Pokud se někdo rozhodne odkyselovat svůj organismus, měl by si uvědomit, že je to často běh na dlouho trať. Existují sice způsoby jak nejrychleji odkyselit organismus a čím toho dosáhnout. Ale pokud si člověk chce odkyselený organismus udržet, musí řadu zásad dodržovat dlouhodobě, anebo se k tomu stále znovu vracet. Nejčastěji se lidé uchylují k odkyselení organismu v okamžiku, kdy je trápí nějaký problém.
Pokud jedinec na sobě pozoruje některé projevy překyselení organismu, například svědění kůže hlavně na nohách, může se rozhodnout, že začne překyselení organismu řešit. V takovém případě je dobré si nejprve uvědomit, který zdravotní problém ho trápí a proč tedy s odkyselováním organismu začíná. Při procesu odkyselování může pak sledovat, jestli se jeho zdravotní stav zlepšuje. Pokud chce mít ale přesné výsledky, a nechce se tedy spoléhat jen na své pocity, je vhodné, aby denně prováděl měření pH.
Důležitý je také dostatek tekutin (ideálně čistá voda, žádná minerálka), dostatek vitamínů a minerálů. Naopak při tomto procesu odkyselení organismu je vhodné vynechat všechny sladkosti a živočišné výrobky.
Řada lidí se při procesu odkyselení organismu řídí více babskými radami, než radami odborníků, kteří překyselení organismu nepovažují za zas tak závažný problém. Většina babských rad vychází z toho, že právě pitný režim je důležitý. Není důležité ale jen to, že něco pijete, ale co pijete. Kromě čisté vody se v babských radách často objevují různé čaje. Když se budete zajímat o tuto problematiku, jistě najdete tato doporučení. Kromě čisté vody se doporučuje také voda z brambor!, běžný zelený čaj a čaje bylinkové. K dopolední konzumaci se doporučují bylinkové čaje z benediktu, fenyklu, pampelišky, puškvorce a řepíku. Na odpoledne se zase doporučují čaje z jitrocele, kopřivy, lopuchu, truskavce, tužebníku a vřesu. Pro odkyselení organismu se také doporučuje pít ráno nalačno teplou vodu s citrónem (na skleničku vody, tedy asi 200 – 300 ml zhruba polovinu velkého citrónu). Je důležité, aby voda nebyla horká, ale ani studená, ideální je vlažná. Tato voda by měla pomoci s odkyselením organismu, protože citróny patří k těm nejvíce zásadotvorným potravinám a pomáhají tedy dostat pH do přijatelných hodnot. Tato voda má prý také účinky na imunitu, stimulaci trávicího traktu, na urychlení procesu hubnutí, a na kvalitu pleti. Některé babskérady dokonce doporučují pít vodu s
V naší poradně s názvem NEŽIT ALIAS KARBUNKL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Zkuste zavolat svému praktickému lékaři a požádejte ho o recept na mast Framykoin. Recept vám přijde na mobilní telefon, který pak ukážete v lékárně. Mastí pak natírejte postižená místa 3 krát denně. Za týden by mělo být vše zahojené. Pokud to nepomůže, bude třeba jít na kožní a udělat stěr z výpotku některého z pupínků (výpotek je ten hnis uvnitř pupínku). Podle výsledku laboratorního vyšetření se určí vhodná léčba. Rovněž si nechte udělat testy na HIV.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Patrik.
Můj prakticky lékař mi předepsal antibiotika která mi nepomáhají, říkal že se mi udělala plíseň na těle a jelikož mám kopřivku tak jsem si to roznesl po celém těle.
Testy na HIV nejsou třeba
Zdravím Patrik
Nežit na prsu je velmi bolestivou záležitostí. U žen se může vyskytovat zvláště v období menstruace, kdy je imunita mírně oslabena.
Příčiny
Nežit na prsu se objevuje zejména u jedinců, kteří mají z nějakého důvodu oslabený imunitní systém. Bakterie pak mohou snadněji pronikat.
Příznaky
V oblasti prsu dochází k zanícení a bolestivosti kůže, kde vyrůstá chloupek. Vytvoří se červený uzlíček, ve kterém se po čase začne tvořit hnis. Postižená část kůže vyzařuje teplo, což potvrzuje probíhající zánět v kůži.
