B) přítomen alespoň 1 z příznaků: horečka neinfekčního původu > 38 °C, intenzivní noční pocení, váhový úbytek > 10 % tělesné hmotnosti za posledních 6 měsíců
Klinická stadia Non-Hodgkinova lymfomu
Stadium I – postižení 1 lymfatické oblasti nebo 1 extralymfatického orgánu
Stadium II – postižení 2 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice nebo lokalizované postižení 1 extralymfatického orgánu včetně postižení 1 nebo více skupin lymfatických uzlin na téže straně bránice
Stadium III – postižení lymfatických uzlin nebo orgánů na obou stranách bránice, které může být provázeno lokalizovaným postižením 1 extralymfatického orgánu nebo tkáně, nebo sleziny, nebo obojího
Stadium IV – difúzní nebo diseminované postižení 1 nebo více extralymfatických orgánů či tkání s nebo bez současného postižení lymfatických uzlin (označení postižení orgánů: h-játra, m-kostní dřeň, l-plíce, b-kosti)
Typickým projevem onemocnění je zvětšení mízních uzlin, nejčastěji v oblasti mezihrudí. To může vyvolávat kašel, vykašlávání krve, bolest na hrudi či poruchy polykání. Lymfatické uzliny mohou také svojí velikostí utlačovat dýchací cesty, což se projeví dušností. Projevem Non-Hodgkinova lymfomu může být i pohrudniční či osrdečníkový výpotek, který může pacienta ohrožovat na životě. V případě postižení uzlin v břišní dutině popisují pacienti bolest v této oblasti a viditelné je i zvětšení břicha.
V naší poradně s názvem KOŽNÍ POHOTOVOST PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Effenbergerová.
Hledám pomoc kožního odd.Mám vaskulitidu, Měla jsem ji již cca před 14 lety. Bydlím nyní v Mrači u Benešova. Tehdy jsem byla hospitalizována ve Vojenské nemocnici Praha. Děkuji za zprávu. Eff
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaskulitida je zánět krevních cév. Zánět může zesílit stěny těchto cév, čímž se zmenší šířka jejich průchodu. Pokud je průtok krve omezen, může dojít k poškození orgánů a tkání. Ve vašem případě zřejmě kůže. Nepíšete o své vaskulitidě nic bližšího. Existuje mnoho typů vaskulitidy a většina z nich je vzácná. V závislosti na typu vaskulitidy, který máte, se můžete zlepšit i bez léčby. Některé typy vaskulitid ale vyžadují léky k mírnění zánětu. Používají se k tomu imunosupresivní přípravky, zejména glukokortikoidy.
Mezi krátkodobě působící glukokortikoidy patří:
- hydrokortizon - kortizol,
- kortizon,
- prednizon,
- prednizolon,
- metylprednizolon.
Mezi střednědobě působící patří:
- triamcinolon.
A dlouhodobé jsou:
- betametazon,
- dexametazon.
Pomocí glukokortikoidů se léčí tyto typy vaskulitid:
- periarteriitis nodosa,
- Wegenerova granulomatóza,
- Henochova-Schönleinova purpura,
- ChurgovaStraussova vaskulitida,
- overlap syndromy,
- Kawasakiho choroba,
- Takayashuova choroba,
- Bürgerova choroba,
- temporální arteritida.
Pokud některou z nich máte, tak pak je pro vás nejlepším specialistou na léčbu těmito glokokortikoidy prof. MUDr. Michal Kršek, CSc. Jeho email je michal.krsek@vfn.cz. Michal Kršek je přednostou III. interní kliniky – klinika endokrinologie a metabolismu, která se nachází v Praze v ulici U Nemocnice 504/1, pavilon B. Telefony jsou 224 961 111 (ústředna) a telefon do ambulance je 224 966 455. Vyplatí se zajet za specialistou do velkého města, protože má nejvíce zkušeností. Nastaví vám léčbu, kterou pak absolvujete u svého praktického lékaře nebo doma s pomocí pojízdné zdravotní sestry. Když jste z daleka, tak posíláte lékaři fotografie, jak se vaše onemocnění vyvíjí. A nebo mobilní sestra vyhotoví zdravotní zprávu pro vašeho ošetřujícího lékaře. Pokud se vše zlepší, tak na kontrolu do Prahy už ani nemusíte.
