ODRŮDY je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Vinná réva patří mezi nejstarší kulturní rostliny pěstované člověkem – prapůvodní formy byly rozšířené již před 130 miliony let. Její pravlastí bylo pravděpodobně Zakavkazsko a Střední Asie. Plody vinné révy mají různé barvy – od zelené, zelenožluté, žluté po červenou až tmavofialovou. Hrozny se konzumují buď čerstvé, nebo sušené (ve formě rozinek), zhruba 90 % hroznů se však zužitkuje při výrobě vína a dalších nápojů (například moštu). Hroznové víno pěstované v chladnějších oblastech má nižší obsah cukru, zatímco hrozny z teplého suchého podnebí bývají mnohem sladší.
Hroznové víno – pěstování
Výběr vhodného místa
Výběr vhodného místa pro výsadbu vinné révy je asi tím nejdůležitějším. Ideální pro pěstování vinné révy je jižní svah. Rovina je již méně příznivá. Réva má ráda úrodnou půdu a dobře se jí daří v teplých, ale i podhorských oblastech. Ideální teplota vzduchu je okolo 15 stupňů Celsia. Vinná réva je také náročná na světlo. Jeho dostatek zaručuje kvalitní dozrávání hroznů, v kterých se tvoří cukry a aromatické látky. Důležité je vyvarovat se větrným místům a oblastem, kde bývají časté přízemní mrazíky.
Odrůdy
Odrůdy vinné révy se liší v barvě, tloušťce slupky, poměru kyselin k cukrům a mnoha jiných faktorech. Většina aromatických látek je uchována ve slupce.
Nejjednodušší odrůdy pro pěstitele začátečníky jsou za bílé odrůdy: Krystal, Prim (Palatina), Chrupka bílá, Vostorg i Solaris. Z modrých: Chrupka červená, Isabella (Chorvát), Nero, Agát Donskoj, Alden. Z červených: Festivalnyj a Cabernet Cortis.
Výsadba
Nejdříve si vykopeme jámu o hloubce cca 50 cm a zkypříme dno. Poté zastřihneme kořeny sazenice a vložíme ji do jámy. Až vyraší výhonky, tak vybereme jeden a ostatní vytrháme. Z něj pak vyroste kmínek. Vedle něj si zapíchneme 1,5 m dlouhou tyč, ke které budeme kmínek vázat, aby rostl jen vzhůru. Vážeme jej cca po 20 cm.
Zdroj: článek Hroznové víno
Poradna
V naší poradně s názvem PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
U dny nejde o dodržování doporučeného množství purinů, jako spíš o to, vyladit jídelníček tak, abyste udržel hodnoty kyseliny močové ve snesitelné míře. Proto je potřeba znát seznam nevhodných potravin, které byste neměl jíst vůbec a nebo jen svátečně. Pravidelně a často choďte na měření kyseliny močové, abyste se stačil rozpamatovat, který z vašich stravovacích prohřešků má největší vliv a ten pak omezte.
Když zmiňujete brokolici, tak ta je, co se purinů týče, bezpečná. Její riziko je jen v případě užívání Warfarinu, protože obsahuhe vitamín K a rázové zařazení nebo naopak vyškrtnutí z jídelníčku může rozkolísat srážlivost krve.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Musiolová.