Nežit na zadku je hnisavé kožní onemocnění (nazývané pyodermie), které vyvolávají různé bakterie. Nejčastěji se jedná o stafylokoky a o streptokoky.
Příčiny
Furunkl převážně vzniká na hýždích, kde se infekce zanesená třením do chlupového váčku (ale nejenom) začne postupně zvětšovat.
Příznaky
Třením postupně vzniká nehezký vřídek na kůži, který roste, mírně mění barvu a na vršku je nejčastěji zakončen malým žlutým stroupkem. Na omak bývá teplý a s postupem času se začíná vyplňovat hnisem. Nežit je dosti bolestivý, pokud se jich nahromadí více na jednom místě, odborně se jim začne říkat karbunkl. Po čase převážně praskne a vyteče a průběžně se zahojí, někdy se vstřebá sám od sebe i bez prasknutí. Není neobvyklé, když se spolu s tímto problémem objeví i zvýšená teplota.
Nežit v tříslech se nejčastěji vytvoří na ochlupených částech těla v místech, kde se kůže často otírá o šatstvo.
Příčiny
Příčinou vzniku nežitu v tříslech může být ztráta odolnosti v této oblasti, například při cukrovce nebo při poruchách krvetvorby.
Příznaky
Nežit se projevuje jako zánětlivě zduřelý a bolestivý hrbol uprostřed s nekrotickým čepem. Obvykle se tvoří jednotlivě, postupně ale mohou vzniknout i další a onemocnění mívá vleklý průběh. Příčinou opakovaného vzniku furunklu bývá náhlé snížení odolnosti vůči mikrobům, kteří byli do té doby na kůži snášeni jako neškodní.
Nežit je hnisavé bakteriální kožní onemocnění, které je nejčastěji způsobeno stafylokoky nebo streptokoky. Napadena může být kůže kdekoliv na těle, kde jsou vlasové váčky. Ohroženi jsou především jedinci s nedostatečnou hygienou kůže nebo poruchami imunity. Při splynutí několika furunklů dojde ke vzniku většího ložiska – karbunklu. Furunkly v oblasti obličeje mohou způsobit hnisavý zánět mozkových blan. Bakterie se při neodborné léčbě mohou dostat do krevního oběhu a způsobit celkovou infekci (sepsi).
Furunkl nejčastěji vzniká tak, že mikrob pronikne do vlasového (chlupového) míšku, odborně folikulu, nebo mazové žlázky, svou přítomností zde způsobí zánět, který se začne projevovat tak, že se na kůži v okolí chloupku (vlasu) vytvoří malý, červený boláček, který zpravidla bolí. Na dotek je postižené místo teplé. Jak se zánět šíří do okolí žlázky nebo vlasového míšku, začne se v centru tohoto původně tuhého červeného místa tvořit hnis. Na kůži můžeme toto pozorovat jako zbělení, popřípadě zežloutnutí obsahu. Zvětšování boláčku je způsobeno další tvorbou hnisu, který se postupně dostává k povrchu kůže. Udělá se hnisavá čepička, která praskne, takže hnis může volně odtékat. Někdy se stane, že furunkl postupně odezní i bez provalení hnisu. Furunkly se mohou vytvořit kdekoliv na kůži, ale často je najdeme na hýždích, stehnech, v podpaží a na šíji. K mnohočetnému výskytu furunklů po těle, takzvané furunkulóze, může dojít v případě, že je imunitní systém jedince oslabený a bakterie mají snadnější průnik do těla. To se může stát například při cukrovce nebo dalších chronických chorobách, které mají za následek snížení imunity. Pokud se v okolí furunklu zanítí další žlázky, mohou takovéto furunkly splynout do jednoho velkého bolestivého „uzlu“ – karbunklu. Karbunkly se vyskytují především na šíji.
Furunkl a karbunkl patří do skupiny onemocnění, jimž se společně říká pyodermie. Pyodermie jsou hnisavá onemocnění kůže nebo taky žlázek, které se v kůži nacházejí (například vlasový, chlupový míšek, potní žlázky, mazové žlázky). Jsou způsobena infekcí mikroby, a to nejčastěji stafylokoky (latinsky Staphylococcus) nebo méně často také streptokoky, latinsky Streptococcus. Bakterie se na lidské kůži normálně vyskytují. Protože lidská kůže, pokud je zdravá, představuje velmi dobrou ochranu/bariéru, tyto mikroby nás v podstatě neohrožují. Jestliže se jim ale podaří přes tuto přirozenou bariéru dostat, můžou pak způsobit infekci, která se projeví třeba jako hnisavý vřídek, nebo v horším případě mohou zapříčinit i celkové onemocnění organismu. Proto není radno i tak zdánlivě banální onemocnění přehlížet.
