Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.
Monocyty: Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokážou je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu, čímž dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2–8 % bílých krvinek.
Lymfocyty: Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25–30 % leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou buňky speciálně vycvičené k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice tak, aby je dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T-lymfocyty mají na starosti koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokážou také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí“ jsou vnímány buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B-lymfocyty jako jediné dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si umí zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v „dobách míru“, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvláště u virových infekcí.
Neutrofily: Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů, neboť tvoří 60–70 % všech bílých krvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní takzvaná granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté se přesunou do tkání, kde žijí 1 až 4 dny. Po uplynutí této doby se rozpadnou, jsou makrofágy odstraněny a z kostní dřeně se vyplaví nové mladé buňky.
Eozinofily a bazofily: Málo zastoupenými typy leukocytů jsou eozinofily a bazofily. Eozinofily tvoří 2–4 % ze všech leukocytů. Mají uvnitř velká granula, která se dobře barví eozinem, což je červené barvivo používané pro barvení buněk při prohlížení pod mikroskopem. Eozinofily se uplatňují v boji proti parazitům a také při alergiích. Bazofily jsou buňky s granuly barvícími se bazickými barvivy k barvení buněk a tvoří jen 1 % leukocytů. Není přesně objasněna jejich funkce, ale jejich počet se zvyšuje při krevních a infekčních chorobách.
WBC: Je diagnostická metoda (odběr krve), která udává počet bílých krvinek, jež jsou důležitou součástí imunitního systému organismu (jsou to bezbarvé kulovité buňky, které vždy obsahují jádro).
Změny v počtu leukocytů mohou být způsobeny probíhající infekcí, zánětem nebo nádorem. Můžeme se setkat se zvýšeným či sníženým počtem bílých krvinek.
Zvýšení počtu leukocytů: Zvýšení počtu leukocytů se označuje jako leukocytóza, můžeme i konkrétně mluvit o zvýšení počtu určitého druhu leukocytu – lymfocytóza, neutrofilie, monocytóza, eozinofilie či bazofilie. Toho se využívá při zjišťování původu infekce. Pokud jde například o bakteriálního původce infekce, roste počet neutrofilů a je třeba podávat antibiotika. Pakliže je příčina onemocnění virová, roste počet lymfocytů a léčba se bude ubírat jiným směrem. Ke zvýšení počtu leukocytů dochází také při leukémii, tedy zhoubném krevním onemocnění.
Snížení počtu leukocytů: Snížení počtu leukocytů v krvi se označuje jako leukopenie. Podle druhu leukocytu analogicky rozlišujeme lymfopenii, neutropenii a monocytopenii. Příčinou může být poškozená tvorba při utlumení kostní dřeně, zvýšená likvidace leukocytů nebo produkce nefunkčních leukocytů. Při těchto stavech je vysoká náchylnost k infekcím, které mají velmi těžký průběh a mohou končit smrtí. Velmi často probíranou infekcí, která postihuje T-lymfocyty, je infekce virem HIV. Virus HIV způsobuje nemoc AIDS. Napadá T-lymfocyty, ve kterých se množí, napadené buňky likviduje a útočí na další. Výsledkem je rozložení imunitního systému, takže organismus nedokáže bojovat s žádnou infekcí a ta se později stává příčinou smrti.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
dobrý den,prosím o sdělení jak může být vysoký dlouhodobý cukr a jaké jsou nebezpečí pro tělo. nenašla jsem žádný údaj o výšce normální hodnoty. Mám ho přes 70. Děkuji za odpověď. olga
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlohodobý cukr se zjišťuje pomocí testu hemoglobinu A1c a vypovídá o průměrné hladině cukru v krvi za poslední 2 až 3 měsíce.
Jaký je normální dlouhodobý cukr?
U lidí bez diabetu je normální rozmezí hladiny dlouhodobého cukru 68 až 100 miligram na decilitr krve.
Hladiny dlouhodobého cukru mezi 100 až 140 znamenají, že máte prediabetes a vyšší pravděpodobnost, že onemocníte cukrovkou.
Hladiny 141 nebo vyšší znamenají, že máte cukrovku.
Jak může být vysoký dlouhodobý cukr a jaké jsou nebezpečí pro tělo?
Cílová hladina dlouhodobého cukru pro lidi s diabetem je obvykle nižší než 152. Pro zdravé lidi je bezpečná hodnota nižší než 100. Čím vyšší dlouhodobý cukr je, tím vyšší je riziko komplikací souvisejících s cukrovkou. 70 miligramů na deci krve je normální bezpečná hodnota.
Normálně se leukocyty v moči nevyskytují, pakliže ano, je to důkazem probíhající infekce močových cest (ledvin, ledvinových pánviček, močovodu, močového měchýře nebo močové trubice). Běžné je přeléčení antibiotiky.
Možné příčiny zvýšených hodnot leukocytů v moči:
infekce močových cest – patří mezi velmi časté příčiny;
chronický zánět ledvin – na tuto možnost myslet v případě, že máte opakovaně zvýšené hodnoty leukocytů;
nadměrné užívání analgetik – příčinou může být i nadměrná konzumace léků proti bolesti;
vezikouretrální reflux;
zánět v zubech – zánět v zubech či zubních kanálcích;
nežádoucí bakterie – příčinou může být také přítomnost nežádoucích bakterií v lidském těle;
viróza – za menším zvýšením hodnot může stát klasická viróza;
zánět prostaty – u mužů se často může jednat právě o tuto příčinu;
problém se srdečními chlopněmi.
Množství leukocytů v moči se stanovuje v rámci vyšetření Hamburgerova sedimentu. Sděluje se jako počet leukocytů eliminovaných za sekundu.
Leukocyty v moči u dětí: Leukocyty v moči nemají co dělat. U malých dětí však bývá problém s odběrem moči – v lékárně jsou dostupné pytlíčky na sběr moči, jeden sáček stojí cca 5 Kč. Sáček má dírku, okolo ní lepicí část. Strhnete ochranu toho lepení, přiložíte na genitálie v oblasti močové trubice, u chlapečků je to jednodušší, a lehce přilepíte, normálně zabalíte do plenky, trochu na volno, a čekáte.
Leukocyty v moči v těhotenství: Všechny případy, při nichž se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí žena touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, potrat, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a žena je akutně ohrožena na životě. Jestliže jsou leukocyty v moči z důvodu zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin až její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin prozánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest rovněž přenést na okolní orgány – prostatu, dělohu, vaječníky, peritoneum.
Co znamenají leukocyty v moči 11–20/µL: Leukocyty (bílé krvinky) se podílejí především na správné funkci imunitního systému. Zvýšené množství leukocytů v moči je obvykle příznakem nějaké chorobné změny v lidském organismu. Normálně se leukocyty v moči téměř nevyskytují, pakliže ano, je to důkazem probíhající infekce. Množství leukocytů v moči by u zdravého člověka nemělo přesáhnout 10/µL (miliontina litru). Pokud se při rozboru moči objeví zvýšený výskyt leukocytů, pravděpodobně se jedná o infekci či zánět v oblasti močových cest, močového měchýře či ledvin, u mužů i prostaty.
Co znamenají leukocyty v moči 2/µL: Může se jednat odchylku. Nejedná se o patologický stav. U necévkované moči u žen se může vyskytovat hodnota do 5, u mužů cca do 3.
Co znamenají leukocyty v moči 75/µL: Zánět močových cest nebo gynekologické znečištění moči.
