OBSTRUKČNÍ BRONCHITIDA U DĚTÍ je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je souhrnný název pro chronickou bronchitidu a plicní emfyzém. Jak z názvu vyplývá, jedná se o onemocnění dolních cest dýchacích, především plicní tkáně, kdy dojde k překážce (obstrukci) v plicní tkáni, čímž je pacientovi zamezeno v plnohodnotném dýchání. Při chronické obstrukční plicní nemoci dochází ke zvýšenému odporu v dýchacích cestách, který je překážkou pro proudění vzduchu při výdechu (exspiriu). Chronickou obstrukční plicní nemocí onemocní 5–20 % dospělé populace, častější výskyt je u mužů. Toto onemocnění je úzce spjato s kouřením cigaret a profesí v prašném prostředí (broušení skla, cihelny, výroba azbestu, uhelné doly).
Popis nemoci
Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek a průdušnice vyznačující se úplným uzdravením a obnovením funkce. Obvykle bývá mírná, u oslabených pacientů s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním však bývá průběh závažný. Těžkou komplikací může být zápal plic.
Chronická (vleklá) bronchitida je chronický zánět průdušek spojený s dlouhodobým vystavováním se nespecifickým látkám dráždícím jejich sliznici, provázený hypersekrecí hlenu a některými změnami struktury průdušek. Je charakterizována chronickým kašlem s vykašláváním hlenu. Nejčastěji je spojena s kouřením cigaret, může však vzniknout i jako odpověď na alergizující látky u osob, které nejsou náchylné k astmatu. Chronická obstrukčníbronchitida (bronchiolitida) je onemocněním malých dýchacích cest (průdušinek), které vede k významné neprůchodnosti (obstrukci) dýchacích cest. Často bývá spojena s příznaky chronické bronchitidy. Plicní rozedma (emfyzém) je zvětšení prostorů periferně od průdušinek, spojené s destruktivními změnami stěn plicních sklípků. Chronická astmatická bronchitida se vyznačuje významnou chronickou neprůchodností dýchacích cest u pacientů s astmatem, navzdory protiastmatické léčbě. Zpravidla jsou přítomny i příznaky chronické bronchitidy.
Tyto stavy se vyskytují často v kombinaci, a v jednotlivých případech bývá těžké rozhodnout, co je hlavní příčinou neprůchodnosti. Platí to zejména pro kombinaci chronické obstrukční bronchitidy a plicní rozedmy, často označované jako chronická obstrukční choroba bronchopulmonální. Je třeba pokud možno vždy odlišit osoby s chronickou astmatickou bronchitidou od pacientů se zúžením průdušek při rozedmě, protože průběh, prognóza a odpověď na léčbu se u nich výrazně liší.
V naší poradně s názvem BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa Siváková.
Dobry den , prosim chtela jsem se zeptat jake leky jsou na bronchitide .. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chronická bronchitida by se neměla léčit jinak, než pod dohledem lékaře. Akutní zánět průdušek se může léčit pomocí jednoduchých opatření, jako je dostatek odpočinku, pít hodně tekutin, omezit kouření a vdechování výparů. U lékaře můžete dostat recept na bronchodilatační inhalace a / nebo sirup proti kašli. V některých případech chronické bronchitidy můžou být nezbytné perorální steroidy pro snížení zánětu a / nebo může být podán doplňkový kyslík. Proti horečce a bolestem se v těchto případech používá acylpyrin v doporučeném dávkování. Pokud si nejste jistá v léčbě své nemoci, tak se obraťte na svého praktického lékaře, kde získáte bezpečnou pomoc a rady vhodné pro váš případ.
Bronchitida je akutní nebo chronický zánět výstelky velkých dýchacích cest v plicích. Na jeho vzniku se může podílet pomnožení virů nebo bakterií. Následkem je hromadění sekretu a hlenů, způsobující neustálý kašel, který se může zhoršovat, když jsou hleny infikovány. Obvyklé příznaky bronchitidy:
vytrvalý kašel, zejména ráno po probuzení;
vykašlávaní hustého hlenu;
dušnost;
bolesti na hrudníku;
dýchací potíže;
bolesti ve svalech, zádech;
zvýšená teplota nebo horečka.
