OBRAZENINA ZEBER je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Poranění žeber vznikají většinou následkem dopravních, sportovních a pracovních úrazů a kriminálních činů. Dělíme je na poranění otevřená a zavřená. K úrazu dojde na základě mechanického tlaku. Vždy jde o velmi bolestivé zranění.
Rozdíl mezi naraženým, nalomeným a zlomeným žebrem
Naražení žeber je někdy bolestivější než zlomenina žeber. Zlomeniny žeber se dělí na:
traumatické – úrazové
spontánní – patologické
jednoduché – zlomení 1 až 3 žeber
sériové – zlomení více než 3 žeber
Příznaky:
bolest v místě zlomeniny
píchání při dýchání – povrchní dýchání
vyhledávání polohy vsedě
dráždění ke kašli, ale pro bolest strach odkašlávat
zlomeninu je možné vyhmatat na rozdíl od naraženiny
Někdy se žebro zlomí a úlomky se proti sobě neposunou, takže jen dráždí okolí, jen bolí. Dojde-li k posunu úlomků proti sobě, potom mohou poranit okolní tkáně, poplicnici a třeba i plíce, jde o komplikace, které je nutné urychleně zjistit. Lékař postiženého pošle na rentgen, kde se provede jednoduchý a rychlý snímek, který jednoznačně poranění žeber vyloučí. Nalomení či pohmoždění se od zlomeniny na první pohled nepozná, diagnóza je možná pouze rentgenovým snímkem.
Ve svém příspěvku VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den,
já měla již 2x vnitřní pásový opar. Podle vašeho popisu by to mohl být on. Měla jsem stejné příznaky. Bolely mě šíleně záda a šlo to dopředu do žeber. Také v tom místě ze začátku svědí kůže, ikdyž na ní není nic vidět. Mě doktorka neříkala, že je to infekční a normálně jsem s tím chodila mezi lidi. Ale bolestí jsem už nevydržela ani stát bez podepření a tak jsem byla na neschopence. Podruhé jsem to přechodila a když bolest zad přešla a já se cítila dobře, tak mě ale pořád bolela na zádech kůže na dotek. Doktorka mi poradila homeopatika, tím se opět vyvolal pásový opar a přeléčil se. V tom prvním případě jsem dostávala léky proti bolesti a vitamín B12.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana Gold.
Děkuji moc. To je přesně ono. I to svědí a nic tam není. Moc jste mi pomohla.
Základním doporučením je zahájit léčbu pod vedením fyzioterapeuta, který je pro metodu Mojžíšové vyškolen. Velmi důležité je vstupní vyšetření, protože fyzioterapeut pak svá doporučení pro další léčbu upraví podle aktuálního stavu pacienta. Vstupní vyšetření se provádí první týden po skončené menstruaci (u žen). Na základě vyšetření fyzioterapeut provede terapii – mobilizaci žeber, páteře a pánve, uvolnění či stimulaci potřebných svalů. Každá další kontrolní návštěva se provádí (dle stavu pacienta a dle výsledku vstupního vyšetření) každý další první týden po menstruaci (u žen) jedenkrát za měsíc. Při návštěvě se kontroluje způsob provádění cviků a jsou případně opět provedeny mobilizace páteře, žeber a pánve. Samotné cvičení musí být prováděno pravidelně každý den a dlouhodobě. Cvičit dle Mojžíšové by se mělo minimálně šest měsíců, aby se svaly posílily a udržely pánev v ideální poloze. Ideální je cvičit dvakrát denně, nejméně dvě hodiny po jídle a bez rušivých vlivů.
Ve svém příspěvku VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nastasja Farmer.
Přesně tak, když není vyrážka, tak to nikdo neřeší... mam ty samé bolesti, když to bylo nejhorší, strašné křeče v zádech směrem do žeber. Ted.jsem.si.odpocinula na nemocenské, ale pořád tam citim nejaky tlak nebo pnuti. Pásovy opar bez.vyrazky pry neexistuje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Ano, hrozné bolesti, záněty nervů, zimnice, zvýšená teplota,bolest hlavy,břicha...Bez výsevu nikdo nevěří...
Na zdravotnickém serveru zdraví.euro je uvedeno, cituji: Herpes zoster může mít i zcela atypický klinický obraz, kdy probíhá bez bolestí nebo bez výsevu puchýřků...
To by si měli lékaři přečíst...
Kosti dětí jsou slabé, jejich zuby jsou křehké a nažloutlé. Také to může být spojeno s nedostatkem vitamínu D. Křivice je porucha kostí způsobená nedostatkem vitamínu D a vápníku.
