Odběrové centrum je umístěno v přízemí budovy Fakultní polikliniky na Karlově náměstí. Při vstupu hlavním vchodem z Karlova náměstí je Odběrové centrum hned vpravo v hlavní budově. Běžné odběry krve se provádějí každý pracovní od 6:30 do 14:30. Ty speciální se obvykle musí objednávat předem.
Adresa je Karlovo náměstí 32, 128 08 Praha 2, budova C2, přízemí.
Orální glukózový toleranční test (oGTT, glykemická křivka): Pondělí – Pátek 6:30 – 8:00 pro ambulantní pacienty bez objednání
Vyšetření moče ve fázovém kontrastu: Pondělí – Pátek dle tel. dohody po telefonické dohodě na tel.: +420 224 966 670 při příchodu se hlásit okamžitě v recepci Odběrového centra
Odběr na vyšetření kryoglobulinů: Pouze Čtvrtek dle tel. dohody po telefonické dohodě na tel.:+420 224 966 471
Odběr na vyšetření fagocytózy: Pondělí – Pátek 6:30 – 10:00
Odběr na vyšetření cytokinů, Quantiferonu TB Gold, testu aktivace bazofilů: Pondělí – Čtvrtek 6:30 – 10:00 neprovádí se před dnem pracovního volna
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Merlík chilský/čilský čili quinoa/kvinoa (Chenopodium quinoa) je rostlina z čeledě laskavcovitých. Kvinoa se v Latinské Americe využívá převážně jako obilovina. Obyvatelé And pěstovali tuto rostlinu už před tisíci lety, Inkové ji dokonce uctívali jako posvátnou plodinu. Dnes se kvinoa stává hvězdou mezi bio potravinami v západním světě, který ji označuje za potravinu budoucnosti. Kvinoa má obrovský potenciál, jenž nebyl zatím plně využit, neboť nikdy nedošlo k úplné domestikaci rostliny. Nový výzkum však může tuto skutečnost zásadně změnit. Vědci budou nyní moci cíleně upravit vlastnosti, které jim u kvinoy nevyhovují.
Rostlina roste na vysokohorských planinách jižní Bolívie, kde ji domorodci také pěstují.
V České republice se kvinoa pěstuje již přes 100 let jako okrasná rostlina v botanických zahradách a v poslední době i pokusně na polích.
Merlík čilský je jednoletá bylina, jejíž výška se pohybuje průměrně od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Jedná se o velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barva širokých členitých listů se mění: mladá rostlina má listy zelené, s dozráváním se jejich barva mění na žlutou, červenou až fialovou. Je stejně tetraploidní jako její blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovaný především v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém, který pomáhá rostlině odolávat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí. Jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, jež tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má 2 nebo 3 blizny.
Plodem je nažka obalená okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm. Má různé barvy: černou, hnědou, fialovou, červenou, oranžovou nebo žlutou. Žlutá barva je dána pryskyřičným povlakem s hořkými saponiny, které se musí před konzumací odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů sezobali ještě před uzráním ptáci. Embryo semene tvoří 60 % objemu, což znamená, že semena kvinoy mají ve srovnání s obilnými zrny vyšší obsah bílkovin. Semena nemají období vegetačního klidu, mohou tudíž ihned klíčit. Jestliže však k tomu nejsou vhodné podmínky, zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky.
Ve svém příspěvku AGRESIVNÍ JULČA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Už jste viděli tu vulgární bábu v pražském metru? Říká se jí agresívní Julča a je fakt hustá. Tady je vidět video, jak agresivně to Julča rozbalila v metru: http://www.youtube.com/watc…
A tady zase video, jak Julča zmlátila reportéry TV Nova, když se ji šli zeptat, proč tak agresivně vyváděla: http://www.youtube.com/watc…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obecně lze konstatovat, že slunečnicová semínka nejsou považována za nezdravou, nebo dokonce škodlivou potravinu. Níže však uvádíme některé z možných zdravotních rizik slunečnicových semen.
Kalorie a přibývání na váze: Slunečnicová semínka mají vysoký obsah kalorií a vysoký obsah tuku. 28 gramů suchých pražených slunečnicových semen obsahuje 165 kalorií. Jedna polovina šálku (64 gramů) obsahuje 372 kalorií. Slunečnicová semena sama o sobě nejsou hlavním pokrmem, ale jíst je ve velkém množství může přispět k nárůstu tělesné hmotnosti.
Sůl: Jedna polovina šálku solených slunečnicových semen může obsahovat asi jeden gram soli, takže osoby s dietou s nízkým obsahem sodíku se jim musí vyhnout.
Bolestivé defekty v ústech: Celá slunečnicová semínka mohou způsobit vředy dásní a poškození zubní skloviny.
Epiglotitida: Slupka semen by se teoreticky mohla držet v krku a způsobit zánět epiglottis, což je záhyb, která pokrývá hlasivky.
Vdechnutí během hry: Může k němu dojít u malých dětí nebo dospělých a může vyvolat až srdeční zástavu.
Bolest žaludku, žaludeční nevolnost, syndrom dráždivého tračníku (IBS): Semena jsou bohatá na rozpustnou vlákninu, což může způsobit nadměrné nadýmání, bolesti břicha. Obal semen má vysoký obsah nerozpustné vlákniny, která může vyvolat průjem u jedinců se syndromem dráždivého tračníku (D-IBS).
