Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícníhonervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícníhonervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícníhonervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícníhonervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícníhonervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
V naší poradně s názvem OBRNA LÍCNÍHO NERVU 3 MĚSÍCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš K..
Dobrý den ,mám obrnu lícníhonervu už 3 měsíce a zatím se to léčí velmi pomalu , nevíte jak dlouho to ještě bude trvat? Byl jsem na CT , kde výsledky dopadly dobře. Potom jsem byl na lumbálce , kde mi také nic nenašli a tak mám strach jestli se mi to uzdraví. Všichni doktoři se diví ,že se mi to léčí tak pomalu. Je mi 21... děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence po obrně lícníhonervu je u každého člověka individuální a může dlouho trvat. Důležité je obnovit nervová spojení se svaly, které inervuje lícní nerv. Na to nejlépe pomáhá svalová rehabilitace, například pomocí masáže a nebo také elektrostimulace. Vhodné je i obličejové cvičení mimických svalů.
Obrnu lícníhonervu poznáte pohledem. Obrnalícníhonervu u dětí je provázena poklesem koutku úst a neschopností zavřít oko, nebo pouze poklesem koutku a snížením hybnosti dolní části obličeje. Léčba obrny lícníhonervu se odvíjí podle příčiny, která je zodpovědná za jeho vznik. Pokud je obrna infekčního původu, předepíše lékař antivirotika. Dalším užívaným lékem jsou kortikoidy. Doporučený je také zvýšený příjem vitamínů, především vitamínu B 12. Pokud je příčinou vzniku nádor, je nezbytné přistoupit k chirurgickému zákroku. Velkou roli hraje rehabilitace, při které se fyzioterapeut pomocí speciálních cviků v obličejové části snaží navrátit původní funkce nervu. K nápravě u dětí dochází při pravidelném cvičení do 1 až 2 měsíců. U postižení oka, kdy nedochází k uzavření očního víčka v důsledku obrny, je důležité krytí oka zvlhčeným polštářkem, aby se zabránilo vysychání rohovky. Doporučuje se také omezit mluvení na nezbytné minimum a při mluvení si přidržovat zdravou stranu tváře tak, aby ochrnutá nebyla na zdravou stranu přetahována. Jsou i případy, kdy zůstane koutek nebo víčko ochrnuté. V případě oka je možno uvažovat o chirurgické úpravě.
Obrnu lícníhonervu může způsobit infekce herpetickými viry, které jsou původci oparů. Obrna přichází náhle. Jedná se o periferní typ obrny. Za obrnou ovšem může být i borelióza, což potvrdí sérologické vyšetření a lumbální punkce. U onemocnění boreliózou může dojít k centrální obrně lícníhonervu, kdy poškození je již v mozkové kůře či na nervové dráze před samotným jádrem lícníhonervu. Výsledkem je výpadek schopnosti pohybovat protilehlou polovinou úst. Koutek padá dolů. Z nedovřených úst mohou vytékat sliny a je narušena schopnost artikulovat.
Pro přidělení lázní budete muset mít doporučení od svého ortopeda a společně s praktickým lékařem budete muset vypracovat návrh na lázeňskou péči, který doručíte svojí zdravotní pojišťovně. Od ní pak dostanete vyrozumění o možnostech financování a dostanete na výběr z několika možností, kde lázeňskou péči můžete čerpat.
Obrnalícníhonervu se projeví velmi rychle. Jedinec je večer naprosto zdráv a ráno se probudí s plně rozvinutými příznaky. Diagnostika není vzhledem k typickým příznakům nijak složitá a spadá do kompetence neurologa. Včasné určení diagnózy je velmi důležité pro další vývoj nemoci. Velkou pozornost je třeba věnovat postiženému oku. Jeho rohovka je náchylná k vysychání, což může vést až ke ztrátě zraku.
Podle příznaků rozlišujeme dva typy Bellovy obrny:
Centrální forma obrny lícníhonervu je charakteristická neschopností dovřít pusu na jedné straně. Postižený koutek je pokleslý a z úst vytékají volně sliny. K projevům dochází na jiné straně, než na které byl postižen lícní nerv.
Periferní forma obrny je kromě pokleslého koutku typická také nemožností zavřít oko. To zpočátku silně slzí a nemocný není schopen ani mrknout. V tomto případě je postižena celkově veškerá mimika na dané půlce obličeje.