Většina Non-Hodgkinových lymfomů postihuje mízní uzliny a poté se může šířit i do dalších tkání a orgánů. Příčina vzniku onemocnění není zcela známa, dává se do souvislosti s dědičnými vlivy a postižením imunitního systému, jehož bezchybná funkce je nutná k obraně organismu vůči cizím částicím. Vznik Non-Hodgkinova lymfomu se také někdy spojuje s infekcí virem Ebstein-Barrové, který je vyvolavatelem mononukleózy. Takto postižená nádorová buňka je charakterizována nekontrolovatelným růstem a množením, tím ovlivňuje okolní zdravé buňky a utlačuje jejich funkci. Následkem je útlak zdravých buněk nádorovými buňkami.
V naší poradně s názvem PRASKLÝ STEHENNÍ SVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
To, co nyní prožíváte se svou nohou, je důsledek stylu Vašeho dosavadního života. Z velké části jste ho prožila v sedě. Ráda sedíte, že ano? S tím souvisí i Vaše nadváha a stav tkání uvnitř těla. Když totiž tělo pravidelně netrénujete, tak ho dostáváte do tak zvaného vegetativního klidu. Když klid trvá dlouho, celý život, tak to se pak všechny regenerační procesy k tomu přizpůsobí a začnou produkovat méně odolné tkáně. Proto, když pak chcete od takové tkáně 100% výkon, jako za mlada, tak dochází k na/utržení svalu a výronům krve v takovém rozsahu, jako na Vaší fotografii. Uvědomte si, že když se předkloníte se svojí váhou, tak je to značná zátěž na hamstring, který nevydrží a natrhne se. Hamstring je několikahlavý sval a je ukotven právě v kyčelní oblasti. Hojení bude trvat dva až tři měsíce a během něj je třeba nohu postupně zatěžovat, například jízdou na kole nebo plaváním. S největší pravděpodobností se bude toto zranění opakovat. V životě je to zařízeno, že dnešek prožíváme tak, jak jsme si ho včera a předevčírem připravili. Vy jste si vybrala posedávání a konzumní způsob života, jiní zas sport a kulturu těla. Pokud si chcete pomoci, tak zhubněte a naučte se několik vhodných cviků pro udržení těla v kondici. Se zhubnutím Vám může pomoci tento článek: https://www.ceskenemoci.cz/…
S naučením vhodných cviků Vám pomůže místní fyzioterapeut.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Květoslava Panošková.
Musím reagovat na vaši odpověď----s tím sezením nesouhlasím--jsem vdova mám dům je mě 67 let chodím do práce kde jsem teď v důchodu zaměstnaná jako uklizečka. Pohybu mám tolik,že by jste si to nedovedl ani představit. Když si sednu sem k PC je to tak na půl hod.O všechno se starám sama. Mám 168 cm a vážím 87 kg myslím si že to není asi tím--- navíc v létě hodně plavu a jezdím na kole i když né daleko ale jsem stále v pohybu. Píši vysvětlení proto, že zakopaný pes bude asi jinde. Budu ráda když mě odpovíte. Musím ještě dodat, že den před tím jsem jela Prahu non stop tam i zpět byli to 4 hod.Už tehdy jsem cítila pnutí ve stehně a druhý den v práci praskl. Můj věk je opravdu jen číslo jinak mě každý hádá 55 let. To podotýkám, že se snažím vypadat dobře-- tak pohyb je u mně priorita. Děkuji za trpělivost. Panošková Květa
Léčba Non-Hodgkinova lymfomu je závislá na rozsahu onemocnění. Ve většině případů spočívá v kombinaci radioterapie s chemoterapií. Každý typ lymfomu má své přesně dané léčebné schéma, které se zakládá na rozsáhlých celosvětových terapeutických zkušenostech. Chemoterapie je založena na aplikaci cytostatik, jako je metotrexát, cyklofosfamid, etopozid, adriamycin či vinkristin. Jejich účinek spočívá v blokádě množení a růstu nádorových buněk. Bohužel se tato léčba neobejde bez nežádoucích účinků, kromě nádorových buněk jsou totiž zasaženy i buňky zdravé. V rámci prevence šíření nádoru do mozku a páteře se podávají cytostatika také do páteřního kanálu. Radioterapie je lokální, kdy se ozařují místní nádorové masy. Léčba je vždy individuální dle stavu pacienta.
V naší poradně s názvem HEMEROIDY A PRŮJEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromír Žák.