Jestliže se furunkl po týdenní léčbě svépomocí neztrácí, je bolestivější, popřípadě se zvětšuje a obtěžuje vás v každodenní činnosti, je potřeba vyhledat lékařskou pomoc. Malé furunkly lze vyléčit pomocí lokální dezinfekce a aplikace antibiotických mastí. Větší furunkly je nutné ošetřit drobným chirurgickým zákrokem. Po dezinfekci a lokální anestezii vám lékař vřídek za sterilních podmínek nařízne a vypustí tak hnis ven. Následuje důkladná dezinfekce, a to i do hloubky furunklu, protože je potřeba odstranit všechnu hnisavou tkáň, aby se rána dokonale zhojila. Poté do rány přiloží drén a sterilně ji kryje. Dostanete doporučení obvaz sami neodstraňovat a vyvarovat se omývání rány na vlastní pěst. Lékař vám předepíše antibiotika, která důsledně užívejte! Bakterie se totiž po takovém zákroku mohou dostat do krevního oběhu a způsobit celkovou infekci. V následujících několika dnech budete chodit na převazy rány, která se bude nadále důsledně vymývat a dezinfikovat. Poté, co vám to lékař dovolí, dbejte na důslednou hygienu rány, omývejte, dezinfikujte a sterilně ji kryjte, dokud se zcela nezahojí. Při samoléčbě mějte na paměti, že žádný nežit se nesmí násilně vymačkávat. Rozrušil by se tím ochranný val, který se okolo ložiska hnisu a mrtvé tkáně vytvořil.
Folikulitida je infekční zánět vlasového váčku. V místě postiženého folikulu dochází k zarudnutí. Vytvoří se malý hrbolek, který se může změnit ve vřídek naplněný hnisem. Většinou se toto ložisko šíří a vřídky se množí. Postižené místo je bolestivé. Folikulitida se většinou hojí bez jizvy, může však dojít ke vzniku takzvaného furunklu.
Podobnosti s opruzeninou jsou pouze v zarudnutí a bolesti. Léčba folikulitidy je založena na antibiotických mastech, které se aplikují přímo na postiženou oblast. Velmi důležité je dbát na hygienu zasaženého místa. Pouze při velmi rozsáhlých ložiscích folikulitidy a jejím těžkém průběhu jsou podávána antibiotika ve formě tablet.
Ekzém
Ekzém je chronický svědivý kožní zánět. V akutní fázi se projevuje výskytem svědivých, začervenalých ložisek, na kterých se později tvoří mokvající puchýřky (papulky a pustulky). Pro chronickou formu je typické zhrubnutí kůže (lichenifikace) a barevné změny kůže.
Podobnost s intertrigem spočívá v zarudnutí a lokalizaci v podobných partiích těla. Základem léčby ekzémů jsou antihistaminika k potlačení alergických reakcí, v těžších případech pak lokálně podávané kortikoidy.
Plíseň
Plíseň je nemoc vyvolaná kvasinkami. Vzniká v místech vlhké zapářky a jako profesionální onemocnění u osob, které pracují ve vlhku nebo máčejí dlouhodobě kůži bez patřičné ochrany. U nich se může vyvinout i zánět nehtových lůžek. Kožní kandidóza se projevuje jako ohraničená léze s erythemem a papulkami. Za okolností, jež jsou doprovázeny poklesem buněčné imunity, je infekce torpidní, vyskytuje se i na sliznicích. Většinou odolává terapii. U kojenců vzniká celkem neškodný povlak v dutině ústní (soor) a kožní kandidóza jako následek vlhčení kůže pod plenkou. Pro povrchové postižení sliznic je charakteristický bělavý povlak lpící k povrchu, nebolestivý. Vyskytuje se na sliznici dutiny ústní, na jazyku, na patře, v hrdle.
Projevy s intertrigem jsou téměř totožné, jelikož opruzeniny vznikají také v důsledku plísní. Tudíž i léčba je identická.
