Zdraví nemocní, tak toto je označení pro jedince, kteří mají zdravé srdce, a přesto se jim za jistých okolností rozbuší. Nemají problémy s krevním tlakem, a přesto se jim někdy prudce zvýší nebo sníží. Přestože mají zdravý trávicí trakt, trpí zažívacími potížemi. Všechny výše uvedené problémy se projeví po nějaké ztrátě psychické rovnováhy. Může se jednat o symptom neurovegetativní dystonie, někdy se také používá termín dysfunkce. Okolí někdy tyto lidi považuje za hypochondry, kteří mají stále nějaké funkční potíže.
Příznaky
Neurovegetativní porucha – příznaky: Tito lidé trpí srdeční arytmií, trachykardií (zvyšuje se jim tepová frekvence), mají pocit, že právě prodělávají infarkt myokardu. Trápí je zažívací potíže – průjmy, meteorismus ve střevech, mají žaludeční neurózu. Někdy se jim nedostává dechu, dostávají „škytavku“. Mají příznaky nějakého orgánového onemocnění, ale při prohlídce nejsou žádné patologické změny shledány.
Může je dále trápit:
bolest hlavy,
pocení rukou,
v jistých situacích se objevuje ruměnec v obličeji, pálení uší,
sucho v ústech,
občasné poruchy vidění,
pálení žáhy, křeče kolem žaludku,
píchání v boku,
pocit horečky,
plačtivá nálada,
pocit, že jsou vážně nemocní a že nikdo jejich obtíže nechápe.
To vše mohou být příznaky neurovegetativní dystonie.
Neurovegetativní dystonie znamená poruchu dráždivosti parasympatických a sympatických nervových systémů. Parasympatické a sympatické nervy jsou v hladkých svalech a nemůžeme je vůlí nijak ovlivnit. Působí protichůdně – parasympatické vyvolávají klid a regeneraci orgánů, sympatické zvyšují jejich výkon.
Neurovegetativní dystonie vzniká při poruše rovnováhy působení těchto nervů. Neurovegetativní dystonie může být příčinou toho, že má postižený pocit, jako by trpěl onemocněním nebo poruchou orgánů. Příznaky bývají velmi podobné, skutečné onemocnění vyloučí až odborné vyšetření.
Protože se ale může jednat o skutečné onemocnění orgánu (srdce, trávicí trakt a podobně), je třeba lékaře vyhledat při opakování problémů.
V naší poradně s názvem ZELENÝ ZÁKAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
prosím o radu jak na zelený zákal.děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Glaukom může výrazně ovlivnit váš život. Jak hodně budete pociťovat omezení závisí na tom, jak velká je ztráta zraku, jaké aktivity děláte a jaký je váš životní styl. Abyste našla způsob, jak co nejlépe využít zbývající zrak, musíte spolupracovat se svým lékařem. Sama si můžete pomoci těmito radami:
- Používejte pomůcky pro lepší vidění, jako jsou systémy pro zvětšování videa, lupy a velké tiskové materiály.
- Osvětlení si vždy nastavte tak, aby bylo zaměřeno na to, co chcete vidět a nesvítilo do očí.
- Oblasti kolem schodů a ramp si označte barvou nebo výrazně barevnou páskou.
Neurovegetativní dystonie je porucha dráždivosti sympatických a parasympatických nervových systémů. Může vést k neovladatelné hyperaktivitě některého orgánu a k jeho funkčním poruchám. Jde o zcela odlišnou poruchu než spazmofilie (sklon ke křečím), přestože příznaky někdy bývají podobné.
tachykardie (bušení srdce), pocit tepání v krčních tepnách;
píchání v boku;
ojedinělý průjem;
zívání;
polakusurie (časté nucení močit, mnohdy bez skutečné potřeby);
pocit horečky, pocit horka na ušních boltcích;
náhlé snížení tlaku provázené nevolností (pocením, hučením v uších, poruchy vidění);
záchvaty pláče a citové nepohody.