Zácpa: Jíst velké množství slunečnicových semen s granáty najednou může způsobit závažnou zácpou a městnání nestrávené potravy v konečníku. Ta musí být následně odstraněna v celkové anestezii za použití proctoscopu.
Alergie: Prach ze slunečnicových semen může vést k alergické nebo anafylaktické reakci, popřípadě k astmatickému záchvatu. Vysoký obsah tuku může u přecitlivělých jedinců způsobit ekzém a alergii. Při zpracování semen může dojít k znečištění sójovými alergeny. Také může dojít ke zkřížené reakci při současném požívání slunečnicových semen, pistácií, arašídů, vlašských ořechů, hořčičného semínka, některých druhů ovoce.
Migréna: V ojedinělých případech mohou být slunečnicová semena spouštěčem migrény, předpokládanou látkou je tyramin, který semena obsahují.
Předávkování manganem: Slunečnicová semena mají vysoký obsah manganu, a proto by se jedinci s genetickou chorobou zvanou dystonie či Parkinsonismus, Hypermanganesemia, Polycythemia a chronické jaterní nemoci měly vyvarovat konzumaci slunečnicových semen.
Ve svém příspěvku VIDEO A NÁVOD NA LÉTO BEZ AKNÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Mám to vyzkoušené.Opravdu to pomáhá.Postupně se začnou všechny boláky hojit a nové už se nedělají.Je to vidět už po pár dnech a za týden,dva máte po problému.Budete mít krásnou čistou pleť.
Nám moc pomohla léčivá kosmetika Larens.Můžu doporučit a ráda poradím.Podívejte se na :
Vedlejší účinky těchto semen nejsou ještě plně známy. Doposud byly pozorovány tyto vedlejší účinky:
Gastrointestinální problémy, jako je tvorba plynu a nadýmání po požití chia semen.
Chia semena a jejich složky se chovají jako alergeny v případě některých jednotlivců, zejména tam, kde již je alergie na hořčici a hořčičné semínko.
Chia semena obsahují omega-3 mastné kyseliny, které mohou mít vliv na ředění krve. Pokud užíváte léky na ředění krve a plánujete chirurgický zákrok, nebo užíváte pravidelně aspirin, doporučuje se, abyste se poradili o konzumaci chia semen s lékařem. Zejména hemofilici by se měli držet dál od těchto semínek.
Chia semena obsahují velké množství kyseliny alfa-linolenové. Některé výzkumy naznačují, že velké množství kyseliny alfa-linolenové ve stravě může zvýšit šance na získání karcinomu prostaty. Pokud již tímto onemocněním trpíte anebo máte předpoklady k jeho výskytu, tak byste v žádném případě neměli chia semena konzumovat.
Chia semena jsou potenciálně schopná snížit diastolický krevní tlak na alarmující úroveň, proto by se pacienti s nízkým krevním tlakem měli jejich konzumaci vyhýbat.
Chia semena by měla být konzumována v krátkých fázích s následnou přestávkou, neboť jednotlivé případy ukázaly, že se někteří jedinci stávají závislými na této superpotravině.
Těhotné a kojící matky by se měly držet stranou konzumace chia semen, jelikož nebyly provedeny dostatečné výzkumy této problematiky.
Superhodnoty vitamínu B17 při větší spotřebě chia semen mohou vést k předávkování tímto vitamínem.
V naší poradně s názvem VYHŘEZLÁ PLOTINKA KRČNÍ PÁTEŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
jak cvičit na vyhřezlá plotenka akrční pateř dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Posílám vám odkaz na video s cviky při vyhřezlé ploténce na krční páteři: https://youtu.be/0SLairHEutE Video je v angličtině, ale cviky jsou velmi dobře vidět a pochopíte je i když anglicky nerozumíte.
Ledviny jsou párový orgán uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve. Tyto nečistoty následně odcházejí z těla v podobě moči. Ledviny mají oválný, fazolovitý tvar, červenohnědou barvu, na povrchu jsou hladké a kryté tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny se nachází ledvinová branka (hilus renalis), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (sinus renalis), kde je uložena ledvinová pánvička (pelvis renalis). Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4–8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy vytvářejí ledvinné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spousta malých ledvinných lalůčků ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců (kytovci, lední medvěd) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvina je proto laločnatá neboli renkulizovaná.
Člověk má multipapilární ledvinu, to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké pojivo prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá nadledvina, endokrinní žláza. Parenchym ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.
Základní funkční jednotkou ledviny je nefron. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi milion nefronů, ledvina skotu asi 8 milionů. Nefrony přes membránu filtrují krevní plazmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorpcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (tubuli coligentes) odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a takzvanou Henleyovou kličkou nefronu. Krev protéká dvěma za sebou uspořádanými kapilárními řečišti:
1) v glomerulu, kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly;
2) peritubulární kapilární sítí, která slouží k výživě buněk kanálků a výměně látek mezi tubuly a krví.