Nežit
Nežit je z lékařského hlediska hnisavé kožní onemocnění, které vyvolávají různé bakterie. Vzniká na zádech, šíji či hýždích, kde se infekce zanesená třením do chlupového váčku (ale nejenom) začne zvětšovat. Tím postupně vzniká nehezký vřídek na kůži, který roste, mírně mění barvu a na vršku je nejčastěji zako
K odstranění pih poslouží také různé depigmentační krémy, které mají bělicí účinky. Jejich používání ale nemá moc smysl, pokud pleť vystavujete slunci. Proto pokud chcete pihy opravdu odstranit, měli byste začít u toho, že se začnete vyhýbat slunci. V létě stačí více vyhledávat stín nebo nosit pokrývku hlavy, která zastíní zároveň i obličej (klobouček, čepice se kšiltem).
Existují také různé babskérady, které pomohou pihy odstranit, či je alespoň trochu zesvětlit. Například je dobré vymačkat šťávu z většího nastrouhaného křenu a touto tekutinou pokožku potírat (je dobré si každý den připravit novou šťávu). Pokud nemůžeme z křenu získat dostatečné množství šťávy, je možné také dvě lžíce nastrouhaného kořene zalít sklenkou vinného octa a na tři dny odložit na slunečné místo – pak potíráme necezenou směsí.
Také lze několikrát denně potírat pokožku měsíčkovou tinkturou. Ta se dá buď koupit, nebo vyrobit z hrsti květů měsíčku, které jeden měsíc macerujeme v litru čtyřicetiprocentního alkoholu – před potíráním je dobré ještě zředit v poměru 2–3 : 1 s vodou.
Dále může pomoci potírání šťávou z citronu či přikládání obkladů z okurkových slupek.
V létě, když zrají lesní jahody nebo borůvky, doporučovaly naše babičky namazat obličej rozmačkanou kašičkou z těchto plodů (nemusí to být směs, použijeme, co máme), po hodině omýt a na noc si namazat tvář podmáslím – případně podmáslím rozmíchaným s několika kapkami citronu.
Dá se použít také zelená petrželka, a to tak, že plnou hrst zalijeme dvěma sklenicemi vody, necháme přejít varem a chvíli louhujeme – užívá se dvakrát denně.
Pihy můžete zesvětlit i potíráním hořkou pampeliškovou šťávou a odvarem z pampeliškových květů.
U všech těchto receptů je jen dobré si nejdříve vyzkoušet (například za uchem), jestli náhodou nejsme na něco mírně alergičtí, abychom za vyhánění pih nezaplatili nějakými nemilými problémy. A malá, nejjednodušší rada na konec, pokud jsou pro vás pihy opravdu velký problém, omezte v maximální možné míře opalování – zvláště pokud jde o pihatá místa.
Babskérady na odkyselení uvádějí, že je vhodná voda z brambor. Jednou z možností je také čaj. Ten je na odkyselení organismu velmi vhodný, a jak říkají babskérady, postačí i běžný zelený čaj, který má zásadité účinky. Pokud zelený čaj máte doma, můžete jej zkusit na odkyselení organismu. Babskými radami je také doporučován čaj, který by měl být dopoledne složený z listu a kořene pampelišky, fenyklu, benediktu, řepíku a puškvorce. Odpolední čaj by měl obsahovat kopřivu, vřes, truskavec, tužebník, lopuch a jitrocel.
V případě, že k zalehnutí ucha nedošlo následkem nějaké nemoci, není nutné vyhledat odbornou pomoc. Člověk si od zalehlého ucha může pomoci sám. Existují totiž různá doporučení co dělat, aby se tlak ve středním uchu zase vyrovnal.
Pomoci může například žvýkání žvýkačky, protože při této činnosti se může vytvořit v uchu přetlak, který zalehlé ucho uvolní. Je možné žvýkat i naprázdno, což ale některým lidem může činit problém, žvýkat je potřeba totiž i několik minut. Proto si spousta lidí nosí s sebou do letadla právě žvýkačky. Další možností, která je také často využívaná při cestování letadlem, je polykání ať už naprázdno, nebo polykání nějakého nápoje. Polykání funguje stejně jako žvýkání.
Od zalehlého ucha může také pomoci skákání na jedné noze s hlavou nakloněnou na stranu, kde se nachází zalehlé ucho.
