Mravenčení jazyka může být vyvoláno tetanií. Tetanie je syndrom způsobený obvykle extrémně sníženou hladinou hořčíku v krvi, projevující se nedobrovolnou kontrakcí svalů. Léčba spočívá v odstranění příčiny. Příznaky tetanie jsou například mravenčení, svědění, pálení na jazyku, rtech, prstech, chodidlech, pocit nedostatku vzduchu, křeče, křečové záchvaty, neúmyslné trhavé pohyby (tiky), dezorientace, podrážděnost, agresivita. Když nemocný reaguje zrychleným dýcháním, dochází k ještě většímu poklesu vápníku v krvi a tím i ke zhoršení stavu. Příčiny tetanie jsou psychického rázu. Pacienti často trpí depresemi, změnami nálad, poruchami soustředění, rozsáhlou nervozitou. V případě tetanie je nejdůležitější pro léčbu určit, proč vzniká – nejedná se o nemoc jako takovou, ale spíše o příznak, a léčba se řídí podle prvotní příčiny. Podávají se léky s obsahem hořčíku. Nedostatek hořčíku je sice celkem častou příčinou tohoto problému, ale zdaleka ne jedinou možnou. Samozřejmě příčin mravenčení jazyka může být více. Pokud tyto obtíže přetrvávají déle, je důležitá návštěva lékaře.
V naší poradně s názvem LÉK GABANOX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
Byl mi předepsán gabanox 300mg. epilepsii nemám a ani pasový opar. Vzala jsem jen jednu tabletu. Stane se něco když si už žádný nevezmu? Mám strach z vedlejších účinků. Děkuji za rychlou odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčbu Gabanoxem nepřerušujte! Spojte se se svým lékařem, od kterého jste dostala recept na tento lék a promluvte si s ním o svých pochybnostech. Lékař vám Gabanox nasadil s očekáváním výsledků léčby. Zeptejte se na tyto očekávané výsledky. Gabanox není lék pouze na epilepsii, ale léčí se s ním i neuropatická bolest.
Kosti dětí jsou slabé, jejich zuby jsou křehké a nažloutlé. Také to může být spojeno s nedostatkem vitamínu D. Křivice je porucha kostí způsobená nedostatkem vitamínu D a vápníku.
Kvůli nedostatku vitamínu D je střevní absorpce vápníku a fosfátů snížena, což vede k hypokalcémii. Svalová slabost a závažný případ tetanie je společným příznakem nedostatku vápníku. Může dojít k deformitám nohou, v oblasti žeber a kloubů se mohou tvořit tzv. růže.
Dochází k nárůstu zlomenin u dětí. Opožděný růst zubů a vady chrupu jsou dalším příznakem nedostatku vápníku. Může dojít k pocení hlavy i během zimy, nebo naopak dítě cítí na hlavě chlad.
V naší poradně s názvem BRNĚNÍ KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Kůdelová.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jakou příčinu může mít pocit chladu a neurčitý pocit, jako brnění na hřbetech rukou a nártech nohou- přechází to až do prstů. Přitom končetiny mám teplé. Projevilo se to, když jsem v klidu seděla doma, trvá to nadále. Občas mívám problémy s bederní páteří a byla mi před několika lety diagnostikována tetanie. Beru hořčík a na cévy Detralex, kompresivní punčochy nosím. Poraďte, prosím. Děkuji H.K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš problém s divným pocitem na hřbetu ruky a na nártech bude mít souvislost s žilním onemocněním, které léčíte pomocí Detralexu. Nejvhodnější by bylo tyto příznaky konzultovat s lékařem - kardiologem. Ten může provést několik testů, kterými zjistí příčinu a doporučí další postup. Sama si můžete pomoct zařazením zdravého pohybu do svého každodenního harmonogramu. Pohybem rozproudíte krev a budete také posilovat cévní stěny a tím by se mohly tyto problémy zmírnit. Stejně tak by mohla být prospěšná i sauna, včetně ochlazení studenou vodou.
