K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do krku skrz hltan umožňující dýchání během operace. Po této anestezii působí obvykle pacient nějakou dobu zmateně a unaveně. Velká část pacientů po probrání z anestezie také dlouho spí a vůbec si třeba pak nepamatují, že je někdo navštívil, nebo že na ně mluvil. Po celkové anestezii bývá pro pacienty často nepříjemný pocit žízně, který ale nemohou nijak potlačit, protože stejně jako před operací, tak i po ní nesmí pacient nějakou dobu jíst a pít. Pokud by ale žízeň byla nesnesitelná, je vhodné se zeptat zdravotnického personálu nemocnice, jestli si pacient může alespoň namočit rty, to ho sice pocitu žízně nezbaví, ale učiní čekání na vodu snesitelnější. Pacient se ale nemusí bát dehydratace, voda je mu po operaci podávána spolu s jinými látkami kapačkou.
Ve svém příspěvku NESPAVOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Silva Kopecká.
S nespavostí mám taky své zkušenosti, následkem nespavosti bylo u mě vyčerpání, podrážděnost a nesoustředěnost. Kvůli tomuto stavu jsem jednou málem způsobila autonehodu, naštěstí jen odřenina na autě, ale vyděsilo mě to natolik, že jsem si říkala, že musím nespavost řešit. Nechtěla jsem vyloženě prášky na spaní, tak jsem hledala přírodní cestu, zkoušela různé čaje, které mě jen zklidnily, ale se spánkem mi nepomohly. Zkoušela jsem různé doplňky stravy až jsem se dostala k Wecare sleep, který obsahuje extrakty z mnoha bylin pro spánek ve vysoké koncentraci, tím pádem funguje rychleji a na mě má pozitivní účinky. Před spaním si dám dvě tobolky a spím celou noc, ráno se probouzím s energií a mnohem lepší náladou. Myslím, že kdybych nespavost neřešila, tak se utápím v depresi.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nespavost se donedávna nepovažovala za vážné onemocnění a zájem lékařů o ni byl podružný. V současné době je tomu naštěstí jinak. Je to zapříčiněno stále větším tlakem okolí a zvyšujícím se počtem takzvaných nespavců. Podle oficiálních zpráv trpí nespavostí 10–15 % obyvatel, skutečný počet je ale mnohonásobně vyšší. Nespavost je problém, který může mít vliv na kvalitu života. Lidé trpící nespavostí mají buď potíže s usínáním, nebo se spaním. Mohou se probouzet v noci, nebo příliš brzy ráno. Problémy se spánkem mohou přicházet nebo odcházet, nebo mohou být naopak trvalé (chronické).
Krátkodobé problémy se spánkem jsou často spojené s aktuální stresovou situací. Tento stav může trvat několik dní až týdnů.
Chronické problémy se spánkem se nazývají chronická nespavost. Ta je často příznakem jiného zdravotního problému, jako jsou deprese nebo chronické bolesti. Chronická nespavost je méně častá než krátkodobé spánkové poruchy.
V naší poradně s názvem NESPAVOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbara Nosálová.
Na koho se mohu obrátit s mojí nespavosti?Trvá to už skoro 30 let.A mám s tím už problémy. Děkuji předem za odpověď. B.Nosálová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nespavost vám pomůže vyřešit psychiatr. Popovídá si s vámi o vašem životním režimu a zkusí zjistit příčinu nespavosti. Psychiatr má zkušenosti s použitím kvalitních a účinných léků pro řešení nespavosti. Objednejte se na psychiatrii a skoncujte se svými problémy při usínání.
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné nitrožilně dochází k rychlejšímu uspání pacienta.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné nitrožilně dochází k rychlejšímu uspání pacienta.
Většina lidí usne do deseti vteřin a jejich organismus přestává vnímat všechny podněty. Anesteziolog pacienta prostřednictvím přístrojů po celou dobu zákroku hlídá a po probuzení se postará, aby dostal správnou dávku léků proti bolesti. V dnešní době jsou lékaři schopni připravit každému pacientovi anestezii přesně podle jeho diagnózy, věku a případných zdravotních rizik. Není tedy důvod k jakýmkoliv obavám. Lidé mívají strach, že se z narkózy už neprobudí nebo že jim anestezie způsobí nevratné poškození mozku. Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává, a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou bývá pacientova diagnóza. Lidé se také často mylně domnívají, že brnění, snížená citlivost v končetinách či omezení pohybu jsou následkem celkové anestezie, ty však bývají mnohem častěji důsledkem polohy při operaci.
