Hyperpigmentace je charakterizována jako porucha tvorby nebo distribuce pigmentu, při které dochází ke ztmavnutí kůže. Velikost zasažené plochy, stejně jako výsledný tvar hyperpigmentovaných skvrn, se může výrazně lišit a není určujícím rozlišovacím znakem.
Popis léčby laserem
Jednou z metod, jak pigmentové skvrny odstranit, je laser. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi rozšířené kosmetické ošetření, existují již v současné době speciální lasery, které jsou přímo určeny k odstraňování pigmentových znamének a skvrn, tedy nežádoucích barevných projevů na kůži. Tyto laserové přístroje fungují na principu selektivní fototermolýzy, při níž laserový paprsek spaluje barvu v pigmentové skvrně. Na ošetřeném místě vzniká drobný stroupek. Někdy však může dojít po laserovém ošetření k opětovné hyperpigmentaci.
Laserové odstranění pigmentových skvrn
Paprsek laseru, řízený počítačem, je zaměřen tak, aby cíleně zasáhl pigmentový projev v kůži. Laserový paprsek je schopen obrovskou energií v tisícině vteřiny bez poškození okolní tkáně zasáhnout přesně místo, kde chceme pigmentové skvrny odstranit. Paprsek laseru daný pigment takzvaně rozstřelí na mikroskopické částečky, které bílé krvinky postupně odplaví z těla. Laserové odstranění pigmentace trvá několik minut, dle rozsahu ošetřované plochy.
Při odstraňování pigmentových skvrn je nutno počítat s více ošetřeními, zpravidla 2–4, podle povahy pigmentace. U rozsáhlejších ploch doporučujeme použít „test na malé ploše“, díky kterému se klient přesvědčí o požadovaném výsledku ošetření bez výrazných finančních nákladů, a lékař tak zvolí optimální léčebné parametry laseru. Pro většinu pacientů není laserové odstranění pigmentací, tetování a skvrn nijak bolestivé. Ošetření je vnímáno jako „štípnutí“. Ve většině případů není nutné znecitlivění. Na vyžádání, nebo v případě ošetření větších ploch je samozřejmě možno použít znecitlivující mast EMLA.
Konzultace s odborníkem
Lékař vyšetří pigmentové skvrny a navrhne vám nejvhodnější způsob jejich odstranění.
Zhodnotí váš celkový zdravotní stav a případné kontraindikace k danému výkonu.
Zjišťuje některé dědičné zátěže k danému estetickému problému a seznámí vás s cenovou relací požadovaného zákroku.
Pokud by očekávaný výsledek neodpovídal vašim představám, ale ani představám lékaře, je od zákroku upuštěno a společně se hledají jiné alternativy. Pokud se vzájemně domluvíte na doporučeném řešení, bude vám podrobně objasněn princip zákroku, možná rizika a vysvětleny pokyny i zásady nutné pro domácí ošetřovaní po daném zákroku.
Frakční laser
Mezi jednu z nejmodernějších metod, jak odstranit pigmentové skvrny, patří odstranění skvrn frakčním laserem. Princip frakčního laseru spočívá v odstranění pigmentových skvrn laserovými mikropaprsky, které prostupují pokožkou do hlubších kožních vrstev, a zasažená tkáň v ošetřované oblasti je nahrazena novou zdravou tkání. Při tomto procesu je zahájen regenerační proces hojení kůže,
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ VÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění víček bývá často způsobeno začínajícím zánětem, tak zvaným ječným zrnem. Hordeolum (ječné zrno) je akutní hnisavý zánět folikulů řas, Mollovy nebo Zeisovy žlázy. Nejčastější původce zánětu jsou stafylokoky. Prvním příznakem je právě svědění víček a pocit tlaku ve víčku. Následuje otok a zarudnutí víček. Zánět víčka pak progreduje s přítomností zánětlivé infiltrace až hnisavého abscesu. Subjektivně se projevuje citlivostí, bolestí nebo svěděním víčka při mrkání. Během několika dní se absces může provalit navenek. Proti ječnému zrnu se podávají na víčka teplé obklady, eventuelně malé incize usnadňující evakuaci hnisu. Dále se lokálně mohou aplikovat antibiotika nebo sulfonamidy, které brání šíření infekce.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Léčba svědění očních víček je různá, vždy záleží na příčině obtíží.
Jak již bylo řečeno, léčba chronických blefaritid je dlouhodobou záležitostí, která vyžaduje soustavnost a trpělivost ze strany pacienta, neboť úspěch závisí na dlouhodobé péči. Potíží se bohužel nelze úplně zbavit, avšak lze je výrazně potlačit. Při léčbě se vychází z typu blefaritidy. Základem léčby všech chronických blefaritid je hygiena očních víček. Zpočátku je třeba ji provádět 1−2krát denně, později (když akutní problémy odezní) stačí víčka čistit několikrát týdně, což však musí být dodržováno, jinak se obtíže s velkou pravděpodobností znovu objeví.
Hygiena očních víček je náročná procedura, která začíná přiložením teplých obkladů na víčka. Obklady mají za úkol zvlhčit zaschlý sekret vylučovaný z Meibomových žláz, jejichž vývody se nacházejí na okrajích očních víček. Jako obklad nám poslouží přežehlený nebo převařený čistý látkový kapesník (minimálně 39 °C, určený pouze k tomuto účelu), který přiložíme na víčka na 3−5 minut. Následuje masáž očních víček, jež pomůže vytlačit zkapalněný sekret Meibomových žláz. Ukazováčkem se masíruje nejprve dolní víčko zdola nahoru a potom horní víčko shora dolů. Následně se naředí dětský šampon ve sklenici s vodou v poměru 1 : 10 a ošetří se jím postižená víčka: dolní víčko se stáhne prsty a vatovou štětičkou smočenou v naředěném šamponu se vyčistí hrana víčka, poté se vytáhne okraj horního víčka (nejlépe chytit za řasy) a opět čistou štětičkou smočenou v naředěném šamponu se čistí hrana horního víčka. Tímto způsobem se odstraní sekret z okrajů víček. Místo naředěného šamponu lze použít kosmetický přípravek LID-CARE, který se kupuje bez receptu v lékárně. Po očištění okrajů víček se oči mohou vypláchnout borovou vodou, aby se z nich odstranily zbytky vytlačeného sekretu. Vyskytuje-li se blefaritida spolu se syndromem suchého oka, je nutná ještě aplikace umělých slz. U závažnějších stavů by se pak měla zvážit okluze slzných kanálků. Při středně těžkém až těžkém nálezu se používá lokálně antibiotická mast (léčivé látky: tobramycin, tetracyklin, ofloxacin, bacitracin, neomycin) 1−3krát denně na víčka. Kortikoidům se lékaři snaží vzhledem k jejich vedlejším účinkům a chronicitě onemocnění vyhnout, ale v některých případech nelze bez jejich aplikace zánět kontrolovat. Při těžké meibomitidě se užívají perorálně tetracyklinová antibiotika, a to 1−3 měsíce, u zvláště těžkých případů i déle (tetracyklin 250 mg 4krát denně týden, 2krát denně týden a poté 1krát denně; doxycyklin 100 mg 2krát denně po dobu 1−2 týdnů a poté 1krát denně).
