsty nejdříve jen necítila a postupně se začalo přidávat brnění, myslela jsem si že se nedostatečně prokrvují že jsem si ruku třeba přeležela nebo tak, ale začalo se mi to opakovat čím dál častěji a to i když ruka jen volně leží nebo i když něco dělám, v noci se budím bolestí která mi vystřeluje až k lokti. Když mě začnou takto prsty brnět nedám ruku v pěst, neudržím v ní hrníček apod. Prsty částečně bledou ale není to nijak extra, spíše mám prsty i dlaně takové červeno-bílo puntíkaté. Jsem nyní ve 38tt těhotenství, mluvila jsem o svém problému se svým gynekologem, který mi doporučil návštěvu neurologa, ale zároveň mě upozornil, že vzhledem k mému stavu se mnou nyní nikdo nic dělat nebude. Proto bych se ráda zeptala, mám zkusit navštívit neurologa nebo vyčkat až porodím zda problém přetrvá a pak teprve navštívit neurologa? Je možné že můj problém způsobuje těhotenství a po porodu vymizí ?
Předem děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš problém může mít vysvětlení v deformaci páteře vlivem váhy plodu, který nosíte. Vaše děťátko, jak roste, tak nabírá na hmotnosti a to vše musí udržet páteř, zejména ta bederní. Proto se na bedrech vytvoří lordóza (prohnutí páteře dovnitř), která se zároveň kompenzuje v hrudní oblasti kyfózou a vyvrcholí to zase lordózou na krku. A právě páteř v hrudní a krční oblasti zásobuje nervovými vlákny horní končetiny. Místa, kde vycházejí nervy z míchy mohou být těmito kyfózami a lordózami utlačována a to pak způsobí tyto problémy. Ve skutečnosti se s rukou nic moc neděje, ale vlivem dráždění tlakem u páteře je do mozku přiváděna informace o pálení, necitlivosti, atd. S tím souvisí i opačný směr, kdy je z mozku vyslán signál do ruky, aby něco uchopila, ale ten tam nedojde v pořádku a ruka pak nic neudrží. Co s tím? Určitě by bylo vhodné navštívit neurologa, popřípadě i ortopeda. Můžete si ale pomoci i sama, a to pravidelným cvičením a protahováním páteře podle Ludmily Mojžíšové, více zde: https://www.cviceni-mojziso… . Také se zamyslete, jak spíte, jestli během spánku měníte polohy a nebo celou noc spíte jen v jedné. Prospěšné je polohy střídat a začít hned před usnutím v jiné poloze, než v té oblíbené. Dále, pokud jste pravák, tak se zamyslete, které z činností můžete přenechat na levou ruku a snažte se jí více používat. Masáže, to je také velmi prospěšné, zejména Dornova metoda, více zde: https://www.dornova-metoda.… .
Tepny dolních končetin jsou nejčastější periferní lokalizací projevů aterosklerózy – kornatění tepen. Při progresi aterosklerotického postižení tepen dolních končetin dochází k zužování tepen, jejich uzávěrům a tím také k adekvátním klinickým potížím pacienta. Onemocnění může být velmi často takzvaně němé, tedy bez příznaků. Postupně se ale projevuje širokou škálou potíží. Nejčastějším prvním příznakem je bolest končetiny nebo její části při určitém zatížení, například při chůzi. Bolesti postihují nejčastěji svaly lýtka, stehna, ale i chodidla nebo hýžďové svaly. Často se potíže mylně přisuzují postižení kloubů nebo páteře. Intenzita potíží se často zvětšuje a v pokročilých stadiích mohou být bolesti i klidové a mohou se objevit i trofické defekty tkání dolních končetin, nejčastěji na bérci a chodidle. Toto již jsou velmi alarmující známky ohrožení končetiny. Proto je vhodné onemocnění řešit v jeho časnějších stadiích. Onemocnění může mít formu chronickou, tedy podobu dlouhodobých potíží, nebo může přijít náhle, akutně, a bezprostředně ohrožovat vitalitu končetiny a ohrožovat pacienta i na životě.