Příčinou onemocnění mohou být některé nervové poruchy, nespokojenost nebo mírná úzkost mohou vyvolat psychosomatické onemocnění, které je fyzicky zjistitelné vyšetřovacími metodami, nebo vyvolat neurovegetativní dystonii, kdy se jedná spíše o funkční poruchy orgánů fyzicky nepostižených.
Ve svém příspěvku LEDVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zezulova.
Co je prosim tedy vhodne jist jake maso jak oleje na upravu masa banany lze? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Koudelková.
Hezký den,
byla jsem na ultrazvuku břicha,nic mě neřekli a napsala p.dr.:obě ledviny přiměřené velikosti s přiměřenou parenchymovou vrstvou,ZVLNĚNÝCH KULTUR./to mě zajímá co to je./Vpravo drobné hyperecho lithyasy.Vlevo drobné hypoechogenní ložisko šíře 8 mm s drobnou kalcifikací,dif.dg.atypická cysta-ke sledování.Duté systémy bez dilatace.nerozumím tomu.Mám jít na kolonoskopii,proto mě tam p.dr.poslal.Bojím se,abych něco s ledvinami nezameškala.Bolí mě v bedrech,ale to mám od plotýnek.Přes den málo močím,asi půl litru a v noci 1,5 až 1,8 l.V noci se nevyspím,kvůli močení se často budím.Rozbor moci v pořádku.Děkui za odpověď. Vlasta
Neurovegetativní porucha – léčba: Způsob léčby určí odborný lékař na základě individuálního vyšetření. Existují i různé podpůrné terapie, které směřují ke zlepšení celkového psychického stavu. Jsou to například:
pobyty v některých lázeňských zařízeních, která mají neurovegetativní dystonii v seznamu léčených diagnóz,
K péči o kolostomii jsou vám k dispozici tyto zdravotní pomůcky:
Jednodílné systémy – kolostomický sáček: U jednodílných systémů jsou lepicí ochranná podložka a uzavřený sáček navzájem pevně spojeny. Sáček je vybaven filtrem s aktivním uhlíkem pro neutralizaci pachů. Kolostomické sáčky jsou k dostání buď s plochou, nebo vyklenutou (konvexní) ochrannou podložkou. Při dosažení odpovídajícího naplnění (maximálně do poloviny objemu sáčku) je nutné tyto sáčky kompletně vyměnit.
Dvoudílné systémy – ochranná podložka s kolostomickým sáčkem: Dvoudílné systémy se skládají z ochranné podložky s mechanickým nebo lepicím uzávěrem a z příslušného kolostomického sáčku, který se připevňuje k podložce. Ochranné lepicí podložky jsou k dostání buď v plochém, nebo v konvexním provedení. Kolostomické sáčky obsahují filtr s aktivním uhlíkem pro neutralizaci pachů a jsou vybaveny odpovídajícím spojovacím systémem k upevnění na základní podložku. Sáčky je nutné při odpovídajícím naplnění (maximálně do poloviny objemu sáčku) vyměnit, zatímco ochrannou podložku lze používat několik dnů. K fixaci podložky lze použít pásek.
Ploché systémy se používají u stomií, u kterých leží vývod střeva nad úrovní kůže (prominence).
Konvexní systémy se používají vždy, když se vývod střeva nachází pod úrovní kůže (retrakce, vtažená stomie).
Co potřebujete pro výměnu kolostomického sáčku: gázu, v případě potřeby jednorázové holítko, mírně zahnuté nůžky (stomické, nůžky na nehty), šablonu, v případě potřeby ochrannou pastu, odstraňovač zbytků lepicí plochy a ochranný sprej, odpovídající kolostomické pomůcky (jednodílné nebo dvoudílné, sběrný sáček s plochou nebo konvexní podložkou), vyprazdňovací sáček.