Jestliže se obtíže objevily v důsledku alergické reakce, léčba je stejná jako u alergií: nejdříve proběhne testování a poté se podle zjištěných alergenů zahájí vhodná léčba. Ve většině případů se užívají antihistaminika, jež zklidňují alergickou reakci, a též pomůže vyhýbání se daným alergenům. Pokud svědění očí vyvolal ekzém, podávají se pacientům masti určené na oční víčka.
V naší poradně s názvem 1 -PSÍ BRADAVICE; 2- BRADAVIČKY V PODPAŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
1) Jak ostranit bradavice asi psí. Náš Chodský pes má bradavice velké jako nasáté klíště (bílé). Klíště to ale není. Jak nejlépe tomuto výskytu zamezit? Pro odstranění jsme dostali přípravek který se ale nesmí aplikovat na kůži (jen na bradavici). Je to podmínka neuskutečnitelná, zvláště u psa který se drbe olizuje atd. a při aplikaci nepostojí.
2) V podpaží mám stále malinké bradavičky. Rostou spíše do délky než šířky. Moc to zatím nevadí ale stále se množí.Jak je odstranit?
Děkuji a přeji pěkný den Jirka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto útvary nejsou virové bradavice, ale fibromy. To jsou kožní útvary, které jsou popsány včetně jejich odstranění zde: https://www.ceskenemoci.cz/…
Vyskytují se na kůži u všech živočichů, takže jak u lidí tak i u psů a odstraňování je u všech podobné.
Léčba chronických blefaritid je dlouhodobou záležitostí, která vyžaduje soustavnost a trpělivost ze strany pacienta. Úspěch závisí na dlouhodobé péči a je nutné pacientům vysvětlit, že potíže nelze zcela vyléčit, ale je možné je výrazně potlačit. Při léčbě se vychází z typu blefaritidy, kterou je potřeba léčit. Základem léčby všech chronických blefaritid je hygiena víček. Zpočátku je třeba ji provádět 1–2krát denně, později, když akutní problémy odezní, musí se víčka čistit několikrát týdně, jinak se obtíže s velkou pravděpodobností znovu objeví.
Hygiena víček je náročná procedura, která začíná přiložením teplých obkladů na víčka. Obklady mají za úkol zkapalnit zaschlý sekret Meibomových žláz, jejichž vývody jsou na okraji očních víček. Přežehlený nebo převařený čistý látkový kapesník (minimálně 39 °C, určený pouze k tomuto účelu) přiložíme na víčka na 3 až 5 minut. Následují masáže víček, které pomohou vytlačit zkapalněný sekret Meibomových žláz. Ukazovákem se masíruje nejprve dolní víčko zdola nahoru a potom horní víčko shora dolů (směrem k okraji víčka).
Potom je třeba naředit dětský šampon ve sklenici s vodou v koncentraci jedna ku deseti, stáhnout dolní víčko prsty a vyčistit hranu víčka vatovou štětičkou smočenou v naředěném šamponu. Pak se vytáhne okraj horního víčka (nejlépe chytit za řasy) a čistí se hrana víčka opět čistou štětičkou smočenou v naředěném šamponu. Tímto způsobem se odstraní sekret z okrajů víček. Místo naředěného šamponu lze také použít kosmetický přípravek Lid-care, který je možné koupit bez receptu v lékárnách.
Po čištění okrajů víček je možné vypláchnout oči borovou vodou, aby se odstranily z očí zbytky vytlačeného sekretu Meibomových žláz. Pokud se blefaritida vyskytuje spolu se syndromem suchého oka, je nutná aplikace umělých slz (nejlépe bez konzervačních látek, 4–8krát denně v kapkách nebo v gelu). U závažnějších stavů je třeba zvážit okluzi slzných kanálků. Při středně těžkém až těžkém nálezu se lokálně podává antibiotická mast (tobramycin, tetracyklin, ofloxacin, bacitracin, neomycin), a to 1–3krát denně na víčka.
Kortikoidům se snažíme vzhledem k jejich vedlejším účinkům a chronicitě onemocnění vyhnout, ale v některých případech lze bez jejich aplikace zánět těžko kontrolovat. Při těžké meibomitidě podáváme perorálně tetracyklinová antibiotika na 1 až 3 měsíce, u zvláště těžkých případů i déle. Tetracyklin 250 mg 4krát denně týden, 2krát denně týden a poté 1krát denně, nebo doxycyklin 100 mg 2krát denně po dobu 1–2 týdnů a poté 1krát denně.
Tato léčba je kontraindikována u dětí do 12 let, u těhotných a kojících matek a při selhání jater nebo ledvin. Pacienty je nutné poučit o vedlejších účincích při léčbě tetracyklinovými antibiotiky. V případě kontraindikace tetracyklinových antibiotik se podává erytromycin 30–50 mg/kg/d. Léčba kožních projevů rosacey je v rukou dermatologa.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bradavičky na obrázku nejsou kondylomata, můžete být klidný. Dokonce tyto útvary nejsou ani nakažlivé. Pokud byste se toho chtěl zbavit, tak jedině mechanicky - odříznout to cutterem a nebo lejzrem, popřípadě použít tekutý dusík. Ani jeden postup však nebude možné provést v domácích podmínkách a budete se muset svěřit do rukou odborníka. Předejdete tak vzniku nepěkných jizev a komplikací z neodborného zásahu. Blíže vám pomůžou v ordinaci kožního lékaře.
V dnešní době je metoda laserového odstranění nejoblíbenější. Klient by si měl ale uvědomit, že se nemusí setkat s úspěchem, a to zvláště tehdy, byla-li barva zavedena příliš hluboko pod kůži. Navíc se jedná o poměrně zdlouhavou a náročnou proceduru, která se musí absolvovat několikrát. Ani finanční stránka zákroku odstranění není zanedbatelná, což je fakt, který by si měli uvědomit i ti, kteří se pro tetování teprve rozhodují. Odstranění tetování laserem je asi nejmodernější a nejvíce efektivní metoda, přestože se nejedná o jednoduchou záležitost. Odstranění laserem nepatří k úplně bezbolestným metodám, bolest je v podstatě podobná té, kterou pacient cítil, když se nechal tetovat.