U dětí
Děti podléhají dehydrataci rychleji než dospělí, proto jim smí být podávány čiré tekutiny ještě dvě hodiny před operací, u kojení 4 hodiny, poslední tuhá strava večer před plánovaným výkonem. Hrozí zde aspirace tekutin. Závažné komplikace v souvislosti s anestezií jsou u dětí naprosto ojedinělé, stejně tak poškození mozku. 3-4 hodiny po nekomplikované anestezii se může přistoupit k opatrnému podání tekutin s ohledem na typ výkonu a doporučení ošetřujícího personálu.
U dospělých
U dospělých se večer před operací doporučuje nejíst a šest hodin předem nepít. Dochází totiž k vyřazení obranných reflexů a hrozí riziko vdechnutí žaludečního obsahu. Ženy jsou povinny informovat lékaře o možném těhotenství, měly by mít odlakované nehty, jinak by mohlo dojít ke zkreslení či znemožnění monitorování okysličení krve, které se měří právě na lůžkách pod nehty.
U starých lidí
Starší lidé mohou trpět ztrátou paměti nebo mohou být zmatení. Tyto účinky jsou obvykle přechodné, někdy však mohou trvat déle, a to několik dní nebo týdnů, záleží na metabolismu pacienta.
Ve svém příspěvku PŘÍRODNÍ LÉČBA A NESPAVOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věrka.
Tak to já jsem zastánce přírodní léčby, proto když se mi nespavost delší dobu táhla, tak jsem sáhla po přírodních doplňcích stravy, zkoušela jsem kozlík lékařský, gabu nebo levanduli, tyto všechny extrakty jsem brala zvlášť a nyní jsem objevila Wecare, který obsahuje všechny tyto látky ve dvou tobolkách a spím hlubokým spánkem celou noc až do rána.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a intenzivní pooperační péče (oxygenoterapie, nebulizace, CPAP, polohování, eventuálně bronchoskopické odsátí sputa).
Nejčastějšími poruchami oběhu bezprostředně po operaci jsou hypotenze, hypertenze, poruchy rytmu nebo srdeční nedostatečnost. Hypotenze má příčiny hlavně v hypovolémii při nedostatečném hrazení předoperačních ztrát nebo při pokračujícím pooperačním krvácení anebo může být způsobena vasodilatací při užití některé z centrálních blokád. Hypertenze je nejčastěji spojena s nedostatečnou analgezií, hypoxií, hyperkapnií nebo je příčinou špatně předoperačně kompenzovaná hypertenze. Poruchy srdečního rytmu vznikají v souvislosti s operačním výkonem nejčastěji při elektrolytové dysbalanci, hypoxii a hyperkapnii a u pacientů s postižením kardiovaskulárního systému (ICHS, léčba antiarytmiky). U pacientů s ICHS je v pooperačním období velmi důležitá dobrá ventilace a oxygenace pacienta, dobrá analgezie a normovolemie, aby nedošlo při výše jmenovaných komplikacích ke zhoršení jejich stavu (srdeční selhání, maligní arytmie, čerstvě vzniklá ischémie myokardu).
V bezprostředním pooperačním období je nutné starat se o tělesnou teplotu pacienta (většinou je nutné zahřívání pacienta) a o prevenci pooperační nauzey a zvracení. Příčinou zvracení po anestezii je buď dráždění centra pro zvracení anestetiky a opioidy nebo dráždění z reflexogenních zón (břišní, gynekologické operace, operace uší, strabismu). V těchto případech preventivně působí propofol. Lékaři se snaží vyhnout podání oxidu dusného a podávají se prokinetika (metoklopramid) a antiemetika (neuroleptika - thietylperazin, ondasetron).