V naší poradně s názvem FYZIOLOGICKÁ HLADINA CUKRU V KAPILÁRNÍ KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
prosim mam diabetes a mam 14,1
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota 14,1 mmol/l je vysoká hladina a potvrzuje váš diabetes. Musíte být v péči diabetologa, který podle vašeho zdravotního stavu určí cílovou hladinu krevního cukru. Ta může být stnovena i vyšší, než je ta normální. Prospěšné je mít svůj glukometr a každý den si změřit cukr v krvi. Hodnoty zapisujte i s časem a pak je ukažte svému lékaři.
Důležitou součástí léčby cukrovky - stejně jako vašeho celkového zdraví - je udržování zdravé váhy prostřednictvím zdravé stravy a cvičebního plánu:
Zdravé stravování.
Na rozdíl od jiných onemocnění neexistuje žádná specifická strava pro cukrovku. Budete muset soustředit svou stravu na více ovoce, zeleniny, libových bílkovin a celých zrn - potravin, které mají vysokou výživovou hodnotu a obsahují vlákninu a mají nízký obsah tuku a kalorií. Omezit musíte potraviny s obsahem nasycených tuků, rafinované sacharidy a sladkosti. V podstatě je to nejlepší plán stravování pro celou rodinu. Sladká jídla jsou v pořádku jednou za čas, pokud se počítají jako součást vašeho stravovacího plánu.
Fyzická aktivita.
Každý potřebuje pravidelné aerobní cvičení a lidé s diabetem nejsou výjimkou. Cvičení snižuje hladinu cukru v krvi přesunutím cukru do buněk, kde se používá pro energii. Cvičení také zvyšuje vaši citlivost na inzulín, což znamená, že vaše tělo potřebuje méně inzulínu k transportu cukru do buněk.
Vyberte si aktivity, které vás baví, jako je chůze, plavání nebo jízda na kole. Nejdůležitější je, aby fyzická aktivita byla součástí vaší každodenní rutiny.
Dopřejte si alespoň 30 minut nebo více aerobního cvičení pro většinu dní v týdnu. Pokud jste nějakou dobu nebyla aktivní, začněte pomalu a postupně si přidávejte.
Monocyty: Monocyty jsou buňky, které se vyvíjejí v kostní dřeni a vyplavují se do krve. Zde cirkulují několik dní a poté prostupují do tkání mezi buňky, kde se jim říká makrofágy. Funkcí monocytů je v podstatě hlídat, zda se kdekoliv v těle neobjeví nějaký cizorodý materiál, mikroby a nečistoty. Dokážou je rozpoznat a pohltit, čímž je zneškodní. Monocyty jsou schopné vystavit části pohlcených mikroorganismů na svém povrchu a tím dají zprávu ostatním leukocytům, že objevily nepřítele. Na další reakci se poté podílejí všechny složky imunitního systému. Monocyty tvoří v krvi 2–8 % bílých krvinek.
Lymfocyty: Zásadní úlohu v koordinaci všech složek imunitního systému a komunikaci mezi leukocyty zprostředkovávají lymfocyty. Tvoří 25–30 % leukocytů v krvi u dospělého člověka. Lymfocyty jsou buňky speciálně vycvičené k několika úkolům a podle toho se dělí na lymfocyty typu T a lymfocyty typu B. Jsou specializovanou obranou těla, to znamená, že se učí rozpoznávat tělu cizí částice, aby ho dokázaly správně identifikovat a účinně zakročit. T-lymfocyty mají na starost koordinaci všech složek imunitní odpovědi a komunikaci mezi nimi, aby reakce byla dostatečně silná, ale zároveň hlídají, aby nebyla přehnaná a nepoškozovala zbytečně vlastní tělo. Dokážou také porušit stěnu cizí buňky a tím ji zničit. Jako „cizí“ jsou vnímány buňky napadené viry, nádorové buňky i buňky mikroorganismů. B-lymfocyty, jako jediné, dovedou tvořit protilátky proti konkrétním choroboplodným zárodkům. Oba typy lymfocytů si umí zapamatovat, jakými zbraněmi bojovaly s určitým nepřítelem, a pokud se v těle opět objeví, je jejich reakce rychlejší a účinnější. Lymfocyty kolují v krvi i v dobách míru, ale při stavu ohrožení se množí a zvyšují několikrát svůj počet, obzvláště u virových infekcí.
Neutrofily: Neutrofily neboli neutrofilní granulocyty jsou druhem leukocytů, které účinně bojují s bakteriemi. Neutrofily jsou v krvi nejpočetnějším druhem ze všech leukocytů – tvoří 60–70 % všech bílých krvinek. Jsou schopné pohlcovat a ničit bakterie, jelikož uvnitř buňky vlastní takzvaná granula, která obsahují agresivní enzymy pro zlikvidování všech pohlcených částic. Neutrofily mají krátký život, v oběhu se vyskytují pouze 6 až 7 hodin, poté se přesunou do tkání, kde žijí 1 až 4 dny. Po uplynutí této doby se rozpadnou, jsou odstraněny makrofágy a z kostní dřeně se vyplaví nové mladé buňky.
Eozinofily a bazofily: Málo zastoupenými typy leukocytů jsou eozinofily a bazofily. Eozinofily tvoří 2–4 % všech leukocytů. Mají uvnitř velká granula, která se dobře barví eozinem, což je červené barvivo používané pro barvení buněk při prohlížení pod mikroskopem. Eozinofily se uplatňují v boji proti parazitům a také při alergiích. Bazofily jsou buňky s granuly barvícími se bazickými barvivy k barvení buněk a tvoří jen 1 % leukocytů. Není přesně objasněna jejich funkce, ale jejich počet se zvyšuje při krevních a infekčních chorobách
V naší poradně s názvem KREVNÍ TLAK V 70 LETECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Bradáč.
112 68 72
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ačkoli je za optimální považována hladina krevního tlaku 120/80 mmHg, za normální se ještě považuje systolický tlak mezi 91 a 119 mmHg a diastolický krevní tlak mezi 61 a 79 mmHg. Až hladina krevního tlaku, která klesne pod 90/60 mmHg, se obvykle označuje jako nízký krevní tlak (hypotenze). Váš naměřený tlak 112/68 při tepu 72 lze i v sedmdesáti letech považovat za uspokojivý nízký krevní tlak.
U zdravého člověka se velké molekuly nebo buňky nedostanou přes ledvinný filtr. Proto se do moči u zdravého člověka nedostanou červené (erytrocyty) nebo bílé krvinky (leukocyty). Pokud se při rozboru moči prokáže zvýšený výskyt leukocytů, pravděpodobně se jedná o infekci či zánět v oblasti močových cest nebo se může jednat o infekci močového měchýře či ledvin. U mužů pak může jít o infekci prostaty.
Leukocyty a jiné velké částice se do moči mohou dostat i tehdy, když je filtrační membrána v pořádku. V tom případě jsou do moči uvolněny až za touto membránou. To se děje při zánětech ledvin a vývodných cest močových (pánvička, močovod, močový měchýř, močová trubice). Leukocyty jsou „vnitřní policií“, bojují proti infekci a likvidují mikroorganismy. Při zánětu se aktivně pohybují směrem k největšímu výskytu infekce. Protože místem infekce jsou právě vývodné cesty močové, část leukocytů se může odplavit močí. Tyto dva stavy – poruchu membrány a zánět – lze odlišit. Při infekcích a zánětech jsou v moči přítomny i bakterie nebo viry. Při poruchách membrány zase dochází ke ztrátám většiny druhů krevních bílkovin, červených krvinek a minerálů. Všechny případy, při kterých se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže se leukocyty dostanou do moči z důvodu chronického zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin, až k její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin zánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány, a to na prostatu, dělohu, vaječníky či peritoneum.