Bellova obrna postihuje zpravidla pouze jednu půlku obličeje, pokud se příznaky projeví na obou částech, je nutné uvažovat o jiném neurologickém onemocnění.
V naší poradně s názvem PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den, taky mne zajímá zda na milgamma n na plotenky?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Milgamma N obsahuje tři vitamíny řady B. Vitamín B1 ve formě benfotiaminu, vitamín B6 a vitamín B12. V této kombinaci slouží jako podpůrná léčba při onemocněních postihujících periferní nervový systém u těchto stavů:
- zánětlivá onemocnění periferních nervů a kořenů,
- onemocnění v rámci diabetes mellitus,
- následky chronického alkoholismu,
- obrnalícníhonervu,
- postižení trojklanného nervu,
- kořenové syndromy,
- pásový opar.
Ani jeden z těchto vitamínů nemá vliv na stav plotének - meziobratlových prostor. Jako prevence před vznikem problémů s meziobratlovými ploténkami prokazatelně účinkuje pohyb, užívání kolagenu, chondroitinu a MSM síry. Pokud se problémy již vyskytly, tak pak pomůže jen chirurgické řešení.
Obrnalícníhonervu může provázet i infekce středního ucha, kdy v souvislosti se zánětem středouší dojde k otoku, který může dočasně stlačit lícní nerv. V tomto případě se jedná o periferní obrnu. Lícní nerv je narušen v jádře či dráze za jádrem. Dochází k úplnému výpadku funkce nervu na stejné straně obličeje, čímž zcela vymizí mimika, poklesne koutek a objeví se i neschopnost dovřít oko.
Ve svém příspěvku BELLOVA OBRNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Plasek.
JE MI 62 let. Ke zjisteni doslo v jednom dni. Tentyz den mi byla diagnostikována Bellova obrna licniho nervu.Lékař mi nasadil fortecortin 4 v dávkování :
1.den 2-1-0
2.den 1-1-0
3.den 1-0-0
4.den 0,5-0-0
Můj dotaz zni,zda mohu při domácí léčbě kromě masáže pouzivat i biolampu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Potížím často předchází vystavení se průvanu, například při jízdě autem s otevřeným okénkem. Postižený se pak ráno probudí s příznaky obrny lícníhonervu. Další možností obrny lícníhonervu v noci je mozková mrtvice. V případě mozkové mrtvice dochází k centrálnímu typu obrny sedmého hlavového nervu se všemi jeho příznaky. Dále se mohou v rámci mrtvice objevit i poruchy řeči, vědomí, polykání a podobně, to dle rozsahu poškození mozkové tkáně.
Ve svém příspěvku OBRNA LÍCNÍHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kathy Gajewska.
Dobrý den. Od 3.12.2017 mi diagnistikovali v nemocnici na Bulovce Bellovu obrnu. Obličej se lepší ale co mně velice trápí je to, že už od 3.12 mám silné závratě, které trvají do teď. Skutečnou příčinu mi nejsou schopni absolutně zjistit i když to bylo to podstatné co jsem jim pri prvním ambulantním vyšetření hlásila a pak opakovaně jsem to po 3 dnech hlásila znovu že to trvá . Dvakrát mě vyšetřili i na ušním ale nic, prý vše v pořádku. CT mozku taky v pořádku ale stavy motání, ztráta koordinace trvá. Chci se zeptat jestli Bellova obrna může být spouštěč a jak tu ztrátu rovnováhy odstranit co s tím dělat. Předem velice děkuji za odpověď. K.G .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lída.
Pacienti po infarktu dle indikací a stavu mohou využívat léčebné účinky lázní Poděbrad i za prostředky svých zdravotních pojišťoven, jako tak zvané lázně na křížek. Neexistuje však nárok na lázně, jako že když jste po infarktu, tak že automaticky dostanete lázně. Tak to nefunguje.
Zdravotní pojišťovny jsou komerční instituce a zvažují každý návrh na lázeňskou léčbu u každého zvlášť, protože je to jejich výdaj. Každá zdravotní pojišťovna má svůj tým revizních lékařů, kteří prověří přínosy lázeňské péče. Důležitým aspektem je pocit revizního, že navrhovaná lázeňská péče bude mít pozitivní vliv na budoucí vývoj zdravotního stavu, což povede k úspoře nákladů na léčbu jinak zhoršujícího zdravotního stavu.