Nefrony se dělí na dva základní typy:
1) korové – jsou v kůře ledviny, mají krátké Henleovy kličky;
V naší poradně s názvem CVIKY PO ZÁNĚT ŠLACH NA NÁRT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka p.
Po zánětu šlach na nártu mám stále bolesti. Může mi někdo poradit nějaké cviky? Trpím již měsíc.Děkuji Zdenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence po tomto onemocnění je na dlouhou dobu. Nejlepší způsob, jak se zbavit bolestí, je postupné cvičení, protahování a speciální masáž. Sama to zvládnete jen s pevnou vůlí. Je lepší tyto procedury absolvovat se zkušeným fyzioterapeutem a nebo v rehabilitačním zařízení. Poraďte se se svým ortopedem, určitě vám doporučí nejlepší způsob rehabilitace. Pro představu přikládám odkaz na video, kde jsou znázorněny rehabilitační techniky: https://youtu.be/eaJXJa3ZR4A Video je v anglickém jazyce, ale je z něho dobře patrné, jak provádět jednotlivé rehabilitační cviky.
Klasický laboratorní test CRP je zdravotními pojišťovnami hrazen, pokud se provádí přímo v rámci odběru krve ze žíly.
Rychlé testy CRP (z kapiček krve), kterým se říká POCT testy, standardně pojišťovna nehradí, pokud váš praktický lékař nemá hrazení těchto testů s vaší pojišťovnou domluvené na základě uzavřené smlouvy.
Zeptejte se vždy lékaře, zda budete CRP test hradit nebo nikoliv. Cena jednoho testu by neměla překročit 200–300 Kč.
Existují také CRP diagnostické testy pro domácí použití. Jejich spolehlivost je různá a dají se pořídit v lékárně.
Aby bylo možné stanovit hladinu C-reaktivního proteinu v krvi, je k tomu zapotřebí provést odběr krve. Krev se obvykle odebírá ze žíly. Dnes již existují i přístroje, které dokážou stanovit hladinu C-reaktivního proteinu z kapky odebrané krve, která se nasaje do malé sterilní pipety a následně vloží do přístroje, který změří hladinu CRP. Díky tomu je toto vyšetření pro pacienta méně zatěžující než klasický odběr žilní krve. Jedná se o pouhý odběr krve, není nutná žádná zvláštní příprava. Pacientovi je krev odebrána přímo v ordinaci praktického lékaře nebo v nemocnici a výsledek je znám během několika minut.
Pokud CRP stoupá nekontrolovaně, může přispět k destruktivnímu chronickému zánětu.
V naší poradně s názvem REVMATOLOGICKÁ ARTRITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Sochová.
Dobrý den. Chci se Vás zeptat na to, jak mám rehabilitovat. Před půl rokem mi byla zjištěna RA, zvýšený revmatologický faktor. Chodím k revmatoložce, užívám léky a stále mám i celý den oteklé celé prsty na rukou, klouby zarudlé plus zápěstí. Velice to bolí. Někdy je to trochu lepší, ale řekla bych, že se to spíš horší. Nevím, jaké cviky bych měla cvičit, hlavně, kdy cvičit, zda když to tolik nebolí nebo naopak, když to bolí. Potom se chci zeptat, kdy je možné dostat lázně, bojím se, abych neskončila na vozíku, někdy, když bolí všechny klouby, není možné se skoro dostat z postele. Dále bych se chtěla zeptat, zda je možné si zažádat o biologickou léčbu.
Děkuji Vám za případnou odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cvičení je nejlepší způsob, jak udržet artritidu v klidu. Cvičení je třeba provádět pravidelně každý den. Nejlepší čas pro cvičení je co nejvíce na začátku dne. Zde je video, kde jsou vidět nejlepší cviky na revmatoidní artritidu rukou: https://youtu.be/sVHJy24JjH…Video je sice v angličtině, ale i tak z něj dobře pochopíte, jaké pomůcky budete potřebovat a jak cviky provádět.
Na lázních se musíte dohodnout se svým praktickým lékařem, protože on nejlépe zná váš zdravotní stav a může napsat žádost o přidělení lázní.
Navštíví-li člověk svého lékaře s podezřením na toto onemocnění, bude mu proveden krevní odběr. Jestliže krevní nález prokáže přítomnost protilátek na tento vir, je pacientovi diagnostikována klíšťová encefalitida. Protilátky se ale v krvi mohou objevit i po nedávném očkování proti klíšťové encefalitidě nebo po nakažení jiným příbuzným virem. Je nezbytně nutné, aby byl nemocný člověk neprodleně hospitalizován v nemocnici a svěřil se do péče odborníků. Krátce po přijetí v nemocnici je pacientovi zavedena infuze. Jednak mu přináší alespoň částečnou úlevu od bolesti, jednak proto, že je jeho organismus častým zvracením dehydratovaný a potřebuje zavodnit. Nemocnému je opět odebrána krev, aby se zjistilo, jaké látky člověku chybí a jaké naopak přebývají. Dále přichází oční lékař, aby vyšetřil oční pozadí. Po těchto procesech následuje odběr mozkomíšního moku. Mozkomíšní mok je tím nejlepším zdrojem informací o průběhu této choroby a díky jeho vyšetření může být zahájena vhodná léčba. Odběr se provádí takzvanou lumbální punkcí (vpich do oblasti bederní páteře). Je nutné, aby pacient dodržoval nezbytný klid na lůžku, omezil veškeré fyzické aktivity a vyvaroval se psychické námaze. Nedodržení tohoto režimu může zapříčinit zhoršení zdravotního stavu a prodloužení pobytu v nemocnici. U některých pacientů může dojít k samovolnému uzdravení, avšak, zvláště při závažném a komplikovaném průběhu onemocnění, může pacient trpět trvalými následky a v těch nejhorších případech i zemřít. Proto je důležité toto onemocnění včas podchytit a podstoupit odbornou léčbu.