Dobrý den!Obracím se na vás s velkou prozbou o pomoc a radu!!!Jsem řidič z povolání - autobusák a trpím problémy s hemeroidy!!!Zrovna ted se mi přihodilo že jsem dostal ošklivou chřipku a lékař mi musel naordinovat troje antibiotika!!!!Bohužel jsem z nich dostal sillný průjem,který trval cca 14 dnů!!!To již mi z konečníku začala tect čirá krev a hrozné pálení!!!Lékař mi zdělil že mi praskl nějaký hemoroid!!!Já však z toho dostal řitní abces!!!!Velké teploty a hrozné bolesti!!!Po celou dobu jsem dělal koupele v teplé vodě s Hypermanganem!!!Nakonec mi abces prasknul!!!Navštivil jsem opět lékaře!Po vyšetření mi zdělil že na řezání to již prý není a že mám dále pokráčovat v koupelích a k tomu so zakoupit čípky Ma stu!!!Bydlím v Mostě!Chci se touto cestou vás zeptat,jestli by jste mi mohli poradit,kde je nejbižší středisko,kde hemeroidy odstranují lejzrem a nebo co mám užívat,aby to bylo co nejvíce účinné???Předem děkuji za vaší radu a pomoc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tak to je opravdu nepříjemná souhra událostí. Předně je třeba poznamenat, že antibiotika neléčí chřipku. Zřejmně jste si to špatně vysvětlil a Vaše choroba byla něco jiného nežli chřipka. Antibiotika běžně způsobují zažívací potíže, mezi které patří nejčastěji průjem. Tyto zažívací potíže se obvykle spraví buď výměnou léků a nebo po skončení léčby užíváním probiotických kultur. Probiotika se dají volně koupit v lékárně. Při průjmech tohoto typu dochází k výrazným křečím a namáhání svěrače, což může vyprovokovat hemoroidy až k prasknutí. Vyteče z nich krev a když to jde, tak se zahojí. Právě koupele v hypermangánu můžou přispět k rychlému zahojení hemeroidů. Tím, že hemoroid vyteče a zahojí se, tak je to podobné, jako by se operativně odstranil - není tam.
Pro další prevenci před vznikem nových hemoroidů postupujte podle návodu ve výše uvedeném článku a stále dbejte rad Vašeho lékaře. Vznikla-li již mezi Vámi a Vaším lékařem nedůvěra, tak to můžete vyřešit změnou lékaře.
Hemeroidy Vám pomohou odstranit v nějaké větší krajské nemocnici na oddělení chirurgie, například v Ústí nad Labem. Před tímto zákrokem si zajistěte doporučení od svého praktického lékaře.
Hodgkinova nemoc se obvykle léčí chemoterapií s radioterapií. Jistou možnost skýtá i transplantace kostní dřeně.
Protonová terapie může být indikována u Hodgkinova lymfomu a Non-Hodgkinských lymfomů. Vhodnou indikací jsou nádory postihující mezihrudí nebo retroperitoneum, u kterých vede konvenční radioterapie k aplikaci nepřijatelně vysokých dávek na kritické orgány nebo kde vzhledem k věku nemocných existuje reálné riziko indukce pozdních a velmi pozdních nežádoucích účinků radioterapie.
Retroperitoneum je prostor pod zadním listem pobřišnice, odshora vedoucí za játry, zadní stěnou tlustého střeva, duodena až ke konečníku. Zespodu je retroperitoneum ohraničeno dorzálními úpony bránice, páteří, zádovými svaly a pánevním dnem. V této úzké anatomické krajině, vyplněné „vatovitým“ řídkým pojivem, jsou uloženy ledviny, nadledvinky, močovody, močový měchýř, rektum, ženské pohlavní orgány, břišní aorta, dolní dutá žíla, nemalé množství lymfatických pletení, a navíc ganglia a vlákna sympatického nervstva. Také slinivka břišní a „zádová“ plocha duodena jsou uloženy v této krajině.
V naší poradně s názvem CERVENE TECKY NA KUZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
No malu amalku mi vyleceli a jsem vdacna doktoru s hradce je na kojeneckom odeleni a přibrala mi 5kilo chci se zeptat ci ta choroba je len tady vcesku alebo aj na.slovensku dekuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Meningokok se vyskytuje po celém světě a občas vytváří epidemie.