Pokud chcete lázně na pojišťovnu, tak musíte nejdříve mít návrh na lázeňskou léčbu. Tento dokument Vám může zpracovat Váš praktický lékař nebo odborný lékař kardiolog. Pokud to zpracovává praktický lékař, bude k tomu potřebovat doporučení od odborného lékaře. Je to trochu jako v pohádce o slepičce a kohoutkovi, ale dá se to.
Za odborným lékařem musíte jít vždy, pokud chcete podpořit své odhodlání mít lázně hrazené pojišťovnou, tak zvané křížkové. Dnes Vám již může návrh na lázně zpracovat rovnou tento odborný lékař, což nepochybně podpoří Vaši snahu přesvědčit revizního lékaře, že lázně jsou pro Vás to pravé. Lékař dokument sestaví a rovnou ho i zašle na pojišťovnu. Nemusíte se v tomto ohledu o nic starat.
Pokud se bude zdráhat a Vy ani svým osobním kouzlem ho nepřimějete k sestavení návrhu na lázně, tak si alespoň pohlídejte, aby v jeho doporučení, které napíše pro praktika bylo, že lázně povedou ke dlouhodobému zlepšení zdravotního stavu. S tímto doporučením požádejte svého praktického lékaře, aby Vám napsal návrh na lázně a poslal na pojišťovnu.
V návrhu můžete uvést lázně, do kterých chcete jet. Uvést je možné až 3 lokality. Pokud chcete do lázní opakovaně, tak je velmi účinné do návrhu zmínit vlastní zdravotní pocity z předchozích pobytů.
Po odeslání návrhu na má zdravotní pojišťovna 30 dní na to, aby se k návrhu vyjádřila. Když vše proběhne hladce, tak Vás pojišťovna vyrozumí dopisem. S tímto dopisem si zavoláte do lázní, které Vám pojišťovna určila a dohodnete si termín nástupu a vhodné ubytování.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna korbelová.
Dobrý den, jsem po rakovině prsu.Ukončená léčba ..operace,chemoterapie,ozařování, bioterapie - prosinec 2016. Nyní užívám Tamoxifen. V lázních jsem byla v lednu 2017.Prosím,mám ještě nárok na opkovanou lázeňskou péči? Zdravotní pojišťovnu mám Českou průmyslovou. Předem děkuji za odpověď. Korbelová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po rakovině prsu je možné žádat o lázně. Do dvou let po ukončení léčby máte nárok na tři týdny komplexní lázeňské péče - ubytování i lázeňské procedury vám hradí zdravotní pojišťovna. O tom, jestli skutečně lázně dostanete uhrazené od své zdravotní pojišťovny, může rozhodnout jedině její posudkový lékař. Kladné rozhodnutí můžete posílit tím, že do návrhu na lázně přidáte písemné vyjádření vašeho onkologa, že lázeňskou péči ve vašem případě doporučuje. Návrh na lázně zpracovává váš praktický lékař, kontaktujte ho, až budete mít v ruce dobrozdání od svého onkologa. A jaké lázně si vybrat pro následnou léčbu / rekonvalescenci po rakovině prsu? Mezi lázně vhodné po rakovině prsu patří Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Luhačovice. Výhody a nevýhody jsou v zásadě finanční. Když si během pobytu budete chtít užít kávu a zákusek v cukrárně, popřípadě jít na nějakou kulturní akci, tak Karlovy Vary a Františkovy Lázně vás finančně vysají dokonale. Oproti tomu nízké náklady, klid a krásu nabízí především Luhačovice a pak i Mariánské Lázně.
Lázeňská léčba jako nezbytná součást potřebné zdravotní péče je hrazena buď plně (komplexní lázeňská péče – KLP), nebo částečně (příspěvková lázeňská péče – PLP) zdravotní pojišťovnou. 6. ledna 2015 vstoupila v platnost novela zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, jehož součástí je také novelizovaný indikační seznam pro lázeňskou péči.
V naší poradně s názvem PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Gazdík.