Akutní bronchitidu poznáme podle dráždivého kašle a bolestí za hrudní kostí. Většinou začíná jako běžné nachlazení nebo chřipka se škrábáním v krku. Posléze se přidá suchý kašel, který se v průběhu nemoci mění na vlhký. Pacient vykašlává žlutě až zeleně zbarvený hlen. Akutní bronchitida je často doprovázena teplotou, únavou, celkovou slabostí a bolestí hlavy. Někdy se mohou dostavit dýchací obtíže. Akutní bronchitida může v ojedinělých případech přejít i v chronickou bronchitidu. Chronická bronchitida se projevuje trvalým kašlem s vykašláváním žlutého až zeleného hlenu alespoň tři měsíce v roce dva roky za sebou. Často bývá považována za běžný kuřácký kašel, ale může vést k vážným komplikacím jako je CHOPN = chronická obstrukční plicní nemoc. CHOPN může vést k vážným potížím až k invaliditě. Přidává se zadýchávání, které později může přetrvávat i během klidu a nečinnosti. Protože CHOPN průtok plícemi zhoršuje, dochází k selhávání pravé srdeční komory. Dalšími příznaky jsou otoky nohou, zvětšení jater a cyanóza (namodralá kůže a sliznice) způsobená snížením kyslíku v krvi. Dochází k viditelnému hubnutí a celkové zchátralosti těla.
Ve svém příspěvku BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa Siváková.
Dobry den , prosim chtela jsem se zeptat jake leky jsou na bronchitide .. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
Ahoj, mam syna 14 mesicu.Pred dvouma tydny se mu velmi zvýšily horecky na 39. Šla jsem s nim k lekari a ten po prohlidce na nic neprisel a tak udělal CRP vysledek 26.Nasadil antibiotika do patku, pomohly. V sobotu se obevila rýma se suchým kašlem a v nedeli sypavy, chraptivy dech s kterym si nas v nemocnici nechali. Rentgen, vytery, krev... Je to akutni bronchitida.Minulou stredu nas pustili do domaci pece s inhalatorem na bronchitidu po 8 hodinach. Ma se pry lecba inhalatorem podle doktoru v nemocnici vyšplhat na vdech po 12 hodinach. Prakticky lekar nas v patek poslal opet na CRP vysledek 56.Dostali jsme dalsi antibiotika. Po vikendu v pondeli zdelil ,ze ma plíce ciste at mu davam antibiotika do čtvrtka coz je zitra.Dnes ve stredu syn opet maličko sype. Ma inhalovat Ventolin ktery uz jsme doma na piskot na plicích meli, protoze je po otci alergik. Mam ted ,ale strach. Pokud bude muset vice jak 4x denne inhalovat Ventolin budeme muset opet do nemocnice. Myslite, ze jen panikarim? Neudelal doktor chybu, ze lecbu inhalatorem neprodluzoval do vdechnutí po 12 hodinach?
Chronická bronchitida probíhá dlouhodobě, nebo se často vrací. Nejčastějším důvodem bývá kouření, prach a znečištěné ovzduší. Bronchitida patří k nejčastějším onemocněním dýchací soustavy, chronickým typem bronchitidy totiž trpí až každý pátý obyvatel České republiky.
Chronická bronchitida vzniká dlouhodobým drážděním dýchacích cest. Nejčastěji ji zaviní kouření cigaret. Její vznik může také podpořit prašné prostředí v práci nebo nezdravé ovzduší ve velkoměstech.
Projevy: Jsou podobné jako u akutního typu bronchitidy. Jde hlavně o suchý, dráždivý kašel, zvláště po ránu. Občas se objeví vykašlávání hlenu zbarveného do hněda, neboť může obsahovat částečky prachu, kouřových zplodin a dehtu (u kuřáků). Kašel trvá po dobu několika týdnů až měsíců a může se opakovat několikrát do roka. Nemocný je unavený a schvácený, z nedostatku okysličení může mít bledou až namodralou kůži. Kašel se zhoršuje s námahou.
Diagnostika: Je stejná jako u akutního zánětu, spočívá v poslechu dýchacích cest, vyšetření krve a sputa (hlenu). Navíc se provádí rentgen a funkční vyšetření plic a test na krevní plyny.
Chronický zánět může způsobit trvalé poškození průdušek a chronickou obstrukci plic (CHOPN). Toto onemocnění je nebezpečné, provází ho trvalá dušnost, přičemž celý organismus trpí nedostatkem kyslíku. Na tuto chorobu se i umírá.
Ve svém příspěvku SOOLANTRA KORONAVIRUS DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
ivermectin dokáže zneškodnit koronavirus (zpevňuje buněčné stěny a virus se tak nedokáže obalit buněčnou membránou, tzn, že se nedokáže množit). Jak je to s obsahem v této masti nevím, v každém případě jsem si ji objednal přes E-buy a už ji mám jako prevenci doma. Normálně se koupit nedá, je jen na předpis (stejně jako všechno, co nějak efektivně pomáhá).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Tady je jak se má davkovat ivermektin.