Tetanie je stav zvýšené dráždivosti (hyperiritability) nervosvalového ústrojí. Je způsobena buď nedostatkem vápníku, anebo nedostatkem hořčíku (Mg). Tato choroba se projevuje nejen sklonem ke křečím (tzv. latentní forma) a různými křečovými stavy (tzv. manifestní forma), ale i rozsáhlými křečovými záchvaty, stavy hluboké deprese, rozšířené agresivity a nervozity. Příznaky se mohou projevovat velmi dramaticky, sama o sobě ale tetanie není život ohrožující, může ovšem dojít k případům, kdy pacient díky křečím přestává dýchat či dýchá příliš. Silné křeče mohou způsobit také natržení nebo jinou deformaci svalu, což pak následně může vést k trvalému poškození. Tetanický záchvat často vypadá velmi dramaticky, ale není život ohrožující. Stimulem ke vzniku tetanie bývá například nízká hladina volného krevního vápníku (hypokalcemie), nedostatečnost příštítných tělísek (hypoparatyreóza), nedostatek vitaminu D nebo hluboké a déletrvající rychlé dýchání v klidu (tzv. hyperventilace, která vede následně k respirační alkalóze). Pro toto onemocnění je charakteristická takzvaná „porodnická ruka“. Jde o křečovité postavení ruky (někdo říká „špetkové postavení ruky“), prsty jsou křečovitě natažené, palec a malíček jsou pod prostředními třemi prsty (ruka tvoří „špetku“). Porodnická ruka se objevuje spontánně nebo ji lze vyvolat jako Trousseauův příznak.
V naší poradně s názvem OPAKUJICI SE OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobry den, chtěla jsem se zeptat, jestli mohou chlamydie zpusobit opakujici se opar na rtu. Jiz mesic mam 36.9 behem dne i 37 stupnu teplotu, bylomi delane CT mozku a lumbalni punkce, vse v poradku, jen nikde se nedělali testy nač chlamydie, mam ted svedivy vytok a obcas bolest v podbrisku. Byla mi pouze diagnostikovana latentni tetanie. Nevim uz kudy kam. Vsichni si myslí, ze si jen vymyslim. Jen pro me je uz vse nerijemne. Prosim o odpověď dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co se týče oparu, tak se zkuste zamyslet nad svým způsobem života. Výkyvy ve výživě, oslabená imunita z nevhodné stravy a stres mouhou být také příčinou oparu. Máte-li podezření, že byste mohla mít chlamydie, tak požádejte svého lékaře o laboratorní vyšetření krve, ze kterého se pozná, jestli je máte nebo ne. Úplně nejlepší bude, když navštívíte gynekologa a sdělíte mu své problémy, stejně jako jste je popsala tady v diskuzi. Zvýšená teplota svědčí o možném zánětu, který může mít různé příčiny a ty je třeba objevit a vyléčit. Gynekologická ordinace bude tím nejlepším místem, kde se to dá rychle vyřešit.
Klinické příznaky se odvíjejí jednak v závislosti na délce nervového vlákna a jednak podle typu poškozených nervových vláken. Neuropatické příznaky dělíme na senzitivní a motorické. Senzitivní příznaky pozitivní jsou například pálení, brnění, mravenčení, neuropatická bolest a přecitlivělost na dotyk, negativní jsou například necitlivost, tupost, dřevěnění, chlad až mrazení. Motorické příznaky pozitivní jsou kupříkladu křeče, spazmy a fascikulace, negativní pak únava, slabost a tíha (zakopávání, vázne rychlá chůze).
V naší poradně s názvem ANEMIE U NEDONOSENYCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kocourkova Lucie.
Dobry den chtela jsem se zeptat jako dite jsem se narodila nedonosena ve 32tt. Mam v papirech napsano az do utleho detstvi Anemia u nedonoseneho ditete. Je mpzne ze.jsem i v dospelosti chudokrevna? Trpim nizkym tlakem a buseni srdce ryvhleho dychani kdy mi lekari sdelili ze je to hyperventilacni tetanie. Myslim si ze je to spis tou chudokrevnosti nez li psychyckeho puvodu. Mam lupenku a kazi se mi zuby. Prosim jake odběry se delaji aby se zjistilo zda mam chudokrevnost anemii i nadale? Dekuji je mi 28let. Popripade odpovedi a rady na email: LUCKAKOCOURKOVA19@SEZNAM.CZ DEKUJI MOC Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Anémie se vyšetřuje z krve, zároveň i další ukazatele, které by mohly objasnit i ty další problémy, které zmiňujete. Žádanku na laboratorní vyšetření krve vám poskytne praktický lékař, popřípadě lékař internista. Anémie se pak léčí potravinovými doplňky s obsahem železa. Zároveň se zkoumá, zdali nedochází k únikům krve (silná menstruace, žaludeční vředy, GERD).