Léčí se v Lázních Poděbradech i Parkinsonova nemoc v komplexní lázeňské léčbě ? Obsahuje léčebná voda jod? Děkuji za odpovědi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Parkinsonova nemoc se léčí komplexní lázeňskou péčí v těchto lázních:
Bechyně-Buchlovice
Františkovy Lázně
Hodoní
Jáchymov
Janské Lázně
Karlova Studánka
Karlovy Vary
Karviná
Klášterec nad Ohří
Klimkovice
Konstantinovy Lázně
Kostelec u Zlína Lázně Bělohrad Lázně Bohdaneč Lázně Kundratice Lázně Kynžvart Lázně Libverda Lázně Toušeň
Lednice
Luhačovice
Mariánské Lázně
Mšené-lázně
Ostrožská Nová Ves
Poděbrady
Slatinice
Teplice
Teplice nad Bečvou
Třeboň
Velichovky
Velké Losiny
Vráž
Ze seznamu je patrné, že i Poděbrady jsou vhodné. Zda-li léčivá voda v Poděbradech obsahuje jód není známo. Promluvte si se svým neurologem o možnostech lázeňské léčby ve vašem konkrétním případě. Pro přidělení lázní budete muset mít doporučení od svého neurologa.
Malebná horská obec Lipová-lázně leží na rozhraní pohoří Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor. Nejbližší okolí nabízí zachovalou přírodu, jižní část obce je součástí chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Celé území je značně členité, čemuž odpovídají i značně se lišící nadmořské výšky – střed obce 498 m n. m., vrchol hory Šerák 1 351 m n. m. Mezi další významné vrcholy patří Mračná hora (1 272 m n. m.) a Smrk (1 125 m n. m.), který je nejvyšší horou Rychlebských hor. V obci Lipová-lázně trvale žije téměř 2 400 obyvatel, správně je přičleněna pod Olomoucký kraj, okres Jeseník, a historicky patří do území Slezska, přičemž západní hranice katastru tvoří rozhraní mezi Moravou a Slezskem. Na západě se v bodě zvaném Smrk hraničník dotýká státní hranice s Polskou republikou. Tato lázeňská obec je známa svým překrásným hornatým okolím, které skýtá bohaté možnosti turistiky, cykloturistiky, běžeckého i sjezdového lyžování.
Lázně Dolní Lipová obdržely dne 6. 12. 2016 pravomocné rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
Od května 2017 jsou lázně znovu otevřené s novým vlastníkem Schrothovy léčebné lázně s.r.o. Lázně se rovněž nazývají nově Schrothovy léčebné lázně. Došlo i k přejmenování některých lázeňských domů. V areálu je celkem 8 zrekonstruovaných lázeňských domů, které nabízejí ubytování hotelového typu, všechny pokoje jsou vybaveny sociálním zařízením. Zde jsou jejich názvy:
Villa Louise;
Villa Dr. Karla Schrotha;
Zakladatelský dům;
Villa Hella;
Villa Mader (nejnižší ubytovací standard);
Villa Rochus;
Villa Theresa;
Villa Grohmann (luxusní dům).
Lázně mají dlouholetou tradici s léčbou těchto onemocnění:
I/1 - Zhoubné nádory;
IV/1 - Diabetes melitus;
IV/2 - Stavy po totální thyreoidektomii;
IV/3 - Stavy po operacích hyperfunkčního benigního adenomu hypofýzy a nadledvin;
V/1 - Stavy po operací horních cest dýchacích a dolních cest dýchacích;
V/2 - Poškození hrtanu a hlasivek;
V/3 - Stavy po komplikovaném zánětu plic;
V/4 - Bronchiektazie;
V/5 - Astma bronchiale;
V/6 - Intersticiální plicní fibrózy;
V/7 - Následky toxických účinků plynů a leptavých par či dráždivých prachů;
IX/1 - Psychózy ve stádiu remise;
IX/2 - Těžké neurotické poruchy a jiné nepsychotické poruchy;
X/1 - Atopický ekzém;
X/2 - Psoriasis vulgaris. U lupénky zde provádějí i léčbu její obávané komplikace – psoriatické artritidy – postižení kloubů.
