NIVA

Potraviny s nízkým obsahem uhlohydrátů

Sacharidy jsou nedílnou součástí naší stravy, a tudíž je nelze vyloučit z jídelníčku. Pokud však máte malý energetický výdej, je lépe vybírat z potravin s nízkým obsahem sacharidů:

Cuketa

• Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
• Můžete ji použít jako náhradu mouky v pokrmu.
• Výživový bonus: vitamín B6, draslík, mangan a vitamín C.

Květák

• Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 5 g.
• Květák je nazýván hubeným škrobem. Uvařený může být použit na kaši jako alternativa bramborové kaše, tím ušetříte asi 23 gramů sacharidů na porci. Jako rozemletý můžete použít místo kuskusu nebo rýže.
• Výživový bonus: spolu s brokolicí a kapustou je květák antioxidantem.

Mangold

• Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
• Mangold je listová zelenina, která se objevovala v jídelníčku obyvatel Středomoří již před více než dvěma tisíci lety. I dnes je typickým druhem zeleniny středomořské stravy. Obsah nutričně hodnotných látek ho řadí mezi top zeleninu. Husté, tmavé listy této rostliny by měly být součástí každého vašeho nákupu. Listový i řapíkatý mangold lze použít syrový nebo tepelně zpracovaný. Listový nevydrží příliš dlouho, musí se zpracovat rychle, při vaření ztrácí barvu. Oba druhy lze využít podobně jako špenát. Listy i řapík lze připravovat společně nebo odděleně. Samotné řapíky lze upravovat podobně jako chřest nebo brokolici.
• Výživový bonus: obsahuje obrovské množství vitamínu K.

Houby

• Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 2 g.
• Všechny druhy hub mají nízký obsah sacharidů a mají charakteristickou chuť. Velké, masité klobouky hub čepice lze použít jako alternativu hamburgeru, nebo jako náhradu za podklad pizzy s položením všech oblíbených ingrediencí.
• Výživový bonus: houby všech typů mají vysoké množství sloučenin posilujících imunitní systém.

Celer

• Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí pouhý 1 g.
• Celer obsahuje asi 95 procent vody, takže není žádným překvapením, že je v něm málo sacharidů. Můžete jej přidávat do salátů.
• Výživový bonus: obsahuje značné množství vitamínu K.

Cherry rajčátka

• Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 6 g.
• Cherry rajčátka jsou oblíbená pro svou chuť a velikost, dají se konzumovat syrová nebo tepelně upravená. Také jsou výtečná sušená nebo pražená místo oblíbených brambůrek.
• Výživový bonus: jsou zdrojem lykopenu, který je účinný proti rakovině, jako antioxidant.

Špagetová dýně

• Obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny činí 7 g.
• Špagetová dýně se hodí jako náhražka těstovin, má ořechovou chuť. Postup přípravy nedá m

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Uhlohydráty v potravinách

Tabulka potravin podle obsahu vápníku.

Doporučená denní dávka vápníku pro dospělého člověka je 1 200 mg.

Abecední seznam potravin, které obsahují přírodní vápník.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vápník v potravinách

Cholesterol v potravinách

Obsah cholesterolu ve 100 g potravin:

Maso: jehněčí 71 mg, hovězí zadní 67 mg, telecí kýta 65 mg, vepřový bok 75 mg, vepřová pečeně 9 mg, vepřová kýta 60 mg, kuře s kůží 75 mg, srnčí hřbet 85 mg

Ryby: kapr 70 mg, kaviár 490 mg, sardinky v oleji 140 mg, treska (filé) 50 mg

Uzeniny: párky 85 mg, salám lovecký 85 mg, šunka bez kosti 68 mg

Vnitřnosti: jitrnice 105 mg, játrová paštika 108 mg, játra 300 mg, ledvinky 380 mg, mozeček 2 500 mg