Všechny zdravotnické pomůcky byste měli mít předem připraveny. Pro ochranu pokožky kolem stomie je důležité, aby ochranná podložka byla přizpůsobena velikosti vaší stomie. Každá založená stomie má individuální tvar. Z toho důvodu byste si měli před první výměnou kolostomických pomůcek zhotovit šablonu (například z průhledné umělohmotné fólie), kterou použijete jako předlohu k vystřižení ochranné podložky. Odpovídající šablony naleznete ve stomické taštičce. K vystřižení použijte mírně zahnuté nůžky. Abyste předešli podráždění kůže, musí být vystřižený otvor tak přesný, aby mezi stomií a ochrannou podložkou nezůstala nechráněná kůže, která by mohla přijít do kontaktu s výměšky. Na rozdíl od střevní sliznice založené stomie může nechráněná kůže na agresivní výměšky citlivě reagovat změnami. Zejména v prvních týdnech a měsících po operaci mění stomie svůj tvar a velikost. Z toho důvodu je právě na začátku důležité, abyste průměr stomie pravidelně kontr
Proti průjmům: kvajáva (Psidium guajava, tekutý extrakt), brusinka (glycerinový macerát z mladých výhonku).
Proti bušení srdce: hloh (květy, plody) meduňka, chmel (nálev).
Proti častému močení: cibule, rdesno peprník (tekutý extrakt), spolu i s révou vinnou cv. Purpurea.
Proti citové nevyrovnanosti: měrnice černá, locika jedovatá, třezalka, mařinka vonná, štírovník růžkatý (matečné tinktury nebo nálevy) samostatně nebo v kombinaci.
Také je účinná fytobalneoterapie.
Fytobalneoterapie je terapie pomocí bylinných lázní. Přináší relaxaci nejen pro unavené tělo, ale i pro vaši psychiku. Voňavé koupele se používaly již v dávných dobách, zejména mezi bohatou vrstvou, která si mohla takový luxus dovolit. Samozřejmě i ti chudší si občas do koupele přidávali různé bylinky, a to zejména po těžkých nemocech a dlouhotrvajících nepříznivých stavech. Přidávání bylin do koupele neztratilo své opodstatnění ani v dnešní době plné moderních výdobytků. Nejen lidoví léčitelé, ale i lékaři vědí, že fytobalneoterapie působí příznivě na organismus a vyvolává příjemné pocity i v naší mysli. Vždyť komu by bylo proti srsti ponořit se do teplé vody plné voňavých bylinek a zrelaxovat své tělo po těžkém a hektickém dnu? Fytobalneoterapii dnes nabízí většina lázeňských domů či relaxačních center, vychutnat si ji ale můžete i v klidu domova. Podívejme se tedy na tento druh terapie blíže.
Při fytobalneoterapii dochází k mechanickému a termickému působení mezi lidským tělem a látkami obsaženými ve vodní lázni. Tyto procesy působí současně profylakticky a léčebně a celkově posilují organismus. Po absolvování terapie se sice můžete cítit unaveně,
Autonomní nervová soustava (ANS) nebo také vegetativní soustava je součástí periferního nervového systému, jehož úlohou je udržovat optimální vnitřní podmínky organismu (homeostázu). Tato činnost je vykonávána bez vědomé činnosti jedince. Autonomní nervová soustava udržuje srdeční a dýchací frekvenci, vykonává proces trávení, pocení, močení, tvoří sliny, ovládá průměr zornice, má důležitou úlohu v pohlavním vzrušení. Ačkoliv je nejvíce činností nevědomých, některé, jako proces dýchání, pracují v součinnosti s vědomými procesy. Hlavními součástmi autonomní nervové soustavy jsou senzorický systém, motorický systém (sestávající z parasympatického a sympatického systému) a enterický nervový systém. Pojem autonomní nervový systém by se dal jednoduše definovat jako „organizované skupiny senzorických a motorických neuronů, které inervují útroby“. Tyto neurony tvoří reflexní oblouky, z nichž část zasahuje do mozkového kmene, konkrétně do jeho části zvané prodloužená mícha. Pokud je poškozen pouze centrální nervový systém (CNS), život je stále možný, neboť nejsou zasaženy jeho hierarchicky podřízené části řídící činnosti kardiovaskulární, trávicí a dýchací soustavy.