Hodgkinova nemoc postihuje obvykle děti starší 10 let (zcela výjimečně děti mladší 5 let) a o něco častěji chlapce než děvčata. Klasifikace nemoci do 4 stadií je stejná pro děti, dospívající i pro dospělé. Lokalizovaná stadia postihují zhruba 50 % dětí. Vyšší stadium znamená postižení více mízních uzlin, šíření onemocnění pod bránici nebo postižení parenchymových orgánů. Z orgánů jsou nejčastěji postiženy plíce, játra, slezina a kosti. Při systémovém onemocnění je nezbytná delší a intenzivnější léčba než u lokalizovaných stadií charakterizovaných postižením jedné nebo dvou skupin lymfatických uzlin. Devadesát procent dětí má takzvanou „klasickou“ formu nemoci.
Prvním projevem je velmi často zvětšující se tuhá nebolestivá uzlina (nebo více uzlin) na krku či hrudníku, která nereaguje na antibiotickou léčbu. Při postižení hrudních uzlin je často prvním projevem kašel a námahová dušnost. Dalšími doprovodnými příznaky jsou horečky nad 38 °C, noční pocení, váhový úbytek přesahující 10 % hmotnosti za 6 měsíců (bývá projevem pokročilejšího onemocnění).
Hodgkinova chroba je onkologické onemocnění, a proto svépomoc není možná. Prognóza nemoci závisí na jejím rozsahu, postižení orgánů, přítomnosti příznaků a na léčebné odpovědi. Šance na vyléčení je u pacientů s lokalizovaným postižením téměř 100%, přežití bez relapsu je více než 90%.
V naší poradně s názvem KONTRAINDIKACE LÉKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Myšková.
Dobrý den , prosím o vyjádření k mému užívání těchto léku- ráno užívám Cipralex 10mg, Lozap 50mg, a Detralex 2 tablety Mám tyto potíže, často se mi mota hlava a bolí a jsem velice unavená .Velice děkuji za odpověd Myšková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vaše problémy nemusí souviset s užívanými léky. Mohla se u vás rozvinout kardiovaskulární choroba, metabolický problém nebo to může být neurologická příčina. Bude třeba zajít ke svému praktickému lékaři a prodiskutovat s ním váš stav. Řešení z lékařské ordinace bude nejbezpečnější způsob, jak nepříjemné pocity zmírnit.
V naší poradně s názvem NADÝMÁNÍ PO KAŽDÉM JÍDLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anah.
Dobrý večer, chci se zeptat. Dceři je 26 let a nedávno se mi svěřila, že má problémy s nadýmání. Prý se nafoukne i po tom, když vypije např. vodu. Víc nevím, jenom to, že měla vždy problémy s vyprazdňováním. Děkuji za odpověď. Co bych jí mohla poradit? Nejlépe přírodního, bylinky či tak. Nevezme si totiž žádné léky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takto se nedá přesně určit, co by pomohlo na tak časté nadýmání, protože nevíme co je jeho příčinou. Klidně to může být Crohnova choroba a nebo jen pozůstatek po léčbě antibiotiky ve formě nevyvážené střevní flóry. Jestli chcete být pro svou dceru prospěšná, tak ji objednejte na gastroenterologii a pak ji doprovoďte na vyšetření. Jen tak se dá zahájit účinná léčba, která ji zbaví těchto nepříjemných pocitů.
U prognózy tohoto onemocnění je na prvním místě věk, nemocní starší 60 let mají horší prognózu než nemocní se stejným typem lymfomu mladší 60 let. Ukazuje se také, že spíše než věk jako takový, jsou to celkový stav a přidružené choroby, které znemožňují podat dostatečně účinnou intenzivní léčbu. Nemocní starší 60 let, kteří absolvovali stejně intenzivní léčbu jako nemocní mladší, dosáhli stejných výsledků. Dalším důležitým faktorem je rozsah onemocnění, nemocní s pokročilým onemocněním mají horší prognózu než nemocní s iniciálními stadii I a II. Také nemocní s celkovými příznaky mají horší prognózu. Jako další faktory mohou sloužit i jiné parametry, a to velikost tumoru (nad 7,5, resp. 10 cm se hovoří o takzvaných „bulkách“), postižení některých extralymfatických orgánů, jako jsou například játra, plíce a další. Postižení CNS je často lokalizováno pouze na tento orgán (primárně extranodální lymfom), tento typ lymfomu má nepříznivou prognózu, takže se hodnotí zcela samostatně. V zásadě se však celkové přežití pacientů bez ohledu na typ a rozsah onemocnění pohybuje v rozmezí 70–85 %. Je však třeba neustále myslet na možnost znovuobjevení onemocnění, někdy do 1 roku od ukončení léčby, někdy ale i později.