Kvůli nedostatku vitamínu D je střevní absorpce vápníku a fosfátů snížena, což vede k hypokalcémii. Svalová slabost a závažný případ tetanie je společným příznakem nedostatku vápníku. Může dojít k deformitám nohou, v oblasti žeber a kloubů se mohou tvořit tzv. růže.
Dochází k nárůstu zlomenin u dětí. Opožděný růst zubů a vady chrupu jsou dalším příznakem nedostatku vápníku. Může dojít k pocení hlavy i během zimy, nebo naopak dítě cítí na hlavě chlad.
Ve svém příspěvku CO MŮŽE ZNAMENAT BOLEST NA HRUDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PAVEL.
DOBRÝ DEN,MÁM DLOUHODOBÉ PROBLÉMY SE SPANKEM,NEJMENE 13-15 LET NESPÍM BEZ PROBUZENÍ DĚLE NĚŽ 3-4 HODINY ZA NOC SE PROBOUZIM CCA 3X...JE MI 45 LET,185 CM 114 KG OBEZITA,JSEM ŘIDIČ KAMIONU 14 LET,MÁM 3 TÝDNY NEKVALITNÍ STRAVU,MALO POHYBU,HODNĚ STRESU V PRÁCI I OSOBNÍM ŽIVOTE.CELÝ ŽIVOT TRPÍM PRUJMY,MÁM VYHREZNUTOU PLOTÝNKU L5S1 O 6MM S UTLAKEM DURÁLNÍHO VAKU Z ROKU 2009 A MYSLIM ŽE JE TO LEPŠÍ Z HLEDISKA BOLESTI NEŽ PRVNÍ DVA ROKY.MÁM KŘEČE V LÝTKÁCH,3 ROKY MĚ PÁLÍ ŽÁHA HLAVNĚ PO COCA COLE NEBO KÁVĚ KTEROU SI MUSÍM DÁT ABYCH MOHL PO PROBDĚNÝCH NOCÍCH ŘÍDÍT.BOLÍ MĚ ČASTO SRDCE,PÍCHAVÁ BOLEST VLEVO POD HRUDNÍ KOSTÍ.MÁM VYSOKY KREVNÍ TLAK,10 LET SPÍŠ 15 PROBLEMY S EREKCÍ.MAMA MA RAKOVINU A CUKROVKU,PÍCHÁ SI INZULIN DO BŘICHA.MÁM SLABOU IMUNITU,SPATNĚ DYCHÁM 20 LET,SÍPÁM A POSLEDNÍ ROK JSEM ZAČAL HROZNĚ CHRÁPAT A MOJE ŽENA TVRDÍ ŽE MÁM 100% SPÁNKOVOU APNOE.MYSLÍM ŽE SE HODNĚ PŘEJÍDÁM KVULI STRESU.JSEM NEKUŘÁK,ABSTINENT,V MLÁDI JSEM HODNĚ SPORTOVAL.DNES V NOCI PO VELKÉ HOSTINĚ V HOSPODĚ S PŘÁTELI JSEM NEMOHL SPÁT A MÁM NESKUTEČNOU BOLEST NA PRSOU V PRAVO,NEOBVYKLOU,NEPOMÁHÁ NIC OBYKLÉHO JAK ZMĚNA POLOHY NEBO OMEZENÍ DÝCHÁNÍ,NENÍ TO O NÁDECHU A VÝDECHU,NEJLEPŠÍ JE SI SEDNOUT A PŘEDKLONIT SE.MYSLÍM ŽE MÁM NEMOCNÉ SRDCE,MÁM URČITĚ VYSOKÝ CHOLESTEROL.DNES SE OPRAVDU BOJÍM.JO A POSLEDNÍ DOBOU MI ČASTO OTÉKAJÍ KONTNÍKY A NOHY CELKOVĚ,ŠKRTÍ MĚ PONOŽKY...VEČER JSME PO TŘECH MĚSÍCH BYLI V POSILOVNĚ,NETAHAL JSEM TĚŽKÉ VÁHY,NAOPAK JSEM JEN DĚLAL DŘEPY BEZ ZÁVAŽÍ A VÝPONY NA LÝTKA A RAMENA A RUCE JSEM CVIČIL S LEHKÝMI ČINKAMI 6KG V JEDNÉ RUCE,PAK TA OSLAVA V HOSPODĚ S PŘEJÍDÁNÍM,MĚL JSEM DVĚ PIVA IKDYŽ NEPIJU,TŘI COCA COLY (ŽÁHA MĚ NEPÁLILA) PULITR ČERNÉHO ČAJE A MATTONI.SNĚDLI JSME HODNĚ MARINOVANÝCH ŽEBER S CHLEBEM A HRANOLKY S TATARKOU A ČESNEKOVÝM DIPEM.ŽE MAM VYSOKÝ KREVNÍ TLAK MI ŘEKLI NA NEUROLOGII NA BULOVCE KDYŽ JSEM SE PŘED TŘEMI MĚSÍCI UPLNĚ PŘESTAL HÝBAT,BYL JSEM TAM AMBULATNĚ 3 DNY PO SOBĚ NA KAPAČKÁCH A DOSTÁVAL JSEM 11 INJEKCÍ PODÉL PÁTEŘE.CÍTÍM SE O 100 LET STARŠÍ.JSEM BERAN,VŽDY JSEM SE LEKAŘŮM VYHÝBAL A PŘECHODIL JSEM I ZÁPALY PLIC A VŠECHNY MOŽNÉ ANGÍNY A HOREČKY.BUDU VDĚČNY ZA JAKOUKOLIV ODPOVĚD...DĚKUJI A PŘEJI VÁM BÁJEČNÝ DEN...