Správné hodnoty
Všechny případy, při nichž se v moči nachází zvýšené množství leukocytů, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Norma leukocytů v moči by u zdravého člověka neměla přesáhnout 10 µL (miliontina litru!). Ke zjišťování leukocytů v moči se používá metoda zvaná cytofotometrie. Jedná se o složitý přístroj, který dokáže identifikovat téměř každou částici, která se nachází v močovém sedimentu. Rozeznává buňky, bílkoviny, cukry a mnoho jiných látek. Diagnóza se potvrzuje použitím indikačních proužků měnících barvu v závislosti na přítomnosti té které látky. Důležitou roli má i mikroskopování.
V naší poradně s názvem KONTRAINDIKACE U ANTIKOAGULAČNÍ LÉČBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květa.
Díky za radu.Je ale známo, že přírodní léčba mnohokráte uzdravila,kdežto chemické léky přivedly do hrobu.Ale farmaceutické firmy tlačí na lékaře aby léky předepisovali i tam, kde je to zbytečné.Říkáte abych se poradila s lékařem.Včera jsem se v nemocnici radila se 4, každý měl jiný názor a to docela opačný.Místo na kardiologii jsem si připadala jako v Bohnicích.Dozvěděla jsem se že mám zvětšenou komoru ale v závěru napsáno obě komory normální velikosti.Dobré!Minulé pondělí jsem měla normální všechny 3 chlpopně, včera jednu významně zvětšenou- za pár dní?Mám brát propafenol 4 x denně, jiný lékař řekl že mi tím vyvolají srdeční selhání, dostala jsem digoxin ten mi pak snížili ještě týž den,mám výraznou hypotenzi a dostala jsem betalok zok.Tak vítejte v pomateném systému.Já toho mám dost.Potřebuji odstaranit fibrilaci síní vzniklou po těchto lécích,předtím normální sinusový rytmus, normální křivka EKG.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Musíte do svého léčebného plánu zainteresovat jen jednoho lékaře, který má k vám osobitý přístup a může tak cítit odpovědnost za svá rozhodnutí a tím by měl být nejlépe praktický lékař. Nyní to vypadá tak, že se snažíte o svém zdravotním stavu zjistit všechno možné, ale jste stále laik a díky tomu nedokážete správně vyhodnotit různé odborné termíny a souvislosti. Zkuste v tomto ohledu trochu zvolnit, více se soustřeďte na svůj osobní život, snažte se co nejlépe prožít každý den a svou zdravotní péči přenechte lékařům. Důvěřujte lékaři a pečlivě dodržujte poskytnutou léčbu. Tím se vám uleví, nebudete zkoumat co a proč a v klidu si dožijete svůj čas, který na tomto světě máme každý omezený.
Leukocyty jsou bílé krvinky. Jsou součástí imunitního systému organismu, bez nich bychom se neubránili ani tomu nejobyčejnějšímu nachlazení. Leukocyty nejsou zastoupeny pouze jedním typem buněk, ale můžeme je rozdělit na několik druhů buněk, které mají každá trošku odlišnou funkci, navzájem se ovlivňují a společně zajišťují obranu organismu. Leukocyty rozdělujeme podle přítomnosti barvitelných zrn uvnitř těchto buněk na granulocyty (které mají granula) a agranulocyty (které je nemají). V krvi lékař stanovuje takzvaný krevní diferenciál neboli procentuální zastoupení jednotlivých typů leukocytů. Skupinu 24–40 % všech leukocytů tvoří základní imunitní buňky – lymfocyty. Lymfocyty patří mezi agranulocyty. Nacházejí se nejen v krvi, ale i v lymfě a imunitních orgánech. Část lymfocytů je uvolněna do krve, ve které kolují. Často se stává, že z krve přestupují do lymfy a naopak, takže stanoviště lymfocytů se často střídají.
Lymfocyty se dělí na dvě rodiny. Jedná se o B-lymfocyty a T-lymfocyty. Obě skupiny mají naprosto odlišnou roli v průběhu imunitní reakce. Zatímco B-lymfocyty se v případě setkání s cizorodou látkou mění v plazmatické buňky produkující protilátky, T-lymfocyty jsou nemilosrdnými zabijáky, kteří přímo likvidují cizí buňky (především skupina takzvaných CD4 T-lymfocytů). B-lymfocyty navíc produkují a do svého okolí uvolňují řadu látek, které působí aktivačně na T-lymfocyty. Dalo by se říct, že tyto látky B-lymfocytů jsou pro T-lymfocyty rozkazem k útoku. T-lymfocyty dále dělíme na několik podskupin, jako jsou H (helper – pomocné), S (supresor – utlumující) nebo M (memory – paměťové) T-lymfocyty. Ve skutečnosti jsou tyto děje mnohem a mnohem složitější a činnost lymfocytů je úzce propojená. Hlavní úlohou lymfocytů je neustálý imunitní dohled. Různé nemoci se tedy logicky odráží v počtu lymfocytů. Zvýšené množství lymfocytů nalezneme u virových infekcí, TBC nebo při leukémiích (kdy je lymfocytů nadbytek, ale jsou nefunkční), nebo při jiných nádorových onemocněních kostní dřeně. Snížený počet leukocytů provází nemoci imunitního systému (lupus erythematodes, pozdní stadia HIV) nebo působení toxických látek. Normální počet lymfocytů je 15–40 % z celkového počtu leukocytů.
Ve svém příspěvku NEVIM O TOM ŽE BYCH MĚLA NĚKDY PASOVY OPAR, PŘESTO MÁM V TĚLE UŽ MIN.8 LET PROTILÁTKY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, jak je možné že nevím o tom že bych proděla pasový opar-který se popisuje jako velmi bolestivý? a přitom mám v krvi protilátky.. min od roku 2008 ? S EBV VCA IgG 18,0+, CMV IgG 128,4, HSV 1 IgG 7,21 a Var.zoster IgG 3,76 Může to mít souvislost se slabým zápalem plic který jsem měla v roce 2006 který ale asi nebyl až tak slabý nebo jednoduchý...léčba trvala 3 měsíce ,X antibiotik, 12 rentgenu.. jediné co Mi tehdy našli byly okrajově Borrelie..které poté zmizely. Nebo to může mít spojitost s tím, že Mé 3 děti krátce před mým onemocněním, všechny prodělaly spálu? Od toho zápalu plic mám střídavé bolesti po celém těle, lícní kosti, klouby, otoky, zpočátku i křeče-nyní ne, únava, ztuhlost, bolesti nohou...Krevní hodnoty leukocytu, trombocytu a alp, hematokrit.. mám stále mírně sníženy-. už 10 let.. podle lékařu to asi není důležité... nesnáším sebemenší chlad. Občas hlavně přes zimu mi naskakuji ojedinělé pupínky na jedné lopatce nebo občas nějaký na tváři ale nebolí mě to.. Nyní mám hodnoty VZV IgG 2,356 , EBV IgG 3,4 , CMV IgG 4,4 . Jdou hezky dolu jen Mi není lépe.. bohužel mám pozitivní HLA B 27,na co mi jeden doktor říka že jsem nemocná a druhý že ne... máte jen antigen-ne nemoc, CRP je v pořádku, revmatický faktor taky, kosti taky ok.. Děkuji za odpověď. Petra
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K příznakům onemocnění ledvin a močových cest patří zejména vylučování leukocytů a erytrocytů. Výsledek se řídí počtem elementů v zorném poli.