Pro potvrzení diagnózy je nezbytné histologické, respektive imunohistologické vyšetření nádoru, které lze provést mikroskopickým vyšetřením kostní dřeně či výpotku, pokud je přítomen. Vzorek kostní dřeně je nejčastěji získáván z lopaty kyčelní kosti, kdy se pacientovi, který je v narkóze, zavede do kosti jehla, kterou je nasáta kostní dřeň. Diagnóza lymfomu je často poměrně komplikovaná, včetně určení správného podtypu lymfomu. Proto by vždy měla být potvrzena na specializovaném pracovišti, které disponuje celým spektrem diagnostických technik.
Po stanovení diagnózy je nutné přikročit k celkovému vyšetření. Postižení lymfomem se může vyskytnout prakticky kdekoli. Při vyšetřovacím programu se sleduje osnova daná zejména lymfatickými orgány, obtížemi pacienta a typem lymfomu. Základním pravidlem je vyšetřit lymfatické orgány, v případě lymfatických uzlin je zapotřebí velmi pečlivé fyzikální vyšetření zaměřené na periferní lymfatické uzliny, slezinu, játra. Dále je standardem vyšetření CT se zaměřením na uzliny, na slezinu a játra. Pomocí CT lze vyšetřit i uzliny krční a axilární, někdy se volí ultrasonografické vyšetření, stejně jako v případě vyšetřování jater. V současné době se dostává do popředí použití celotělové pozitronové emisní tomografie. Tato metoda umožňuje detekovat místa s vysokou metabolickou aktivitou, přestože strukturálně ještě nemusí být abnormální, což může být případ nezvětšených, ale již lymfomem postižených uzlin. Vzhledem k tomu, že řadu nemocných je možné úspěšně vyléčit, je nutné pečlivě nemocného vyšetřit s ohledem na jeho schopnost být intenzivně léčen. Proto je u těchto nemocných nutné kardiologické vyšetření včetně echokardiografie, nefrologické vyšetření, vyšetření jaterních a plicních funkcí. Je nezbytné stanovit celkovou zdatnost nemocného, k čemuž se využívá osobní status pacienta. Na závěr klinického vyšetření jsou odborníci schopni popsat rozsah onemocnění, celkový stav nemocného a řadu prognostických faktorů.
V naší poradně s názvem ALAVIS PRO LIDI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Prosím je možné použít Alavis pro lidi ,u Bechtěrevovy choroby?Nebo doporučíte něco jiného?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Glukosamin a chondroitin, které jsou obsaženy mimo jiné i v Alavisu, jsou vhodné pro každého, protože stravovací návyky v mnoha případech nepřinášejí lidskému tělu tyto potřebné látky v potřebném množství. Budou tedy prospěšné i pro pacienta s Bechtěrevovou chorobou, ale nijak zvlášť ji nevyléčí. Běchtěrevova choroba, respektive její léčba, vyžaduje cílený a soustavný pohyb protahováním a rehabilitačním cvičením.
Jaký je rozdíl mezi třesem a Parkinsonovou chorobou?
Nejčastější příčinou mimovolního třesu je stav nazývající se základní třes. Základní třes a Parkinsonova choroba patří mezi poruchy hybnosti. Porucha hybnosti je definována jako nemoc či zranění, které zasahuje do pohybu jedince. Základní třes a Parkinsonova choroba mají různé příčiny, ale někdy může dojít k jejich záměně, jelikož mají mnoho společných projevů.
Základní třes je onemocnění systému nervů v těle, charakteristickým rysem je třes. Mezi nejčastěji zasažené oblasti patří ruce, paže, hlava a někdy i hlas. Neovlivňuje délku života, ale může mít vliv na mnoho aktivit, například psaní a stravování.
Příznaky základního třesu:
mimovolní třes objevující se na krátkou dobu;
roztřesený hlas;
kývání hlavou;
záškuby (samovolné pohyby), které jsou zhoršeny v období emocionálního stresu;
záškuby zhoršující pohyb;
třes;
problémy s rovnováhou.