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rakovina plic je u mužů v ČR nejčastějším nádorovým onemocněním. U žen není skutečnost tak hrozivá, i když výskyt má v posledních letech stále stoupající tendenci. Možnosti včasného rozpoznání jsou velice omezené, takže rakovina je většinou zjištěna pozdě, když už je plně vyvinutá. Rakovina plic je ve všech případech velice těžko léčitelná – jen asi 10 % mužů a 17 % žen přežije po diagnostikování příštích pět let.
V raném stadiu neexistují žádné typické projevy nemoci. Kašel, potíže s dýcháním a bolest na prsou jsou považovány za nespecifické symptomy. Rakovina plic se může projevovat jako těžké nachlazení, zánět plic, astma nebo chronická bronchitida. Proto by se mělo při každém nepřirozeném kašli trvajícím déle než čtyři týdny a těžko léčitelném zánětu plic myslet na riziko rakoviny. Dostaví-li se kašel, při němž je vykašlávána krev, jde často o pozdní stadium. Stejně tomu je u příznaků poruch mluvení nebo bráničních nervů. Je-li nádor lokalizován v hrotu plic, může napadnout hrudní stěnu a poškodit krční nervy. Následovat může poškození žeber, bolesti ramen, paží a otoky a tzv. Hornerův komplex (zúžené zorničky, malé oční štěrbiny, zapadlé oční bulvy). Obzvláště u malých nádorů se mohou objevit paraneoplastické syndromy.
Kýly v dětském věku jsou na podkladě vrozeném. Z toho vyplývají druhy kýl, které se u dětí vyskytují, a které se naopak nevyskytují vůbec, nebo zcela výjimečně. S tím souvisejí také rozdíly ve volbě operačních postupů.
Pupeční kýla je jednou z nejfrekventovanějších abnormalit v dětském věku. U donošených dětí se vyskytuje přibližně ve 20 %. S nezralostí a nedonošeností novorozenců výskyt narůstá až na více než 80 %. Vyskytuje se častěji u děvčat. Většina pupečních kýl se spontánně uzavře do 18. měsíce života. Pupeční kýla se často vyskytuje ve spojení s některými syndromy a onemocněními, jako je Downův syndrom, kongenitální hypotyreoidismus nebo mukopolysacharidóza.
Tříselná kýla je u dětí zpravidla vrozená a nepřímá. Vzniká jako následek neuzavřeného processus vaginalis peritonei po sestupu varlete u chlapců, či jako pozůstatek embryonálního sestupu ligamentum teres uteri u dívek. Výskyt u dětí s nízkou porodní hmotností (pod 1000 g) je až 30 %. Chlapci jsou postiženi šestkrát častěji než dívky. V 60 % je tříselná kýla pravostranná, ve 30 % je levostranná a v 10 % je oboustranná.
U kýly epigastické se jedná o defekt v bílé čáře, konkrétně mezi mečíkovým výběžkem a pupkem. Tímto defektem proniká lipom, který za sebou táhne výchlipku pobřišnice. Kýla často bývá přirostlá k okrajům kýlní branky, nebo je kýlní vak fixován v podkoží a nelze ji reponovat. Klinicky se projeví hmatnou rezistencí v oblasti břicha.
Kýla Spigelova se objevuje v místě postranních břišních svalů. U dětí se vyskytuje vzácně. Kýla se může uskřinout. Před operací je důležité si kýlu označit, protože v anestézii nemusí být kýla hmatná. Operace spočívá v odstranění a uzávěru defektu jednotlivými nevstřebatelnými stehy.