Forma: perorální tableta
Síla: 3 mg
Dávkování při infekci parazity ve střevním traktu
Dávkování pro dospělé (ve věku 18–64 let)
Typické dávkování: 200 mcg / kg tělesné hmotnosti užívané jako jedna dávka. Většina lidí nebude potřebovat více než jednu dávku.
Dávkování pro děti (ve věku 0–17 let)
Pro děti, které váží 33 kg (15 kg) nebo více
Typické dávkování: 200 mcg / kg tělesné hmotnosti užívané jako jedna dávka. Většina dětí nebude potřebovat více než jednu dávku.
Pro děti s hmotností menší než 15 kg
Nebylo potvrzeno, že tento lék je bezpečný a účinný pro použití u těchto dětí.
Dávkování pro seniory (ve věku 65 let a starší)
Játra seniorů nemusí fungovat tak dobře, jako dříve. To může způsobit, že tělo zpracuje léky pomaleji. Výsledkem je, že více tohoto léku může zůstat v těle déle. To zvyšuje riziko nežádoucích účinků.
O chronické bronchitidě hovoříme tehdy, když chronický produktivní kašel trvá alespoň tři měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech. U chronické bronchitidy musí být vyloučeny jiné možné příčiny kašle, a to plicní (bronchiektázie) i mimoplicní (srdeční selhání). Chronická bronchitida je dále charakterizována obstrukční ventilační poruchou – ztíženým dýcháním. Chronická bronchitida se považuje za jednu složku chronické obstrukční plicní nemoci, kde druhou složkou je pak plicní emfyzém.
V naší poradně s názvem ZAZVOR PRO DETI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Ahoj potrebuju poradit muze rok a pul stare dite zazvorovy sirup nebo caj ze zazvoru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Zázvor není bezpečný u malých dětí, protože je příliš agresivní na jejich rozvíjející se zažívací systém. V alternativní medicíně se zázvor používá k léčbě koliky a žaludečních problémů u dětí, ale v této věkové skupině to není považováno za bezpečné. Kromě toho byste neměla užívat zázvor, pokud kojíte. Zázvor může být bezpečný u dětí ve věku od dvou let. Zde už může být použit k léčbě mírných zažívací potíží a při bolestech hlavy. Nicméně, věk nemusí nutně znamenat, že zázvor bude bezpečný prostředek pro vaše dítě. Vždy se o bylinných lécích poraďte se svým dětským lékařem, protože byliny mohou způsobit nežádoucí účinky a představují riziko lékových interakcí.
Akutní bronchitida a zápal plic mají spoustu podobných symptomů. Zároveň je důležité upozornit, že pacienti s akutní bronchitidou si často přivodí právě zápal plic. Samotná akutní bronchitida vymizí během několika týdnů, zápal plic může být velmi nepříjemným a dlouhodobým onemocněním, a to zejména u starších pacientů.
Zápal plic a bronchitida mají velmi totožné příznaky, zejména kašel a horečku. Ale u bronchitidy se jedná spíše o suchý kašel produkující hlen. Zbarvení hlenu u bronchitidy je čiré, žluté nebo zelené. U zápalu plic také dochází k vykašlávání hlenu, který má však rezavé až zelené zbarvení, nebo může být i s krví. U akutní bronchitidy není přítomna horečka. Kdežto u zápalu plic bývá horečka vysoká až přes 38 °C.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kotlář.
Dobrý den, otče,
rád bych se prosím zeptal, zda jsou nějaké bylinky na léčbu mastocytózy u miminek (4 měsíce). Jde o autoimunní reakci - kožní projevy po celém těle. Pupínky se rozšiřují. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mastocytóza znamená abnormální hromadění žírných buněk (mastocytů) v kůži. Žírné buňky mají významnou úlohu při alergické reakci - způsobují ono typické zčervenání pokožky. Nejčastější projev
mastocytárního onemocnění u dětí je urticaria pigmentosa. Ve většině případů je omezená pouze na kůži. Tvoří až 75 % všech mastocytóz. Začíná mezi 3.–9. měsícem věku dítěte. Klinický obraz je charakterizován světle hnědými plošnými papulami až makulami v průměru 1–5 mm. Jak vypadá urticaria pigmentosa je možné vidět tady: https://www.google.cz/image…
Obvykle toto onemocnění samo vymizí, než dítě dospěje do puberty. Zatím nemáme konkrétní lék na mastocytózu - neumíme ji doposud léčit. Ani pradávné báby bylinkářky nenašly vhodnou bylinky k léčbě. Z tohoto důvodu se léčí pouze projevy, které se tlumí pomocí antihistaminik a lokální léčby kortikoidy. Ovšem nejlepší léčba je žádná léčba a proto je nejvíce užitečné omezit iritující faktory, podněcující žírné buňky k aktivitě. Mezi iritující faktory u malých dětí patří především stres, náhlé rychlé změny v teplotě okolí a určité potraviny.