Rozlišení:
Semikvantitativní vyšetření močového sedimentu po odstředění moči za standardních podmínek.
Kvantitativní vyšetření močového sedimentu dle Hamburgera.
Normální nález: Použije se preparát připravený z centrifugované moči – na jedno zorné pole 1–2 erytrocyty, 0–5 leukocytů u žen a 0–1 leukocyt u mužů. U zdravého jedince je močový sediment chudý.
Dle Hamburgera: Moč se sbírá 3 hodiny, doba sběru se udává s přesností na minuty a do laboratoře se dodá celý objem nasbírané moči, který se přesně změří. Objem nemá být menší než 100 ml. Moč je nutné dodat do laboratoře co nejdříve po skončení sběru. U kvantitativního vyšetření močového sedimentu podle Hamburgera se hodnotí počet elementů za 1 minutu: erytrocyty do 2 000/min; leukocyty do 4 000/min; válce do 60–70/min.
Počet 75 leukocytů v moči může signalizovat zánět močových cest nebo gynekologické znečištění moči.
Počet 11–20 leukocytů v moči může signalizovat odchylku. Nejedná se o patologický stav.
Ve svém příspěvku LEUKOCYTY V MOČI HODNOTA 840 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den, byla jsem na gynekologické prohlídce a řekla jsem paní doktorce
že často močím, tak mě nechala udělat rozbor moče. Vše bylo v pořádku, akorád
leukocyty byly červeně označeny a jejich hodnota byla 840. Tak velké číslo mě zarazilo a paní doktorka mě řekla, že si toho nemám všímat. Za 14 dnů mám opět přijít na kontrolu. Ptám se: Je hodnota leukocytů vysoká, nebo nízká ?!
Předem děkuji za odpověď. M.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokles počtu leukocytů v krvi se označuje jako leukopenie. Podle druhu leukocytů se rozlišuje na lymfopenii, neutropenii a monocytopenii.
Příčinou může být poškozená tvorba při utlumení kostní dřeně, zvýšená likvidace leukocytů po chemoterapii nebo produkce nefunkčních leukocytů. Při těchto stavech je vysoká náchylnost k infekcím, které mají velmi těžký průběh a mohou končit smrtí. Velmi často probíranou infekcí, která postihuje T-lymfocyty, je infekce virem HIV. Virus HIV způsobuje nemoc AIDS. Napadá T-lymfocyty, ve kterých se množí, napadené buňky likviduje a útočí na další. Výsledkem je rozložení imunitního systému, takže organismus nedokáže bojovat s žádnou infekcí a ta se později stává příčinou úmrtí.
Příčiny
Akutní infekce: V úvodu akutního infekčního procesu může dojít k paradoxnímu dočasnému snížení počtu bílých krvinek, relativně časté je to u septických stavů (otrava krve). Toto snížení je pak následováno očekávatelným zvýšením počtu bílých krvinek. Jako zcela speciální příčinu uveďme onemocnění AIDS při infekci HIV virem, který cíleně ničí jeden konkrétní podtyp T-lymfocytů zodpovědný za koordinaci imunitních reakcí.
Léky: Některé léky výrazně snižují počty bílých krvinek, většinou v důsledku poškození kostní dřeně. Jde například o některé přípravky používané k chemoterapii a o některá imunosupresiva. Velmi závažný podtyp je takzvaná febrilní neutropenie, kdy vlivem těchto léčiv dochází k poklesu jinak nejčastějších bílých krvinek, neutrofilů. Stav je spojen s těžkým poklesem počtu neutrofilů v krvi a s horečkou, může se snadno zvrhnout ve smrtelně probíhající infekci. Léčbou je podávání speciálních a drahých růstových faktorů, které stimulují tvorbu bílých krvinek. Pokles bílých krvinek nastává i po podávání některých antipsychotik a léků proti epilepsii.
Toxické sloučeniny: K poklesu počtu bílých krvinek dochází například vlivem chronických otrav některými těžkými kovy, jako je například arzén.
Hypersplenismus: Jedná se o zvýšenou aktivitu sleziny, která začne nadměrně vychytávat a skladovat krevní buňky a destičky. Hypersplenismus může vzniknout primárně poruchou sleziny, nebo může doprovázet jiná onemocnění.
Onemocnění kostní dřeně: Nedostatek tvorby bílých krvinek v kostní dřeni může být přítomen u hematologických chorob, jako je myelofibróza a aplastická anémie. Kostní dřeň může být kromě léků poškozena i ozařováním a po chemoterapii. Při chemoterapii jsou podávána cytostatika, která poškozují rychle se dělící buňky, hlavně nádorové, ale také má vliv na rychle rostoucí zdravé buňky (vlasové kořínky, buňky sliznic, krvinky). Pokles hladiny krvinek se obvykle projevuje 6.–10. den po podání chemoterapie. Neutrofily vznikají v kostní dřeni a pak cirkulují v krvi. Při infekci se za normálních okolností jejich počet výrazně zvyšuje. Mají jen krátkou životnost. Nedostatek bílých krvinek způsobuje sníženou odolnost proti infekcím. U oslabeného jedince může docházet k bakteriálním, ale i k plísňovým nebo virovým infekcím.
Pokles počtu bílých krvinek se zjistí z krevního náběru, vzorkem žilní krve. Za dolní hranici normy se většinou považují cca 4 miliardy bílých krvinek na litr krve (4 x 10 na devátou na litr). Kromě celkového počtu je vhodné znát i takzvaný diferenciál, tedy procentuální zastoupení jednotlivých podtypů bílých krvinek. Pokud je podezření na nemoci kostní dřeně, doplňují se další vyšetření, jako jsou sternální punkce a trepanobiopsie.
Závažnost neutropenie se dělí do 4 stupňů a podle toho také lékař ordinuje léčbu. Léčba zahrnuje léky snižující teplotu, například paralen, algifen, ibuprofen, dále dostatečné množství tekutin, klidový režim, někdy jsou nutná i antibiotika, jindy jsou potřeba takzvané růstové faktory.
V naší poradně s názvem LEUKOCYTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Němeček.
Při kontrole krevného obrazu mi byly zjištěny tyto hodnoty: Leukocyt 5,6, Erytrocyty 4,8,trombocyty 129.Prosím,jaký je poměr těchto hodnot?Děkuji.. Stanislav Němeček.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnoty vyšetření vaší krve ukazují na mírný nedostatek krevních destiček - trombocytů. Spodní mez pro trombocyty v krvi je stanovena na 150 109/l. Vy máte 129. Není to nijak dramatické a mělo by to spravit posílení příjmu vitamínu B9, B12 a vitamínu C. Také se vyvarujte pití alkoholu a užívání aspirinu. Zůstaňte v kontaktu s lékařem, protože je nutné kontrolovat vývoj počtu krevních destiček častějším pravidelným sledováním.
Ostatní hodnoty leukocytů a erytrocytů máte v normě.
I zdravý člověk má po jídle zvýšenou hladinu krevního cukru. Rozdíl mezi ním a diabetikem je v tom, jak se jeho tělo s touto situací dokáže vypořádat. U zdravého člověka dojde velmi rychle k úpravě hodnot krevního cukru do normálu, zatímco tělo pacienta s cukrovkou to nedokáže.
Pokud diabetik nesníží zvýšenou hladinu glykemie, ohrožuje sám sebe, celé tělo, všechny svoje orgány. Kvůli cévním komplikacím si navíc zbytečně zkracuje život. Proto se všichni diabetici musí léčit. Každý diabetik má svůj léčebný plán a režim, sestavený individuálně na základě svého zdravotního stavu a závažnosti onemocnění. Všichni diabetici mají ale společné to, že musí udržovat hladiny své glykemie co nejblíže normálním hodnotám.