Podstatná část oboru cévní chirurgie se zabývá právě problematikou tepen dolních končetin. K dispozici je rozsáhlé portfolio možností, jak následky aterosklerózy napravit a zlepšit prokrvení dolních končetin.
Z chirurgických výkonů se provádějí výkony, jakými jsou různé typy desobliterací tepen (odstranění zužujících sklerotických plátů z tepny), dále bypassy nejrůznějších typů a délek. Od bypassů, které přemosťují pouze několikacentimetrový úsek, až po bypassy, které přemosťují uzavřené tepny dolníkončetiny téměř v celé jejich délce. Možností jsou i extraanatomické bypassy, které přivádějí do dolníkončetiny krev z míst neobvyklých pro cévní zásobení dolníkončetiny.
Jako materiál pro bypassy se používá buď povrchní žíla z dolníkončetiny, která se použije jako tepenná náhrada, nebo cévní protézy z různých speciálních biosyntetických či syntetických materiálů.
Postižení tepen může být chronické nebo akutní (náhlé, bez předchozích postupně nastupujících problémů). A stejně tak i řešení vyšetřování může být plánované (u chronických potíží) nebo akutní u potíží akutních. Často se musí provést cévní rekonstrukce okamžitě, aby se zachránila končetina nebo život pacienta.
U akutních cévních uzávěrů se provádí obvykle trombembolektomie, tedy urgentní odstranění krevních sraženin z tepen pomocí speciálních katetrů. Obdobnými technikami se řeší také výdutě na tepnách dolních končetin, které pacienta ohrožují jednak svým prasknutím a krvácením, jednak postupným ucpáváním krevními sraženinami, čímž ohrožují končetinu nedostatečným zásobováním krve.
Stejně jako u jiných typů cévních výkonů i zde je široké pole využití endovaskulárních intervenčních technik a také možnost využití hybridních výkonů, které umožňují reparovat velmi rozsáhlá postižení tepenného systému dolních končetin za spolupráce cévního chirurga a intervenčního radiologa.
V naší poradně s názvem BRNĚNÍ PRSTŮ PO CHEMOTERAPII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Zedlová.
Dobrý den,
může mě někdo poradit jak vyléčit brnění a sníženou citlivost na prstech rukou a nohou po chemoterapii?
Nechci hned brát zase léky. Chtěla bych poradit nějakou mast, pokud má někdo s nějakou mastí dobrou zkušenost, prosím o radu.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Brnění a snížená citlivost končetin souvisí s nervy, které vedou z páteře - míchy. Tyto nervy je třeba uvolnit vhodnými masážemi a speciálními tlaky po celé jejich dráze. S tímto nejlépe pomůže fyzioterapeut, který se zabývá dornovou metodou. Dornova metoda už mnohokrát v podobných případech pomohla. Fyzioterapie je lékem podobně jako masti nebo prášky. Zkuste to.
Také zuby mají své nervy, a když začnou trápit, člověk se může z bolesti také zbláznit.
Každý náš zub je velice zajímavá skládačka. Je složen ze tří častí: má korunku, krček a kořen. Korunka je to, co vidíme v ústech, kořen je uvnitř v zubním lůžku a krček spojuje korunku s kořenem. Když bychom zub prořezali, uvidíme v něm na povrchu sklovinu – nejtvrdší vrstvu, která je navrchu zubu a chrání ho. Pod sklovinou je zubovina, o něco měkčí hmota žluté barvy, a pak následuje zubní dřeň, která je plná zubních nervů a cév. A při nervech zůstaneme – umí jít totiž pořádně na nervy!
Počet nervů v zubech je různý, záleží na typu zubu. Například řezáky mají zpravidla jeden nebo dva nervy, třenové zuby jeden až tři a ve stoličkách jsou tři až čtyři nervy. Právě nervy se ozývají jako první, když nám zub napadne kaz. Jsou velice citlivé a do mozku vysílají signály bolesti. Nejčastěji umí zubní nervy rozdráždit zápaly zubní dřeně a záněty kolem kořene zubů.