Stres se u takto malých dětí jednou za čas objeví, ať děláme, co děláme. Když už k tomu dojde a následkem bude vzplanutí mastocytózy, tak je zde připravena pomoc ve formě antihistaminik a kortikoidů, které rychle zahladí následky a dítě pak zase může rychle fungovat jako dříve.
Změna teploty okolního prostředí nastává například při plavání dětí ve studené vodě. Nebo při saunování a následném ochlazení. Nebo při vypití velkého množství ledového nápoje naráz.
Potraviny, které dráždí žírné buňky jsou: arašídy, vlašské ořechy, lískové ořechy, čokoláda, jahody,
maliny, banány, ananas, exotické ovoce, korýši, alkohol, rajčata, ostrá koření a vaječný bílek. Dále sem také patří ryby v konzervách, plody moře, víno, fermentované sýry, uzeniny a nakládané kysané zelí.
Omezením těchto spouštěčů se uklidní i mastocytóza a nebude vidět. Nakonec pak úplně vymizí nástupem dospělosti.
Bronchitida je zánět průdušek – dolních dýchacích cest vedoucích do obou plic. Jejich sliznice zduřují, řasinkový epitel přestává vykonávat svou funkci (kmitáním odstraňuje hlen s bakteriemi a prachem) a vytváří se značné množství hlenu, který dráždí ke kašli. Bronchitida může být akutní nebo chronická. Akutní forma se vyznačuje horečkou, která trvá několik dní, a kašlem, který často mizí až za několik týdnů. Při chronické bronchitidě přetrvává kašel s vykašláváním zbarveného hlenu několik měsíců, pak může ustat a po čase se znovu vrátit.
Ve svém příspěvku BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Horáková.
dobrý den,
jako podpůrný přípravek na výrazné zlepšení imunity doporučuji přípravek Imuregen. Mám s ním sama výborné zkušenosti. Měla jsem časté záněty průdušek. Po několika dávkách antibiotik jsem měla oslabenou imunitu a nasadila jsem Imuregen. Letos v zimě bylo výrazné zlepšení, v podstatě už jenom normální rýma.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Dobrý den, mě se na imunitu velmi osvědčil wobenzym. Na podzim vždycky začnu s tří měsíční kůrou a po zbytek roku jsem více méně zdravá. Někdy jsem jen mírně nachlazená, ale nic vážného a to mám doma dvě školkové děti, které jsou poměrně často nemocné, protože ve školce se to prostě všechno dětem strašně točí.
S akutní bronchitidou se setkáváme zejména u pacientů dětského věku. I přes obtěžující příznaky není tato nemoc zpravidla provázena vážnými komplikacemi a je poměrně snadno léčitelná. Onemocnění vzniká typicky jako následek virové infekce, tedy při „obyčejné rýmě“ nebo zánětu horních cest dýchacích. Bakteriální původ je méně častý. Infekce postihující oblast nosohltanu plynule přechází do dolních dýchacích cest a dochází k zánětu průdušek. U dětí kojeneckého a batolecího věku způsobuje vznikající otok průduškových stěn v závislosti na nadměrné tvorbě hlenu překážku proudění vzduchu, objevuje se dušnost a typické, zřetelně slyšitelné projevy ve výdechové fázi, proces dýchání vyžaduje zvýšené úsilí. Akutní bronchitida se v první fázi projevuje kašlem dráždivého charakteru, ke kterému se přidružují bolestivé pocity v oblasti za hrudní kostí. V následku infekce je častá zvýšená teplota, únava, bolest hlavy, svalů a kloubů. V průběhu několika dní se charakter kašle mění na produktivní a dochází k vykašlávání hlenu, v některých případech i s příměsí krve. Nejmladší pacienti tento hlen často polykají, což pak vede k žaludečním nevolnostem a zvracení.
Ve svém příspěvku UŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bronchitida.