Tato metoda funguje tak, že laser vysílá impulzy světla pod kůži, které barvy v tetování rozbíjí na malé části, jež dokáže lidský imunitní systém vyloučit z těla během několika týdnů. Pokud si klient zvolí tento způsob odstranění tetování, měl by mít na paměti, že nemůže čekat zázraky. Jedna návštěva k úplnému odstranění tetování opravdu stačit nebude.
Než dojde k samotnému zákroku odstranění tetování, čeká klienta nejprve konzultace v salónu, při které ho seznámí s časovou a finanční náročností a proveditelností zákroku. Zároveň na kůži klienta provedou test účinnosti laseru a citlivosti laseru na kůži.
Ve většině salónů se na tetování před použitím laseru nanese lokální anestetický gel (alespoň u větších tetování). Výhodou laseru je, že nepůsobí na okolní tkáň tetování. Průběh zákroku je v podstatě při každém sezení stejný. Počet těchto sezení je individuální, ale měly by se opakovat v rozmezí 5 - 12 týdnů. Doba hojení se také nedá přesně určit, u každého jedince je to jinak, ovlivňuje to jeho imunitní systém. Počet sezení je dán i rozsahem tetování, většinou se jedná o 2 - 4 sezení. Navíc se může stát, že se po tomto zákroku na místě tetování objeví malé puchýřky, které by ale měly za pár dnů zmizet. Laser obvykle nezanechává jizvy, pokud se neobjeví alergická reakce. Po absolvování zákroku je třeba se vyhnout těsnému oblečení, koupání v bazénu a slunění. Je důležité místo tetování chránit opalovacím krémem s vysokým UV faktorem (faktor 50). Obvykle hned po zákroku je viditelné zesvětlení, ale před dalším zákrokem tetování zase částečně ztmavne.
V naší poradně s názvem ALERGICKÁ REAKCE NA LEPIDLO Z UMĚLÝCH ŘAS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktoria.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat... asi před 2 měsíci jsem dostala alergii na lepidlo z prodloužených řas, metodou řasa na řasu. Alergie se projevila z ničeho nic po roce nošení řas. Nyní se stále reakce nemůžu zbavit a jakýkoliv kontakt líčidel s očima a podobně, stav ještě zhorší... Na oči jsem dostala mastičku Ophthalmo -Hydrocortison pomohla ale bohužel když jsem se po skoro úplném vyléčení nalíčila vše se znovu vrátilo, tak jsem mast dostala znovu a teď se alergie nemůžu nějak zbavit. Už jsou to 2 měsíce a já mám stále na horních očních víčkách červený pruh a nemohu se toho zbavit... Začátek alergie vypadal, nateklé oči, svědění, červená oční víčka.. Nyní jen červená víčka, který když si nalíčím bohužel stav zhorší... prosím o nějakou babskou radu, která mi oči vyléčí od zarudnutí... Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doporučuji zopakovat léčbu mastí Ophthalmo -Hydrocortison a až do odeznění příznaků se vůbec nelíčit. Až po vyléčení si kupte úplně novou výbavu pro make-up a tou se pak ličte. Pravděpodobně máte některou ze svých šminkovacích propriet infikovanou a tato infekce Vám nyní způsobuje nepříjemné problémy, které popisuhete. Zbavte se všeho a zbavíte se i nemoci.
K odstranění kožních útvarů laserem se přistupuje pouze v případě, že byly zhodnoceny dermatologem jako nerizikové. Pokud však byl útvar označen jako rizikový, svěří vás do péče některého spolupracujícího pracoviště k chirurgickému řešení. Vzorek z ošetřované oblasti se zasílá na histologické vyšetření. Kromě laseru a chirurgie lze znaménka a kožní výrůstky odstranit také elektrokauterem nebo tekutým dusíkem. Velmi důležitou a neodmyslitelnou součástí zákroku odstranění znamének a kožních výrůstků je předchozí nezávazná komplexní konzultace s odborným lékařem-dermatologem. Odborný lékař nejprve vyšetří danou oblast kožního problému a ohodnotí celkový zdravotní stav pacienta. Pokud se ošetřující lékař a klient vzájemně domluví na řešení odstranění pih či kožních výrůstků, bude klientovi objasněn princip a průběh zákroku, možná rizika a vysvětleny zásady nutné pro období rekonvalescence po zákroku odstranění znamének a kožních výrůstků.
Proč odstranit kožní nedokonalosti laserem:
rychlý ambulantní zákrok prováděný dermatologem;
ošetření bez chirurgického řezu a krvácení;
rychlé hojení bez následné jizvy;
minimální riziko infekce;
laser nepoškozuje okolní tkáň.
Hojení
Prvním krokem při odstranění znamének a kožních výrůstků je znecitlivění ošetřovaného místa. Aby nebyl zákrok bolestivý, přistupuje se k lokálnímu umrtvení. Používá se injekční anestézie nebo oblíbený znecitlivující EMLA krém, a to 30–60 minut před zákrokem. Poté během několika desítek vteřin proběhne samotný zákrok. Díky použité technice se ošetřené místo nemusí zašívat. Během zákroku a ani po zákroku místo ošetření nekrvácí.
2 až 3 dny po ošetření se na místě odstraněného znaménka či výrůstku vytvoří stroupek. Ten zmizí během 1–4 týdnů. Sami se o jeho odstranění nepokoušejte, abyste se vyvarovali jizev! Po samovolném odloučení stroupku je v místě ošetření několik dnů až týdnů patrné narůžovělé zabarvení, které se během několika měsíců vytratí.
Týden po zákroku se doporučuje vyhýbat se koupeli, sauně a aktivitám, při nichž dochází k výraznému zapocení. Raději se sprchujte a po dobu 6–8 týdnů chraňte pokožku proti slunečnímu záření (používejte krémy se SPF větším než 30). Při běžných pracovních aktivitách a při zábavě vás provedený zákrok neomezí. Dekorativní kosmetiku lze použít již bezprostředně po zákroku.
Cena
Odstranění znamének hrazené pojišťovnou je individuální, jelikož každá pojišťovna to má odlišné.. Zde je alespoň orientační cena:
konzultace stavu dermatologem: 300 Kč.
odstranění jednotlivého projevu: od 300 do 1 000 Kč dle velikosti projevu a metody.