Sympatikus a parasympatikus obvykle pracují protichůdně. Jejich vztah však není absolutně antagonistický, neboť se často navzájem doplňují. Ne zcela platí představa, že sympatikus funguje jako „akcelerátor“ a parasympatikus jako „brzda“. Sympatikus se především účastní dějů vyžadujících okamžité reakce, zatímco parasympatikus dějů probíhajících v celkovém tělesném klidu. Z toho důvodu se k sympatiku pojí heslo: bojuj, nebo uteč; a k parasympatiku: odpočívej a zažívej. Celkově jsou tedy sympatikus a parasympatikus systémy, které (obvykle v protichůdném vztahu) regulují životní funkce jednotlivých orgánů za účelem dosažení homeostázy.
Sympatikus je zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí:
mobilizuje zásoby energie a inhibuje proces trávení;
odvádí krev z trávicí soustavy a z kůže (mechanismem je vazokonstrikce);
zvyšuje perfuzi (průtok krve) kosterní a srdeční svalovinou a plícemi (perfuze kosterní svaloviny může být zvýšena až o 1 200 %);
dilatuje (rozšiřuje) bronchioly (průdušinky), což zvyšuje alveolární výměnu plynů;
zvyšuje srdeční frekvenci a kontraktilitu kardiomyocytů (srdečních svalových buněk), čímž zvyšuje celkový výkon srdce – především do kosterních svalů může proudit zvýšené množství krve;
dilatuje zornice, čímž zvyšuje množství světla vstupujícího do oka na sítnici;
mění akomodací dioptrickou mohutnost čočky tak, aby světelné paprsky dopadaly na sítnici, zaostřuje tak obraz při pohledu na objekty v různé vzdálenosti;
Léky užívané jako antidepresiva dělíme do několika skupin podle chemické struktury a mechanismu účinku na různé neurotransmiterové systémy (systémy chemické komunikace nervových buněk uskutečňované vždy jednou látkou). Mezi nejdéle užívaná patří bicyklická a heterocyklická antidepresiva, která nejvíce působí na noradrenalinový a serotoninový systém mozku. Patří sem klomipramin, imipramin, amitriptylin, notriptylin, desipramin, dibenzepin, dosulepin, mianserin a trazodon. Navazují se většinou až jako druhá nebo třetí volba v léčbě depresivních příznaků bipolární poruchy. Mají vyšší riziko přesmyku do manické epizody bipolární poruchy během léčby. Další skupinou antidepresiv jsou inhibitory monoaminooxidázy, enzymu, který se podílí na odbourávání serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Patří sem fenelzin, tranylcypromin a isokarboxazid. Kombinace s jinými antidepresivy a s některými potravinami může vyvolat životu nebezpečný vzestup krevního tlaku, proto je jejich využití v terapii menší. K této skupině lze přiřadit i reverzibilní inhibitory monoaminooxidázy a jejich jediného zástupce, moclobemid. Díky reverzibilitě inhibice jsou některé možné interakce s ostatními léky a potravinami mírnější, ale mohou být také závažné. V současné době jsou nejpředepisovanější skupinou antidepresiv selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tato skupina má šest představitelů: fluoxetin, paroxetin, sertralin, citalopram, fluvoxamin a escitalopram. Antidepresiva inhibující zpětné vychytávání noradrenalinu mají pouze jediného zástupce, reboxetin. Další skupiny antidepresiv jsou vytvořeny vždy podle dvojice neurotransmiterů, na které dané antidepresivum působí. Ve skupině antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a serotonin jsou venlfaxin, milnacipram, nefazodon a mirtazapin. Do skupiny antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a dopamin patří bupropion. Jako antidepresivum se využívá i tianeptin, který oproti SSRI naopak zvyšuje zpětné vychytávání serotoninu.