Některé babskérady také doporučují kápnout trochu ohřátého oleje do ucha, olej by měl opět ucho pročistit.
V případě zalehlého ucha z rýmy, nebo ale i z jiných důvodů může pomoci i nahřátí ucha pomocí teplých obkladů nebo teplé páry z koupele. U rýmy by také mělo pomoci od zalehlého ucha inhalovat páru z horké vody. Je třeba se několik minut sklánět nad nádobou s horkou vodou a hlavu u toho mít přikrytou nějakým ručníkem. V tu chvíli by se měla rýma uvolnit a s ní i zalehlé ucho. Člověk si ale musí dát pozor, aby se neopařil. Nevýhodou je, že účinek ale nemá dlouhé trvání. Pro pocit úlevy je tedy často nutné proces několikrát opakovat.
Některé babskérady doporučují i použití plátku cibule nebo kousku česneku. Plátek cibule / kousek česneku se přiloží na noc k uchu a upevní se tam pomocí šátku. Do rána by mělo zalehnutí zmizet.
Smíchejte po 25 g listu vachty, listu máty peprné, oddenku puškvorce, kořene lékořice, natě řebříčku, natě komonice a natě tymiánu. Lžíci bylin zalijte sklenicí vroucí vody a pomalu vařte 2–3 minuty pod pokličkou. Na 10 minut odstavte, pak přeceďte do termosky. Pijte třikrát denně sklenici před jídlem.
Další babská rada se také týká možné neutralizace, a to pomocí mléčného nápoje. Ten dokáže nejenom zajistit, že se kyseliny rozředí, čímž se sníží jejich účinnost, ale i to, že díky své konzistenci pokryje jícen a vytvoří tak ochrannou vrstvu. Jde tedy o pomoc hned ve dvou fázích. Pijte tučné mléko, jogurtové nápoje, kefír. Vhodné je dané mléčné nápoje pít i co nejvíce vychlazené. To z důvodu, že vám od bolesti uleví okamžitě, jelikož samotný jícen nízkou teplotou jednoduše znecitliví. Bolest tak rychle odezní a díky zředění kyselin a ochranné vrstvě by se již neměla objevit.
Na žaludek pomáhá i aloe vera: nakapejte ji do sklenice s vodou a následně vypijte. Nebo je možné použít i alternativu v podobě různých nápojů z aloe, případně ve formě různých čajů. Babskérady se v tomto případě týkají spíše snahy zastavit aktuální problém, tedy ulevit vám. Aloe vera skutečně může pomoci s trávením, ale rozhodně se nejedná o pomoc, kterou lze označit jako pomoc trvalou.
Na trávení může pomoci bylinný čaj. Ne každá bylina je ale ta pravá. Určitě se doporučuje čaj z této pětice:
pampeliška
máta
meduňka
puškvorec
pelyněk
Je možné využít každou zvlášť, nic nezkazíte ani tím, že je použijete všechny najednou. A pokud žádný takový čaj nemáte, zkuste se poohlédnout i po bylinách, jako je třeba hořec nebo kopretina řimbaba. Obvykle jsou dostupné v kapkách, které přidáte do svého každodenního vlažného čaje.
Kromě tekutin pomůže vhodná strava. Dobrou prevencí mohou být mandle, které je vhodné dát si každý den (několik kousků). Paradoxně pomůže i kyselá okurka, která sice přináší do žaludku další kyseliny, ale změní v něm chemické reakce. Nic nezkazíte ani okurkou salátovou. Ideálně vyndanou z lednice. Tím, že obsahuje hodně vody, obsah vašeho žaludku naředí. Svým chladem zase dokáže zklidnit jícen. Skvělou pomocí může být třeba oblíbená okurka s mlékem, čímž zkombinujete hned dva pomocníky.
Vhodné je dát si také rýži. Ta vzhledem ke své povaze dokáže nasáknout tekutiny v žaludku a tím může minimalizovat problémy. Podobně efektivně mohou působit také brambory, nebo obecně jakákoliv jídla s vyšším obsahem škrobu.
Babskérady zaberou jen chvilkově a stejně skončíte na zubním křesle. Pro ty, kteří se přesto snaží hledat alternativní řešení, zde několik takových „babských rad“ na problémy se zuby máme:
Aloe vera: Aloe je prostě všelék, který vám může pomoci i se zánětem dásní. Vhodné je užívat sirup pravidelně každý den. Pokud aloe doma pěstujete, rozřízněte list a potírejte si dásně 3x denně.