Tuky, vejce: máslo 240 mg, máslo pomazánkové 93 mg, sádlo vepřové 94 mg, vejce slepičí (1 ks) 250 mg

Sladkosti: čokoláda mléč. 74 mg, keksy máslové 37 mg, piškoty 223 mg

Příkrmy: těstoviny vaječné 30 mg

Mléčné výrobky: jogurt 2,5 % tuku 9 mg, jogurt 1 % tuku 5 mg, kefír 4 mg, mléko egalizované 14 mg, nanuk 31 mg, smetana 12% 37 mg, šlehačka 33% 105 mg, Hermelín 45% 77 mg, Eidam 80 mg, sýr Niva 50% 105 mg, sýr tavený 65% 90 mg, tvaroh měkký, netučný 5 mg, tvaroh tvrdý 11 mg

Uzeniny: šunka bez kosti 7 g, tlačenka 38 g, tlačenka drůbeží 11 g, salám Vysočina 40 g, salám drůbeží 10 g, salám šunkový 13 g, salám Poličan 35 g, párky 22 g, paštika játrová 41 g

Pečivo: chléb 1 g, bábovka 23 g, listový závin 16 g, slané crackery 30 g

Tuky, vejce, ořechy, máslo: 75 g, máslo pomazánkové 32 g, slanina 78 g, Flora 70 g, Rama 75 g, olej 74 g, Diana 40 g, vejce 1 ks 5 g, mandle 50 g, lískové ořechy 63 g

Mléčné výrobky: mléko egalizované 2 g, mléko nízkotučné 1 g, žervé 15 g, sýr tavený 30% 11 g, sýr tavený 70% 34 g, Lučina 27 g, Eidam 30% 14 g, jogurt bílý 4 g, jogurt Vitalinea 1 g, tvaroh Danissimo 6 g

Zdroj: článek Tuky v krvi

Dieta na dvanácterník

Dvanáctník (latinsky: duodenum; zastarale a hovorově: dvanácterník) je podkovovitě stočená počáteční část tenkého střeva (intestinum tenue) navazující na žaludek. Kromě žaludku do něj rovněž ústí vývod žlučníku z jater a vývody slinivky břišní. Délka dvanáctníku je mezi 20 a 28 cm a jeho průměr činí 3,5 až 4,5 cm. S výjimkou svého začátku je dvanáctník srostlý se zadní stěnou břišní a druhotně krytý nástěnnou pobřišnicí (peritoneum).

Náhradu ochranného hlenu vám poskytne škrob ze syrové brambory, vyzkoušejte tedy následující: Po spánku, kdy je tělo žíznivé, nebo tehdy, kdy je žaludek, dvanáctník i část střeva prázdná (směnaři), vypijte několik lžic škrobu z čerstvé brambory. Škrob připravíte tak, že syrovou bramboru nastrouháte, vyždímáte (nejlepší je malá řezací odstředivka na ovoce) a po chvilce slijete vodnatou bramborovou šťávu a sedlý škrob vypijete. Někdo to vypije bez čekání všechno, jiný se spokojí i s nastrouhanou dření ze syrové brambory. Takto postupuje nestravitelný škrob brambory rychle do střeva a sliznice z něj vstřebává vodu, až ho zahustí a on se stane v podstatě povlakem. Právě tam, kde je ochranného hlenu nejméně, vstřebává sliznice nejvíce a zde se tedy vytvoří nejsilnější vrstva škrobového povlaku. Ten potom jako hlen ochraňuje tuto sliznici před ranními agresivními trávicími šťávami. Zvláště při jejich vyplaveních před prvním jídlem, kdy jsou nejagresivnější a je jich, vzhledem k množství potravy, nejvíce. Škrob je relativně rychle setřen natráveninou, ale následující trávicí šťávy nejsou tak agresivní, a tak škrob svůj ochranný úkol splnil. Ze sušeného škrobu to nejde a do zásoby také ne, což vyplývá z prostorové struktury škrobu v cytoplazmě buněk brambory. Přestože syrové brambory obsahují solanin, tak jeho množství, není-li brambora zelená, neškodí ani při několikaměsíčním užívání. Takže vyzkoušejte každé ráno před snídaní několik lžic bramborového džusu a na noc čaj z heřmánku jako hojivou náplast na celodenní dřinou poničenou sliznici.