V naší poradně s názvem LÉČBA BRADAVIC S ČESNEKEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natalie.
Dobrý den
Mohla bysem se zeptat jak mám léčit u roční holčičky na rukou bardavice ale má to hodně do hloubky Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Natalie, léčba bradavic u takto malého dítěte není jednoduchá. Nejlepším a hlavně, pro vaši roční holčičku, nejbezpečnějším způsobem léčby bradavic je použití homeopatik. Léčba homeopatiky je pro děti vlastně léčba radostná a chutná.
U bradavic, které jsou na plosce nohy či ruky a mají ten nejtypičtější vzhled rozpraskaných tmavohnědých a drsných útvarů, pomáhá lék Antimonium crudum 5CH , podávaný dvakrát denně 5 kuliček k cucání. K tomu přidáváme 3x týdně 5 kuliček léku Thuja v síle 15 CH. tedy v pondělí, ve středu a v pátek, vždy 5 kuliček.
Jsou-li ale bradavice ploché, žlutavé, nerozpraskané, podejte raději lék Dulcamara a k němu Thuja 15 CH (dávkování viz výše). Drobné, špičaté bradavičky reagují často na lék Nitricum acidum.
Bradavice blízko nehtu léčí zase Graphites střídavě s Antimonium crudum.
Bradavičky při léčbě homeopatiky vypadnou do týdne, ale někdy také až po třech týdnech. Zvlášť tam, kde s nimi už dříve bylo manipulováno jinou léčbou. Pro dobrý výsledek je třeba, aby léčba byla vytrvalá a bylo přesně dodržováno rozepsané dávkování.
Chirurgické odstranění znamének je jednou z nejčastějších metod, jak se znamének zbavit. Spočívá v místním znecitlivění dané oblasti. Do místa, ze kterého má být znaménko vyříznuto nebo seškrábnuto, se injekčně aplikuje anestetikum, chvíli se počká, než začne působit, a poté lékař nebo chirurg provede excizi, tedy odstranění znaménka skalpelem. Ránu sešije a přelepí náplastí. Celý zákrok zabere 15–20 minut. Po odstranění stehů je možno jizvu ošetřit biostimulačním laserem, který podpoří proces hojení. Odiagnostikovaný projev na kůži je chirurgicky odstraněn, rána je sešita plastickým stehem, který minimalizuje následnou jizvu, která po této metodě odstranění vždy vzniká. Odstraněná tkáň je odeslána na histologické vyšetření, které definitivně určí diagnózu. Zákrok se provádí v místní anestezii a není pro klienta nijak zatěžující. Tyto zákroky provádí plastický chirurg.
Chirurgické odstranění znaménka, tedy jeho vyříznutí, je záležitost několika minut a délka zákroku se odvíjí podle jejich velikosti a počtu. Teoreticky je možno odstranit jakékoliv množství najednou, záleží na výdrži pacienta i operatéra.
Pokud se jedná o naprosto neškodná znaménka, drobné pihy nebo bradavice, je jistě lepší naplánovat tento zákrok na zimu kvůli vyloučení působení slunečních paprsků na jizvu, ale hlavně, aby si člověk nekazil léto a dovolenou tím, že má na těle čerstvou ranku a nemůže sportovat, koupat se a opalovat. Pokud se ale jedná o rizikový útvar, je třeba jednat rychle a odstranit ho hned bez ohledu na roční období.
Výhody chirurgického odstranění znamének:
prevence vzniku melanomu;
rychlý, cca patnáctiminutový zákrok s lokálním znecitlivěním;
tělo nezatěžující, bezbolestné ošetření.
Stehy
Stehy se odstraňují 6. až 10. den, podle toho, na které části těla byla excize provedena, po odstranění stehů je možné jizvičku ozařovat biostimulačním laserem. Není vhodné přibližně jeden měsíc vystavovat ošetřené místo slunečnímu záření, je nutné používat ochranné krémy s vysokým faktorem (SPF 30 a výše). Po chirurgickém zákroku je zejména důležité ošetřenou oblast nenamáhat. Na kontrolu se chodí zhruba za týden až 10 dní od zákroku.
Rizika
Po chirurgickém odstranění znamének se musíte vyhýbat koupelím, sauně, soláriu, opalování na přímém slunci, aktivnímu sportu a podobně. Jedná se převážně o aktivity, které způsobí výrazné zpocení. Doporučuje se vysoká ochrana před slunečním zářením a dodržování pokynů ochrany před sluncem.
V naší poradně s názvem BRADAVIČKY NA GENITÁLIÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luděk.
Dobrý den,
chci se zeptat - udělaly se mi u kořene penisu malé svědivé pupínky.
Mohly by to být bradavičky???
Jsem své nynější přítelkyni věrný takže nechápu jak a kde jsem k nim přišel....:(
Díky za odpověď.
Luděk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To co popisuješ, tak určitě nejsou genitální bradavičky. To je dobře! Na svědění pomůže tekutý pudr se zinkem. Natři to s tím a nech to zahojit.
Chronická tonzilitida se projevuje zápachem z úst, pocitem tlaku v mandlích a cizího tělesa v krku. Není tak dobře rozpoznatelná jako akutní forma, neboť nález nebývá snadno rozlišitelný od normálního stavu. S tímto onemocněním vám může pomoci jedině lékař, který stanoví původ problému a nasadí účinnou léčbu. Chronické postižení mandlí může být příčinou opakovaných akutních angín a hnisavých procesů v okolí mandlí. Bakteriální zánět také může způsobit otravu krve (sepsi) nebo revmatickou horečku.
Příčiny
Jedná se o chronický zánět postihující krční mandle, který je většinou způsobený bakteriemi. Nejčastěji vzniká po opakovaných angínách. U dospělých postihuje především krční a u dětí také nosohltanové mandle. Typickým nálezem na mandlích jsou hnisavé čepy žlutavé barvy s hrudkami.
Příznaky
Únava, teplota, kašel, pocit tlaku a cizího tělesa v oblasti krčních mandlí, zápach z úst, dlouhodobě zvětšené a na pohmat bolestivé mízní uzliny.
Jak bojovat se zánětem mandlí
V léčbě se uplatňují konzervativní a chirurgické postupy. Konzervativní terapie spočívá v podávání antibiotik a dalších léků. Při neúspěchu se většinou přistupuje k odstranění mandle tonzilektomií.