Hladina cukru v krvi 6: jedná se o lehce zvýšenou hladinu cukru.
Hladina cukru v krvi 8: tato hodnota již signalizuje onemocnění cukrovkou. Vyskytuje se, když slinivka břišní tvoří málo inzulinu nebo když netvoří žádný inzulin, případně když inzulin je produkován, ale tělo na něj nereaguje. Potom se cukr v krvi nedovede spálit.
Hladina cukru v krvi 10: může se jednat o přechodnou nediabetickou hyperglykemii, například při stresových situacích, při akutním infarktu myokardu nebo náhlé cévní mozkové příhodě, při operacích nebo traumatu. Obvykle ustupuje během jednoho týdne.
Hladina cukru v krvi 12: glykemie zvýšená nad referenční rozmezí se označuje jako hyperglykemie. Je základním projevem diabetu mellitu.
Hladina cukru v krvi 15: může se jednat o počáteční stav hyperglykemie.
Hladina cukru v krvi 20: tato hodnota značí hyperglykemii.
Hladina cukru v krvi 30: tato hodnota vyžaduje hospitalizaci.
V naší poradně s názvem CO ZNAMENAJÍ ZVÝŠENÉ LEUKOCYTY V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Jošková.
Dobrý den,
prosím o Vaše vyjádření. Necítím se dobře a na prstu pravé nohy se mi udělal puchýř. Nechala jsem si chemicky vyšetřit moč, v pŕíloze posílám výsledek. Měla bych se léčit, abych pH, Nitrity, Leukocyty vylepšila? Před 10 lety mi byl odoperován zhoubný nádor v močovém měchýři. V roce 2018 jsem byla léčena výplachy močového měchýře výplachy Mitomycinem C. Na cystoskopie docházím 1x za 6 měsíců. Před týdnem jsem absolvovala cystoskopii s výsledkem v pořádku, další cystoskopie za 6 měsíců. Byl mi doporučen k užívání Macmiror3x1 tel., po využívání jednoho balení cítím zlepšení i ten puchýřek na noze se zmenšil, ale stále jsem unavená. Pomůžete mi nějak radou? Děkuji a přeji všem pevné zdraví.
Ps:
Snad se příloha s výsledky připojila???? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Z chemického vyšetření moči je zřejmé, že u vás probíhá bakteriální zánět močových cest (patologická bakteriurie). Lék Macmiror je chemoterapeutikum používané k léčbě těchto infekcí.
Přítomnost nitritů a leukocytů v moči potvrzuje infekci bakteriemi, především gramnegativními bakteriemi, jako je E. coli, Proteus, Klebsiella a Aerobacter. Tyto bakterie mohou redukovat dusičnany na dusitany, které se v moči detekují jako nitrity.
Nyní potřebujete trochu klidu, aby lék mohl účinkovat a zbavit vás škodlivých bakterií. Léčbu máte správnou, proto zůstaňte v kontaktu se svým lékařem a dodržujte jeho doporučení. Dodržujte také klidový režim a využijte tyto domácí pomocníky k podpoře vaší léčby:
- Pijte dostatek tekutin.
- Zvyšte příjem vitamínu C.
- Pijte brusinkový džus nebo použijte brusinkové doplňky, či konzumujte plody brusinek.
- Užívejte probiotika.
- Dodržujte zdravou hygienu.
- Konzumujte česnek a česnekové potravní doplňky.
Kočičí dráp (Uncaria tomentosa): Je rostlina rostoucí v amazonských deštných pralesích, která představuje značné výhody při posílení imunitního systému. Pacienti s rakovinou by se však o užívání přípravků s výtažkem z této exotické rostliny měli poradit se svým lékařem, protože bylo zjištěno, že v laboratorních podmínkách zároveň podporuje přežití leukemických buněk. Stejně se nedoporučuje pacientům, kteří užívají léky na ředění krve, protože v kombinaci s nimi může dojít ke krvácení.
Echinacea: Stimuluje aktivitu leukocytů. Na rozdíl od vakcín, které se zaměřují na konkrétní onemocnění a antibiotik, které přímo útočí na bakterie, echinacea stimuluje aktivitu bílých krvinek, které bojují proti nemocem prostřednictvím procesu nazývaného fagocytóza. Při pravidelné konzumaci přípravků z této byliny dochází k nárůstu celkového počtu bílých krvinek a stimulaci jejich aktivity. Nedoporučuje se však pacientům, kteří trpí onemocněním jater nebo diabetem. Rovněž se nesmí užívat zároveň s tabletami na ředění krve.
Omega-3 mastné kyseliny: Ty v těle zvyšují produkci fagocytů, což je druh bílých krvinek, které pohlcují škodlivé látky, jako například bakterie. Konzumací ryb, lněného oleje, rybího tuku, chia semínek, ořechů, špenátu nebo sóji dochází ke zvýšení hladiny bílých krvinek a podpoře činnosti takzvaných B-buněk, zvláštního druhu leukocytů.
Zinek: Patří k látkám, které vydatným způsobem posilují imunitní systém. Nedostatek zinku je přímo spojen s řadou poruch imunitního systému, včetně rakoviny. K potravinám s vysokým obsahem zinku patří mouka, chléb, luštěniny, ryby, jehněčí maso, hovězí játra, arašídy, vlašské ořechy, hořká čokoláda, dýňová semena, pšeničné klíčky, semena melounů.
Zelenina: Je univerzální potravina, protože obsahuje vitamíny, jakož i další živiny prospívající bílým krvinkám. Například vitamín A je důležitý pro kmenové buňky nalezené v kostní dřeni. Podporuje vývoj a zrání funkčních bílých krvinek. Konzumujte mrkev, dýni, sladké brambory i špenát a pomůžete tak tvorbě zdravé krve.
Ořechy: Jsou zásadní potravinou, která pomáhá zvýšit množství funkčních bílých krvinek. Mnoho druhů, včetně arašídů, mandlí a lískových oříšků, je zdrojem vitamínu E. Dostatek vitamínu E v těle je pak důležitý pro krevní buňky, reguluje pohyb bílých krvinek.
Bílé krvinky jsou důležitou součástí imunitního systému, protože nám pomáhají bojovat s infekcí. Lidé, jejichž imunita je ohrožena, a to prostřednictvím nemocí, jako je rakovina nebo hepatitida, mohou mít nízký počet bílých krvinek. Nedostatečná hladina bílých krvinek otevírá možnosti onemocnění na řadu infekcí, které mohou být smrtelně nebezpečné. Léky, ale zejména bohatá strava mohou pomoci zvýšit počet bílých krvinek nejen u nemocných lidí.
V naší poradně s názvem UREA HODNOTY 8,9 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Hejhalova.
Dobrý den,byla jsem na odběru krve a zjistili mi hodnotu 8,9. urea,mám obavy že mám něco s ledvinami,příští týden jdu k lékaři,co prosím značí tato hodnota?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Normální hodnota urea (močovina) v krvi je 2,8 - 8 mmol/l u mužů ao něco méně u žen: 2-6,7 mmol/l. Zvýšené hodnoty urea v krvi mohou souviset s věkem. Starší lidé mají více močoviny než mladší. Vyšší hladiny močoviny bývají u lidí, kteří málo pijí a trpí dehydratací. Vyšší hladina močoviny může být také příznakem onemocnění ledvin. Pokud ledviny již nezvládají vylučovat odpadní látky, bude se i močovina hromadit v krvi.