Prosím má někdo stejné trapení jako já?Nic jsem tady nenašla.SVĚDÍ MĚ UŠI.Ale nemám žádný maz a často trpim na zánět zvukovodu.Kdo to zažil tak ví o čem mluvím.Děkuji za vaše zkušenosti nebo rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jif.
Mám to samé, u mě je to alergie na nějakou potravinu, která se projevuje svěděním v uších, teprve půjdu na podrobnější testy.
Stařecká žloutenka může vzniknout z mnoha příčin: onemocnění jater, alkoholismus, rakovina, ucpání žlučovodu, hemolytická anémie, hepatitida, žloutenka jakékoliv druhu. Žloutenka je obvykle známkou toho, že se játrům nedaří řádně vyčistit tělo. Pokud si všimnete zežloutnutí na kůži nebo zežloutnutí očí, měli byste navštívit svého lékaře s podezřením na žloutenku.
Existuje několik typů žloutenky: žloutenka jakéhokoliv druhu, hemolytická žloutenka, obstrukční žloutenka, hepatocelulární žloutenka.
Žloutenka
Nejčastějším onemocněním jater je žloutenka. Kůže a sliznice se zbarví do nažloutlého odstínu. Tato žlutá barva je dána důsledkem přítomnosti přebytku žlučového barviva zvaného bilirubin v krvi. Játra produkují žluč, která je nezbytná pro správné trávení a zajišťuje dobrou výživu.
Hemolytická žloutenka vzniká v důsledku nadměrné destrukce červených krvinek, což způsobuje zvýšení tvorby bilirubinu. Hemolytická žloutenka může být také příznakem geneticky podmíněných chorob, jako je srpkovitá a hemolytická anémie. Obě nemoci způsobují rozpad červených krvinek. Při srpkovité anémii se tvoří abnormální hemoglobin, který deformuje krvinky. Hemolytická anémie je způsobena nedostatečnou nebo žádnou aktivitou glukosa-6-fosfát dehydrogenázy, jednoho z enzymů pentózového cyklu, na kterém z velké části závisí metabolismus erytrocytu. Nekompatibilní, neshodná transfuze krve vede k hemolýze krve příjemce, což se také může projevit jako hemolytická žloutenka.
K obstrukční žloutence dochází, když je cesta mezi místem vzniku bilirubinu v jaterních buňkách a přesunem žluči do dvanáctníku blokována překážkou. Obvykle staří lidé mají tendenci trpět více na obstrukční žloutenku, která je nejčastějším problémem spojeným s hepatobiliárním onemocněním.
Hepatocelulární žloutenka vzniká z poškození jaterních buněk toxickými látkami. Žluté zabarvení kůže a bělma očí je výrazným příznakem tohoto onemocnění. Hepatocelulární žloutenka bývá důsledkem poškození jater, tedy toxické hyperbilirubinémie, a to látkami jako je chloroform, arzfenamín, tetrachlormethan, acetaminofen, alkohol, toxiny hub rodu Amanita (alfa-amanitín a jinými). Tento typ žloutenky představuje jeden z příznaků cirhózy jater.
Akutní bronchitida neboli zánět sliznic průdušek se zpočátku projevuje dráždivým suchým kašlem a bolestmi na prsou. Později nemocný začne vykašlávat hlen, který může mít různou barvu nažloutlou, žluto-zelenou nebo zelenou. Pokud je ve hlenu příměs krve, tak může mít barvu až rezavou. Hlen při bronchitidě má také různou konzistenci od vodnaté až po hustou. U akutní bronchitidy může být, ale také nemusí, zvýšená teplota a dostavuje se celková schvácenost. Objevují se bolesti svalů a kloubů a nemocný mívá pocit nedostatku dechu. Tyto příznaky přetrvávají po dobu sedmi až deseti dnů. Pokud není zahájená vhodná léčba, tak nemoc přechází v zánět plicní tkáně a vzniká pneumonie neboli zánět plic.
V naší poradně s názvem NEMOCNÁ SLINIVKA U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
chci se zeptat z čeho muže mit pětilety ditě podražděnou slinivku. vyšlo nam to z vysledku krve bolesti břiška každy druhy den po dobu 14dni.nepřejida se ani mastny neji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčin pankreatitidy u dětí je mnoho, ale nejčastěji to jsou tupá zranění břicha (abdominální trauma), například při srážce motorových vozidel, zneužití dítěte a domácí násilí, nehoda na kole, kde je břicho stlačeno řídítky a podobně. Mezi další příčiny pak patří různé systémové infekce, vrozené anomálie a pankreatobiliární onemocnění. Ve čtvrtině případů se na příčinu vzniku zánětu slinivky vůbec nepříjde.