Praktický lékař provede výtěr z krku, podívá se na zarudnutí mandlí a jejich okolí a prohmatá mízní uzliny. Častý je také odběr krve, z nějž se dá pomocí sedimentace určit, v jakém rozsahu je organismus zánětem napaden. Při podezření na streptokokovou infekci jsou okamžitě nasazena antibiotika. V případě nejasností se čeká na výsledky výtěru. Ty odhalí přesně, o jakou nákazu se jedná, a lékař pak zvolí vhodná farmaka. Nejčastěji bývá u nemocných aplikováno nejstarší antibiotikum, penicilin, který má velmi rychlý účinek, a současně s ním se podávají léky proti horečce (antipyretika) a proti bolesti (analgetika). Rychlá úleva a odeznění příznaků ale mnohdy vedou řadu lidí k tomu, aby s užíváním antibiotik skončili. Důležité je však dodržet přesnou dobu dávkování a neukončovat léčbu dříve než za sedm dní. Pobyt v posteli s dostatkem tekutin a kašovitou stravou je nutností.
Na konci léčby si vás pozve lékař na kontrolu a vyšetří krevní obraz. Pokud není zvýšená sedimentace ani počet bílých krvinek, měla by být nemoc zdárně vyléčena. Po dobrání antibiotik je vhodné přejít na přípravky, které obnovují střevní mikroflóru. Antibiotika ji totiž většinou výrazně poškodí, a tak je nutné nastolit znovu symbiózu mezi bakteriemi a vnitřním prostředím. Doporučuje se jíst jogurty s živými kulturami a konzumovat zdravou výživu bez rafinovaného cukru. Rekonvalescenti by se měli vyhnout aktivnímu i pasivnímu ko
V naší poradně s názvem KONDYLOMATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Můj přítel se už 5 let léčí na kondylomata, od lékaře používal různé drahé masti, ale pomohli vždy jen na měsíc a pak se mu znovu udělaly. Poté podstoupil 3x chirurgické odstranění, ale stejně se mu pořád vracejí.
Řekl mi to, ale až poté, co jsme spolu měli pohlavní styk, bylo mi to divné, ale nepřipadalo mi to, nějak podezřelé. Řekl mi, že když se to léčí, tak to přenosné nemůže být. Tak bych se Vás teď chtěla zeptat, jestli tedy ty koudylomata mohu chytit?
Mám ještě jeden dotaz, četla jsem, že když jsou kondylomata rozsáhlejší, tak je možné, že by mohly přejít v HIV (aids). On je má ve předu, ale i na řitním otvoru. Chtěla bych vědět, jestli se mám bát toho, že je nakažený HIV?
Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ad1. Kondylomata aneb genitální bradavičky dnes dokážeme léčit velmi dobře a po léčbě se do dvou až třech týdnů zcela zahojí. Způsob léčby vašeho partnera je neobvyklý. Doporučuji zajít na venerologii v Praze u Apolináře, aby posoudili zdali jde skutečně o kondylomata.
Ad2. Kondylomata jsou nakažlivé až do doby úplného zahojení. Pokud jsou na kůži patrné bradavičky tak jsou přenosné, tedy nakažlivé a vnímavý jedinec je může při dotyku dostat. Jsou-li na genitáliích kondylomata, je třeba se vždy chránit prezervativem a nebo sexuální abstinencí.
Ad3. Kondylomata se sama o sobě nikdy nevyvinou v infekci HIV. Riziko vzniku nákazy HIV při kondylomatech spočívá v tom, že se kondylomata při pohlavním dráždění snadno mohou natrhnout a skrze tyto trhlinky pak může lépe virus proniknout do těla. Pro vaši jistotu a hlavně bezpečnost doporučuji nechat u vás obou provést testy na HIV. V Domě světla dělají testy na HIV/AIDS zdarma. Tady je odkaz na Dům světla, kde jsou vidět odběrová místa v celé ČR: https://www.aids-pomoc.cz/i…
Podle typu nádoru a jeho velikosti připadá v úvahu vyříznutí (excize) většinou s nutností sešití rány. U plošných a povrchních typů lze provést tzv. excochleaci, což je vlastně seškrábnutí výrůstku ostrou chirurgickou lžičkou. Dále připadá v úvahu laser, který je pacienty často vyžadován, ale v žádném případě není vhodný k odstranění všech nezhoubných kožných útvarů. Použití elektrokauteru (elektrické kličky nebo jehličky) je vyhrazeno pro zcela specifické případy. Kryoterapie, což je odstranění nádoru vystavením nízké teplotě (nejčastěji kapalný dusík), se nejvíce užívá při léčbě virových bradavic. Vzhledem k tomu, že se zákroky nejčastěji provádí ambulantně v místním znecitlivění a jejich délka nepřesahuje 20 minut, většinou není nutné absolvovat předoperační vyšetření. Vždy je však nezbytné informovat lékaře o všech lécích, jež pacient užívá. Zvláště se to týká léků ovlivňujících krevní srážlivost. Užívání analgetik není vzhledem k malému rozsahu výkonu ve většině případů při odstranění kožních výrůstků vůbec potřeba. Sprchování po odstranění mateřského znaménka či jiného kožního výrůstku je možné již v den operace. Po odstranění stehů se provádí promazávání a masáže jizev, případně se přikládají silikonové plátky pro jejich rychlejší vyzrávání. Komplikace po odstranění drobných kožních útvarů bývají poměrně vzácné. V úvahu připadá rozestup operační rány, vznik hematomu nebo infekce. Mezi pozdní komplikace rovněž řadíme vznik hypertrofických jizev (široké tuhé jizvy vystupující nad úroveň kůže). Cena 800 Kč zahrnuje ambulantní odstranění jedné kožní léze a místní znecitlivění. Cena za odstranění každé další léze je 600 Kč. Pojišťovna kosmetické výkony nehradí.
Zarudlá oční víčka mohou mít více příčin. Je to příznak, který se vyskytuje u řady chorob. Při nálezu je vhodné podívat se, zda otok postihuje jen jedno nebo obě oči.
Příčiny
Při alergické reakci jsou nezřídka postiženy i oči. Ty jsou červené, svědí a pálí, víčka otékají. Alergii může vyvolat rovněž použití kosmetických přípravků, těm je pak nutné se vyhnout. Dramatický průběh má píchnutí hmyzem v blízkosti oka, kdy se v krátké době rozvine velký otok.
Infekční záněty víček mohou vypadat velmi vážně, ale nedochází k poškození samotného oka a ke zhoršení zraku. Postižená víčka jsou zarudlá, bolestivá, nateklá. Příčinou je zánět dutin, horních cest dýchacích nebo kožní defekt u samotného oka. Stav vyžaduje lékařskou pomoc.