Nedostatek vitamínu B: Jazyk brní, jestliže se tělu nedostává vitamínů řady B. Vitamíny řady B jsou organickou složku potravy, která je nezbytná pro život, zdraví a růst. Tělo je neumí vyrábět, a proto se musí dodávat v potravě. Vyrovnaná dieta zahrnující různorodé potraviny obsahuje i dostatečné množství všech vitamínů. Malý příjem vitamínů vyvolává charakteristické příznaky jeho nedostatku. Je-li příčinou brnění jazyka nedostatek vitamínu B, obtíže zmizí po zvýšeném přísunu.
Tetanie: Brnění jazyka může být rovněž příznakem tetanie. Onemocnění vzniká při poklesu stavu vápníku, hořčíku a vodíku v mimobuněčné tekutině nebo také při vzestupu iontů sodíku, draslíku a fosforu v mezibuněčné tekutině. K tetanii může docházet při poklesu obsahu vápníku v krevním séru se snížením jeho ionizace. To se stává například tehdy, když se sníží činnost příštítných tělísek, anebo také při ztrátě vápníku prostřednictvím střeva nebo ledvin. První příznaky tetanie začínají tuhnutím kolem úst, brněním končetin, pocitem dřevěnění či brnění jazyka. Někdy se může objevit i křeč obličejového svalstva nebo ruky.
Další možné příčiny:
Jazyk může brnět jako příznak nějaké infekční choroby.
Brnění jazyka se občas dostaví jako doprovodný jev onemocnění krční páteře.
Někdy jazyk brní v důsledku alergické reakce: na hmyzí štípnutí, žihadlo, neznámé nebo neznámou látkou ošetřené ovoce. Jestliže se k brnění jazyka přidá i otok, je nejvyšší čas na návštěvu pohotovostní služby (mohlo by hrozit až udušení) a později alergologické ordinace.
Odborné vyšetření může prokázat i jiná onemocnění.
Fyzikální příčiny brnění jazyka:
Brnění jazyka je běžný jev při pojídání příliš studené zmrzliny.
Z vnějších příčin brnění jazyka může přicházet v úvahu ještě následek popálení, například horkým pokrmem nebo horkým tukem.
Ve svém příspěvku MRAVENČENÍ KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše Skulinová.
Ráda bych se podělila o vlastní zkušenosti s mravenčením končetin a nadměrného bušení srdce. Léta jsem tímto trpěla. Protože intenzivně zatěžuji ruce jako kosmetička a dále se věnuji horolezectví, navštívila jsem neurologa pro případné vyloučení syndromu karpálního tunelu. Vyloučila se cukrovka, roztroušená skleróza i páteřní problémy. Jednalo se o tetánii. Civilizační chorobu z nedostatku hořčíku. Naordinovaný magnosolf nepomáhal, zabraly až kapačky s hořčíkem, ale ty se nedaly aplikovat dlouhodobě. Protože se zabývám alternativní medicínou, hledala jsem příčiny tetánie a došla k jednoduchému ale zásadnímu řešení. Poté, co jsem si dlouhodobě ověřovala překyselení v moči pomocí pH papírků a potvrdila si, že překyselení z počátku nebolí, ale z dlouhodobého hlediska je požíračem našich cenných minerálů v těle, upravila jsem si životosprávu.
1. Zjistila jsem příčiny překyselení u sebe (možná i u vás, ale nerada zevšeobecňuji): stres, mouka, cukr, maso, mléko, alkohol, sport.
2. Vyloučila jsem stresory ze svého života, nastolila si řád, pravidelný spánek 8 hodin, každodenní sport, pravidelná strava co 3 hodiny, pravidelné malé radosti.
3. Jídelníček promýšlím a plánuji. Nejím cokoliv, až když mám hlad. Jím 5x denně ovoce, semínka, ořechy, zeleninu, ryby, vločky, luštěniny i maso. Hlavně zásadité potraviny, bohaté na proteiny, úplně jsem vyloučila sladkosti a bílé pečivo.
4. Pořídila jsem si potravinové doplňky od certifikované firmy (ráda doporučím, mám je 2 roky ověřené na sobě) v podobě minerálů, které užívám hlavně při sportu na odkyselení (výborné po náročném tréninku nebo při horských tůrách).