Kýla dorzální je vrozená lumbální kýla a je velmi vzácná, častěji vzniká po traumatu, operaci nebo zánětlivém procesu. Vyskytuje se často ve spojení s malformacemi obratlů a žeber, abnormalitami centrálního nervového systému a urologickými vadami. Lumbální kýla má často tendenci k uskřinutí.
Kýla v jizvě se na rozdíl od dospělého věku vyskytuje zcela výjimečně. Její případné řešení je shodné s řešením v dospělém věku.
Pneumotorax je stav, při kterém pronikne vzduch z plic do pohrudniční dutiny, což je dutina obalující plíce. Při tomto stavu vzduch v plicích uniká a dochází ke kolapsu plic nebo jejich částí. Nejčastěji pneumotorax vzniká při poranění hrudníku či plic, případně při některých lékařských zákrocích. Pneumotorax se dělí zpravidla na uzavřený, otevřený a záklopkový. Většinou se objevuje pneumotorax pouze jedné plíce, je tedy ztíženo dýchání, ale životní funkce je zachována.
Při takzvaném uzavřeném pneumotoraxu se místo, kterým vzduch z plic unikl do pohrudniční dutiny, ihned uzavře. Někdy tento případ také nazýváme jako jednorázový pneumotorax.
Otevřený pneumotorax se objevuje hlavně při poranění hrudní stěny, jícnu či průdušek a při zlomeninách žeber. Jak název napovídá, místo průniku vzduchu do pohrudniční dutiny zůstává otevřené.
V případě záklopkového nebo ventilového pneumotoraxu se místo poranění při nádechu otevírá a při výdechu zavírá – vzduch se tedy hromadí v pleurální dutině a nemůže ven. Přibývající vzduch postupně tlačí i na druhou plíci a ostatní orgány, čímž narušuje i jejich funkci.
Pneumotorax vzniká i jako důsledek jiných plicních chorob (cystická fibróza, plicní obstrukční nemoc), objevuje se častěji u chlapců či mužů, zejména pokud se v rodině opakovaně vyskytují pneumotoraxy. K onemocnění jsou také náchylnější jedinci s takzvaným Marfanovým syndromem.
Mezi hlavní příznaky pneumotoraxu patří bolest na hrudi, pocity dušnosti a dráždivý těžký kašel. V případě, že se jedná o otevřený pneumotorax, objevuje se v ráně při výdechu zpěněná krev. Typický je také zvuk unikajícího vzduchu.
Při podezření na pneumotorax je nutné vyhledat okamžitou lékařskou pomoc.
Naražená žebra jsou úrazem, ke kterému může dojít při nejrůznějších sportech, ale i zcela běžných aktivitách. Příčinou bývá zpravidla přímý úder nebo pád. Přináší s sebou spoustu bolesti, kterou bohužel zhoršuje i obyčejné dýchání. Vzhledem k tomu, že žebra chrání životně důležité orgány, není na místě tento úraz podceňovat. Úrazy spojené s pohmožděním žeber nejsou nic neobvyklého a nevyhýbají se žádné věkové skupině. Nejčastěji se však týkají sportovců, kteří se věnují kolektivním sportům, kdy dochází k častému kontaktu s protihráčem (typicky úder loktem). Své o tomto úrazu ví i cyklisté či lyžaři, které někdy potkal pád.
Když zjistíte, že máte na hrudníku jakoukoliv deformaci nebo se na něm tvoří podlitina či krevní výron, hůře se vám dýchá, máte dráždění ke kašli, nebo dokonce vykašláváte krev, neotálejte s návštěvou lékaře. Ten vás pošle na rentgenové vyšetření, aby se zjistilo, zda není nějaké žebro zlomené. V takovém případě by totiž mohlo dojít i k nežádoucímu poškození orgánů (zejména plic), které je život ohrožující.
Pokud budete chtít celkovou regeneraci podpořit, můžete si postiženou část hrudníku mazat gely a mastičkami na pohmožděniny (mast z kostivalu, prhy), případně užívat doplňky stravy sloužící jako výživa pro kosti a klouby (například tablety s kolagenem, vápníkem či fosforem a další).
Naraženiny žeber bolí dlouho. Pokud by se bolest zhoršovala, a nereagovala na analgetika nebo se dostavily nějaké stavy motání, slabosti, bledost a podobně, volejte RZP.
Při silných bolestech je možné užívat prášky proti bolesti. Ale lepší je se těmto lékům vyhnout a snažit se to vydržet.