Závažným infekčním onemocněním, které postihuje jedno nebo obě oči, je takzvaná orbitální celulitida. Začíná často bolestí za okem zhoršovanou pohybem oka, překrvením spojivek a zhoršením zraku. Pravidelně jsou přítomny celkové příznaky. Nejčastější příčinou je přestup zánětu z dutin. Pro ohrožení zraku je nutná bezodkladná lékařská pomoc!
Oční projevy má i onemocnění štítné žlázy, jako například Graves-Basedovova nemoc. Otoky víček zde provází i vystouplé oční bulby, latinsky exoftalmus.
Blefaritida je zánětlivé onemocnění okrajů víček. Oční víčka jsou zarudlá, ztluštělá, mezi řasami jsou drobné abscesy, šupinky a krusty. Typické je slzení a pocit cizího tělesa v oku. Potíže mohou vzniknout po pobytu v dráždivém prostředí, v souvislosti s nekorigovanou krátkozrakostí či dalekozrakostí nebo atopickou dermatitidou.
V naší poradně s názvem CO ZNAČÍ BRADAVIČKY NA JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Marešová.
Mám bradavičky v zadní části . Jinak se cítím dobře
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U kořene jazyka jsou takové výrůstky podobné bradavičkám a pomáhají při polykání. Někdy se stane, že je něco vyprovokuje a některé z nich se zduří. Pak máme pocit, jako by vzadu na jazyku ulpělo nějaké jídlo. Obvykle se to samo vrátí do normálu během jednoho týdne. Když ne, tak bude třeba provést vyšetření krku u lékaře ORL. Ten podle zjištění zvolí další postup léčby.
Když náhle otečou oční víčka, může jít o alergickou reakci na oční kosmetické přípravky či o akutní oční onemocnění. Pokud míváte pravidelně oteklá víčka, znamená to, že v organismu není již delší dobu vše v pořádku.
Příčiny
Oteklá horní oční víčka – vznikají zneužíváním léků (například psychofarmak), nahromaděním lymfy (kvůli nemoci, z nedostatku nebo nadbytku spánku), v případě nedostatečné činnosti ledvin nebo onemocnění jater.
Oteklá spodní oční víčka – vznikají zneužíváním léků, špatným odtokem a nahromaděním lymfy, vyčerpáním, používáním nesprávných skel v brýlích, oslabením funkce ledvin či srdce.
Léčba
Léčba je individuální. Chceme-li odstranit otoky, je nutné řešit základní příčinu. V případě hromadění lymfy může pomoci manuální lymfatická drenáž či mikromasáž očního okolí a obklady víček. U alergické reakce se podávají antihistaminika.
Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, neboť obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, jež se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) jej diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na něj lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.
Polypy v děloze jsou nezhoubné gynekologické nádory. V drtivé většině případů se jedná o benigní čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor. Přesnou příčinu vzniku neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. Polypy děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, jenž celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika či další rizikové faktory nejsou známé.
Typickým příznakem pro oba typy děložních polypů je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla děložního se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus. Polypy nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíky či uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit od jiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potraty. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.
Hlavní vyšetření potvrzující polyp děložní již byla naznačena výše, tedy základní, klinické gynekologické vyšetření (v zrcadlech a pohmatem) a vaginální ultrazvuk.
K potvrzení a případně operačnímu řešení polypů těla děložního slouží h
Ve svém příspěvku LOUPAJÍCI SE VÍČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adéla.
Zdravím,
chtěla jsem se zeptat, co to může být, když mě z ničeho nic pálí oční víčka, a u koutků očí se mi loupe kůže, nikdy předtím se mi to nestalo. Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hysterektomie je chirurgické odstranění dělohy. Při hysterektomii se často odstraňuje i děložní čípek, vaječníky, vejcovody a okolní struktury. Žena po hysterektomii nemá menstruaci a nemůže otěhotnět.
Hysterektomie je chirurgický zákrok, který s sebou nese určitý přínos, ale i rizika. Má vliv zejména na hormonální rovnováhu, proto se tento zákrok indikuje jako poslední možnost.
Důvody odstranění:
tvorba nezhoubných nádorů – myomů, které nelze odstranit jednotlivě (myomy nejčastěji způsobují silné, nepravidelné krvácení, které nereaguje na léčbu);
onemocnění děložní sliznice, například polypy, přednádorové změny, počáteční stadia rakoviny;
zhoubný nádor dělohy nebo těla dělohy;
změny na děložním čípku (takzvaná dysplazie) a časná stadia rakoviny děložního čípku;
endometrióza, při níž se částečky endometria nacházejí mimo dutinu děložní; lokalizace těchto částeček nemusí být omezena jen na oblast pánve ženy, ale může se vyskytovat kromě srdečního svalu a sleziny prakticky kdekoli;
adenomyóza – stav, kdy povrchová výstelka dutiny děložní roste do svaloviny dělohy (více informací k této problematice najdete v článku Adenomyóza);
poranění dělohy;
závažné komplikace v porodnictví (například neutišitelné krvácení po porodu, prasknutí dělohy, vrostlá placenta);
chronická pánevní bolest;
vaginální krvácení (při krvácení je důležité zjistit příčinu vaginálního krvácení, jednou z nich může být rakovina);
srůsty v dutině břišní.
Typy hysterektomie:
Radikální hysterektomie – při této operaci se odstraní celá děloha, děložní čípek, pochva a závěsný aparát dělohy. Radikální hysterektomie se nejčastěji provádí kvůli rakovině. Obvykle se odstraňují i vaječníky a vejcovody.
Celková hysterektomie – úplné odstranění dělohy a čípku. Vaječníky nemusí být odstraněny.
Subtotální hysterektomie – odstraní se děloha, ale krček se ponechává.
Prolaps dělohy je to stav, kdy se děloha propadne do pochvy. Prolaps dělohy vede k močovým a střevním potížím.
Hysterektomie se provádí několika způsoby. Nejstarší technikou je abdominální (břišní) hysterektomie. K dalším technikám patří vaginální nebo laparoskopická hysterektomie.
Abdominální hysterektomie
Do břišní dutiny se přistupuje pomocí klasického (obvykle příčného) řezu v podbřišku. Operace je rutinní, kratší a méně náročná na techniku. Nevýhodou je pak nápadná, několik centimetrů dlouhá jizva, obvykle nešťastně umístěná nad hranicí pubického ochlupení. Také doba hojení je oproti modernějším metodám delší. Tato technika však umožňuje lékařům lepší přístup k reprodukčním orgánům a obvykle se provádí při radikální hyster
V naší poradně s názvem OČNÍ VÍČKA KTERÁ SVĚDÍ A JSOU NATEKLÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Petrakovičová.