Stravujte se nedráždivě, dietně a lehce.

Čerstvé ovoce a zelenina se svými volnými kyselinami na lačno dráždí. Buď si je dejte čerstvé až po jídle, nebo raději konzumujte kompoty a zeleninu dušenou či jinak tepelně upravenou, což se kvůli vláknině zvláště doporučuje.

Potraviny zakázané při dvanáctníkovém onemocnění:

• alkohol, cigarety
• pečivo (výrazně okyseluje organismus)
• rafinovaný cukr (je agresivní na žaludek)
• smažené a tučné výrobky, chipsy
• vuřty, uherský salám, vysočina, česnekový salám, paprikový salám, paštika, jitrnice, vinné klobásy a podobně
• tučné maso – nakládané, konzervované a smaž

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Žaludeční vředy - vhodná strava

Množství purinů za jeden den

Zárukou optimální diety je vyvážená strava odpovídající požadavkům racionální výživy bez častých výkyvů v příjmu stravy (hladovění, přejídání) a zaručující dostatek všech živin, vitaminů a nerostných látek. Důraz klade na dostatečný pitný režim (2–3 l vhodných tekutin denně), strava by měla denně obsahovat asi 500 g zeleniny a 100 g ovoce.

Ideální je rozložení stravy v tříhodinových intervalech během celého dne, nikoliv většinu stravy konzumovat odpoledne a večer, jak to bývá u nás běžné.

Hladovění není vhodné, protože negativně ovlivňuje metabolismus kyseliny močové. V případě nadváhy nebo obezity se doporučuje hmotnost snížit, přičemž je důležité, aby se to dělo pozvolna a aby se vedle snížení dávek přijímané stravy zvýšila tělesná aktivita.

V dietě je nutné omezit jen nejvýznamnější zdroje purinů (droždí, kaviár, jikry, vnitřnosti, z ryb slanečci a sardinky). Dále je třeba upozornit na riziko konzumace potravin s vysokým obsahem purinových látek současně s alkoholem (pozor na svatby, zabíjačky, rauty) a obecně na častou a nepřiměřenou konzumaci alkoholu!

Dále je nutné omezit v potravě dráždivé látky. Nevhodná jsou masa naložená, masa v různých kořenicích směsích připravená na grilování, uzeniny, kořeněné, zrající a plísňové sýry (niva, olomoucké syrečky), ostré koření (chilli, kari, sójová omáčka), čokoláda, silné kakao a pikantní tučné saláty (vlašský, rybí, feferonkový).

V případě, že dojde ke zhoršení potíží (například po prochladnutí, po zvýšené tělesné námaze), je vhodné stravu odlehčit. To znamená zařadit méně masa a pikantních pokrmů, podávat více zeleniny a ovoce a důsledně dodržovat dostatečný pitný režim.

Možné je zařadit odlehčovací zeleninovo-ovocný den (1–1,3 kg zeleniny a ovoce syrového i různě tepelně upraveného bez použití tuku a mouky). Tento odlehčovací den se zařazuje jednou, maximálně dvakrát týdně a pomáhá při redukci hmotnosti.

Obsah purinů v konkrétní potravině nelze brát jako jediné měřítko vhodnosti či nevhodnosti jejího zařazení do jídelníčku, ale je nutné zhodnotit potravinu jako takovou. Jako příklad lze uvést kakaový prášek. Obsahuje sice vysoké množství purinových látek, ale při přípravě jedné porce nápoje ho potřebujeme poměrně malé množství. Luštěniny obsahují také poměrně vyšší množství purinových látek, ale mají i vysoký obsah vlákniny a ta zrychluje střevní peristaltiku a snižuje využitelnost přítomných bílkovin, tím i příjem purinů.