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky cyklických antidepresiv
Při léčbě antidepresivy lze obecně říci, že vedlejší nežádoucí účinky bývají většinou mírné a přechodné. Při léčbě cyklickými antidepresivy se může vyskytnout suchost v ústech, zácpa, obtíže při močení, rozmazané vidění, závratě, útlum, zrychlení tepu srdce, pocení, zvyšování tělesné hmotnosti, obtíže v sexuálním životě (ztráta chuti k sexuálnímu životu a zhoršené dosažení uspokojení).
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky SSRI a novějších antidepresiv
Léčba SSRI a novějšími skupinami antidepresiv je spjata s odlišným spektrem vedlejších nežádoucích účinků, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, nervozita, poruchy spánku, pocení, agitovan
Všechny potraviny, nápoje a byliny byly taoisty před tisíci lety rozřazeny podle termických účinků na organismus (jin/jang). Kategorie „studené“, „osvěžující“, „neutrální“, „zahřívající“, „horké“ nesouvisí tolik s tím, zda jíme jídlo teplé nebo studené. V první řadě se posuzuje, jak potravina působí na rovnováhu jin/jang v nás. Rajčata, cuketa nebo brokolice vnitřní prostředí organismu zchladí, i když je jíme tepelně upravené. Maso umocní jangový účinek vývaru. Proto uvnitř prohřeje i vlažná polévka. Mátový čaj (jin) nás ochladí a osvěží, i když je vlažný. Zázvorový (jang) nás zahřeje i studený.
Dlouhodobě nevyvážená konzumace potravin má na organismus negativní vliv. Nevhodně nastavený jídelníček vede ke stagnaci čchi („přehřívání motoru“) nebo jejímu nedostatku („postupné vybíjení baterek“). To se podepíše na našem vzhledu i na tom, jak se cítíme. Jin/jang se nabízí jako výborný pomocník k vytvoření harmonizujícího pokrmu. Hlavní tajemství čínské tradiční nauky o výživě tkví v umu připravit na základě znalostí o jin a jang termicky vyvážené jídlo. Kdo se seznámí s termickým účinkem potravin, vyhne se nejběžnějším chybám ve výživě a získá návod k trvalému udržení zdraví.
Pro běžného smrtelníka neasijského původu je tento způsob uvažování příliš složitý, je rozumné se snažit najít výrazy, které jsou co nejbližší indoevropskému jazyku, nejlépe v jednoslovném podání. Protože je naším záměrem na tomto místě objasnit vztah ke stravě, můžeme ve zjednodušeném pojetí výrazu jin přisoudit význam uvolňující a k jang zpevňující.
Smysl obou pojmů ve vztahu vlivu potravin na trávení a současně dopadu na metabolismus je tak velmi jednoduchý. Potraviny, které mají uvolňující tendenci (například luštěniny, ovoce, zelenina, houby, mléko, káva, alkohol, sladkosti), způsobují dilataci (rozšíření, roztažení) některých tkání a orgánů. Typickými příklady jsou alkohol, který roztahuje cévy, tuky uvolňující produkci žluči či vláknina uvolňující střevní pochody. Současně tím dochází k uvolňování energie z těla, což v extrému vede k únavě a apatii, tedy pomalosti. V kontextu s tím má uvolňující tendence vliv na termické pochody v těle (takové potraviny obecně ochlazují).
Naopak potraviny se zpevňujícím vlivem (maso, vejce, některé mléčné výrobky, sůl) vedou metabolické pochody k dějům, kdy dochází například ke zvyšování svalového napětí („zpevňují“ se svaly), tlaku (krevního), hustoty (kostí, stolice).
Moderní věda umí tyto děje biochemicky vysvětlit (poměry vápníku a hořčíku ve stravě, množství bílkovin a jejich struktura, obsah soli ve stravě a z ní vyplývající změna poměrů mezi sodíkem a draslíkem a pod
Tělo pacienta využívá všechny své regulační a obranné systémy, aby komunikovalo se svým nejbližším prostředím (nejčastěji v rodině, na pracovišti) o svých vnitřních psychických stavech (myšlenkách, emocích, pocitech, přáních, zraněních), čímž spoluvytváří sociální realitu, ve které žije. Některé z tělesných projevů organismu mají charakter příznaků, znamení nemoci, a tak se mohou podílet na rozvoji maladaptivního začarovaného kruhu. V těchto případech již nejde o to, jak tělo vytváří příznak, ale proč ho vytváří, tedy co chce signalizovat svému okolí.