Pooperační analgezie se řeší buď celkově podávanými analgetiky, nebo lokálními anestetiky použitými při regionální anestézii (blokády nervů, centrální blokády s pokračující technikou, například s epidurálním katétrem). Pooperační bolest je akutní bolest, která se skládá ze somatické složky, což je bolest z kůže, svalů, kostí a vaziva, a ze složky viscerální, kdy bolest pochází z dutých orgánů. Bolest způsobuje stresovou reakci organismu s vyplavením katabolických hormonů, vede ke zhoršenému hojení ran, je příčinou dalších pooperačních komplikací a má i psychosociální dopad. Bolest lze sledovat podle patofyziologických reakcí (tachykardie, tachypnoe, hypertenze, pocení, poruchy hybnosti) a její intenzitu je možné vyjádřit například pomocí visuální analogové škály (VAS) přizpůsobené věku pacienta. Důležitá je takzvaná preemptivní analgezie, tedy potlačení bolesti ještě před jejím vznikem, a dále návaznost předoperační a pooperační analgezie.
V léčbě silné akutní pooperační bolesti se nejvíce využívají silná opioidní analgetika, která se podávají intravenózně nebo intramuskulárně. Subkutánní, perorální a transdermální podávání opioidů má využití spíše v léčbě chronické bolesti. Při intravenózním podávání opioidů se mohou volit bolusová nebo kontinuální podávání, která nevedou k takovému kolísání hladiny opioidu, je ale potřebná dostatečná monitorace pacienta na JIP. Dalším způsobem podávání analgetik je pacientem řízená analgezie (PCA) samoobslužným dávkovacím zařízením, kdy lékař určí koncentraci léku, bolusovou dávku, eventuálně rychlost kontinuálního dávkování a takzvaný lock-out interval, kdy je dávkovací zařízení zablokované, čímž se zamezí předávkování pacienta. Nejčastěji se používá morfin (Morfin 1%), petidin (Dolsin), piritramid (Dipidolor), ze slabších opioidů pak tramadol (Tramal). Na JIP a oddělení ARO jsou ke kontinuální analgezii nejčastěji používány fentanyl a sufentenil. Při používání opioidů je potřeba myslet i na vedlejší účinky opioidů, zejména na centrální útlum dýchání, možnost zvracení, snížení motility GIT a při delším užívání i vznik závislosti a tolerance.
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Bolesti krku po narkóze jsou normální. Někdy se nepodaří lehce zavést inkubační katetr a poškodí - odře se sliznice a ta pak krvácí. Při tomto stavu pak krk cítíme jako při angíně. Hojení je tak na deset dní, než bolesti při polykání ustanou. Dobré je po dobu hojení kloktat Stopangin nebo vystříkat krk Tantum Verde.
Ve svém příspěvku POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel FRantiska.
Dobrý den . Mám dotaz .Po narkóze se mi loupe kuže na chodidlech i dlaních . Kolem nehtu. Děkuji. F.U.
Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.
Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.
Ve svém příspěvku CO DĚLAT PROTI ZVRACENÍ PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Stávková.
Co dělat proti zvracení po narkoze?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Barča.
Dobrý den. Jdu na laparoskopickou operaci slepého střeva. Mám strach s nevolnosti po anestezii. Můžete mi dát pár rad jestli se tomu dá nějak vyhnout,nebo to prostě nikdo neovlivní ? Děkuji za odpověď. Barča
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.
Ve svém příspěvku PO KAŽDÉ NARKOZE JSEM ZTRACEL VĚDOMOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Sasák.
Po každé narkoze na operaci jsem stále více ztrácel vědomosti.
Vím to určitě, protože po každé operaci mi známí spoluobčané říkali, že se to po urřité době zlepší.
Bohužel se to nezlěpšilo.
Zdeněk Sasák
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Krátkodobou – její trvání nepřesahuje 4 týdny, je způsobena nějakou životní změnou nebo stresovou situací, popřípadě vyšším vypětím fyzických a psychických sil. Většinou odeznívá sama. Může se však opakovat a být tak základem ke vzniku dlouhodobé nespavosti.
Dlouhodobou – o dlouhodobou nespavost jde tehdy, když je doba jejího trvání delší než 4 týdny. Představuje závažný problém hlavně z hlediska možnosti psychických poruch a je třeba, aby byla léčena.