5. Pravidelně 3x denně piju aloe vera gel na cévy. A to je ten nejdůležitější moment ve změně mého zdravotního stavu! Aloe vera je úžasná bylina s protizánětlivými účinky, silně zásaditá a udržuje naše cévy v perfektním stavu. Řeší následky překyselení, kdy dochází k tzv.řetízkování červených krvinek v periferiích našich vlásečnic, které se ucpou a nedokrvují se, to pociťujeme jako mravenčení. Narušené cévy díky cukrům a mouky dostávají zánět, který ošetřuje "špatný" cholesterol tak dlouho, až se zvýší tlak popřípadě pacient dostane infarkt nebo mrtvici. Laicky řečeno, působí na cévy jako náplast a hromadí se na poraněném místě, až ucpe cévu. Když se naše tělo správně neprokrvuje, znamená to, že se i špatně vyživuje a to je počátek všech nemocí kloubů, mozku, končetin a jednotlivých orgánů.
Naše zdraví je v podstatě jednoduchá záležitost. Péče o něj však vyžaduje základní znalosti, vůli a vytrvalost. Zdraví je postaveno na třech pilířích: zdravá strava, zdravá psychika a zdravý pohyb. Pokud si zapamatujeme, jaké potraviny jsou pro nás prospěšné a jíme je pravidelně bez hladovění, pokud se denně hýbeme ( chůze, běh, jóga, plavání, kolo...) a pravidelně spíme, relaxujeme, tzn., že poskytneme tělu vhodné podmínky pro rovnováhu, není důvod pro nemoc.
Přeji všem čtenářům, aby tento příspěvěk byl přínosem na cestě ke zdraví! S pozdravem Miluše Skulinová. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gabriela.
Dobrý den paní Skulinová, moc vás prosím - napište mi název minerálů, které užíváte. Děkuji G.Žížková
Léčba bolesti je velice záludná. Je silně individuální, zda a u koho zabere. Podávají se antiepileptika, antidepresiva. Doporučují se také masti obsahující kapsaicin. Neuropatická bolest bývá rezistentní na klasická analgetika (antipyretika, nesteroidní antirevmatika i opioidy). Na zvládnutí bolesti a jiných nepříjemných vjemů u neuropatie se doporučuje také například akupunktura, relaxační techniky a rehabilitace. Účinné je v některých případech podávání látek podporujících regeneraci a výživu nervů. Hlavně kyseliny alfa-lipoové či linoleové. Doporučuje se podávání vitamínů B, E.
Léčba přítomné diabetické neuropatie není zcela jednoduchá. Základem je udržování stabilní a přijatelné hladiny glukózy v krvi. Napomáhá to pozdržet rozvinutí nemoci do těžších stadií a někdy může lze ještě napravit již přítomné příznaky. Užívají se perorální antidiabetika, pokud nestačí, tak se podává injekčně inzulin. U některých lidí může intenzivní kontrola a regulace glykémie snížit riziko vývinu neuropatie i o víc než 60 %.
Efektivní léčba diabetické neuropatie dosud neexistuje. Základní strategie léčby neuropatie zahrnuje buď postupy, které brání vzniku neuropatie (primární prevence), nebo postupy, které vedou ke zpomalení progrese, ke stabilizaci nebo zlepšení již existující neuropatie (sekundární prevence).
Dále se využívá nebo zkouší řada specifických léků a terapeutických postupů:
Inhibitory aldózoreduktázy (sorbinil, tolrestat, zopolrestat a jiné zatím ukazují jen slabé výsledky, ale jsou dále studovány)
Specifickou oblastí terapie je léčba bolesti u bolestivých forem diabetické neuropatie. Základním opatřením je dosažení vyrovnaných glykémií, ve specifické léčbě jsou využívány: tricyklická antidepresiva (amitriptylin, nortriptylin, imipramin, desipramin), antikonvulziva (karbamazepin, gabapentin, opioidy a opiáty (tramadol, oxycodon), myorelaxancia (baclofen).
Neuropatická bolest obvykle není léčitelná běžnými analgetiky a nesteroidními antirevmatiky. Dosavadní farmakologická léčba diabetické neuropatie a jejích bolestivých projevů nepřináší u velkého počtu pacientů úlevu, případně je úleva jen krátkodobá. Farmakologická léčba dlouhodobě prakticky selhává a obtíže přetrvávají i při dobré kompenzaci diabetu. Navíc je farmakologická léčba postižených periferních nervů při diabetu finančně náročná.