Pankreatitida vzniká zablokováním nebo narušením sběrných kanálků a poškozením pankreatických acinárních buněk, což vede k aktivaci a uvolnění trávicích enzymů. Aktivované enzymy pak způsobují zvracení, zánět a potenciálně i nekrózu.
Akutní pankreatitida by se měla vyléčit za dva až sedm dní, přičemž léčba by měla být převážně založena na použití intravenózní hydratace, zmírnění bolesti a zklidnění střev.
I když se většina dětí spontánně vyléčí, mohou zde vzniknout akutní pseudocysty pankreatu. Ty menší s průměrem méně než 5 cm jsou léčeny pozorováním po dobu 4-6 týdnů. Pseudocysty pankreatu větší než 5 cm v průměru mohou vyžadovat chirurgické řešení.
Určitě zůstaňte v kontaktu s ošetřujícím lékařem a pravidelně sledujte slinivkové ukazatele v krvi.
Je nutné dodržovat klidový režim, dostatečně pít, nepobývat v zakouřeném prostředí a také nekouřit. V začátku nemoci, při suchém kašli, se podávají antitusika, která tlumí suchý neproduktivní kašel a dráždění ke kašli. Později, kdy kašel přechází ve vlhký, se podávají mukolytika, která uvolňují hleny. V případě těžších stavů se inhalují broncholytika, která uvolňují stažené průdušky. Léčbu pak doplňují léky na snížení horečky. Na zánět průdušek, který je způsoben viry a jehož hlavním znakem je suchý kašel, se nepodávají antibiotika, protože na viry nezabírají. Prokáže-li se ale zánět průdušek jako bakteriální nákaza, což se ujistí ze zvýšené hodnoty testu CRP, tak je pak vedena léčba antibiotiky. Taktéž jsou antibiotika podávána, když se zjistí, že bronchitida již přešla v zánět plic neboli pneumonii.
Ve svém příspěvku SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Prosim poradte mi.jak mam deti chranit pred svrabem kdyz mi lekarka urcila ze mmam svrab? A co delay kdyz to maji taky ? Uklizim každý den a koupeme se každý den lozni prádlo pyzama každý den ciste a predci jsem to dostala! Hrůza noční můra hlavně kkdyz mi nejvíc záleží na moje male deti doktorka i když vydělá ze mam sebou v ordinaci deti neřekla mi nic a ani pro ne mi nic nedala i když vy ze je to prenosny
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bronchitida v těhotenství je úplně normální zánět hlavních cest dýchacích, tedy zánět průdušek. Pokud trpí žena bronchitidou v těhotenství, měla by se vyvarovat užívání některých léků. Zároveň je však důležité, aby došlo k časnému vyléčení.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK PRO DĚTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak staré děti mohou využívat sirup z rýmovníku? Všude uvádíte, že je pro děti vhodný, ale nedočetla jsem se od kolika let popř. měsíců.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rýmovník můžete podávat dětem starších 12 měsíců. Pro malé děti ve věku rok a více se rýmovník dává žvýkat jako celý list přímo do úst. Také se s úspěchem aplikuje jako čaj z rýmovníku, kdy se do vroucí vody o objemu 2 hrnků dají 4 lístky rýmovníku a vše se vaří do doby, než se vyvaří polovina vody. Pak se nechá trochu vychladnout, osladí se medem a nechá se dítěti popíjet.
Zánět průdušek neboli bronchitida může být způsobená jak viry, tak i bakteriemi. Toto onemocnění postihuje dolní dýchací cesty. Bronchitida může být akutní, nebo chronická. Pro akutní zánět průdušek je typický suchý kašel, bolest na prsou a v krku, horečka, bolesti svalů. Chronický zánět průdušek bývá důsledkem kouření, nebo práce v prašném prostředí a projevuje se neustálými dýchacími problémy a kašlem. Na zánět průdušek se používají antibiotika, jen pokud je bronchitida způsobená bakteriemi. Na virové onemocnění by antibiotika nezabrala.
Název antibiotik na zánět průdušek: TETRACYKLIN, AMPLICIN, AMOXYCILIN, ERYTROMYCIN
Ve svém příspěvku TOXOPLAZMOZA U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluška.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je možné, že moje děti mohou mít ode mne toxoplazmozu, kterou jsem měla v dětství. Rodiče mi řekli, že jsem vyléčená, ale teď ve čtyřiceti letech mi zjistili, že ji stále mám společně s boreliozou.