Těchto problémů si nelze nevšímat – projevují se spontánní bolestí, která se zhoršuje zejména večer a v noci a tato bolest je pulzující. Kromě toho cítíme v zubech velkou citlivost při střídaní chladného a teplého prostředí i jídla. Když onemocnění zanedbáme, zubní dřeň začne odumírat a zánět se rozšíří až na hrot kořene zubů. Tak vzniká periodontitida, která se kromě bolesti zubů projevuje také zvýšenou teplotou, bolestmi při zakousnutí a pocitem, jako bychom měli i vystouplé zuby.
V naší poradně s názvem VÝSKYT KYSELINY MOČOVÉ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Suchánková.
Dobrý den.
Bohužel také patřím mezi postižené výskytem kyseliny m. v krvi. Moje strava je normální až střídmá, proto mne toto zjištění zaskočilo. Nevím, jak bych měla jídelníček ještě přísněji upravit, jelikož si myslím, že až na pití množství tekutin, tak to by mohl být jediný důvod výskytu nemoci. Zřejmě to budou nervy, ty mám věčně na pochodu. Zdravím!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemoc dna je vlastně nemoc ledvin. Někteří lidé si dnu přivodí sami během života, pitím piva, přejídáním se masa a čokolády. U jiných lidí i normální strava může zapříčinit zvýšenou kyselinu močovou v krvi, protože nefungují správně ledviny. Naštěstí existují léky, které napomáhají nemocným ledvinám odvádět tuto kyselinu z těla ven. S jejich pomocí a s omezením některých potravin lze dnu zvládnout. Nervy... Pochopitelně nervy hrají velkou roli pro zdraví celého organismu. Pokud vám váš vztek nenavozuje euforii, ale naopak jste po něm smradlavě spocená, znechucená a často i unavená, tak zkuste navštívit psychologa. Psycholog vám poradí, jak se lépe vyrovnat s nástrahami, které vás provokují. Klidnější mysl znamená prožít život více v pohodě, zdravěji a déle.
Ano, bolest na krku, zejména z krční páteře, může být pociťována jako bolest zubů nebo přenesená bolest v čelisti a zubech. K tomu dochází proto, že nervy v krku a čelisti jsou úzce propojeny a podráždění nebo stlačení nervů v krku může být mozkem chybně interpretováno jako bolest pocházející ze zubů.
Přenesená bolest
Jev, kdy je bolest pociťována na jiném místě, než je její původ, se nazývá přenesená bolest.
Problémy s krční páteří
Stavy, jako je výhřez ploténky, artritida nebo natažení svalů v krční páteři, mohou dráždit nebo stlačovat nervy, které putují do obličeje a čelisti.
Nervová spojení
Trigeminální nerv, který poskytuje citlivost obličeji a čelisti, má větve, které se spojují s nervy v krku. Pokud jsou tyto nervy postiženy v krku, bolest může být pociťována v zubech nebo v čelisti.
Problémy se zuby
Nejen bolest krku může způsobovat bolest zubů, ale i naopkak bolest zubů může také způsobovat bolest krku, což vytváří složitý vztah.
Příklady
Bolest krku způsobená cervikální spondylózou nebo svalovými křečemi se může projevit jako bolest zubů, zejména v dolní čelisti.
Problémy s čelistním kloubem
Problémy s čelistním kloubem mohou také způsobit bolest vyzařující do krku a hlavy, včetně zubů.
Kdy vyhledat odbornou pomoc
Pokud pociťujete bolest zubů doprovázenou bolestí krku, je důležité navštívit zubaře nebo praktického lékaře, aby se zjistila základní příčina. Pokud je bolest krku silná, doprovázená otokem nebo potížemi s dýcháním či polykáním, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO OPERACI KŘEČOVÝCH ŽIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Jsem 3 a půl měsíce po operaci křečových žil a stále mám místa i velikosti dlaně i s prsty,která vůbec necítím.připadne mi to jako přeříznuté nervy.Je prosím něco co by půsbilo aby se nervy spojily?Necitlivá místa mám na bérci a na vnitřní straně stehna. Děkuji za radu. Ludmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cvičení a masáže. Musíte něčím stimulovat nervová zakončení, aby se mohla obnovit vazba vedoucí do mozku. Zkuste zajít na neurologii a dohodněte s lékařem další postup vaší rehabilitace.