GUNA MD přípravky pomáhají odstranit bolest a zlepšit pohyblivost pohybového ústrojí včetně kloubů, a to vždy v té oblasti, pro kterou jsou určeny. Zároveň zmírňují poškození způsobená stárnutím, nesprávným držením těla, průvodními chronickými onemocněními, poraněním a úrazy. Pro určité oblasti použití jsou určeny konkrétní kolagenové injekce (například gonartróza MD-Knee, koxartróza MD Hip, syndrom zmrzlého ramene MD-Shoulder, lumbalgie MD-Lumbar, svalová bolest MD-Muscle, neuralgická/neuropatická bolest MD-Neural).
Kolagen podaný injekčně zlepšuje kloubní mobilitu, přispívá k uvolnění a fyziologické funkci svalstva v dané oblasti. Odstraňuje tak příčinu bolesti a přispívá k jejímu vymizení. Kolagen je základní stavební jednotkou pojivových tkání kloubních systémů, a proto jeho mikrosuplementace zlepšuje profil kolagenového vlákna. Kolagen tedy chrání a posiluje kloubní pouzdro, vazy a šlachy, zpevňuje ochablé a hypermobilní kloubní systémy.
Zásadním benefitem je léčba bolesti bez rizika lékových interakcí (kolagen nezasahuje do účinnosti ostatních léčiv), bez významných nežádoucích účinků (kolagen je tělu vlastní látka dodávaná v injekční mikrosuplementační dávce), bez alergických reakcí (nebyly zaznamenány žádné alergické reakce).
Mechanismus účinku: Transport kolagenu spolu s dalšími obsaženými látkami na místo určení je založen na patentem chráněném „collagen injectable delivery“ systému. Při užití tohoto systému se v tkáni, do které je přípravek aplikován, vytváří dočasný porézní kolagenový matrix, ze kterého se kolagen a další pomocné látky postupně uvolňují. Tento systém umožňuje nahradit aplikaci intraartikulární za periartikulární, respektive subkutánní, která je pro pacienta méně invazivní a většinou nebolestivá.
Dnes víme, že bolest není jenom signál toho, že se děje něco špatného, ale že bolest sama o sobě může být nemoc. Nejdůležitějším zdrojem informací o samotné bolesti je pro lékaře samozřejmě ten, kdo jí trpí. Nemocný by se proto měl pokaždé snažit o nejvěrohodnější a nejpřesnější popis bolesti. Na lékaři pak je, aby podrobně zjistil místo bolesti, kdy a za jakých okolností bolest vzniká, při čem se nemocnému uleví, jak bolest kolísá během dne a noci, jaký má vliv na spánek a na příjem potravy a podobně.
V určování intenzity bolesti mohou napomoci nejrůznější pomůcky a zjednodušení, nejznámější je takzvaná vizuální analogová stupnice. Pacient na stupnici 1 až 10 označí, kam by sám svou bolest zařadil z hlediska síly, kdyby 0 znamenala žádnou bolest a 10 nejhorší možnou, nesnesitelnou. Hlavní zásadou musí být, že pacient sám ví nejlépe, jak ho to bolí, a zdravotnický personál musí nemocnému vždy při jeho výpovědi o bolesti věřit.
Dělení bolesti
Podle trvání bolest můžeme dělit na akutní a chronickou.
Akutní bolest přímo souvisí s vyvolávající příčinou a je zpravidla spojena s dalšími reakcemi organismu, jako bušení srdce, zvýšený krevní tlak, pocení, úzkost a podobně. Je řešena v rámci různých onemocnění všemi medicínskými obory a její léčba bývá jednoznačná a efektivní, to znamená, že bolest ustává, je-li tkáňové poškození zhojeno.
Chronická bolest není doprovázena podobnými reakcemi jako bolest akutní, protože nemocný se na bolest adaptuje, zvykne si na ni. Její léčba je složitější a většinou je nutné spojení sil odborníků různých specializací. Může velmi negativně ovlivnit kvalitu života nemocného jednak působením vlastního fyzického utrpení, ale také změnami nálady se zvýšením úzkosti a deprese, poruchami spánku, narušením sociálního a rodinného zázemí a omezením pracovní schopnosti. U chronické bolesti dochází k předrážděnosti nervových vláken vedoucích bolest, které pak reagují nejen na signály bolesti, ale i na jiné podněty, jako je tlak nebo i jen lehký dotyk. Tato předrážděnost trvá často ještě dlouho poté, co byla vlastní příčina bolesti odstraněna. Čím déle se otálí s vhodnou terapií, tím hlouběji se bolest zavrtává do paměti nervových buněk.