Pokud jde o lehčí naražení kostrče, není většinou nutná lékařská pomoc, stačí pouze zraněného dostat do klidu, držet jej v teple a kostrč po pár dnech pomalu rozhýbat. Pokud je naražení kostrče vážnější, je nutný zásah lékaře a fyzioterapeuta. Léčba naražené kostrče nebo již vyvolaného kostrčového syndromu spočívá v kineziologickém rozboru, který provede zkušený fyzioterapeut. Dle zjištěných anamnestických údajů a po provedení důkladného vyšetření terapeut zvolí vhodnou terapii. Ta spočívá v uvolnění kostrče, mobilizaci SI (sacroiliakálního skloubení), mobilizaci bederní, krční a hrudní páteře, mobilizaci žeber a uvolnění hypertonických svalů. Další průběh terapie leží již na pacientovi samém. Doma si cvičí doporučené cviky, které pomáhají udržovat optimální napětí svalů a zároveň působí jako prevence kloubních blokád.
Mobilizace kostrče se provádí per rectum, tedy přes konečník. Může se provádět bezprostředně po úrazu, nebo při kostrčovém syndromu až po instruktáži cvičení. Cviky klient doma cvičí měsíc a po kontrolním kineziologickém rozboru se provede mobilizace kostrče. Někdy se po cvičení svalová nerovnováha a kloubní blokády samovolně upraví a není nutné kostrč mobilizovat. Úkon se provádí v kleku na všech čtyřech končetinách, přičemž pacient pociťuje maximálně silné nucení na stolici. Při dobré spolupráci s fyzioterapeutem se klient uvolní. Tuto terapii uzavírá mobilizace a odstranění bloků kostrče. Většina svalových vláken svalů pánevního dna se upíná na kostrč. Ty mohou svalovým napětím způsobit její posun a vyvolat i mnoho obtíží.
Pokud jsou bolesti opravdu velké, lékař vám dá obstřik nebo předepíše analgetika, která kostrči uleví od bolesti. Zranění kostrče se léčí individuálně dlouho, a to přibližně od dvou týdnů do pěti týdnů. Uvedená doba je však opravdu pouze orientační.
Na infekci močových cest jsou náchylnější těhotné ženy. V průběhu těhotenství mají problémy s infekcí močových cest téměř 4 % žen. Zvětšující se děloha během těhotenství tlačí na močovody a tím v nich zpomaluje průtok moči. Děloha tlačí také na močový měchýř, což způsobuje jeho nedostatečné vyprázdnění. Bakterie, které by jinak byly odplaveny, se tak množí a způsobují infekci. Ta se může rozšířit v močové trubici, močovém měchýři, močovodech i ledvinách. Bakterie se do močových cest mohou dostat i z oblasti konečníku.
Infekce může zpočátku probíhat bez příznaků, v nejhorším případě může dojít k hnisání, které ohrožuje ledviny. Projevy infekce močového měchýře jsou časté nucení na močení doprovázené pálením a řezáním a bolesti břicha v jeho spodní části. Může se objevit i krev v moči. Infekce ledvin se projevuje horečkou (teplota nad 38 °C), třesavkou, bolestmi břicha a zad v oblasti žeber, pocitem na zvracení a zvracením. V těhotenství se infekce močových cest může podílet na předčasném porodu a nízké porodní hmotnosti plodu. Akutní zánět ledvin může ve spojitosti s vysokým krevním tlakem (hlavně před 28. týdnem těhotenství) způsobit až odumření plodu. Pokud v těhotenství infekce vystoupá až k ledvinám, jedná se o zánět ledvin, při kterém těhotné ženě hrozí zvýšené riziko poškození a oslabení postižené ledviny.
Vzhledem k léčbě pomocí léků je infekce nejnebezpečnější v 2. a 3. trimestru, nejvíce pak asi 3 až 4 týdny před porodem. Placenta v tuto dobu totiž může antibiotika propustit až k plodu. Infekce močových cest se u těhotných musí léčit vždy, aby se předešlo možným komplikacím, které jsou spojené s plodem. Infekci ledvin je nutné léčit v nemocnici.
Infekci v těhotenství lze zabránit zvýšeným příjmem tekutin. Zajistí se tak dostatečné odplavování bakterií. Důležité je močení každé 3 až 4 hodiny. Doporučuje se nosit spodní prádlo z přírodních materiálů. Důležitá je osobní hygiena a hygiena před a po pohlavním styku. Infekce může být přenosná při nechráněném pohlavním styku nebo análním sexu s více partnery.
Dítě postižené Goldenharovým syndromem má na jedné straně obličeje zmenšené rysy. Kromě obličejové vady mívají někteří jedinci v určitém procentu i postiženou páteř a vnitřní orgány. Přesná příčina vzniku tohoto syndromu není známá, pravděpodobně je na vině inzult někdy na začátků těhotenství. Vzhledem k tomu, že se nejedná o geneticky podmíněný syndrom a ve většině případů je pouze náhodně vzniklý, je riziko mít též dítě stejně postižené pro jedince s Goldenharovým syndromem jen minimální.