Projevy psychosomatických onemocnění jsou velmi pestré. Proto je třeba pacienta vždy dobře vyšetřit podle převažujících příznaků, ale současně se nenechat vtáhnout do nekonečného kolotoče vyšetřování. Při vzniku psychosomatických onemocnění hrají významnou roli emoce. Mají totiž svůj tělesný projev a ten se omylem stává signálem choroby. Nejen zlost a smutek, ale především úzkost jsou velmi častým zdrojem somatizací. Emoce jako řídicí systém mají významný vliv na regulaci tělesných pochodů. Podle toho, kde nejvíce působí, pak lze rozlišovat kardiopulmonální, gastrointestinální, svalově-pohybový nebo obecný soubor symptomů. Časté jsou ale také kožní, urologické, gynekologické nebo jinak specializované příznaky. Na jejich vzniku se podílejí všechny tělesné regulační systémy. Lékař může rozpoznat rozkolísanou rovnováhu vegetativní nervové soustavy, imunitního systému, hormonální soustavy, napětí v pohybovém aparátu, nejčastěji pak ztuhlý krk. Každý totiž reagujeme na nadměrnou zátěž jinak.
Na rozdíl od běžných nemocí v případě psychosomatických onemocnění tyto charakteristické příznaky nelze lépe vysvětlit jinou fyzickou nebo duševní chorobou. Příznaky ovlivňují fungování pacienta a jeho pohodu. Pro úspěšnou léčbu je zásadní vzájemná důvěra mezi lékařem a pacientem a také upřímný zájem lékaře o pacienta v jeho celistvosti. Vztah mezi lékařem a pacientem je pro terapii klíčový. Jeho účinnost je srovnatelná s podáním léku. Pacienti s psychosomatickými poruchami a lékařsky nevysvětlitelnými příznaky tvoří významnou část klientely praktických lékařů. Přístup k těmto pacientům ve všeobecných praxích často není optimální, nevede ke zlepšení a nepřináší pacientům potřebnou podporu. To vyvolává nejen zbytečně vynaložené náklady na diagnostiku a léčbu, ale i zklamání lékařů a pacientů. V praxi se často nebere dostatečný zřetel na komplexní bio-psycho-sociální přístup k nemoci.
Naše životní energie proudí po přesně vymezených drahách – meridiánech. Jsou to jakési kanály, které probíhají uvnitř těla a tvoří logicky propojenou síť, v níž proudí energie od orgánu k orgánu. Hlavních meridiánů je v těle 12 a energie jimi projde za 24 hodin po 2 hodinách. Rozlišujeme 6 párů orgánů, vždy tvořených jedním jinovým (plným): srdce, slezina, plíce, ledviny, játra; a jedním jangovým (dutým): tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, žlučník. Ke každé dvouhodině se přiřazuje jeden orgán.
Mezi 23. až 1. hodinou začíná pracovat žlučník. Nastává orgánová dvouhodina žlučníku, která má značný vliv na psychiku, ovlivnění smyslu, což se projeví tím, že v této době jsou většinou nejintenzivnější sny, které souvisejí značně se smyslovou fází. Naše tělo se už připravuje k odpočinku a pokračuje v práci na obnově buněk. Organismus odpočívá, tělesné pochody se zpomalují a také se střídají různé fáze spánku. Jestliže jsme šli spát ve 22 hodin, začínají se nám zdát sny. Nejen tělo, ale i mozek bilancuje svou celodenní činnost a odvrhuje všechno nepotřebné. Den skončil. Objevuje se intenzivnější zpracování lipidů (přírodní látky živočišného i rostlinného původu). Žlučníkáři obvykle v tuto dobu nemohou usnout a také žlučníkové záchvaty bývají hlavně uprostřed noci. Po půlnoci již slinné žlázy neprodukují látku, která ničí bakterie a chrání zuby před vznikem zubního kazu. Také z toho důvodu je nutné si čistit ráno zuby. Kolem jedné hodiny většina lidí už asi 3 hodiny spí a prošla už všemi fázemi spánku. Dostavuje se lehký spánek, člověk se může snadno probudit. Právě v této době jsme zvláště citliví na bolest. Bolestivost je mimořádně intenzivní, například bolesti zubů mohou úplně narušit spánek. I chlad pociťujeme v noci více než přes den.