1.jak je to u léku na srážlivost krve APO-TIC s kombinací s brokolicí. Na žaludek mi hodně dobře dělá brokolice, tak ji používám téměř denně do všeho i samotnou, ale užívám zároveňna srážlivost krve i lék APO-TIC 2x denně půl tablety.Nyní v seznamu bílkovin u potravin má brokolice vysoké hodnoty - 80, takže bych ji měla vzhledem ke své sváze 85-90kg vysadit, protože by pokrylo 100g brokolice celodenní dávku bílkovin, které mohu sníst. Objevily se totiž u mne záchvaty dny.Ale ve vaší předešlé odpovědi na brokolici upozorňujete na kombinaci této zeleniny a léků na srážlivost krve Warfarin - týká se toto upozornění i léků APO-TIC? A jak mám rozumět upozornění, že není možno vysadit brokolici najednou?2. Prosila bych ještě radu - nerozumím v pojednání o bramborách , že nejdříve říkáte že brambory by se měly vařit jen ve slupce u dny, pak je v článku hovořeno, že se mají jíst jen sladké brambory , a to pečené, ale pak je hovořeno, že brambory bílé se nemají jíst. Co to jsou za brambory bílé, mají se jíst jen odrudy brambor červených, nebo vůbec brambory normální se nesmí u dny jíst, ale mají se jíst jen sladké brambory , a to pečené?
Děkuji moc za radu a odpověď - Musiolová.
Zdroj: příběh Puriny
Pěstování pistácií
Řečík pistáciový pochází z Íránu. Je to velice otužilý strom. Snese teplotu -10 ° v zimě a +40 ° v létě. Potřebuje slunnou polohu a dobře propustnou půdu. Dlouhé horké léto je nezbytné ke zrání plodů. Je potřeba jeden samčí strom na 6–8 samičích stromů, aby měly plody. Samčí strom může být i jiná odrůda než samičí strom. Řečík pistáciový vyrůstá až do výšky 10 m. Má opadavé zpeřené listy, dlouhé 10 až 20 cm. Plodem je peckovice – pistáciový oříšek.
Některé vyšlechtěné odrůdy ale mají samčí a samičí květy na jediném stromě. Z nenápadných květů, sdružených do latovitých květenství, se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou, ve které je drobné oválné, zeleně zbarvené semeno charakteristické chuti, která vynikne zvláště po opražení a prosolení. Pistácie bývají většinou nejdražší ořechy, které se na trhu nabízejí.
Pistácii pravou e nutné pěstovat na mimořádně vhodných místech, například u osluněné zdi nebo ve skleníku. Osvědčení odrůda 'Aleppo' je dnes pravděpodobně nedosažitelná. Příbuzným, ne příliš odolným druhem je kyperský řečík terebint (Pistacia terebinthus), který obsahuje pryskyřici. Plody má zpočátku červené, během zrání hnědnou a obsahují jedlá, olejnatá semena, která jsou také zelená a zašpičatělá, ale menší. Slouží jako opylovač pro pravé pistácie, které vytvářejí často pyl příliš brzo a nestačí se tak samy oplodnit. Většina semenáčků je proto hybridem obou druhů, což brání prošlechtění pistáciových oříšků. Plody řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) poskytují stolní olej. Tento druh se pěstuje hlavně pro takzvaný mastix, pryskyřičnou hmotu, která se získává ze zářezů v kůře a používá se k výrobě léčiv a žvýkaček.
Pěstování: Pistácie nejsou příliš náročné na půdu. V teplejších zemích jsou vhodnou plodinou pro chudé suché horské půdy, kde nelze jiné, na trhu často méně ceněné druhy ořechů pěstovat. Jeden samčí prašníkový strom se pěstuje asi na šest samičích pestíkových, ale vzhledem k tomu, že pyl dozrává často předčasně, doporučuje se chránit samčí květy papírovými sáčky, dokud nejsou pestíky připraveny k oplození. Pistácie je možné pěstovat ve skleníku. V nádobách vytvářejí atraktivní keře. Je ale nutné jim zajistit opylení. V teplých krajích nebo u ochranné zdi je pistácie zajímavým stromkem. Bývá oblíbenou potravou ptáků a savců. Doporučuje se pouze zmlazovací řez, pro který je nejvhodnější doba uprostřed léta. S vyvazováním ke zdi je nutné začít co nejdříve, aby se dosáhlo keřovitého tvaru.
Hnojení: Stromek se postřikuje stimulátorem Bio-Algeen S-90.
Sklizeň: Zrající trsy se
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pistácie