Bylinkové ústní vody: Velmi efektivním a vyzkoušeným prostředkem jsou bylinkové extrakty, vývary anebo bylinkové ústní vody, které obsahují heřmánek, šalvěj, ženšen, řepík nebo hřebíček.
Hřebíček: Ano, hřebíček je hotový zázrak. Pomůže vám nejen od zánětu, ale i od bolesti. Nemusíte s ním ani moc dělat, zkuste jej jen cucat. Hřebíček působí jak analgeticky, tak antibakteriálně.
Přeslička: Vývar z přesličky působí i na zubní kámen, který umí změkčit, kromě toho je skvělým prostředkem proti krvácení. Ideální je, když ji užijete v kombinaci se šalvějí a mátou.
Mochna nátržník: Dalším skvělým prostředkem proti zánětu dásní je mochna nátržník, jejíž odvar užijte těsně po čištění zubů. Vývar můžete na vyplachování užívat i několikrát denně.
Herbadent: Na tento druh neduhů se doporučuje i tinktura zvaná Herbadent, kterou si u nás lidé ošetřují dásně již více než 100 let a uznávají ji i odborníci. Vedle tinktury existuje i ústní voda a zubní pasta Herbadent. Když se podíváte na jejich složení, zjistíte, že obsahují ingredience vyzkoušené a doporučované již našimi babičkami.
Na překyselený žaludek s pálením žáhy pomůže jedlá soda. Použití je celkem snadné. Stačí trocha vody do sklenice, ve které lžičku jedné sody rozpustíte. Vzniklý roztok následně vypijte. Pokud by tato kombinace nezabrala, zkuste to ještě jednou. Jde o osvědčenou metodu, která dokáže žaludeční kyseliny velmi efektivně zneutralizovat. Použití jedlé sody má však i jednu nevýhodu. Jakmile se dostane do žaludku, začne s kyselinami reagovat. A to tak, že vznikne pěnivá reakce, během které se začne vaše břicho lehce nafukovat. Přebytečný vzduch bude třeba dostat ven, třeba klasickým říhnutím. Na toto pozor – proto doporučujeme začít s menší dávkou.
Na překyselený žaludek pomůže nouzově i vlažná voda. Jde o univerzální a zcela logickou pomoc. Babskérady jsou i v tomto případě spojeny s jasnou snahou rozředit kyselinu a získat tak méně agresivní koncentraci. Samozřejmě že čím více vlažné vody vypijete, tím více kyselinu naředíte. A důvodem, proč právě vlažnou vodu, je to, že vlažná voda bude s kyselým obsahem žaludku reagovat mnohem lépe a rychleji ho zředí.
Rady pro kránou pleť (jak mít krásnou pleť). Mít krásnou pleť není zas tak těžké a finančně náročné, pokud využijete níže uvedené rady. Domácí pleťové masky si jednoduše vyrobíte doma, většinu ingrediencí obvykle máme, stačí si jen vybrat tu pravou masku pro vaši pleť. Máte mastnou pleť, nebo spíše sušší? Chcete pleť vyživit, nebo zjemnit vrásky? Trápí vás akné, vyrážky? Vyberte si tu nejvhodnější z následujících masek a vyzkoušejte blahodárné účinky domácí péče.
Banán a med
Banán dodává pleti vláhu, zpevňuje ji a posiluje, vyživuje a zjemňuje. Maska z banánu a medu je levná, snadná a pleti jednoznačně prospěje. Budete potřebovat 1 banán, 1 lžíci medu a šťávu z citronu. Banán rozmačkejte a smíchejte s medem. Přidejte lžičku citronové šťávy a chvíli nechejte odstát. Poté naneste na pleť a nechte působit 15 až 20 minut. Smyjte teplou vodou.
Syrovátková výživná a vyhlazující pleťová maska
3 lžíce sušené syrovátky, 2 lžíce medu a trošku vody smíchejte na hustou kaši, vodu přilévejte po troškách, ať směs nakonec není moc řídká. Nechte působit do zaschnutí, asi 10 minut. Opatrně smyjte, maska má i peelingový efekt.