Příznaky:
mikroftalmie (malé oko) nebo chybějící oko
vrozený šedý zákal
preaurikulární píštěle (před uchem)
atrézie ušního vchodu (slepé zakončení)
jednostranná hypoplazie obličeje
anomální postavení zubů
celkové zaostání v psychickém vývoji, občas až mentální retardace
špatně vyvinuté obličejové svaly
špatně vyvinuté lícní kosti
problémy s očima, které mohou zahrnovat malé otvory, nezhoubné nádory, chybějící horní víčko
plochá a větší horní čelist
extrémně malá dolní čelist
ústní potíže jako nedostatečná tvorba slin, problémy s tvorbou či užíváním jazyka, možné potíže s řečí
rozštěp rtu anebo patra
makrostoma (ústa jsou nepřirozeně zvětšená a táhnou více na jednu stranu)
malé, deformované nebo úplně chybějící uši či ušní kanály
anomálie žeber a obratlů (nerozvinuté, chybějící nebo srostlé obratle)
skolióza (nadměrné zakřivení páteře)
srůsty kostí krku
nedostatečně vyvinuté orgány jako srdce, ledviny a plíce
porucha sluchu, zraku a problémy s dýcháním
problémy s vnitřními orgány (ledviny, plíce, srdce)
větší výskyt alergií (často neobvyklé)
Léčba spočívá v chirurgickém řešení jednotlivých vývojových odchylek, co je však možné jen na vysoce specializovaných pracovištích. Operace je nutno načasovat velmi obezřetně, neboť jakýkoli zásah do těla ovlivní ať už negativně nebo pozitivně budoucí růst. Cílem léčby je umožnit mozku a všem smyslovým orgánům dostatek prostoru pro rozvoj. Léčba zahrnuje rekonstrukci lícních kostí, čelistní chirurgii, oční chirurgii, rekonstrukci ucha, ortodontickou intervenci, operativní uzavření patra, logopedii či podporu sluchu. Základem je pak zajistit, aby dítě mohlo bez potíží dýchat, jíst, spát, komunikovat a stát se tak postupně nezávislým na okolí. Při léčbě je důležité nejen přesné plánování terapie, ale také podpora rodiny dítěte.
Treacher-Collinsův syndrom je porucha, při níž je kromě ucha postižen i obličej – lícní kosti a dolní čelist jsou menší než obvykle –, takže pacient má takzvaný ptačí profil a chybně postavené patro. Tento syndrom získal název po anglickém chirurgovi a oftalmologovi Treacheru Collinsovi. Poprvé však byl popsán Thomsonem (1846), později pak švýcarským oftalmologem Franceshettim a genetikem Kleinem, proto se můžete setkat i s označením Franceschetti-Klein syndrom. Další názvy pro tento syndrom mohou být Berry Treacher Collins syndrom nebo Franceschetti-Zwahlen syndrom. Tento syndrom spadá do diagnózy pod kódem Q75.4., který nese název mandibulofacialní dysostóza (MFD1). Podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů spadají diagnózy pod kódem Q00–Q99 do vrozených vad, deformací a chromozomálních abnormalit, kam se řadí i Goldenharův syndrom (viz výše).
Tento syndrom se týká z větší části pouze postižení v obličejové části. U některých jedinců jsou symptomy nepatrné, téměř neviditelné. Některé děti narozené s tímto syndromem jsou v ohrožení života z důvodu potíží s dýcháním a příjmem potravy – příčinami jsou oboustranný rozštěp rtu, patra a čelisti. Na světě je známá dnes již 11letá Juliana Wetmore s nejtěžším postižením TCS. Chybí jí 40 % kostí v obličeji. Od svého narození prodělala již 45 operací.
Nejčastější projevy:
sešikmené oči, tzv. sestupné neboli antimongoloidní
nevyvinutá spodní víčka a náchylnost k vysychání očí
částečně nevyvinuté lícní kosti
propadlé spánkové oblasti
nápadný nos
mikrocie ušních boltců (deformace) nebo uši zcela chybí
atrézie zevního zvukovodu – nedoslýchavost až hluchota
rozštěp patra, rtu nebo čelistí (jednostranně, oboustranně)
mikrogenie čelisti (menší dolní čelist než horní, vzhled zapadlé brady), otevřený skus
křivé postavení zubů
vlasová lůžka zasahující do obličeje v podobě kotlet u obou pohlaví
Treacher-Collinsův syndrom spadá pod autozomálně dominantně dědičná onemocnění, která postihují obě pohlaví. Až v 60 % se TCS objeví jako nová genová mutace, například po lécích, záření a jiných vnějších vlivech. Pravděpodobnost, že dítě zdědí po postižených rodičích TCS, je 50%. Riziko, že postižená žena předá dále defektní gen na nenarozeného, je vyšší než u postižených mužů. Avšak nová mutace se s věkem otce zvětšuje. Porucha vzniká až v 7. týdnu těhotenství. Lidé postižení tímto syndromem nejsou postiženi duševně.