Pro léčbu svých klientů lázně využívají všechny dostupné moderní léčebné a rehabilitační postupy, jako jsou například:
V naší poradně s názvem MARIÁNSKÉ LÁZNĚ PO RAKOVINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika nistorova.
prosim kdo mi poradi kam jit do lazni sem po operaci prsu dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po prodělané rakovině prsu máte nárok na tři týdny bezplatných lázní, přičemž tento nárok můžete využít do dvou let od ukončení léčby. Do lázní je rozhodně vhodnější jet až rok po ukončení léčby. Nejlepší lázně po rakovině prsu jsou Luhačovice, Karlovy Vary, Františkovy a Mariánské lázně. O umístění rozhodne vaše zdravotní pojišťovna. Největší zájem o lázně je v létě a naopak v zimě je v lázních volněji. Návrh na lázně vám napíše váš praktický lékař. Již v návrhu uveďte lázně, které preferujete i lázně náhradní a to, zda požadujete jednolůžkový pokoj. Návrh na lázeňskou péči schvaluje revizní lékař vaší zdravotní pojišťovny a má na to maximálně 30 dnů od podání návrhu. Po té dostanete od pojišťovny zprávu, do kterých lázní byl váš návrh postoupen. Do lázní byste měla nastoupit nejpozději tři měsíce od podání návrhu. Takže chcete-li si užít lázně v létě, je na to třeba myslet už na jaře. I když dostane lázně od zdravotní pojišťovny zdarma, tak přesto budete platit pár korun za lázeňský poplatek asi 15 Kč za den, příplatek za jednolůžkový pokoj a nebo příplatek za nadstandardní ubytování.
Spánková obrna se obvykle vyskytuje v jednom ze dvou časů. Může se objevit při usínání (hypnotická, predormitální) nebo při probouzení (hypnopompická, postdormitální).
Hypnotická spánková obrna
Hypnotická spánková obrna se vyskytuje při usínání, kdy se tělo pomalu uvolňuje. Během spánku nastává i útlum vědomí, takže si jí jedinec nevšimne, ale když se objeví při usínání, člověk si uvědomí, že se najednou nemůže hýbat a mluvit.
Hypnopompická spánková obrna
Během spánku dochází ke střídání REM (rychlý pohyb očí) a NREM (pomalý pohyb očí) fází. Cyklus REM a NREM trvá asi po dobu 90 minut. NREM spánek nastává dříve a zabírá 75 % doby celkového spánku. Během NREM spánku je tělo uvolněné a regeneruje (uvolňuje se). Ke konci NREM fáze se spánek přesouvá do REM fáze. REM fáze se projevuje rychlejším pohybem očí a výskytem snů, během tohoto stavu je zbytek těla naprosto uvolněný. Při REM fázi můžete mluvit nebo se pohybovat.
Spánková obrna se vykytuje u 4 pacientů z 10. Obvykle si jí povšimnete až v dospívání. Mohou jí mít jak ženy, tak i muži, může být dědičná. Mezi další faktory způsobující spánkovou obrnu patří:
nedostatek spánku;
plánovaný spánek;
psychické stavy (stres, bipolární poruchy);
spaní na zádech;
jiné problémy se spánkem (narkolepsie, noční křeče v nohách);
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU A SILNÉ ZAHLENĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Zdravím , jsou nějaké lázně na tento problém. Věra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Reflux jícnu společně s dalšími nemocemi trávicího traktu se léčí v těchto lázních:
Luhačovice,
Mariánské lázně,
Františkovy lázně.
Na Slovensku to jsou: Lázně Bardejov, Lázně Trenčianske Teplice, Lázně Brusno, Lázně NIMNICA, Lázně Turčianske Teplice.
Postup získání lázeňského pobytu s příspěvkem od pojišťovny je následující. Nejdříve získat doporučení k lázeňské péči od gastroenterologa. S tímto doporučením jít k praktickému lékaři a požádat ho o sepsání žádosti na lázně. Můžete si v žádosti rovnou určit tři možná místa, kam byste chtěla jet. Praktický lékař s tím bude mít trochu více práce, musí sepsat žádost, vysvětlit tam proč je lázeňský pobyt prospěšný, atd. Na tom, jak to praktický lékař napíše, závisí i úspěšnost, že vám pojišťovna lázně schválí a přispěje vám na ně. Proto buďte na praktického lékaře milá nebo ho něčím motivujte, aby vám žádost pěkně sestavil. Praktický lékař zašle žádost do vaší zdravotní pojišťovny, kde posudkový lékař rozhodne o způsobu financování a rozhodne o místě lázeňské léčby. Na toto vyjádření rozhodnutí má pojišťovna 30 dní.