Bolest bederní páteře a kyčlí po radioterapii pánve je běžným jevem v důsledku změn tkání a možného poškození nervů. Tato bolest může pramenit z radiačně indukované fibrózy, poškození nervů (radiačně indukovaná bederní plexopatie) nebo z kostních problémů, jako jsou zlomeniny z insuficience.
Radiační fibróza
Přirozená hojivá reakce těla na záření může vést k fibróze (tvorbě jizevnaté tkáně) v ošetřované oblasti, což způsobuje ztuhlost a bolest v kyčlích a dolní části zad.
Radiačně indukovaná bederní plexopatie RILP
Záření může poškodit nervy v lumbosakrálním plexu (síť nervů v dolní části zad a pánvi), což vede k bolesti, necitlivosti nebo slabosti nohou.
Poškození kostí
Záření může oslabit kosti, takže jsou náchylnější k zlomeninám z insuficience (malé praskliny) nebo jiným zraněním, zejména v pánvi a páteři.
Další faktory
Změny ve střevech nebo jiných tkáních v důsledku radiace mohou také přispívat k bolesti v pánevní a bederní oblasti.
Příznaky
Ztuhlost a bolest v kyčlích a dolní části zad.
Obtíže s pohybem a flexibilitou v kyčlích a dolní části zad.
Bolest, která může být popsána jako bolestivá, ostrá nebo střílející.
Necitlivost, brnění nebo slabost v nohou (v případech poškození nervů).
Léčba
Lékařské vyšetření
Je nezbytné konzultovat se zdravotníkem, aby se určila konkrétní příčina bolesti a vyloučily další potenciální problémy.
Léčba bolesti
Mohou být předepsány léky, jako jsou léky proti bolesti nebo léky na nervovou bolest.
Fyzioterapie
Cvičení ke zlepšení flexibility, síly a rozsahu pohybu mohou být velmi užitečná.
Další terapie
K léčbě bolesti a zlepšení funkce lze použít povrchové teplo, elektrickou stimulaci a další metody.
Zdraví kostí
Doplňky stravy, jako je vápník a vitamín D, spolu s cvičením s činkami mohou pomoci udržet hustotu kostí.
Řešení poškození nervů
Pokud je diagnostikována RILP, lze zvážit léčbu, jako je léčba bolesti, nervové blokády nebo jiné terapie.
Trpělivost a vytrvalost
Zvládnutí bolesti a zlepšení funkce po radioterapii může vyžadovat čas a důsledné úsilí.
Ve svém příspěvku BOBKOVÝ LIST - NA NERVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Hezký článek, zrovna se totiž zajímám o pozitivní účinky bobkového listu. Na terase si pěstuji vavřín a plánuji menší sklizeň :) Na https://vsestihnu.cz/media/… jsem se dočetla, že se dá bobkový list použít i jako lék na nervy, jelikož zklidňuje nervovou soustavu, tudíž bych si z něho ráda udělala čaj. Nemáte někdo návod, jak se dělá?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlína.