Parkinsonova choroba je chronické progresivní mozkové a nervové onemocnění postihující oblast nervových buněk (neuronů) v oblasti mozku (substantia nigra). Tyto buňky podporují výrobu dopaminu, což je chemický přenašeč signálu mezi oblastmi mozku. Tyto signály při normální funkci koordinují hladký a vyrovnaný pohyb svalů. Parkinsonova choroba způsobuje odumírání neuronů, což vede k nedostatku dopaminu v mozku. Ztráta dopaminu pak vede ke ztrátě schopností ovládání těla.
Příznaky Parkinsonovy choroby:
svalová ztuhlost;
záškuby (samovolné pohyby);
zpomalení pohybu a postupná ztráta spontánní aktivity (Bradykineze);
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Řepova.
Dobrý den manžel má všechny nehty na rukou růžové . Nevím od kdy všimla jsem si toho az dnes .Jestli mi můžete říct jestli to není nic špatného moc děkuji Repova Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zbarvení nehtů do červena může být příznakem různých potíží, některých i nebezpečných. Mezi ně patří možné krvácení do mozku, srdeční choroba, vysoký krevní tlak, onemocnění plic, mrtvice, otrava oxidem uhelnatým. Nejlepší řešení pro rozpoznání příčiny nového zbarvení nehtů bude návštěva praktického lékaře. Ten může rychle provést některé testy, které napomohou k vyjasnění.
V praxi je velmi důležité a současně těžké rozlišit Raynaudovu chorobu a Raynaudův syndrom. Obě onemocnění jsou si totiž velmi podobná. Raynaudova choroba je onemocnění samo o sobě, Raynaudův syndrom představuje projev jiného onemocnění. U každého pacienta (především u mužů) by se mělo v případě podezření provést podrobné imunologické vyšetření. Raynaudův syndrom a Raynaudovu chorobu doprovází přechodné zbarvení pokožky: v důsledku slabého prokrvení se prsty na nohou a na rukou zbarví nejprve do bíla, postupně zmodrají a po opětovném prokrvení zčervenají. Ve vážnějších případech se mohou na konečcích prstů vytvářet drobné trhlinky. Raynaudova choroba ojediněle postihuje srdce, plíce nebo ledviny. Raynaudova choroba není nebezpečná, léčí se zejména kvůli nepříjemným pocitům (chlad nebo brnění končetin). U Raynaudova syndromu se musí najít příčina jeho vzniku, jež se následně léčí. V mnoha případech lékaři diagnostikují závažnější onemocnění.
Raynaudovou chorobou bývají postiženi lidé, kteří jsou velmi citliví na chlad. Nemocnému náhle zblednou a zkřehnou prsty, ruce, někdy i nohy. Ve vážných případech prsty zmodrají a objeví se palčivá bolest. V určitém životním období trpí touto poruchou asi 5 % lidí (převážně žen). Když se choroba neléčí, trvají ataky většinou 15 až 30 minut. Jedná se o systémové revmatické onemocnění, které postihuje pojivové vazivo cévní stěny nebo orgánu. Nemoc většinou způsobují kontrakce malých tepen, jež přivádějí krev do povrchových vrstev kůže. Tyto kontrakce vznikají většinou následkem chladu. Někdy jsou kontrakce vyvolány vibracemi elektrických nástrojů, léky užívanými kvůli jiným nemocem, tlakem (když něco svíráme) nebo kouřením. Syndrom se však vyskytuje i při imunologických a hematologických chorobách. Jsou-li příznaky Raynaudovy choroby výrazné a neustupují po normálním zahřátí, lékař většinou předepíše léky na podporu krevního oběhu. Dle mínění terapeutů množství krve, která přitéká do končetin (hlavně do prstů na rukou i nohou), snižují starosti a nervozita. Předpokládá se, že to platí zejména pro lidi náchylné k Raynaudově chorobě.
Raynaudův syndrom je bolestivější a může způsobit závažné zdravotní komplikace, neboť se jedná o dlouhodobé snížení, někdy až o zastavení průtoku krve. V nejhorších případech dochází k takzvané gangréně prstů. Léčba Raynaudova syndromu spočívá převážně v tlumení projevů onemocnění, nezaměřuje se na příčinu jeho vzniku. Až u 20 % pacientů, kteří trpí syndromem studených rukou a nohou, jde o průvodní onemocnění vážnější choroby. Nejčastěji jsou diagnostikovány tyto choroby: revmatické onemocnění, arteriální onemocnění, neurologické onemocnění, hematologické onemocnění, endokrinologické onemocnění, maligní onemocnění, omrzliny a infekce, nemoci z vibrací (pacienti jsou v rámci své profese vystaveni dlouhodobé a opakované mikrotraumatizaci prstů; často se jedná o dělníky pracující s vrtačkou nebo motorovou pilou, ale i o sekretářky, které píšou na stroji; do rizikové skupiny patří též profesionální pianisté). Choroby mohou mít i toxické příčiny nebo je mohou vyvolat léky.