Postižený se ve většině případů u obrny nervus facialis, což je latinský název lícníhonervu, ráno probudí a z koutku úst mu vytékají sliny. V zrcadle zjistí, že nemůže zavřít oko, které slzí. Nemůže ani mrknout, na postižené straně jsou vyhlazené vrásky a asymetricky pokleslý ústní koutek.
V naší poradně s názvem OBRNA LÍCNÍHO NERVU 3 MĚSÍCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Rekonvalescence po obrně lícníhonervu je u každého člověka individuální a může dlouho trvat. Důležité je obnovit nervová spojení se svaly, které inervuje lícní nerv. Na to nejlépe pomáhá svalová rehabilitace, například pomocí masáže a nebo také elektrostimulace. Vhodné je i obličejové cvičení mimických svalů.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Markét.
Ja ji mnela asi před dvaceti lety je mi 35 a dodnes to neni stoprocentni i po vsech tech lecbach dalo by se s tim jeste neco delat?Přemyšlela jsem o akupunktuře
Nejsou časté a nepřesahují počet komplikací jiných odborných pracovišť, vyskytují se do 5 %. U operace podčelistní žlázy může dojít k porušení jemných větví lícníhonervu, které vedou v její blízkosti. To má za následek poruchu hybnosti dolního rtu a ústního koutku nebo poruchu kožního svalu na přední straně krku na příslušné straně. Mohlo by také dojít k poranění nervu, který hýbe jazykem (plazení jazyka), což by mělo za následek poruchu hybnosti a časem postupnou atrofii, zmenšení poloviny jazyka na příslušné straně. Výjimečně může dojít k většímu pooperačnímu krvácení v ráně, které by si vynutilo operační revizi rány. Může též dojít k prodloužení hojení rány způsobené infekcí, která se léčí podáním celkových či lokálních antibiotik.
U operace příušní žlázy je nejzávažnější komplikací poranění lícníhonervu. Úplné přerušení nervu se projeví poruchou hybnosti mimických svalů obličeje na příslušné straně (nemožnost zavřít oko a nebezpečí osychání rohovky, pokles dolního víčka, slzení oka, nemožnost tvořit vrásky na čele, usmát se, cenit zuby, možnost vytékání sliny postiženým ústním koutkem, celkový pokles poloviny obličeje). K pooperační poruše hybnosti však může dojít i bez přerušení nervu, kdy je nerv dočasně zhmožděn, je oteklý a má porušeno cévní zásobení. Takové poruchy hybnosti se zpravidla do 3–6 měsíců upraví, někdy může docházet ke zlepšování i déle než 1 rok po operaci. V případě, že byl nerv zcela přerušen, dá se přerušený úsek nervu nahradit jiným, zpravidla kožním nervem. Za dobrý výsledek operace se považuje zachované klidové napětí svalů, které se projeví klidovou symetrií obličeje. Hybnosti mimických svalů však nedosáhneme.
Další možnou komplikací po částečném odstranění příušní žlázy je pooperační slinná píštěl, která se léčí zevní kompresí a léky tlumícími tvorbu slin. Píštěl může přetrvávat i několik týdnů, ale nakonec se zhojí. Při přerušení kožního nervu v úvodu operace dojde k poruše citlivosti ušního lalůčku. Po odstranění celé příušní žlázy, která je poměrně velká, dojde k propadnutí kůže v tomto místě a určité asymetrii obličeje po operaci. Dalším problémem po operaci příušní žlázy může být vznik patologické poruchy inervace potních žlázek kůže v oblasti příušní žlázy, kolem čelistního kloubu, ve spánku a za boltcem, což se projeví zvýšeným pocením, zarudnutím a nepříjemnými pocity až bolestmi v této oblasti (takzvaný syndrom Freyové). Vzniká za 3–12 měsíců po operaci asi u 10–20 % pacientů. Medikamentózní ovlivnění těchto potíží je z dlouhodobého hlediska problematické.
Ve svém příspěvku OBRNA LÍCNÍHO NERVU 3 MĚSÍCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš K..
Dobrý den ,mám obrnu lícníhonervu už 3 měsíce a zatím se to léčí velmi pomalu , nevíte jak dlouho to ještě bude trvat? Byl jsem na CT , kde výsledky dopadly dobře. Potom jsem byl na lumbálce , kde mi také nic nenašli a tak mám strach jestli se mi to uzdraví. Všichni doktoři se diví ,že se mi to léčí tak pomalu. Je mi 21... děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena kroul.