Prosím vás mám se zeptat čaje zbobko čeho listů jak se to mure pita kolikrát dene
Na každé straně prostaty jsou malé skupiny nervů. Jejich poslání je umožnit erekci penisu. Jestliže se rakovina nerozšířila do těchto nervů, tak operující lékař se pokusí je zachránit a nechat je na místě. Tento typ operace se nazývá "nervy šetřící operace." I když se povede provést tuto nervy zachovávající operaci, tak zde stále existuje velké riziko, že tyto nervy nebudou po operaci správně fungovat, jak by měly. To znamená, že je zde pravděpodobnost toho, že nebudete moci dosáhnout erekce po dobu asi 12 měsíců od operace. Erekce znamená, že penis ztvrdne a je připraven k pohlavnímu styku. Pokud jste měli potíže s erekce už před operací, nebude to s erekcí po operaci lepší. U některých mužů, ačkoliv u nich byla provedena nervy šetřící operace, tak u nich nedojde k obnovení možnosti dosáhnout přirozené erekce a vzniká u nich tak zvaná erektivní dysfunkce, neboli impotence. Existují ale léky a zdravotnické prostředky, které mohou pomoci s dosažením erekce. Poraďte se o těchto možnostech se svým lékařem nebo zdravotní sestrou. Poté, co budete mít odebrání prostaty za sebou, tak, nebudete mít spermie, abyste mohl počít dítě. Až budete mít sex po prostatektomii, tak vaše vyvrcholení bude jiné než před operací. Po odstranění prostaty při vyvrcholení nebudete mít ejakulát. Tento jev se nazývá suchá ejakulace.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
V naší poradně s názvem HLAVOVÉ NERVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek Široký.
Jak se dá vyšetřit toto nervové složení zda funguje dobře když trpím závratí a na nic se nepřišlo.nervovou soustavu mi nikdo nevyšetřoval.kdo a jak to vyšetří? děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlavové nervy, ale i všechny ostatní vyšetřuje a lečí lékař neurolog. Neurologie má mnoho vyšetřovacích metod, které odhalí případné anomálie ve funkčnosti.
Zuby horní čelisti: senzitivita je vedena cestou n. maxillaris (2. větev trigeminu), v alveolech zubů je vytvořen plexus dentalis superior, z něhož odcházejí nervy dvěma (někdy třemi) cestami – z tuber maxillae nn. alveolares superiores posteriores a vstupují do hlavního kmenu n. maxillaris do fossa pterygopalatina, nn. alveolares superiores anteriores odvádějí senzitivitu z předních zubů a jdou maxillou do n. infraorbitalis, někdy jsou i nekonstantní nn. alveolares superiores medii.
Zuby dolní čelisti: senzitivita je vedena cestou n. mandibularis (3. větev n. trigeminus), konkrétně jeho větve n. alveolaris inf.
Funkce
Ze struktury zubu vyplývá, že dřeňová dutina je vyplněná zubní dření, tudíž vazivem, cévami a nervy, které zajišťují zásobení zubu všemi potřebnými látkami a zároveň nás informují prostřednictvím nervového systému o tom, co se se zubem děje – vnímáme teplo, chlad, tlak a další. Vazivové periodoncium je také napojeno na cévní a nervový systém a kontroluje sílu, jakou je zub zatěžován či páčen.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Při poškození zubní dřeně (nejčastěji mikroby) tato odumírá a zub bez dřeně je lidově označován jako „mrtvý zub“. Při správném ošetření kořenového kanálku hermetickou výplní a zdravém periodonciu může zub dále v ústech fungovat a být objektem estetického ošetření.
Závěr
Pro správný vývoj a zdraví jedince je důležitá optimální skladba potravy. K vyvážené stravě by měly být děti vedeny od útlého věku. Pokud si zafixují správné stravovací návyky v dětství, je velká pravděpodobnost, že se jimi budou řídit i v dospělosti.
Kromě stravy je samozřejmě důležitá i ústní hygiena a pravidelné preventivní prohlídky u stomatologa.
Uměli byste odpovědět správně na tyto otázky:
Jaká je minimální doporučená doba pro čištění zubů?
Který z prvků se nejvíce uplatňuje při ochraně zubní skloviny a díky tomu pomáhá chránit zub proti zubnímu kazu?
V naší poradně s názvem GILENYA DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Brzáková.
Dobrý den, užívám tabletu Gilenya 5 týdnů a začaly mi otékat nohy, hlavně kolem kotníků. Dá se s tím něco dělat ? Nikdy jsem na to netrpěla.
Irena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék gilenya je nový lék na roztroušenou sklerózu a nežádoucí účinky se teprve shromažďují. V každém případě je nezbytné, abyste o otoku kotníků informovala lékaře, který vám gilenyi předepsal. Gilenya je velice účinný přípravek, ale bohužel s vážnými vedlejšími účinky zvláště na srdce. Proto to nepodceňujte a jděte s tím k doktorovi. Místo gilenye je možné případně použít lék interferon beta.