Pro přesné určení příčiny budou třeba další testy a vyšetření. Existují postupy, jak snížit hodnoty urea v krvi na normální úroveň. Zůstaňte tedy v kontaktu se svým lékařem a dodržujte jeho následná doporučení. Nyní buďte v klidu a neobávejte se hned toho nejhoršího. Mírně zvýšené hodnoty, kam patří i vaše naměřená hodnota, se dají úspěšně snížit.
Množství hormonu hCG v krvi určuje, že je žena v jiném stavu, ale také to, jak dlouho v něm zhruba je. Zajímavé je, že část maminek má hladinu hormonu zhruba 5 mIU/ml asi 3. týden od poslední menstruace (to odpovídá zhruba osmému dni od oplodnění). Při testování hladiny hCG v moči je vhodné testovat ráno, kdy je v moči hladina nejvyšší.
Hladina hormonu hCG v krvi rychle roste během prvních tří měsíců těhotenství (takzvaný trimestr). Na počátku tohoto období se dokonce hladina hCG hormonu dokonce znásobuje zhruba každé dva dny. Postupně se ale hladina hCG zdvojnásobuje pomaleji. Nejvíce tohoto hormonu je v ženském těle zhruba kolem 9. týdne těhotenství, v dalších týdnech hladina poklesne a zhruba kolem 25. týdne se ustálí. Hormon je pak po porodu vylučován močí a zhruba sedmý den po porodu je zcela z těla vyloučen. Množství hCG v ženském těle má velmi široké rozpětí a je u žen individuální. Podle některých tvrzení je hladina hCG vyšší u žen, které čekají dívku, než u žen, které čekají kluka.
Nízká hladina cukru v krvi, hypoglykemie, je definována jako patologický pokles krevního cukru glukózy pod 3,3 mmol/l, doprovázený klinickými projevy, které jsou způsobeny vylučováním antiregulačních hormonů a dalšími biochemickými procesy. Řadí se mezi akutní komplikace cukrovky (diabetu) a jedná se o častou komplikaci léčby diabetu inzulinem. Normálníhladina glukózy v krvi je 3,5–5,5 mmol/l. Vyšší hodnoty (nad 5,5 mmol/l) označujeme jako hyperglykemie.
Co je to hypoglykemie
Hypoglykemický stav vzniká v okamžiku, kdy se koncentrace glukózy v krvi dostane do nerovnováhy s množstvím inzulinu, respektive se její obsah v krvi oproti inzulinu snižuje. Inzulin, hormon vznikající ve slinivce břišní, umožňuje přesun cukru (glukózy) z krve do buněk, které tak získávají potřebnou energii. Cukru v krvi ubývá, jeho hladina klesá. Pokud klesne pod určitou hranici, dochází k takzvané hypoglykemii, která může vést k vážným poruchám činnosti mozku, který je na přívodu cukru krví závislý, a v nejtěžších případech může ohrozit život. Ke hypoglykemii dochází nejčastěji při léčbě cukrovky předávkováním inzulinu nebo perorálními léky (antidiabetika), negativní roli může sehrát například také nižší příjem potravy, zvracení či výrazná fyzická námaha.
Při nízké hladině cukru (hypoglykemii) podáme nemocnému při vědomí cukr (optimální je glukóza ve formě gelu, může to být ale i sklenice džusu, krajíček chleba). Při bezvědomí lze aplikovat do svalu injekčně glukagon, ale rozhodně voláme 155 či 112.
Hypoglykemie u nediabetiků vzniká na základě hladovění a vysoké fyzické aktivity.
Příčiny: fyzická aktivita, vynechání pravidelného jídla, konzumace příliš malého množství jídla, konzumace alkoholu bez jídla, nadměrné cvičení či déletrvající cvičení bez příjmu jídla, razantní změna ve stravovacích návycích (například při zahájení redukční diety nebo při přechodu na vegetariánskou stravu), poruchy štítné žlázy, jiné onemocnění, postižení metabolismu při infekčních chorobách.
Léčba a první pomoc
Zdravý člověk většinou včas rozpozná příznaky blížící se hypoglykemie. Cítí právě již výše zmíněný hlad, únavu, pocení, třes. Člověk s hypoglykemií může vypadat jako opilý, a tak se může stát, že si ho ať už laici, ale někdy i odborníci mohou snadno splést s opilým člověkem. Jednoznačné potvrzení hypoglykemie lze velmi jednoduše provést změřením hladiny krevního cukru (i s pomocí glukometru v průběhu několika sekund až minut).
První pomoc
Při lehké hypoglykemii postačí jako první pomoc sladká tekutina, například čaj se čtyřmi lžičkami cukru, 200 ml kolového nápoje nebo džusu. Cukry se totiž nejrychleji vstřebávají v tekuté podobě.
Rychlou a účinnou první pomocí je také požití rychle rozpustného hroznového cukru. Ten je k dostání v lékárnách ve formě ruličky, která obsahuje celkem 40 g sacharidů. Jako první pomoc se doporučuje 5 ks z ruličky.
Pokud se stav po čtvrthodině nezlepší, podejte opět rychle vstřebatelné cukry, po další čtvrthodině je vhodné doplnit ty „pomalé“. Většina diabetiků u sebe nosí cukr, ať už kostkový, tekutý, nebo ve formě bonbonů.
Jestliže k hypoglykemii dojde před plánovaným jídlem, je nezbytné sníst je hned.
Některým pacientům v případě lehké hypoglykemie pomůže si po doplnění sacharidů na chvíli lehnout a zdřímnout.
Mějte na paměti, že sladké tekutiny se nemohou podat člověku, který z jakéhokoliv důvodu (opilost, bezvědomí, zvracení a podobně) nespolupracuje, protože by mohl tekutiny vdechnout a udusit se!
Pacienti-diabetici, kteří prodělali opakované těžké hypoglykemie, bývají vybaveni injekcí s glukagonem – hormonem, který produkuje slinivka břišní stejně jako inzulin. Tento hormon však působí opačně než inzulin – zvyšuje hladinu cukru v krvi. V případě bezvědomí podá injekci glukagonu druhá osoba.
Pacient by se měl do deseti minut po aplikaci probrat a sníst další sacharidy ve vhodné formě, aby se hypoglykemie neopakovala. Jestliže glukagon nezabral nebo není k dispozici, je třeba nemocného okamžitě dopravit k lékaři. Hypoglykemie může být závažnou komplikací léčby inzulinem či léky zvyšujícími jeho tvorbu. Není-li včas správně rozpoznána a léčena, končí křečemi, bezvědomím a smrtí. Jejímu vzniku lze předcházet dodržováním léčby, denního režimu a stravovacího plánu.
V případě, že je pacient ve stavu bezvědomí, neprodleně přivolejte rychlou lékařskou pomoc.
Léčba cukrovky pomocí inzulinu s sebou vždy nese riziko hypoglykemie. Důležitý je aktivní přístup pacienta, odhalení příčiny hypoglykemie a její odstranění. Pokud se lékař pacienta na pravidelných kontrolách neptá na hypoglykemii, musí ho on sám o ní informovat. Někdy je nutné vyhledat ošetřujícího lékaře i mimo plánovanou kontrolu a hledat společně příčinu hypoglykemií a eventuálně upravit dávku inzulinu či léků.
Leukocyty vznikají v kostní dřeni a vyplavují se do krve, odkud se dostávají do mezibuněčných tkání. Jsou nezbytnou součástí krve a v případě ohrožení zdraví se mění na výborně organizovanou armádu bojující silnými a účinnými zbraněmi. Bojují s vyvolavateli infekcí, jako jsou viry, bakterie, plísně i paraziti, dále s nádorovými buňkami a odstraňují vniklé nečistoty a všechny tělu cizí částice.