Léčba Treacher-Collinsova syndromu neexistuje, pouze se léčí nebo korigují jeho projevy. V první řadě jsou to různé plastické operace. Třetina dětí s tímto onemocněním se narodí s&nbs
Bolesti a problémy v oblasti krční páteře často gradují v tyto příznaky: migrény, bolesti za očima, hučení v uších, motání hlavy, světélka před očima, pocit blokády krční a hrudní páteře, ale také žeber, bolesti mezi či pod lopatkami, bolesti v oblasti ramenních kloubů, loktů, brnění či pálení paží, předloktí.
Příčinou je stereotypní zatěžování. Dnešní doba nás nutí k trvalému předklonu, což vystavuje krční páteř nepřirozenému postavení a zatížení. Jednostranným postavením krční páteře dochází k přetěžování jedné skupiny svalů na úkor oslabení a postupnému zkrácení jiné svalové skupiny. V případě krční páteře jde nejčastěji o skupinu takzvaných horních a dolních fixátorů lopatek. Horní fixátory lopatky představují zejména trapézový sval, zdvihač lopatky a jazylkové svaly upínající se na lopatku, což jsou svaly, které jsou nejčastěji přetěžovány vlivem špatného držení krční páteře a ramen. Postavení ramen také výrazně ovlivňují velký a malý prsní sval, u nichž často dochází ke zkrácení, čímž se ramena dostávají do předsunutého držení.
V terapii je ze začátku zásadní využít technik měkkých tkání, které uvolní napětí přetěžovaných měkkých tkání (kůže, podkoží, svalová povázka) a odstraní případné blokády. Pokud se blokáda neuvolní na základně optimalizace napětí, je vhodné použít velmi šetrné mobilizační techniky. Pro dosažení trvalého účinku terapie je důležité správně aktivovat oslabené svaly v pohybovém vzorci, aby došlo k obnovení svalové harmonie a nedocházelo k zatěžování jedné svalové skupiny na úkor druhé. Důležité je také zaměřit se na správnou ergonomii tak, aby pracovní prostředí pomáhalo udržet pohybový aparát v bezbolestném stavu a ne naopak.
V psychosomatice se chápe tělo a duše jako jeden celek, který je neoddělitelný. V případě potíží se pacient obrátí na lékaře, který pomocí testů zjišťuje, z čeho potíže pramení. V některých případech jsou potíže pacienta neidentifikovatelné a lékaři se nepodaří stanovit diagnózu. Pacient pak navštěvuje různé specialisty, kteří většinou dojdou k závěru, že je po medicínské stránce v pořádku, a to přesto, že potíže stále přetrvávají. Odborníci zastávají názor, že 70 % potíží je psychického původu. Žijeme-li život plný spěchu a stresu, duše volá prostřednictvím fyzických potíží o pomoc. Potíže spojené s naší psychikou se označují jako psychosomatické potíže a v jejich pozadí vždy stojí stres, strach, emoce, vztek, bolest, úmrtí někoho blízkého, problémy ve vztahu, úzkost, obavy z budoucnosti nebo nezpracované problémy.
Pokud se orgány zdráhají vyléčení a nic na ně nefunguje, je zde velká pravděpodobnost, že za nepříjemnostmi stojí i nedostatečně funkční – zatnutá nebo rovnou zablokovaná – páteř. Pro zajímavost: do kostí, tedy i do páteře, si člověk ukládá dlouho nezpracované emoce, špatné životní postoje a návyky. Když je nemocná páteř, chřadne celé tělo. Páteř je naší podporou života. Dělí se na různé obratle. Máme krční páteř, hrudní obratle, hrudní páteř, bederní páteř, křížovou kost a kostrč. Každá část páteře má svůj význam a její postižení i svůj symbol. Problémy se šíjí znamenají, že odmítáte vidět jiné stránky života a tvrdošíjně trváte na svém. Bolesti krční páteře mohou také znamenat, že si s sebou nesete problémy ostatních lidí. Říká se, že máme pocit, jako by nám na krku seděla opice. Ta opice jsou právě ty problémy, které jsme převzali od jiných lidí. Horní část zad většinou ukazuje na nedostatek emocionální podpory. Je to pocit, že nás nikdo nemá rád. Pocit, že nejsme milováni, ale je to i proto, že neumíme nabídnout dostatek lásky. Střední část zad jsou pocity viny, které máme, a přílišné lpění na určitých věcech. Dolní část zad je spojena s existenciálními problémy, především s nedostatkem financí, pokud tedy trpíme obavami o finance, tak máme často problémy právě s touto částí zad.