Na omezení otoků je vhodné nosit kompresní punčochy, střídavě ochlazovat dolníkončetiny a také zvedání nohou vzhůru v leže s oporou o stěnu.
kroužení nohy v kotníku, přičemž bérce jsou podloženy tak, aby byly dolníkončetiny uloženy do 45 ° vůči trupu;
přitahování kolene k břichu a napřímení nad podložku.
Každý cvik je vhodné provést tempem 40 opakování/min. v celkovém rozsahu 2/3 celkové doby od zahájení cvičení po vznik ischemické bolesti, při které bylo nutné cvičení přerušit. Následuje 2–3minutová relaxační pauza. Cvičení je nutné opakovat dvakrát až třikrát v jedné tréninkové sérii dvakrát a vícekrát denně.
Závažnou chybou je podkládání dolních končetin izolovaně pod koleny, kdy může dojít k útlaku cév s nežádoucím snížením průtoku krve. Pro zvýšenou polohu dolních končetin podkládáme holeně po celé délce.
Cvičení vsedě
Cvičení vsedě předchází korekce a nácvik správného sedu. Chodidla jsou na šířku pánve vzdálené od sebe a jsou opřeny celou plochou na podložce, během cvičení je vyvíjen rovnoměrný tlak na podložku z oblasti paty, příčné klenby, nepřetěžujeme kotník přesouváním tlaku na vnitřní hranu chodidla. Kolena jsou optimálně vsedě těsně pod úrovní kyčlí a bérce a směřují kolmo k zemi nebo jen mírně šikmo s úhlem ohnutého kolena menším než 90 °. Pánev je ve středním postavení nebo nakloněná dopředu, nepřeklápí se dozadu, což vede k zakulacení páteře. Pánev se lehce naklopí dopředu – do anteverze, napomůže zdvižení a vypnutí hrudníku. Ramena lehce stáhneme dolů, čímž zlepšíme fixaci lopatek.
Vsedě provádíme:
výpony na špičky;
střídavé zvedání špiček s oporou o patu.
Každý cvik je vhodné provést tempem 40 opakování/min. v celkovém rozsahu 2/3 celkové doby od zahájení cvičení po vznik ischemické bolesti, při které bylo nutné cvičení přerušit. Následuje 2- až 3minutová relaxační pauza. Cvičení opakovat dvakrát až třikrát v jedné tréninkové sérii dvakrát až třikrát denně.
Cvičení vestoje
Cvičení vestoje začínáme nácvikem správného stoje, tedy postavení částí: hlava, hrudník, břicho, dolníkončetiny. Chodidla jsou na šířku pánve rovnoběžně nebo jen v mírném úhlu vytočené od sebe ven. Kolena nepřetěžujeme do maximálního natažení, tedy „uzamčení“. Břicho zatáhneme, zakřivení páteře ve fyziologických rozmezích dosáhneme lehounkým povytažením trupu nahoru, přičemž ramena jemně stlačujeme dolů, lopatky neodstávají, jsou fixovány k hrudníku, hrudník je v takovém postavení lehce vypnutý dopředu. Hlava je vzpřímená, bez předsouvání brady, brada směřuje jen mírně šikmo dolů a je „zatažená“. Při pohledu z boku by ucho mělo být kolmo nad ram
V naší poradně s názvem CELKOVA ANESTEZIE A KRECOVE ZILY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Dobry den,zajimalo by me,zda jsem vice ohrozena plicni embolii kdyz mam na prave noze viditelne krecove zily a to od kolene po litko,nez ty pacientky,ktere je nemaji???Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, jste více ohrožena. Před operací určitě dostanete kompresní punčochy na obě dolníkončetiny.
Žlučník je vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Žlučník je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Má objem 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části. Tou první je dno (fundus vesicae biliaris), které směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také v místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je tam, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku (corpus vesicae billiaris), které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku (collum vesicae billiaris). Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku (ductus cysticus). Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Zásobení žlučníku krví zajišťuje především větev jaterní tepny (arteria cystica). Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou (vena cystica), která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií (ggl. coeliaca).