Obecně se dá říci, že důležitější než úzkostlivě sledovat množství purinů v jednotlivých potravinách, je stravovat se podle zásad zdravé výživy.

Energetický příjem by neměl být vyšší než energetický výdej, strava by měla obsahovat optimální množství bílkovin, je třeba omezit příjem živočišných tuků a preferovat tuky rostlinné (jednodruhové oleje), zařadit sacharidy s obsahem vlákniny, denně sníst 500 g zeleniny a 100 g ovoce, dodržovat důsledně pitný režim a konzumovat alkohol jen v bezpečných dávkách.

Zdroj: článek Normální příjem purinů za den

Stručný souhrn základních dietních zásad při léčbě a prevenci

Základní prioritou je úprava tělesné hmotnosti, v naprosté většině to znamená redukci hmotnosti, zejména pokud se jedná o takzvanou břišní obezitu (tuk se ukládá v podkoží břicha). Ke splnění tohoto požadavku je nutné nejen snížení množství konzumované stravy, ale také zvýšení fyzické aktivity. Svou tělesnou hmotnost byste měli snižovat pomalu, nejvýše o 1/2 až 1 kg za týden. Rychlý úbytek na váze může zhoršit zvýšenou hladinu kyseliny močové a podnítit akutní dnavé potíže.

Velice důležité je, abyste celkově změnili konzumaci tuků. Kromě snížení celkového množství tuků ve stravě je nutné, abyste změnili i jejich složení. Konkrétně se jedná o výrazné omezení tuků s nasycenými mastnými kyselinami, to je například sádlo, včetně takzvaných „skrytých tuků“, zejména tučnější maso, uzeniny a podobně. Na druhé straně je ale nutno zvýšit konzumaci tuků s nenasycenými mastnými kyselinami, tedy rostlinných olejů. Je třeba připomenout, že pozitivní vlastnosti olejů se ztrácí jejich tepelným zpracováním, proto by měla být značná část zkonzumovaných olejů v přirozené formě. Tento požadavek je značně naléhavý především při kombinaci hyperurikemie a poruchy tukového metabolismu (hypercholesterolémie, ale také vysoká hodnota triglyceridů v krvi).

Restrikce (omezení) purinů v potravě je potřebná, ale její účinnost není při léčbě dny a hyperurikemie prioritní. Při kombinaci dny a dalších chorob s poruchami metabolismu tuků či cukru je vhodnější raději konzultovat optimální jídelníček s nutričním terapeutem nebo s lékařem erudovaným v oblasti léčebné výživy.

Nutno také připomenout střídmost při konzumaci alkoholu, konkrétně jeho denní množství nemá být více než 30 g čistého alkoholu, což odpovídá cca 3 dl vína, nebo jednomu velkému a jednomu malému pivu, nebo u 40% alkoholu pak 1 a 1/2 porce po 50 ml.

Těmito režimovými a nutričními opatřeními lze pozitivně ovlivnit nejen dnu či hyperurikemii, ale současně se jedná o základní přístupy u obezity, hypercholesterolémie a u cukrovky, které se velmi často s dnou kombinují.

Zárukou optimální diety je vyvážená strava odpovídající požadavkům racionální výživy bez častých výkyvů v příjmu stravy (hladovění, přejídání) a zaručující dostatek všech živin, vitaminů a nerostných látek. Důraz se klade na dostatečný pitný režim (2–3 l vhodných tekutin denně), strava by měla denně obsahovat asi 500 g zeleniny a 100 g ovoce.

Ideální je rozložení stravy v tříhodinových intervalech během celého dne, nikoliv většinu stravy konzumovat odpoledne a večer, jak to bývá u nás běžné.

Hladovění není vhodné, protože ne

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Denní potřeba purinů