Primární – je to onemocnění samo o sobě, není tudíž důsledkem jiné nemoci. Při diagnostikování byla vyloučena možnost jiných, například neurologických, interních či psychických, příčin nespavosti. Trpí jí častěji lidé starší 30 let.
Sekundární – vzniká na základě jiného onemocnění, které je často nevyléčitelné, proto se léčba zaměřuje nejen na prvotní nemoc, ale i na léčbu nespavosti. Nespavost totiž může zhoršovat příznaky původního onemocnění.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT PROSTATY A INKONTINENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Manžel je 7 týdnů po operaci prostaty. Trápí ho vleklý zánět a inkontinence, hlavně ale nespavost. Budí se v noci po 1 -1,5 hod.. Stav trvá od jeho příchodu z nemocnice. Nezabírá nic (meduňka, teplé mléko, Stilnox, pivo, atd.) Poradíte? Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nespavost není nemoc v pravém slova smyslu, což znamená, že se nedá diagnostikovat. Nespavost má co dočinění s nějakou jinou příčinou způsobující problematiku spaní. Lékař bude posuzovat aktuální zdravotní stav a požádá vás o informace ohledně vašeho zdravotního stavu, jaké léky užíváte a tak podobně. Někdy provede jen fyzické vyšetření a krevní testy, v některých případech studii spánku. Zároveň vás může požádat o spánkovou anamnézu. To znamená, že ho bude zajímat, jestli dobře spíte, jak dlouho spíte, večerní rituály a jakékoli neobvyklé chování. Rovněž vás může požádat o vedení spánkové deníku, což je záznam o spánku. Deník se vede po dobu jednoho až dvou týdnů. Při zjištění jiných duševních problémů (stres, úzkost) vás odkáže k poradci.
V naší poradně s názvem NOČNÍ NESPAVOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Večer usnu s ještě jednou nohou na zemi. Ale v noci se vzbudím a nejméně dvě hodiny mám oči jeko tenisáky. Jestli někdo máte podobný problém, dejte vědět, jak to řešíte. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na dobrý a hluboký spánek vyzkoušejte doplněk stravy s názvem L-Tryptofan. Užívejte doporučenou denní dávku L-Tryptofanu NAJEDNOU, vždy přesně hodinu a půl před spaním. L-Tryptofan je volně prodejný v lékárnách a jeho nejlevnější cena je uvedena tady: http://www.zbozi.cz/?q=tryp…
Pokud problémy se spánkem přetrvávají několik měsíců, lidé by rozhodně měli vyhledat odborníka. Takové potíže totiž nejen obtěžují, ale mohou i ohrozit na životě. Stavy, kdy už je člověk sám na sebe naštvaný, že to trvá hodinu a nemůže usnout, ví, že je třeba už jedna hodina nebo půl druhé ráno, a bude vstávat v půl páté do práce. Občas potká nespavost každého. Pokud ale trvá několik měsíců a provázejí ji další potíže, stává se vážným případem pro lékaře. Příčin může být hodně, špatná funkce nervových systémů, které se starají o spánek, duševní porucha nebo kritická životní situace. Závažné poruchy dnes mají i lidé přetížení prací. Mozek začne vypínat startér spánku. Tito lidé nemohou usnout, i když jsou v naprostém klidu, třeba na dovolené. Takoví pacienti musí omezit práci, naučit se odpočívat. Další dopady, které patologická nespavost na zdraví má, mohou být totiž velice nebezpečné. Lidé, kteří jsou dnes přetíženi a kteří tomu přetížení nevěnovali dostatek pozornosti několik let, tak teprve dnes začínají být velmi obtěžování těmito příznaky. Začíná z toho být jakási hrozící epidemie syndromu vyhoření.
Následky nespavosti mohou být hrozivé. Na krátkodobé úrovni může jít o vyčerpání, podrážděnost, špatnou sebekontrolu, neschopnost soustředění. To vše může vést v práci i při řízení automobilu k nehodám a úrazům. Také společenský a rodinný život je velmi ohrožen. U dlouhodobé nespavosti může dojít k úzkostným poruchám, které vedou k závažným psychickým onemocněním. Mnohé patologie jsou u některých lidí v latentním stavu a nespavost může být spouštěčem k jejich propuknutí (například schizofrenie). Je zde také větší riziko vzniku závislostí na některých látkách (alkohol, káva, léky). Nespavost a deprese bývají častou příčinou pracovní neschopnosti, život se může zkrátit jejich působením až o 10 let, nebo mohou vést až k sebevražedným pokusům.