Mezi 1. až 3. hodinou se aktivují játra. Vrcholí činnost jater, tedy meridián jater. Je to doba detoxikační činnosti a redistribuce tekutin. V tomto čase je fyziologický děj asi takový, že většina orgánů má sníženou funkci, s výjimkou jater. Kolem třetí hodiny tělo ještě odpočívá a je fyzicky značně vyčerpáno. V tuto dobu má člověk velmi nízký krevní tlak, pomalý puls a pravidelný hlubší dech s dlouhými periodami. Pokud musí být někdo vzhůru, pak vyžaduje soustředěnost daleko větší úsilí. V tomto čase se lidé pracující v nočních směnách nejčastěji dopouštějí chyb. Musíte-li být vzhůru, snažte se nerozptylovat a soustřeďte se plně na práci, kterou je třeba dokončit. Krevní tlak ve 3 hodiny dosahuje nejnižšího bodu. Většina orgánů v lidském těle pracuje úsporně s výjimkou jater. Tělo je podrobeno jakémusi „velkému prádlu“. Játra zpracov
Doporučuje se pravidelná konzumace čerstvé ovocné šťávy s obsahem vitamínu C (pomeranče, citrony a grapefruity), který pomáhá obnovit přirozenou odolnost organismu. Osvědčilo se tento druh výživy oživit potravinovými doplňky, jako jsou melasa (třtinový sirup), pšeničné klíčky, kvasnice, mořské řasy a jiné potraviny na této bázi.
Malé částice jsou naším organismem dobře absorbovány. Právě proměna velkých částic na malé je klíčem k tomu, aby je náš organismus lépe využíval. Pod pojmem mikrosvět si nejčastěji představíme různé mikroorganismy, které nejsou volnému oku viditelné, třeba plísně, viry či bakterie. Tyto organismy se měří v nanometrech. Avšak nová mikroříše se dnes úspěšně využívá v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Podle doposud známých informací mají systémy vytvořené na úrovni mikrosvěta řadu výhod – hlavně pokud mluvíme o funkčnosti a výživových vlastnostech.
Vnějšími, mechanickými a chemickými vlivy se narušuje nejen kutikula vlasového vlákna, ale i vnitřní stavební materiál vlasů tzv. cimet. Do vlasů a do mezibuněčných prostorů však mohou proniknout jen velmi malé částice, ty větší zůstávají na povrchu a smývají se.
Aktivnější a účinnější mikrosvět
Malé částice jsou vlasem lépe absorbovány a pokud jsou správně nakombinované v přípravku, dokážou být velmi efektivní. Nová mikroříše se dnes úspěšně využívá v kosmetickém i farmaceutickém průmyslu. Podle doposud známých informací mají systémy vytvořené na úrovni mikrosvěta řadu výhod – hlavně pokud mluvíme o funkčnosti a výživových vlastnostech.
Moderní technologie promítly do svých výrobků takové firmy jako Dior, L´oreal, Juvena, La Praire. Ve vlasové kosmetice dominují hlavně Kérastase s řadou Reflection, Age Recharge, ale i v dalších svých výrobcích. Do popředí zájmu se však také dostává kosmetika CHI od firmy Farouk System, rovněž využívající kouzla mikročástic.
Rutin je přírodní látka na bázi bioflavonoidů. Rutin je také někdy označován jako vitamin P. Rutin snižuje propustnost všech membrán mezi jednotlivými buněčnými systémy a tím snižuje lámavost cév.