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a je hromaděna ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody. Na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči.
Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy. Sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč se ze žlučníku dostává do střeva po příjmu potravy, která obsahuje tuk.
Žluč je produkována v množství cca 0,7–1,2 litru/den. Její základní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol a bilirubin (žlučový pigment).
V naší poradně s názvem ROZTROUŠENÁ SKLEROZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aleš Fous.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat a vědět co to znamená. Moje přítelkyně má 8 let RS. včas se ta nemoc podchytila,léčí se. A proto bych chtěl vědět že ze začátku ušla bez problémů 4km dnes po 8 letech neujde 200m. Po chvilce chůze jí vynechá pravá noha ( přestane fungovat) po chvilce odpočinku může zase jít. Nemyslíte si že by mohlo jít o něco jiného co s RS. nesouvisí. Jestli nemá třeba navštívit neurologa. Díky za odpověd A. Fous
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vynechání funkčnosti dolníkončetiny při chůzi nejspíše souvisí s rozvojem roztroušené sklerózy. Určitě by bylo vhodné stav konzultovat s neurologem. Roztroušenou sklerózou zatím neumíme vyléčit, ale jen dokážeme zpomalit její devastační účinky. Proto neodkládejte návštěvu lékaře.
I. Nervus olfactorius – čichový nerv: přenáší čichové informace do mozku; vlákna začínají v čichové sliznici nosu.
II. Nervus opticus – zrakový nerv: přenáší vizuální informace do mozku; vlákna začínají v oční sítnici.
III. Nervus oculomotorius – okohybný nerv: inervuje 4 ze 6 okohybných svalů a zdvihač očního víčka.
IV. Nervus trochlearis – kladkový nerv: inervuje horní šikmý oční sval.
V. Nervus trigeminus, V/1 Nervus ophtalmicus, V/2 Nervus maxillaris, V/3 Nervus mandibularis – trojklanný nerv: nejsilnější z hlavových nervů inervující obličejovou část hlavy; dělí se na tři větve: V1 – 1. větev (nervus ophtalmicus) oblast očnice a čela, jde přes fissura orbitalis superior a sinus cavernosus; V2 – 2. větev (nervus maxillaris) oblast horní čelisti a nosu, z fossa pterygopalatina a foramen rotundum jde krátký kmen přes dolní část boční stěny sinus cavernosus; V3 – 3. větev (nervus mandibullaris), z dolní čelisti jde z fossa infratemporalis pod bázi lební přes foramen ovale.
VII. Nervus facialis – lícní nerv: inervuje mimické svaly. Jádro leží ve Varolově mostu; nerv vstupuje ve vnitřním zvukovodu do canalis facialis v pyramidě, prochází okolo středoušní dutiny, vystupuje přes foramen stylomastoideus a uvnitř příušní žlázy se rozvětvuje na horní a dolní větev.
VIII. Nervus vestibulocochlearis – sluchově rovnovážný nerv: přenáší informace o zvuku, rotaci a gravitaci (důležité pro rovnováhu a pohyb); vlákna vychází ze sluchového a polohového ústrojí.
IX. Nervus glossopharyngeus – jazykohltanový nerv: inervuje sliznici hltanu, zadní třetinu jazyka a slinné žlázy; umožňuje polykání, přenáší chuť ze zadní třetiny jazyka.
V naší poradně s názvem WARFARIN A GS CONDRO DIAMANT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den , prosím o radu. Mohu společně užívat warfarin a GS condro diamant ? Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Glukosamin je prokazatelně prospěšný pro správnou výživu chrupavek, kloubních vazů, menisků a šlach. I aescin má své prokazatelné účinky na dolníkončetiny. Bohužel však společné užívání glukosaminu s warfarinem je nebezpečné a hrozí zvýšené riziko krvácení. Užívání však možné je, ale musí se snížit dávka warfarinu. Přesnou dávku warfarinu je třeba určit laboratorním vyšetřením krve, o které požádáte svého lékaře, od něhož dostáváte recept na warfarin a zároveň ho i informujete o svém záměru užívat GS condro diamant. Pak je možné společné užívání i trvale. Vlastní neodborná úprava v dávkování warfarinu může přivodit i náhlou smrt.