Nespavost se dá léčit pomocí volně prodejných léků. Tyto léky jsou vhodné pouze pro přechodnou nebo krátkodobou nespavost. Jakmile by byly tyto léky používány déle, může dojít ke změnám spánku. Zároveň může být vytvořena závislost na tyto léky. Pokud jde o chronickou nespavost, měla by být vždy diagnostikována a léčena odborníkem, tedy lékařem.
Celková anestezie není jen pouhé uspání, jak by se mohlo zdát, jde o cíleně navozenou ztrátu vnímání veškerého čití – dotek, bolest, teplo, chlad. Primárně jde o vyřazení vědomí pacienta proto, aby se zajistila bezbolestnost, ale především vhodné operační podmínky, tedy svalový klid, nehybnost operačního pole.
Celková anestezie musí zahrnovat:
hypnotickou složku – zajišťuje ztrátu vědomí, umožní nevnímat bolest; k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika
analgezii – odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat
svalovou relaxaci – potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace
vegetativní stabilizaci – zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku
Po probuzení se připravte na vedlejší účinky, jako je sucho v ústech, bolest, nevolnost a škrábání v krku způsobené intubací. Počítejte minimálně s dvoudenním pobytem na jednotce intenzivní péče.
Narkóza vyžaduje důsledný půst. To znamená, že před operací se nesmí jíst ani pít. Při celkové anestezii, kdy má pacient vyřazeny obranné reflexy, by hrozilo nebezpečí zvracení a vdechnutí zvratků. Následky by mohly být tragické.
Alkohol se bezprostředně po narkóze nedoporučuje, protože by mohlo dojít k interakci a vzniku nežádoucích účinků. Alkohol je možné pozřít nejdříve 48 hodin po operaci, kdy lékaři mají jistotu, že organismus zcela metabolizoval léky související s narkózou. U starších pacientů je tato doba ještě prodloužena, neboť mají pomalejší metabolismus.
Anestezie, lidově narkóza, představuje umělé uspání pacienta (celková anestezie) nebo znecitlivění určité části jeho těla (lokální anestezie) za účelem usnadnění nebo umožnění průběhu bolestivého lékařského zákroku a poskytnutí lepší péče.
Celková anestezie znamená vyřazení veškerého čití bolestivého i senzitivního s vyřazením vědomí. Jde de facto o řízenou otravu organismu s následným bezvědomím. Přestože jsou dnešní anestetika již bezpečnější než ta, která byla používána dříve, mohou mít trvalé následky (především u dětí a starých lidí), jako je třeba porucha chování. Někteří pacienti popisují poruchy paměti po celkové anestezii, které mohou přetrvávat několik měsíců i do konce života. Celková anestezie se tedy volí spíše tam, kde jiné, méně zatěžující druhy anestezie (lokální, spinální a podobně) nepřipadají v úvahu. Mnohdy si pacienti přejí zákrok „prospat“, a tak je přihlíženo k jejich přání. Jindy je volba typu anestezie ovlivněna i ekonomicky – nemocnice volí to, za co dostává víc zaplaceno. V České republice je v celkové anestezii provedeno 90 % všech chirurgických zákroků, v zahraničí 60–70 %.
Anestetika jsou mírně toxické látky. Anestezie tak může vést k poškození mozku, dále zvyšuje riziko poruch učení. Anestezie při operacích může způsobit infarkt myokardu či nevolnost zvanou nauzea. [1]
Před jakýmkoli chirurgickým zákrokem spojeným s narkózou se u svého lékaře poraďte ohledně léků nebo doplňků stravy, které užíváte. Doporučení v tomto článku jsou pro většinu lidí bezpečná, ale mnoho doplňků zvyšuje riziko krvácení nebo může interagovat s některými anestetiky. Chcete-li minimalizovat následky a rychlejší návrat k normálu, zkuste níže popsané tipy.