Téměř každá bolest je snesitelná, pokud je její konec v dohledu. Chronická bolest se však nemocnému zdá bez konce. Pokud trvá déle než zhruba tři měsíce, je jasné, že se bolest osamostatnila, už není doprovodným jevem onemocnění, ale stala se sama nemocí. Postupně se zmocňuje celého života, dostává se do popředí a stává se jeho jediným obsahem. Bolest nemocného izoluje, izolace se stává příčinou dalšího utrpení a osamění. Nemusí se přitom nutně jednat jen o bolest, která přináší tento bludný kruh – každý chronický a obtížně řešitelný problém, ať už je to nevyléčitelná nemoc, nebo cokoli jiného, nás může dostat do podobné situace.
Podle původu bolest rozdělujeme na nociceptivní (bolest vztahující se přímo ke skutečnému poškození tkáně) a bolest neuropatickou (bolest vzniklou v důsledku poškození nervového systému na různé úrovni).
Nociceptivní bolest vzniká podrážděním speciálních čidel neboli receptorů, kterými se bolest vnímá. Mohou být buď v kůži, svalech a kloubech, pak je nazýváme somatické, nebo jsou přímo v jednotlivých orgánech a pak se nazývají receptory viscerální.
Somatická bolest se dá většinou snadno lokalizovat a popsat.
Viscerální (orgánová) bolest může být přenesena do jiných, zdravých částí těla, čímž značně zkomplikuje rozpoznání onemocnění i volbu správného postupu léčby. Pro lepší představu: například bolest způsobená zánětem nebo nádorem slinivky břišní se může projevit jako bolest v zádech a podobně.
Neuropatická bolest nevzniká podrážděním receptorů jako bolest nociceptivní, ale poškozením částí nervového systému. Pro člověka nemá žádný kladný význam, nefunguje jako varovný ani obranný signál. Charakteristické pro ni je, že vnímání působení některých podnětů na organismus je zkreslené. Například dosud nebolestivé podněty jako třeba dotek oděvu jsou vnímány jako bolestivé. Neuropatická bolest je nejčastěji chronická a je spojena s negativními psychickými pocity – pocity úzkosti, strádání. Může mít velmi rozmanitý charakter. Někdy je stálá, jindy chvilková, může být ostrá a prudká, nebo jen mírná, většinou však velmi nepříjemná. Tato bolest vzniká poškozením nervových struktur. Ty mohou být poškozeny různým způsobem – zánětem, přímým poškozením, infekcí, nádorem, ischémií a podobně. Může vzniknout i jako důsledek léčby, například bolest po ozařování, po amputaci prsu a podobně. Bolest takto způsobená bývá pociťována rozličně, například jako pálení, škubání, bodání, brnění či píchání. Neuropatická bolest vzniká charakteristicky u pásového oparu, zánětů nervů, cukrovky, cévních chorob, nádorových onemocnění, poúrazových a pooperačních stavů i dalších chorob.
Nádorová bolest je často bolest smíšeného původu, tedy jak nociceptivní, tak neuropatická. Stále bohužel přetrvává představa, že k onkologickému onemocnění bolest patří a musí být snášena. Dlužno říct, že se s tímto názorem může nemocný setkat i u některých lékařů. Opak je však pravdou – v současné době jsou lékaři schopni až u 95 % pacientů s nádorovým onemocněním bolest odstranit, nebo aspoň výrazně zmírnit na snesitelnější úroveň. Bolesti u nádorových onemocnění mohou být způsobeny vlastním nádorem – jeho růstem, tlakem na nervové struktury, na pouzdro obepínající orgány, velmi bolestivé jsou postižené kostní struktury a páteř. Dále mohou bolesti vznikat při onkologické léčbě – při diagnostických a operačních výkonech, vedlejšími účinky chemoterapie a ozařování, z celkového oslabení organismu během nemoci, bolestivý může být otok končetiny po operaci prsu a podobně. Nemocný však může trpět i bolestí, která přímo nesouvisí s nádorem ani s jeho léčbou – bolesti hlavy, zubů, zad. Většinou se stává, že onkologický pacient netrpí jen jedním typem bolesti, ale jednotlivé typy se kombinují a mění.