Raynaudův syndrom postihuje častěji ženy než muže, protože mají pomalejší metabolismus, tenčí cévy, nižší krevní tlak. Nezanedbatelnou roli hrají i hormonální změny. Nejohroženější jsou ženy, jež užívají hormonální antikoncepci, trpí poruchou štítné žlázy nebo kouří. Pozor si musí dávat i lidé, kteří mají suchou pokožku, poněvadž je citlivější, má slabší obranyschopnost a hůře se brání změnám okolní teploty.
Emocionální rovnováha představuje důležitý zdroj tepla. Pokud se nacházíte ve stresové situaci nebo se něčeho bojíte, výsledek je stejný, jako kdybyste se zavřeli do ledničky. Tepny se začnou stahovat, což vede k nedokrvování prstů. Průtok krve se obnoví přibližně po 20 minutách od uklidnění. Na uvolnění stresu a zahřátí končetin vyzkoušejte teplou koupel: teplota vody by měla být přibližně 35 °C (nesmí být příliš horká); do vody můžete přidat různé oleje, které vám pomohou zrelaxovat.
Syndrom studených rukou a nohou porazíte pravidelným cvičením zaměřeným na prsty horních a dolních končetin. Sportovní aktivity by se měly stát součástí vašeho denního programu, jelikož pomocí jednoduchých cviků zlepšíte krevní oběh. Například: vyzvedněte se na špičky a zpět a to opakujte alespoň 20x; vyměňte pohodlí výtahu za schody; rychle švihejte rukama dopředu a dozadu; někdy postačí i prstový jogging. Na celkové uvolnění těla výborně působí masáž. Rovněž existují speciální krémy na studené ruce a nohy, které koupíte v lékárně a které příjemně prohřejí studené končetiny.
I když přesné důvody vzniku Raynaudova syndromu nejsou dosud známy, klinické studie dokázaly, že v organismu vzniká nadměrné množství volných radikálů, jež poškozují vnitřní výstelku cév a okolní tkáně. Pro toto onemocnění je typický výskyt autoimunitních zánětlivých onemocnění.
Parkinsonova choroba je způsobena postupným poškozením nebo zhoršením stavu neuronů (nervových buněk) v oblasti mozku, která je známá jako substantia nigra. Pokud mozek funguje normálně, produkují tyto neurony chemickou látku (dopamin). Dopamin je takzvaný chemický posel umožňující komunikaci mezi substantia nigra a jinými oblastmi mozku, známými jako striatum korpus. Tato komunikace zajišťuje hladké a vyvážené pohyby svalů. Nedostatek dopaminu vede k abnormálnímu nervovému fungování způsobujícímu ztrátu schopnosti ovládat pohyby svého těla.
Peyronieho choroba bývá také méně přesně označována jako Peyronova choroba. Jedná se o onemocnění penisu, které sice není život ohrožující, ale může výrazně zhoršit kvalitu života a hlavně jeho sexuální stránku. Dříve byla považována za vzácnou nemoc, nyní se však ukazuje, že může postihovat až 5 % mužů starších 50 let.
Příčiny
Podstatou nemoci je nadměrná tvorba tuhého jizevnatého vaziva v měkkých tkáních penisu. Mnohdy není jasný vyvolávající mechanismus, nicméně nemoc častěji postihuje muže po úrazech penisu (nejčastěji nejrůznější úrazy při sexuální aktivitě). Proces vzniku Peyronieho nemoci se proto považuje za jistou poruchu hojení ran. K rozvoji choroby je podle všeho nutný i určitý genetický předpoklad a někteří lékaři považují tento problém za autoimunitní onemocnění. Peyronieho nemoc je nenádorová a není nakažlivá.
Projevy
Nemoc se projevuje bolestmi penisu a jeho deformací, u pokročilých forem nemoci se penis výrazně ohýbá. S tím se pojí bolest při erekci a poruchy erekce.