Už cca 6 let mám hrozné bolesti - kloubů, hlavy, k tomu častá únava, pokaždé jsem dostala jen prášky na bolesti a vitamíny. Nikdo se tím nezabýval, až teď.
Můj mladší syn /11 let/ , když byl malý, míval nevysvětlitelné horečky /39/ většinou 1-2 dny pravidelně každý měsíc asi půl roku, dělali jsme test na boreliozu, ten byl negativní, mohl to být příznak toxoplazmozy? Mám trvat na krevních testech?
Mimochodem nyní bývá často unavený a bolí ho hlava, má hodně nízký krevní tlak, je bledý, mívá tmavé kruhy pod očima a od ranného dětství hodně špatně spal /měl noční můry/, teď už to moc nebývá, se vším tím jsem byla u lékaře, vždy měl nějaké vysvětlení. Co vy si myslíte?
Děkuji M.V.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Chronická obstrukční choroba bronchopulmonální je významnou příčinou invalidizace a smrti. Úmrtnost na toto onemocnění, částečně také v důsledku stárnutí populace, stále stoupá. V USA je na 2. místě mezi příčinami invalidity po srdečních onemocněních. Rozedma plic je častější u mužů, u žen však patrně v souvislosti s častějším kouřením stoupá. Chronická astmatická bronchitida se mezi starými osobami vyskytuje stále častěji a je hlavní příčinou plicní nedostatečnosti u starších žen.
Předpokládá se, že rozedma plic vzniká působením enzymů, uvolněných z bílých krvinek při zánětu, na stěnu plicních sklípků. A právě při kouření dochází k neustálému uvolňování těchto enzymů z bílých krvinek. Při dostatečném vystavení se vlivu dráždivých látek, zejména cigaretového kouře, se u většiny lidí vyvine určitý stupeň chronické bronchitidy. Ve většině případů je tento zánět průdušek přímým následkem dráždění průdušek. Existují velké rozdíly ve vnímavosti průdušinek vůči vdechovaným dráždivým látkám. Za faktory určující vnímavost jsou považovány infekce v raném dětství nebo imunologické mechanismy. Astmatici jsou na kouření mimořádně citliví.
Ve svém příspěvku DIETA PŘI LÉČBĚ MONONUKLEOZY U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Kameník.
Prosím, zda může někdo ze zkušených uživatelů doporučit knihu o dietě při léčbě mononukleozy u dětí. Budu velmi vděčen za pomoc.Zdravím a děkuji. Fr. Kameník
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tam, kde už léky na zahleněné plíce nestačí, nastupuje technika. Snadněji dýchat pacientům, kteří mají poškozenou horní část plíce, může pomoci třeba i operace. Spočívá v odstranění nejvíce poškozené části plíce, přičemž zbylá plíce se rozvine do původního objemu hrudníku, a mechanickým trikem dojde k tomu, že se průdušky více rozšíří a pacientům se jednak zmenší pocit dušnosti a také se zlepší tolerance fyzické zátěže. Chronická obstrukční plicní nemoc je chorobou hlavně kuřáků. Ne všichni ale musí onemocnět. Aby člověk onemocněl chronickou obstrukční plicní nemocí, musí mít evidentně nějaký genetický podklad, genetickou vnímavost. Navzdory tomu, kolik lidí kouří, pouze asi pětina z nich onemocní. V současné době je znám pouze jeden genetický podklad, to je deficit enzymu, alfa 1-antitrypsinu, nicméně není to jediný gen. Ve hledáčku je celá řada dalších genů. Přesto do ordinací doktorů už míří i pacienti, kteří cigaretu nikdy v ruce nedrželi. Přijde-li se na to, že pacient má chronickou obstrukční plicní nemoc kvůli kouření, tak by měl s pomocí přestat kouřit. Pokud člověk pracuje jako barman v hostinci, kde se kouří, tak by tam neměl pracovat, pokud pracuje v továrně, kde se to hemží škodlivými výpary, také by měl změnit zaměstnání. Jsou to drobnosti, ale mají nejzásadnější vliv na prognózu nemocí plic.
V naší poradně s názvem JAK POZNAT ROUPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Kloboučníková.
Dobrý den, syna svědí zadeček, jak přijdu na to, že má roupy? Asi je jen tak neuvitím, že? Děkuji za radu.