Ve svém příspěvku DOMACI PLETOVA MASKA PRO OKAMZITE VYPNUTI PLETI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Kdo mi poradí pleťovou masku doma vyrobenou pro vypnutí pleti . Díky za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Linda.
Dobré je také mužské sperma. Funguje ještě silněji než vaječný bílek. Musíš ale svého milence hodně vzrušit, aby ho měl hodně a pěkně husté a bílé. Nejlepší je na to masáž penisu a až se udělá, tak pak proveď odběr semene, které si rozetři po obličeji. Ale pozor, nesmíš si sperma dát do očí. Mužské semeno v očích způsobuje silnou reakci a oko po něm zčervená. Na spermatem zasažené oko je jediná pomoc vydržet to. Tady je nějaké video, kde je vidět masáž penisu: http://www.pornhub.com/view…
CRP je protein (bílkovina), která se tvoří v játrech. Jeho hladina v krvi se zvyšuje při zánětlivých onemocněních. Toho se s výhodou využívá terapeuticky při posuzování nutnosti nasazení antibiotik. Níže si popíšeme krevní testy, které se provádí za účelem stanovení hodnoty CRP (C-reaktivního proteinu) v krvi.
Aby bylo možné stanovit hladinu C-reaktivního proteinu v krvi, je k tomu potřeba provést odběr krve. Krev se obvykle odebírá ze žíly. Dnes již existují přístroje, které dokážou stanovit hladinu C-reaktivního proteinu z kapky odebrané krve, která se nasaje do malé sterilní pipety a následně vloží do přístroje, který změří hladinu CRP. Díky tomu je toto vyšetření pro pacienta méně zatěžující než klasický odběr žilní krve. Vzhledem k tomu, že se jedná o pouhý odběr krve, není nutná žádná zvláštní příprava. Pacientovi je krev odebrána přímo v ordinaci praktického lékaře nebo v nemocnici a výsledek je znám během několika minut.
oGTT je orální glukozový toleranční test – glykemická křivka
Kdy se dělá toto vyšetření
Při podezření na poruchu glukózové tolerance či onemocnění diabetes mellitus – zvýšená glykémie nalačno (opakovaně mezi 5,60 – 6.99 mmol/l) diferenciální diagnostika hypoglykémií, glykosurie.
U těhotných žen při podezření na gestační diabetes mellitus, anamnéza porodu dítěte o hmotnosti nad 4 kg.
Příprava před vyšetřením
Strava osoby připravované k testu má být nejméně 3 dny před testem bohatá na sacharidy.
Pacient má konzumovat obvyklou potravu a dodržovat obvyklou fyzickou námahu.
Hladovění před testem má trvat nejméně 8 hodin. Pokud je to možné, lékař doporučí vynechání některých léků.
Provedení testu
Test se provádí ráno mezi 7. a 8. hodinou ranní. Pacient se přihlásí v recepci Odběrového centra. Následuje odběr krve ze žíly a po vyhodnocení hladiny glukózy nalačno podání nápoje s 75 g glukózy v 250 ml vody.
Glukóza se nepodává (test se dále neprovádí) pokud glykémie nalačno přesáhne hodnotu 7.0 mmol/l, u těhotných žen 5,0 mmol/l. Během testu pacient dodržuje tělesný a duševní klid, nejí, nepije, nekouří.
Po 1 hodině (jen u těhotných) a po 2 hodinách (u všech pacientů) od podání nápoje následuje další odběr krve ze žíly.
Ve stanovenou dobu se pacient hlásí na odběry k sestře, která prováděla 1. odběr.
Celková doba trvání testu je nejméně 2,5 hodiny.
Pacient je po celou dobu sledován, neopouští pracoviště Odběrového centra. Personál ověřuje, zda pacient vypil celou dávku nápoje, sleduje dodržování režimu a případné obtíže (nevolnost, zvracení, průjem apod.). V případě výskytu obtíží musí pacient oznámit tyto skutečnosti personálu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto:
Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Plody v tekuté formě pomáhají tělu vyplavovat toxiny. Ovocné plody jsou také velmi snadno stravitelné a obsahují mnoho antioxidantů, živiny, vlákninu a důležité vitamíny.
Zelené potraviny k detoxikaci těla
Tyto potraviny by při detoxikaci měly být ve vaší ledničce. Jedná se o modro zelenou řasu, ječmen, listovou zeleninu, kapustu, špenát, spirulinu, vojtěšku, mangold, rukolu nebo jinou listovou organickou zeleninu. Tyto rostliny vám pomohou dostat chlorofyl do těla. Chlorofyl má dobrý vliv na trávicí trakt. Chlorofyl zbavuje tělo škodlivých toxinů smogu, těžkých kovů, herbicidů, čisticích prostředků a pesticidů. Zelené potraviny pomáhají játrům v detoxikaci.