Pomoc se specializuje na léčbu bolesti a jiných nepříjemných pocitů, jako je brnění a pálení. Základem je udržování stabilní, stabilizované a přijatelné hladiny glukózy v krvi. To napomáhá zdržení rozvinutí nemoci do těžších stadií a v některých případech může ještě napravit už projevené příznaky. Užívají se perorální antidiabetika a někdy i injekčně inzulin, často také transdermální náplasti na potlačení nepříjemných projevů. U někoho může intenzivní kontrola a regulace glykemie snížit riziko vývinu této neuropatie o více než 60 %.
Léčba neuropatické bolesti je nedílnou součástí léčby každého nemocného. Bolesti často nemocným vadí víc než vlastní motorický nebo i senzitivní deficit. Nejde ale o léčbu jednoduchou a ke každému nemocnému je nutné přistupovat naprosto individuálně.
Neuropatická bolest bývá rezistentní na klasická analgetika (antipyretika, nesteroidní antirevmatika i opioidy) a příznivě reaguje na jiné léky, které je nutno při léčbě použít nebo přidat ke klasickým analgetikům.
Lze použít například ibuprofen (v dávkách až 2 400 mg/d), naproxen (Naprosyn, Napsyn) (až 1 500 mg/d) nebo indometacin (150–200 mg/d). Tyto léky působí nejen analgeticky, ale příznivě mohou ovlivnit i určitou zánětlivou složku, která bývá u některých polyneuropatií přítomna. Při jejich indikaci je nutno respektovat uváděné kontraindikace a možné vedlejší účinky. Po jejich užití může dojít k žaludečním erozím až ulceracím, projevům antiagregačních účinků a bronchospasmům. Výhodou těchto léčiv ale je, že jsou nenávyková. Pro krátkodobou léčbu neuropatických bolestí je možno použít i opioidy. V tomto případě bývá lékem první volby tramadol.
Tricyklická antidepresiva patří k nejčastější skupině léků používaných u neuropatické bolesti. Mechanismus jejich efektu spočívá v blokádě zpětného vychytávání norepinefrinu a serotoninu, dvou neurotransmiterů, které inhibují nociceptivní neurony. Hlavními nežádoucími účinky antidepresiv jsou sucho v ústech, somnolence, zácpa, poruchy paměti, někdy i stavy zmatenosti, přírůstek na váze, mezi méně časté patří retence moči, ortostatická hypotenze, srdeční arytmie a rozmazané vidění.
Léčba začíná obvykle amitriptylinem, a to vždy malými dávkami (10–25 mg) na noc, čímž se překlene počáteční tlumivý efekt. Dávky se pomalu postupně zvyšují podle tolerance, obvykle v týdenních intervalech. Amitriptylin způsobuje často nežádoucí projevy. Zejména u nemocných s poruchou kardiovaskulárního systému může vyvolat převodní poruchy, ortostatickou hypotenzi, někdy i zmatenost a poruchy paměti. V těchto případech bývá lépe tolerován nortriptylin. U nemocných s anamnézou retence moči, glaukomu s uzavřeným úhlem nebo těžší obstipací je vhodnější desipramin (Petylyl), který má menší anticholinergní efekt. Desipramin selektivně blokuje jen norepinefrin. Mezi léky této skupiny patří také imipramin (Melipramin).
Při dobré toleranci je možné stoupat až k dávkám 125–150 mg/d a teprve pak volit léky druhé řady, které se mohou eventuálně kombinovat. Na neuropatické bolesti většinou méně působí moderní antidepresiva typu SSRI.
Používá se především karbamazepin (Biston, Neurotop, Timonil, Tegretol), který je lékem první volby u neuralgie trigeminu. Z dalších antikonvulziv fenytoin (Sodanton, Epilan D, Phenhydan), klonazepam (Rivotril, Antelepsin), eventuálně kombinace amitriptylinu s deriváty kyseliny valproové (Everiden, Convulex, Orfiril, Depakine Chrono, Apilepsin). U karbamazepinu se začíná vždy malými dávkami 2 x100 mg a pomalu se stoupá podle tolerance a léčebného efektu. Obvykle se nepřekračuje dávka 1 200 mg a větší dávka se vždy podává na noc. Mezi nejčastější nežádoucí účinky karmabazepinu patří závratě, ospalost, únava, někdy neklid, ataxie, diplopie, nystagmus, rozmazané vidění a kardiální poruchy (je kontraindikován u atrioventrikulárních blokád a hypersenzitivity na tricyklická antidepresiva). Důležité je vědět, že karbamazepin antagonizuje účinek dikumarolových aktikoagulancií. Mezi nežádoucí účinky déletrvajícího užívání fenytoinu patří poruchy rovnováhy, ataxie, závratě, nystagmus, třes, gingivální hyperplazie, poruchy hematopoetického systému a osteopatie. Mezi nežádoucí účinky kyseliny valproové patří tremor, přírůstek na váze, dyspepsie, nauzea a alopecie.