S přáním příjemného dne
MK
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svědění konečníku u dětí může mít různé příčiny. Roup dětský poznáte při prohlédnutí stolice. Pomocí lupy můžete v hovínku vidět malé bílé tenké červíky. Další běžnou příčinou svědění konečníku u dětí může být opruzení. To se většinou projeví změnou barvy v okolí konečníku. Pokud chcete mít jistotu oč se jedná, tak nejlepší bude návštěva dětského lékaře. Tam získáte přesné informace o příčině a dostanete pro syna i účinnou a rychlou léčbu.
Nejčastěji udávanou obtíží je postupně narůstající námahová dušnost. Prvními projevy mohou být také kašel, opakující se infekce dýchacích cest, celková slabost, váhový úbytek, v krajním případě i srdeční selhání jako následek přetížení pravé srdeční komory při chronické bronchitidě.
Typický nález při lékařském vyšetření je obvykle přítomen až v pozdních stádiích chronické bronchitidy. Patří sem zejména prodloužení výdechu při klidném dýchání, snížená poloha bránice a výrazné zapojování pomocných dýchacích svalů.
Bronchitida sama o sobě nemá na prostém rentgenovém snímku hrudníku žádný charakteristický obraz. Při rozedmě plic pozorujeme na snímku sníženou polohu bránice a projasnění plicních polí.
Spirometrické vyšetření hodnotící objemy a proudění vzduchu v dýchacích cestách při dýchání, ukazuje u chronické obstrukční bronchopulmonální choroby charakteristickou obstrukci (sníženou průchodnost) proudění vzduchu při výdechu.
Kůže dětí a obzvláště miminek je velice jemná a citlivá. Často nesnese delší dobu mokro, některé dětské krémy, nebo dokonce druhy plen. Pokud dítě již nekojíte, potíže může znamenat i určitá strava. Citrusové plody, tropické ovoce, první jahody obsahující velké množství pesticidů či cukr jsou těmi hlavními viníky, na které můžeme ukázat prstem.
Vidíte na leskle červeném povrchu kůže drobné červené tečky? Tak tato vyrážka bude mít nejspíše původ v kvasinkové infekci. Kvasinková infekce u dětí (přemnožení kvasinek Candida albicans neboli kandidóza) se stejně jako u dospělých může projevovat různými způsoby, v ústech jako moučnivka, na genitáliích, hýždích a v kožních záhybech, kterými jsou hlavně třísla, podpaží, podkolenní jamky, ohbí loktů, za ušima, krční kožní řasa, pak jako zapařeniny a opruzeniny, ve vlasech a jejich okolí jako zarudlá seboreická dermatitida, na ostatní kůži jako zarudlá, často kruhová (numulární), někdy i olupující se či svědící ložiska a v trávicí soustavě například jako ublinkávání, průjmy, zácpa či koliky, případně i jako záněty močových cest.
Kvasinky jsou běžnou součástí lidské mikroflóry, vyskytují se prakticky u každého. Problémy se ale objeví, pokud dojde k přemnožení kvasinek, hlavně se jedná o druh Candida albicans. K přemnožení dochází primárně v trávicím traktu – kožní mikroflóra je jen odrazem té střevní. Střeva jsou základním kamenem imunitního systému, stav trávení a střevní mikroflóry má tedy vliv i na rozvoj a léčbu kvasinkové infekce.
Po narození se začínají střeva miminka osidlovat, dítě při vaginálním porodu, časném kontaktu kůží na kůži a při kojení přejímá mikroflóru matky (a to včetně kvasinek). U miminek ve zdravé střevní mikroflóře převažují bifidobakterie. Negativní vliv na stav mikroflóry má porod císařským řezem a také podávání umělého mléka – i jen jedna dávka může způsobit předčasnou a nežádoucí změnu od kojeneckého složení mikroflóry směrem k mikroflóře dospělého. U plně i částečně kojených dětí má zásadní vliv strava a stav střevní mikroflóry maminky, u dětí plně či částečně krmených umělým mlékem pak právě toto umělé mléko. Pomnožení kvasinek u přikrmovaných miminek a malých dětí často způsobuje vařená mrkev, jednoduché sacharidy (včetně některých druhů kojeneckých kaší, sušenek, piškotů a instantních čajů) a nadbytek složitých sacharidů (kaše, přílohy, pečivo), mléko a nezakysané výrobky a při větší konzumaci i zakysané mléčné výrobky (včetně umělého mléka – kromě těch s plně naštěpenými bílkovinami nebo těch vyrobených z volných aminokyselin).
Střevní mikroflóru rovněž narušuje očkování nebo užívání antibiotik a jiných lék