Dobrý den,chtěla bych prosím poradit.Je to víc jak rok,co si nechávám prodlužovat řasy,teď se mi stalo,že mi pravé horní víčko nateklo,svědí,a je červené,je to dost nepříjemné a bolestivé..neustále ho pak šudlím prstem ať tolik nesvědí,ale je to pak ještě horší,moc děkuji za radu co s tím dělat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Na oteklé a svědivé víčko použijte výplachy borovou vodou a přestaňte na 1 měsíc používat umělé řasy. Kdyby to nezabíralo do 3 dnů, tak jděte na oční, protože to bude vyžadovat léčbu, která je jen na předpis. Tyhle problémy spojené s častým používáním umělých řas při jejich neustálém prodlužování jsou časté. Musíte nechat víčka také odpočívat. To co se vám stalo je jasný signál, že je potřeba zařadit pauzičku. Tak se mějte hezky.
Léčba stařeckých bradavic je převážně kosmetická a není nutná z medicínského hlediska, pokud útvar nezpůsobuje potíže. K odstranění se přistupuje zejména při mechanickém dráždění, poranění, krvácení nebo při nejistotě v diagnóze.
Nejčastější dermatologické metody odstranění
Exkochleace (seškrábnutí) – rychlý, téměř bezbolestný výkon prováděný ostrou chirurgickou lžičkou
Excize (vyříznutí) – volí se u větších nebo atypických útvarů, často s histologickým vyšetřením
Laserové odstranění – moderní metoda s minimálním hojením
Elektrokauterizace – odstranění pomocí elektrického proudu
Průběh hojení a zkušenosti pacientů
Hojení obvykle trvá 7–14 dní v závislosti na lokalitě. Pacienti často uvádějí rychlou úlevu, minimální bolestivost a dobrý kosmetický efekt. Po odstranění může zůstat přechodné zarudnutí nebo světlejší místo.
V naší poradně s názvem PROBLÉMY S OČNÍMI VÍČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Dobrý den,
prosila bych o radu.
Mám popraskaná oční víčka, loupe se mi kůžička a když nanáším maštičky tak buď se mi to zhorší a víčka jsou pak více napuchlé a začervenavé. Hrozně to svědí a pálí. Mám to přímo nad řasami a teď se mi to rozlézá i pod očima. Co si o tom myslíte, budu se těšit na Vaší odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Zřejmě jste si při líčení očí infikovala řasy z řasenky. Budete muset na kožní, kde dostanete účinný lék. Také bude potřeba zbavit se všech tužek, řasenek a všeho, co přišlo do styku s řasami a očními víčky. Také bude potřeba přestat líčit oči a začít s novými nástroji až po vyléčení.
Kromě použití bylin a bylinných doplňků nebo homeopatických přípravků, můžete udělat několik různých věcí, které vám pomohou zbavit se pih z obličeje. Mezi opravné prostředky patří pouze přírodní léky. První domácí lék, který se snaží o odstranění pih pomocí citrónové šťávy. Ve skutečnosti bylo prokázáno, že citronová šťáva pomáhá v boji proti pihám. Stačí opravdu pár kapek citronové šťávy, kterou si dáte na prst a následně rozetřete na pihy. Může se použít i jiné ovoce, jako jsou meruňky a jahody. Protože pracují jako obličejová maska. Pokud chcete použít tyto plody, tak stačí ovoce rozdrtit. Z rozdrceného ovoce uděláte pastu, kterou nanesete na oblasti, kde chcete odstranit pihy. Nebo si také můžete umýt obličej kyselým mlékem, které také pomáhá při odstraňování nevzhledných pih. Kyselina mléčná funguje jako přírodní peeling. Také stačí trocha medu, který rozehřejete. Po rozehřátí ho rovnou aplikujete na pihy. Med vás zbaví skvrn na obličeji. Med opláchnete pomocí studené vody.
Měli byste také používat pleťový krém s ochranným faktorem, když jdete ven. Krom toho můžete také používat kvalitnější opalovací krém. Zejména opalovací krém, který poskytuje zvýšenou úroveň ochrany. Opalovací krém byste měli používat pokaždé, když jdete na slunce. Také se doporučuje pořízení klobouku do svého šatníku a nosit ho kdykoliv se vydáte na slunce. Široký okraj klobouku bude chránit vaši tvář před slunečním zářením. Neměli byste vycházet ven mezi 10 a 16 hodinou, kdy je nejintenzivnější sluneční záření.
Jako maska na obličej se dá použít i kysaná smetana, kterou necháte nějakou dobu působit. Je dobré, abyste tuto pleťovou masku nemyli. Po odstranění masky, natřete pleť hydratačním krémem. Pihy mohou také zmizet, když budete používat pleťovou masku z čerstvého ovoce a zeleniny. Jedná se o jahody, meruňky, červený rybíz a okurky. Jde o domácí přírodní lék na boj s pihami.
Mytí obličeje pomocí kyselého mléka pomáhá v odstranění pih. Protože kyselina mléčná má bělící účinek na pihy. Kromě toho má kyselina mléčná vylučovací faktory. Tyto faktory nedráždí a nevysušují pleť. Také se dá používat křenový ocet. Křenový výtažek nebo výtažek z ovsa je účinný k zabránění vzniku pih. Dokonce se dá používat šťáva získaná z petržele s příměsí citrónové šťávy, červeného rybízu nebo pomerančové šťávy. Tyto šťávy také skrývají pihy.
Mezi další způsoby pro odstranění pih patří neparfémovaný ricinový olej nebo střídavé použití vitamínu E. Vitamin E se bere těsně před spaním. Další účinný způsob pro odstranění pih je rozpuštěný extrakt z jednoho citrónu. Tento extrakt se aplikuje pomocí štětečku přímo na pihy.
Ve svém příspěvku OČNÍ VÍČKA KTERÁ SVĚDÍ A JSOU NATEKLÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Petrakovičová.
Dobrý den,chtěla bych prosím poradit.Je to víc jak rok,co si nechávám prodlužovat řasy,teď se mi stalo,že mi pravé horní víčko nateklo,svědí,a je červené,je to dost nepříjemné a bolestivé..neustále ho pak šudlím prstem ať tolik nesvědí,ale je to pak ještě horší,moc děkuji za radu co s tím dělat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.