Citrusové plody na detoxikaci
Citrusové plody pomáhají tělu při odplavování toxinů. Také pomáhají trávicímu traktu s enzymatickými procesy. Mezi citrusové plody patří citron, pomeranč a limetka. Citronová šťáva pomáhá játrům v čisticím procesu. Jestli chcete zvýšit detoxikaci, tak se doporučuje každé ráno sklenice teplé citronové vody. Pamatujte si, že vitamin C je jedním z nejlepších detoxikačních vitamínů. Vitamin C přeměňuje toxiny do stravitelného materiálu.
Česnek a detoxikace organizmu
Česnek patří mezi jednu z nejlepších detoxikačních potravin. Pomáhá stimulovat játra při vzniku detoxikačních enzymů. Tyto enzymy pomáhají filtrovat toxiny ze zažívacího ústrojí. Doporučuje se přidávat česnek do jídel ve formě nakrájených kousků nebo ve vařené podobě. Česnek pomáhá při jakékoliv detoxikační dietě.
Brokolicové klíčky na detoxikaci
Brokolicové klíčky jsou extrémně bohaté na antioxidanty. Brokolicové klíčky stimulují detoxikační enzymy v trávicím traktu. Výhonky brokolice jsou účinnější nežli plně vzrostlá rostlina.
Zelený čaj na detoxikaci těla
Zelený čaj je plný antioxidantů. Odstraňuje toxiny díky jeho kapalnému obsahu. Zelený čaj obsahuje speciální typ antioxidantu s názvem Katechina. Tento speciální antioxidant je znám díky tomu, že zvyšuje funkci jater.
Mungo při detoxikaci
Jedná se o mungové fazole, které byly používány po tisíce let ajurvédskými lékaři. Mungo je lehce stravitelné a absorbuje toxické zbytky na stranách střevní stěny.
Čerstvá zelenina
Čerstvá zelenina je nejideálnější v odšťavněné nebo syrové podobě. Patří sem cibule, mrkev, artyčok, chřest, brokolice, zelí, kapusta, růžičková kapusta, květák, česnek, řepa, kurkuma a oregano. Kombinace těchto potravin vám pomůže s odstraněním toxinů z jater. Tyto potraviny maj
V naší poradně s názvem LUPÉNKA NA PRSTECH RUKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Slámová.
Dobrý den, trpím lupénkou již řadu let a v nynější době se mi vyskutuje na polštářcích prstů rukou. Projevy jsou velmi bolestivé, polštářky hluboko rozpraskané až do živé tkáně a zánětlivé. Prosím o radu jak teto problém léčit, zkouším hypermangan koupele prstů, různé masti, na noc zábaly s mastmi v rukavicích, efekt nulový.
Děkuji za odpověď - Slámová Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jitko, tohle sama nevyléčíte. Je třeba, abyste zašla k lékaři a ten provedl vizuální kontrolu Vašeho stavu. To co popisujete nemusí být nutně lupénka na bříškách prstů, ale spíše doprovodný jev, který lupénku může doprovázet. Zároveň to ale může být následkem i nějakého jiného onemocnění, které je třeba zjistit. Ke správné diagnóze bude potřeba odběr krve a někdy i odběr vzorku napadené kůže. Výsledky bývají do týdne a pak asi týden bude ještě trvat léčba. Když to budete sma patlat doma, tak se to povleče a může se z toho vyvrbit i pěkný zánět, který to celé ještě více zkompikuje. Jděte s tím k doktorovi!
OGTT – orální glukózový toleranční test spočívá ve změření hladiny glukózy v krvi a provádí se nalačno. Podstupuje se mezi 24. až 28. týdnem těhotenství. Úkolem je pouhé vypití sladkého roztoku, čímž dojde k takzvané glukózové zátěži. Poté se sleduje reakce organismu na tuto zátěž po dobu cca dvou následujících hodin, kdy je nutno čekat na další odběry krve, které jsou součástí vyšetření.
Postup a podmínky vyšetření:
Test se provádí nalačno – nejméně 10 hodin před ním těhotná žena nesmí jíst ani pít.
Test nemá být prováděn při nemoci nebo po úraze, výsledky by mohly být zkreslené.
Doba trvání testu je minimálně 2 hodiny.
Během testu žena kromě roztoku glukózy nic nejí ani nepije.
V průběhu testu je třeba se vyvarovat fyzické aktivitě, těhotná žena by měla v klidu sedět, jinak by mohlo dojít ke zkreslení výsledků z důvodu poklesu hladiny cukru vlivem fyzické aktivity – test by mohl vyjít falešně v normě.
Test začíná odběrem krve ze žíly, je-li hladina cukru v pořádku, lze pokračovat v testu dál, je-li hladina vyšší než 5,1 mmol/l, vyšetření je třeba následující den zopakovat, je-li i pak výsledek nad limitem, další vyšetření se neprovádí a ženu je třeba odeslat na diabetologii.