Takovéto otoky mohou být způsobeny omezeným pohybem nebo špatnou funkcí ledvin. Tento otok vzniká v důsledku nedostatku bílkovin, které se ztrácejí nemocnými ledvinami. Úkolem bílkovin je zadržovat tekutinu v cévách, a pokud k tomuto nedochází, tekutina prostupuje přes cévní stěnu a hromadí se v měkkých tkáních. Nejdříve otok nastupuje v dolních končetinách a postupně se tvoří otoky měkkých tkání celého těla. Těžká forma povšechného otoku se odborně nazývá anasarka.
Další možností jsou varixy. Křečové žíly jsou projevem chronického žilního onemocnění. Žilní nedostatečnost se projevuje například mravenčením, bolestivostí a otoky či nevzhledným zbarvením podkoží končetin. Varixy jsou nejčastější příčinou chronických otoků dolních končetin. Jejich vznik souvisí s nedostatečným fungováním žilních chlopní v povrchovém řečišti systému žil, které napomáhají krevnímu průtoku odkysličené krve proti gravitaci směrem k srdci. Při špatném fungování žilních chlopní se krev v žilách začne městnat, následně se žíly rozšiřují a vytvářejí se pletence, které způsobují mnohé problémy. K rizikovým faktorům patří genetické dispozice, nadváha a dlouhé stání, u žen v těhotenství váha plodu, která stlačuje žíly v oblasti pánve. Prevencí křečových žil je zdravý životní styl a vhodný pohyb.
Současná medicína nabízí mnoho možností, jak ulevit nohám s křečovými žilami. Možné je nošení kompresivních punčoch, aplikace speciálních gelů a krémů, existují rovněž léky či doplňky stravy zpevňující žilní stěnu, samozřejmě lze provést chirurgické odstranění varixů.
Otoky končetin mohou souviset i se špatnou funkcí lymfatického systému. Při tomto problému dochází k otoku od prstů a nártů nohy, který se v čase postupně horší a posouvá se výše po dolní končetině. Otok je na pohmat pevný, tuhý až gumovitý a nebolestivý. Typické pro tento typ otoku je, že ani klidový režim nepomáhá výrazně zlepšit jeho stav. Otoky vzniklé ve spojitosti se špatně fungujícím lymfatickým systémem mohou souviset s vrozenými vadami nebo poškozením lymfatických cév, které může vzniknout po úrazu nebo při infekčním onemocnění, jako je například růže (erysipel).
Z chronických příčin jde nejčastěji o žilní nedostatečnost, tedy varixy (lidově nazývané křečové žíly), a chronický trombotický uzávěr povrchových či hlubokých žil. Méně častou, ale o to závažnější příčinou je nádor nebo patologické zvětšení lymfatických uzlin v pánevní či tříselné oblasti, které způsobuje tlak na cévy dolníkončetiny. Když je příčinou otoku poškození nebo zhoršení krevního zásobení, je otok na pohmat obvykle měkký, elastický a může být bolestivý. U postižené končetiny dochází v důsledku špatného prokrvení i ke změně barvy. Otok končetiny při trombóze je většinou jednostranný, na pohmat může být bolestivý, samovolně neustupuje a má tendenci se zvětšovat. Příčinou bývá znehybnění končetiny po úrazu nebo se otok objevuje po dlouhém cestování, kdy vázne průtok krve žilním systémem.
Lidská noha se skládá z 26 kostí, 19 svalů a ze 107 vazů a je tvořena dvěma částmi, a to pletencem a kostrou volné dolníkončetiny. Pletenec tvoří jediná velká kost, která vznikla tím, že srostly tři kosti v jednu (pánevní, křížová a spona stydká). Je třeba si také uvědomit, že dolní končetina je k trupu připevněna mnohem pevněji než ta horní.