Všechny bílé krvinky hrají roli ve vytváření imunitního systému, který zajišťuje obranyschopnost živočichů proti různých negativním elementům prostředí, jako jsou patogenní organismy či nádorové buňky. Bílé krvinky jsou v mnoha případech pohyblivé buňky a na podložce jsou schopné améboidního pohybu. Mají schopnost přilnout k různým povrchům nebo třeba opustit krevní řečiště a vycestovat do okolní tkáně (proces diapedézy leukocytů). Buněčná imunita se vyskytuje u různých bezobratlých či obratlovců v různých obměnách a může se projevovat jako fagocytóza (pohlcení a strávení) cizorodých částic, enkapsulace (uzavření patogenu do váčku, určité uzliny a podobně), cytotoxické účinky bílých krvinek (v podstatě usmrcení jiné buňky), srážení krve nebo hemolymf a mnohé další. U člověka a mnohých dalších obratlovců lze imunitní systém obecně podle funkce rozdělit na vrozenou a specifickou obranu. V obou hrají svou roli bílé krvinky. Ve vrozené imunitě se uplatňují všechny druhy granulocytů, a navíc NK buňky; adaptivní (specifická) imunita je doménou lymfocytů. Vrozená imunita se soustředí na náhodné vyhledávání patogenů v těle, aktivaci takzvaného komplementu, odstraňování nalezených patogenů (například fagocytózou) a v neposlední řadě je vrozená imunita schopna na svých MHC komplexech „vystavovat“ antigen a tím aktivovat lymfocyty (specifickou imunitu). Specifická čili adaptivní imunita se pokouší o propracovanější způsob boje proti patogenům a nádorovým buňkám, a to několika způsoby. Předně rozeznává antigeny na MHC komplexech; dále vyvíjí metody „ušité na míru“ proti konkrétní bakterii či viru; a konečně, je také schopná takzvané imunologické paměti pro případ, že by se nákaza opakovala
Leukocyty jsou nezbytnou součástí lidského organismu, bez kterých by se tělo neumělo bránit proti cizorodým částicím a vlivům. Rozlišuje se několik druhů leukocytů: monocyty, neutrolily, eozinofily, bazofily, lymfocyty. Dělí se podle funkce a mají také odlišný obraz pod mikroskopem.
Bílé krvinky jsou stálou součástí krve, ale jejich množství poměrně výrazně kolísá – v 1 mm krychlovém (1 mikrolitr) se u zdravého dospělého člověka pohybuje přibližně od 4 500 do 10 000 bílých krvinek bez ohledu na jejich konkrétní typ. Průměrný počet bílých krvinek na jeden mikrolitr krve se u člověka uvádí 7 400 na 1 mm krychlový, tedy 7,4 x 10 na devátou na litr krve. Z celkového objemu lidské krve (cca 4,5 litru) zaujímají bílé krvinky pouhé 1 %, zatímco červené krvinky představují asi 45 %. Koncentrace bílých krvinek je poměrně proměnlivá, mnohem více než počet červených krvinek. Je ovlivněna denní dobou (ráno méně, odpoledne více), fyzickou aktivitou (počty stoupají po fyzickém výkonu), ale více bílých krvinek v těle je i během horkého počasí, za intenzivního slunečního záření, při sníženém množství kyslíku v ovzduší a podobně. Pohlaví má minimální vliv na normu krvinek.
Zjištění přesného zastoupení jednotlivých typů leukocytů v krvi (takzvaný diferenciální rozpočet leukocytů, často označovaný jako diferenciál) je často důležité pro stanovení diagnózy, neboť změněné poměry mohou být příznakem infekčních onemocnění (tyfus, AIDS a mnoha dalších). U člověka je v krvi nejvíce neutrofilů (tvoří až 2/3 všech bílých krvinek), na druhém místě jsou různé druhy lymfocytů. Ostatní leukocyty ve srovnání s těmito dvěma buněčnými typy jsou spíše vzácné.
Leukopoéza je tvorba bílých krvinek v těle, která je nezbytná k udržení stabilního počtu imunitních buněk v těle. Je zpravidla součástí širšího procesu krvetvorby. V určité části těla živočicha se zpravidla nachází zásoba kmenových buněk, které se pravidelně dělí, a část jejich potomstva se specializuje (diferencuje) na určitý buněčný typ krevních buněk, jako jsou červené krvinky, krevní destičky nebo právě bílé krvinky. Leukopoéza se u člověka odehrává především v kostní dřeni a v brzlíku.
S bílými krvinkami je úzce svázáno několik onemocnění. Běžně se používá několik termínů. Leukopenie: popisuje stav, kdy dojde k poklesu počtu bílých krvinek v těle. Obvykle dojde k poklesu jen určité skupiny bílých krvinek a k tomu se používají termíny jako:
lymfocytopenie = málo lymfocytů
neutropenie = snížené množství neutrofilů
eozinopenie = snížené množství eozinofilů
bazopenie = snížené množství bazofilů
Opačný problém představuje leukocytóza, při níž je v krvi přítomno zvýšené množství bílých krvinek. Opět se rozlišuje:
lymfocytóza = zvýšené množství lymfocytů
neutrofilie = zvýšené množství neutrofilů
eozinofilie = zvýšené množství eozinofilů
bazofilie = zvýšené množství bazofilů
Další termíny
Leukostáze = koagulace bílých krvinek
Leukémie = souhrnné označení pro několik akutních a chronických nádorových onemocnění, která vznikají rakovinným bujením tkáně, v níž vznikají bílé krvinky.
Pokud jde o onemocnění bílých krvinek, je stanovení správné diagnózy složité a musí se při něm brát v úvahu veškeré informace, které se získávají z krevního obrazu, morfologie, imunologické fenotypizace a dalších diagnostických testů.
Následující tabulka zachycuje množství hCG v krvi těhotné ženy v průběhu jejího těhotenství.
Doba od početí
Doba od menstruace
Hladina hCG (mIU/ml)
7 dní
21 dní (3 týdny)
0 – 5
14 dní
28 dní (4 týdny)
3 – 426
21 dní
35 dní (5 týdnů)
18 – 7 340
28 dní
42 dní (6 týdnů)
1 080 – 56 500
35 – 42 dní
49 – 56 dní (7 – 8 týdnů)
7 650 – 229 000
43 – 64 dní
57 – 78 dní (8 – 11 týdnů)
25 700 – 288 000
57 – 78 dní
79 – 100 dní (11 – 15 týdnů)
13 300 – 253 000
17. – 24. týden
Druhý trimestr
4 060 – 65 400
Od 25. týdne
Třetí trimestr
3 640 – 117 000
V některých případech se může stát, že jak krevní testy, tak i testy z moči vyjdou pozitivně, přestože žena těhotná není. Stává se to v případě, že žena prodělala spontánní potrat, nebo po interrupci případně i v několika dnech po porodu. Falešně pozitivní výsledek může vyvolat i řada cyst a nádorů stejně tak může dojít i k tomu, že test je falešně negativní, to nastává obvykle v okamžiku, kdy ho žena provede příliš brzy a hladina hCG ještě v těle nevzrostla, z toho důvodu, když žena i nadále nemenstruuje, je třeba test provést znovu.