Po odběru krve následuje vypití roztoku s glukózou (75 g), roztok je možno dochutit půlkou citronu, čímž dojde ke zmírnění sladké chuti.
Po hodině se provede opětovný odběr krve ze žíly.
Za další hodinu následuje třetí, poslední odběr krve.
Poté je možné, aby se nastávající maminka napila a najedla. Celé vyšetření je náročné časově a po celou dobu je nutné zůstat nalačno, popřípadě pít jen malé množství vody. Tyto skutečnosti – včetně odběrů krve – mohou některým nastávajícím maminkám přivodit nevolnosti a pocit vyčerpání.
Normální krevní hodnoty testu u těhotných žen:
do 5,1 mmol/l – 1. odběr na lačno;
do 10,0 mmol/l – po 1 hodině od vypití roztoku;
do 8,5 mmol/l – po 2 hodinách od vypití roztoku.
Je-li glykémie zvýšena už při prvním odběru, test je přerušen a opakován následující den. Jestliže i po opakovaném testu nalačno je hodnota cukru v krvi zvýšena, je stanovena diagnóza gestační diabetes bez dalších odběrů.
Pozitivním výsledkem je bráno i mírné překročení hodnot. Hodnoty glykémie neurčují tíži těhotenského diabetu, test pouze ukazuje, zda nastávající maminka trpí či netrpí těhotenskou cukrovkou. Při pozitivním výsledku se tento test již během těhotenství neprovádí. Kontrolní testy je vhodné provést nejdříve 3 až 6 měsíců po porodu.
Je-li těhotné ženě zjištěna těhotenská cukrovka, léčba by měla být zahájena co nejdříve. Nastávající maminku čekají pravidelné kontroly v diabetické poradně a sledování hodnot hladiny cukru v krvi před a po jídle.
Ve svém příspěvku ASLO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Zahalková.
Zhruba před šesti měsíci na mou zadost a argumenty , ze jsem casto unavena ,ze mam stale nejake zanety mi lékařka po odebrání krve zjistila zvýšenou hladinu asla a to 460. Nasadila mi léky, ale né antibiotika ,teď si bohužel nevzpomenu na název. Po užití jednoho balení jsem šla na kontrolní odběr a výsledek byl 542. Potom následovala 14 denní pauza a opět mi nasadila druhé balení těch samých prášku. V prosinci jsem šla opět na odběr a výsledek byl 906. Reakce paní doktorky byla ' co s tebou budeme dělat ? Nechame to po novem roce. "Jsem z celé té situace zoufalá, všichni mi říkají ať jdu k jinému lékaři .Prosím o jakoukoliv radu či pomoc. Předem děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Diagnostika chlamydiových infekcí zaznamenala v posledních letech značný rozvoj. Nejprve jde o přímý průkaz chlamydií ze sliznice, kde se přítomnost bakterie předpokládá. Například odběr z močové trubice se provádí tamponkem na drátku nebo tenkou tyčinkou z plastu pomalým šroubovitým vsunutím do hloubky asi 3–4 cm od ústí. Podobně probíhá i odběr z gynekologických cest. Odběr materiálu ze spojivkového vaku se provádí suchými sterilními tampony. Lze také vyšetřovat moč, eventuálně ejakulát. Odebraný vzorek se přenese na transportní medium a přepraví se do laboratoře. Pokud se chtějí prokazovat nukleové kyseliny, pak se materiál přenáší na speciální medium se stabilizátory, což zaručuje možnost skladování, posílání poštou do vzdálené laboratoře a podobně. K průkazu specifických antigenů povrchu elementárních tělísek metodou přímé imunofluorescence je nejlépe otisknout materiál z tamponu na podložní sklíčko.
Ke kultivačnímu průkazu chlamydií se využívají kultury buněk, například linie McCoy. K vyšetření protilátek se používají ELISA testy, kdy se detekují protilátky ve třídě IgA, IgM,IgG a cHSP 60, IgG. Lze také použít enzymatickou imunoanalýzu (ELIZA). Takzvaná hybridizační technika se využívá pro detekci ribozomální RNA ch. trachomatis a poměrně často pak testy Amplicor, které jsou založeny na detekci plazmidové DNA ch. trachomatis. Sem patří i test TMA založený na detekci RNA ch. trachomatis.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Dobrý den, může mi někdo odpovědět Jaký je rozdíl v Ricinovém oleje z lékárny a Ricinovým olejem technickým ? Může se použít technický na pokožku nebo jen pro práci ve výrobě.
Děkuji předem za informaci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ricinový olej se získává lisováním semen skočce obecného. Výsledný produkt je bezbarvý nebo mírně zbarvený do žluta. Základní nebezpečí spočívá v tom, že ricinová semena obsahují ricin, což je jedovatý lektin. Ohřev během procesu extrakce oleje denaturuje a deaktivuje tento lektin. Pokud je ohřev aplikován i při výrobě technického ricinového oleje, pak je z tohoto pohledu bezpečný i ten technický. Pokud není znám technologický proces výroby, je možné technický ricinový olej preventivně zahřát na teplotu 200 °C po dobu několika minut.