Jogurtová maska
Naneste na pleť přírodní bílý jogurt (bez dalších přísad) a nechte působit několik minut. Poté si obličej opláchněte čistou vodou. Můžete používat i denně. Maska dodá pleti zdravý vzhled a výbornou hydrataci.
Pleťová maska z vlašských ořechů pro krásnou a hebkou pleť
Rozdrcené 2 kusy vlašských ořechů smíchejte s 1 lžící sladké smetany a 1 čajovou lžičkou medu. Masku naneste nebo jemně vmasírujte na očištěnou pleť a nechte působit asi 10–15 minut, poté spláchněte vodou.
Na pigmentové skvrny se dle osvědčených starých lidových rad užívá:
odvar ze svízele
svízelová mast
čerstvá šťáva z měsíčku zahradního (získáte lisováním)
odvar z měsíčku lékařského
mast z měsíčku lékařského
čerstvá šťáva ze svízele (získáte lisováním)
citronová šťáva (kdo má citlivou pokožku, může ho dráždit) – někdy se míchá s jogurtem
kurkuma s trochou smetany, mléka nebo podmáslí
šťáva z netřesku střešního
švédské kapky
esence ze zeravu západního (neem)
Pigmentové skvrny se mohou objevit u citlivých osob vlivem nadměrného slunečního záření, užíváním hormonální antikoncepce, dále mohou zůstat tmavé flíčky po akné, v důsledku hormonáln
Na problémy se štítnou žlázou zabírají bobulky aronie (jeřábu černého). Po jejím užívání obtíže mizí, a dokonce léky můžete snížit, aniž by se změnil krevní obraz a potíže se štítnou žlázou. Berte 5–10 bobulek aronie denně dle velikosti, nebo vypijte 2 dl vína z aronie (seženete s obchodech se zdravou výživou). Případně si naložte dva sáčky bobulek do lahve červeného vína. Zlepšení lze pozorovat po měsíci. Dávky je možné zvyšovat, aniž byste měli nějaké vedlejší příznaky. Lze použít při zvýšené i snížené funkci štítné žlázy. Doporučuje se užívání doplnit kaší z ostropestřce, rozemletá semena v nugetě, takzvaná zdravá chalva.
Z dalších bylinek se při poruchách štítné žlázy doporučují kromě zmíněné aronie i andělika, krtičník, jmelí, vachta a svízel. Neměl by se užívat křen. Při léčbě bylinkami vždy dodržujte rady svého endokrinologa a choďte pravidelně na odběry krve. Bez svolení lékaře nevysazujte léky (Letrox, Euthyrox).
Na doplňkovou přírodní léčbu rakoviny štítné žlázy je vhodné použít čajovou směs z kopřivy, měsíček lékařský, řebříček obecný. Na šálek čaje vždy povařte lžičku bylin. Denně užívejte 6–8 šálků.
Vhodná je i mast z měsíčku lékařského, kterou lze koupit v lékárně nebo si ji můžete vyrobit louhováním květů v sádle.
Obklady si lze připravit ze slézu přehlíženého nebo ze svízele syřišťového (lze použít i svízel povázku). Sušené bylinky rozdrtíme válečkem, dáme na plátýnko a přiložíme na krk. Následně obalíme igelitem a šátkem, aby se udrželo teplo. Dále lze doporučit zábal z přesličky rolní. Tu napaříme a opět ve formě obkladu přiložíme na krk.
Během dne popíjejte čaj z přesličky rolní, ze svízele a výluh ze slézu přehlíženého. Pozor, za studena! Užívejte 3x denně lžičku švédských kapek.
Rady na menstruační bolesti. Nahřátý termofor položený na podbřišku nebo pod křížovou krajinou dokáže udělat hotové zázraky. Nechte ho 30 minut působit a v této době si můžete dopřát i příjemnou relaxaci. Relaxace je výtečnou terapií pro ženy s menstruačními potížemi, protože vyvolává uvolnění, uklidňuje a ztišuje mysl. Relaxace vytváří stav mysli, který je léčivý, zmírňuje nervozitu a úzkost, a tak ulevuje při menstruačních potížích, které jsou často vnímány daleko silněji právě kvůli takovýmto emocím. Možná i zjistíte, že pravidelná relaxace nejenom pomáhá přemoci vaše menstruační potíže, ale že také mění váš postoj k životu.