Množství hCG v krvi neslouží jen k tomu, aby žena a její gynekolog poznali, že je těhotná, množství hormonu totiž ukazuje, jestli těhotenství probíhá tak, jak má. Podle hladiny hCG v krvi se totiž pozná, i jestli je plod v pořádku. V případě že se totiž jedná o mimoděložní těhotenství, tak hladina hCG v krvi roste velmi pomalu a nezdvojnásobuje se každé dva dny. Naopak v případě, že hladina hCG v krvi klesá, tak pravděpodobně došlo k tomu, že těhotenství zamlklo.
Důležité je, aby jak mimoděložní těhotenství, tak i to zamlklé bylo potvrzené i ultrazvukem a nevycházelo se jen z hladiny hormonu hCG.
- hladina hCG na začátku těhotenství
Hormon hCG se v krvi ženy dá zjistit nejdříve sedmý až devátý den od početí, ale jen u malého množství žen (5 %), zbývajících 95 % žen má tento hormon v krvi až zhruba od jedenáctého dne od oplodnění. O další dva dny později se hormon dostává také do jejich moči. Počátek těhotenství je spojován s hladinou 2 mIU/ml, potvrzené je ale až od hladiny 5 mIU/ml.
- hodnota hCG ve 4. týdnu těhotenství
Jak již z tabulky vyplývá, hodnoty hormonu hCG se ve čtvrtém týdnu těhotenství pohybují mezi 3 – 426 mIU/ml, rozpětí je velké a u každé ženy individuální.
- hodnota hCG v 5tt
U pátého týdne těhotenství jsou v tabulce uvedeny hodnoty 15 – 7 340.
Lidově sedlivost krve označuje sedimentaci červených krvinek či Fahraeusova-Westergreenova metoda (FW). Vyšetření je podroben vzorek krve odebraný ze žíly na paži (vyšetření nesrážlivé, plné krve). Tato metoda byla do praxe zavedena až ve 20. letech 20. století. U dospělých se normální hodnoty sedimentace pohybují přibližně do 15–20 mm/hod. Číslo závisí na věku, neboť s věkem dochází k jejímu urychlování. U žen je rychlejší než u mužů kvůli obvykle menšímu množství červených krvinek.
Krev člověka se skládá ze dvou složek – krevní plazmy, což je slámově zbarvená tekutina obsahující velké procento vody a množství organických a anorganických látek, a krevních buněk – erytrocytů (červené krvinky), leukocytů (bílé krvinky) a trombocytů (krevní destičky). Při krevní sedimentaci se hodnotí rychlost klesání erytrocytů ke dnu zkumavky, naopak krevní plazma se hromadí nad nimi. Toto rozložení je dáno rozdílnou velikostí a hmotností jednotlivých složek. Sedimentace erytrocytů se měří po jedné a dvou hodinách, kdy je vzorek ponechán v klidu v odběrové soustavě (od umístění krve do takzvané Westergrenovy pipety). Výsledek se proto uvádí ve formě zlomku obsahujícího dvě čísla. Rychlost klesání erytrocytů se měří v milimetrech za hodinu a liší se v závislosti na pohlaví – u žen jsou hodnoty normální sedimentace 5–12 mm/hod, u mužů 3–8 mm/hod. Značně ji urychluje přítomnost imunoglobulinů v krvi (protilátky, které se tvoří při imunitní reakci) a další plazmatické proteiny (fibrinogen, C-reaktivní protein). Rovněž je ovlivňována zvýšenou hladinou lipidů v krvi (proto se „na krev“ chodí na lačno) a v neposlední řadě počtem a velikostí erytrocytů. Při snížení jejich počtu se sedimentace urychluje. Zvýšená sedimentace bývá nejčastěji známkou zánětu, ovšem může se objevit i při bakteriálních infekcích, nižší naopak ohlašuje například srdeční nedostatečnost. Všechny zmíněné faktory mohou poukazovat na různé chorobné stavy organismu a jejich průběh, avšak nevýhodou tohoto vyšetření je, že nelze přesně určit, o jaké potíže se jedná.
Svaly spalují tuk a glukózu na energii, ale mozek přijímá jen glukózu. Glukóza se zvlášť rychle odbourává v žaludku a ve střevech a jako krevní cukr se dostává do krve. Pokud je koncentrace cukru v krvi na zdravé úrovni, což je rozmezí mezi 80 a 105 mg glukózy na 100 ml krve, jsou mozek a nervy energií dobře zásobeny.
Když klesnou hodnoty na 60–70 mg na 100 ml krve nebo ještě hlouběji, náš organismus reaguje nejprve únavou, vnitřním napětím a nedostatkem chuti k čemukoliv. Čím více se koncentrace cukru sníží, tím horší jsou příznaky: dostaví se nervozita, depresivní nálady a stavy strachu. Nezřídka sáhneme po něčem sladkém – ženy častěji, protože disponují menšími rezervami glukózy než muži. Jenomže cukr obsažený například v čokoládě se rychle odbourává. Hladina krevního cukru se zvedne a kratičkou dobu se cítíme lépe, dokud zase hladina cukru neklesne na ještě hlubší hodnotu než dříve. Pak se příznaky ještě zhorší. Jsou také lidé, kteří se kvůli hypoglykemii stávají alkoholiky. Když hladina krevního cukru velmi silně klesne, na hodnotu mezi 35–50 mg na 100 ml krve, nervové buňky doslova volají po krevním cukru. Když pak sáhneme po láhvi s alkoholem – s okamžitě rozpustnou glukózou – přijde úleva, což se ovšem může stát osudné a návykové. Proto odborníci doporučují co nejvíce omezit požívání cukru a všech sladkostí, bezpodmínečně přejít z bílého chleba na celozrnný nebo na tmavý chléb. Tu a tam je dovoleno sníst pár kousků bagety, třeba ke krabímu koktejlu nebo ke studené míse. Je to jednoduché, komplexní uhlovodany se pomalu ve střevech odbourávají a krev je cukrem zásobována průběžně.
Rychle vstřebatelné uhlovodany (jednoduché cukry) jen zdánlivě zlepšují zdravotní stav. Ve skutečnosti způsobují výkyvy hladiny krevního cukru a jsou příčinou potíží. Den bychom měli začínat snídaní bohatou na bílkoviny, například studené pečené maso, libová šunka, párečky z tofu, ovčí nebo kozí sýr, netučný tvaroh, k tomu plátky vajec, rajčata, olivy, plátky okurky. Po takové snídani zaznamenáme, že dopolední únava je pryč. Celý den se budeme cítit lépe, protože nervy i mozek jsou dostatečně zásobeny energií.
Měření cukru v krvi se provádí zejména u pacientů s již diagnostikovaným diabetem mellitem neboli cukrovkou, dále pak u pacientů s podezřením na toto onemocnění. A proč je měření glykemie (hladiny cukru v kapilární krvi) tak důležité? V důsledku dlouhodobě zvýšené hladiny glukózy v krvi dochází k různým metabolickým změnám, které mohou vést k závažným zdravotním komplikacím. Mezi ně patří především urychlení procesu aterosklerózy („ucpávání cév“), poškození ledvin, zhoršování zraku a postižení nervů. Proto měření provádí i praktický lékař při preventivních prohlídkách.
Hodnoty glykemie u zdravého člověka
Rozlišují se dvě základní hodnoty glykemie:
náhodná glykemie – naměřená kdykoli během dne nezávisle na jídle, která by neměla překročit hranici 7,5 mmol/l;
glykemie nalačno – nejlépe ráno před prvním jídlem, která je u zdravých jedinců pod hodnotou 5,5 mmol/l.
Hodnoty glykemie u diabetika
U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a hodnoty nad 7 mmol/l již představují neuspokojivou hladinu cukru v krvi.