Další úskalí u technického ricinového oleje tkví v jeho obohacování dalšími látkami. Například je li používán k výrobě maziv, změkčovačů a barviv, tak bývá obohacen o kyselinu sírovou a má barvu jako český rum. U technického ricinového oleje je dobré mít i jeho technický list, ze kterého se dozvíte co daná tekutina přesně obsahuje.
Alergické sloučeniny, které se nacházejí na povrchu rostliny, mohou způsobit trvalé poškození nervů. Tyto sloučeniny mohou být přítomny i v technickém ricinovém oleji, kam se dostaly při sklizni a následné extrakci.
Vzhledem k těmto rizikům u technického ricinového oleje není vhodné jeho použití pro humánní účely.
Juvie ztepilá (Bertholletia excelsa) je vysoký strom z čeledi hrnečníkovité a jediný druh rodu juvie (Bertholletia). Roste v deštných pralesích Jižní Ameriky. Strom je významný pro svá semena – para ořechy. Juvie ztepilá má střídavé kožovité podlouhlé oválné listy, které jsou 17 až 36 cm dlouhé a 6 až 16 cm široké. Květy jsou žluté, sestavené v hustých latách, a nepříjemně páchnou. Juvie se přirozeně vyskytuje v amazonské části Jižní Ameriky od Kolumbie a Francouzské Guyany po Bolívii a Peru. Roste na nezaplavovaných půdách v tropických deštných lesích ve výšce 100 až 200 metrů nad mořem. Dorůstá výšky 40 až 50 metrů a je jedním z nejvyšších stromů Amazonie.
Plodem je velká tobolka s pevným vnějším oplodím, měřící obvykle 10 až 20 cm v průměru a otevírající se víčkem. Uvnitř tobolky je 12 až 22 semen s tvrdou skořápkou a chutným bělavým jádrem. Jméno para ořechy získaly tyto plody pravděpodobně díky vývozu z brazilského přístavu Pará do Evropy.
Juvie se pěstují jen zřídka, většina para ořechů na světových trzích tak pochází z divoce rostoucích stromů. Dřevnaté tobolky v době zralosti opadávají a semena jsou z nich vybírána domorodými sběrači. Jsou známy případy, kdy padající plod zranil, nebo dokonce usmrtil sběrače. Semena jsou oblíbenou potravou mnoha živočichů, například hlodavců aguti, kteří si často dělají zásoby semen na nepříznivé období. Semena, která aguti nespotřebuje, pak zpravidla vyklíčí, čímž dochází k šíření a obnově porostů juvie.
Juvie má středně těžké až velmi tvrdé dřevo (6,7 dle Brinellovy stupnice) a relativní tvrdost cca 176 % (smrk 42 %, dub 100 %), takže se používá k výrobě nábytku a podlah, dýh nebo palub lodí. Dřevo je růžově až ořechově hnědé.
Kvalitní olej z para ořechů je bohatý na vitamíny, vyživuje a revitalizuje pokožku a je často využíván v kosmetických přípravcích. Gen para ořechu byl kvůli zvýšení výživné hodnoty přidán do geneticky modifikované sóji. Tato sója však způsobuje alergií postiženým lidem stejné alergické reakce jako vlastní ořech. Jednalo se o jedno z prvních prokázaných rizik geneticky upravených organismů (GMO).
Para ořechy obsahují draslík, hořčík a selen a mají vysoký obsah kalorií.
Ve svém příspěvku SEBOROICKÁ POKOŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den,mám raké problém s pokožkou vlasů-už zhruba 8 měsíců.Začalo to přecitlivělou,bolavou,drsnou kůží hlavy plus drsné vlasy na dotek.Pak začaly vlasy více vypadávat a pokožka vlasů byla čím dál více sušší a vlasy také, a začaly se tvořit pevně držící tuhé větší lupy.Vypadávající vlasy měly u kjořínku jakousi vrstvu kůže či mazu.Byla jsem u tří kožních lékařů,gynekologa a svého lékaře na vyšetření krve a moči.První kožní nepoznal,co to je a dal mi kortikoidy,ty jsem brala jen 4 dny.Druhý kožní řekl seborrhoická dermatitida,ale dal m i jenobyčejnou mastičku se slunečnicovým olejem,recept od něj,bez léčiv,která mi alespoň ulevila od suchosti pkožky i vlasů.Třetí lékař řekl také SD a předepsal mi salycilovou mast a dehtový šampon.Dehtový š. již používám asi 2 měsíce jednou týdně(nejprve se umyji 2krát dětským šamponem a nakonec dám ten dehtový,nechám chviličku působit a smyju a už nic)Občas používám už asi 3 měsíce střídavě odvar z kořenwe kopřivy a odvar z řepíku,což mi pomohlo také,ale po delší době se mi zdá,že to pokožku opět více vysušuje,takže teď raději vysazuji..Pokožka se zlepšila,ale stále je velmi citlivá,suchá,vlasy také a v občasných intervalech více vypadávají.Nevím si s tím rady.krev mám v pořádku(měla jsem zvýšené eozynofyly,ale alergické vyšetření negativní,druhý odběr krve již ok),gynekolog mi dal HA Diane 35,ačkoli to má omezovat tvorbu mazu a jáí mám kůži spíše suchou..A výše zmínění kožní to považují za hotovou věc.Já však věřím,že problém mohu odstranit.Příčiny vidím i ve velkém stresu a horší výživě za uplynulý rok(přestěhovala jsem se do Prahy,stres s hledáním zaměstnání,v rodině..)a také příliš nejím maso,jen občas..Možná byly příčiny i v používání příliš vlasové kosmetiky a fénování vlasů(to jsem již obojí vypustila...)Budu velmi ráda,pokud byste mi v něčem mohl poradit.Děkuji moc předem:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
Dobrý večer, měla jsem podobný problém a stejné zkušenosti s léčbou. Já byla zoufalá, k tomu jsem měla neustále záněty spojivek. Téměř každý lékař mi řekl, že mám nejspíš alergii, ale na co nevěděl. Ale taky jsem měla růžovku, lupenku...Po dvou letech si troufám říci příčinu-Aderma, krém pro atopiky. Ten mi způsoboval záněty spojivek a nejspíš i šílenou rekci na okraji vlasové části hlavy. Jak prosté a hlavně by Vás to nenapadlo! Dáváte si pozor a proto používáte prostředky pro alergiky...omyl! Dále pozor na nový Taft, tužidlo na vlasy a barvy na hlavu Wella. Vše jsem pak opustila a jsem bez problémů. Jinak doporučuju nepřidávat masti, léky, zaručené recepty, naopak! Hledejte naprosto banální prostředky běžného používání, které jste změnila...Hodně štěstí!