Mám každý den strašně nateklé pod víčka už nevím co mám dělat mám syndrom suchého oka slzí mi oči mám i mastičku kapky antibiotické od lékařky a nic nepomáhá tak prosím poradte Děkuji
Pálení očních víček může signalizovat počáteční formu blefaritidy.
Příčiny
Blefaritida je zánětlivé onemocnění, které má příznaky typické pro zánět – otok, zarudnutí, místní zvýšení teploty, pálení a bolesti. Typicky tedy můžeme vidět zarudnutí okrajů víček, jejich otok, víčka jsou velmi podrážděná a citlivá na dotek. Nemocný si stěžuje na zvýšené slzení, zarudnutí povrchu očí, jejich řezání, pálení. Typický je také pocit cizího tělesa nebo zrnka písku. Oční víčka mohou na první pohled vypadat mastně a víčka svědí. Kůže v okolí očí se může olupovat a cévy na okraji víček jsou zduřelé a zarudlé. Vyskytuje se větší množství ranních ospalků, což je vlastně žlutý zaschlý sekret, který ulpívá na okraji víček a na řasách. Oční víčka tak mohou být velmi lepivá a může být obtížné oči otevřít. Nemocný je nucen častěji mrkat. Oči jsou velmi citlivé na světlo. Růst řas je narušen a mohou v určitých oblastech chybět, často se vytvářejí velké mezery mezi jednotlivými řasami. Typická je také nesprávná orientace řas, které mohou růst dovnitř a dráždit tak povrch oka ještě více. Blefaritida může proběhnout pouze jednorázově akutně, ale mnohem častěji jde o dlouhodobé chronické postižení očních víček.
Léčba
Neléčená blefaritida může také vést k řadě komplikací. Jak již bylo zmíněno, blefaritida může způsobit částečnou nebo úplnou ztrátu očních řas. Řasy plní ochrannou funkci, ale v dnešní době také estetickou. Ženy si řasy ztmavují a prodlužují a jejich ztráta tak může vést k pocitům méněcennosti až psychickým poruchám. Další komplikací může být syndrom suchého oka. Povrch očí je suchý, ale oko reaguje zvýšeným slzením. Nemocný má pocit, že si musí oči neustále otírat, ale oči pálí a jsou suché.
Základem je hygiena očí, kdy je důležité obě oči řádně omýt teplou vodou každé ráno. Během dne se doporučuje namočit ručník nebo žínku do teplé vody a ručník pak položit na obě zavřené oči na několik minut. Tyto obklady je vhodné opakovat několikrát denně. Blefaritida vede také k pocitu suchosti očí, proto je možné tyto obklady doplnit lubrikujícími kapkami.
Pokud tento postup nevede k úlevě a vyléčení, je nutno se přiklonit k medikamentózní léčbě. Je pravděpodobné, že je zánět způsoben bakteriemi, které je nutno zlikvidovat antibiotiky. Antibiotika se podávají v několika formách, a to v podobě kapek či masti. Pokud místní antibiotika neúčinkují, je možné užívat antibiotika systémově v tabletách nebo kapslích. Výhodou kapek je, že působí přímo na místě určení a nemají systémové nežádoucí účinky (průjem). Kapky lze používat několikrát denně, většinou se doporučuje čtyřikrát denně po dobu sedmi dní. Mast se podává také lokálně. Její výhodou je, že ulpívá na víčkách mnohem déle než
Tento typ líčení je vhodný ke společenským příležitostem, jakými jsou plesy, večírky i divoké party. Zvýrazní pohled a všude, kde se objevíte, budete nepřehlédnutelná. Má však i svá úskalí – neumně vytvořené kouřové líčení může vzbudit dojem přehnané „zmalovanosti“. Aby tento styl splnil, co má, tedy přitáhl pozornost ke krásným očím, je nutné respektovat níže uvedená pravidla.
Pleť obličeje musí být dokonale sjednocená a matná. Nedostatky proto skryjte make-upem či korekční tyčinkou a velkým pomocníkem bude i sypký pudr.
Kouzlo kouřového líčení spočívá v nápadném zvýraznění pouze jedné partie obličeje, tedy očí. Abyste nevypadaly jako „cirkusačky“, nezvýrazňujte si zároveň tváře výraznou růží (hodí se spíš jemný nádech růžové či bronzové, případně pudr o jeden až dva odstíny tmavší než ten, který jste použily na celý obličej) a rty přetřete pouze nenápadným leskem.
Zásadou je „čistá práce“. Dbejte na to, aby na řasách neutkvěly žmolky, abyste neměly jedno oko namalované více než druhé, a především si líčení během večera několikrát překontrolujte a případné nedostatky (rozmazaná linka či stíny slité do jedné rýhy) poupravte. K dokonalosti pomůže použití kvalitní kosmetiky a dodržení správného postupu.
Raději si líčení vyzkoušejte v klidu doma „nanečisto“, získáte tak cvik a vyhnete se stresování těsně před začátkem akce. U výrazného líčení jsou nedokonalosti velmi nápadné!
Pomůcky
3 typy štětců (malý plochý se zakulacenou hranou, střední kulatý a střední zploštělý), vatová tyčinka, make-up a pudr na podklad, 3 odstíny sypkých očních stínů (tmavý, světlý a jeden „mezi“, například černý, tmavě šedý a světlounce šedý), měkká černá kajalová tužka, prodlužující řasenka
Postup
Nejprve proveďte sjednocení pleti svým oblíbeným make-upem nebo korektorem, celou tvář pak jemně poprašte sypkým pudrem. Nyní můžete začít s výrobou dokonalého kouřového líčení očí.
Měkkou kajalovou tužkou v černé barvě udělejte nad linií horních řas tlustější linku. Nebojte se ji udělat skutečně výraznou a nemusí být ani dokonale pravidelná, jelikož ji v následujícím kroku rozmažete.
Za pomoci vatové tyčinky nebo malého štětce linku lehce rozmažte, aby nepůsobila tak ostře.
Drobným štětcem naberte trochu nejtmavšího sypkého stínu, klepněte jím přes hranu ruky (přebytečný stín se tak ze štětce vytřepe a neudělá šmouhy kolem očí – stále je třeba myslet na čistou práci) a poklepávejte jím přes linii černé linky – tím se zpevní a zvýrazní.
Pomocí plochého štětce naneste na víčka střední stín a lehce rozetřete do ztracena.
Oči lehce otevřete a štětcem jakoby přejíždějte obloukovitým pohybem v rýze očního víčka sem a tam