Akupunktura je na obrnu vyborna vec,ale musite si najit dobreho odbornika,ktery s tim ma zkusenosti.
Lázeňská péče v České republice se rozděluje na dvě základní skupiny, a to na komplexní lázeňskou péči a na příspěvkovou lázeňskou péči. Třetí samostatnou skupinu tvoří lázeňské pobyty pro samoplátce. Tato poslední skupina má v posledních letech vzrůstající tendenci, protože stále více lidí si uvědomuje skutečnost, že je lepší nemocem předcházet, než je následně léčit.
O komplexní nebo příspěvkovou léčbu si můžete požádat, pouze pokud jste občany ČR a jste pojištěni u některé ze zdravotních pojišťoven v ČR.
Lázeňskou léčbu vám doporučí váš ošetřující lékař, který tak jedná většinou na základě vyhodnocení zdravotního stavu u odborníka-specialisty. Vaše první kroky tedy musí vést za odborným lékařem a s doporučením následně za obvodním lékařem. Návrh na lázeňskou péči, ať už komplexní nebo příspěvkovou, pošle váš obvodní lékař pojišťovně. Následně její revizní lékař posoudí splnění podmínek indikačního seznamu.
V indikačním seznamu jsou kromě indikačních skupin nemocí a jim odpovídajících diagnóz také uvedeny typy lázeňské péče, délka léčebného pobytu a možnost lázeňských míst, kde se můžete léčit. Určeny jsou zde i časové limity, dokdy jako pacient po operacích, či úrazech i jiných onemocněních musíte lázeňskou péči nastoupit.
Pokud pojišťovna schválí návrh na komplexní lázeňskou léčbu, odešle ho do příslušných lázní a ty vás následně budou kontaktovat a vyzvou vás k nástupu lázeňské léčby. V případě schválení návrhu na příspěvkovou lázeňskou léčbu je návrh předán pojištěnci a ten si sám s určeným lázeňským zařízením dohodne termín nástupu léčby.
Komplexní lázeňská péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění – náklady na vyšetření, ale i ubytování a stravu, případně dopravu (to platí pro pacienty, jejichž zdravotní stav podle ošetřujícího lékaře neumožňuje běžnou dopravu, ale je nutné použít zdravotní služby). Komplexní lázeňská péče se hovorově označuje též jako „křížkové lázně“ či „lázně na křížek“.
U příspěvkové lázeňské léčby hradí zdravotní pojišťovna jen lékařské vyšetření a celé léčení. Ubytování, stravu a dopravu si hradí pojištěnec.
Podmínky pro poskytování a hrazení lázeňské péče stanoví zákon o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb. Tou hlavní normou je pak Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé a Indikační seznam pro lázeňskou péči o děti a dorost (vyhláška MZ ČR č. 58/1997 Sb.). Kromě indikačních skupin nemocí a jim odpovídajících diagnóz jsou zde uvedeny typy lázeňské péče, délky léčebných pobytů.
Jestli splňujete podmínky indikačního seznamu, to posoudí nejprve váš lékař, za kterým musí vést vaše první kroky, a následně revizní lékař zdravotní pojišťovny, u které jste pojištěni.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI ILEUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Nocarová.
Prosím o doporučení lázní po operaci střev - Ileus
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mezi nejlepší lázně léčící onemocnění žaludku a střev patří Lázně Luhačovice, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně a Lázně Karlovy Vary. Na Slovensku to jsou pak Lázně Lúčky a Lázně Brusno.
V oblasti léčivých pramenů nedaleko Chebu založil rakouský císař František I. v roce 1793 první slatinné lázně na světě, které na jeho počest nesly jeho jméno. Zprvu jako Ves císaře Františka a později Lázně císaře Františka. Během necelých 200 let vyrostlo z malé vesničky významné lázeňské město. Účinná lázeňská léčba se zaměřuje zvláště na gynekologická onemocnění a léčbu sterility, Návštěvnost dosáhla svého vrcholu koncem 19. století a udržela se až do 2. světové války. Úpadek pokračoval i za socialismu a na rozvoj lázeňství tak bylo navázáno až po revoluci v roce 1989.