Španělští dobyvatelé touto rostlinou pohrdali, zakazovali její pěstování a nutili indiány, aby ji nahrazovali pšenicí. V dnešní době představuje kvinoa díky své nutriční hodnotě potravinu budoucnosti. Během růstu se konzumují čerstvé listy v různých salátech a hlavně se používají zralá semena. Z nich se mele mouka, která má výborné vlastnosti (používá se na pečení chleba a různých sušenek). Celá semena se využívají k vaření kaší, zahušťování polévek i k výrobě cereálií. Také se z nich připravuje pálenka Chica.
Mouka z merlíku čilského neobsahuje lepek, je tudíž vhodná pro celiaky (osoby, které trvale nesnášejí lepek). Semena jsou dobrým zdrojem některých vitaminů, konkrétně tiaminu, riboflavinu, kyseliny listové, beta-karotenu, alfa-tokoferolu a vitaminu C. Semena jsou tvořena z 60 % škrobem, z 23 % esenciálními bílkovinami, z 5 % sacharidy, z 4−9 % tuky. Jejich energetická hodnota je 374 kcal / 1566 kJ na 100 g. Z tohoto důvodu zrna kvinoy ocení i vegan, který jimi obohatí svou stravu.
Jak již bylo uvedeno, v současnosti je merlíku čilskému věnována pozornost zejména kvůli vysoké nutriční hodnotě. OSN ho klasifikovala jako jednu z plodin obsahujících velmi vysoké procento bílkovin. NASA jej zařadila jako vhodnou plodinu do výzkumného programu, jehož výsledky a z nich vyplývající opatření by umožnily podporovat a udržet lidský život během dlouhých vesmírných letů řízených člověkem. Quinoa rovněž patří mezi plodiny zařazené do programu Fair Trade , který mimo jiné garantuje spravedlivou cenu, tedy cenu pokrývající náklady na produkci a životní potřeby.
Kvinoa − tepelně neupravená
Nutriční hodnoty ve 100 g
Energie - 1539 kJ (368 kcal)
Sacharidy - 64,2 g
Vláknina - 7,0 g
Tuky - 6,1 g
mononenasycené 1,6 g
polynenasycené 3,3 g
Bílkoviny - 14,1 g Vitamíny:
Vitamin A ekv. (0%) - 1 ug
Thiamin (B 1 ) - (31%) 0,36 mg
Riboflavin (B 2 ) - (27%) 0,32 mg
Niacin (B 3 ) - (10%) 1,52 mg
Vitamín B 6 - (38%) 0,49 mg
Kyselina listová (B 9 ) - (46%) 184 ug
Cholin - (14%) 70 mg
Vitamín C - (0%) 0 mg
Vitamin E - (16%) 2,4 mg
Minerály:
Vápník - (5%) 47 mg
Železo - (35%) 4,6 mg
Magnézium - (55%) 197 mg
Mangan - (95%) 2,0 mg
Fosfor - (65%) 457 mg
Draslík - (12%) 563 mg
Sodík - (0%) 5 mg
Zinek - (33%) 3.1 mg
Další složky
Voda 13,3 g
Za posledních deset až patnáct let dobyla kvinoa trhy v bohatých zemích. Její výživová hodnota přiláká každý rok více konzumentů, kteří hledají zdravější a novější potraviny. Ti z ní připravují rizoto, zapékají ji nebo jí nahrazují podobné obiloviny v salátech z východního Středomoří.
Jak vařit merlík? Semena rostliny jsou obalena saponiny, které mají hořkou chuť a ve větším množství jsou toxické, proto se tato potravina musí geneticky modifikovat. Je dobré semena přes noc namočit do vody, ráno vodu slít a semena pak uvařit v čisté vodě. Kvinoa se používá stejným způsobem jako rýže. Odrolená nenamočená semena lze umlít a použít jako mouku.