Při zlepšení stavu páteře se obnoví připojení na energetický systém a tělo se začne opět vracet do zdravého a harmonického stavu. Je třeba mít dostatek přirozeného pohybu, aby svaly ovlivňující stav páteře neochabovaly, zejména máte-li sedavé zaměstnání anebo naopak, musíte dlouho stávat na jednom místě. Pokud člověk nemá dostatek svalové hmoty v zádovém svalstvu, dochází k sesedání obratlů, plotének. Následně je omezeno proudění životadárné energie do těla, a to jak odspodu kostrčí, tak i odshora do hlav
Oblast hrudní páteře a žeber se ve vyšším stadiu těhotenství považuje za rizikovou oblast. Bolesti mezi lopatkami vyvolává váha zvětšujícího se poprsí a nošení rostoucího plodu, který může tlačit na páteř. Doporučuje se návštěva fyzioterapeuta, jenž zhodnotí problém a doporučí cvičení.
V ČR ročně nově onemocní rakovinou prsu zhruba sedm tisíc žen, z toho 10 procent pacientek je mladších 45 let a 20 procent je ve věku pod 50 let. Přibližně tisíc žen ročně na toto onemocnění zemře. Protonová terapie chrání ženy před vedlejšími účinky klasického ozařování a dává jim šanci užívat si kvalitní život i po léčbě bez zvýšeného rizika pozdních nežádoucích účinků, jako je infarkt, srdeční problémy, rozvoj plicní fibrózy nebo sekundární nádory z ozáření.
Právě z důvodu šance na dlouhý život po léčbě je klíčovým faktorem při volbě léčebné metody toxicita léčby. U žen s karcinomem prsu jsou zásadními nežádoucími účinky kardiotoxicita, pneumotoxicita a zvýšení rizika sekundárních nádorů. Tato rizika jsou prakticky vždy spojena s klasickou radioterapií. Nežádoucí účinky, které přicházejí časně, takzvané akutní nežádoucí účinky radioterapie, lze do jisté míry předvídat a léčit, kritické jsou však pozdní nežádoucí účinky, které vznikající v horizontu desítek let. Protonová terapie znamená možnost, jak se těmto rizikům vyhnout. Protonový svazek díky svým fyzikálním vlastnostem umožňuje redukci dávek na oba kritické orgány (srdce a plíce) a zároveň spolu s významnou redukcí integrální dávky snižuje riziko vzniku sekundárních nádorů.
Léčba je ambulantní, bezbolestná a bez nutnosti hospitalizace. Zásadní pro úspěch léčby je její přesné plánování. Proto každé pacientce na míru připraví tým lékařů spolu s klinickými fyziky ozařovací plán. Na ozařování se dochází v přesně stanovených dnech a čase, který je rezervován pouze pro daného pacienta. Celkový čas, který pacientka v centru jednou návštěvou stráví, by neměl překročit hodinu.
Léčba karcinomu prsu vyžaduje multidisciplinární přístup, tedy úzkou spolupráci s Komplexními onkologickými centry a zavedenými mamologickými centry. Ne každá metoda je vhodná pro každého pacienta a stejně tak moderní, bezpečná a technicky vyspělá protonová léčba má určitá omezení z hlediska indikace – tedy určení pacienta k léčbě.
Protonové terapie je vhodná:
pro mladší ženu s menší velikostí prsu;
pro pacientku v dobrém mentálním a psychickém stavu, která je schopná používat přístroj Dyn´R pro kontrolu dechu, tedy zadržet dech v nádechu zhruba na 20 sekund – ozařovaný prs se pohybuje v závislosti na dýchání. V Protonovém centru jsou dýchací pohyby sledovány pomocí přístroje Dyn’R, a to během skenování na CT i během ozařování. Při zadržení dechu ve fázi hlubokého nádechu se zvyšuje přesnost ozáření díky redukci pohybů cílového objemu. Protonový svazek je spouštěn pouze ve fázi hlubokého nádechu. Jediné, co musí zvládnout pacientka, je zadržení dechu v&n