V poslední době byl prokázán i příznivý efekt některých antiepileptik III. generace. Jde především o gabapentin (Neurontin), jehož efekt byl prokázán i randomizovanými studiemi. Měl by být indikován již jako lék druhé volby u neuralgie trigeminu (včetně postherpetické) a bolestivé diabetické neuropatie. Počáteční dávka gabapentinu je 300 mg, během týdne se doporučuje zvyšovat až na 900 mg/d, maximální dávka dle tolerance se udává 1 600–2 400 mg/d, ale někdy lze gabapentin podávat i v dávce 3 600 mg/d. Mezi nežádoucí účinky patří somnolence, závratě a někdy ataxie.
Z dalších antiepileptik této skupiny je možné u neuropatické bolesti použít lamotrigin (Lamictal) a topiramat (Topamax).
K ovlivnění bolestí nebo dysestezií u diabetických neuropatií se doporučuje kyselina thioktová – alfa-lipoová (Thioctacid). Jde o antioxidans s účinky koenzymu mitochondriálních multienzymových komplexů. Doporučuje se počáteční infuzní forma s denní dávkou 600 mg po dobu 2–3 týdnů, po které následuje léčba tabletami několik týdnů.
Příznivý efekt na pozitivní senzitivní příznaky má také myorelaxans baclofen. Efekt se projeví hlavně tam, kde se na bolesti účastní i muskuloskeletální komponenty (svalové spasmy). Dávky se používají až do maxima 80–100 mg/d.
Další, již méně standardní možností je použití antiarytmika mexiletinu (Mexitil, Katen). Je však zapotřebí opatrnost u nemocných s poruchami srdečního rytmu, u atrioventrikulárních blokád je dokonce kontraindikován. Začíná se dávkou 150 mg/d, která se při dobré toleranci pomalu zvyšuje, maximální dávka je 1 200 mg/d. Bohužel nežádoucí účinky jsou poměrně časté (nauzea, zvracení, průjmy, poruchy chuti, závratě, někdy poruchy koordinace, tremor, tinitus i kognitivní poruchy), takže se doporučuje tuto indikaci použít jen na pracovištích, která mají s tímto medikamentem zkušenosti. Před léčbou je vždy vhodné konzultovat kardiologa. Někdy se doporučuje otestovat případnou pozdější účinnost mexiletinu infuzí lidokainu, který je rovněž blokátorem sodíkových kanálů. U torpidních bolestí je možné použít perorální eventuální transdermální (0,3 mg/d) klonidin (Catapresan). Jde o antihypertenzivum se stimulačními účinky receptorů alfa2 v CNS a následnou inhibicí periferního sympatiku. Další možností je prazosin (Deprazolin, Minipres) – selektivní blokátor alfa-1-adrenergních receptorů. Počáteční dávka by měla být 1 mg/d s pomalým zvyšováním až do 12 mg/d, dávky pod 4 mg/d jsou obvykle neúčinné. Na počátku léčby se může vyskytnout posturální hypotenze.
Kortikoidy se rovněž doporučují v adjuvantní léčbě neuropatických bolestí, nejčastěji pak dexamethason v průměrných dávkách 10 mg (+/- 9 mg) nebo prednison 80–100 mg/d.
Popravdě řečeno mě na mojí cukrovce nejvíc vadí právě neuropatická bolest :-(, lékař mi doporučil toto: http://www.angelini.cz/wps/…. Nemáte někdo zkušenosti?
Léčbu Gabanoxem nepřerušujte! Spojte se se svým lékařem, od kterého jste dostala recept na tento lék a promluvte si s ním o svých pochybnostech. Lékař vám Gabanox nasadil s očekáváním výsledků léčby. Zeptejte se na tyto očekávané výsledky. Gabanox není lék pouze na epilepsii, ale léčí se s ním i neuropatická bolest.