Diagnostika
Základem je vyšetření urologem, anamnéza charakteru a trvání obtíží a fyzikální vyšetření penisu. Dalších vyšetřovacích metod nebývá obvykle zapotřebí.
Léčba
U méně závažných případů se postupuje spíše konzervativně a zkouší se různé preparáty a léky (vitamín E, interferony, pentoxyfylin, koenzym Q10 a další). Jejich účinky jsou nicméně nepříliš přesvědčivé. Pokročilejší formy nemoci se léčí chirurgicky. Chirurgický zákrok má za úkol vrátit penis do normálního tvaru, čehož je většinou dosaženo, v určitém procentu případů bohužel na úkor citlivosti penisu a přetrvávání (nebo zhoršení) poruchy erekce.
Léčení tohoto onemocnění není standardní a výsledek se nedá dopředu odhadnout. Úprava lokálního nálezu může být i spontánní (v průběhu řady měsíců). Chirurgická úprava s vytětím postiženého vaziva a s jeho náhradou může být buď úspěšná, nebo naopak může vést k dalšímu jizvení, a tím ke zhoršování lokálního postižení. Postižení penisu, které se nemanifestuje klinickými příznaky, nevyžaduje bezprostředně žádnou léčbu. Lokální injekce vysoce účinných hormonů – kortikosteroidů – mohou být účinné, avšak podávání těchto léků ústy účinné není. Také místní léčba ultrazvukem může přinést pacientovi úlevu.
Refluxní choroba jícnu je nejčastěji způsobena oslabením dolního jícnového svěrače. Za normálních okolností se tento svěrač rozevře pouze tehdy, když přijímáme potravu a je potřeba, aby se dostala do žaludku. Jinak zůstává sevřený a brání tak tomu, aby žaludeční kyselina pronikla zpátky do jícnu.
Refluxní choroba jícnu se projevuje příznaky, jako jsou pálení žáhy a nepříjemná „hořká“ pachuť v krku. Zatímco u některých lidí se pálení žáhy vyskytuje jenom občas, existují i lidé, kteří příznaky refluxní choroby jícnu trpí celoživotně, přičemž jim velmi negativně ovlivňují celkovou kvalitu života. Projevy refluxní choroby jícnu lze často zmírnit přijetím vhodných opatření (zejména změna stravovacích návyků), případně lze toto onemocnění léčit pomocí léků nebo – v závažných případech – operací.
Základní příznaky refluxní choroby jícnu:
pálení žáhy – jde o nepříjemné pálení, které nejčastěji pociťujeme v oblasti těsně nad žaludkem, ale může se šířit i do celého hrudníku nebo dokonce až do krku; pálení žáhy se obvykle zhoršuje po jídle, při předklonu nebo vleže;
regurgitace žaludečního obsahu – stav, kdy se žaludeční obsah (včetně žaludeční kyseliny) vrací zpět do jícnu, krku a úst, což vyvolává nepříjemnou, hořkou pachuť v ústech.
Ostatní příznaky refluxní choroby jícnu:
zánět jícnu (ezofagitida);
zápach z úst (odborně halitóza);
nadýmání, plynatost a říhání;
nevolnost
problémy při polykání (můžete mít pocit, jako když sousta zůstávají „zaseknutá“ v hrdle) nebo bolest při polykání;
bolest v krku a chrapot;
přetrvávající kašel nebo sípání, které se zhoršují v noci;
zvýšená kazivost zubů a onemocnění dásní.
Pokud trpíte astmatem, mohou se u vás jeho projevy zhoršit v důsledku podráždění dýchacích cest žaludeční kyselinou.
Demence způsobené degenerací nervového systému (Alzheimerova choroba) jsou stále častější, vědecké výzkumy odhalily, že se tato nemoc objevuje u poloviny lidí starších 80 let.
Huntingtonova choroba je způsobena dědičnými poruchami jednoho genu. Huntingtonova choroba je autozomálně dominantní onemocnění, což znamená, že člověk potřebuje jen jednu kopii vadného genu, aby se porucha vyvinula. S výjimkou genů na pohlavních chromozomech zdědí člověk dvě kopie genu, jednu kopii od každého z rodičů. Rodič s vadným genem Huntingtonovy choroby mohl předat vadnou kopii genu, nebo zdravou kopii. Každé dítě v rodině má 50procentní pravděpodobnost, že zdědí gen, který způsobuje genetickou poruchu.