S rozvojem lázeňství byl nerozlučně spjat i rozvoj samotného města. Původní skromnou lázeňskou promenádu obklopily anglické parky, byly vybudovány lázeňské hotely, kolonády, pavilony pramenů, altány a další lázeňské stavby převážně v klasicistním a empírovém slohu. Františkovy Lázně se tak staly jedním z nejkrásnějších lázeňských měst zasazeným v zeleni parků a lesoparků. Tento jedinečný architektonický celek byl v roce 1992 vyhlášen městskou památkovou rezervací.
Po sametové revoluci v roce 1989 se začalo s rozsáhlou rekonstrukcí lázeňských hotelů a modernizací balneoprovozů. Léty ověřené léčebné procedury doplnila řada moderních wellness procedur a lázně se opět začaly dostávat i do povědomí zahraničních klientů. Město s 5 500 stálými obyvateli nabízí v současnosti kapacitu až 3 500 ubytovacích míst.
Dnes jsou Františkovy Lázně opět vyhledávaným místem nejen kvůli tomu, co se zde léčí. Ve městě a jeho okolí lze využít celou řadu sportovišť, stovky kilometrů turistických tras a cyklostezek, oblíbený aquapark a podobně. Františkovy Lázně a jejich blízké okolí jsou také neobyčejně bohaté na památky, přírodní krásy a další zajímavosti, které slouží jako oblíbené cíle mnoha výletů. Pravidelně se tu konají významné společenské akce – festivaly, koncerty a různé slavnosti.
Edém terče zrakového nervu (ZN) je klinickým příznakem několika patologických stavů. Prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi nazýváme městnavou papilou (papiledémem). Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém rozlišujeme několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a jako poslední vzniká atrofie terče ZN. Charakteristickými známkami edému terče ZN jsou hyperémie disku ZN, setření jeho hranic, vyhlazení fyziologické exkavace, vznik papilárních a peripapilárních retinálních hemoragií, tvrdých a měkkých exsudátů, prosakování tekutiny do vrstvy nervových vláken a tvorba retinálních řas. Terč zrakového nervu je jednou z hlavních struktur, které se vyšetřují při oftalmoskopii. Nálezy na terči jsou často výchozím bodem pro diferenciálně diagnostickou rozvahu nejen u očních onemocnění, ale i u celkových chorob. Jak již bylo řečeno, edém terče je symptomem, kterým se manifestuje více klinických problémů. Mezi ně patří například zánětlivý edém u intraokulární neuritidy, ischemický edém u přední ischemické neuropatie optiku (AION – z anglického anterior ischemic optic neuropathy) či prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi.
Řadu let trvalo, než oftalmologové začali rozlišovat mezi oftalmoskopicky velmi podobným edémem terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a zánětlivým edémem při intraokulární neuritidě či ischemickým edémem. Termín městnavá papila je v Čechách vyhrazen pouze problému prosáknutí terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a jeho vyslovením se dělá vždy již jednoznačný a etiologicky velmi závažný závěr. Pokud je edém jiné etiologie nebo zatím nebyla přesně stanovena diagnóza, používá se označení edém nebo prosáknutí terče zrakového nervu. Zcela běžně a naprosto správně však lze používat „širší“ termín edém terče zrakového nervu i u městnavé papily. Toto názvosloví je také jedním z mála (vedle přídavných jmen označujících lokalizaci, například peripapilární), kde dosud zůstalo zachováno slovo papila k popisu intraokulární části zrakového nervu, tedy oblasti zadního segmentu oka, kde axony gangliových buněk opouštějí oční kouli. Jinak se v současné době již termín papila zrakového nervu nedoporučuje používat, protože vzhled zdravého terče zrakového nervu vyznačujícího se fyziologickou exkavací názvu papila (bradavičnatý výběžek) neodpovídá. V souladu se zahraniční literaturou se tedy upřednostňuje označení terč, hlava či disk zrakového nervu.
Vzhledem k tomu, že je městnavá papila významným objektivním příznakem nitrolební hypertenze, stojí v popředí zájmu nejen oftalmologů, ale i neurologů a neurochirurgů. Zda je tento symptom přítomen a v jakém rozsahu, je mnohdy hlavní otázkou, kterou má oční lékař zodpovědět při konziliárním vyšetření. Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém se rozlišuje několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a poslední vznik atrofie terče zrakového nervu.
